Načítám náhled…
Chunky — 29 celkem
· entity: person 81, place 34, org 12, work 9
1
article
teinoití Uch jistých pánů, »bychom jim — my sedláci
— ns radoTánky připláceli a oni nám potom — Um
hloupým sedlákům se vysmáli !
Konečné iádám o laskavé uveřejnění následujícího
telegramu do Paříte ale hodné tučnými
literami ;
2
article
Nhrodni Lhota т Chechten Ueeie
Grevy ! Vuj Tuj ! etvuplé grand vlastenci,
grand mrtvému, ženiálnimu diplomatika
grand revanéovi Gambettovi vyslovuji
id demo-
grand sympatie sivuplé grand
krati v Národní Lhotě
Gambetta
Nhrodeň Lhota
národní Lhota
Chechten Ueeie Greva
Vuj Tuj
3
article
Politický přehled domácí.
Politický přehled domácí.
V Praze, dne 11 ledna
Z Vidně. Mad povrchem rozvodaéného
prooda politiokýoh ndilosti vyjímá se válečná
lodice vídeňského magistrátu, jet se i velkého
dělového korábn scvrkle nn pouhou plsknřskon
kocábku , velice sniěině. Maji po radosti a místo
vltésstvt v boji proti iesktf ikele, utržili si
ustudu, kteron se sídelního ryse němeského (?)
městs jich nesmeje ani proud Dnnaje, kdyby do-
etoopil třeba výie Štěpánské véle. Obrana a
omluvy p&nů fskolosA dělají dojem mrskajícího
ne kapra na sucha. Jet dobrosdánl ono poohým
prý osobním náhledem dra. Kronawettra a překypuje
prý neodůvodněnými i neodůvodnitelnými
tvrzeními a neobsahuje ničeho, nežli samé tendence
Jak laciná to omluva. Koma by zde
nenapadla bájka o Uiee a o hroznech.
Kastáv* nyní otáska, co si počne magistrát
a tim dobrozdánim? dle telegrafu! zprávy odevzdal
je magistrálu! rada Krena purkmistra
Untavi, jeiž uynl se bade raditi s obima svými
námčitky a s právním zástupcem obce dr.
Krátkým. Dobrá rada bude ovšem dráhou, velmi
Kren
Untav
doktor
Krátká
Praha
Maja
4
article
poaze o to, zdaž vibec se má ožiti nějakých
prostředků proti výnosu ministra vyučováni.
Myslime ze dřivé, nežli se bode moci v této
otázce rokovat, vyskytne se otázka, zdaž vůbec
bade mcžno nějaké „prostředky“ sehnati.
Je to malér, af to již páni obraci narab či na
lie. — Nejiuľivéjil fakciosní orgán „Deutsche
Zeit eng,“ píšíc o této záležitosti, podotýká naivně,
že naprosto nemožno jest popřlti duševní převaho
Němců rakouských nad národy drahými.
Avšak za školácký tento výnos dostal čistý list
ten v zápěti morální pohlavek a sice uštědřila
то jej sama vládni „Wiener Abendpost.“
Pravit: „Smělý a o velikém sebovčdomi svědčící
výbos tento t eshoduje se nikterak s krozným
hrnkem, který tatáž „Deutsche Zeitung“ a drahé
a ní dnževné spřizrěné listy natropily a posud
tropí pro povoleni, aby zřízena býti smila son
kromá česká škola ve Vídni.“ Dállího výkladn
к torna netřeba. -- У panské aněmovné konal
výbor pro řád živnostenský dálii porady a této
věci. — Dle tvrzeni jistých vládě blízkých listů,
nehodlá tato po hraběti Wimpffenovi uprázdněná
místo vyslance v Paříži prozatím obsadit!
a sice co důvod uv&dl se dosnd nevyjasněné
politické pomery. Obsazeni to itane se prý, až
se obzor politický vyjasni a do té doby má
býti svěřena zpráva vyslanectví hraběti Goiu-
ehovskémn.
Němec
Wiener
Goia
Vídeň
Paříž
Deutsche Zeit
Deutsche Zeitung
5
article
Záležitost hraběte Wimpffeoa, totiž záhadná
aama smrt jeho přišla na denní pořádek dne
10. ledna v uherské sněmovně. Známý maďarský
antisemita I-toczy interpeloval totiž předseda
v příčině sebevraždy rakonskéno vyslance
v Paříži, tvrdě, re irabé Wimpffen následkem
Uskočnosti jistého židovského peoěžntka (barona
Hirsche) upadl v doševnl pomateni a pro to se
zastřelil Isioczy žádá, aby pohnutky samovraždy
té důkladně se vyietřily. — Známo, že
v pozůstalosti brabéte Wimpffena nalezen byl
list na bar. Hirscbfelda, jenž obsáhaje některé
Wimpffeo
Hirsch
Isiocza
Hirscbfeld
Paříž
6
article
jednotlivosti pro lidovsktfbo peněialka aopřllii
přtsaivd.
Instalace chorvátského bána Pejačeviče,
kteráž ustanovena na počátek jarního sasedánl
sněme v Záhřebě, bade podle viebo velmi slavnostní
a bado sárovet jskoasi slavností splynuti
Vojenské Uranien • původní její vlasti
prvého vstoupeni její poslanců do sněma. — Ze
Sarajevu se osnsmojo, že dne 10. ledna vypakl
v hadové vrchního sonda požár, jani celé ho-
reji! patro, sasedacl slů, nábytek, knihovno a
•ondal spisy zničil. Jak požár povstal, neví se
dosud a má se ea to, že asi z přílišného to
peni.
Pejačevič
Záhřeb
Sarajevo
7
article
Politický přehled zahraniční.
Politický přehled zahraniční.
V Praze, dne 11. ledna
IN è твой. о. V poslední schůzi bad-
tetnl komise říšské rady oznámil ministr války,
že zprávy o rozmnožováni dělostřelectva nezakládají
se na pravdě, taktéž i povést o pro
hlídce výehodnieh pevnosti byla planá. Za to
mluví se mnoho e tom, že v nejblitii dobé se
jde se opět sa předsednictví korunního prince
komise pro národní obrana, která před několika
měsíci práce svoje přerušila
FVanOie. Rozširovaná správa o změnách
kabinetu se nepotvrzuje. Co se týče vy
jednáváal mezi Anglii a Francii stran Egypta,
nechce Franoie nároky své ani snišiii, ani nynější
stav věci v Egyptě aznati Nebude snad
jiné pomoei, nei aby se egyptská záležitost
vznesla na společný soud velmoci. „Temps
kritisuje velmi ostře nabídky Anglie Francii a
pravi rozhodně, že soukromé vyjednáváni в Anglií
neprospělo zájmům francouzským a že ne
zbývá, než záležitost to přenésti na půda mezi
národní. „National-Zeitang* plže к této véci:
Franoie
Praha
Anglie
Francie
Egypt
NationalZeitang
8
article
egyptské, přehlušuje se za nesprávné, že říšský
kancléř Bismark stranil nebo hodlá straniti
Anglii proti Franoii. Rozhodujícím stanoviskem
jest ma zachováni mira, avšak politika německá
má za to, že by společným panstvím anglo
francouzským v Egyptě byl mir povážlivě ohrožen.
Uvésti poměry zpět do toho stanoviska, jaky
byl před vzponroa, neni možno a francouzská
finanční kontrola nekontrolovala by teď ministry
egyptské, nýbrž jaksi zástupce anglické. Že by
válka mezi Anglii a Francii musela se státi
válkou světovou, o tom jest vláda německá přesvědčena.
a proto povaznje za politika mim
evropského, nezavtdéti v Egyptě žádný takový
■tav, jehož nebezpečnost jest již předem jasna.“
— Gambettův otec dosnd se zpečnjo svoliti,
aby mrtvola lyna jeho ponechána byla v Paříži
a stoji rozhodně na svém, aby pohřbena byla
v Nizze.
Gambettův
Anglie
Egypt
Francie
Paříž
Nizza
9
article
IVusMlo. časopis „Herold“ oznamuje,
že byla Bestavena zvláštni komise, jež má o to
peěovati, aby mohlo býti všeobecné nbytováni
celé armždy rychle provedeno ; zároveň spravo
vati má komise jmění, к účeli tomu složené.—
Co týče rejdů nibilistiekých, docházej! uspokojujíc!
zprávy. Sděluje se, že se ruské policii
podařilo vypátrat!, že mezi nihilisiy nastal vážný
rozkol, jelikož se jedna strana vyjádřila, žo
upustí konečně od obvyklého dosnd používáni
prostředků co nejnáyil; ějilch a působili bude
ve smyslň reformatori!.ém v té naději, že tímto
umírněním získá řetné přívržence. Strana vý
střednf utrpěla tlm ujma jak na počta svých
přívrženců, tak i na vlivu. Následkem těchto
uspokojujících zpráv podepsal cár ůkas, jimž sa
zrošnji veikeré ony tajné spolky, jež utvořily se
na ochrana cárské rodiny a na rěž ze aonkromé
pokladnice carovy vydáno bylo již 4 miliony
rnblfi.
Алтют'1й_». Do Londýna telegrafuje
se o děsném neštěstí, jež událo se v Milwan
kee, největším to městě severoamerického státu
Herold
Londýn
Алтют ' 1 й
10
title
Denní zprávy pražské.
11
article
Wisconsin. V největším taanim hotelu „New
ball Haase* vypakl v ned as 10. ledna e 10.
hodině požár, jenž nabyl ve mžiku také m ei,
že nebyle ani pomýžlenl aa hašeni. Lidé vyskakovali
okay a hoHel hadovy a volali zoufale
o pomoc; hůře však bylo tèa nešťastníkům,
kteří se nalesali v pokojích sadních, jichž okna
čelila do dvora. Ti byli vesméa utraceni. Cel
kem zbynnlo v plamenech 76 lidi. Z ubožáků,
kteří vyskákali okny, jest 16 těžce raněno.
Cali bodová shořela v několika hodináeh, ikeda
jest ohromná, jelikož byl hotel nádherně za
řízen.
Egypt. Y Alexandrii strhla se v neděli
večer potyčka mezi Albánci a Evropany.
Londýniké telegramy přinižejf o tom tote bllišl
zpráva : „Hádka, která povstala v baráefth ve
tvrii Ras-el-tinn mezi albánským a evropským
policistem, vzrostla ve vžeobecnou potyčku vžeoh
tam ubytovaných Albánců a Evropanů. Když
obdržel o věci té policejní prsfekt správa poslal
posiln evropským policistům, jichž byla
mentina V boji zabit byl jeden Albánec a 6
bylo těžce raněno, Evropané měli ponza dva
lehce raněné.
Albánec
Evropan
Hádek
Wisconsin
Cali
Egypt
New ball Haas
Y Alexandrie
12
article
V Prase, dne 11 ledna.
13
article
* J. Císařské Výsosti, korunní manželé,
vrátili se včera večerním vlakem státní
dráby o 10. bodiné do Prahy.
Praha
14
article
* Výsledek voleb do obec výboru
smíchovského v II. a I. sboru. Ze 192
oprávněných voličů v II. sborn dostavilo se к
volbě 106 a zvoleni jsoa do výboru 99—106
hlasy pp. : Bnrian K., maj. doma, Dimmer К.,
kapec n maj. doma, Hanč Y., c.vilnl inženýr a
maj. doma, Koboat Jan, továrník a maj. doma,
Bradáč J, kopec a maj. doma, Malinu Jcsef
maj. demo, Fischer P. M., msj. doma, Tykni
Frt., inženýr, JUDr. Štěpničba Ant., advokát a
msj. doma, Pick Y., továrník a maj. doma, Srb
Ant, úradník dráby a maj. domo, Maiek Jan
L., správce školy obecné. Za nihradniky pp. :
Čáslavský K., maj. doma, Trejbal A, maj. doma,
Teplý Jos., knpec. Král V. A , kapec, Pavliita
Frt., pekař a maj. doma, Procházka Frt.. kapec.
Y I. sborn dostavilo se x 36 oprávněných voličů
26 k volebníma osadí, a svoleni byli tito
pp Beermililer Jan, továrník, Doubek Edv. rytíř,
velkostatkář. Dvorský Jos., maj. doma, MDr.
Frank Moric, Havlíček Jos., c k. okr. sadí,
Komoře Lad , generální říditel pražsko-dneh-
covské dráhy, Pisecký Václ., rytíř z Kranichs-
feldn, Porges G. z Portheimn, Richter Alex.,
továrník JUDr. Samec Jan, Stejskal Martin,
velkostatkář, a Švehla Yine., farář. Za náhradníky
pp. : Král Ant, msj. doma, Burian Frt.,
maj. doma, Stejskal Jan, sládek, Yorllček Frt.,
knpec a maj. doma, Preissler Jos., sládek, Písecký
Josef, rytíř s Kraniehsfelda vesměs 22 až
25 hlasy.
Koboat
Jan
Malin Jcsef
Fischer
JUDr
Štěpničba
Srb
Antonín
Jos
V A
Pavliita Frt
Beermililer
Doubek Edv
Frank Moric
Havlíček
Pisecký Václ
Richter
Samec
Stejskal
Martin
Švehla Yine
Burian
Yorllček Frt
Preissler
Josef
Jos
Kranichs
Hanč Y
Pick Y
Y I
Bnrian K
Čáslavský K
Trejbal A
komora lada
Portheimn
Král Ant
15
article
* Sleveni daní. Zemský výbor český již
v předeilé schůzi své jednal o tom, aby krajinám
českým, které loni na jaře povodni pesti-
ženy byly, tak že a roli nic sklizeno býti nemohlo,
daně sleveny byly ; ježto však podrobných
dát neměl, obrátil se na ralstodršitelstvi Také
vemědilshá rada obrátila se na místodržitelství,
vřele se za sleveni dani pro krajiny zubožené
přimlouvajíc. Spis zemědělské rady zaslalo mi
vtodržitelstvi zemskémn výboru, aby podal o něm
své dobré zdání. Zemský výbor měl včera
schůzi, ▼ níž vyslovil se, aby na základě dát
zemědělskou radon předložených daně oněm
krajinám sleveny byly.
* Resignoval. Hrabě Hngo Nostic. předseda
sookromého spolka pro podporováni domácích
chudých, prohlašuje dnes v německých
listeck pražských, že se vzdal této své hodnosti.
„Národní třenice*, tak praví paa hrabě ve svém
prohlášeni, „které se objevily v komitétu
dýoh páni, svolaném к pořádáni obvyklého
„Vereiniballn*, jakož i v lůaé «polka samého,
к tomato kroka mne přiměly.* Snakoa fidi-
telstva soukromého «polka bylo prý vždy ssehe-
vžvati úplnou rovnoprávnost národnostní, jak
při sbíráni, tak i při rosdělovánl darů, dobrodinci
pražskými véaovaaých. Poněvadž hr. No-
sticovi nepodařilo se příměti všechny členy řidi-
telstva к bájeni těchto stand, byl prý ka svéma
politováni nacen resignovati.
Hngo Nostic
16
article
* Ze sboru mèdi oetrostřeleů. Opat
strahovský vdp. P. Starý př(jal v těchto dnoeb
pod vedením majora pana dra. Sůllnera dopataci
méžt. sborn ostrostřeleskébo, která ma
skvostně vyvedený diplom ěestnébo duchovního
spolnradv při sborn podala
P Stará
17
article
* Nadace pro sehndlé řemeslníky
éeské. Řemraloicko-tivnostenskž beseda v Prase
(velká Karlova ulice „n štiky“) založila nudasi
pro zebadlé neb stářím seilé e ka práci ne-
sch pně řemeslníky éeské; podpora tato činlet
64 sl. 60 kr. sadána bade 2. března jednoma
žadateli. Žádosti přijímá do 31. ledna Beseda
sama.
Karlov ulice
18
title
FEUILLETON.
19
title
A la Tisza-Eszlar.
le Tisza
20
article
* Zemská zdravotní rada pro Čechy,
v niž zasedají pp. : mtatodržitelaký rada a zemský
sdrs'otni referent, prof. dr. Vil. Piseliag,
vládni rada profesor dr. Josef Helia, vládal
rada dr. Josef Maschka, vládni rada dr.
Ferd. ryt. Weber, řiditel nemocnice dr. M.
Smoler, mimořádný profesor dr. Kaulicb, přisedle!
zemského výbora dr. Ladv. Tedesko, vládal
rada dr. J. Hasner, městský fysik dr. Igo. Pele
a prof. dr. Gintl netavila se včera pod předsednictvím
místopředsedy místodržitelství p. dra.
Friedla z Friedensee takto : za předseda ivelen
byl mlstodržitelský rada dr. Pissliag a aa miste-
předseda vládni rada prof. dr. Halia.
* Zeílel. Včera v 10 hodin veěer přiběhl
v Jungmannové třídě 281etý statkář a starosta
оЬ 'в V. n Čáslavi Václav V. к policejnímu strážníka
a beze vil příčiny chtěl dát syna poslaky
Jana Yondrejce za knonti. Strážník sposoroval
na venkovana příznaky pomatenosti a dopravil
jej na komisařství Přivolaný okresní lékař p.
dr. Neěas konstatoval, *e zatčený nešťastník jest
šílený i dal jej dopravit! do blázince.
* Pobřeíuje se. Předevčírem večer odešel
ze svého bytu ▼ domě č. 1386—П. p. Ed
Erben, účetní rada na odpočinku, a od té doby
se pohřešuje. Všecko pátráni po něm v celé
Praze i okolí byle marné. Zjistilo se poaie,
že byl až do 2 hod. v noci v hostinci p. Tief-
trnnka, kde jevil na sobě nápadnou zádnmčivoat.
profesor
doktor
vít
Heliós
Maschek
Ferd
Weber
M Smoler
Kaulicb
Ladv
J Hasner
Igo
Pele
Gintl
Friedl
Pissliag
Halius
Zeílet
Jungmann
Václav
Yondrejc
Neěas
Erben
Čechy
Friedensee
Čáslav
Praha
21
article
Poněvadž v poslední době nejednou se prohlásil,
že jej život mrzl, má se za to, že jest to onen
nešťastník, který včera ke 3. bod ranní skočil
z ostrova žoflnského do Vltavy a o pomoc volal,
avšak dříve než mn strážník ka pomoci přispěl,
atonal. Pan Erbon byl 80 roků stár a maž
všeobecně vážeoý a ctěný, jsa živ v nejapořáda-
nějiich poměrech
* Změna jízdního řádu. Policejní řidi-
telstvo oznamnje vyhláškou, že za příčinou voženi
leda směji к řece Vltavě na Malé straně
nad Karlovým mostem přijíždět! vozy ponte
mezi domy č. 606 a 607 a odtamtud odjíždétí
toliko nličkon kolem domu č ô 14 n mostního
pilíře. Tonto nličkon smi se jen velmi pomalá
a nikoliv se čtverospřeženim jezdili
* Sebevražda. Včera o půl 3. hod. odp.
zastřelil se v bytn svém v domě čls. 242—I
v Štěpánské nlici 391etý ženatý tkadlec, Václav
Š. Střelil se z bambitky do prsoa. К zoufalství
dohnala ho bída. V psaní, které zanechal, loučí
se se ženon, otcem a bratry, prose je sa odpuštěni,
že jim zármntek ten spůsobil. Dítek
nezanechal ;ebevrah žádných.
* Ze Žižkova. Konference Povýienl sv.
Kříže (družstvo sv Vincence z Pauly) obdržela
od sl. správy Dědictví sv. Cyrilla a Metboděje
Erbon
Vincenc
Paul
Cyrill
Vltava
Karlová most
Žižkov
Povýienl svatý . Kříž
22
article
Napsal A. Javorský.
A Javorská
23
article
Událost Tisza-Eszlarská vychází juž pomalu
z denních rozhovorů, upadá v zapomenutí;
jenom kulturní historik ehápe se jí
a registruje s trpkou snad satyrou v zápiscích
svých.
Nemohu zapříti, že první zpráva o
vraždě Esterčině vzbudila ve mué zvláštní
dojem ; před duševní zrak vrátily se mi
doby dětství, strážná, krvavá vypravování o
zabíjení dívek křesťanských, o pojídání krve
křesťanské staly se tak živými, že se mi
podobalo, jako by náš vesnický ponocný mně
kloučku nepatrnému právě v tom okamžiku
je byl vyprávěl. Cítil jsem chladny ten
mráz, jenž mne prochvíval, viděl a procítil
všecky ty divoké sny, jež zmítaly a vířily
v močku mém, když unaven posloucháním
schoulil jsem se na lavici široké, objímající
naše veliká kachlová kamna a tvrdé usnul.
Odbyv školu domácí zavezen jsem byl
na studia. Byl jsem primánem, v eelém a
plném významu jména toho. Studoval jsem
v menším městě moravském, o němž těžko
říši, je-li více židovským éi IfesUnským ;
něhot typ semitsky tak hosté promíchán
s naším, že člověk bolestné pohlíží do budoucnosti,
uváži li onu otrockou prodajnost
a slabost křesťanů oproti vypočítavému
duchu židovstva.
Židé obývali hlavné tak zvanou „židovskou
čtvrt.* ačkoliv po celém méatečku
skoro již byli se rozbytovali. kupujíce houfně
křestanské domy.
„Čtvrt židovská“ lišila se velice od
ostatního městečka, špinavost, nesnesitelný
Esterčin
Tisza
Eszlarský
24
article
vzduch ji charakterisoval. Byly to uzoučké
uličky в dřevěnými ponejvíce domy, s malými
okny, nízkými jizbami plnými dýmu,
jež maně připomínaly člověka na život Eskymáků.
kterak sedíce kolem ohně pojídají vesele
rybí tuk. Aspoň od té doby, co nám ! jsem volán byl.
profesor dějepisu vylíčil život zdravých a; rozeznati mohl,
hovéti své rozmarné náladé. Očekával jsem
na jisto, že své spolužáky v plné natrefím
práci Kráčel jsem klidně ulicí, jak jsme ří
kali, Davidovou? Byl jsem již v polovici.
Stanul jsem a naslouchal bedlivé. Nic nerušilo
hluboký klid Byl jsem přesvědčen, že
kamarádi pro dnešek ušetHli „židovskou
Eskymák
Davidová
25
article
čtvrt“. Vrátil jsem se proto. Než
učinil jsem několik kroků, ozval se za
chraplavý hlas:
„Pane studente, pane studente.“
Obrátím se a pohlednu ve stranu, odkud
Pokud jsem za soumraku,
stála židovka jakás mezi j
primitivních těchto lidí, židovská čtvrt mi' dveřmi jednopatrového domu a kývala mi,1 vyprávěli hrůzy židovské krvelačnosti
vždycky připadala jako eskymácká vesnice. ! abych se vrátil, prosíc: 'já trhl sebou, jako bych chtěl poslední sílu
Do židovských uliček nerad z nás kdo i „Pane studente, mladý pane, vratte se, vložili v odpor ten a srdcelomně vzplakal.
chodil a šel-li, tož aby provedl několik šel- prosím vás, vratte se!“ ' j Skálou byl by můj pláč pohnul, ala židé
movin a utekl. A vskutku, my malí gymna-j Prosila tak upřímně, že jsem se skuté* >neznali slitování; v egyptské té tmě zmíral
sisté jsme za jiným účelem ani nezavadili o čně vrátil. Přijda к ní, ptám se, čeho si hlas můj, jako výkřik ptáčete v raehocení
tuto „gehennu,“ jak jsme „židovské mèsto“ od přeje? Pravila, abych jenom šel s ní do hromu.
vousatých gymnasistů nazývali slyšeli. Kolik vnitř, že se s& okamžik mohu vrátili. I Umdlen, vysílen odporem, stanul jsem,
jsme tu natropili rozpustilých kousků, kolik Couvl jsem, bált jsem se od jakživa v nízkou zavlečen byv jizbu,
natrápili se ubohých žídat, kolikrát vyrušili vstoupiti do vnitř židovského domu; než juž: Starý žid zavřel dvéře a židovka zakryla
ze „spravedlivého“ spánku handlem ušlé mne uchopila za ruku. Ije zády — nebylo naděje na útěk.
obyvately moravského „Siónu?!“ j Chtěl jsem se vytrhnouti a utéci, byloíj Pak mne přivedl žid, pokud jsem ▼ přítmí
Skála
Sión
26
article
Nejednou stáli jsme proto před přísnou mi nanejvýš podezřelo, proč židovka mi ne- rozeznati mohl, к jakémus stolu,
tváří u&šeho ředitele, kdež pokaždé se řekla, co mně chce a proč mne hned za1 Dech se mi tajil každou vteřinou, očeká-
stejné nevinným obličejem jsme se dušovah, ruku uchopila a táhla do vnitř. Než marna val jsem smrtonosnou ránu za krk.
že o ničem nevíme, jevíce naopak zjevnou byla má práce, silnější ruka židovčina nedala V tom přerušil žid ticho síplavým basem :
nevoli nad podobným neakademickým cho- mi ani kroku učiuiti. Vzkřikl jsem. „Proč se hojíte, pane student? Vidíte,
váním. Stavěli jsme se rozhorleni, když ře-j „Ale, hloupý chlapče, neboj se a pojď, my máme zítra „šábes“, a jak se první hvě-
ditel vážné nám na srdce kladl lásku i nic ti neuděláme*, zapískl vedle mne nový zdička na nebi ukáže, nesmíme nic délati a
к jinověrcům, budtež si oni židé nebo hlas a má dosud svobodná pravice octla se proto buďte tak laskav a rozžehněte
pohané !v kostnaté ruee židové, dle všeho manžela nám lampu. My se vám dobře odmě-
Však přece jednou „gehenna* se mi vy- židovčina. íníme. Tu jsou sirky,* a při tom vtiskl mi
mstila. Poslyšte ! Bránil jsem se pokud možno, smýkal do ruky paklíček sirek, (a zde lampa.*
Bylo to za soumraku v pátek. Vybéhl sebou, než „gehst du nicht willig, so brauch’ Okamžik stál jsem jako vyjeven — Pak
jsem, odhodiv Koginovu gramatiku, do „židovské ich Gewilt!“ pravi Goethe a já zkusil celou jsem se usmál a divil, že jsem byl takový
čtvrti*, doufaje nějakým veselým kouskem vy- tíž této pravdy Byl jsem vlečen nízkou tma- bloud a strašpytel.
vou chodbou Každý krok musili si na mué židé i Rozlehl jsem vesele lampu.
Al
Koginův
Goethe
27
article
vybojovali v pravém toho slova smyslu.
Chlapecká má fantasie pracovala zimni-
čně. Studený pot vyvstával mi na čele bohatými
krůpějemi, cítil jsem, jak mi tekl s čela,
třásl jsem se jako osyka.
Mněl jsem tento okamžik za poslední v
28
article
sotva
mnou
29
article
životé svém ; nebot, že bude má poctivá křesťanská
krev prolita a já někde zahrabán v
těch podzemních katakombách židovských, že
zmizím bez paměti, neoplakán, to stálo mi
tak jasno před očima, ie jsem se zoufale zachvěl.
Před sebou viděl jsem našeho ponocného
Nekonečné díky, 4 kr. r. valuty a kus
barehesu bylo mou odměnou.
Uháněl jsem „z gehenny*, jako by mné
někdo byl vybil . . .