Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX

2

V Praze, v pondělí 18. října 1909.

Praha

3

Číslo 288.

4 article

Na ranní a večerní liety předplácí ser V Praze v administraci: na měsle. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měsíc. . . . . na čtvre leta . . . . 7 K 62h ve filiálkáchí na měsie. . . . . . 2 K 80 h Poštou: na měsic. na čtvrt ieta : . . . 9 K Sbh s dvojí zásilkou na měsle na čtvrt ieti : . . . k ao

Sbh Praha

5 title

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

6 article Před rozhodnutím.

Před rozhodnutím. Z Vídně, 18. října. Ministerský předseda bar. Bienerth byl dnes ráno císa- řem přijat ve zvláštním dlouhém slyšení. Dnes o 5. hodině odpolední koná se mi- nisterská rada. Ministerský předseda měl dnes ráno po- radu sministrem drem. Žáčkem. V parlamentní budově bylo dne již plno. Všichní poslanci chovají přání toliko jedno, aby totiž rozhodnutí stalo se brzo tak či onak a parlament se neocitl ve krisi vleklé. Do zejtřka večer musí poslanci Slovanské jednoty věděti, jaké jest odhodlání bar. Biener- tha pro dobu nejbliží. Nenastane-li změna sy- stému a změna kabinetu, možno se připraviti na brzkou a náhlou smrt parlamentu. Žádný slovanský buml ve Vídni. Z Vídně, 18. října. Včerejší listy uveřej- nily zase pověsti, že slovanští posluchači na ví- deňské universitě hodlají uspořádati pozejtř v den zahájení říšské rady buml na Ringstrasse Rektorát university byl představenstvem výboru slovanského studentstva zpraven, že toto žádné demonstrace a buml nechystá. Sociálně-demokratická manifestace ve Štyrském

Bienerth Biener Vídeň

7 article

Hradci. Ze Štyrského Hradce, 18. října. (K. k.) V Anen- ských sálech konalo včera 3000 sociálních demokratů schůzi, na které mluvili poslanci Muchitsch, Pon- pratz a dr. Renner o zahájení parlamentu a poža- daveích dělnictva a učinili též popravení Ferrerove předmětem úvah a rekriminací. Když účastníci po schůzi táhli Anenskou ulicí do města, sestavili se po- nenáhiu v semknutý průvod a došli k 1/4 12. hodině na hlavní náměstí. V průvodu byly neseny standarty s různými nápisy, jako: „Pryčse zdra žovateli životních potřebl“ a j. Na hlavním náměstt pronesl posl. Ressel řeč, načež účastníci táhli za růz- ných výkřiků k Panské ulici. Sociálně-demokratičtn pořadatelé snažili se odvrátiti demonstranty, jichž po- čet se penenáhlu zmenšoval, od dalších výtržností. Konečně ubírali se demonstranti postranními ulicemi k redakci soc.-demokratického listu „Arbeiterwille“ načež se rozešli. Policie nemusila pak zakročifi.

Muchitsch Pon doktor Renner Ressel Hradec Štyrský Hradec anenský hlaveň náměstí panská ulice

8 article

Z armádního věstníku Z Vídně, 18. října. (K. k.) Císař nařídil, aby dána byla žádaná dovolená pol. podmar šálku Gustavu šl. Gaálovi, pevnostnímu veli- teli v Komárnu s čekatelným, a aby přesazen byl generál-major Karel Kuk, pevnostní velite v Petrovaradinu, v téže hodnosti do Komárna Carova cesta do Italie. Z Říma, 17. října. (K. k.) Zdejší ruské velvyslanectví zmocnilo zástůpce »Tribuny«, aby vyvrátil pověst, že car Mikuláš odložil svou ná- vštěvu v Raceonigi. »Tribuna« potvrzuje svou včerejší zprávu, že je ponecháno ruské státn kanceláři voliti mezi Racconigi, Bajou a Baria že italská vláda v každém směru je ochotna důslojně uvítati cara Mikuláše, ať je to v Raeco- nigi, Bájí nebo Bari. List dodává, že dle všeho bude Racconigi zvoleno za místo schůzky. Mini- sterský předseda Giolitti odjede 21. t. m. do Turina a 23. přibude do Raceonigi, kamž při- jede v týž den také car Mikuláš. Porada oktabristů. Z Moskvy, 18. října. (K. k.) Dnes byla zde zahá- jena porada delegátů strany oktabristů. Gučkov podž val zprávu o činnosti strany ve třetí dumě. Z Persle. Z Tavrizu, 18. října. (P. t. a.) Rachím chan, jenz dle mínění lékařů trpí ochrnutím tváře, vydal se n pochod do Argevillu. Bpanělové v Marokku. Z Melilly, 17. Iíjna. (K. k.) (Úřadní zpráva.) Ge- nerál Aguilleras podnikl se třemi pluky, jednou ba- lerií a vojenským balonem výrvědné tažení 4 kilo- metry na západ od Nadoru. Nepřitel byl poražen Oddělení, dostihnuvší cíle, se vrátilo. Na španělsk

Gustav Gaál Karel kuk Carův Mikuláš Giolitti Turina Nepřitel Vídeň Komárno Petrovaradin Italia Řím Baja Raeco Bari Min Raceonigi Mikuláš Moskva Tavriz Maroko Melilla Nador

9 article

straně byl zabit major a dva vojáci, 14 vojáků r něno. Nepřítel měl zračné ztráty. Krise v Řecku. Z Říma, 18. října. „Stampa“ oznamuje z Athěn Řečtí důstojníci se usnesli, nabídnouti korunu řeckou věvodovi Abruzskému. Z Londýna, 18. října. „Daily Telegraphu“ ozna- muje jeho dopisovatel z Athén: Poslanci usnesli se již, aby provedena byla volba nového krále. Králem má se státi jistý jihoněmecký princ. Z Berlina, 18. října. »Voss. Ztgu. « telegra- fují z Athén: Důstojníci se odhodlali vraziti do města s vojskem, obsaditi sně- movau, hlavní oposičníky zatknouti a vyhlásiti vojenskou diktaturu, bude li ve sněmovně nadále odporováno vojenské předloze, kterou smluvili důstojníci s vládou. Důstojníci zůstávají mimo měst a myslí se, že rokování poslanců ve sněmovně potrvá ještě na 20 dnl.

Stamp Voss Řecko Řím Londýn Atény Berlín Daily Telegraph

10 article Uherská krise

Uherská krise Z Battonie, 17. října. (Uh. tel. kor. kanc.) Dnes konala se zde četně navštívená schůze, svolaná bankovní skupino u. Také mnoho poslanců se dostavilo. Byla schválena resoluce jlž se žádá hospodářská samostat- nost Uher a jako první její podmínka zřl- zení samostatné banky. Z Pešti, 18. řijna. (K. k.) Předseda ministerstva dr. Wekerle sdělil novinářům, že odjede v úterý do Vidně a vyslechne ve středu panovníkovo rozhodnut o krisi. Také jiní členové uherského kabinetu budou ve středu přijati císařem ve slyšení. Z Pešti, 18. října. (K. k.) Předseda mini- sterstva dr. Wekerle, jenž se vrátil včera večer de Vídně, navštívil dnes časně ráno ministra vnitra hr. Andrásse v jeho bytě a měl s ním delší rozmluvu. Z Pešti, 18. října. Ve síředu dostaví se k panovníkovi hr. Julíus Andrássy, František Košut, hr. Vojtěch Appcnyi a Aladar Z- chy a naposledy pak dr. Wekerle. Každý bude přijat zvláště. V politických kruzích posu- zuje se situace nepříznivě. Praví se, že mnobo záviseti bude na tom, jak dopadne zejtřejší schůze poslanecké sněmovny.

Battonie Wekerle doktor Julíus Andrássy Košut Appcnyi Aladar Z cha Uhry Pešť Vídeň poslanecký sněmovna

11 article Ozvěna Ferrerovy popravy.

Ozvěna Ferrerovy popravy. Z Pešti, 17. října (K k.) Na dnešek svo lali v Pešti volní myslitelé a demokratické spolky prolestní tábor proti popravení Ferrerovu, který byl velmi četně navštiven. Také zástupci čet- ných spolků z venkova se zúčastnili. Řečníe věnovali památce Ferrerově vřelé vzpomínky. Na konec byla schválena resoluce, jíž vyslovuje se hnus nad strašlivým zločinem proti svobode myšlení a politického přesvědčení. Po schůz táhl malý zástup socialistů, kteří se zúčastnil schůze před redakci listu »Alkotmany«, kde de- monstroval. Vzdálil se však, než se dostavila policie. Z Londýna, 17. října. (K. k.) Na Trafalgar Square konal se dnes prolestní projev proti po- pravení Ferrera, za něhož poslanei a so- eialističtí vůdeové ve svých fe- čech prudce útočili na krále Al- fons a. Četně policejní oddily měly pohofovost. Klid nebyl porušen. Po protestním táboru táhlo asi 10.000 osob ke španělském velevyslanectví, kde se srazily se silným policejním oddílem. který uzavřel ulice v okolí spanělskéh velvyslanectví. Policie odňsla de- monstrantům všechny prapory. zničila je a pokusila se zástu rozehnati rázným zakročení m. Od- tud táhli demostranti ku římsko katolickému dómu, kde pokračovali v projevech až je pohicie. obdrževši posily, rozebnala. Z Paříže, 18. říjua. (K. k.) Listy sdělují z Naney. že tam minulé noci v zahradě před kathedrá- lou vybuchla puma. Výbuch nezpůsobil však větší škody. Jenom několik květináčů bylo roztří- štěno. Vyšetřováním bylo zjištěno, že puma záležela z plechové krabice, naplněné prachem a koulemi. ece

Ferrerův Ferrer Pešť Londýn Trafalgar Square Alofon Paříž

12 article

Z Monte Vidsa, 18. října. (K. E.) 2000 demon- strantů pokusilo se včera bombardovati kame- ním španělské vyslanectví. Policie zakro- čila tasenými šavlemi a rozptýlila zástupy. 5 osoi bylo zraněno. Z Amsterodamu, 17. října. (K. k.) Po prolestní schůzi proti popravě Ferrerově, kterou uspořádali socialistě, táhli účastníci v semknutých řadách k španělskému konsulátu, byli však brzy rozptýlení policií, která obsadila ulice v okolí konsulátu. Zástu demonstrantů odebral se před redakci katolickéholi- stu „De Fijd“ a vylloukl tam kamením okna. Z Brusselu, 17. října. (K. k.) Odpoledne uspořá- dalo asi 4000 socialistů a svobodných myslitelů pro- testní průvod proti popravení Ferrera. Projev končil táborem pod širým nebem před lidovým domem. Klid nebyl porušen. Z Lulychu, 17. řljna. (K. k.) Také zde byl uspo- řádán protestní projev proti popravení Ferrera. Zá- stup demonstrantů vytloukl okna ve dvou klášteřích a vyplenil sakristií kostela, do něhož vypáčeny byly dvéře.

K E Ferrerův Fijd Ferrer Lulych Monte Vidsa Amsterodam Brusel lidový dom

13 article

Zprávy z Francie. Z Pařiže, 16. října. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Ministerská rada, která se konala dnee ráno, zabývala se otázkami, které souvisí s na stávajícím zasedáním sněmovny. Rozpočtová de- bata nemůže ve sněmovně poslanecké počíti dříve, než pe dušičkových prázdninách, nebot i když gonerální zpráva Doumerova bude roz- dána příští úterý, kdy se sněmovna sejde, ne- budou moci býti předloženy zvláštní zprávy jed- notlivých ministerstev, které nejsou posud ho- tovy. Kabinet bude ihned k disposici sněmovně v otázce volební reformy a revise celních tarifů. Přes to, že jest přivržencem volební opravy soudí Briand, jak pravil ve své velké řeči v Peri- gucxu, že vzhledem k blízkému konci sně- movního období nebude nyní možno přikročit k tak velkému dílu, ale věren svým prohlášením předloží návrh zákona, kterým se zavádí poměr né zastopení v municipálních radách nejdůleži tějších měst od r. 1910.

Briand Francie zpráva

14 article

Pokud se týče olázky celních tarifů, při- jsme ministr obchodu Dupuy úpravu cel na ně- které předměty, opře se však rozhodně zvýšen cla na jiné předměty, aby byly chráněny naše zájmy hospodářské, těsně souvislé s našimi zá jmy politickými. Stanovisko ministra Dupuya za plašuje tedy předem obavy, které se projevovaly v Anglii a jinde následkem návrhů, projedná vaných v celní komisi. Interpelace budou se, jak obyčejně, pro jednávati v pátek v pořadu, stanoveném sně movnou, kromě oněch, které se týkají všeobecné politiky a pro něž Briand bude žádati prioritu Marocké poselstvo, vyslané Mulejem Hafi dem, přibylo do Paříže. El Mokri již prohlásil že odpověď sultánova neshoduje se úplně se sta- noviskem francouzské vlády. „Temps“ žádá cnergicky, aby Francie dala Muleji Hafidovi na vědomí, že už má dosti jeho způsobu jednání. Tento hlas shoduje se úplně s veřejným míně ním. K velkým projevům proti popravě Ferre rově, ohlášeným na neděli, doporučuje „Guerre Sociale“, orgán Gustava Hlervéa, revoluciona- řům, které svolává, aby se chovali pokojně Proti pokusům o porušení veřejného pokoje byla ostatně učiněna rozsáhlá opatření, což jest vůd- cům známo. „Matin“ uveřejnil dnes posud tajnou úřadní listinu, toliž žalobní spis proti vdově Steinheilové, který měl býti uveřejněn teprve 3. listopadu, kdy proces bude zahájen. Dle toho paní Steinhoilová jest obžalována pro úkladnou vraždu své matky a manžela, státní zastupitel- stvo však nemohlo zjistiti, spáchala-li zločin sama nebo s pomocníky. „Matin“ bude stíhán pro uveřejnění této listiny. Pierre Rocheverre.

Briand Guerre Sociale Hlervé Steinhoilová Rocheverre Anglie Paříž Francie El Mokri

16 article Boj proti lordům v Anglii.

Boj proti lordům v Anglii. Sensační řeč Lloyda George proti lordům pronesená minulou sobotu v Newcastlu, působí v zemi velký rozruch a značí zajímavý momen v politickém vývoji Velké Britanie. Kancléř po- kladu, muž velmi inteligentní, hlásal nutnost reforem, kterou uznávaji všichni, jak liberálové tak i konservativci. Všichni jsou přesvědčeni, že přežilý feudální režim, jaký panuje v pozemko- vém vlastnictví spojeného království, jest ano- malií, které je nutno zbaviti se co nejdřive. Vím bezpečně, že vůdcové konservativn strany přiznávají úplně nutnost revise a modifi kace práv velkostatkářů a že nikdo se nestaví skutečně nepřátelsky proti spravedlivějšímu roz- dělení ohromných latifundii některých lordů na statky střední velikosti, přístupně zbohatlým sealákům, měšťanům, kleří chtějí také nabývaii půdy i dělníkům, kteří rovněž chtějí míti svě domky se zahradou a polem a cítiti se pány v svém domově. Konservativci byli by dokonce ochotn schváliti zákony, které by dovolily spravedlivým postupem rozděliti nesmírné velkostatky, nebot chápou, že by takto na místo jednoho konser vativního landlorda nastoupilo mnoho menších statkářů, rovněž konservativních, stejně lnou- cích k půdě jako velkostatkáři a se stejným zá- jmem na respektování nabytého majetku.

Lloyd George Anglie Newcastle Velká Británie spojený království

17 article

Nikdo tody nemůže vytýkati, že Llo George poukázal na křiklavé případy zřejme nespravedlivosti, která trvá posud po zákonua obyčejn. Nic zajisté více nepřekvapí cizinu, sezna- mující se s poměry pozemkového majetku v An- glii, než poznání bizarrních obyčejů, kterými se řídí poměr mezi majitelem půdy, majitelem ne movitosti na ní vystavěné a nesčetnými prostřed níky, kteří se vyskytují mezi landlordem a ne šťostným nájemcem, který musí sytiti, všechny tyto parasity. Jest obyčejem, že landlord nikdy nepostupuje své vlastnické právo na půdu, ný brž pronajme ji pouze na dobu, která jdé o 99 do 999 let, vlastnietví však stále přecház na dědice prvního pronajímatele. Nájemce za- platí často velmi značný obnos, aby dostal půdu v držení a zavazuje se platiti velmi nízký roční poplatek vlastníkům po dobu trvání smlouvy. Z tohoto feudálního obyčeje vznikají veške ré komplikace, které způsobily nynější pozem kovou krisi a celá země právem se domáhá zá konné úpravy těchto poměrů. Strana konserva- tivní hájí pouze lordy proti všeobecnému sni žování, kťeré vídi v jeho řeči newcastelské, po- ukazujíc na to, že z nich vyšla celá řada vyni- kajících pracovníků a hájí také instituci sně movny lordů. Demokratická reforma pozemko vého majetku však jest na cestě a nic už ji ne J. Coudurier. zastaví.

George J Coudurier

18 article Pešť a Praha.

Pešť a Praha. Několik myšlenek po rávštěvě uherského hlavníhio města. Pronáší MUDr. Vratislav Kučera. Ke konci letošního léta konal se v Pešti mezi- národní lěkařský sjezd a po dobu jeho trvání zraky celého světa byly upřeny na hlavní město Uher. Nen- divu, že prsa Maďarů dmula se novou hrdostí. Ten- tokráte vším právem, neboť proti předchozímu léka. skému sjezdu v Liissabonu byla jeho letošní návštěv skoro trojnásobná a až na několik málo nedopatřen podřízeného významu nebylo proti jeho uspořádán a činnosti vážné výtky. Sjezdový ruch v Budovách k tomu určených cizinecký ruch v městě byly tak značny, že nebyl pozorovati, že lékaři některých slovanských národů kongresu se neúčastní. Ale také nebylo by bývale patrno, kdyby se ho byli skutečně zúčastnili. Ve ve likém počtu hostů a praci ztratily se i pozoruhodne necbřadné represenlace. Také čeští lěkaři odřekli a bylo docela správné že nepřchlédnutelným, předběžným prohlášením pro stě, důstojně a významně oznámili důvody, proč po prvě vůbec a právě v Pešti svého slavovského sjezdu se vystřihají. A přece — jak z referátů českých listů, i z po- směšných poznámek listů maďarských a německých bylo patrno — několik jednotlivců porušilo stavov skou solidaritu a nejenom sjezdu se zúčastnilo a na

MUDr Kučera Maďar Pešť Praha Uhry Nen

19 article

V drobném prodejis ranní čislo o sobě . . za Sh večerní . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 5k Inseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímé administrace v Marianské ul., Ú. Tam nacházeji se táž redakce, tiskárna a expedine „Národních Listů“ Rukopisy se Bovracejí.

20 article

schůzích řečnilo, nýbrž i odznaky sjezdovými se zdo bilo a na hostinách spoluhodovalo. Nyní však, když i Poláci litují, že svého úča stenství na pešťském kongresu v čas neodřekli, tilo svévolníci se omlouvají jednak tím, že zpráva o oli- ciálním odřeknutí nebyla jim doručena, jednak tím. že prý myslili, že trvající poměry a vhodnost tak- tiky lépe vystihují, než je vystihl vedoucí orgán če- ských lékařů, to jest jejich Ústřední jednota První výmluva jest dětinsky malicherná. Já sím jsem se chystal sjezdu předložiti ukázky své práce. Do Pešti jsem přijel, ale shlodav zprávu o odřeknutí českých lékařů ve všech cizích listech, shledav v nich i námitky proti prohlášení Ústřední jednoty českých lékařů kladené, odřeknutí nás Čechů příjal jsem jako hotvou událost a prodlel jsem v Pešti jako prostý turista. Ale, jak jsem již pravil, někteří krajaně přes t vše s celou chutí pustili se do víru sjezdového života. Neposlechli, postavili si hlavu, jak se říká. Myslil sami. Zmiňují se o tom, poněvadž se takováto nekázei u nás často v různých obdobích opakuje. Takové sa- mostatně, na první pohled rázovitě a silné, od cel- kového názeru naprosto odlišné „myšlení“ jest pouze starým, význačně nepěkným rysem naší české po- vahy. My totiž stále „myslíme“. Bohužel, však zpra- vidla jenom tehda, nebo teprv tenkráte, když pášeme nebo spáchali jsme nějskou očividnou pošetilost.

Polák Čecho Pešť

21 article

„Já jsem myslil“ a „já jsem myslila“ jsou v tom- to ohledu tak známá rčení, že nejednou k myslícím bylo proneseno důrazně přání: „Prosím vás, ne- myslefe!“ U nás se ještě nedospělo ke všeobecnému po- zmatku, že kdo chce o něčem správně „mysliti“, musí míli o věci dostatek předběžných a řádných vědo- mostí. Odtud ta nynější hrůzovláda jalových, alo smělých — řekněme — řečníků, proto tolik nestá- losti, poklesků a nesrovnalostí v našem veřejném ži- votě, proto tolik nedorozumění a chyb v našich ve- řejných podnicích a také v našem hospodářství. Nerozpakují se doznati, jako Maďaři letošním lé- kařským sjezdem skvěle pochodili, že zase my jsme smulně pohořeli. Čeští ' lékaři, kteří z pouhé svěvol neuposlechli výzvy svého ústředního orgánu, dopo- mohli nám při nejmenším ke značnému úbytku re spektu, který cizina chovala před naším vřelým ci- tem pro právo a spravedlnost, před naším sebevědo- mím a naší nepoddajností, před naší ryzí jednotností Což kdyby teprve věděla cizina, jak často mez námi nad celkovými zájmy národa vítězí nejenom zájmy stavovské a stranické, nýbrž i zájmy osobnl ješitnosti neb osobního prospěchářství. A není ko- nečně divu, když ani hrstka lidí nejinteligentnějších nedovede v zájmu svého stavu a svého národa do- brovolně podříditi ss určitému příkazu vlastní sta- vovské orzanisace. Ale v Pešti nejenom lékařský kongres, nýbrž je ště mnohá jiná místa upomínají na tuto naši vadu.

Maďar Pešť

22 article

Srovnejme na příklad obecní hospodářství pešt ské a pražské a hned stávají se patrnými chyby. jichž jsme se dopustili. Však sluší hned doložiti, že byli to zdánlivě zkušenější starší otcové matičky Prahy, kteří když před lety svými myšlenkami rad- nici ovládali, k néjedně pochybené věci podněť dali Nyní teprve také k veslu přišlí mladší páni obecní starší „mysli“ nyní vlastně jenom, že špatně ka- ny svých předehůdců mermomocí musí dopěkati, v- tahovati je z pece dosud žhavé a předkládati je dů- věřivým občanům, ač stále těžce ztravitelné, aspoň zevně od součástek shnilýchi a nečistých očistěné. Jde tu většinou o podniky veřejného zdravot- nictví, které především upoutávají pozornost lékařů. Co svízelů způsobila již Praze snaha, opatřitis zdravou, pitnou vodu? Konečně staví se nákladný vodovod, který bude přiváděti filtrovanou vodu z re ky Jizery. Pešt, ač má na severovýchodě pohioří, v jehož veliké rozloze nepochybně daly by se nalézti vydatné prameny pitné vody, nezdržovala se touto zdlouha- vou prací, nýbrž krátce se rozhodla pro vo- du z povodí Dunaje. Asi tak, jako kdyby byla Praha získala vodu z Vllavy od nedaleké Zbraslavi, dala Pešť při horním toku Dunaje nad městem zříditi studny, které dodávají pro všechny potřeby obyvalelstva zdravotně nezávadnou i v parném létě dosti studenou a chutnou i levnou vodu.

Praha Jizera Dunaj Zbraslav Pešť

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. »Bel canto.

Bela canto

24 article

Ze sbírky „Divadlo a jeho oběti“ Adolfa Walew ského. Z polštiny přel. K. R. Handzel. Irenka, dospěvší patnáctí let, stala se veselo I necbyčejně smělou. Z toho důvodu jednou o jmeninách tetiných hráia „Hedviku“ ve veselohře „Probudilo se v ní srdce. Strýc Theodor sám vlastnoručně vymaloval ku lisy. Dvě zelené čepice tety Miny představovaly les. Dvě čistá, jak sníh bílá prostěradla naznačovala oponu. Jeviště, asi jako veliká deska stolová, byl arcivzorem domácího divadélka. Matka, strýc, teta Eliška, Ludvíka, Mína a Žo fie, babička i všichni pozvaní hosté (na skromný zá- kusek po divadle) jednomyslně prohlásili: Irenka má necbyčejný talent k divadlu. Ach, jak ona hraje! A zpívá! — Jaká je směla odvážnál — Slyšela jste, milostivá paní, když zpívala „Kdybych byla sluničkem na nebi?“ Hned mohla b hrát v divadle — hlásek jako zvonečekt — Bravo! Bravo, Irenko! Výborně! Báječněl Irenka, nalíčená, s hlavičkou nakadeřenou, po slouchala, opcjena tím nadšením. Jako krůpěje padalo v srdce mladé dívčinya vzněcovalo obrazotvornost. Matka věřila, že bude znamenitou zpěvačkou otec, že bude dramatickou umělkyní. Irenka počal zapedbávati učení. Vodili ji často do divadla. Vra

Walew Handzel Irenka Hedvika Theodor Min Eliška Ludvík Mína žo Báječněl Irenka

25 article

cela se odíud s hlavou plnou dojmů. Deklamovala před zreadlem, přepisovala verše různých básníků. Myšlenka na vystoupení u divadla odnímala jí sen, klid duše. Umírala tesknotou po divadle. Situace stá- vala se hrozivou. Rodina se konečně usnesla, obětovat poslední peníz na vzdělání její v umění hereckém. Usneseno že bude zpěvačkou. Jeden z umělců, potřebující vel- mi mnoho peněz, vyučoval deklamování, které jest nutné v dnešních operách; sestárlý bývalý balelník vyučoval mimice a libezným pohybům na jevišti paní Cavallo-Manuševská, bývalá zpěvačka roli pa žat a důvěrnic na seéně třetího řádu v Italii, udělo vala lekce v „bel canto“ Irenka podle mínění profesorů dělala obrovsk pokroky. Po dvou letech učení schváleno jednomy slně, že může vystoupiti na scéně. Prvořádná scéna odmítla vystoupení „beze všeho“, ale vymínila si pro příště. Poněvadž nevděčné město i nevděčné ředitel ství neuznaly genia, uznaného rodinou, přáteli i uči- teli, ustanovili vyslat Irenku za hranice. Prodali tě- měř všechno, co měli a vypravili budoucí Kochaň- skou do Vídně. Teta Marie byla společnicí na nove dráze ke slávě. Ve Vídni veliká divadla, kde byla každodenním hostem, probouzela ještě více fanlasii Irenčinu. Za- plativši okrouhle obnos 300 zl. r. za vyučení dvou partil, zaťukala na dvéře veliké opery. Bez dlou- hých okolků odřekli. Teta Marie rozhodla, že jedině těžká německá methoda byla původem bolestněh odřeknutí. Odjely do Italie. Lamperti ji nepřijal, za to profesor Luigi Par mezano podjal se úkolu, napravit chybnou „školu?

Cavallo Marie Irenčin Luigi Manuševský Italia Vídeň

26 article

střední tony zdokonaliti a hořejší tony zaokrouhlit bohužel, vlašská methoda božského bel canto nedo- cílila. Vyjely do Paříže „Ač Paříž každého vítá, přoc z ovsa nestvoří žita. Nouze, strašná nouze, která zaklepala na dvěřo ubohé matky, přinutila obět lidské závisti a hlou posti k návralu. Starosti, bída, stydící se žebrat, zničená naděje zmařená víra, uvrhly ubohou matku v náruč smrti Tety se vdaly, povinnosti a starosti zbavily Irenku je jich péče.

Paříž

27 article

Zůstala sama. V divadle opět bez rozpaků od mílli, leč řekli jí — že jí dají vědět, ukáže-li se po třeba. — Kdy? To se neví Konečně stala se retušérkou. Po půl roce i tim slušným kouskem chleba povrhla. Stala se knihve- doucí v knihkupectví, ani to se jí nelinilo. Příli dloulo do ní vtloukali, že má veliký talent. Víra mladou duši hluboko zakořeněná, duši i srdce dívky otrávila. Jediným lékem byla smrt, podle slov Iren- činých. Bohužel, (ěšilelka ubohých nepřichází tehdy kdy ji volají. Místo toho ukázal se jí na dráze zit anděl, těšitel — vzdělaný, uctivý mladý řemeslní ucházel se o ruku Ireninu. Jmencval se Kollík. Od- řokla. Kollíka nemohla milovat. Irenka milovala umění Bel canto byl jejím idešlem. Bez zaměstnání, umí rající hladem, ujala se jí daleká příbuzná matčina Teď započala nový živel. Zpívala v „Hlaholu“, koslele, všude jí řekli, ze nemá sluchu.

Irenin Hlahol uměný Bela canto

28 article

— Slyšíš, teto! Já, kterou učil Strachino, C vallo-Mamiszewska, Finesi — nemám sluchu. Řekni teto ! To je jiz drzá závist! Vzdálená příbuzná byla hluchou od narození nemohla tedy rozhodnouti, zda pánové z „Hilaholu? nebo Strachino a Cavallo-Mamiszewska mají pravdu Po mnohých prcsbách a protekcích konečně dostala povolení vystoupiti v malé roli pážete — na veliké scěně. Bylo to v době velmi bohatě na první vystou pení. Vzdálená příbuzná matčina, vidouc Irenku slič ně ustrojenou, plakala radostí, jen publikum odmě nilo ji smíchem... Ubohá dívka, navrátivši se do- mů, celou noc oka nezamhouřila. Poduška (lumil horké slzy nad drahou, která v její fantasii byl růžemi vystlána. K ránu ztrápena usnula. Ve snác víděla matku; vedla ji do kostela, Varhany hrály svatební pochod z „Lohengrina“ i všechny úlohy které se někdy učila. Vedle ní klečel na stupních ol- táře Kotlik, hleděl v její oči, plné horkých slzí — lahodně, malka oběma žehnala. — Vdám se za Kotlíka! Matka dojista si toh přeje- Irenka měla dobré srdce, milovala matku více než svůj život. Ale, bohužel, pan Kollík nemohlse již ženit, stal se mistrem a dostal bohatou nevěstu Od té chvíle často říkala- — Mne nikdo nemiluje, Musím zůstat umělkyní Nehněvej se, matinko! Já mám talent!! Mámll — Štěstí mě, to divadlo — šeptala v nocích b zesných. Konečně v letní sezoně, kdy nikdo nechodí d- divadla, vyprosila si vystoupení v menším městě.

Cavallo Mamiszewska Irenka Poduška Varhan Kotlík Kollík ddivadlo C valloMamiszewsko

29 article

V divadle bylo 15 osob. Ředitel odejel. Kritikové uzí vali v lázních dobře zaslouženého odpočinku. Když opona spadla, zlověstné mlčení publika působilo, jakoby ji v rubáš oblékali. Tři osoby vyšly po několika scénách. Nalíčena s hluchou příbuznou vytratila se nepozorována z zarderoby. Nikdo slova k ni nepromluvil. Tak míjely dál smutné dni — V 23. jaru žiti podala ruku prvnímu korrepeti- torovi choru a solistů opery ve velkém divadle, kte- rý, zaneprázdněn stálou prací, studiem, hrou v or- kestru, ve čtyřicátém roce živola zatoužil po štěstí u rodinného krbu. Irenka podala mu ruku plna víry. že za pomoci jeho vlivu v divadle stane se herečkou. Byla nezlomná ve své víře, Prosila, plakala, aby se jí postaral o místo u scény. — Chci být umělkyní, ne kuchařkou, rozumíš — Chci mít ženu, ne herečku, rozumíš? — O, já nešťastná! — Já jsem nešťastenl — Vezmu si život! — Já takél Byla to tichá tragedie. Jednoho dne mu utckla. Hrála v Bochni — bez úspěchu. Navrátila se. Slzy. pochybnost, výčitky, potlučené talíře — vyháněly manžela z domu. Utikal z něho, ale i on se zas vra- cel. Jsou nešťastní oba. Musí žít spolu, ale jak? Necht vám to vypravuje manžel takové „oběti di- měsíce.

Irenka Navrátil Bochni