ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7b4068c0-8f2a-11dd-b574-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 86, person 107, org 28, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve středu 12. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 70.
4 article
da ranní a večerní liaty předpláci se V Praza v administrasis na měsíc. . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškau na měsic. 2 K n na čtvrt leta : . . . 7 K 62h ve filiálkách: na měsíc . . . . . 2 K Boh Poštou. měste. na čtvrt letn . . . . 9 K eo s dvojl zásilkou na měsís. na čivrt ista . . . . 11 K doh
5 article Nová válka na Balkáně
Nová válka na Balkáně Jednání o rakouskou demobilinaci také na
Balkán
7 article
Z Bělehradu, 12. března. Jak nyní zdejší listy konstatují, věnována byla návštěva ví- deňského srbského vyslance Jovanoviče v Bělehradě rozřešení některých předběžných otázek, které souvisí se zrušením vojen- ských opatření na jižních hrani- cích. Jest domněnka, že bezprostředně po návratu vyslance Jovanoviče do Vídně zahájená vyjednávání po- vedou co nejdříve k výsledku, tak že demobilisace na severních hranicích pro- vázena bude také demobilisací na hranicích jižních. Prostředkovací akce velmocí. N. Z Paříže, 12. března. (Zvláštní telegraf zpráva „Nár. Listů“.) Ze Sofije oznamuje se „Matinu“, že včera odpoledne ministrpresiden dr. Gešov a bulharský ministr financí měl dlouhé audienceukráleFerdinan- da, načež se bulharská vláda te- lefonicky spojila s vládou srb- skou. Telefonicky konány zevrubné rozho- vory, které měly za výsledek, že o dpověd balkánských spojenců na spro- středkovací návrh velmocí bude dnes podána. Oficielně byly velmoci o od- povědi balkánského spolku, která se dá, zpra- veny a vysvítá z ní, že sprostředkovací akce velmocí musí se považovati za stroskotanou Balkánský svaz trvá totiž na tom, aby dříve, nežli se pustí do vyjednávání o mír, Ture- cko se zavázalo, že vyklidí Drino- pol a Skader a postoupí Řecku ostrovy v Egejském moři.
Matin doktor Gešov Bělehrad Vídeň Paříž Drina Řecko
8 article
Z Londýna, 11. března. (K. k.) Velvyslane sejdou se opět ve čtvrtek v naději, že do te doby dojde odpověď Spojených států. Dokud odpověď nedojde, nemají velvyslanci žádných přesně vymezených záležitostí ku projedná- vání. Z Paříže, 12. března. Zde nabyli vědomost stran obsahunotybalkánských spo- jenců. Požadavky v notě té vyslovené, jak oznamuje „Temps“, nejsou vhodny, a by se staly podkladem jakéhokoliv lednání. Žádá se totiž neprodlená a bezvýhradné postoupeni Drino- pole a Skadru. O nějakých ústupcích státí balkánských není tam žádné řeči. Spojenci zdráhají se povoliti příměři sebe kratší chtějípokračovativeválceaž Bul- haři nabudou hranic Midia—Rodo- sto a Řekové ostrovů. Na požadav- cích Černé Hory stran Skadru se trvá. „Temps“ míní, že požadavky nejsou takové, by mohlo být o nich jednáno, že musí býtitudíž hledány jiné cesty k ře- šení poměrů balkánských. Turecko přijme podmínky spojenců teprve p rozhodujících událostech válečných. Ze Sofije, 12. března. Podle cařihradské zprávy soudí se na místech rozhodujících, že Turecko minimální požadavky spojenců, vá- lečnou náhradu v to počítaje, přijme, avšal teprve po rozhodujících váleč- nýchudálostech.
Roda Řek Londýn spojený stát Paříž Drina Turecko Sofijá
9 article
Srážky mezi vojsky balkánských spojenců. Z Londýne, 12. března. „Daily Mail“ ozna- muje ze Soluna: V Dibře a v Ochridě udály se také srážky mezi bulharskýma řeckým vojskem. Bulharský me- tropolita byl zajat. Deputace bulhar- ského obyvatelstva je na cestě do Sofije, aby si stěžovala na řecké vojsko. V Razině a ve Veleši (Köprülů) také došlo ke sráž- kám mezi bulharským a řeckým vojskem. V Nepritě bylo několik osob řeckým vojskem ztýráno. Udály se výtržnosti, při kterých zakročil vojsko a vznikly menší srážky mezi bulharským a řeckým vojskem. 7 bulharských vojínů se dvěma děly bylo do- praveno do Soluna. Radost a naděje vídeňských Němců. Z Vídně, 12. března. Četné zdejší listy se zřejmým povděkem zaznamenávají spory mezi spojenci balkánskými. Tak na příklad „Arbeiter-Zeitung“ praví, že bal- kánský svaz praská ve všech spá- rech. Rovněž „Reichspost“, „Deutsches Volksblatt“, a s netajenou radosti také „Neue Freie Presse“ rozepisují se o srážkách mez vojskem srbským a bulharským a také mezi vojskem bulharským a řeckým, a nikterak nemohou utajiti, že snad přece dojdek rozbití balkánského sva z u. Bylo by již na čase, aby balkánské státy udělaly mez sebou pořádek.
Köprül Němec Londýn Sofijá Vídeň Daily Maila Soluna Deutsches Volksblatt Neue Frei Presse ArbeiterZeitung
10 article
Slechy o velké bitvě u Gallipole. N. Z Paříže, 12. března. (Zvláštní telegra- fická zpráva „Národ. Listů“.) „Matin“ uve- řejňuje telegram po závěrce listu z Cařihradu ho došlý, dle kterého rozšířily se tam včera pozdě večer pověsti, že u Bulajru na vchoduostrova Gallipolského zuř nová velká bitva. Kapitáni lodí, které vypluly včera večer z Dardanel do Mramoro- vého moře, přinesli tuto zprávu, jejíž oficieln potvrzení však do pozdní hodiny noční ne- došlo. Turecká zpráva z bojíště. Z Cařihradu, 11. března. (K. k.) Včeraa dnes nebyla uveřejněna žádná úřadní zpráva z války. Listy sdělují, že na čataldžské trati a před Bulaj:em se udály potyčky. Výprava srbské divise ke Skadru. Z Berlína, 12. března. „Localanzeigeru“ telegrafují z Bělehradu: Srbská divise se 36 polními děly a 15 houfnicemi přibyla do Drače. Nyní tam odeslána druhá brigáda. Přibude ve dnech nejbližších ke Skadru kde bude podniknut hlavní útok. Po pádu Skadru srbské vojsko od- táhne naproti vojsku řeckému, aby společně s ním podrobilo Albanii kteráleží mimo pobřeží. Bombardování Skadru. Z Londýna, 12. března. „Daily Telegraph“ oznamuje z Bělehradu: Předevčírem pobli- že Kosova Pole slyšena prudká dělostřelba. Soudí se, že Skade je opět bombardován. Vojsko srbské přibylo do Leše a posláno bylo neprodlen ke Skadru.
Kosův Skade Leš Paříž Cařihrad Dardanely Mramora Berlín Bělehrad Drač Albánie Londýn Matin Daily Telegraph
11 article
Srbská akce proti Skadru a Rakousko- Uhersko. Z. Z Londýna, 12. března. (Zvlášt. telegraí zpráva „Nár. Listů“.) Vídeňský dopisovatel „Daily Chroniclu“ telegrafuje svému listu: Do- vídám se, že Rakousko-Uhersko na konferenci velevyslanců v Londýně žádalo, aby velmoci podnikly společný krok v Bčlehradě v přičině srbské akce proti Skadru. Dopisovatel zmíně- ného listu dovídá se dále, že včerejší kon- ference velvyslanců se usnesla, že v nejbliž ších dnech podobný krok učiní. Generál živkovič. Z Bělchradu, 12. března. Generál Ž iv- kovič nalézá se v agonii. Smrt jeho se oče kává v každém okamžiku. Řecká královna v Janině. Z Athén, 11. března. Královna odjela do Prevezy a Janiny. Vojsko pozdravuje ji všude s nadšením. Válečné medaile řecké. Z Athén, 12. března. (K. k.) Ministr za- hraničních záležitostí předložil sněmovně osno- vu zákona, kterou se vláda zmocňuje raziti medaile válečné, za udatnost a medaile krét- skč. Z bulharského sobrání. Ze Solije, 12. března. (K. k.) V sobrání by podán dotaz o nedávné srážeemeziřeckým a bulharskými vojáky v Subotsku, z níž na obou stranách padlo několik lidl. žádné ruské aeroplany u Erzerumu. Z Cařihradu, 11. března. (K. k.) Úřadně se vyvrací zpráva, že se ruské aeroplany ob- jevily u Erzerumu.
RakouskoUhersko Londýn Bělchrad Atény Preveza Solija Subotsko Cařihrad Daily Chronicl Ž iv
12 article
Spor rumunsko-bulharský. Z Bukureští, 12. března. (K. k.) Prot zprávám, že vyslanec princ Ghika jel do Petrohradu jako delegát ru- munské vlády, budiž konstatováno, že nemá úřadního poslání, pro něž bylo by ostatně bývalo třeba diplomatických pří- prav, což se nestalo. Prine Ghika odejel, jak se ujišťuje, na zdejším rozhodujícím místě, do Petrohradu na dovolenou. Použije tamějšího pobytu, aby svých důkladných vě- domostí diplomatických dějin rumunsko-bul- harského sporu zužitkoval k iníormován kompetentních petrohradských osobností, v první řadě rumun ského vyslance Nana.
Prot Ghik Nana Bukurešť Petrohrad
13 article V Cařihradě.
V Cařihradě. Audience velevyslance Bomparda. Z Cařihradu, 11. března. (K. k.) Sultán při jal ve slavnostním slyšení francouzského vel vyslance Bomparda, který mu notilikoval zvo lent Poincaréa presidentem republiky. Otázka ostrovů. Z Caříhradu, 12. březná. (K. k.) „Ikdam se dovídá, že byť i na základě laussanské smlouvy mají býti Turecku vráceny ostrovy obsazené Italii, změnilo obsazení některých jiných ostrovů Řeckem situaci, neboť dle vy- jednávání mezi velmocemi bude Italie řešit otázku ostrovů podle rozhodnutí velmocí. Pro zvláštní dohodu s Řeckem. Z Cařihradu, 11. března. (K. k.) Pojedná- vajíce o pádu Janiny vyslovují zdejší listy po- litování, že dvě tak statečné armády, jako turecká a řecká, musily bojovati proti sobě. poněvadž nebylo státníků, kteří by přesvěd- čili oba národy, že jejich vzájemné zájmy jsou spolu splaty. „Neologos“ praví, že tento výsledel musí býti poučením oběma státům a není po- zdě, oceňuje-li se nyní velká výhoda, k terá by z dohody a součinnosti vzešla oběma státům a národům. Take „Sabah“ píše o nutnosti dohody s Řeckem a soudí, že netřeba k to- mu čekati teprve na uzavření mi- elaní
Bompard Take Sabah Cařihrad Turecko Řecko
14 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Ministr obchodu v Terstu. Z Terstu, 11. března. (K. k.) Ve 3 hod. odpol dostavil se ministr šl. Schuster v průvodu odborových přednostů dra. Riedla a dra. Pranter jakož i ministerského tajemníka dra. Stara do Pa- lazzo Carciotti, kde v zasedací sini bylo mu pre- sidentem představeno úřadnictvo námořního úřadu Ministr obchodu promluvil s chely departementi a referenty o běžných záležitostech jejich sgend
Schuster Riedl Terst
15 article
Pak přijal ministr říšské poslance dra. Pittacca dra. Gastera a místoadmirála na odp. ryt. Secma- na. Ministr obchodu odebral se pak do poštov budovy, kde byl přijat poštovním ředitelem dvor- ním radou Paltaiem. V zasedací síni bylo mu před- slaveno úřadnictvo. Ministr vrátil se paki do hotelu Z Terstu, 11. března. (K. k.) Dnes odpoledn, konsla se v obchodní a živnostenské komoře slav- nostní schůzka komorních radů, jíž se zúčastní ministr obchodu dr. 5l. Schuster se svým průvo- dem, mistodržitel prine Hchenlohe, ředitel skladišt dvorní rada Mathensche, přednosta námořního úřadu dvorní rada Delles a j. Na uvítaci proslov komorního prosidenta sl. Richetta odpověděl ministr slovy díků a prohlásil, že s potěšením podníkl prvn služební ceslu do Terstu, našeho prvního obchod- ního střediska. Potom pronesl člen panské sně- movny Eschor řeč, v níž podal historický přehleo vývoje terstského obchodu u půrovnání s konku- renčními přístavy a přes přibývání dopravy kon- statoval relativní poklesnutí. Řečník pojednal pal o opatřeních, jak odpomoci této okolnosti, a po- ukázal především na zavedeni nových dopravnính cest a zlevnění dopravních prostředků. Po ztrátě vlastního zastoupení na říšské radě zůstala obchodu pouze vláda jako mluvěl. Očekává tudiž přísluš- nou podporu od vlády a zejména od ministra on- chodu. Zejména apeluje na ministra pro zřízení cu- kerního terminového trhu v souvislosti se stávají- cím kávovým terminovým trhem v Terstu. Minist obchodu vzal vyslechnuté podněty s díkem na vě- domí a slíbil, že se bude těmito otázkami pudrobně zabývati, jakož i že dlemožnosti postará se o splně dí přednesených přání.
Schuster Secma Terst komorní rada Mathensche úřad dvorní rada Delle
16 article
Marné znepokojení vídeňských Němců. Z Vídně, 12. března. (K. k.) Ve včerejší schůz vídeňské obecní rady podal obecní radní Gussen- baner dolzz po domnělém českém květino vém dni ve Vídni. Předsedající náměsíek dr Porzer odpověděl, že žádost o povolení takev ého podníku nedošla ani magistrátu ani m- stodržitelství, že však zavede ještě podrob- aější šetření a podle jeho výsledků učiní nutná opatření. Julius Twardowski dvorním radou. Z Vídně, 12. března. „Wiener Zeitung“ uve- řejňuje jmenování dra. Julia Twardowského titu- lárním dvorním radou. Dr. Twardowski je literát velmi nadaný. Působil v presidiální kanceláří ml- nisterstva obchodu, potom zúčnstnil se organisace ministerstva pro veřejné práce, nyní je přidělen mi- nisterstvu haličskému, kde zastupuje dvorního radu dra. Rosnera, jenž má po dobu svého peslanco- vání dovolenou. Dr. Twardowski měl tady nedávno zajímavou přednášku o Haliči a byl učasten také velkého díla illustrovaného „Halič“, které zde bylo před dvěma nedělemi vydáno. Dílo illustracemia textem neobyčejně skvěle. Nové, poměrné zastupitelstvo ve Vídeňském Novém Městě. Z Vídně, 12. března. Včera se vykonala ve Vídeňském Novém Městě, kde zavedeno poměrné zastoupení pro volby obecní, volba purkmistra a jcho dvou náměstků. V obecním zastupitelstvu Nového Města Vídeňského za- sedá 18 německých nacionálů, 12 sociálních
Němec Porzer Julius Twardowský Twardowský doktor Rosner Vídeň Halič Nový město obecní rada Gussen Wiener Zeitung
17 article
V drehném predejit anni čislo o sobě za sh vedarní za lh Ve fliátkách na venkově ranní čislo . . . . 10k večerní .. . . . . . . 5h lnsnráty plati se hotově napřed. Předplvcení a inzerty přijímá administrace v Marisnské ul., s. Tam nacházeji se táž redakce, tiskárna a expodice „Národních Listů“. Rukoplsy se nevracojl.
Marisnský ulice
18 article
demokratů a 10 křesťanských sociálů. Purk- mistrem byl zvolen obchodník Viktor Prášek, německý nacionál, 39 ze 40 hlasů, jeho ná- městkem soc.-demokratický redaktor Antonín Pfenböck, druhým náměstkem křesť. sociál prof. Beirer. Pozoruhodné je usnesení, které se stalo k návrhu soc.-demokratického první- ho náměstka purkmistrova, vyžádati od vlády, by vymohla na císaři brzké potvrzení nového purkmistra.
Prášek Pfenböck profesor Beirer
20 article
Změna jednacího řádu uherské sněmovny a oposice. Z Peští, 12. března. S velkým napětím čeká se, jak zítra zachová se oposice ve sněmovně poslanecké, kde bude se projednávati změna jednacího řádu. Proza- tím se ohlašuje, že obnovena bude lo- mozná obstrukce. Posl. Szmrecsanyi, člen výboru spojených stran oposice, se pro- nesl: „Naše důstojné chování ve schůzi ze dne 4. března nelibilo se ani vládě ani vládní straně. Ministerský předseda Lukács a před- seda poslanecké sněmovny hr. Tisza tropili si z nás úsměšky. Dobře tedy. Přijdeme do schůze čtvrteční a protože se pánům nelíbil západoevropský tón našeho chování, přejde- me k tonině jiné.“ Z Pešti, 12. března. (K. k.) (Poslanecká sněmovna.) Po vyřízení delší řady předloh o d- volává ministerský předseda dr. šl. Lukács všechny předlohy, podané poslanecké sněmovně. President navrhuje, aby v zítřejší schůzi by- la projednávána reforma jedna- cího řádu. (Dosavadní jednací řád předpi- suje, že o reformě jednacího řádu může se jed- nati jenom tenkrát, když v poslanecké sně- movně nenalézá se ani jediná nevyřízená před- loha vládní.)
Posl Lukács Tisza doktor Pešť uherský sněmovna spojený stran poslanecký sněmovna
21 article
Boj proti uher. vládě ve sněmovně magnátů. Z Pešti, 12. března. Boj proti vládě mábýti zahájen také ve sněmovně magnátů. Debaty o volební reformě účastn se četní oposíční magnáti, mezi nimi také hr. Aurel Dessevíy, který bude interveno- vati ministerského předsedu pro aféru De- Saský král ve Vídní. Z Vídně, 12. března. (K. k.) Saský král Bedrieh August přijel sem dnes ráho navštívit svou sestru paní arcivévodkyni Marii Josefu. Na nádrazi do- stávilí se k uvítání krále pan arcivévoda Max zaský vyslanec hr. Res. Z Vídně, 12. března. (K. k.) Saský král Bedřich August vykonal ve 12 hod. v poledne císaři Sehönbrunnu delší návštěvu. V 1 hodinu s poledne dával saský vyslanec hr. Rex hostinu, jíž se zúčast- nili král, pánové vyslanectví, ministr zahraničních záležitostí hr. Berchtold, německý velevyslanec sl. Tschirachly, bavorský vyslanec svob. p. Tucher různí hodnostáři. Rumunský parlamení. Z Bukureští, 11. březná. (K. k.) Zasedání parla- mentu bylo prodlouženo do 15./28. března. Zvýšený stav italské armády. Z Říma, 12. března. „Giornale Militare“ ozna- muje, že záložníci z r. 1908 a 1909 byli po- voláni do zbraně. Za důvod toho se udává, že mužstvo musí býti dále vycvičeno. Dokládá se, že záložníci budou zase 30. června propuštěni. D té doby bude již efektivní stav italské armády zvýšen, Papež. Z říma, 11. března. (K. k.) „Giornale d'Italia“ oznamuje: Jarní den měl blahodárný vliv na stav papežův. Nemoc papežova považuje se za překo-
Aurel Dessevía Bedrieh Josef Max Bedřich August Rex Berchtold Pešť Vídeň Bukurešť Řím Giornale Militare arcivévodkyně Marie Giornale d ' Italia
22 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. V „české Revu“ (1913, č. 6) upozorňuje Spectator v obvyklém evém přehledu život na Uherském Slovensku na pole česko- slovenské vzájemnosti, dosud snad úplně zanedbá- vané, ač jeho vzdělávání mohlo by právě přiné- sti mnohý užitek i Slovákům i Čechům. Zmiňuje s o některých podnicích, k nimž by se rádi odhodla- li američtí Slováci, ale nemají pro ně dosti síl (na př. zřízení slovenské vysoké školy lidové nejvíce brání nedostatek slovenské inteligence v Amerl- ce). A dodává: Nevtírá se tu přímo myšlenka če- skoslovenské vzájemnosti, která právě v cizině — přinášejíe stejnou, vzájemnou posilu oběma part- rerům — by byla neméně cenná než ve vlasti?
Spectator Slovák Čecho Slovensko slovenský vysoký škola
23 article
Stýkají se Češí a Slováci v Americe, žijí společně nebo jen vedle sebe, mají společenské předpokla- dy ke spolupráci? — tu je řada otázek, které zod- pověděti by se měla snažit stejně Českoslovanská jednota jako zahraničný odbor Národní rady a především ovšem český a slovenský tisk v Ame- rice. Jak významno by bylo podobné spojení, svědčí již sám početný poměr příslušníků obou párodů ve Spojených státech severoamerických: E G. Balek uvádl pro Čochy severoamerické jako maximálné číalo 517.300 duší, T. Čapek odhaduie počet Slováků v americké Unii na 400.000 — tedy dohromady na málion obyvatelů národně úzce spřízněných (jazykem i kulturou). A to je již po- čet, který i při 77 milionech obyvatelů Spojených tátů není nijak mízivý, jehož význam je tím větší. že Češi i Slováci jsou v Americe dobře národně organisování. Jde nyní o to: nalezne českosloven- ská vzájemnost i v zámoří své propagatory? V ostatním obsahu „Čes. Revue“ je: Univ. prof. dr. A. Halban. O politických a hospodářských pomě- rech v Haliči. — Dr. Rud. Kuráž, Po VI. meziná- rodním kongresu pro všeobecnou a lékařskou ra- diologli a elektrologii v Praze. Finale kongresu. — Dr. V. Joachim. Úkoly české samosprávy. — Dr. Ant. Boháč, Slezsko. — Hlídky: politická — středostavovská — ženská — technická. — O kni- hách. — Divadlo. — Drobnosti.
Češit Slovák Balek T Čapek Čech profesor doktor A Halban Joachim Antonín Amerika spojený stát Halič Praha Slezsko odbor národní rada University kongres divadlo E G
24 article
Ve „Středě“ (II. č. 4) zabývá se Al. Š ašek „Vystěhovaleckými problémy“. Uka- zuje, jakým nebezpečím se stává vystěhovalectví pro říši: Vystěhovalci z Rakousko-Uherska tvořil mezl všemi vystěhovalci do Ameriky 6 proc. v de- sítileti 1879—1888; v desitiletí následujícím už 14 proc. a v posledním docela 24.3 proc. A jsou to vice než z polovice Slované! Důvodem vystěhova- lectví je hospodářská (íseň. Svědčí o tom již na př. sám jeho poměr k vývozu: Vývoz tovarů do ciziny klesů ročně o desetisíce milionů, vývoz lidí z Ra- kouska stoupá ročně o desettisíce osob. Ale vy- stěhovalectví, způsobené hospodářskou tísní, samo přináší další zase hospodářské újmy. V obdob 1901—1904 přivezli Češi s sebou do Ameriky kor- 1,086.181, v l. 1905—1908 již 1.798.446 kor. a vr 1909 dalších 195.266 kor. V celku od Čechů v poč- tu 84.859 osob odvezeno do Ameriky 2,080.253 K. Z celého Rakouska za 9 let 188.751.250 kor. o 1,886.259 osob. Ale mimo to nutno počítati ztráty nákladů na výchovu a výživu vystěhovalců, nej dospěli do věku produktivného, výdaje na jízdné a ztrátu, způsobenou tím, že řada vystěhovalců předčasně hyne na americkém bojišti práce. Tak- to-li počítáme, dojdeme ohromné číslice 4.8 mi- liard. Skoro 5 miliard ztratil tedy tento stát v do- bě necelých desíti let na hodnotách lidí a ve jmě- níl Není tu svrchovaně třeba starati se o odpo- moc? — V dalším číslo obsahuje: M. Hýsek. M. A. Šimáček. — Fr. Pražák. Menšiny. — Ferd Kra- tina. Básnický odkaz A. Chénlera. — Mir. Servít. Vypěstování nových druhů a forem rostlinných. — Jar. Stuchlík. Bibliografické snahy v cizině a u nás. — A. Mickiewicz, Alexandr Puškin. — Směs
Al jítsítileť Slovan Čech Čecho M Hýsek Šimáček Pražák A Chénler Servít Stuchlík A Mickiewicz Puškin RakouskoUhersko Amerika Rakousko Francie Mira
25 article
Ve „Věstníku svazu českých měst (III., č. 2.) podává dr. V. Joachim přehled „Nio- vějších obecních řádů volebních v korunních zemích rakouských.“ V době. kdy se u nás vždy znovu opakuje požadavek roz- šíření volebniho práva — nejčastěji přímo požada- vek všeobecného a rovného volení — do komun. ie dobře všlmnouti si, jak jinde v Rakousku bylo rozšířeno volební právo i na nepoplatníky, nebot podobným srovnáním snadněji nabudeme poznání míry toho, co je vskutku uskutečnitelno a co je pouhým ozdobným, ale platonickým požadavkem rámcových programů. Dr. Joachim uvádí, jak roz- šířeno bylo v obcích venkovských (t. j. v cbcích. nemajicích zvláštního statutu) volební právo v Dol Rakousích. v Bukovině, ve Vorarlbersku a v Krajině Nepoplatníci volí vesměs ve IV. (pokud se týče III.) sboru, kde někdy mají volební právo i voličové prvých tří sborů (v Dol. Rakousích): jinde mimo nepoplatníky jsou do sboru toho zařaděni i mali poplatníci, zejména daní přirážkám podrobených při tom u nepoplatníků je věude podmínka 2—3le- tého pobytu v obci. Konečně co do zastoupení IV. sboru, sluší uvésti, že v Dolních Rakouních i ve Vorarlbersku má pouze čtvrtinu, nanejvýše polo- vinu z počtu členů výboru, jaký připadá na každý ostatní sbor. — „Věstník“ dále podává: Dr. O.
doktor Joachim Nio Rakousko Dolo Rakousy Bukovina Vorarlbersko Dolo Rakousy svaz český město III
26 article
Mašek, Pensijní pojištění zřízenců obecních. — Ing V. Vaigl, Příspěvek k hygieně velkých měst. — Zprávy z obcí. — Různé zprávy. — Z ciziny. — Osobní. V „Zábavné a poučně příloze“ kra- jinských listů národní strany svobodomyslné (1913 č. 5.) článkem „Samospráva a národn školství“ vzpomíná Cyr. Merhout čtyry- cátého výročí říšských školských zákonů, jimiž bylo dovršeno postavení národní školy v Rakousku na dosavadní její základ. Není pochyby, že školské zákony z let 1868—1873, ač se setkaly v Čechách se značným odporem, na svoji dobu znamenaly a umožnily pokrok v našem školství. Ale politicky nebyly spravedlivé, davše rozhodování o školství národním především v ruce orgánů státních, ale náklad složivše na bedra samosprávy místní (obei a země). A jak značný náklad je to, ukazuje člá- nek Merhoutův. Obce mají povinnost hraditi t. zv. věcný náklad. A tu od r. 1869—1903 věnovaly jen na stavby škol 195 mil. kor.; kolik věnovaly na čištění. otop a pod. nedá se určiti, jen je zjištěno. že v dněšní době náklad na čištění a otop je po stavebním ve školním rozpočtu obcí největším.
Mašek V Vaigl Cyr Merhout Merhoutův Rakousko Čechy
27 article
Obce naše věnují ročně na školství 20 mil. korun, země, okresy i obce 75 mil. korun. Při tom v zem- ské školní radě má země jen 6 zástupců a Praha dva ostatek jsou tam administrační úřadníci, zemšti inspektoři a zástupci vyznání v rozhodné převaze Zastoupení samosprávy v okresních a místních škol- ních radách sice je rozhodující, ale kompetence těchto sborů naproti právům c. k. okresního hejt- mana a inspektora tak podřadná, že nenaplní nás autonomní účast ve sborech těch uspokojením. Proto Merhout touží, „aby působnost zákonů těch se změnila a aby naše obce byly zproštěny povinností. jež jsou nad jejich síly a aby povinnosti ty byly přeneseny na celky finančně možnější, což jedině může sloužiti i vnitřnímu rozvoji našeho národního školství. Všecka však naše samospráva dojdí spo- ločně s učítelstvem těch práv, která si dnes osvo- juje stát a která nejsou vždy ku prospěchu ná- rodního školství.“ — Obsah „Přílohy“ doplňují R. Gross. Po roce. (Vzpomínka na dra. V. Škardu.) Z myšlenek dra. V. Škardv. — V. Sís. Úlok. Rožek. V metropolitní škole. — Dr. R. Maršan, Procul negotils. — Drobnosti.
R Gross V Škardv V Sís Rožek doktor R Maršan Procul Praha
28 article
V Ženském Světě" (XVII., č. 4.) dokončil V. Pšorn svůj podněniný referát: „O policej- nich asistentkách“. Nastiňuje, jak vyvlaula se důležitá ta sociální inatituce v cizlně, zejměna v Německu i u nás (ve Vídni). Ve Vídni úřad poli- cejní asistentky trvá od r. 1909. Jejím úkolem je výhradně pěče o mládež, ohroženou mravně i těles- ně, o děli zanedbané a týrané. V Německu instituci policejní asistentky znaji a mají i města nevelká (s méně než s 50 tisíci obyvateli). V Čechách právě z iniciativy Pšornovy domáhá se ustanovení poli- cejní asistentky Česká zemská komise pro péčí o mládež (společně s Ústředním spolkem čes. žen a Záchranou). I zde byl by aspoň zprvu její úkol jen na poli ochrany mládeže. Věnovala by zřetel mla- dým děvčatům, prostituci propadlým, pokoušela by se o jejich záchranu, zkoumala by jejich po- měry rodinné, stejně by věnovala pozornost dětem žebravým, vyšetřovala by jejich poměry, hleděla by zjistit příčinu žebroly a snažila by se tu zjednat nápravu, byla by ve styku se všemi ústavy výchov- nými, mohla by vésti seznam tam uprázdněných míst, takže by v případě potřeby místa ta hned za- dávána býti mohla. Policejní asistentka by též v pří- nadě, kde nezletilý přijde do konfliktu s trestním zákonem, konala potřebná šetření pro soud pro mladistvé atd. Mimo Prahu měla by míti policejnt asistentku i Plzeň, Čes. Budějovice, Liberec, Ústí n. L., Brno, Opava, Ostrava a j. — „Ženský Svět“ mimo to podává: O. Stránská-Absolonová, Ze ži- vota L. N. Tolstého. — F. V. Zíbr. Žena a moderní stát. — P. Bilianová. O divějm skautingu. — Vl. Keller, Co bylo a zašlo. — Literatura a umění. — Sociální hlídka. — Vzdělání - školství. — Zprávy spolkové.
V Pšorn Pšornův Čes Tolstý F V Zíbr P Bilianová Keller Německo Vídeň Čechy Praha Liberec Ústí Brno Opava Ostrava O . Stránská Absolonová
29 article
„Náš Směr“ (TV., 4) přináší článek kl Weniga „škola a výtvarné umění“, kte- rý podává některé návrhy, jak uvésti výtvarné mění, obrazy a plastiky do škol. Vzpomíná, i kde jsou obrazy ceny umělecké, jak jsou nevhodně rozvěšovány po chodbách. Zapomíná se, že obran má vedle své hodnoty uměleckého díla uplatňo- vati také svou hodnotu dekorativní. Má zdobiti stěnu, má ji úměrně členiti, má býti na stěně místěn tak, aby se stal její organickou součást- kou. Proto požaduje Wenig, aby školy měly své umělecko-výchovně galerie. Galerie taková mohla by se státi chrámem našim školám. Představuje si ovšem, že by vedle prostoru pro stálý majetek měla také prostor pro výstavy občasné, které by se střídaly, dejme tomu, měsíčně. Tím snadněji. protože bylo by nutno omezovati počet vystave- ných děl, aby se pozornost příliš nerozptylovala
Wenig
30 article
Naši výtvarníci by dojista ochotně zapůjčoval svoje díla, majíce na zřeteli, že vychováváme no- vou zeneraci k lepěímu perozumění cílům umění výtvarného. Ve školní galerii, i v permanentní její části, i ve výstavě občasné, našlo by též útulek umělecké řemeslo. Děti a také rodiče jejich po- znávali by na dobrých příkladech, co je krásná kniha se stanoviska grafické výpravy knižní, jak mohou býti vkusně vypraveny předměty denní po- třeby bez zvýšení jejich ceny, učili by se názorně poznávati rozdíl mezi věcmi vkusnými a nevkus- nými...“ I umělecké originály snad by škola zl- skala. Pohled na votivní okna kostelní vnuká my- šlenku, jak by ve škole se vyjímal dobrý obraz- originál, pod nímž by pro pamět krásného skutku a pro povzbuzeni jiných umistěna byla vkusná vetivní tabulka. Asi: Na památku svých děti, kte- ré vyrostly ve škole této, věnoval X. Y. Myslíte, že taková věc není schopna renlísace? — V ostat- ním ohsahu: J. Jelínek, Ze školské praxe. — J. Vydra, Praktické úkoly pro vystřihování. — Pře- hled.
J Jelínek
31 article
„Český Lid“ XXII., č. 5) otiskuje „Staro- české rýmováni, nalezené ve zdi ko- stela sv. Jakuba v Sandoměři“. Prof. dr. Zíbrt uveřejňuje fotogratický snímek onoho sta- rého českého rukopisu a jeho přepis, a sdělujeí Rukopis, psaný na pergamenu, nalezen byl při opravě starožitného románského kostela sv. Jaku- ba v Sandoměři, a to ve zdivu poboční lodi. Kdosi, patrně zúčastněný při stavbě těchto zdí, ulevuje tu svému žalu a touze v cizině. Plše po česku — byl to patrně Čech. Prof. Rokoszny, který poslal museu král. Českého fotografický snimek toho sta- ročeského rýmování světského, soudí. že královna Jadviga ve druhé polovici věku XIV. měla časté styky s Čechy a zejmána, že zjištěno, jak si povo- lávala do Polska Čechy zedníky, stavitele. Doha- duje se tedy, že psal to Čech stavitel, v Polsku zaměstnaný a roztoužený, svíraný steskem a tý- raný křivdou nějakou. — „Český Lid' dále přináší: Fr. Houdek. Obránce Vídně proti Turkům. Kašpar Kaplíř ze Sulevic v lidovém podání. — E. Horský, Pod praporem sv Kryšpina a Kryšpinlána. — V. Karásek, Jak pálili uhlíři dříví v českých lesích. — A. Drachovský. Knihovní vložka s podobizneu žebráka J. Kuntze r. 1700. — Dr. Č. Zíbrt, Písničky zamilovaného vojáka z r. 1740. — E. Č., Slovácký šátoček s milostným nápisem. — J. Klvaňa, Lido- vá přírovnání a úsloví z úst žen moravských. — M. Hroch, Dvojitý výklad učené hádky posuňko- vou řečí. — Časové zprávy. — Směs. — Otázky a odpovědi.
svatý . Jakub profesor doktor Zíbrt svatý . Jaca Rokoszny Jadviga Čecho Čo Houdek Turek Kašpar Kaplíř E Horská Kryšpin V Karásek J Kuntz J Klvaňa M Hroch Sandoměr Čechy Polsko Doha Vídeň Sulevice Český Lido “ XXII muzeum král Lido