1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu 12. března 1913.
Praha
4
article
da ranní a večerní liaty
předpláci se
V Praza v administrasis
na měsíc. . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškau
na měsic.
2 K n
na čtvrt leta : . . . 7 K 62h
ve filiálkách:
na měsíc . . . . . 2 K Boh
Poštou.
měste.
na čtvrt letn . . . . 9 K eo
s dvojl zásilkou
na měsís.
na čivrt ista . . . . 11 K doh
5
article
Nová válka na Balkáně
Nová válka na Balkáně
Jednání o rakouskou demobilinaci také na
Balkán
7
article
Z Bělehradu, 12. března. Jak nyní zdejší
listy konstatují, věnována byla návštěva ví-
deňského srbského vyslance Jovanoviče
v Bělehradě rozřešení některých předběžných
otázek, které souvisí se zrušením vojen-
ských opatření na jižních hrani-
cích. Jest domněnka, že bezprostředně po
návratu vyslance Jovanoviče do
Vídně zahájená vyjednávání po-
vedou co nejdříve k výsledku, tak
že demobilisace na severních hranicích pro-
vázena bude také demobilisací na hranicích
jižních.
Prostředkovací akce velmocí.
N. Z Paříže, 12. března. (Zvláštní telegraf
zpráva „Nár. Listů“.) Ze Sofije oznamuje se
„Matinu“, že včera odpoledne ministrpresiden
dr. Gešov a bulharský ministr financí měl
dlouhé audienceukráleFerdinan-
da, načež se bulharská vláda te-
lefonicky spojila s vládou srb-
skou. Telefonicky konány zevrubné rozho-
vory, které měly za výsledek, že o dpověd
balkánských spojenců na spro-
středkovací návrh velmocí bude
dnes podána. Oficielně byly velmoci o od-
povědi balkánského spolku, která se dá, zpra-
veny a vysvítá z ní, že sprostředkovací akce
velmocí musí se považovati za stroskotanou
Balkánský svaz trvá totiž na tom, aby dříve,
nežli se pustí do vyjednávání o mír, Ture-
cko se zavázalo, že vyklidí Drino-
pol a Skader a postoupí Řecku ostrovy
v Egejském moři.
Matin
doktor
Gešov
Bělehrad
Vídeň
Paříž
Drina
Řecko
8
article
Z Londýna, 11. března. (K. k.) Velvyslane
sejdou se opět ve čtvrtek v naději, že do te
doby dojde odpověď Spojených států. Dokud
odpověď nedojde, nemají velvyslanci žádných
přesně vymezených záležitostí ku projedná-
vání.
Z Paříže, 12. března. Zde nabyli vědomost
stran obsahunotybalkánských spo-
jenců. Požadavky v notě té vyslovené, jak
oznamuje „Temps“, nejsou vhodny, a by
se staly podkladem jakéhokoliv
lednání. Žádá se totiž neprodlená a
bezvýhradné postoupeni Drino-
pole a Skadru. O nějakých ústupcích státí
balkánských není tam žádné řeči. Spojenci
zdráhají se povoliti příměři sebe kratší
chtějípokračovativeválceaž Bul-
haři nabudou hranic Midia—Rodo-
sto a Řekové ostrovů. Na požadav-
cích Černé Hory stran Skadru se
trvá. „Temps“ míní, že požadavky nejsou
takové, by mohlo být o nich jednáno, že musí
býtitudíž hledány jiné cesty k ře-
šení poměrů balkánských.
Turecko přijme podmínky spojenců teprve p
rozhodujících událostech válečných.
Ze Sofije, 12. března. Podle cařihradské
zprávy soudí se na místech rozhodujících, že
Turecko minimální požadavky spojenců, vá-
lečnou náhradu v to počítaje, přijme, avšal
teprve po rozhodujících váleč-
nýchudálostech.
Roda
Řek
Londýn
spojený stát
Paříž
Drina
Turecko
Sofijá
9
article
Srážky mezi vojsky balkánských spojenců.
Z Londýne, 12. března. „Daily Mail“ ozna-
muje ze Soluna: V Dibře a v Ochridě udály
se také srážky mezi bulharskýma
řeckým vojskem. Bulharský me-
tropolita byl zajat. Deputace bulhar-
ského obyvatelstva je na cestě do Sofije, aby
si stěžovala na řecké vojsko. V Razině a ve
Veleši (Köprülů) také došlo ke sráž-
kám mezi bulharským a řeckým
vojskem. V Nepritě bylo několik
osob řeckým vojskem ztýráno.
Udály se výtržnosti, při kterých zakročil
vojsko a vznikly menší srážky mezi
bulharským a řeckým vojskem. 7
bulharských vojínů se dvěma děly bylo do-
praveno do Soluna.
Radost a naděje vídeňských Němců.
Z Vídně, 12. března. Četné zdejší listy se
zřejmým povděkem zaznamenávají spory
mezi spojenci balkánskými. Tak na
příklad „Arbeiter-Zeitung“ praví, že bal-
kánský svaz praská ve všech spá-
rech. Rovněž „Reichspost“, „Deutsches
Volksblatt“, a s netajenou radosti také „Neue
Freie Presse“ rozepisují se o srážkách mez
vojskem srbským a bulharským a také mezi
vojskem bulharským a řeckým, a nikterak
nemohou utajiti, že snad přece dojdek
rozbití balkánského sva z u. Bylo by
již na čase, aby balkánské státy udělaly mez
sebou pořádek.
Köprül
Němec
Londýn
Sofijá
Vídeň
Daily Maila
Soluna
Deutsches Volksblatt
Neue Frei Presse
ArbeiterZeitung
10
article
Slechy o velké bitvě u Gallipole.
N. Z Paříže, 12. března. (Zvláštní telegra-
fická zpráva „Národ. Listů“.) „Matin“ uve-
řejňuje telegram po závěrce listu z Cařihradu
ho došlý, dle kterého rozšířily se tam včera
pozdě večer pověsti, že u Bulajru na
vchoduostrova Gallipolského zuř
nová velká bitva. Kapitáni lodí, které
vypluly včera večer z Dardanel do Mramoro-
vého moře, přinesli tuto zprávu, jejíž oficieln
potvrzení však do pozdní hodiny noční ne-
došlo.
Turecká zpráva z bojíště.
Z Cařihradu, 11. března. (K. k.) Včeraa
dnes nebyla uveřejněna žádná úřadní zpráva
z války. Listy sdělují, že na čataldžské
trati a před Bulaj:em se udály
potyčky.
Výprava srbské divise ke Skadru.
Z Berlína, 12. března. „Localanzeigeru“
telegrafují z Bělehradu: Srbská divise se 36
polními děly a 15 houfnicemi přibyla do
Drače. Nyní tam odeslána druhá brigáda.
Přibude ve dnech nejbližších ke Skadru
kde bude podniknut hlavní útok. Po
pádu Skadru srbské vojsko od-
táhne naproti vojsku řeckému, aby
společně s ním podrobilo Albanii
kteráleží mimo pobřeží.
Bombardování Skadru.
Z Londýna, 12. března. „Daily Telegraph“
oznamuje z Bělehradu: Předevčírem pobli-
že Kosova Pole slyšena prudká
dělostřelba. Soudí se, že Skade
je opět bombardován. Vojsko srbské
přibylo do Leše a posláno bylo neprodlen
ke Skadru.
Kosův
Skade
Leš
Paříž
Cařihrad
Dardanely
Mramora
Berlín
Bělehrad
Drač
Albánie
Londýn
Matin
Daily Telegraph
11
article
Srbská akce proti Skadru a Rakousko-
Uhersko.
Z. Z Londýna, 12. března. (Zvlášt. telegraí
zpráva „Nár. Listů“.) Vídeňský dopisovatel
„Daily Chroniclu“ telegrafuje svému listu: Do-
vídám se, že Rakousko-Uhersko na
konferenci velevyslanců v Londýně žádalo,
aby velmoci podnikly společný
krok v Bčlehradě v přičině srbské
akce proti Skadru. Dopisovatel zmíně-
ného listu dovídá se dále, že včerejší kon-
ference velvyslanců se usnesla, že v nejbliž
ších dnech podobný krok učiní.
Generál živkovič.
Z Bělchradu, 12. března. Generál Ž iv-
kovič nalézá se v agonii. Smrt jeho se oče
kává v každém okamžiku.
Řecká královna v Janině.
Z Athén, 11. března. Královna odjela do
Prevezy a Janiny. Vojsko pozdravuje ji všude
s nadšením.
Válečné medaile řecké.
Z Athén, 12. března. (K. k.) Ministr za-
hraničních záležitostí předložil sněmovně osno-
vu zákona, kterou se vláda zmocňuje raziti
medaile válečné, za udatnost a medaile krét-
skč.
Z bulharského sobrání.
Ze Solije, 12. března. (K. k.) V sobrání by
podán dotaz o nedávné srážeemeziřeckým
a bulharskými vojáky v Subotsku, z
níž na obou stranách padlo několik lidl.
žádné ruské aeroplany u Erzerumu.
Z Cařihradu, 11. března. (K. k.) Úřadně
se vyvrací zpráva, že se ruské aeroplany ob-
jevily u Erzerumu.
RakouskoUhersko
Londýn
Bělchrad
Atény
Preveza
Solija
Subotsko
Cařihrad
Daily Chronicl
Ž iv
12
article
Spor rumunsko-bulharský.
Z Bukureští, 12. března. (K. k.) Prot
zprávám, že vyslanec princ Ghika
jel do Petrohradu jako delegát ru-
munské vlády, budiž konstatováno, že
nemá úřadního poslání, pro něž bylo
by ostatně bývalo třeba diplomatických pří-
prav, což se nestalo. Prine Ghika odejel, jak
se ujišťuje, na zdejším rozhodujícím místě, do
Petrohradu na dovolenou. Použije
tamějšího pobytu, aby svých důkladných vě-
domostí diplomatických dějin rumunsko-bul-
harského sporu zužitkoval k iníormován
kompetentních petrohradských
osobností, v první řadě rumun
ského vyslance Nana.
Prot
Ghik
Nana
Bukurešť
Petrohrad
13
article
V Cařihradě.
V Cařihradě.
Audience velevyslance Bomparda.
Z Cařihradu, 11. března. (K. k.) Sultán při
jal ve slavnostním slyšení francouzského vel
vyslance Bomparda, který mu notilikoval zvo
lent Poincaréa presidentem republiky.
Otázka ostrovů.
Z Caříhradu, 12. březná. (K. k.) „Ikdam
se dovídá, že byť i na základě laussanské
smlouvy mají býti Turecku vráceny ostrovy
obsazené Italii, změnilo obsazení některých
jiných ostrovů Řeckem situaci, neboť dle vy-
jednávání mezi velmocemi bude Italie řešit
otázku ostrovů podle rozhodnutí velmocí.
Pro zvláštní dohodu s Řeckem.
Z Cařihradu, 11. března. (K. k.) Pojedná-
vajíce o pádu Janiny vyslovují zdejší listy po-
litování, že dvě tak statečné armády, jako
turecká a řecká, musily bojovati proti sobě.
poněvadž nebylo státníků, kteří by přesvěd-
čili oba národy, že jejich vzájemné zájmy jsou
spolu splaty.
„Neologos“ praví, že tento výsledel
musí býti poučením oběma státům a není po-
zdě, oceňuje-li se nyní velká výhoda, k terá
by z dohody a součinnosti vzešla
oběma státům a národům. Take
„Sabah“ píše o nutnosti dohody
s Řeckem a soudí, že netřeba k to-
mu čekati teprve na uzavření mi-
elaní
Bompard
Take
Sabah
Cařihrad
Turecko
Řecko
14
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Ministr obchodu v Terstu.
Z Terstu, 11. března. (K. k.) Ve 3 hod. odpol
dostavil se ministr šl. Schuster v průvodu
odborových přednostů dra. Riedla a dra. Pranter
jakož i ministerského tajemníka dra. Stara do Pa-
lazzo Carciotti, kde v zasedací sini bylo mu pre-
sidentem představeno úřadnictvo námořního úřadu
Ministr obchodu promluvil s chely departementi
a referenty o běžných záležitostech jejich sgend
Schuster
Riedl
Terst
15
article
Pak přijal ministr říšské poslance dra. Pittacca
dra. Gastera a místoadmirála na odp. ryt. Secma-
na. Ministr obchodu odebral se pak do poštov
budovy, kde byl přijat poštovním ředitelem dvor-
ním radou Paltaiem. V zasedací síni bylo mu před-
slaveno úřadnictvo. Ministr vrátil se paki do hotelu
Z Terstu, 11. března. (K. k.) Dnes odpoledn,
konsla se v obchodní a živnostenské komoře slav-
nostní schůzka komorních radů, jíž se zúčastní
ministr obchodu dr. 5l. Schuster se svým průvo-
dem, mistodržitel prine Hchenlohe, ředitel skladišt
dvorní rada Mathensche, přednosta námořního
úřadu dvorní rada Delles a j. Na uvítaci proslov
komorního prosidenta sl. Richetta odpověděl ministr
slovy díků a prohlásil, že s potěšením podníkl prvn
služební ceslu do Terstu, našeho prvního obchod-
ního střediska. Potom pronesl člen panské sně-
movny Eschor řeč, v níž podal historický přehleo
vývoje terstského obchodu u půrovnání s konku-
renčními přístavy a přes přibývání dopravy kon-
statoval relativní poklesnutí. Řečník pojednal pal
o opatřeních, jak odpomoci této okolnosti, a po-
ukázal především na zavedeni nových dopravnính
cest a zlevnění dopravních prostředků. Po ztrátě
vlastního zastoupení na říšské radě zůstala obchodu
pouze vláda jako mluvěl. Očekává tudiž přísluš-
nou podporu od vlády a zejména od ministra on-
chodu. Zejména apeluje na ministra pro zřízení cu-
kerního terminového trhu v souvislosti se stávají-
cím kávovým terminovým trhem v Terstu. Minist
obchodu vzal vyslechnuté podněty s díkem na vě-
domí a slíbil, že se bude těmito otázkami pudrobně
zabývati, jakož i že dlemožnosti postará se o splně
dí přednesených přání.
Schuster
Secma
Terst
komorní rada
Mathensche
úřad dvorní rada Delle
16
article
Marné znepokojení vídeňských Němců.
Z Vídně, 12. března. (K. k.) Ve včerejší schůz
vídeňské obecní rady podal obecní radní Gussen-
baner dolzz po domnělém českém květino
vém dni ve Vídni. Předsedající náměsíek dr
Porzer odpověděl, že žádost o povolení takev ého
podníku nedošla ani magistrátu ani m-
stodržitelství, že však zavede ještě podrob-
aější šetření a podle jeho výsledků učiní nutná
opatření.
Julius Twardowski dvorním radou.
Z Vídně, 12. března. „Wiener Zeitung“ uve-
řejňuje jmenování dra. Julia Twardowského titu-
lárním dvorním radou. Dr. Twardowski je literát
velmi nadaný. Působil v presidiální kanceláří ml-
nisterstva obchodu, potom zúčnstnil se organisace
ministerstva pro veřejné práce, nyní je přidělen mi-
nisterstvu haličskému, kde zastupuje dvorního radu
dra. Rosnera, jenž má po dobu svého peslanco-
vání dovolenou. Dr. Twardowski měl tady nedávno
zajímavou přednášku o Haliči a byl učasten také
velkého díla illustrovaného „Halič“, které zde bylo
před dvěma nedělemi vydáno. Dílo illustracemia
textem neobyčejně skvěle.
Nové, poměrné zastupitelstvo ve Vídeňském
Novém Městě.
Z Vídně, 12. března. Včera se vykonala
ve Vídeňském Novém Městě, kde zavedeno
poměrné zastoupení pro volby obecní, volba
purkmistra a jcho dvou náměstků. V obecním
zastupitelstvu Nového Města Vídeňského za-
sedá 18 německých nacionálů, 12 sociálních
Němec
Porzer
Julius Twardowský
Twardowský
doktor
Rosner
Vídeň
Halič
Nový město
obecní rada
Gussen
Wiener Zeitung
17
article
V drehném predejit
anni čislo o sobě
za sh
vedarní
za lh
Ve fliátkách na venkově
ranní čislo
. . . . 10k
večerní ..
. . . . . . 5h
lnsnráty
plati se hotově napřed.
Předplvcení a inzerty přijímá
administrace v Marisnské ul., s.
Tam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a expodice
„Národních Listů“.
Rukoplsy se nevracojl.
Marisnský ulice
18
article
demokratů a 10 křesťanských sociálů. Purk-
mistrem byl zvolen obchodník Viktor Prášek,
německý nacionál, 39 ze 40 hlasů, jeho ná-
městkem soc.-demokratický redaktor Antonín
Pfenböck, druhým náměstkem křesť. sociál
prof. Beirer. Pozoruhodné je usnesení, které
se stalo k návrhu soc.-demokratického první-
ho náměstka purkmistrova, vyžádati od
vlády, by vymohla na císaři brzké
potvrzení nového purkmistra.
Prášek
Pfenböck
profesor
Beirer
20
article
Změna jednacího řádu uherské sněmovny
a oposice.
Z Peští, 12. března. S velkým napětím
čeká se, jak zítra zachová se oposice
ve sněmovně poslanecké, kde bude
se projednávati změna jednacího řádu. Proza-
tím se ohlašuje, že obnovena bude lo-
mozná obstrukce. Posl. Szmrecsanyi,
člen výboru spojených stran oposice, se pro-
nesl: „Naše důstojné chování ve schůzi ze
dne 4. března nelibilo se ani vládě ani vládní
straně. Ministerský předseda Lukács a před-
seda poslanecké sněmovny hr. Tisza tropili
si z nás úsměšky. Dobře tedy. Přijdeme do
schůze čtvrteční a protože se pánům nelíbil
západoevropský tón našeho chování, přejde-
me k tonině jiné.“
Z Pešti, 12. března. (K. k.) (Poslanecká
sněmovna.) Po vyřízení delší řady předloh o d-
volává ministerský předseda dr.
šl. Lukács všechny předlohy, podané
poslanecké sněmovně. President
navrhuje, aby v zítřejší schůzi by-
la projednávána reforma jedna-
cího řádu. (Dosavadní jednací řád předpi-
suje, že o reformě jednacího řádu může se jed-
nati jenom tenkrát, když v poslanecké sně-
movně nenalézá se ani jediná nevyřízená před-
loha vládní.)
Posl
Lukács
Tisza
doktor
Pešť
uherský sněmovna
spojený stran
poslanecký sněmovna
21
article
Boj proti uher. vládě ve sněmovně magnátů.
Z Pešti, 12. března. Boj proti vládě
mábýti zahájen také ve sněmovně
magnátů. Debaty o volební reformě účastn
se četní oposíční magnáti, mezi nimi také
hr. Aurel Dessevíy, který bude interveno-
vati ministerského předsedu pro aféru De-
Saský král ve Vídní.
Z Vídně, 12. března. (K. k.) Saský král Bedrieh
August přijel sem dnes ráho navštívit svou sestru
paní arcivévodkyni Marii Josefu. Na nádrazi do-
stávilí se k uvítání krále pan arcivévoda Max
zaský vyslanec hr. Res.
Z Vídně, 12. března. (K. k.) Saský král Bedřich
August vykonal ve 12 hod. v poledne císaři
Sehönbrunnu delší návštěvu. V 1 hodinu s poledne
dával saský vyslanec hr. Rex hostinu, jíž se zúčast-
nili král, pánové vyslanectví, ministr zahraničních
záležitostí hr. Berchtold, německý velevyslanec sl.
Tschirachly, bavorský vyslanec svob. p. Tucher
různí hodnostáři.
Rumunský parlamení.
Z Bukureští, 11. březná. (K. k.) Zasedání parla-
mentu bylo prodlouženo do 15./28. března.
Zvýšený stav italské armády.
Z Říma, 12. března. „Giornale Militare“ ozna-
muje, že záložníci z r. 1908 a 1909 byli po-
voláni do zbraně. Za důvod toho se udává,
že mužstvo musí býti dále vycvičeno. Dokládá se,
že záložníci budou zase 30. června propuštěni. D
té doby bude již efektivní stav italské armády
zvýšen,
Papež.
Z říma, 11. března. (K. k.) „Giornale d'Italia“
oznamuje: Jarní den měl blahodárný vliv na stav
papežův. Nemoc papežova považuje se za překo-
Aurel Dessevía
Bedrieh
Josef
Max
Bedřich August
Rex
Berchtold
Pešť
Vídeň
Bukurešť
Řím
Giornale Militare
arcivévodkyně Marie
Giornale d ' Italia
22
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
V „české Revu“ (1913, č. 6) upozorňuje
Spectator v obvyklém evém přehledu život
na Uherském Slovensku na pole česko-
slovenské vzájemnosti, dosud snad úplně zanedbá-
vané, ač jeho vzdělávání mohlo by právě přiné-
sti mnohý užitek i Slovákům i Čechům. Zmiňuje s
o některých podnicích, k nimž by se rádi odhodla-
li američtí Slováci, ale nemají pro ně dosti síl (na
př. zřízení slovenské vysoké školy lidové nejvíce
brání nedostatek slovenské inteligence v Amerl-
ce). A dodává: Nevtírá se tu přímo myšlenka če-
skoslovenské vzájemnosti, která právě v cizině —
přinášejíe stejnou, vzájemnou posilu oběma part-
rerům — by byla neméně cenná než ve vlasti?
Spectator
Slovák
Čecho
Slovensko
slovenský vysoký škola
23
article
Stýkají se Češí a Slováci v Americe, žijí společně
nebo jen vedle sebe, mají společenské předpokla-
dy ke spolupráci? — tu je řada otázek, které zod-
pověděti by se měla snažit stejně Českoslovanská
jednota jako zahraničný odbor Národní rady a
především ovšem český a slovenský tisk v Ame-
rice. Jak významno by bylo podobné spojení,
svědčí již sám početný poměr příslušníků obou
párodů ve Spojených státech severoamerických: E
G. Balek uvádl pro Čochy severoamerické jako
maximálné číalo 517.300 duší, T. Čapek odhaduie
počet Slováků v americké Unii na 400.000 — tedy
dohromady na málion obyvatelů národně úzce
spřízněných (jazykem i kulturou). A to je již po-
čet, který i při 77 milionech obyvatelů Spojených
tátů není nijak mízivý, jehož význam je tím větší.
že Češi i Slováci jsou v Americe dobře národně
organisování. Jde nyní o to: nalezne českosloven-
ská vzájemnost i v zámoří své propagatory?
V ostatním obsahu „Čes. Revue“ je: Univ. prof. dr.
A. Halban. O politických a hospodářských pomě-
rech v Haliči. — Dr. Rud. Kuráž, Po VI. meziná-
rodním kongresu pro všeobecnou a lékařskou ra-
diologli a elektrologii v Praze. Finale kongresu.
— Dr. V. Joachim. Úkoly české samosprávy. —
Dr. Ant. Boháč, Slezsko. — Hlídky: politická —
středostavovská — ženská — technická. — O kni-
hách. — Divadlo. — Drobnosti.
Češit
Slovák
Balek
T Čapek
Čech
profesor
doktor
A Halban
Joachim
Antonín
Amerika
spojený stát
Halič
Praha
Slezsko
odbor národní rada
University
kongres
divadlo
E G
24
article
Ve „Středě“ (II. č. 4) zabývá se Al. Š ašek
„Vystěhovaleckými problémy“. Uka-
zuje, jakým nebezpečím se stává vystěhovalectví
pro říši: Vystěhovalci z Rakousko-Uherska tvořil
mezl všemi vystěhovalci do Ameriky 6 proc. v de-
sítileti 1879—1888; v desitiletí následujícím už 14
proc. a v posledním docela 24.3 proc. A jsou to
vice než z polovice Slované! Důvodem vystěhova-
lectví je hospodářská (íseň. Svědčí o tom již na př.
sám jeho poměr k vývozu: Vývoz tovarů do ciziny
klesů ročně o desetisíce milionů, vývoz lidí z Ra-
kouska stoupá ročně o desettisíce osob. Ale vy-
stěhovalectví, způsobené hospodářskou tísní, samo
přináší další zase hospodářské újmy. V obdob
1901—1904 přivezli Češi s sebou do Ameriky kor-
1,086.181, v l. 1905—1908 již 1.798.446 kor. a vr
1909 dalších 195.266 kor. V celku od Čechů v poč-
tu 84.859 osob odvezeno do Ameriky 2,080.253 K.
Z celého Rakouska za 9 let 188.751.250 kor. o
1,886.259 osob. Ale mimo to nutno počítati ztráty
nákladů na výchovu a výživu vystěhovalců, nej
dospěli do věku produktivného, výdaje na jízdné
a ztrátu, způsobenou tím, že řada vystěhovalců
předčasně hyne na americkém bojišti práce. Tak-
to-li počítáme, dojdeme ohromné číslice 4.8 mi-
liard. Skoro 5 miliard ztratil tedy tento stát v do-
bě necelých desíti let na hodnotách lidí a ve jmě-
níl Není tu svrchovaně třeba starati se o odpo-
moc? — V dalším číslo obsahuje: M. Hýsek. M.
A. Šimáček. — Fr. Pražák. Menšiny. — Ferd Kra-
tina. Básnický odkaz A. Chénlera. — Mir. Servít.
Vypěstování nových druhů a forem rostlinných.
— Jar. Stuchlík. Bibliografické snahy v cizině a u
nás. — A. Mickiewicz, Alexandr Puškin. — Směs
Al
jítsítileť
Slovan
Čech
Čecho
M Hýsek
Šimáček
Pražák
A Chénler
Servít
Stuchlík
A Mickiewicz
Puškin
RakouskoUhersko
Amerika
Rakousko
Francie
Mira
25
article
Ve „Věstníku svazu českých měst
(III., č. 2.) podává dr. V. Joachim přehled „Nio-
vějších obecních řádů volebních v
korunních zemích rakouských.“ V době.
kdy se u nás vždy znovu opakuje požadavek roz-
šíření volebniho práva — nejčastěji přímo požada-
vek všeobecného a rovného volení — do komun.
ie dobře všlmnouti si, jak jinde v Rakousku bylo
rozšířeno volební právo i na nepoplatníky, nebot
podobným srovnáním snadněji nabudeme poznání
míry toho, co je vskutku uskutečnitelno a co je
pouhým ozdobným, ale platonickým požadavkem
rámcových programů. Dr. Joachim uvádí, jak roz-
šířeno bylo v obcích venkovských (t. j. v cbcích.
nemajicích zvláštního statutu) volební právo v Dol
Rakousích. v Bukovině, ve Vorarlbersku a v Krajině
Nepoplatníci volí vesměs ve IV. (pokud se týče III.)
sboru, kde někdy mají volební právo i voličové
prvých tří sborů (v Dol. Rakousích): jinde mimo
nepoplatníky jsou do sboru toho zařaděni i mali
poplatníci, zejména daní přirážkám podrobených
při tom u nepoplatníků je věude podmínka 2—3le-
tého pobytu v obci. Konečně co do zastoupení IV.
sboru, sluší uvésti, že v Dolních Rakouních i ve
Vorarlbersku má pouze čtvrtinu, nanejvýše polo-
vinu z počtu členů výboru, jaký připadá na každý
ostatní sbor. — „Věstník“ dále podává: Dr. O.
doktor
Joachim
Nio
Rakousko
Dolo Rakousy
Bukovina
Vorarlbersko
Dolo
Rakousy
svaz český město
III
26
article
Mašek, Pensijní pojištění zřízenců obecních. — Ing
V. Vaigl, Příspěvek k hygieně velkých měst. —
Zprávy z obcí. — Různé zprávy. — Z ciziny. —
Osobní.
V „Zábavné a poučně příloze“ kra-
jinských listů národní strany svobodomyslné (1913
č. 5.) článkem „Samospráva a národn
školství“ vzpomíná Cyr. Merhout čtyry-
cátého výročí říšských školských zákonů, jimiž bylo
dovršeno postavení národní školy v Rakousku na
dosavadní její základ. Není pochyby, že školské
zákony z let 1868—1873, ač se setkaly v Čechách
se značným odporem, na svoji dobu znamenaly a
umožnily pokrok v našem školství. Ale politicky
nebyly spravedlivé, davše rozhodování o školství
národním především v ruce orgánů státních, ale
náklad složivše na bedra samosprávy místní (obei
a země). A jak značný náklad je to, ukazuje člá-
nek Merhoutův. Obce mají povinnost hraditi t. zv.
věcný náklad. A tu od r. 1869—1903 věnovaly jen
na stavby škol 195 mil. kor.; kolik věnovaly na
čištění. otop a pod. nedá se určiti, jen je zjištěno.
že v dněšní době náklad na čištění a otop je po
stavebním ve školním rozpočtu obcí největším.
Mašek
V Vaigl
Cyr
Merhout
Merhoutův
Rakousko
Čechy
27
article
Obce naše věnují ročně na školství 20 mil. korun,
země, okresy i obce 75 mil. korun. Při tom v zem-
ské školní radě má země jen 6 zástupců a Praha
dva ostatek jsou tam administrační úřadníci, zemšti
inspektoři a zástupci vyznání v rozhodné převaze
Zastoupení samosprávy v okresních a místních škol-
ních radách sice je rozhodující, ale kompetence
těchto sborů naproti právům c. k. okresního hejt-
mana a inspektora tak podřadná, že nenaplní nás
autonomní účast ve sborech těch uspokojením. Proto
Merhout touží, „aby působnost zákonů těch se
změnila a aby naše obce byly zproštěny povinností.
jež jsou nad jejich síly a aby povinnosti ty byly
přeneseny na celky finančně možnější, což jedině
může sloužiti i vnitřnímu rozvoji našeho národního
školství. Všecka však naše samospráva dojdí spo-
ločně s učítelstvem těch práv, která si dnes osvo-
juje stát a která nejsou vždy ku prospěchu ná-
rodního školství.“ — Obsah „Přílohy“ doplňují
R. Gross. Po roce. (Vzpomínka na dra. V. Škardu.)
Z myšlenek dra. V. Škardv. — V. Sís. Úlok.
Rožek. V metropolitní škole. — Dr. R. Maršan,
Procul negotils. — Drobnosti.
R Gross
V Škardv
V Sís
Rožek
doktor
R Maršan
Procul
Praha
28
article
V Ženském Světě" (XVII., č. 4.) dokončil
V. Pšorn svůj podněniný referát: „O policej-
nich asistentkách“. Nastiňuje, jak vyvlaula
se důležitá ta sociální inatituce v cizlně, zejměna
v Německu i u nás (ve Vídni). Ve Vídni úřad poli-
cejní asistentky trvá od r. 1909. Jejím úkolem je
výhradně pěče o mládež, ohroženou mravně i těles-
ně, o děli zanedbané a týrané. V Německu instituci
policejní asistentky znaji a mají i města nevelká
(s méně než s 50 tisíci obyvateli). V Čechách právě
z iniciativy Pšornovy domáhá se ustanovení poli-
cejní asistentky Česká zemská komise pro péčí o
mládež (společně s Ústředním spolkem čes. žen
a Záchranou). I zde byl by aspoň zprvu její úkol jen
na poli ochrany mládeže. Věnovala by zřetel mla-
dým děvčatům, prostituci propadlým, pokoušela
by se o jejich záchranu, zkoumala by jejich po-
měry rodinné, stejně by věnovala pozornost dětem
žebravým, vyšetřovala by jejich poměry, hleděla
by zjistit příčinu žebroly a snažila by se tu zjednat
nápravu, byla by ve styku se všemi ústavy výchov-
nými, mohla by vésti seznam tam uprázdněných
míst, takže by v případě potřeby místa ta hned za-
dávána býti mohla. Policejní asistentka by též v pří-
nadě, kde nezletilý přijde do konfliktu s trestním
zákonem, konala potřebná šetření pro soud pro
mladistvé atd. Mimo Prahu měla by míti policejnt
asistentku i Plzeň, Čes. Budějovice, Liberec, Ústí
n. L., Brno, Opava, Ostrava a j. — „Ženský Svět“
mimo to podává: O. Stránská-Absolonová, Ze ži-
vota L. N. Tolstého. — F. V. Zíbr. Žena a moderní
stát. — P. Bilianová. O divějm skautingu. — Vl.
Keller, Co bylo a zašlo. — Literatura a umění. —
Sociální hlídka. — Vzdělání - školství. — Zprávy
spolkové.
V Pšorn
Pšornův
Čes
Tolstý
F V Zíbr
P Bilianová
Keller
Německo
Vídeň
Čechy
Praha
Liberec
Ústí
Brno
Opava
Ostrava
O . Stránská
Absolonová
29
article
„Náš Směr“ (TV., 4) přináší článek kl
Weniga „škola a výtvarné umění“, kte-
rý podává některé návrhy, jak uvésti výtvarné
mění, obrazy a plastiky do škol. Vzpomíná, i kde
jsou obrazy ceny umělecké, jak jsou nevhodně
rozvěšovány po chodbách. Zapomíná se, že obran
má vedle své hodnoty uměleckého díla uplatňo-
vati také svou hodnotu dekorativní. Má zdobiti
stěnu, má ji úměrně členiti, má býti na stěně
místěn tak, aby se stal její organickou součást-
kou. Proto požaduje Wenig, aby školy měly své
umělecko-výchovně galerie. Galerie taková mohla
by se státi chrámem našim školám. Představuje
si ovšem, že by vedle prostoru pro stálý majetek
měla také prostor pro výstavy občasné, které by
se střídaly, dejme tomu, měsíčně. Tím snadněji.
protože bylo by nutno omezovati počet vystave-
ných děl, aby se pozornost příliš nerozptylovala
Wenig
30
article
Naši výtvarníci by dojista ochotně zapůjčoval
svoje díla, majíce na zřeteli, že vychováváme no-
vou zeneraci k lepěímu perozumění cílům umění
výtvarného. Ve školní galerii, i v permanentní její
části, i ve výstavě občasné, našlo by též útulek
umělecké řemeslo. Děti a také rodiče jejich po-
znávali by na dobrých příkladech, co je krásná
kniha se stanoviska grafické výpravy knižní, jak
mohou býti vkusně vypraveny předměty denní po-
třeby bez zvýšení jejich ceny, učili by se názorně
poznávati rozdíl mezi věcmi vkusnými a nevkus-
nými...“ I umělecké originály snad by škola zl-
skala. Pohled na votivní okna kostelní vnuká my-
šlenku, jak by ve škole se vyjímal dobrý obraz-
originál, pod nímž by pro pamět krásného skutku
a pro povzbuzeni jiných umistěna byla vkusná
vetivní tabulka. Asi: Na památku svých děti, kte-
ré vyrostly ve škole této, věnoval X. Y. Myslíte,
že taková věc není schopna renlísace? — V ostat-
ním ohsahu: J. Jelínek, Ze školské praxe. — J.
Vydra, Praktické úkoly pro vystřihování. — Pře-
hled.
J Jelínek
31
article
„Český Lid“ XXII., č. 5) otiskuje „Staro-
české rýmováni, nalezené ve zdi ko-
stela sv. Jakuba v Sandoměři“. Prof. dr.
Zíbrt uveřejňuje fotogratický snímek onoho sta-
rého českého rukopisu a jeho přepis, a sdělujeí
Rukopis, psaný na pergamenu, nalezen byl při
opravě starožitného románského kostela sv. Jaku-
ba v Sandoměři, a to ve zdivu poboční lodi. Kdosi,
patrně zúčastněný při stavbě těchto zdí, ulevuje
tu svému žalu a touze v cizině. Plše po česku —
byl to patrně Čech. Prof. Rokoszny, který poslal
museu král. Českého fotografický snimek toho sta-
ročeského rýmování světského, soudí. že královna
Jadviga ve druhé polovici věku XIV. měla časté
styky s Čechy a zejmána, že zjištěno, jak si povo-
lávala do Polska Čechy zedníky, stavitele. Doha-
duje se tedy, že psal to Čech stavitel, v Polsku
zaměstnaný a roztoužený, svíraný steskem a tý-
raný křivdou nějakou. — „Český Lid' dále přináší:
Fr. Houdek. Obránce Vídně proti Turkům. Kašpar
Kaplíř ze Sulevic v lidovém podání. — E. Horský,
Pod praporem sv Kryšpina a Kryšpinlána. — V.
Karásek, Jak pálili uhlíři dříví v českých lesích.
— A. Drachovský. Knihovní vložka s podobizneu
žebráka J. Kuntze r. 1700. — Dr. Č. Zíbrt, Písničky
zamilovaného vojáka z r. 1740. — E. Č., Slovácký
šátoček s milostným nápisem. — J. Klvaňa, Lido-
vá přírovnání a úsloví z úst žen moravských. —
M. Hroch, Dvojitý výklad učené hádky posuňko-
vou řečí. — Časové zprávy. — Směs. — Otázky
a odpovědi.
svatý . Jakub
profesor
doktor
Zíbrt
svatý . Jaca
Rokoszny
Jadviga
Čecho
Čo
Houdek
Turek
Kašpar Kaplíř
E Horská
Kryšpin
V Karásek
J Kuntz
J Klvaňa
M Hroch
Sandoměr
Čechy
Polsko
Doha
Vídeň
Sulevice
Český Lido “ XXII
muzeum král
Lido