Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, ve čtvrtek 21. října 1909.

Praha

3

nzla o

4

obennr

5

Číslo 291

6 article

Na ranní avečerní listy předpláci se V Prazo v administraci na měsle. na čtvrt leta . . . . 6 K —p s dvoji donáškou na měsle. . . . . .2 na čtvrt leta . . . . 7 K 64h ve fliálkách na měsio. . . . . . 2 K 90h

7 article Toštou: SK9

Toštou: SK9 na měsle. na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zdsilkou na měsíe. Ba čtvrt iota : . . . k do

SK

8 article Před rozhodným zápasem!

Před rozhodným zápasem! K letošnímu 20. říjnu pohlíženo s ne malým napjetím vstříc jako ku politicky kri- tickému dni prvého řádu. Neboť v tento. památkou epochálního vyhlášení neodvolatel ného diplomu říjnového dějinně mar kantní den, svolána do Víduě jednak ko runní rada uherská, od níž doufalo se konečné rozhodnutí vleklé ústavní krise uherské, jednak cislajtánská rada říšská, v níž očekáváno již dnes zahájení rozhodné bitvy mezi oposicí slovan- ských národů a Němci hájenou vládou Bi- nerthovou. Zatím, jak to již s »kritickými« dny zvykle bývá, nedošlo ani v dnešní korunní radě ještě k žádnému rozhodnut krise uherské, ani v říšské radě k prvnímu dělovému výstřelu rozhodné bitvy. Však také k žádnému sblížení soupeřů V korunní radě uherské setrvala koruna na svém posavadním požadavku, aby rozvaděné vládní strany v Uhrách svou rozbitou koalic znovu sklížily a dle původní úmluvy konečně provedly demokratickou opravu feudálního volebního řádu pro sněm uherský; leč maďarští ministři prohlásili obnovení ko- alice za čirou nemožnost. Košut byl ochoten se svou většinou provést volební reformu, kdyby koruna svěřila straně neodvislosti otěže vlády a ne odpírala budoucímu zřízení samostatné banky uherské. Leč svěřit vládu nad Uhry košu- tovcům jeví se býti koruně věcí stejně po- vážlivou jako samostatná banka uherská.

Němec Košut Uhry

9 article

Strana tak zv. sedmašedesátníkův vedená Andrássem, jsouc v menšině, netroufá si pak zase převzít vládu a kousnout do kyselého jablka demokratické volební reformy jinak, leč za cenu značných vymozeností národních ve zřízení uherské armády, což je koruně teprv proti mysli. — Tak se rozešla dnešní korunní rada uherská bez výsledku, až na to, že krl uherský slavnostně projevil úmysl svůj neřešit krisi jinak než způsobem ústav- ním. Důležitý a pamětihodný to zajisté projev, jenž přispěje značně k uklidnění veřejného mínění v Uhrách po nedávných pohrůžkách rakouských oficiosův, že dojde v Pešti k mimoústavní vládě nějakého no vého generála Fejervára, podobně jako prý v Cislajtanii nadejde v případě česk obštrukce proti vídeňskému parlamentu poloabsolutistický regim dle § 14. Nezalekli se Maďuři, a nezalekli jsme se také my Čechové.

Fejervár Maďur Čecho Uhry Pešť

10 article

Alespoň veškeré zprávy z Vídně srov návají se v tom, že panuje v celém českém poselstvu jak ve Šlovanské jednotě roz- hodný oposiční duch a odhodlání pevné po tírati nynější vládní systém bojem neulevují cím v pariamentě i ve všem životě veřejném toliko o dočasnou taktiku válečnou panuje dosud různost náhledů, ale nikterak o tom, že vládě Bienerth Schreiner Hochen burgrově nesmí se povoliti ničeho, na čem jí záleží, ale má se plánůma snahám jejím nejdůležitějším klásti odpor nejrozhodnější. Doufejme, že tento sporo pouhou taktiku nezpůsobí žádné vážné trhliny v branném táboře vídeňském, ale že i v pří- padě neshody o stejném způsobu válčení proti společnému nepříteli nieméně vždy cí nám všem zůstane jeden a týž a že beze vší trpkosti rozdělíme si úkoly dle známého taktického hesla vítězů sadov- ských: »Různo postupovat, avšak posléze sjednoceně udeřit!« První seč bude nám s vládou Biener thovou svésti asi již v nejbližších dnech ne-li dřív, tož jistě v den, kterého vládní německo-polská koalice bude chtít ony dvě pověstné vládní předlohy o uži vání jazyků při státních úřa- dech v Čechách a o zřízení kraj ských vlád v král. českém, přikázal šmahem ústavnímu výboru i bez prvého čtení. »Tomu nedopustíme!« prohlásil již včera sám dr. Kramář jménem Slovanské jednoty předsedům německých klubův. A tak nepochybně již za této příležitosti střetneme se v tuhém boji s německou kohortou vlády Bienerthovy, která proti svému programovému slibu, že chce se osvědčiti nestrannou, spravedlivou a smířli vou, ve skutečnosti jen krok za kroken plní německý svatodušní program z r. 189 proti nám.

Bienerth Schreiner Biener doktor Kramář Bienerthův Vídeň Čechy

11 article

Čimže jiným jsou její předlohy jazykové, i o krajských vládách a zastupitelstvech. i o změně zřízení zemského a volebního řádu pro sněm český? Čímže jiným než plněním rozdvojovacích, trhacích choutek Němcův jsou všechna ta jmenování a opatření ve správě justiční, administrativní, finanční, po- štovní a železniční v království českém? Pozorujme tu protičeskou, všudybylou vtíravou agitační činnost německého ministra krajana za jeho »feriálních« objížděk po roz- hraní českých a národně smíšených krajův našich, jeho důvěrně styky s předsedou ně- meckého Volksratu Tittou, jenž hrajesi vyloženě na vedlejší německo-nacionální vládu v Čechách, která nabízí veřejně svou pro- tekci německým uchazečům o všeliká místa úřadnická při všech možných státních úřa- dech v Čechách, pozorujme tu činnost mini- stra justice dra. Hochenburgra, to poslední jmenování soudcův pro zemi če- skou, při čemž přeskočeno 107 českých soudcův, mezi nimiž byli i vynikající práv níci, jen aby se zaplavily úřady státní v Če- chách soudci německými, nez na lými jazyka českého a tak se zne- možnila rovnoprávnost jazyka českéhov soudnictví, a utvořil se oddělený status ně- meckých soudcův pro uzavřené německé území; pozorujme tu činnost ministra obchodu, to neustálé odstraňování českých úřadníků z Vídně, ty germanisační ostny státní poštovní spořitelny, ty poměry strohé u pražského poštovního ředi- elství; sledujme tu protičeskou politik vyučovací správy, zjevnou na Moravě porušováním zákona Perkova, v Dolních

Němcův Titta Perkův Čechy Vídeň Morava Dolní

12 article

Rakousích persekucí českého školství, která zabíhá tak daleko, že chce tam schváli usnešení sněmu dolnorakouského, zabraňující vůbec Čechům možnost dosíci úřadu učitel- ského na všelikých vyučovacích ústavech zemských, sledujme tu politiku železniční, kterak napořád při obsazování úřadnických míst na drahách ve vlastech našich na držuje Němcům proti nám a obecenstvo české pohoršuje nadprávím, ba samopanstvím něm- činy u pokladen, v kancelářích i vlacích čím dále tím týravěji; — sledujme veškeru tuto skutečnost, všechny tyto události, křivdy a bezpráví, všechny tyto rány na nás dopada- jící, zda nepoznáváme ve všem tom vtělenou promyšlenou, soustavnou ger manisační persekuci dle svato- dušního programu německých obstrukčníků z r. 1899 ? Jestli kdy a která oposice národní proti panujícímu systému kterés vlády byla plně odůvodněna, jest to věru dnešní opo- sice národa českého proti této vládě, která jest aktivně pomocna radou i skutkem našim úhlavním nepřátelům národním i politickým, stranic jim nepokrytě v jejich úsilí aggressiv- ním po nadvladě v říši i ve vlastech na šich, hovíc jejich choutkám po národním rozdvojení země české a po zřizení v ní uzavřené země německé. Proti takové vládě podniká dnes posel- stvo české v parlamentě vídeňském svů zápas rozhodný, jemuž s největším napjetím přihlíží všechen uvědomělý český lid. Nech osvědčí se býti v tomto zápasu těžkém po- slanci naši celými muži, nadšenými a ne- podajnými obránci velké, svaté naší věci. neohroženými borci svého nevinně trpícího národa!

Čecho Němec Rakousy úřad učitelský

13 article Říšská rada.

Říšská rada. Panská sněmovna. Z Vídně, 20. října. (K. k. ) Předseda ministerstva oznámil především jmeno- vání kn. Alf. Windisch Graetze předsedou kn. Fürstenberga a Schönburga místo- předsedy. Předseda kn. Windisch-Graet z děkuje z své jmenování žádal sněmovnu, by jej v jeho úřadu také v tomto zasedání blahovolně podporovala. Dále zmínil se o stoletém jubileu v Tyrolsku a Vorarl berku a 80. clsařových narozeninách a provolal pa- novníkovi slávu, což sněmovna nadšeně opakovala Předseda konslatoval potom, že sněmovna jest schopna usnášeti se a prohlásiv schůzi za zaháje nou, věnoval vřelou vzpomínku sv. p Rinhofferovi Mezi došlými spisy jest návrh Baern- reitherův o lidumilných zařízeních pro námořníky Sněmovna zvolila 6 verifikátorů, 9 členů výboru pro politické, 15 pro právní a 9 pro finanční zále- žitosti. Schůze ukončena po 4. hod.; příští bude z ej tra v 1 hod odpol. Na jednacím pořadu je I. čtení různých vlád- ních předloh. Konference klnbovních předsedů. Z Vídně, 20. října. (K. k.) Dopolední schůze za Pattaiova předsednictví zů častnili se za vládu ministerský předseda, minist obchodu a polský ministr Duleba. Na počátku schůze posl. dr. Kramář žádal, aby volba sněmovního předsednictva byla odložena n pátek. Mluví pro to závažné věcné i politické dů- vody. Posl. dr. Sylvestr nemá proti tomu námitek, pro- tože ustavení nebudou se klásti žádně překážky, rád by však, aby hned po volbě předsednictva a kan- celáře byly zvoleny také výbory. Posl. dr. Adler soudí, že by nebylo oportunním odporovati tomuto přání. Na druhé straně je všal žádoucím, by se zbytečně nemařil čas. Jeho strann přeje si, aby záhy byly vyřízeny naléhavé záleži- tosti, jichž projednání bylo přerušeno uzavřením po- slanecké sněmovny. Přimlouvá se rovněž za urychle- nou volbu výborů.

Fürstenberg Schönburg Windisch Graet doktor Kramář Posl Sylvestr Adler Vídeň Tyrolsko slanecký sněmovna

14 article

Posl. dr. Kramář prohlašuje, že nejedná se tu odložení na jeden nebo dva dny, nýbrž o důležité politické stanovisko. Vláda, uzavřevši sněmovnu, za- hrála si nezodpovědným způsobem s immunitou po- slanců. Sněmovna byla uzavřena jen, aby nepohodlní poslanci mohli býti případně zavřeni. Proti takovému jednání musíme se ohraditi. Co dnes se přihází radi- kálnějším živlům na straně české, může se při nej- bližší příležitosti státi radikálním členům na straně druhě. Budoueně takové věci trpěti nechceme. Kdy po předposledním uzavření zasedání sešla se opětně poslanecká sněmovna, projevila Slovanská jednola v konferenci předsedů klubů nejdalekosáhlejší ochotu a přiznala, že výbory mají býti beze všeho opět zvo- leny v dřívějším složení a předlohy mají být jim opět přikázány. Dnes však to učiniti nesmíme. Je třeba zjistiti zodpovědnost vlády za způsob, jakým zachází s poslanecko imunitou. Mimo to při seslavení výborů musily by býti předsevzaty četně změny následkem změn v jednotlivých stranách, způsobených posledním dodatečnými volbami do poslanecké sněmovny. Ne- má ničeho proti tomu, aby v páteční schůzi byl dán návrh na volbu výboru a tyto volby byly pro- vedeny v příští schůzi. Generální přikázání předloh výborům nelze připustiti. Mu- sí býti vyhraženo, aby v příčině jednollivých před- mětů byl dán souhlas s přikázáním anebo ne. Postup Slovanské jednoty v této otázce není namířen proti parlamentu, nýbrž chce se jím pouze prokázati, ž poslanecká imunita musí býli zachovávána. Posl. Woli praví, že je známo, proč poslední za- sedání musilo býti uzavřeno. Účelem návrhu Slovan- ské jednoty je, postaviti slovanský terror proti par- lamentu. Protestuje, aby návrhu bylo vyhověno.

Posl doktor Kramář poslanecký sněmovna Slovan

15 article

Posl. Pemerstorfer konstatoval, že návrh na pro vedení výborcvých voleb je formální. Brzké ustaven sněmovny je v zájmu parlamentu. Posl. dr. Lneger by rád, aby sněmovna začala pracovati tam, kde přestala. To pak byl by nejlepš protest proti uzavření. Posl. dr. Adler poznamenal, že sociálně-demo- kratická strana potřebuje neméně účtovati s vládou Avšak nechce parlament a obyvatelstvo nechati py- kati za to, co vláda učinila. Nabédá strany, aby do pálku sestavily kandidátní listiny aspoň pro nejdů- ležitější výbory. Posl. Němec souhlasil, že se musí vládě jednou ukázati, že nepřijmou se všechna její opatření bez odporu. Poslanecká sněmovna nemůže všechno spolknouti. Welfovi pravil, že čeští sociální demo- kraté cítí teror německý, který je mnohem nepří- jemnější, než teror slovanský. Posl. dr. Pergelt polemisoval s názorem dra. Kra- máře, že uzavření poslanecké sněmovny bude odči- něno tím, když se nyní odloží její ustavení. Béře vý- slovně na vědomí prohlášení, že také volba do vý- borů nebuda zdržena. Posl. dr. Sylvester navrhl, aby páleční schůze byla po volbě předsednictva přerušena a ve 4 hod. odpol. opětně zahájena ku provedení výborových voleb.

Posl doktor Lneger Adler Němec Welf Pergelt Sylvester navrhnout češtit sociální dema poslanecký sněmovna

16 article

Posl. dr. Kramář nechápe důvod rozčilení a pře- kotnost při volbě do výborů. Když nebudou činěny ustavení se sněmovny žádné překážky, třeba se spo- kojiti, aby v páteční schůzi byla navržena volba do výborů, a v příšti schůzi provedena. Posl. Seitz vyslovil přání, by aspoň strany jme- novaly své výborové kandidáty Předseda dr. Patlai shledává obecným přání, by dnešní schůze byla přerušena až do pátku dopol. Posl. šl. Stransky a Wolí prohlásili také postun za neshodný s jednacím řádem a protestoval proti přerušení schůze. Předseda dr. Paltai konstaloval konečně, že vši- chni účastníci porady mimo poslance šl. Stran- ského, Wolfa a Malika prohlásili se sroz- uměni s přerušením dnešní schůze. Porada vzala také na vědomí, že Slovanská jednota nebude činiti žádných obtíží při ustavení se sněmovny v páteční schůzi. V pátek může být podán také návrh na vol- bu výborů, zvolených již v předešlém zasedání. Do- poručovalo by se, aby bylo docíleno sjednocení zvolení těchto výborů, jakož i o předlohách, které těmto výborům bez prvého čtení mají býti přikázány. Usnesením, aby zejtra ve 4 hod. odpol. ko- nala se opětná porada předsedů, byla dnešní pořada skončena.

Posl doktor Kramář Seitz Patlai Paltai Wolf Malik

17 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 20. října. (Po uherské ko- runní radě.) Dnešní schůze Wekerlova mi- nisterstva za králova předsednictví ve vídeňském dvorním hradě trvala ne celou půl hodiny skončila opětným prohlášením panovníkovým. že své rozhodnuti učiní později. Uherská krise nebyla tedy rozhodnuta ani dnes, ale jest prý naděje, že rozhodnuti se stane již v nejbližši Takový výsledek korunní rady tušil se pře- dem. Nejmenovaný přední uherský státník na- psal o tom své minění v dnešním „N. W. Tag- blattu“. Panovník povolal uherské ministry do Vídně proto, aby mu každý z nich sdělil ještě jednou své názory o krisi, poněvadž chce miti jasný obraz situace dříve, než učiní definitivn rozhodnutí. Stanovisko panovníkovo se nezmě nilo. Jako sám dodržel úmluvu, uzavřenou s ko- alicí v dubnu 1906, tak žádá dosud, aby koaliee splnila také závazky a ponechávajíc stranou vše- chny otázky, z nichž vznikly nynější konflikty vyřídila volební opravu, kterou provésti slíbila posledním bodem úmluvy. Avšak všichni ministři jsou za jedno, že volební oprava za daných poměrů se provésti nedá, poněvadž sama koalice již neexistuje a nikdo nemá tolik moci, aby ji vzkřísil k novému životu. Krise dá se rozřešiti nyní jen nějakým způsobom, který by nepředpokládal koalici. Hr.

N W Praha Vídeň Hradec

18 article

Andrássy, v něhož panovník, jak se zdá, má nejvíce důvěry, netroufá si krisi řešiti bez vojenských ústupků. Jedna část Andrássových požadavků, týkající se praporů a emblemů, je vlastně již povolena. Ale požadavky jazykove koruna důsledně odmítá. Uherští ministři vráti se tedy do Pešti s nepořízenou a tam se ujme slova předseda sněmovny Justh, který může dáti na jednací pořad sněmovní bankovní před- lohu. Nemá-li nastati nebezpečí, že sněmovna přijme předlohu, kterouž se určuje, že samo- statná uherská banka se zřídí 1. ledna 1911, musí býti sněmovna v čas odročena nebo roz- puštěna. Nynější kabinet, nacházející se v de- misi, nepropůjčí se již k státnímu aktu, kterým se sněmovna odročuje neb rozpoušti, a proto asi nezbude nic jiného, než zříditi minister- stvo mimoparlamentní, které by pro- vedlo, co nynější kabinet prověsti nemůže. Ze Záhřeba, 17. října. (Milost baňa- luckým odsouzencům.) Nejvyšším roz- hodnutím ze dne 11. t. m. udělena milost jede- nácti Srbům z Baňaluky, kteří byli jako spolu- pracovníci časopisu „Otačbina“ vojenským scu- dem bosenským odsouzeni k mnohaletému žalář a část trestu také již odpykali. Loni 2. prosince udělena milost devíti z nich, kteří byli od- souzeni k žaláři od 2 do 7 let a vězněni byl v Aradu. Novinář Dragomir Jankovič, který byl odsouzen na devět let a Petr Stijako- vič, odsouzený na rok, obdrželi milost teprve nyní. Jankovič byl uvězněn v Terezíně a v ne- děli propuštěn na svobodu.

Andrássy Justh Srba Jankovič Petr Stijako Pešť Záhřeb Arad Terezín

20 article Politické zprávy zahraničně.

Politické zprávy zahraničně. Novinová rozprava o slovanské bance. »Novoje Vremě« vraci se k otázce zřízení slovanské banky. Odporuje zdejšímu »Unionu«. že »ruskoslovanská banka«, jak ji obmýšlej Rusové, byla v odporu s resolucí lonské slovan ské konference v Praze, a zejména jeho názoru že obchodní závodění na Balkáně nesmí se díti »pod všeslovanskou vlajkou« a nesmí pod tako- vým heslem vytlačovati druhé národy, aspoň n slovanské

Rus Praha Balkán ruskoslovanský banka Novoj Vrema

21 article

Nedotýkajíce se na tomto místě odborné stránky otázky, citujeme z článku petrohrad- ského listu toto pozoruhodné místo: »V kaž- dém případě je podivno, že jsou Čechové tak citlivi k balkánským trhům. Vždyť úkol slovan- ské banky vězí právě v tom, aby slovanskému tovaru dána byla možnost jíli pod slovanskou vlajkou a aby slovanšti spotřebitelé při stejných podminkách dávali přednost svému výrobku př cizim. Český prospěch vyžaduje, aby české to vary nesměšovali se s rakouskými, nýbrž na- opak, aby z nich byly vyděleny, neboť jen v takovém případě budou mít v zemích slovan- ských hojnější odbyt. To pochopily už německé firmy, které na výslavě v Častochové vystoupily pod čistě českou vlajkou. Podrývati důvěru k novému podniku přoto, že neodpovídá resolu- cím pražského sjezdu ve všech jednotlivostech, se slovanského hlediska není slovanské. Čechové si v tom vzhledě musejí bráti za příklad Němee v Rusku, kteří zcela sehvalují zřízení slovanské banky, ačkoli vědí, že se zřizuje k vůli konku- renci s německo-řišskými obchodními zájmy- »Peníze jsou mezinárodní, politika budiž ná rodní,« totě finanční heslo nejnovější doby. O poznání této pravdy závisí možnost hospodář ského sjednocení Slovanstva.«

Čecho Rusko

22 article

Daň z příjmu ve Francii. Z Paříže, 18. října. (Pův. zpráva »N. Le Právě byla uveřejněna velmi dlouhá a zajímavá zpráva senátora Aimonda o vládní předloze zá- kona o dani z přijmu. Aimond dovozuje,že výnos télo daně bude vykazovali deflcit nejméně 74 milionů franků ve státních příjmech proti výnosu nynějších daní Ve skutečnosti však by byl tento deficit ještě větší vzhledem k nutnému zjišťováni, které by vyžadovalo zavedení télo daně, takže by musili býti ustanoveni noví úřadníci. Kromě toho uvádí Aimont, že na cizíc hodnotách, jejichž kupony jsou splatny ve zlate v Londýně nebo v Brusselu, činil by deficit ně- kolik desítek milionů, což by velmi snížilo oněch čtyřicet milionů příjmů, které figurují v pro- jektu. »Temps« končí odborný článek, věnovaný nové dani s nadpisem »Fiskální inkvisice« takto: »Všichni, jímž záleži na pokroku, maj se těsně spojiti, ať náleží ke kterékoli třídě, aby odmítli toto dílo inkvisice«. Tento názor jes ovšem opakem řeči, pronesené státním pod- sekretářem ministerstva financf Renoultemi v Gun P. Rocheverre. natu.

Aimonda Francie Paříž Londýn Brusel Guna P . Rocheverre

23 article

Krise v Řecku Vládní předlohy, vyhovující požadavkůn vojenského svazu, byly ve sněmovně bez debaty en blok přijaty. Nikdo neodvážil se podati návrh na nejmenší změnu. Komise, skládající se z důstojníků, dlí stále v sněmovně a trvá vedle zasedací síně. Poslanei jsou znepokojeni tímto nátlakem, ale nikdo ne- odvažuje se ani hlesnouti. Důstojníci projevují zřejmě své protidynastické smýšlení. »Timese oznamují z Athen, že v kritický den, kdy sněmovna se zdála odhodlanou opřii se návrhu na vyloučení princů z armády, dbal plukovník Zorbas, náčelník vojenské strany, aby nedošlo k násilnostem. Důstojníci chtěli sně- movnu obsadit, zatknouti nejpřednější poslance jako rukojmí a dosaditi zatímní vládu s civilním diktátorem. Vojsko bylo též konsignováno, když král se vrátil z panovnického sídla do Athén, aby sněmovnu pohnul ku povolnosti. Sněmovna přijala dlouhou řadu důstojníky vyžadovaných reformačních návrhů v jediné schůzi beze slova rozpravy, aby okázala, že se musela podrobio nátlaku. Důstojníci, pozorujíce v tomto mlčení protest, žádali, aby o všech předlohách zákonů, kromě vojenských, se mluvilo, pročež v sobotu konala se zdánlivá debata, trvající jen 2 hodiny za níž bylo vše vyřízeno.

Zorbas Řecko Atény en blok

24 article

Francouzský projev proti španělské výpravě Z Alžíru se oznamuje do Paříže, že př zahajovacím sezení generální rady předsedajíeí senátor Gerent pronesl ostrou řeč, v níz pádně kritisoval válečnou operaci španělskou tlumočil znepokojení, vyvolané ve francouzské veřejnosti. Španělové mají jen dobývačné úmysly. poněvadž Maurové jsou solidární vůči Evropa- nům, mají nepokoje velký dosah. Bylo by po- vážlivé, kdyby Španělsko, které provozuje ne- blahou osadní politiku, jež má za následek obrá- cení jinověrců a krvavé vzpoury, usadilo se nejbližším sousedstvu Alžíru. Řečník žádá vládu aby v čas zakročila, aby rejdy španělské ne- ohrozily zájmy francouzské a mír. Německo-francouzská přihoda pohraniční. U Deutsch-Ortlu, kde se stýkají hranice tř zemi Francie, Německa a Lucemburku, udály se srážky. Za výtržnosti vypuklé mezi italskými dělníky vystřelili francouzšti pohraniční strážníci a jejich výstřely byli povážlivě raněni na ne- meckém území se nalezající francouzský sběh Lenoir a horník Girardi. Bylo zavedeno úřadní vyšetřování.

Gerent Španěl Maurová Lenoir Girard Alžír Paříž Evropa Španělsko DeutschOrtle Francie Německo Lucemburk

25 article

Ilalie a car! Italský ministerský předseda Giolitti vyda dle vídeňských a berlinských listů nařízení pre- fektům, dle něhož maji prý se všechny urážky cara trestati jako urážky Veličenstva i kdyby mělo dojíti na hromadné zatýkání. Dle všeho běží tu ale opěí o nesmyslný vým y s těchto světových listů, které se i ve Ferrerově aféře tolik nevědomostmi svými blamovaly, ale kdyby nedošlo na takové urážky csrovy v Ilalii. V drobném prodejit ranni čislo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za dh Va fliálkách na venkově ranní cislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5h nseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., bk Tam nacházeji se těš redaken. tiskárna a expedice „Národních Listů“. Rukopísy se nevraceji

Giolitti Ferrerův Virginie

26 title

V Praze, 20. řijna

Praha

27 article

mohly tofo své sklamání odůvodňovati tla- kem vládním; v pravdě mohou urážky cara i v Italii trestati toliko soudy řádné a nikoliv prefektové a to teprve na ofieiální žádost zá- stupce ruského. Do neodvislosti soudů nemůže ale ani ministerský předseda zasahovati, aní zá- kony prostým dekretem měniti a tím méně by tak učinil liberál Giolitti. Nesmysl a výmysl — to jest teď pravá karakteristika vídeňského berlinského a vůbec německo-židovského zpravo- dajstvl. Kde se selká car s králem italským, není dosud přesně prozrazeno; vůči purkmistru turin- skému projevil král ale velikou radost nad schůzkou tou. Franeouzské loďstv i šest obrněnců anglických z Malty mají se zůčastniti slavnosti na počest cara, možná, že část schůzky odbude se tudlž na moři. Navštivena bude prý i hrobka rodu Savoj- ského v Superku u Turina. Pojede-li kus přes území francouzské, bude prý v Dijonu neb v Besanconu pozdraven ministrem francouzským Pichonem. Nějakých hrozeb vlády k potlačení projevů proticarských nebude asi nijak zapotřebí, poně- vadž naopak až na malé výminky celá Italie vítá nadšeně návštěvu carovu, kromě malého hloučku, skupeného kol Morgari ho. A tisk všechen píše ne proti caru, ale proti Německu a Rakousku.

Giolitti Turina Pichon Malta Superk Dijon Besancon Německo Rakousko Savoj

28 article

Liberální »Giornale d' Itali a« ahle- dává jako zvláště významnou pozornost, že car setká se s královskými manželi italskými ve vý- ročí svatby jejich. Radikální »Secolo« vitá, že podnět ně- kterých socialistův, aby car byl vítán — gene- rální stávkou, setkal se s fiaskem a dokládá: »Chceme mezinárodní přátelství, kteréž by nás zbavilo nutnosti, vyhazovati milio ny, abychom se chránili proti — spojencům svým. (Rakousku a Némecku). Pro toto osvobo- zení naše jest nám přátelství ruské nezbytno.« Socialistický republikán Barzilai, poslanec římský, v třísloupcověm článkuv »Messageru« cituje řadu sutorit, zvláště historika Feyrera na důkaz, že Rusko jle st demokratický národ a že jest určen s Italií a Francií čelit teutonismu Barzilai ukazuje dále na obrovské hromadění rakouského vojska na italské hranici a pravi, že socialistické projevy proti caru uděl a ly by radost jenom Vidni. Volání »Perests Rusku bylo by tolik jako volání slávy Rakou- sku. Socialistická strana pokryla by se se sta- noviska italského hanbou, kdyby se dopustil projevů takých. Ostatně, jak jsme již sdělili, vyslovil se i hlavní socialistický list »Avantie proti projevům takým.

Rakousko Rusko Francie Giornale d ' Itat

29 article Finská otázka.

Finská otázka. Podle některých nezaručených zpráv z ra- kouských pramenů petrohradských rozhodlo se Rusko odloučiti viborgskou provincii od Finska a podříditi ji přímo Rusku. Poněvadž čeká prý se odpor Finův, odeslány z Petrohradu dva pluky kozáků gardových do Finska. Dalst vojsko jest připraveno. Gubernie viborgská čítá na 43 000 km čtv. 480.000 obyvatelů.

Finův Rusko Finsko Petrohrad km

30 article Dohry popravy Ferrerovy.

Dohry popravy Ferrerovy. Vyvracení nesmyslů „světového“ tisku. Dnes některé vážné listy potvrzují stano- visko, které jsme včera už zaujali proti hojným nesmyslům, jež přináší »světový« tisk berlinský a vídeňský v aféře Ferrerově. Vyvrátili jsme včera jako lež očividnou zprávu celé řady listů od »Zeitu« a »Berl. Tagblattu« až po »Pelit Journal«, jakoby byl Maura jednal proti vůli králově a jakoby jeho poslavení bylo otřeseno. Dnes skutečně také »Matin« vyvrací zprávu, jakoby Maura byl pozbyl důvěry královy a do- kládá: »Král jest s kabinotem úpln za jedno.« Španělský ministr vnějších záležitostí vy- jádřil se v interviewu, že by španělská vláda byla způsobila proti sobě velikou bouři š pa- nělské veřejnosti, kdyby se byla řídila proudy zahraničními a kdyby byla Ferrera osvobodila. Volby do provineiálních sněmíků koncem tohoto měsíce ukáží prý, že veřejné mínění souhlasí s jejím potíráním anarchismu. Bohužel, uzná- váme, že většina španělské veřejnosti nenl ještě tak vyspělá, aby pochopila, že potírání jakéhokoli politického nebo sociálního hnutí na- musí se diti popravami, Vysvětlili jsme včera těž nesmysl » miliono- vého« »Petit Journalu« pařížského, který všsk, i veliké listy a la »N. Fr. Presse« a » Berl.

Ferrerův Berl Maur Ferrer Petit Tagblatt

31 article

Tagblatt« jako fakt zaznamenaly, že totiž král Alfons XIII. jest rozezlen na Mauru, že mu tento nepředložil rozsudek o Ferrerovi k po- tvrzení. Poučili jsme listy ty, že to dle španěl- ských zákonů vůbec není přípustno. A dnes skutečně listy ty, jejichž »informovanosti« věři leda ještě jen stejní nevědomci, musí si dáti líbiti toto vysvětlení od španělského vyslanectví, jež i průměrní, natož »světovi« žurnalisté maií znáti. Dle španělských zákonů jsou soudy od krále neodvislé. Tento nepodpisuje aspoň nikdy roz- sudku smrti, udilí pouze milost, když to uzná za vhodno. Vojenský soud podepíše rozsudek, tento předloží se pak prostřednictvím sborového velitele nejvyššímu soudu vojenskému. Když tento rozsudek potvrdí, rozsudek se ihned vykoná. Králi se rozsudek takový dle zákona nepředkládá vůbec. Toto sumární řízení vojen- ského soudu vídeňské listy najednou shledávaji strašlivým. Dobrá! I mv. Proč ale neprotesto-

Alfons XIII Maur Ferrer