ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7936df50-7676-11dc-ba92-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 78, person 46, org 4, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v pátek 27. září 1907.
Praha
3 masthead
Císlo 267.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí sei v Praze v administrael na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáškou 7k sa čtvrt l a ta. ve filislkácha na měsle . . . . . . 2 K 30 h Poštout a měsíe na čtvrí jej. . . . .: 3k o s dvojí zásilkou n rct voie Smlouva, podepsaná 31. Srpna mezi Velkou Britanií a Ruskem. obss hujíl dohodu o Persii, Ařganistanu a Tibetu. (Od našeho zvláštního zpravodaje) Z Londýna, 23. září.
Praha Velká Británie Rusko Persie Londýn
5 article
Konečně uveřejněn text anglo-ruské do- hody, o níž světový tisk již tak dlouho mluví. Těší mne, že vám mohu zaslati tex již nyní, tak že »Národní Listy« budou jedním z prvních listů, jenž uveřejní úplný tento dokument tak velké mezinárodní důle- žitosti. Anglický tisk jej uveřejní teprve ve čtvrtek dne 26. září; ruský tisk, podporo vaný oficiální nediskretností, mohl by mne snad předejíti, doufám však, že se tak ne stane. Nechci zde mluviti o důležitosti této trojí dohody, v těchto choulostivých záleži- tostech jest nejlépe čísti text sám, ježto nej- menší slůvko mívá často velký význam vzhledem k větám předcházejícím nebo ná- sledujícím. Chci jen obrátiti vaši pozornost na preliminární depeši sira E. Greve siru A. Nicolsonovi, jednající o zálivu Per ském Dlouhých a choulostivých vyjednávání bylo třeba, aby se dosáhlo úplného souhlasu Ruska k tomuto skvělému uznání britské hegemonie nad Perským zálivem — pozo- rujte, že Rusko neuznalo zvláštní zájmy Velké Britanie — nýbrž prohlásilo výslovně že nepopírá zvláštních zájmů Velké Bri tanie. V podstatě jest to totéž, odstín této affirmace, negativní formou jest však za- jímavý. Poznamenati ještě sluší, s jakou roz hodností Anglie a Rusko uznávají neodvislost a právo na integritu Persie, suverenní práva Číny nad Tibetem a vnitřní nezávislost Afganistanu, což znamená, že Persie jest rozdělena na tři pásma, pásmo ruské pásmo anglické, oddělena pasmem, zvaným nentrálním; že Afganistan jest ponechán je- dině diskretnímu a liberálnímu vlivu Anglie a že Tibet zůstane pod protektorátem Číny jen potud, pokud tibetská vláda přesn vyhoví smlouvě z r. 1904
E Greve A Nicolson Rusko perský záliv Velká Británie Anglie Persie Čína Afghánistán
6 article
Sir Edvard Grey siru A. Nicol s o no vi. Foreign Office, 29. srpna 1907. Sire, zmocnil jsem dnes telegraficky Vaši Excelenci pode- psali smlouvu s ruskou vládou, obsahující dohodu o Persii, Afganistanu a Tibelu. Dohoda stran Persie obmezuje se na ony kraje této země, které přiléhají k dotýčným hranicím Velké Britanie a Ruska v Asii, a záliv Perský nen součástí těchto krajů a jest jen částečně v území perském. Proto nezdálo se vhodným vlo- žiti do smlouvy positivní prohlášení vzhledem ke zvláštním zájmům, jež má Velká Britanie v zá- livu následkem britské akce v těchto vodách p více než sto let. Vláda Jeho Veličenstva se důvodně domnívá, že táto otázka nezpůsobí žádné nesnáze mezi oběma vládami pro případ, že by nastaly události, ktere by nutně vyžadovaly jednání o nové situaci vzhle- dem ke brilským zájmům v zálivu. Vlada ruská totiž během vyjednávání za účelem uzavření ny nější dohody výslovně prohlásila, že nepopírá zvláštní zájmy Velké Britanie v zálivu Perském — problášení to, jež vláda Juho Veličenstva vzala formálně na vědomi. Aby bylo úplně jasno, že nynější dohoda nemá se dolknouti přítomného stavu věcí v zálivu a ne- způsobí žádnou změnu politiky v té přičině se strany Velké Britanie, pokládá vláda Jeho Veličen stva za vhodno upozorniti na předešlá prohlášen vzhledem ku politice Velké Britanie a položit znova důraz všeobecně na předešlá prohlášení v pří- čině britských zájmů v zálivu Perském a na důle žitost jich zachování- Vláda Jeho Veličenstva bude se i nadále vše možně snažiti o zachování statu quo v zálivu a udržení britského obchodu; při tom nechce vy lučovati oprávněný obchod žadné jiné mocnosti. E. Grey.
Tibela Vlad Juha E Grey Persie Afghánistán Velká Británie Rusko Asie Foreign Office Edvard Grey sir
7 article
Sir A. Nicolson siru Edvardu Greyovi. (Cbržel 3. září
A Nicolson Grey
8 article
Petrohrad, 31. srpna 1907.
Petrohrad
9 article
vývoje, stejně jako trvalé záruky stejných vý. hod pro obchod a průmysl všech ostatních ná- rodů; v uvážení, že každá z nich má následkem geografických a hospodářských poměrů zvláštn zájem na zachovávání míru a poládku v urči tých provineifeh Persie přilehlých nebo souse- dících s hranicí ruskou s jedné a s hranicem Afganistanu a Beludžistanu s druhé strany; chtějíce se vyhnouti všem příčinám sporu mez svými dotyčnými zájmy ve zmíněných provin- ciích perských: dohodli se o následujících ustanoveních Velká Britanie se zavazuje nevyhledávat- pro sebe a nezasazovati se ve prospěch podda- ných britských, ani ve prospěch poddaných tře- tích mocností o jakékoli koncese politické nebo obchodní, jako koncese železných drah, bank, telegrafů, cest, dopravy, pojištění a j. za čarou jdoucí od Kasri-Chirinu přes Isfahan, Jezd. Khakh a končící v bodě na hranici perské, kde se protínají hranice ruska a afganská a nevzpí rati se přimo nebo nepřímo žádostem o podobné koncese, podporovaným ruskou vládou. Rozumí se, že svrchu uvedená míste náležejí do obvodu. v němž se Velká Britanie zavazuje nevyhledávat řočených koncesí.
Beludžistan Isfahan Jezd Ruska Persie Afghánistán Velká Británie Kasri
10 article
Rusko se své strany se zavazuje nevyhle dávati pro sebe a nezasazovati se ve prospěch poddaných třetích mocností o jakékoli koncese politické nebo obchodní, jako koncese železných drah, bank, telegrafů, cest, dopravy, pojištění a j. za čarou jdoucí od hranice afganské přes Gazik, Birdžand, Kerman a končící v Bender Abbasu a nevzpírati se přímo žádostem o po- dobné koncese v onom obvodu, podporovaným vládou britskou. Rozumí se, že místa svrchu uvedená náležejí do obvodu, v němž se Rusko zavazuje nevyhledávati řečených koncesí. III. Rusko se zavazuje se své strany nevzpírati se bez předchozí dohody s Anglií, aby britským poddaným byly udělovány jakékoli koncese v krajích Persie, ležících mezi čarami, uvede nými v článcích I. a II. Velká Britanie přejímá stejný závazek, po kud se týče koncesí, udílených ruským podda- ným v těchže krajích Persie. Všechny koncese, trvající nyní v krajích vymezených v článcích I. a II., se podrží.
Kerman Rusko Anglie Persie Velká Británie
11 article
Usnoseno, že příjmy ze všech perských cel, vyjma z Farsistanu a ze zálivu Perského, příjmy, zaručující amortisaci a úroky z půjček, uzavře- ných vládou šachovou u Eskomptní banky z „Perských půjček“ až do data podpisu pří- tomné dohody, budou sloužiti témuž účelu jak dříve. Rovněž ujednáno, že perská cla z Farsi- stanu a ze zálivu Perského stejně jako z rybo- lovu na perském pobřeží Kaspického mořea z pošt a telegrafů budou určena jako dříve n půjčky, uzavřené vládou šachovou u Císařské banky perské až do data podpisu přítomné do- hody- V případě nepravidelnosti v amortisování nebo placení úroků z půjček perských, uzavře- ných u Eskomptní banky, dále „Perských půj- ček“ a půjček u Cisařské banky perské až do data podpisu přítomné dohody a kdyby se na- skytla nutnost pro Rusko ustanoviti kontrolu nad prameny přijmů, zaručujících pravidelnou správu půjček, uzavřených u první z řečených bank, jež nalézají se v obvodu, zmíněném v článku II. přítomné dohody, nebo pro Velkou Britanii ustanoviti kontrolu nad prameny příjmů, zaručujících pravidelnou správu půjček, uzavře- ných u druhé z řečených bank, jež nalézají se v obvodu, zmíněném v článku I. přítomné do- hody, vlády anglická a ruská se zavazují vejíti především v přátelskou výměnu názorů, aby učinily společnou dohodou opatření pro dotyč- nou kontrolu a vyhnuly se veškeré ingerenci. jež by se neshodovala s principy, které jsou zá- kladem přítomné dohody.
Rusko Velká Británie Eskomptní banka
12 article
Čl. III. Úřady ruské a afganské, zvláště k tomu účelu ustanovené na hranicích nebo v provin- ciích, mohou vcházeti ve vzájemné styky k urovnání otázek místních povahy nepolitické. Čl. IV. Vlády Velké Britanie a Ruska prohlašuji. že uznávají v příčině Afganistanu zásadu smluv ní rovnosti pokud se týče obchodu a sbodují se, že všechny výhody, jež byly nebo příště budou získány pro obchod a obchodníky anglické a anglo-indické, budou stejně přiznány obchodu a obchodníkům ruským. Ukáže-li se vývojem obchodu nutná potřeba obchodních jednatelů, dohodnou se obě vlády o opatřeních, jež se mají učiniti, ovšem se zřetelem na suverenní práva emisarova. Čl. Přítomné dohody vejdou v platnost teprvo tím okamžikem, kdy vláda britská sdělí vládě ruské souhlas emirův s hořejšími ustanoveními.
Velká Británie Rusko Afghánistán
13 article Dohoda o Tibetu.
Dohoda o Tibetu. Vlády Velké Britanie a Ruska, uznávajíce suverenní práva Číny nad Tibetem a v uvážení. že následkem své geografické polohy má Velká Britanie zvláštní zájem na udržení trvajícího vnějšího poměru Tibetu, uzavřely následujíeí dohodu: Čl.I. Obě vysoké smluvní strany se zavazují respektovati territoriální integritu Tibetu a zdržet se veškerého vměšování do jeho vnitřní správy ČI. II. Ve shodě s uznanou zásadou suverenity Číny nad Tibelem Velká Britanie a Ruskose zavazují nejednati s Tibetem, leč prostřednictvím čínské vlády. Tento závazek však nevylučuje přímé styky obchodních jednatelů anglických úřady tibetskými ve smyslu čl. V. smlouvy ze 7. záři 1904, uzavřené mezi Velkou Britanií Tibetem a polvržené smlouvou ze 27. dubna 1906 mezi Velkou Britanii a Činou; nemění s tím také závazky, převzaté Velkou Britanil Čínou na základé čl. I. řečené smlouvy zr. 1906. Rozumí se, že budbisté, jak poddaní britští tak rušti, smějí veházeti v přimé styky na půdě výhradně náboženské s Dalai-Lamou a s ostat- ními představiteli budhismu v Tibetu. Vlády Velké Britanie a Ruska se zavazují, poku bude záležeti na nich, že nedopustí, aby tyto styky směřovaly proti ustanoventm přítomn dohody. ČI. II. Vlády brilská a ruská se zavazují, každá se své strany nevysllati zástupců do Lhassy. Čl. IV. Obě vysoké smluvní strany se zavazují, ne vyhledávati a nepřijímati ani pro sebe, ani ve prospěch svých poddaných žádných koncesí na železné dráhy, cesty, telegrafy a doly, nebo jiná práva v Tibetu.
Velká Británie Rusko Čína Lhassy
14 article
ČI. v. Obě vlády se shodují, že žádná čásť příjmů z Tibetu, sť v přírodninách, ať v penězích, ne- může býti zavázána nebo přiřknuta ani Velké Britanii, ani Rusku a jejich poddaným. Dodatek ke smlouvě mezi Velkou Britanií a Ruskem v přičiné Tibetu. Velká Britanie opakuje prohlášení, pode- psané jeho Excelencí místokrálem a generálním guvernerem Indie a připojené k ratifikaci smlouvy ze 7. září 1904, stanovicí, že obsazení údolí Chumbi vojskem britským skončl po zaplacení tří anuit z odškodného 2,500000 rupií s pod- mínkou, že tržiště, uvedená v článku II řečené smlouvy, budou skutečně olevřena po tři léta že tibetské úřady se v této době přesně podrob ve všech směrech ustanovením řečené smlouvy z r. 1904. Rozumí se, kdyby obsazení údol Chumbi vojskem britským nepřestalo z jakého- koli důvodu v době, v řečeném prohlášen určené, že vlády britská a ruská přistoupí na přátelskou výměnu názorů v té příčině.
Velká Británie Rusko Indie
15 article
Dodate k II. Pan Izvolský siru A. Nicolsonovi. Petrohrad, 18. (31.) srpna 1907. Pane vyslančel V odpověď na notu Vaší Excellence z dnešního dne mam čest prohlásiti se své strany, že carská vláda ruská pokládá za prospěšno, pokud bude záležeti na ní, nedovolovali, leč po předchozí do- hodě s vládou britskou, po dobu tří let, počinaje datem přítomného sdělení, přístup do Tibetu jaké- koli vědecké výpravě. Stejně jako vláda britská jest carská vláda ochotna obrátiti se na činskou vláda, aby tato přijala podobný závazek na stejnou dobu, Jest ujednáno, že po vypršení tříleté lhůty obě vlády uváží ve společné dohodě dle potřeby, je-li vhodno učiniti další opatření, pokud se týče vě- deckých výprav do Tibetu. Izvolský.
Izvolský A Nicolson Petrohrad Tibet
17 article
Na první pohled — neboť diplomatický akt takového rozsahu se nedá posouditi v ně- kolika okamžicích — se zdá, že Anglie udělala dobrý obchod: stanoví pevně svá práva v zálivu Perském (neboť ostatní moc nosti byly uvědoměny o této dohodě a schvá- lily ji alespoň mlčky) — urovná své male afery v Persii — nebude již příčin k lichým sporům, tím umožní se velká a trvalá bez- pečnost obchodní — z níž vzejde prospěch anglickým obchodníkům — což jest koneč ným cílem anglické politiky. Konečně volné pole v Afganistanu a zachování statu qno v Tibetu s takovými zárukami, že Anglie nepozbude žádné z výhod a práv, jež jí při- nesla výprava do Tibetu a diplomatické smlouvy, které byly jejím výsledkem. Rusko může nyní rovněž zapustiti ko- řeny v pásmu Persie, jež je mu nejbližší — mělo posud jen neurčité nároky na Afgani stan — právo, nebo možnost, znepokojovati tam Anglii; v Tibetu nemělo ve skutečnosti leč nepatrný vliv a ovšem také možnost. škoditi Anglii bez valného prospěchu vlast- ního. Rusko získává kromě toho spojenectr a velmi jisté přátelství Anglie — v alliane a přátelství s Francií a Anglil zaujímá znova své místo v koncertu velmocí a utvrzuje evropskou rovnováhu, povždy tak nejistou. Rusko i Anglie udělaly pro obě strany — dobrý obchod. Leč co o tom bude souditi Německo zvláště jeho všeněmecký tisk! Jak přijmou Němci prohlášení o Perském zálivu a sto- leté akci Velké Britanie v těchto vodách?
Němec Anglie Persie Afghánistán Tibet Rusko Francie Německo Velká Británie
18 title
Josef Coudurier.
Coudurier
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V drobném prodejie ranní čísle o sobě . . . za 8h odpoledni - . . . . za 2 h Ve slialkách na venkorá: ranní čisla. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4 L Inseráty plati se hotově napřei. Předplacení a inserty přijímá admaini- strace v Marianské ulici č.3. Tam nucházejí se též radhakce Hiskárna s eapedice „Národních L.istů“ Rukopisy se novraesjí.
20 article
dosud v Haliči terorisovali voliče, bývali z pra vidla okresní h jtmani. Všechny tyto ústupky, jak praveno, kon- servativná pravice připouští, ale k dalšímu ústupku, k volebnímu právu rovnému, se prý přinutiti nedá, poněvadž haličský sněm jako jediný polský sněm musí zachovati i nadále svůj polský ráz a musí míti zabezpečenu větši- nu, která je zralá, aby vyhověla polským poža- davkům národním a sociálním. Proti Ru- sům jest tedy třeba dáti převahu voličům pol- ským, proti polskému lida dá se nad- práví polské šlechtě a tím konservativná pravice dosáhne svého cíle.
Halič
21 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. září.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. září. Major Dreyfus v pensi. Muž, jenž hrál tak osudnou roli ve velké krisi francouzského veřejného mínění, major Dreyfus, býv. odsouzenec z ostrova Dáblova, opouští franouzskou armádu. Včerejší »Journal Officiel« zaznamenává vy- stoupení majora Dreyfusa z aktivni službya jeho zařadění do teritoriální armády. Již před několika měsíci oznamovaly nacionalistické listy, že Dreyfus rozloučí se s aktivní službou a jako důvod uváěly jeho nespokojenost s ministrem vojenství generálem Pieguartem, který ne- chtěl Dreyfusa povýšiti na plukovníka dřive nežli byl na řadě. Jak známo, byl Pieg iart nejhorli- vějším zastancem věci Dreyfusovy a musil za »aféry« opustiti armádu, jsa kompromitován svým okázalým straněním Dreyfusovi. Zdá se všsk, že přičinou Dreyfusova vystoupení ze služby vojenské je též jeho chatrné zdravi, jež bylo otřeseno vězněním na ostrově Dáblově.
Dreyfus Dáblův Pieguart Pieg Dreyfusův Praha
22 article
Hlasy listů o angloruské smlouvě. Anglické listy dnešní promlouvají důkladně o smlouvě té. Většina pozdravuje ji s velikým zadostučiněním. Doufá, že přiště na základě smlouvy tě veškeré sporně otázky budou klidně projednávány a vyřizovány. »Daily News«, ač vládě jinak příznivá, myslí však, že nelze smlouvu uvésti v soulad se zásadami zahraničné politíky liberálů. Persie vydává prý se v ruce nejreskcionářštějšího státu. Britskému zboží dopřeje se sice teoreticky vstup do Persie, ale ruští agenti, kteří kontrolují banky a dopravu zboží, mají tim britský obchod v moci. Úzký pruh země, v němž uznávají se anglieké zájmy, jest okraj pouště, jehož kon- trola může nám jen rozpaky způsobiti. Hlas tento jest ale skorem výjimkou v lisku londýnském. »Standard« sděluje, že ač o Perském zálivu není ve smlouvě rozhodnuto, že ruská vláda podala za vyjednávání ústní prohlášení, že uznává zvláštní postavení Anglie na Perském zálivu. Týž list míni, že Němei nesmí býti ne- spokojeni, poněvadž vláda německá byla sou- časně o postupu vyjednávání zpravována a ná- mitek nečinila. V této příčině lze si ovšem ale pomysliti něco o kyselých hroznech ! .. »Times« projevují mínění, že smlouva povede ve všech dílech světa k užší shodě mezi Anglií a Ruskem a že v souvislosti s nej- novějšími přátelskými styky rusko-japonskými obnoví i rovnováhu na dálném Východě, ohro- ženou nedávno ještě známými zápletkami. Čásť anglických kruhův rozhodujíeích soudí též, že Rusko zlskalo v Persii mnohem více než Angle, jež tam má ruce svázány S napjetím se hledí k tomu, jaké stano- visko Německo ke smlouvě zaujmel
Němei Ruska Persie Anglie perský záliv Rusko dálný východ Německo Daily News
23 article
Obrovské loďstvo americké. — Přípravy proti Japonsku. Dle »American Journalu« usnesla se admi- ralita Spojených států vystavěti veliké loďstvo, jež nahradi lodi, vyslané teď do Tichého oceanu. Mají býti vystavěny zvláště 4 bitevní lodi, kteréž překonají ještě typ »Dreadnaughtu«. To doka- zuje, že Unie chce v oceanu tom vy- držovati stálé loďst vo.
Japonsko spojený stát American journal
24 article
Sire, mám čest zaslati přiloženou smlouvu, jež byla dnes podepsána p. lzvolským a mnou za účelem rozřešení jistých otázek, týkajících se zájmů Velké Britanie a Ruska v Asii. Rovněž dovoluji si zaslati notu, kterou jsem obdržel od p. Izvolského v odpověď na moje sdě- lení, jehož opis jest připojen, v příčině přístupu vědeckých výprav do Tibetu. A. Nicolson, Smlouva. Jeho Veličenstvo král spojeného královstv Velké Britanie a Irska a zámořských britských území, císař Indie a Jeho Veličenstvo car všech Rusů, vedeni upřímnou snahou urovnati vzá- jemným souhlasem různé otázky, týkající se zájmů jejich států na pevnině asijské, rozhodl se uzavříti dohody, směřující k tomu, aby se předešlo veškerému nedorozumění mezi Velkou Britanii a Ruskem vzhledem k těmto otázkám a jmenovali k tomu účelu svými plnomocníky Jeho Veličenstvo král spojeného království Velké Britanie a Iiska a zámořských britských územi, císař Indie right hon. sira Arthura Nicol- sona, svého mimořádného vyslance a plnomoe- níka u Jeho Veličenstva cara všech Rusů; Jeho Veličenstvo car všech Rusů hofmistra svého dvora Alexandra Izvolského, ministra za- hraničních záležitostí. Tito ukázavše si své plné moci, jež shle- dány v řádné a náležité formě, dohodli se o ná- sledujícím:
A Nicolson Rus Arthur Nicol Izvolský Velká Británie Rusko Asie Irsko Indie spojený království
25 article
Dohoda o Persil. Vlády Velké Britanie a Ruska, zavázavše se navzájem respektovati integritu a neodvislost Persie a přejíce si upřímně udržení pořádku v celém obvodu této země i jejího pokojného Smlouva o Afganistanu. Vysoké smluvní strany, aby zajistily úplnou bezpečnost na dotyčných hranicích ve střední Asii a zachování pevného a trvalého míru v oněch krajích, uzavřely následující smlouvu Čl.I. Vláda Jeho Veličenstva britského prohla- šuje, že nehodlá měniti politický stav Algani- stanu. Vláda Jeho Veličenstva britského se dál zavazuje vykonávati v Afganistanu svůj vliv jen ve smyslu pokojném a neučiní sama v Aígani- stanu ani nepovzbudí Afganistan, aby učinil opa- tření, ohrožující Rusko. Carská vláda ruská se své strany prohla- šuje, že uznává, že Afganistan leží mimo sféru ruského vlivu a zavazuje se použiti ve všech svých politických stycích s Afganistanem pro- střednictví vlády Jeho Veličenstva britského zavazuje se také nevysílati do Afganistanu žád- ných jednatelů.
Velká Británie Rusko Persie Afghánistán Asie Aígaň
26 article
Ježto vláda Jeho Veličenstva britského pro- hlásila ve smlouvě, podepsané v Kabulu dne 21. března 1905, že uznává dohodu a závazky. uzavřené se zemřelým emirem Rahmanem a že nemá žádného úmyslu mísiti se do vnitřní sprá- vy afganského území, zavazuje se neanektovat a neobsaditi nižádnou čásť Afganistanu proti oné smlouvě a nemísiti se do vnitřní správy tétu země s výhradou, že emir splní své závazky, uzavřené již s jeho strany vůči vládě Jeho Veli- čenstva britského ne základě zmíněné smlouvy. Přítomná smlouva bude ratifikována a rati- fikace budou vyměněny v Petrohradě pokud možno nejdříve. Na důkaz toho dotyční plnomoeníci při tomnou smlouvu podepsali a přiložili sv pečeti. Sepsáno v Petrohradě v dvojím prvopis dne 18. (31.) srpna 1907. (L. S.) A. Nicolson. (L. S) Izvols kt. Dodatek I. Sir A. Nicolson p. Izvolskému. Petrohrad, 18. (31.) srpna 1907. Pane ministře! Vzhledem k dohodě v příčině Tibetu, podepsan dnešního dne, mám čest učiniti Vaší Excellenci následující prohlášení: Vláda britská pokládá za prospěšno, pokud bude záležeti na ní, nedovolovati, leč po předchozí do- hodě s vládou ruskou, po dobu tří let, počínaje datem přítomného sdělení, přístup do Tibetu jaké koli vědecké výpravě s podmínkou ovšem, že po- dobná záruka bude dána se strany carské vlády ruské. Vláda britská jest dále ochotna obrátiti se na vládu čínskou, aby tato přijala podobný závazek na stejnou dobu; rozumi se, že stejný krok učiní také vláda ruská. Po vypršení řečené tříleté lhůty uváží vláda britská ve společné dohodě s vládou ruskou dle potřeby, je-li vhodno učiniti další opatření, poku se týče vědeckých výprav do Tibetu. A. Nicolson.
Rahman A Nicolson Izvols Izvolský Afghánistán Petrohrad Tibet
27 article
V Praze, 26. září. (Volební oprav haličská./Přání vídeňské vlády, aby se vo- lební reformy ve všech korunních zemích pro- vedly dle jedné šablony, aby se totiž k dosavad- ním kuriím přidala ještě nová, všeobecná kurie se asi nesplní. Gessmanův návrh na změnu zem ského volebního řádu v Doln. Rakousích liší se už značně od původní šablony, a přece zástup- ce vlády ve včerejší schůzi sněmovního výboru ohlásil, že vláda proti volební osnově dolno- rakouské nemá podstatných námitek. Gessman- nův návrh je ovšem vypracován ve prospěeh antisemtů, kteří jsou nyní spolehlivou oporou kabinetu Beckova. Ještě odchylnější od staré šablony jest Bobrzyňského návih na změnu volebního řádu haličského. Tento návrh dělí voliče především ve dvě velké skupiny, zájmovou a všeobecnou. v zájmové skupině tvoří novou kurii „vyšší in- teligence“, v níž má miti většinu vyšší byro- kracie a ve všeobecné skupině zavádí plurální hlasování, tedy vesměs novoty, jichž ve starém volebním řádu nebylo. Sněm, který by vzešel z voleb, provedených na základě volebního řádu Bobrzyňského, měl by bezpečnou většinu kon- servativně šlechtickou a byrokratickou a byl by vlastně posměcbem nad požadavkem lidoveů. demekratů a Rusů haličských, dovolávajících se změny volebního řádu proto zvláště, aby ny- nější šlechticko-konservativný sněm byl zdemo kratisován.
Gessmanův Rus Praha Rakousy Gessman
28 article
A přes to demokratické a liberální kruhy haličské mají obavu, že i takto upravený volební řád může v nynějším sněmě najíti potřebue kvalifikované většiny. Demokratická levice halič ského sněmu čítá nyní 30 členů, polští lidove s Malorusy s sociálním demokratem mají cel kem 25 poslanců, takže celá oposice by měla 55 hlasů proti 106 hlasům konservativným, kle ré by stačily na přijetí osnovy, kdyby oposic nezmařila hlasování odchodem ze sněmovny Konservativné pravici jde tedy nyní zvláště o to aby umožnila nějaký kompremis s demu- kraty a přiměla je, by neopouštěli sněmovnu až dojde na hlasování. O ten kompromis se nyn jedná. Konservalivná sněmovní pravice, soudě dle krakovského „Czasu“, vzdala se už leckterých zpátečnických zásad, kterých hájila ještě pře rokem, když se rodil říšský volební řád. Jes sice dosud nepřítelkyní všeopecného v- lobního práva, ale uznává, že je musí povoliti když se všeobecně volí i do říšské rady. Ústu- pek takový uznává nutným pro uklidnění země. Stejně se vzdává odporu proti nepřímým vclbám a sice, jak přiznává „Czas“, prcto, že ostatní korunní země, zrušivše už dávno nepří- mé volby, působí „špatným příkladem“ na lid haličský. A připouští konečně i tajné hlaso- vání, ač je si vědoma, že veliká část haličských veličů je bezgramotna, neumí tedy ani napsati jméno svého kandidáta, ale tajné hlasování bude prý přec lepší, než nynější veřejné, ústní hlaso- vání, při němž „radíkální agitátoři“ mohou tero- risovati voliče a nutiti je, aby volili kandidáta jim vnucenébo. Snad je v tomto posledním dů- vodu vtip, neboť „radikálnými agitátory“i, kter
29 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Komise školská konala včera dopoledne schůzi za předsednictví posl. dvor. rady prof. dra. J. Čela- kovskébo. Posl. Houra po přidělení nových petie přislušným referentům přál si, aby návrh posl. Vojty a pelice obce Stráže za koedukci na ško- lách měšťanských přikázány byly zemskému výboru. aby věc prozkoumal a podal zprávu, je-li záhodno, domáhati se příslušné změny říšského zákona. Posl Vollgruber připomenul, že návrh odporuje řiš- skému zákonu i školnímu řádu, a navrhl přechod k jednacímu pořadn. Posl. Anýž příznal, že po- žadavek v petici obsažený odporuje platným zá- konům i nařízením, ale to nevylučuje, abychom se domábali změn v zájmu školy a mládeže, jinak nemohli bychom vůbec způsobiti žádoucích oprav platných zákonů a nařízení. Souhlasil s návrhem referenlovým, který většinou hlasů byl také přijat.
profesor doktor Posl Houra Vojta Posl Vollgruber Anýž
30 article
Po návrhu posl. Houry odkázán byl zemskému výboru i návrh posl. Blahovce, aby vydán byl zákaz, dle kterého mládež pod 16. rok věku svého kouřiti nesmí. Zemský výbor vyjednávati má s vládou o vydání příslušného zákona. Posl. dr. Kotrbelec referoval obšírně o žádosti, dle které učitelům tělo- cviku na středních školách nemá býti přikázáno týdně více hodin než 20. Navrhl, aby zemský výhor, dohodnuv se s úřady školními, podal v příštím za- sedání návrh na změny zákonů z r. 1854 a 1905, kterými by vyhověno bylo tomuto požadavku učitelů tělocviko, jenž školskou komisí uznán za odůvod- něný, kterýžto návrh byl sehválen. Týž referent navrhí, aby vyhověno bylo žádo- stem Ústředního spolku českých profesorů a něm. spolku »Deutsche Mitlelschule«, aby učitelům kre- slení snížen byl počet vyučovacích hodin na 20 týdně. Zemský výbor má se dohodnouti se správou vynčovací a podati v příštím zasedání návrh na pří- slušnou změnu zákona zemského z r. 1895. — O pe- lici německého spolku učitelstva měšťanských škol za změnu zákona z 19. února 1870 referoval posl. Müller a navrhl, aby zemský výbor po dohodě s úřady školními předložil osnovu zákona se změ- nami v tom smyslu, aby v každém správním ob-
Houra Posl doktor Kotrbelec Müller Blahovec spolek » Deutsche Mitlelschule