Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pondělí 18. října 1909.

Praha

3

Číslo 288.

4 article

Na ranni avečerní liety předpláci se: V Praze v administracil na měsic. . . . . . 2 KK - na čtvrt lota . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na čtvrt leta . . . . 7 K elh vo fillálkách na měsie. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle na čtvrtietá : : . . K o a dvojí zásilkou na měsie tei Ba čtvrt ietá

Praha

5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. „Novile dne ani hodiny. Z Vídně, 18. října. „Nevíte dne ani ho diny“ — tato slova písma nalézají se nad vcho dem hřbitova táborského. Tato slova měla by se nadepsati nad velikým portálem parlament- ního paláce, který byl za prošlého léta nákla dem 2000 K restaurován, neboť situace na- lézá se na ostří nože. Na jedné straně jest parlamentarism s novým kabinetem, na druhé straně jest absolutism s kabinetem Be- nerthovým. Máme-li odhadnouti v cifrách pravdě podobnosti rozhodnutí, musíme říci, že absolu- tism má procent 90, parlamentarism sotva 109 Srážky sociálních demokratů s německými nacionály ve Vídni Z Vídně, 17. října. (K. k.) Schůze, svo- laná vedením strany sociálně demokratické na dnešní dopoledne do lidové síně na radnici s po- řadem jednacím: »Zahájení parlamentu a poža- davky dělnictva«, byla navštívena asi 30 000 účastníky. Současně konal se na Okružní třídě buml, uspořádaný svazem Němců dolnorakou- ských, jenž měl demonstrovati pro německý ráz Vídně a jehož se zúčastnílo 3000 až 4000 osob. Po ukončení schůze na radnici strhly se mez sociálními demokraty, vracejícími se do různých čtvrti a mezi německými nacionály na Okružní třídě ještě přítomnými větší srážky na dvou ml slech, totiž před votivním kostelem a ve Schli- ekových sadech u Rudolfských kasáren. Policie ihned zakročila a zápasící strany oddělila. Cel- kem bylo šest osob lehce raněno a 16 zatčeno President Taft Z El Pasa, 16. října. (K. k.) President Taft vrátil se, v ulicích Juarezu a El Pasn bouřlivě pozdravován, brzy po 1 hod. odpol. na americkou stranu Ria Grande.

Němec Taft Vídeň Juareza El Pasn Rio Grand El Paso

6 article Uherská krise.

Uherská krise. Z Pešti, 17. října. (K. k.) Uh. tel. kane sděluje z Vídné: Císař přijal dnes o 12. hod pol. ve slyšení předsedu ministerstva dra. We- kerla. Předseda minísterstva odjel odpoledním ryehlikem z Vídně a přibyl o 7. hod. večen do Pešti

Pešť Vídeň

7 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 17. řijha. (Po sněmo vn kampani.) Všechny zemské sněmy, jež byly letos na podzim, jsou již odročeny, až na sněm dolnorakouský a solnohradský, který bude miti ještě schůzi. Dvěma zemským sněmům nebylo ani možno se ustaviti. Na sněmě k rá- lovství českého zmařili Němci svou ob- strukcí už podruhé všelikou práci; istrij s ký sněm se neustavil proto, že oba národní tábory se smluvili odročiti sněmovní práce potud, pokud zvlášíní komise se nedohodne o národním rozdělení istrijských obel. Na dohodu zalím ne- došlo, poněvadž Vlachové se snaží rozdělením obcí urvali Slovanům opět kus národní državy a proto neustavený sněm odročen. Sněmy štyrský a korutanský byly opět je vištěm bezmezné nenávisti ke všemu slovin- skému. Když zástupce Slovinců žádal na sněmě štyrském, aby v nově zřizované odborné škole průmyslové v Radgoně, tedy v kraji slovinském, se vyučovalo také slovinsky, německá většina se mů prostě vysmála. Nacionální obranná činnost proti »českému vpádu« v Dolnícha Horních Rakousích, Solnohradsku a Vorarlberku je známa a bude mii velice pohnutou dohru na řišské radě.

Němec Vlach Slovinec Praha Radgona Dolních Horní Rakousy Solnohradsko

8 article

Ve sněmu kraňském klerikální Slovinci dali liberálům při každé přiležitosti pocítiti svou nadvládu, čímž vyvolali několik velice bouřli- vých schůzí; sněm však mohl přece vyřídii svůj obvyklý úkol a kromě toho se usnesl na moderním volebním řádu pro obce. Aby se liberální oposice ve sněmě slala ještě méně možnou, zostřen dodatečné bezloho již velmi přísný jednací řád sněmovní. Mora v ský sněm za proměnlivé nálady vyřídil své práce Dosti živo bylo opět ve sněmě haličském. v němž provedena velká debata o obchodních smlouvách s balkánskými sláty, o zjištění ob- chodů Haliče s jinými zeměmi rakouskými,a zvolen stálý výbor, klerý má v příštím zasedání předložiti osnovu zemské volební reformy, kterou strana konservativní všemožně oddaluje. Za to bukovinský sněm, který za- sedal pouze dva dni, schválil velice složitý vo- lební řád, jímž se vedle starých kurií zřizuje nová všeobecná voličská kurie a ve všech ku- riích se zavádějí skupiny národní, takže přiště budou své poslance voliti zvlášť Rumuni, Malo- rusové, Němci se židy a Poláci. Počet poslanců zdvojnásoben, takže jich bude příště 63. V Bu- kovině zavedena také volební povinnost. Zřizení zvláštní národní kurie židovské, kterou původně navrhoval volební výbor, musilo odpadnouti pro odpor vlády. Ale žídé budou své poslance přece voliti zvlášť, poněvadž ve volebních okresích. ve kterých se mají děliti o mandáty s Němci zavedeno poměrné volení, jako v Haliči při vol bách říšských. Okresy ty budou volíti poslanee majoritního, který musí míti nadpoloviční vět- šmu hlasů, a poslance minoritního, jemuž stači čtvrtina hlasů.

Mor Rumun Malo Němec Polák Halič

9 article

Politicky nejvýznamnější bylo letošní zase- dání sněmu dalmatského, jehož svolání úmyslně zdrženo více než rok pro annexi Bosny a Hercegoviny. Sněm provedl významnou debatu o úřadním jazyku chorvatském, jenž po dlou- hém odporu vídeňské vlády lelos v Dalmacii za- veden přičiněním místodržitele Mik. Nardelli ; usnesl se, aby záderská policie byla postátněna a tím se učinila přítrž stálému pronásledování Chorvatů v hlavním městě zemském, majícím dosud správu vlašskou; na konec zasedání pak provedena adresní debata a přijat chor- vatský návrh adresy, v níž se vyjadřuje opětně přání po spojení Dalmacie s královstvím chor- vatským, mluví se o aunexi Bosny a Hercego- viny a žádá se, aby se zabraným zemím udělila slibená ústava a umožnilo se jich státoprávní spojení s ostatními zeměmi království chorvat- ského, poněvadž všechny ty země jsou obývány jedním a týmž národem chorvatským, nebo-l srbským. Text adresy podáme, jakmile nám bude dodán, v doslovném znění.

Chorvat Bosna a Hercegovina Dalmacie Bosna Mik

10 article Zprávy z Francie.

Zprávy z Francie. Z Pařiže, 13. října. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Velká řeč, proslovená Aristidem Briandem v Périguexu u příležitosti odhalení pomníku sy. nům Dordogne, padlým r. 1870—1871, nalézá šťastný ohlas v celé Francii. Charakteristický je tento řečnieký projev předsedy ministerstva tím, že byl od počátku až do konce naléhavým nadšeným apelem pro jednotu, svornost a bratr ství všech Francouzů. Mluvě o reformách, prohlásil ministerský předseda, že vláda provede reformu daňovou totiž zavede daň z přijmu v souhlasu se zemí. v duchu spravedlnosti a nikoli jako repressalii Připomene těm, kteří mají přebytek, ideu oběti neboť soudi, že k těmto peněžitým obětem je třeba z valné části svolení těch, kteři je činí. A ministerský předseda dodal, že nenáleží k těm, kdož myslí, že „peněženky jsou vládě k disposici“. Naproti tomu prohlásil přímo, že přijetí zákona o dělnických a rolnických pen- sích učiní nezbytnou podmínkou svého setrvání ve vládě. Pokud se týče způsobu hlasování při vol- bách do sněmovny poslanců, jest Briand pří- vržencem rozšíření nynějších voleb jednotlivých (uninominálních), ale neurčil blíže své mínění v této věci. Jak lze souditi z chování radikální strany na sjezdu v Nantes, nezdá se však, že by hlasování hromadné (multinominální) bylo při volbách r. 1910 místo hlasování jednotného.

Briand Francouz Francie Périguex Dordogne Nantes zpráva

11 article

Vysloviv myšlenku, že účasenství dělnictva na výtěžku průmyslu by bylo mocným prostřed- kem sociálního smíru, dokazoval v úchvatné řeči sílu Francie i její armády a svou vlastní důvěru v budoucnost země. „Kdyby na neštěstí události toho vyžadovaly,“ pravil, „všichni Fran- couzi bez výminky by povstali, bratrsky sjedno ceni, zapomínajíce na neshody minulosti a různos názorů a šli by všichni bránit milovanou vlast zajišťujíce takto vítězství jejích zbraní. Řeč Aristida Brianda učinila v zemi hlu- boký dojem. Velká většina národa byla potě- šena, že slyšela ministerského předsedu mluviti o jednotě a svornosti. Dojem tento zračí se také v tisku. „Temps“ dnes píše: „Co okouzlilo li- berály, jest dech širokého liberalismu, který provívá celý tento proslov; je to proskripce pro- skribujícího ducha.“ Jedině listy pravice a krajn lovice kritisují slova ministerského předsedy. Revoluční socialisté s Vaillantem v čele chy- stají se do boje a Jaurěs naříká, že Briand ne- nalezl v celé své dlouhé řeči příležitost, aby pronesl slovo socialismus. Opakuji však, že Francie je ministerskému předsedovi vděčna za slova, která pronesl o svornosti.

Briand Francie

12 article

Bývalý ministr zahraničních záležitostí Ha- notaux věnoval v „Journalu“ dlouhý článek otázce marocké. Poukázav, že veřejné mínění má před sebou trojí projev, totiž generála d'Amade, jenž praví, že je nutno bedlivě střežiti akci Španělů, markýze del Muni, španělského vyslance v Paříži, že vláda španělská nemá ni- kterak v úmyslu postupovati za nutný okruh, aby byli potrestáni rifští Kabylové a aby byla zajištěna bezpečnost Melilly, konečně pak pro- jev nynějšího ministra zahraničních záležitostí Pichona, který prohlašuje, že není žádného dů- vodu k znepokojení a že sluší důvěřovati loya- litě španělské vlády, jejím opětovným prohláše- ním a úmluvám, uzavřeným v Algecirasu. Hano- taux soudí, že lze přijati názor, vyslovený mi- nistrem, „mužem obezřelým a zajisté dobře in- formovaným“ a stanoví program, který nutne sledovati, takto:pevná důvěra ve španělská pro- hlášení, věrné zachovávání uzavřených úmluv a bedlivé střežení sultána i jeho okolí.

d ' Amade Španěl del Mun Pichon Paříž Algeciras

13 article

Dále klade Hanolaux důraz především na to, aby francouzská vláda udržovala dobré styky se Španělskem. Text smlouvy francouzsko-špa- nělské posud nebyl uveřejněn, ale nyní snad proniknou některé tajnosti na veřejnost, poně- vadž jest ohlášena interpelace o této záležitosti jakmile se sejde sněmovna. S druhé strany Judet v „Eclairu“ shoduje se s některými částmi článku Trarieuxova v „Tempsu“, kdež se praví, nezmění-li Mulei Hafid své chování a svou politiku, musí dojíti k válce, i s článkem Mévilovým v „Eeho de Paris“, kdež se píše, že „jest na čase, aby se Muleji Hafidovi dalo na vědomi, že trpělivos Francie jest u konce.“ A Judet končí: říká se všeobecně na quai d'Orsay i jinde: situace se stává neudržitelnou. To vyslovil též velmi ener- gicky cestovatel markýz de Segonsac v „Echo de Paris“. Dle něho by měla Francie postoupiti do Tappy- Vraceje se ku příčinám katastrofy řiditelné ho balonu „République“, přináší „Eelair techni ckou studii o látce, z níž je zhotoven obal ba- lonový a tvrdí, že nehoda „République“ skon- čila katastrofou, poněvadž obal aerostatu by z dvojité látky s nitěmi přímými, totiž s nitěm

Trarieuxův Mévilův Hafid Segonsac Paris République Španělsko Ee jít Paris Francie d ' Orsay

14 article

navzájem rovnoběžnými, místo aby byly napříč Dodavatel nemůže býti pohnán k zodpovědnosti. poněvadž dodávka se shoduje s podmínkami ob jednávky, ale jest zajisté podivno, prav „Eclair“, že týž dodavatel dodává Německu na jeho balony látku kříženou napříč, totiž neroz- trhatelnou, Francii pak látku s nitěmi přímými totiž velmi snadno roztržitelnou. Tvrzení „Eclairu“ způsobilo sensaci, poněvadž veřejno si bedlivě všímá všeho, co se týká vojenských balonů. Sluší vyčkati vysvětlení, jež minister- stvo vojenství zajisté neopomene podati.

Německo Francie

15 article Manifestační schůze

Manifestační schůze českého úřadnietva proti jmenování soudcovskému. Český svaz úřadnických spolků v Praze uspořádal za protektorátu městské rady král hl. města Prahy a všech českých městských rad v král. českém včera dopoledne va velk dvoraně ostrova Žofinského veřejnou manifestačn schůzi, která vyzněla v mohutný a důrazný protest proti poslednímu jmenování soudcov skému, kterým, jak známo, byl zájem a pro spěch nejen českých soudců, nýbrž celého ná roda českého těžce poškozen. Schůze byla na vštivena neobyčejně hojně. Mezi přítomnými byl zejména pp.: za král. hl. město Prahu starost dr. Groš, ob. starší dr. Funk, H ašourek dr. Pík, Šraml a Březnovský, za Kar lín V. Paul, za Smíchov dr. Hádek, za Ž z- kov dr. Černý, za Kladno Zdrůbek, zaN Paku starosta Zahajský, za Poděbrady Bou- ček a Dostál, za Plzeň Kettner; dále posl red. Anýž, dr. Baxa, dr. Hliňák, Choe Krejčí, Macháček, prof. dr. Masaryk, Němec, dr. Podlipný, Sláma, Sokol dr. Soukup a dr. Šviha, za národní stranu dr. Prachenský, zástupci výkonných vý- borů strany státoprávně-pokrokové a sociálně demokratické, jakož i zástupci těchto úřadni ekých spolků a korporací: Spolku českých úřad- níků železničních, Sdružení úřadnictva česko slovanských peněžních ústavů, Klubu magistrát ních koncipientů, Jednoty samosprávných úřad- níků, Úřadnických besed v Praze III., IV. VII., na Smíchově, v Žižkově a v Břevnově Klubu státních úřadníků, Spolku úřadnictva če- ských spořitelen, Sdružení magistrátních kance listů, Svazu kancélářských oficiantů, Jednoty úřadníků záložen, Spolku úřadnictva českých časopisů, Klubu poštovních úřadníků-maturantů.

doktor Groš Funk píka Šraml Březnovská Kara Paul Smíchov Hádek Černá Zdrůbek Zahajský Dostál Kettner Anýž Baxa Hliňák Choe Krejčí Macháček profesor Masaryk Němec Podlipná Sláma Soukup Šviha Prachenský Praha zan Paka Smíchov Žižkov Břevnov Český svaz úřadnický spolek v Praga Poděbrady Bo Sokol doktor spolek český úřad spolek úřadnictvo če sdružený magistrátní kanec svaz kancélářský oficiant Jednota záložna H ašourek

16 article

Spolku advokátních koncipientů, Odboru bernieh úřadníků a mn. j. Schůzi zahájil o 10. hod. dopol. předseda Českého svazu úřadnických spolků p. prol. Klapálek, jenž uvítal vřele všechny přítomné a poukázav na bezpráví, které se děje od dra- hných let českým soudcovským úřadníkům pravil, že tito vzorní úřadníci, kteří konají svou povinnost vždy a všude, kteři neznají úchylky od cesty zákona, shledali, že všechny pokusy, které činili sami, aby se dovolali rovného práva, jež jim přisluší, byly marny. Obracejí se tudí k české veřejnosti, aby dožádali se její pod pory při hájení svých práv. Nežádají nic jiného. než aby veřejnost uvážila, zda jejich požadavky. za které bojují, jsou požadavky práva a sprave- dlnosti a shledá-li, že odpovídají právu a zá- konu, aby je přijala za své a je podporovala. Naše česká veřejnost musí si býti vědoma, že české úřadnictvo stojí v prvním šiku bojovník za zájmy a práva našeho národa. (Výborně Potlesk.) Slarosta král. hl. města Prahy pan dr. Kare Groš, uvítán potleskem, pravil asi toto: Slavné shromáždění! Pokládám si za čest, že mohu dnešní slavné shromáždění jménem rady král hlavního města Prahy pozdraviti. Zastupitelstvo naše, které v otázkách národnostních nikdy ne váhalo pozvednouti hlasu svého na obranu spra- vedlivých požadavků národa, ať proneseny byly kterýmkoli stavem, vílá radostně příležitost,. kterou jemu poskytl slavný svaz úřadnický sdružující ve svém středu svorně veškeré české korporace úřadnické, uspořádáním tak významné manifestace proti poslednímu jmenování soud- covskému.

Klapálek doktor Kare Groš Praha spolek advokátní koncipient Český svaz úřadnický spolek

17 article

Stesky na nesprávný a nespravedlivý postup při jmenování soudců v království českém da- tují se již od celé řady let; vrcholu však do- sáhly právě při tomto posledním jmenování, př němž přes všechno opačné ujišťování oficiosních orgánů přece jen rozhodujíci úlohu hrál momen politický a jehož odpůrci našimi ve vládě použit bylo opělně k vyzývavé urážce národa našeho. Jest nyní na zástupcích národa našeho na radě říšské, aby vyslechli stížnosti, které ze sprave dlivých a věených důvodů čeští soudcové pro- nášejí proti poslednímu jmenování, a aby všemi silami o to se zasadili, by ministr spravedlnosti jako nejvyšší strážce zákonů a opravdové spra- vedlnosti donucen byl nejkřiklavější bezpráví na celé řadě zdalného soudcovstva českého co nej rychlejí odčiniti. Není ovšem pouze povinností poslanců, aby pozvedli svůj hlas k tak důležité věci, hlasu tomu musí dostati se důrazu a sily tím, že všechny vrstvy národa promluví svoje vážné slovo, aby bylo jasno, že s našimi soudci s naším úřadnictvem svorně postupuje celý ná- rod a že jeho věc rád a s nadšením přijímá va svoji. Vítám proto dnešní manifestaci a jsa pře- svědčen, že tento projev Českého svazu úřadni- ckého bude vážným a důstojným a že zajisté bude miti žádoucí účinek na příslušných ml stech, přeji jednání vašemu nejlepšího zdaru (Bouřlivý potlesk.)

svaz úřadeň

18 article Na to bylo zvoleno předsednietvo a siee

Na to bylo zvoleno předsednietvo a siee pp. prof. Klapálek, Zelenka, Helel Klima. Posl. dr. Šviha v delší řeči uvedl, že jest strašlivou specialitou tohoto nikoli právního nýbrž policejního státu, že ono pověstné vyklá- dání, porušování a nedodržování nejja snějšíei předpisů zákonných se nezastavuje ani tam. kde by bylo v nejvlastnějším zájmu takového státu, aby vládla nestrannost a spravedlivost. U nás stala se otázka úřadnická otázkou poli- tickou. Řečník pojednal pak obšírně o dnešním stavu otázky úřadnické. Nejhlavnějším nedostat kem dosavadního systému jest, že každé jme- nování, jako vůbec soustava hodnostních tříd pokládá se za akt milosti a že dokořán jsou otevřeny dveře protekci a nepotismu. Bohužel u nás právě v otázce úřadnické přistoupeno bylo na stanovisko německé, na jmenování podle národnostního klíče. To byla velká chyba, která se na nás přirozeně vymstit musila. Němci velmi dobře vystihli důležitos otázky úřadnické pro svoje německo-nacionáln snahy a proto se tak angažují pro každé místo. Tyto důsledky přestaly se již dávno týkati úřadnictva jako stavu a nabyly rázu národního, hospodářského a sociálního. Podobně okolnost že čeští úřadníci a češti soudcové mohli být přeskakováni jen a jedině proto, že náhodou byli národnosti české, musí interesovati celou českou veřejnost. Němei chtějí jmenováním ně- meckých soudců do t. zv. uzavíraného území utvořiti svoje právní území, z kterého by český živel byl vyloučen. To týká se přímo existence našich národních menšin. Se zřetele hospodář ského posuzováno, jest české úřadnictvo zkraco váním svého postupu připravováno o značnou sumu svého důchodu.

profesor Klapálek Zelenka Helet Posl doktor Šviha Němec

19 article

Řečník promluvil dále o strannictví ministra dra. Hochenburgra. Právě s téch míst, kter mají uskutečňovati právo a spravedlnost, šlap se zákon způsobem, který se nedá ani dos ostře odsoudit. To musí způsobiti u valné části soudců českých přímo olupení smyslu pro spra- vedlnost, nechuť a nelásku k práci. Celá česká delegace jest povinna, aby se českých soudců ujala a chopila se na obranu jich kroků nej- krajnějších. Poslední soudcovské jmeno vání jest něeo tak strašného, že i v Rakousku to překvapuje Vláda, aby to hrozné přeskakování českých soudeů odůvodnila, musila sáhnouti k vědomé lži. Co ale řikati tomu, když pan dr. Hochen burger se opovažuje vmetnouti celému českému soudcovskému stavu v tvář urážku nekvalifiko vanostil Řečník skončil slovy: Česká veřejnost jes povinna, otázky úřadnické se ujmouti a vziti j za svou, poněvadž tim chrániti bude dobre právo lidské a stavovské četných příslušníků svého národa a poněvadž tím bude hájiti to po čem se v poslední době tak lehkomysln šlape, právo a zákon, který jest na straně če ských soudců. (Výborně ! Potlesk.) Pan dr. Truhlář, soudce z Velvar podrobil poslední soudcovské jmenování, jakož vůbec jmenování soudních úřadníků zevrubné ostré kritice. Pravil, že soudcové čeští dnešnín dnem poprvé dovolávají se veřejnou schůzi po- zornosti nejširší české veřejnosti a že pozvedaj svého hlasu, aby ukázali, že otázka soudcovská není pouze stavovskou, nýbrž jest otázkou ce- lého národa a především jeho národních men šin. Soudcové čeští až dosud trpělivě mlčeli Neozvali se dosud ve veřejnosti.

doktor Hochen Truhlář Rakousko Velvary

20 article

Až poslední soudcovské jmenování naplnil jejich utrpení a přímo veli, upozorniti veřejně na nebezpečí, které našemu národu hrozl. bude-li při budoucích jmenováních soudcovských postupováno touže cestou. Nejde již jen o soudce české, nýbrž o nejdražší statky národa, práva jazyková, práva menšin a nedílnost tohoto krá- lovství! Řečník vylíčil pak všechny křivdy, kter spáchány byly na českých soudeích od r. 1902 poukázal, jak při každém jmenování od té doby byli čeští soudcové německými kolegy přeskako- váni, až při posledním jmenování přeskočil jeden Němec 177, druhý dokonce 188 kolegů Čechů. Při tom diktát Němců: »Do německých míst smějí hýti jmenování jen Němci,« zvítězil úplně. Řečník uvedl celou řadu českých soudců, kteř působí od r. 1902 v t. zv. uzavřeném území kteří byli preterováni pro nedostatečnou kvalif- kaci jazykovou. Z uvedeného jest patrno, že při posledním soudcovském jmenování byla roz- hodnou jedině německá národnost. Aby umožněn byl takový postup do daleké budoucnosti, byl nutno, zahájiti tento systém při přijímání prakti- kantů do soudní služby a při jmenování prakti- kantů auskultanty.

Němec Čecho

21 article

Systém ten počal v r. 1905. Důsledky toho vidíme dnes sami na sobě a budeme je pociťo- vati ještě dále. Jsme poškozování národnostně i hmotně, o morálních úhonách ani nemluvě. Takové přeskakování znamená morální urážku našinců, ztrátu let, postupu a peněz. Ztráty tyto za minulá léta šly by u našich českých lidí do set tisíců. Za takových poměrů stojíme dnes před n vým soudcovským jmenováním v království če- ském, při němž obsazeno býti má místo vice- presidenta, 5 radů, 3 okresních soudců, 3 ta- jemníků a 37 soudců. Kdyby toto jmenování provedeno býti mělo dle vzoru posledního jme- nování, čekají české soudce nové citelné ztráty. Jest na stranách českých, aby věnovaly otázce soudcovského jmenování bedlivou, zvýšenou ostražitou pozornost. Řečník končil svou řeč takto: Volajíce po účasti národa a delegace české ve věci svého stavu, jsme si plně vědomi svých povinnosti k národu a povinnostem těm dostáti chce české soudcovstvo měrou vrchovatou. Dostojí povin

22 article

Pierre Rochoverre.

Rochoverre

23 article

V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . zn 4 k Ve filiálkách na venkově ranni cislo . . . . . . . 10h večorni . . . . . . . 5h nseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 5. Tam nacházají se též redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů Rukopisy se nevracsil.

24 article

nostem těm vřelou přichylností k národu a jeho jazyku i pokrokovou prací mezi českým lidem, jemuž chceme býti upřímnými rádci. Dostojíme tém povinnostem mužné a statečně, jako se na české soudce sluší. Nelekáme se oběti, poně- vadž víme, že bez oběti nerodi se vítězství (Výborně ! Pollesk.) Sděleny pak četné přípisy a telegramy, jež zaslala celá řada městských zastupitelstev, kor- porací i jednotlivců a přečten přípis Národní rady české. Za Spolek kandidátů advokacie promluvil potom pan dr. Vojta. Projevuje sympatie soud- covskému stavu, protestuje proti bezpráví na něm páchanému, připojuje se ku protestu slibuje také účinnou pomoc, jakou stav advo- kátský může poskytnouti. Připomlná důležitost soudcovské práce a uvádí, jak u soudů v Praze a v předměstích úžasně stoupá sgenda. Na úřadníeích, kteří rozhodují o nejdůle žitějších zájmech občanstva, stát nemístně šetři. Zadržo- váním postupu a neobsazováním míst vzniká nedostatek soudců, jímž trpí také strany advokáti. Advokáti mohou tu pomoci tím, že budou poukazovati na zmatečnost soudního řízení, při němž auskulianti a praktikanti konají práce, ke kterým dle zákona nemají býti přibíráni a jež mohou odepříti. Hnutí právních prakti kanla k ochraně vákuna, spojené s hnutím advokátů za podpory soudců a tisku, musilo by míti účinek.

doktor Vojta Praha

25 article

Záleží jen na tom, aby se toto hnutí zorga- nisovalo Poslanec pan dr. Hliňák připominá, že hned od počálku bylo poukazováno na to, že rozlišování soudců na české a německé povede k rozdělení statusu a k vyloučení češtiny ze smíšeného území. Proti jedině správné zásadě dvojjazyčnosti úřadů i úřadníků v celém krá- lovství však někteří politikové koketují se zá- sadou jednojazyčnosti a sám dr. Kramář pro- jevil v »Zukunft, mínění, že by bylo možno spokojiti se s jednojazyčnosti tam, kde národnost česká vyskytuje se sporadicky. Poukazuje, kam upuštění od zásady dvou- jazyčnosti vede a líčí nynější stav ve smíšeném území, kde se čeština odmitá, česká podání se vyřzují německy a němečtí soudcové rozhodli se již i v trestních věcech jednati se stranami českými prostřednictvím tlumočníků. Jest povin- ností poslanců, aby s vládou, klerá tento stav trpi, učinili konec. Je sice přivržencem dvou- jazyčnosti, ale mysli, že Němce lze nyní přivěsti k rozumu jen retorsí, budou-li čeští soudcové rovněž odmitati němčinu v českých krajích a vyzývá soudce české, aby tuto retorsi prováděli, opírajíce se o kabinetní list z 8. dubna 1848. dle něhož jazyk český ve státní službě má být položen za základ. Inlerpelace a podobné pro- středky zde nepomohou. Celá česká veřejnost bude státi za soudci a lze-li vůbec pro něco zl- skati massy, dokáže se to zajisté v této věci.

doktor Hliňák Kramář Němec

26 article

Posl. p. red. Anýž v řeči častým potleskem provázené uvádí, že otázka jmenování soudců jest jen článkem onoho řetězu, kterým slovan- ské národnosti mají býti spjaty a souvisí s ce- lou germanisační činností. Nemysleli jsme však, že je možno, aby bylo ve státě vikláno tím, na čem sám spočívá, totiž justicí. Je-li možno, že ministr spravedlnosti sám staví se proti plat- nému právu, znamená to úplný rozvrat. Klade důraz na to, že na správném stanovisku dvoj- jazyčnesti úřadů i úřadníků se posud trvá. Zá- sada tato byla protržena za Körbra a bylo chy- bou, že se proti tomu již tehdy s náležitým důrazem nevystoupilo. Dnes se z toho udělala německá država. Otázka retorse byla projedná- vána v Národní radě, ale z vážných důvodů usneseno, že se prováděti nemá. Nutno uvážiti, máme-li tolik síly, abychom ji provedli. Nezrazuje od ní, ale bylo-li v Ná- rodní radě za přítomnosti zástupců soudcovského stavu usneseno retorsi neprováděti, nemůže ji doporučovati. Je přesvědčen, že dnešní projev, jehož se účastní veškeré úřadnietvo, bude míti značný význam. Vzhledem k apelu na poslance poukazuje, jak se poškozuje zájem národa tím, že poselstvo české na říšské radě nedovede na- lézti cesty, aby aspoň v tak vážných otázkách postupovalo jednotně. Nejde o t. zv. svornostář- ství, ale má-li poselstvo české v této otázce která je součástí politického boje proti rozdělent země, dosáhnouti úspěchu, musí postupovati jednotně. Podřízené otázky, v nichž jest různost mínění, mohou býti vyřízeny v dohodě se zá- stupci úřadnického stavu. Na konec přečetl řečník navrženou reso- luci, která přijata jednomyslně v tomto znění:

Posl Anýž

28 article

Český svaz úřadnických spolků v Praze po- jednal na manifestační schůzi, svolané za pro- tektorátu městské rady král. hl. města Prahya všech čes. městských rad v král, českém v neděli dne 17. října 1909 o 91/2 hod. dopol. ve velké dvo- raně ostrova Žofínského o soudcovských jmenová- ních v král. českém v posledních letech a usnesl se jednomyslně na této resoluci: „Veškeré české úřadnictvo a celá česká veřejnost protestují co nejrozhodněji proti způsobu, jakým v posledních letech děje se jmenování soudců v král. českém, zejména proti praxi ministerstva spravedlnosti, jak v těchto letech byla zavedena, že totiž z tak zva- ného uzavřeného území v král. českém, jehož exi- stence není odůvodněna ani okolnostmi skutko- vými ani platnými zákony, jsou bezdůvodně a boz- právně vylučováni soudcové české národnosti. Dále protestují rovněž co nejrozhodněji prou způsobu jmenování, dle kterého soudcové české národnosti, ač jich věcná a jazyková kvalifikace je plnou měrou vykázána, jsou přeskakování od soudců národnosti německé, jimž ee syojí kvnl-

Praha Český svaz úřadnický spolek tektorát městský rada král městský rada v král