3
masthead
19. října 1901
5
article
Avšak na druhé straně nesmí zapomínati se, že
vláda může podati zevrubnější zprávu o svém ob-
chodně-politickém programu, než vyznívala ze vče-
rejší ministrpresidentovy řečí. Také ministr obchodu
hemůže říci měně.
Poslední část Fořtova návrhu na hazodkladné
prohlášení rakouské tarifní osnovy nemůže přijmouti,
neboť by vznikl falešný obraz obchodní politiky ra-
kouské. Taková publikace mohla by státi se jen za
souhlasu Uher.
Přecházeje k výčitce, že obstrukční taktika Němců
byla příčinou špalných nařízení dle § 14., popírá
její historickou pravdu. Obsah Thunových a Kaizlo
vých nařízení dle § 14. jest totožný s vyrovnacími
předlohami ministerstev Badenova a Thunova a o
tyto předlohy vynasnažila se tehdejší většina s nej
větším sebezapřením. Bez obstrukční taktiky ně-
mecké špatný obsah vyrovnacích předloh býval by
se stal zákonem. Němccká obstrukce to zmařila
tak má parlament dosud právo mluvit o podstalě
vyrovnání a podávati své návrhy.
Posl. Kaftan poukazuje na obtížnou situnci.
ve které se octl rakouský průmysl proto, poněvadž
mu schází pevné odbytišté, zvláště v zámořských ze-
mích. Ve velmi kritické situaci nachází se v Rakou-
sku průmysl železářský a strojnický, kterýž jes
těžce poškozen zvláště také soutěží německého prů-
myslu strojnického. Následek toho jest, že nastává
úplné váznutí výroby v továrnách na stroje a va-
gony, že tyto podniky musí své dělnicivo propou-
štěti a pracovní dobu omezovati a že jsou nuceny
snižovali mzdu.
Fořtův
Němec
Thunův
Badenův
Posl
Kaftan
Uhry
Raka
6
article
Těžce poškozovány jsou strojírny také ztrátou
domácího odbytu cizozemskou soutěží. Řečník po-
ukazuje po této stránce na objednávky, kteréž v po-
slední době učinila městs, obec badenská pro
svou vodárnu u firmy zahraniční, na zařízení měst-
šké vodárny v Liberci a na zařízení strojírny
cís. král. slátní průmyslové škole na Smíchově
Protože běží o všeobecnou krisi, nemůže tu
hráti roti malý rozdíl cen, kterýž při těchto objed-
návkách rozhodnul. Jedná se o rychlou pomoc prol
télo kalamitě.
V posledním zasedání obě sněmovny s uznání-
hodnou munificencí schválily investiční předlohu
k jejíž provedení jest polřebný obnos 560 mill. K.
ale nikoliv z té příčiny, aby se zbudovaly nové
komunikační cesly, nýbrž také za tím účelem, aby
se průmyslu, živnostem a dělnictvu poskytlo vý
nosné zaměstnání. (Hlučný souhlas.) Urychlením
objednávek pro investice by stát mnoho uhospodařil
a mohl by zadati práce za lacinější cenu. (Hlučný
souhlas.) Finanční ministerstvo dosud na základě
investičního zákona učinilo půjčku 125 mill. korun.
Z toho bylo ihned refundováno 80 mill. K kasovní
hotovostí a nyní bude učiněna další půjčka 40 mill
K, takže má vláda k disposici 85 mill. K.
Liberec
Smíchov
7
article
Ministerstvo železniční posledním výnosem vy-
hovělo přání průmyslnictva, také severní dráha
učinila objednávky v ceně 3,400.000 K. Po-
hříchu však dráha státem podporo-
vaná, rakouská dráha severozápadní
objednala koleje na r. 1900—1901 v uher-
ské hernathalské továrně. (Hlučné: slyšte
slyšte!) Zcela jinak jedná uherská vláda v po-
dobných případech, tak na př. při dodávce tra-
vers v Prešpurku. Uherská soukromá společnost
objednala u renomované české firmy 5 parních
kotlů, když ale kotle byly již zhotoveny, prosilo
ředitelstvo uherské továrny, aby objednávka byla
zrušena, poukazujíc na výnosy uherského finančního
a obchodního ministerstva, dle kterýchž podobné
předměty mají býti objednávány toliko v Uhrách.
Posl. Kolischer: To se jmenuje loyalita!
Posl. Kaftan: V takovéto době objednává
dráha, požívající státní subvence, koleje u firmy
uberské. (Hlučné volání: slyšte, slyšte !) Také správa
námořnictva, která vždy se snažila vyhověti přání
domácího průmyslu, pokud to bylo možno, měla by
objednávky svěřovatí domácímu průmyslu, poněvad?
leckdy bylo mnoho objednáno z Anglie a Německa
Vyhoví-li vláda přání, vyslovenému v pilném ná-
vrhu, pomůže se průmyslu a živnostem toliko pro
nejbližší budoucnost. Jest však povinností vlády,
aby tyto odbory také i na dále se snažila zachovali
v nerušeném rozvoji účelnou organisací státní pěče.
Posl
Kaftan
Prešpurk
Uhry
Anglie
Německo
slyšet slyšet
slyšet , slyšet
8
article
Ať se odborům těmto poskytnou všecky přípustné
úlevy. Stálým zaměstnáním poskytne se našemu
průmyslu jistý podklad, průmysl vzkvete a poroste.
a také dělnické obyvatelstvo dosáhne trvalé výživy.
(Hlučný souhlas.) Tím prokáže se cenná služba tak
národnímu a státnímu hospodářství, s kterýmž jsou
rozkvétající průmysl a živnosti těsně spojeny.
Rečník žádá naposledy, aby sněmovna hlaso-
vala pro pilnost jeho návrhu. (Hlučná pochvala
a potlesk na českých lavicích.)
Místopředseda dr. Žáček vyzývá k slovu při-
hlášeného posl. Kozlovského, aby ujal se slova.
ale on není právě ve sněmovně. (Hlasy mezi Vše-
němci: Nač čekáte? Není-li zde, nebude mluviti
— Nepokoj.)
Posl. Kozlovský přišel teda o slovo.
Posl. Chiari je pro pilnost návrhu, nebo
třeba, aby tak důležité věci byly v parlamentu pro-
jednány. Je přesvědčen, že obchodní smlouva
Německem uskuteční se. Za úzkého hospodářského
a duchovního styku mezi Rakouskem a Německem
nemůže si celní vojnu ani pomysliti. Je třeba, aby
rakouští vyjednávači měli dosti pevnosti, aby rakou-
ské zájmy nezanedbávaly se ve prospěch Uher
(Hlučná pochvala.)
Posl. Schachinger navrhuje konec debaty
což přijímá se.
Posl. Kozlovský, hlavní řečník, připomín
dotaz polského klubu po obchodně a celně politi
ckých plánech vlády a soudí, že vláda pro upoko
jení obyvatelstva měla by v parlamentě aspoň vy-
tknouti hlavní směr příšti obchodní a celní politiky
vládní.
doktor
Žáček
Kozlovský
Posl
Chiari
Německo
Rakousko
Uhry
9
article
Uvažuje zevrubně předlohu celního tarifu něme
ckého a dovozuje, nebudeli záhy chráněn náš prů
mysl, bude to míti nezbytně politické následky.
Přikročuje se k hlasová ní.
Pilnost Fořtova návrhu byla přijata a když
k věcnému pojednání o něm nikdo nehlásil se, bylo
meritorní rokování uzavřeno a pilný návrh Fořtův
přijat s dodatečným návrhem posl. Kozlovského
aby předmět ten přikázal se vyrovnacímu vý
boru.
Dále rokovalo se o Kaltanově návrhu
o tísni v oboru strojním a železářském
Posl. Kaftau: Nesouhlasím s názorem přede-
šlého řečníka, že se máme vyhnouti podrobn
diskussi o jednotlivých položkách německého celního
tarilu. Nejsou to také taktické důvody, které pohnuly
strany německé hned na počálku nového zasedán
přinésti otázku tu do sněmovny, nýbrž pochopitelný
úmysl, aby sněmovna a veřejnost zavčas byla upo-
zorněna na nebezpečí, nastávající v novém celním
německém tarifu. Dr. Lecher mezi jiným vyčítal
naší straně, že za ministerstva Thunova jsme byl
ocholní vejíti v rokování o rakousko uherském vy-
rovnání. Je vám zajisté dobře známo, že jsme ovšem
byli odhodláni, podrobiti otázku tu diskussi ve vý-
boru, že však jsme se ještě neusnesli hlasovati pro
vyrovnání, jak bylo předloženo ve druhém čtení
Naopak smlouva mezi námi a Uhrami ničeho by
neprospěla, kdyby rakouská vláda se nesnažila, by
tato smlouva byla skutečně dle ducha i písmneny
prováděna. Nebudeme se rozpakoval, povoliti vládě
ke které máme důvěru, celní a obchodní smlouvu
s Uhrami, jež by úplně vyhovovala potřebám této
polovice řišc.
Řečník zabývá se pak německým celním tari-
fem a praví, že tento tarif má ráz rozhodně agrární.
Fořtův
Kaltanův
Posl
doktor
Lecher
Thunův
Uhry
10
article
Je mně daleko, vměšovati se do záležitostí cizích
slátův, avšak všecky státy, vyvážející do Německa
zvláště Rakousko, bylo by tarifem lím těžce posli-
ženo. Zejmena těžce poškozuje tarií ten náš vývoz
ječmene do Německa. Celý vývoz ječmene do Ně-
mecka obnáší přes million tun. Na tom zúčastněno
je Rakousko 30 procenty a nyní zvyšuje se celní
sazba ze dvou na tři marky. Na dovozu německého
dobytka je Rakousko zůčastněno 60 procenty a nový
celní tarií navrhuje zvýšení cla z kusu z 9 na 25
marek. Velmi citelně bude postižen náš vývoz zvý
šením sazeb na vepřové maso, ovoce, drůbež, víno
chmel a slad. Také nové zavedení cla z ryb je vy
znamné. Velmi značně poškození budeme zvýšeným
cly ze dřeva. Největším nebezpečím je však zaveden
dvojnásobného tarifu.
Řečník vytýká zvláště ustanovení čl. 8. německ
osnovy, kterou ony státy, které budou s Německem
jednati méně příznivě, než s jinými státy, budou
ohroženy ohromnými sazbami až do 100 proc. ceny.
To je zřejmý prostředek k nátlaku. Rakousku by se
takto znemožnilo s jinými státy, na př. s Ruskem
nzavříti smiouvu, kdvby smlouva s Německem ne-
byla uzavřena. Nepříznivý stav, jaký nastal po uve
řejnění německého celního tarifu, je způsobilý, aby
vzpamatoval naši zahraniční politiku, která se dala
na cesty, jež nejsou na prospéch hospodářskému se-
sílení Rakouska. Německo-rakouskou obchodní smlou-
vou byl vývoz Německa do Rakouska podporován
bylo by bývalo mnohem lépe, kdyby rakouská vláda
byla věnovala větší péči našemu průmyslu. Tu byl
by rakouský průmysl dnes již sesílil a byl by s to,
konsumovat naše zemědělské výrobky a dobře platiti.
Německo
Rakousko
Rusko
11
article
Rakousko v posledních dvou deseliletich pozbylo
téměř úplně na prospěch Německa obchodu s Levan-
tou, dříve tak zkvétajícího. Theorie hr. Goluchovského,
že hospodářská politika nemusí se shodovati se za-
hraniční, je velmi nebezpečné. Jakmile jednou bu-
deme hospodářsky zničeni, budeme míti na venek
málo váhy. Musíme tudíž uvítati slova předsedy mini-
sterstva, že Rakousko se má postaviti na vlastní
nohy. Přál bych si jen, aby slova nezůstala slovy.
nýbrž aby skutečně byla provedena. Německo, jak
se zdá, pociťuje již rozmrzelost, která nastala v Ka-
kousku vůči jeho spojenci. V Německu se již ví, že
též vyšší činitele rakouské již omrzelo, státi před pa-
lácem německé říše na stráži, kdežto Německo na
Balkáně a na Východě se chystá kliditi žeň ze se-
mene námi zasetého. Německo vychází z jiných zá-
sad, než náš ministr zahraniční. Praví: »Dobrou
politiku dělá, kdo dobře hospodaří. Dnes již snaží se
velmi čilý německý císař dáti do ohně dvě prosla-
vená Bismarkova želízka, jenže se tato dvě želízka
jmenují Francie a Rusko. Je skutečně již svrchovany
čas, abychom se postavili na vlastní nohy a to nejen
v otázce celní a obchodní smlouvy, nýbrž tak
v otázce zahraniční. Rakousko musí především sbi-
rati své síly a nemařiti je vyhlazoyacím bojem proti
českému národu a proti Slovanům vůbec. (Souhla
na českých lavicích.)
Vláda má hlavní úkol, spravedlivě jednati se
všemi národnostmi v této velké říší. Nepotřebujeme
t. zv. neutrální vlády, nýbrž vlády, která se stejnou
blahovůlí vyhovuje spravedlivým požadavkům všech
národností tohoto stálu a v tomto znamení zvítězíme
(Hlučný potlesk a pochvala na lavicích českých.)
Posl. Klofač (česky): Abychom dostali se
k slovu, přihlásili jsme se proti, ve skutečnosti mlu-
víme ovšem pro návrh.
Bismarkův
Slovan
Posl
Rakousko
Německo
Ka
Balkán
Francie
Rusko
12
article
Katastrota, která stihla dnes dělnictvo, zejmena
v oboru strojnickém, nabyla neuvěřitelných rozměrů.
Můžeme bezpečně říci, že jen ve království českém
je 10.000 dělníků v tomto oboru zaměstnaných, bez
práce.
Tato vláda, která v příčině národní jen nová
roztrpčení vyvolala, ani v příčině národně-politické
není si vědoma svých povinností. Žádáme-li, aby
vláda podporovala jen a pouze domácí průmyl, žá
dáme, aby předně dbáno bylo závodů v království
českém a aby objednávky činěny byly dle jistého
plánu, aby dělnictvo mělo zaměstnání stálé.
Na to mluví posl. Klofáč o t. zv. pracích z nouze
a o pojišťování proti nezaměstnanosti. (Pochvala.)
Posl. Václav Hrubý: Jako zástupce průmy
slových obvodů slezských a kladenský ch
poukazuji v zájmu průmyslu, obchodu a dělnictva
na to, že jest nezbytno učiniti opatření, navržené
pilným návrhem; zvláště nechť se vezme při tom
zřetel na hrozící nezaměstnanost mnoha tisíců děl-
níků. Též živnostnictvo a obchodnictvo má zvláštní
zájem, aby se sáhlo k energickému opatření, by se
nynější krisi čelilo. Krise ta je sice v Rakousku
všeobecná, avšak ve Slezsku, středisku to středo-
evropského obchodu, hrozí pravá katastrofa průmyslu
železářskému. Příčiny toho nespočivají pouze v ob-
chodně-politických poměrech, nýbrž též v našich po-
litických a hospodářských poměrech k sousedním
říším Uhersku a Německu. Jest známo, že v Uhrách
železářský průmysl v poslední době byl umělýmí
prostředky se strany státní pěstován.
Katastrota
Klofáč
Posl
Hrubá
Rakousko
Slezsko
Uhersko
Německo
Uhry
13
article
Průmysl v severní Moravě a ve Slezsku jes
přímo vydán na milost a nemilost uherské soutěži
— mohlo by se říci dosti nekalé — také německé
soutěži jest průmysl vydán na pospas, tím více, že
mnoho železářských průmyslníků nebo správců prů-
myslových závodů s milliony v Rakousku nabylými
stěhuje se do Německa, aby tam zařizovali konku-
renční závody. Tak stalo se asi před rokem s jistým
závodem, kterýž jest téměř s to, pustiti se do boje
se železárnami vílkovickými. Znalci ujišťují, že to
jest také jednou z příčin, proč železárny vítkovick
jsou krisí nejvíce ohroženy. Ve Vítkovicíc
dospěly věcí tak daleko, že dnes se pracuje jen čtyři
dny v týdnu.
Morava
Rakousko
Německo
14
article
Ale také národni otázka hraje roli při
této hospodářské krisi v severní Moravě a ve Slezsku
Velkoprůmysl železářský stal se v tomto obvodu ná
strojem germanisace. (Tak jest! na českých lavících.
Obec Vitkoviee jest na příklad místo české, ale
dnes vzbuzuje dojem, jako by byla za černožlulým
sloupy. Při ustanovování úřadnictva nehledí se vý
hradně na odborné schopnosti, nýbrž na to, zda i
se chce propůjčiti za nástroj germanisačních ten-
dencí. Jestliže generální ředitel, mající ročních
příjmů 100.000 zl., neostýchá se podnikati agitační
cesty do českých sousedních obcí, aby tam vnucena
byla českému obyvatelstvu německá škola, německ
zastupitelstvo, jest to zajisté význačno. Velko-
průmysl neměl by zapomenouti, že
může úkoly své plniti jen ve shodě
s obyvatelstve m.
Asi před 10 léty uveřejnil vídeňský žurnalista
v jednom listé článek o velké důležitosti průmy-
slových obvodů v severní Moravě a ve Slezsku,
to, jak pravil, nejen pro průmysl, nýbrž také v ohledu
německo-národním. V těchto průmy slový ch
krajích, pravil, rozhodne se bo
mezi Němci a Slovany, t. j. mezi Ně-
meckem a Rakouskel m.
Následkem toho appelloval zmíněný žurnalista
velice vřele na průmyslníky, aby se vší rozhodnostl
podporovali v tomto území germanisační snahy. Se-
mité, antisemitě, filosemité, všecko poslouchá toho
německo národního rozkazu páně Höllriegela.
Posl. Albrecht: Žádné neštěstíl
Posl. Václ. Hrubý: To jest neštěstí pro
Rakousko. (Hlučný souhlas na lavicích českých.
Vitkoviee
Němec
Höllriegel
Posl
Albrecht
Václ
Hrubá
Morava
Slezsko
Rakousko
Slovan
15
article
Rečník poukazuje pak dále, že na př. závody praž-
ské železářské společnosti a vůbec české závodyi
poměrně lépa alespoň stojí, nežli vítkovické, těšínské
a j., které nemají žádných zákazek. Nemělo by s
tudíž appellovati toliko na vládu, nýbrž také na pod-
nikatele v tom smyslu, aby byli průmyslníky a ni
koliv agitátory
Posl. Pacher: Co pak dělají vaše české cukro
vary a pivovary? (Souhlas na levici.)
Posl. Hrubý: Ani jediný český podnik nebyl
dosud v německém kraji založen za tim účelem, aby
počešťoval. (Souhlas na českých lavicích.) N ě me
ať si zůstanou Němci, avšak ať nám nechtějí
odníti naši národnost způsobem tak barbarským, jak
se to ve zmíněných krajích děje.
Ministerský předseda nechať z toho sezná, žeje
velmi těžko, nedotknouti se národního momentu
při tak důležitých hospodářských záležitostech. Naši
nepřátelé jsou to, kleří provádějí politiku národní
jako v tomto případě železárny. Varujemeli před
tím, nejsme to my, kteří s tím provádějí národní
politiku. (Souhlas na českých lavicích. Odpor a hlas
na německých lavících: »svůj k svému !e)
Máme tam však ještě stále mnoho cizinců (Hlasy
na českých lavicích: Prušáků !), kteří také dle tohoto
příkazu pana Höilriegla provádějí německou politiku
a propagují hnutí »Pryč od Říma le
Posl. Pacher: Co by řekli Husité, kdyby sly-
šeli, jak Mladočeši mluví proti heslu: »Pryč ou
Říma!«
Posl. Hrubý (pokračuje): Husité byli pobožni
Posl
Hrubá
Němec
Höilriegl
Řím
Prušák
16
article
(Souhlas na lavicích českých.) Řečník praví pak, že
by si ministerstvo zjednalo velké zásluhy o mír ná
rodů, o dělnictvo, o průmyslové a obchodní zájmy.
kdyby také v této krajině jisté kruhy napomenulo
kdyby napomenulo ony velké pány, kleří tam maji
své průmyslové závody a provozují svou vlastní po
litiku, která by vládě neměla zůstati lhostejnou. Ti
síce dělníků je v Mor. Ostravě a v okolí bez chleba
V jedné schůzi byl jsem dětníky výslovně požádan
abých v poslanecké sněmovně poukázal na bídu děl
niciva a na následky, jež by mohly po případě na
stati, kdyby se pro dělnicivo ničeho nestalo.
Řečník žádá, by pilnost návrhu jeho byla při
jata. (Hlučná pochvala a potlesk na českých la
vicích.)
Rokování uzavírá se a hlavními řečníky jsou posl
Fresl a Kink.
Posl. Fresl líčí, jak právě v Plzni řádí neza-
městnanost a stlačuje mzdy dělnictva. Poměr ten
však působí zhoubně nejen na dělnictvo, nýbrž i n
živnostnictvo a obchodnictvo. V Plzni zadány práce
na paláci justičním do cíziny s výmluvou, že prý to
domácí průmysl nedovede. Plzeňský referent byo
dílovedoucím závedu, který práci tu dostal. Obec
pražská nehledí sobě našeho hospodářského povzne-
sení. Kupuje u alpské železářské společnosti koleje
ač bylo možno lepší obdržeti doma.
Fresl
Kink
Posl
Ostrava
Plzeň
17
article
Posl. Kink konstatuje prý s povděkem, že
tento pilný návrh je předstižen včerejším prohlá
šením ministrpresidentovým. Poukazuje na sympto
matický význam tísně ve strojnictví pro veškeré ná
rodní hospodářství. Nynější nedostatek práce a valné
propouštění dělnictva je prý pouhým následkem ny
nějšího průmyslového marasmu. Hlavní příčinou to
hoto politování hodného stavu je protiprůmyslový
duch správních a j. orgánů. Další příčinou průmy
slové tísně je nedostatek důležitého akciového zá
kona a přílišné zdanění akc. společností a konečně
smutné obchodně-politické poměry rakouské.
Polemisuje zevrubně s posl. Freslem a konečně
jedná o uherském vyrovnání. Želí uherských opa-
tření proti rakouskému dovozu a ptá se, co nám
má prospěti dle jmena společné celní území, nepro-
pouští-li se naše zboží do Uher a připustí-li, je tam
vydáno rozličným šikanám. Pouka zuje na nebezpečí
hrozící rakouskému průmyslu z Uher, kde domác
průmysl může síliti se, protože tam nemají sociálně-
politických zákonův a doporučuje konečně pilnos
návrhu. (Hlučnů pochvala v levo.)
Následují v ěcné poznámky. První předne
posl. Lemisch, druhou posl. V. Hrubý. Tent
konstatuje, že záležitost tu nezanesl na pole ná-
rodní, nýbrž že varoval průmyslníky, by neprová-
děli národní politiku. Prosil bych průmyslníky, aby
slova má uvážili. Vůči posl. Kinkovi a Lemischovi
konstatuji, že obvod od Bolrumína až po Moravskou
Ostravu se germanisuje a to nikoli přirozeným roz
vojem, nýbrž násilím a surovostí. (Hlasy: Slyšte
Slyšte! na českých lavicích.) Jsou tam slovanské
obce s německými zastupitelstvy a německými ško
lami. I kněží jsou tam donuceni kázati německy
(Pochvala na českých lavicích.)
Přechází se k hlasování
Posl
Fresl
Lemisch
V Hrubá
Uhry
Ostrava
hlas : slyšet slyšet
18
article
Pilnost návrhu a on sám byly přijaty bet
další debaty.
Následuje rokování
o pilném návrhu posl. Vychodila a sp.
na zrušení erárních mýt.
Posl. Vychodil (německy): Podali jsme piln
návrh ve příčině zrušení erárních mýt
prolože však jsme později vešli v styky s ostatním
stranami a ve shodě s nimi jsme se usnesli návrl
změniti, dovoluji si nyní sděliti tento pozměněný
návrh;
»Slavná sněmovno račiž se usnésti: Poslanecká
sněmovna vyslovuje naději, že zákon v příči ně
zrušení erárních mýt, usnešený posl. sně-
movnou 22. března t. r. nabude platnost
1. lednem r. 1902.
Odůvodním nyní pilnost návrhu tohoto. (Řečník
pokračuje česky.) Veškeré rolnictvo bez rozdílu ná
rodnosti pociťuje po dlouhá léta tíž a břemeno
spočívající na něm ve způsobu erárních mýt.
Posl
Vychodil
19
article
Důvody toho uváděti, bylo by zbytečno; jsou
tak pádné a byly již tolikráte v tomto domě prone-
šeny, že celá sněmovna jednohlasně schválila návrh
na zrušení mýt erárních, ano i panská sněmovna
uznala, že mýta erární jsou křivdou na rolnictvu
páchanou a zbytečnou překážkou veřejné dopravy,
a vyslovila se rovněž pro zrušení erárních mýt.
V každém státě opravdu konstitučním by byla
vláda nucena jednomyslné přání obou sněmoven
uskulečniti a neváhala by předložiti zákon oběma
sněmovnami schválený k saukci. (Souhlas.)
Rolnictvo naše očekávalo takě, že vláda nepatr-
nému a spravedlivému jeho požadavku vyhoví, a to
tím více, jelikož sám pánovník v poslední trůnní
řeči se vyslovil, že vláda jeho se bude všemožně
snažili, aby rolnictvu umožnila lepší podmínky vý-
roby a jejího odbylu. Bohužel, vláda ani v této
maličkostí nevyhověla rolnictvu, nepředložilať k sankci
zákon o zrušení erárních mýt sněmovnami schvá-
laný. Vláda nevyhověla požadavkům rolnictva z dů-
vodů čistě finančních, ačkoliv stát, jako takový
z erárních mýt má vlastně jen získ pranepatrný.
panská sněmovna
20
article
Již jediný tento důkaz stačí a utvrzuje naše
rolnictvo v tom oprávněném mínění, že vlád
tato není rolnietvu nakloněna a ž
nechce konati ani vůli svého pána.
vyslovenou v poslední trůnní řeči, ani usnešení
obou sněmoven.
Zcela jinak chová se vláda a finonční ministr
k velkoprůmyslníkům a kapitalistům.
Když před několika dny u předsedy ministerstva
deputace vídeňské obchodní komory požádala
o ochranu a pomoc průmyslu železářskému, klerý
prý se ocil v tísni, předseda ministerstva ihne
ochotně přislíbil, že co nejdříve dostanou továrníci
od státu zakázky a to mnohoslibné. A při tom
dr. Körber pronesl významná slova: Každý.
kdo v jakémkoliv povolání pracuje
plní povinnosti vůči státu, má práv
žádati od státu ochranu.
Nuže, beru p. ministerského předsedu za slovo.
Rolnictvo ode dávna pracuje a to v potu tváři své.
ono přináší také největší oběti státu a proto žádá.
aby jemu v nynější tísni poskytl stát podobné
ochrany. Proslýchá se také, že u parlamentu za-
koupen dům pro klubovní místnosti, který má státi
11/2 mill. K. Minisír financí prý ochotné přislibil
dáti obnos ten. Je-li tomu tak, divím se, že může
ještě ministr financí tvrditi, že nemůže postrádati
přijmů z míst erárních, kteréž, jak jsem se již zmínil.
jsou pranepatrné. Ze všeho jest však patrn
a jasno, že u vlády není dobré vůle.
když se jedná o oprávněnou úlevu rol-
nictvu, a nám nezbývá tudíž, nežli znova jedno-
myslným projevem dáti vládě na jevo, že rolnictvo
podobné odstrkování déle trpětí nehodlá a trpěti
nemůže.
Körber
K Minisír
21
article
Já na tuto záležitost pohlížím tak, jako by
se prováděla s rolnictvem neupřím n
a falešná hra. Nedovedu si nikterak vysvělliti.
jak jest možno, když obě sněmovny jednohiasně se
usnesly, aby byla erární mýta zrušena, že vláda,
ministr financi tomuto přání dosud nevyhověl
usnesení ono neprovedl. Mám za to, kdyby toto
usnesení sněmovny bylo upřímné, že by ministr
financí se nemohl opovážiti, neposlechnouti ho.
Domnívám se, že ministr financí dostal pokyn
z některých stran, že sněmovna sice jednohlasně
odhlasovala zrušení erár. mýt, ale jenom proto, aby
sedláci byli uspokojeni, avšak, aby toto usnesení
k sankci nepředkládal. Proto jest náš návrh nutný.
poněvadž trvání erárních mýt jest nespravedlivým
břemenem, které spočívá zvláště na bedrách rolni-
ctva, bez toho již tak přespříliš přetíženého —
proto, že stěžuje rolnictvu podmínky výroby a od-
bytu, žádám, aby sl. sněmovna uznala pilnost měho
návrhu. (Hlučný souhlas a pochvala.)
Rokování přerušuje se a schůze ukončuje ve
3.50 hod. odp.
22
article
Přišti schůze bude v úterý 22. t. m. o 11. h o
dopol.
Posl. dr. Hynek Lang a soudruzi podal
na ministra zeměbrany následující dotaz:
Dne 4. září 1901 k polednímu přijeli do obc
Oltýně, okresu táborského, 4 důstojníci, pak 70 mužů
a 70 koní c. k. českého pluku dragounů čís. 13,
jehož doplňovací kadr v Lounech se nalézá, by zde
též přenocovali; 5. září ráno pak časně odjeli. Nad-
poručík 5. švadrony Antonín Wellenbeck rytíř z Well-
bergů při prohlídce u jednoho rolníka před více
lidmi sfackoval desálníka — muže, jenž odbyl 7 tříd
reálních — stojícího poholově proto, že dovolil ve
velkém chlévě, kde jen dva koně stáli, státi též dvě
letošní teiátka tak necitelně, že muž len až plakal
při tom mu nadával: »du böhmischer Hund, du
böhmisches Schwein« a pod.
Týž nadporučík jiného vojína proto, že byl bos
maje nohy odřeny, neboť — jak tvrdil — z trestu
mnoho kilometrů pěšky jiti musil, zpohlavkoval
použivaje rovněž stejných nadávék, že muž ten cely
sklíčen hanbou se rozplakal.
Posl
doktor
Lang
Wellenbeck
Hund
Louny
Well
23
article
Jest to opět nový příklad tak často se opakují
cího, brutálního a nelidského zacházení a lýrán
vojínů, zpupnými, na naši národnost českou nevra-
živými a hrubě ji urážejícími důstojníky, kteř
mnohdy, vzhledem k nynější všeobecné povinnosti
branné, daleko jsou ve všeobecném vzdělání z
těmi psy poddůstojníky, ba i za prostými vojíny.
A jak to pak asi vypadá za zdmi kasárními
v šírém poli a pod., kam oko a ucho svědka-civilisty
nevnikne a o čem se veřejnost nedozví, může sob
každý lehce domysliti. Táží se proto podepsaní:
1. Jest V. Ex. a správa vojenská
ochotna tyto bolestné a často se opa-
kující zjevy ve vojště odstraniti
zvláště o to se se vší silou a důrazem
zasaditi, aby národnost česká ne
byla některými důstojníky surov
tupena a nevážena
2. Hodlá oltýnský případ ze dne4
září 1901 řádně vyšetřiti a nadporu-
číka p. z Wellenbecků náležitým
způsobem poučíti, jak se s vojíny
zacházeti nemá?
24
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. října. (Státní rozpočět
Podali jsme včera zprávu o tom, čím se roz-
počet na rok 1902 liší od rozpočtu na rok le
tošní. Dodatečně sdělujeme v číslech hlavní po
ložky očekávaných státních příjmů a výdajů.
Potře has
Praha
25
article
Dvůr
Dvůr
Kabinetní kancelář . . . . . ..
Říšská rada . . . . . . . . ..
Říšský soud . . . . . . . .
Ministerská rada a správní soudní dvůr
Příspěvek na společně říšské výdaje.
Ministerstvo vnitra
zemské obrany . . . .
» osvěty . . . . . . .
financí . . . . . . .
obchodu . . . . . .
„ žeteznic . . . . . . .
» orby . . . . . . ..
spravedlnosti . . . . .
Nejvyšší účtárna . . . . . . . .
Pense . . . . . . . . . . ..
Subvence a dotace . . . . . ..
Státní dluh . . . . . . . . . .
Správa státního dluhu . . . . .
Uhrnem
27
article
Korun
9836
Říšská rada . . . . .
1.696.10
Ministerská rada a správní soudní dvůr
2,957.314
Ministerstvo vnitra
854.578
zemské obrany . . . .
14 447.716
osvěty . . . . . . .
1183.733.24
financí . . . . . .
129,342. 19
obchodu . . . . . .
281.813.370
železnic . . . . . .
36.109.822
orby . . . . . . ..
2,554,558
„ spravedlnosti . . . . .
2,974.83
Pense . . . . . . . . . . ..
1.246.500
Subvence a dolace . . . . . . .
. . . . . . . . 27,128.508
Státní dluh
21.500
Správa státního dluhu . . . . . .
Prodej státních nemovitostí . . . . 1.078. 359
Úhrnem 1685,966.55
848.41
Očekávaný přebytek
28
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. října.
Konflikt Herlína s Vilémem II.
Berlínské obecní zastupitelstvo jednalo
včera opětně o záležitosti »pohádkové studněe
Ob. starší Preusz podal jménem levice návrhi.
aby magistrát vzhledem k tomu, že k zřízení
studně není zapotřebí svolení krá-
lovského, ihned vymáhal u policejního pre
sidia svolení ke stavbě, bude-li ale toto odmi-
nuto, aby podána byla stížnost k dalším správ-
ním instancím.
Sociální demokrat Singer lituje,ž
vrchní purkmistr Kirschner neupozornil z
své audience Viléma II., že mýli se, myslí-li.
že stavba studně závisí od jeho svolení. Bez
o to, zbaviti ohec všeho vlivu a rozhodo
vání o všem ponechati králi. T
byla by ale pravá kabinetní justíce. Co magi
strát doporučuje, bylo by tolik, jako po dr
bení se absolutismu. Tomu musí intel-
ligentní obyvatelstvo předejítí,
Ob. st. Kämpf soudí, že také král má
prý právo kritiky a že nie nevadí tomu, kdyby
obec, prozkoumavši ji, uznala ji správnou, aby
se dle ní i zařídila.
Vrchní purkmistr Kirschner praví,ž
za audience jeho u Viléma II. tento nekladl
hlavní důraz na právní stanovisko, nýbrž na to,
že jelikož jde o město residenční a pakže
nám jest v oborech uměleckýc
činným, náleží mu právo, aby na jeho pod-
něty brán byl zřetel.
Vilém II
Singer
Kirschner
Vilém
Praha
Ob
29
article
Sociální demokrat Singer táže se, co
prospivá odvolávání se na právo vlastní, když
ohec nechce právo to vykonávati. Má-li
v Berlíně, jakožto v městě residenč-
ním, rozhodovati vždy vůle císaře,
bylo by dobrodiním pro občanstvo,
kdyby residence byla jinam přeložena.
(Nepokoj na pravici.) Běží opět o stare
heslo císařovo: »Sic volo, sie
jubeo.« Sbor obecních starších
i magistrát mají se schýliti prostě
pod kaudinské jho. Nejlépe bylo
by, kdyby obec odevzdala král
100.000 rozpočtených marek s po-
níženou prosbou, aby sám ulice
náměstí města vyzdobil. (Veselost.)
Stav. rada městský Hoffmann praví.
že umělec, jenž kritiky nesnese, jisté mnoho
nevykoná.
Na konec byl návrh Preuszův 67 hlasy
proti 46 zamítnut a přijat návrh Kämpfův, aby
magistrát setrval sice na právním stanovisku
obce, ale aby ve věci samé zkoumal podněty
cisařovy a uvážil, lze-li jim vyhověti. Socialiste
provázeli tento výsledek hlasování voláním
»Dne 6. listopadu dáme odpověď!« Jsouť dne
6. listopadu v Berlině volby obecní.
Singer
Hoffmann
Berlín
ulice náměstí
30
article
Oslava Tycha Brahe
Oslava Tycha Brahe
v České Akademii pro vědy, slovesnost
a umění.
V jednom ze sálů budovy musejní sešla se
včora večer četná společnost učenců českých
aby tichým a důstojným způsobem oslavila pa
mátku třístaletého úmrtního dne Tycha Brahe
jednoho z velikánů vědy. Oslava byla tím vý
znamnější, že muž ten ve vlasti naší a v král.
hlavním městě Praze byl více než hostěm —
nalezl zde druhou domovinu a spočinul také
v jejím lůněl
Schůzi včerejší uspořádala II. třída, pří
rodnicko-mathematická, České Akademie a hlav
ním projevem byla přednáška professora astro
nomie při české universitě, G. Grussa, o Bra-
hovi. U stolu předsednického, kromě pana před-
nášejícího, zaujali místo president Akademie
stav. rada p. Hlávka a předseda II. třídy
dv. rada ryt. Kořistka, jenž zahájil slav-
nostní schůzi stručným proslovením, v němž
uvedl, po poukázání k významu její, že Joslava
Tycha Brahe má pro národ náš ještě jiný vý-
znam, ježto vrhá paprsky na výši kultury národa
českého, která v oné době vrchole dosáhla. Pra-
vívá se a píše, že kultura naše nebyla samo-
rostlou, že byla získaná, odjinud k nám při-
nesená, avšak tuto výtku bylo lze učiniti všem
národům západním a národ náš čerpal kulturu
z onoho prazdroje, jako ostatní národové. Dů-
kazem existence národní domácí kultury české
jest okolnost, že muž tak vynikající a samo-
statný milerád přijal pozvání císaře Rudolfa, do
Čech zavítal a zde mnohé přátelské svazky na-
vázal. Národ český, pokud osudy své sám řídil,
vždy kráčel s ostatními národy a nebylo mu
třeba učitelův u jiných vyhledávati, což již
vzhledem k jeho položení bylo zřejmé. Na tento
moment jest třeba poukázati. (Hlučný souhlas.)
Pak ujal se slova professor Gust. Gru s
a promluvil o Tyge Brahovi.
Brahe
G Grussa
Bro
Hlávek
Kořistka
Joslava
Rudolf
Gusta
Tyge Braha
Praha
Čechy
Český akademie pro věda
Český akademie
31
article
Vzpomenuv okolnosti, že dne 24. t. m. připadá
300letý úmrtní den slavného reformatora pozorova-
telské astronomic, poukázal k oslavám, jež k jeho
jiénu se pojí ve všem vzdělaném světě.
Švédská akademie věd vydává na paměť facsi-
mile jeho díla: Astronomiae instauratae mechanica
v Dánsku pak vyjde jako slavnostní spis jeho první
dílo: De stella nova anní 1572. Universita kodaňiská
pořádá slavnost, jíž se i rodina královská zúčastní.
Na (Tychonově) ostrově Hveen vykopávají se zbytky
nádherné hvězdárny Uranienborg, které budou slav-
nostním způsobem vysvěceny za přítomnosti členů
královských rodin dánské a švédské. V tomto jubi-
lejním roce vydány byly také již u nás na oslav
památky Tychona Brahe následující významné publi-
kace: Dv. rada prof. dr. Fr. J. Studnička upravil
skvostně seznam památek po Tychonovi Brahe v Praze,
jež svým nákladem vydala král. česká Společnost
nauk; p. prof. L. Peprný podal v Časopisu pro pěsto-
vání mathematiky a fysiky stať: Tycho Brahe v če-
ské literatuře; řed. král. zemsk. archivu českého pan
Fr. Dvorský uveřejnil v nejnovější době příspěvky
k životopisu Tychona Brahe a jeho rodiny. Česká
akademie oslavujíc památku tohoto duševního hero
obmýšlí vydati dosud neuveřejněné dopisy jeho.
stell
Tychonův
Hveen
Tychon Brahe
profesor
doktor
František
J Studnička
Brahe
Dvorská
Dánsko
Praha
akademie věda
Dv
Český akademie
32
article
Na to řečník v delší, promyšlené úvaze vysti-
huje význam tohoto koryfea astronomů, který pev-
nou vůlí, sdruženou s talentem vynikajícím, se po-
vznesl k vědecké slávě světové. Karakterisuje jej
takto:
Brahe byl člověk neobyčejný, neboť byl netoliko
učencem, ale i mohutným charaktérem, jenž kladl nej-
větší důraz na pouhé přednosti ducha. Vivimus in-
genio, cetera mortis erunt čleme na menším pozlace-
ném kvadrantu. Nadán jsa obdivuhodným talentem
pozorovatelským, založil Tycho novější umění
pozorovatelské. Celým proudem světla svého genia
ozářil tento slavný muž dobu tehdejší.
Brahe
Tycho
33
article
Přednáška prof. Grussa v plném znění dosťane
se tiskem do rukou veřejnosti naší. Ze životopisní
statí, vyličující živě pestré osudy Brahovy, vyjímáme
jen následující odstavec, o jeho pobytu v Čechrách.
Císař Řudolf II., veliký ctitel umění a věd, mi-
loval též hvězdářství a chemii, jež vzkvetly tehda
ovšem jen v hávu astrologie a alchimie. Osobní
lékař Rudolfův, výborný astronom český, Tadešš
Hájek, jenž již dříve byl ve vědecké korrespon-
dencí s Tychonem, nadchnul pro tohoto místokan-
eléřá Coraducia a státního sekretáře Jana Barvíka
(Barvitia), jehož přispěním bylo povolání Tychonovo
jako císařského astronoma a rady rozhodnuto. Povo-
lání Tychonovo k císařskému dvoru dlužno čítati
k největším kulturním činům cisaře Rudolía. V. Praze
měla hvězda Tychonova ještě jednou zasvitnouti, zde
měl Tycho opět své astronomické práce započíti ve
velkém slohu. Na podzim r. 1598 opustil Tycho s
svými syny, několika studujícími a některými stroji
Wandesburg, pozdržel se pak ve Wittenburguu
přítele professora mediciny dra. J. Jesenské ho,
kdež obdržel zprávu, že pro zuření moru císa
se dvorem Prahu opustil. Teprve na vyzvání Cora-
ducia, když nebylo se více moru obávati, zavítal
Ticho k velikonočním svátkům r. 1599 k slavnému
dvoru císařskému a byl vlídně přijat od Coraducia a
Barvitia. Císař sám přivítal Tychona co nejlaskavěji.
jmenoval jej svým tajným radou a vykázaí mu roční
plat 3000 dukátů.
Aby mohl ihned konati astronomická pozoro-
vání, zamluvil císař pro něj dům Curtiův s velikou
zahradou. Poněvadž byl tu Tycho rušen častými
nemilými návštěvami, požádal císaře za nějaké sidlo
klidnější. Císař ponechal pak Tychonovi na vůli vy-
brati si ke konání studií jeden z císařských zámků.
profesor
Grussa
Brahův
Rudolfův
Tychon
Barvík
Barvitius
Tychonův
Tycho
doktor
J Jesenský
Coraducio
Curtiův
Tadešš Hájek
Praha
Řudolf II
Coraducia
34
article
Tycho rozhodl se pro České Benátky, zavolal
tam svou rodinu, dal stroje dopraviti a zřídil si tu
hvězdárnu a chemické laboratorlum. Zde shromáždil
mnoho svých přátel a studujících, sem povolal svého
Longomontona a získal pro své veliké práce posléze
také Keplera. Na Hveenu zbylé větší stroje byly
synem Brahovým, Tychonem, za příspění Longo-
montanova na podzím r. 1599 dopraveny do Bená-
tek. Poněvadž Tycho ani tu nebyl chráněn pře
zvědavostí okolních pánů a zvláště aby byl blíže
císaři, přistěhoval se na konci r. 1600 opět do Prahy
a pracoval nějaký čas v provisorním observatoii
»Belvedere«, kde umístil také své stroje, nežli dům
Curtiův, pro něho od císaře za 20.000 dolarů zakou-
pený, byl úplně zařízen pro astronomická pozoro-
vání. Rodina Brahova bydlila prozatím v domě
»U zlatého noha« na Hradčanech (kde stojí nyní
dům č. 76 na Novém světě). V novém observatoři
usadil se Tycho 25. února 1601 (dům Curtiův stáva
ná místě Černínského paláce, nynějších kasáren).
Po zmínce o známé příčině smrti Brahovy, jež
nadešla 24. října 1601, dovídáme se dále, že ztráta
velikána byla želena téměř všude v Evropě, kam jen
jeho slavné jméno proniklo. Císař Rudolf ztrativ
v něm veliký poklad, dal tělo jeho s velikou slávou
dne 4. listopadu r. 1601 pochovati v kostele týnském.
Tycho
Kepler
Brahův
Tychon
Curtiův
Rudolf
Longa
Bený
Praha
Belveder
Hradčany
Evropa
Český Benátky
35
article
Slovutný doktor Jan Jesenský měl pohřební řeč,
Kepler složil na jeho úmrtí truchlozpěvy. Úmrtím
Tychonovým zapadly v hrob dalekosáhlé plány na
zřízení velikého ústavu astronomicko chemického při
dvoře Rudolfově. Tři léta po tom zemřela jeho choí,
jež k věčnému odpočinku uložena byla po boku
svého manžela. Dědicové dali r. 1604 na pilíři
v kostele týnském zříditi nádherný pomník mramo
rový. Pozůstalí po Tychonovi požívali ještě několik
let značný roční plat jeho. Náležité zaplacení 20.000
tolarů za zakoupené nástroje a knihy Tychonovy
protáhlo se více roků, takže kapitál vzrosti s úroky
až na 26.000 tolarů. R. 1608 bylo dědicům zapra-
veno teprve 10.000 tolarů. Nejstarší syn Tycho oženil
se s vdovou po hraběti Kinském. Jiří Brahe a jeho
sestra Majdalena žili spokojeně na zakoupeném
statku v Čechách. Zeť Tengnagel oženiv se ještě za
života Tychonova s dcerou tohoto Alžbětou stnt ge
velmi oblibeným císařským radou, u něho žily také
druhé dvě sestry Žofle a Cecilie. Císařem zakoupené
stroje Tychonovy byly v hlubokém sklepení domu
Curtiova uschovány až do r. 1619. Po dobytí Prahy
falckým kurfiřtem Bedřichem V. byly stroje ty dílem
zničeny, dílem jínam zaneseny.
Jesenský
Kepler
Tychonův
Dědicová
Tychon
Tycho
Kinský
Brahe
Majdalena
Alžběta
Cecilie
Curtiův
Bedřich
Rudolfov
Čechy
Praha
36
article
Když pak pan přednášející podal dále přehled
vědecké a literární činnosti Brahovy, uvedl výmluvný
odstavec z pohrobní řečí prof. dra. Jessenia z Jessena
(Jana Jesenského), v němž asi pravíl: »Nepovažuji
Tychona Brahe za žádného boha, neboť vím a při-
znávám, že byl člověkem, jenž jako my všichni
mohl se mýliti a chybovati. Nepopírám také, že měl
své chyby. Tolik mohu však přede všemi směle říci,
že se k bohu a lidem tak choval, jak se sluši na
křesťana a učeného muže. Se svou chotí žil v nej-
větší shodě a svých 6 dítek nabádal k bázní boží
učil je jemným mravům . . . K cizím byl Tycho
přívětivým a laskavým, k chudým štědrým. V jeho
slovech byla pravda a přesnost, v jeho zevnějším
chování počestnost, v jeho radách rozum a při jeho
podnicích štěstí. Při Tychonovi nebylo nic lživého
pokryteckého. Každému řekl Tycho vše přímo, což
mu mnoho záští přinášelo. Přl Tychonovi nebyls
Brahův
profesor
doktor
Jessenius
Jessen
Jesenský
Tychon Brahe
Tycho přívětivý
Tycho
Tychon
37
article
Korun
9,300.00
179.338
2,688.56
49.72
3.089.629
283.479.377
68,033.678
60,823.851
79,008269
275,499.513
130.413.080
242,592.790
46,050.002
71,337.600
460.800
60.276.090
16,618.110
353,913.52
1.304 0 5
1685,117.94