1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v pátek 27. září 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sei
v Praze v administrael
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáškou
7k
sa čtvrt l a ta.
ve filislkácha
na měsle . . . . . . 2 K 30 h
Poštout
a měsíe
na čtvrí jej. . . .
.: 3k o
s dvojí zásilkou
n rct voie
Smlouva, podepsaná 31. Srpna
mezi Velkou Britanií a Ruskem.
obss hujíl
dohodu o Persii, Ařganistanu a Tibetu.
(Od našeho zvláštního zpravodaje)
Z Londýna, 23. září.
Praha
Velká Británie
Rusko
Persie
Londýn
5
article
Konečně uveřejněn text anglo-ruské do-
hody, o níž světový tisk již tak dlouho
mluví. Těší mne, že vám mohu zaslati tex
již nyní, tak že »Národní Listy« budou
jedním z prvních listů, jenž uveřejní úplný
tento dokument tak velké mezinárodní důle-
žitosti. Anglický tisk jej uveřejní teprve ve
čtvrtek dne 26. září; ruský tisk, podporo
vaný oficiální nediskretností, mohl by mne
snad předejíti, doufám však, že se tak ne
stane.
Nechci zde mluviti o důležitosti této
trojí dohody, v těchto choulostivých záleži-
tostech jest nejlépe čísti text sám, ježto nej-
menší slůvko mívá často velký význam
vzhledem k větám předcházejícím nebo ná-
sledujícím. Chci jen obrátiti vaši pozornost
na preliminární depeši sira E. Greve siru
A. Nicolsonovi, jednající o zálivu Per
ském Dlouhých a choulostivých vyjednávání
bylo třeba, aby se dosáhlo úplného souhlasu
Ruska k tomuto skvělému uznání britské
hegemonie nad Perským zálivem — pozo-
rujte, že Rusko neuznalo zvláštní zájmy
Velké Britanie — nýbrž prohlásilo výslovně
že nepopírá zvláštních zájmů Velké Bri
tanie. V podstatě jest to totéž, odstín této
affirmace, negativní formou jest však za-
jímavý.
Poznamenati ještě sluší, s jakou roz
hodností Anglie a Rusko uznávají neodvislost
a právo na integritu Persie, suverenní práva
Číny nad Tibetem a vnitřní nezávislost
Afganistanu, což znamená, že Persie jest
rozdělena na tři pásma, pásmo ruské
pásmo anglické, oddělena pasmem, zvaným
nentrálním; že Afganistan jest ponechán je-
dině diskretnímu a liberálnímu vlivu Anglie
a že Tibet zůstane pod protektorátem Číny
jen potud, pokud tibetská vláda přesn
vyhoví smlouvě z r. 1904
E Greve
A Nicolson
Rusko
perský záliv
Velká Británie
Anglie
Persie
Čína
Afghánistán
6
article
Sir Edvard Grey siru A. Nicol s o no vi.
Foreign Office, 29. srpna 1907.
Sire,
zmocnil jsem dnes telegraficky Vaši Excelenci pode-
psali smlouvu s ruskou vládou, obsahující dohodu
o Persii, Afganistanu a Tibelu.
Dohoda stran Persie obmezuje se na ony kraje
této země, které přiléhají k dotýčným hranicím Velké
Britanie a Ruska v Asii, a záliv Perský nen
součástí těchto krajů a jest jen částečně
v území perském. Proto nezdálo se vhodným vlo-
žiti do smlouvy positivní prohlášení vzhledem
ke zvláštním zájmům, jež má Velká Britanie v zá-
livu následkem britské akce v těchto vodách p
více než sto let.
Vláda Jeho Veličenstva se důvodně domnívá, že
táto otázka nezpůsobí žádné nesnáze mezi oběma
vládami pro případ, že by nastaly události, ktere
by nutně vyžadovaly jednání o nové situaci vzhle-
dem ke brilským zájmům v zálivu. Vlada ruská
totiž během vyjednávání za účelem uzavření ny
nější dohody výslovně prohlásila, že nepopírá
zvláštní zájmy Velké Britanie v zálivu Perském —
problášení to, jež vláda Juho Veličenstva vzala
formálně na vědomi.
Aby bylo úplně jasno, že nynější dohoda nemá
se dolknouti přítomného stavu věcí v zálivu a ne-
způsobí žádnou změnu politiky v té přičině se
strany Velké Britanie, pokládá vláda Jeho Veličen
stva za vhodno upozorniti na předešlá prohlášen
vzhledem ku politice Velké Britanie a položit
znova důraz všeobecně na předešlá prohlášení v pří-
čině britských zájmů v zálivu Perském a na důle
žitost jich zachování-
Vláda Jeho Veličenstva bude se i nadále vše
možně snažiti o zachování statu quo v zálivu
a udržení britského obchodu; při tom nechce vy
lučovati oprávněný obchod žadné jiné mocnosti.
E. Grey.
Tibela
Vlad
Juha
E Grey
Persie
Afghánistán
Velká Británie
Rusko
Asie
Foreign Office
Edvard Grey sir
7
article
Sir A. Nicolson siru Edvardu Greyovi.
(Cbržel 3. září
A Nicolson
Grey
8
article
Petrohrad, 31. srpna 1907.
Petrohrad
9
article
vývoje, stejně jako trvalé záruky stejných vý.
hod pro obchod a průmysl všech ostatních ná-
rodů;
v uvážení, že každá z nich má následkem
geografických a hospodářských poměrů zvláštn
zájem na zachovávání míru a poládku v urči
tých provineifeh Persie přilehlých nebo souse-
dících s hranicí ruskou s jedné a s hranicem
Afganistanu a Beludžistanu s druhé strany;
chtějíce se vyhnouti všem příčinám sporu mez
svými dotyčnými zájmy ve zmíněných provin-
ciích perských:
dohodli se o následujících ustanoveních
Velká Britanie se zavazuje nevyhledávat-
pro sebe a nezasazovati se ve prospěch podda-
ných britských, ani ve prospěch poddaných tře-
tích mocností o jakékoli koncese politické nebo
obchodní, jako koncese železných drah, bank,
telegrafů, cest, dopravy, pojištění a j. za čarou
jdoucí od Kasri-Chirinu přes Isfahan, Jezd.
Khakh a končící v bodě na hranici perské, kde
se protínají hranice ruska a afganská a nevzpí
rati se přimo nebo nepřímo žádostem o podobné
koncese, podporovaným ruskou vládou. Rozumí
se, že svrchu uvedená míste náležejí do obvodu.
v němž se Velká Britanie zavazuje nevyhledávat
řočených koncesí.
Beludžistan
Isfahan
Jezd
Ruska
Persie
Afghánistán
Velká Británie
Kasri
10
article
Rusko se své strany se zavazuje nevyhle
dávati pro sebe a nezasazovati se ve prospěch
poddaných třetích mocností o jakékoli koncese
politické nebo obchodní, jako koncese železných
drah, bank, telegrafů, cest, dopravy, pojištění
a j. za čarou jdoucí od hranice afganské přes
Gazik, Birdžand, Kerman a končící v Bender
Abbasu a nevzpírati se přímo žádostem o po-
dobné koncese v onom obvodu, podporovaným
vládou britskou. Rozumí se, že místa svrchu
uvedená náležejí do obvodu, v němž se Rusko
zavazuje nevyhledávati řečených koncesí.
III.
Rusko se zavazuje se své strany nevzpírati
se bez předchozí dohody s Anglií, aby britským
poddaným byly udělovány jakékoli koncese
v krajích Persie, ležících mezi čarami, uvede
nými v článcích I. a II.
Velká Britanie přejímá stejný závazek, po
kud se týče koncesí, udílených ruským podda-
ným v těchže krajích Persie.
Všechny koncese, trvající nyní v krajích
vymezených v článcích I. a II., se podrží.
Kerman
Rusko
Anglie
Persie
Velká Británie
11
article
Usnoseno, že příjmy ze všech perských cel,
vyjma z Farsistanu a ze zálivu Perského, příjmy,
zaručující amortisaci a úroky z půjček, uzavře-
ných vládou šachovou u Eskomptní banky
z „Perských půjček“ až do data podpisu pří-
tomné dohody, budou sloužiti témuž účelu jak
dříve.
Rovněž ujednáno, že perská cla z Farsi-
stanu a ze zálivu Perského stejně jako z rybo-
lovu na perském pobřeží Kaspického mořea
z pošt a telegrafů budou určena jako dříve n
půjčky, uzavřené vládou šachovou u Císařské
banky perské až do data podpisu přítomné do-
hody-
V případě nepravidelnosti v amortisování
nebo placení úroků z půjček perských, uzavře-
ných u Eskomptní banky, dále „Perských půj-
ček“ a půjček u Cisařské banky perské až do
data podpisu přítomné dohody a kdyby se na-
skytla nutnost pro Rusko ustanoviti kontrolu
nad prameny přijmů, zaručujících pravidelnou
správu půjček, uzavřených u první z řečených
bank, jež nalézají se v obvodu, zmíněném
v článku II. přítomné dohody, nebo pro Velkou
Britanii ustanoviti kontrolu nad prameny příjmů,
zaručujících pravidelnou správu půjček, uzavře-
ných u druhé z řečených bank, jež nalézají se
v obvodu, zmíněném v článku I. přítomné do-
hody, vlády anglická a ruská se zavazují vejíti
především v přátelskou výměnu názorů, aby
učinily společnou dohodou opatření pro dotyč-
nou kontrolu a vyhnuly se veškeré ingerenci.
jež by se neshodovala s principy, které jsou zá-
kladem přítomné dohody.
Rusko
Velká Británie
Eskomptní banka
12
article
Čl. III.
Úřady ruské a afganské, zvláště k tomu
účelu ustanovené na hranicích nebo v provin-
ciích, mohou vcházeti ve vzájemné styky
k urovnání otázek místních povahy nepolitické.
Čl. IV.
Vlády Velké Britanie a Ruska prohlašuji.
že uznávají v příčině Afganistanu zásadu smluv
ní rovnosti pokud se týče obchodu a sbodují se,
že všechny výhody, jež byly nebo příště budou
získány pro obchod a obchodníky anglické a
anglo-indické, budou stejně přiznány obchodu
a obchodníkům ruským. Ukáže-li se vývojem
obchodu nutná potřeba obchodních jednatelů,
dohodnou se obě vlády o opatřeních, jež se mají
učiniti, ovšem se zřetelem na suverenní práva
emisarova.
Čl.
Přítomné dohody vejdou v platnost teprvo
tím okamžikem, kdy vláda britská sdělí vládě
ruské souhlas emirův s hořejšími ustanoveními.
Velká Británie
Rusko
Afghánistán
13
article
Dohoda o Tibetu.
Dohoda o Tibetu.
Vlády Velké Britanie a Ruska, uznávajíce
suverenní práva Číny nad Tibetem a v uvážení.
že následkem své geografické polohy má Velká
Britanie zvláštní zájem na udržení trvajícího
vnějšího poměru Tibetu, uzavřely následujíeí
dohodu:
Čl.I.
Obě vysoké smluvní strany se zavazují
respektovati territoriální integritu Tibetu a zdržet
se veškerého vměšování do jeho vnitřní správy
ČI. II.
Ve shodě s uznanou zásadou suverenity
Číny nad Tibelem Velká Britanie a Ruskose
zavazují nejednati s Tibetem, leč prostřednictvím
čínské vlády. Tento závazek však nevylučuje
přímé styky obchodních jednatelů anglických
úřady tibetskými ve smyslu čl. V. smlouvy ze
7. záři 1904, uzavřené mezi Velkou Britanií
Tibetem a polvržené smlouvou ze 27. dubna
1906 mezi Velkou Britanii a Činou; nemění s
tím také závazky, převzaté Velkou Britanil
Čínou na základé čl. I. řečené smlouvy zr.
1906.
Rozumí se, že budbisté, jak poddaní britští
tak rušti, smějí veházeti v přimé styky na půdě
výhradně náboženské s Dalai-Lamou a s ostat-
ními představiteli budhismu v Tibetu. Vlády
Velké Britanie a Ruska se zavazují, poku
bude záležeti na nich, že nedopustí, aby tyto
styky směřovaly proti ustanoventm přítomn
dohody.
ČI. II.
Vlády brilská a ruská se zavazují, každá
se své strany nevysllati zástupců do Lhassy.
Čl. IV.
Obě vysoké smluvní strany se zavazují, ne
vyhledávati a nepřijímati ani pro sebe, ani ve
prospěch svých poddaných žádných koncesí na
železné dráhy, cesty, telegrafy a doly, nebo jiná
práva v Tibetu.
Velká Británie
Rusko
Čína
Lhassy
14
article
ČI. v.
Obě vlády se shodují, že žádná čásť příjmů
z Tibetu, sť v přírodninách, ať v penězích, ne-
může býti zavázána nebo přiřknuta ani Velké
Britanii, ani Rusku a jejich poddaným.
Dodatek ke smlouvě
mezi Velkou Britanií a Ruskem
v přičiné Tibetu.
Velká Britanie opakuje prohlášení, pode-
psané jeho Excelencí místokrálem a generálním
guvernerem Indie a připojené k ratifikaci smlouvy
ze 7. září 1904, stanovicí, že obsazení údolí
Chumbi vojskem britským skončl po zaplacení
tří anuit z odškodného 2,500000 rupií s pod-
mínkou, že tržiště, uvedená v článku II řečené
smlouvy, budou skutečně olevřena po tři léta
že tibetské úřady se v této době přesně podrob
ve všech směrech ustanovením řečené smlouvy
z r. 1904. Rozumí se, kdyby obsazení údol
Chumbi vojskem britským nepřestalo z jakého-
koli důvodu v době, v řečeném prohlášen
určené, že vlády britská a ruská přistoupí na
přátelskou výměnu názorů v té příčině.
Velká Británie
Rusko
Indie
15
article
Dodate k II.
Pan Izvolský siru A. Nicolsonovi.
Petrohrad, 18. (31.) srpna 1907.
Pane vyslančel
V odpověď na notu Vaší Excellence z dnešního
dne mam čest prohlásiti se své strany, že carská
vláda ruská pokládá za prospěšno, pokud bude
záležeti na ní, nedovolovali, leč po předchozí do-
hodě s vládou britskou, po dobu tří let, počinaje
datem přítomného sdělení, přístup do Tibetu jaké-
koli vědecké výpravě.
Stejně jako vláda britská jest carská vláda
ochotna obrátiti se na činskou vláda, aby tato
přijala podobný závazek na stejnou dobu,
Jest ujednáno, že po vypršení tříleté lhůty obě
vlády uváží ve společné dohodě dle potřeby, je-li
vhodno učiniti další opatření, pokud se týče vě-
deckých výprav do Tibetu.
Izvolský.
Izvolský
A Nicolson
Petrohrad
Tibet
17
article
Na první pohled — neboť diplomatický
akt takového rozsahu se nedá posouditi v ně-
kolika okamžicích — se zdá, že Anglie
udělala dobrý obchod: stanoví pevně svá
práva v zálivu Perském (neboť ostatní moc
nosti byly uvědoměny o této dohodě a schvá-
lily ji alespoň mlčky) — urovná své male
afery v Persii — nebude již příčin k lichým
sporům, tím umožní se velká a trvalá bez-
pečnost obchodní — z níž vzejde prospěch
anglickým obchodníkům — což jest koneč
ným cílem anglické politiky. Konečně volné
pole v Afganistanu a zachování statu qno
v Tibetu s takovými zárukami, že Anglie
nepozbude žádné z výhod a práv, jež jí při-
nesla výprava do Tibetu a diplomatické
smlouvy, které byly jejím výsledkem.
Rusko může nyní rovněž zapustiti ko-
řeny v pásmu Persie, jež je mu nejbližší —
mělo posud jen neurčité nároky na Afgani
stan — právo, nebo možnost, znepokojovati
tam Anglii; v Tibetu nemělo ve skutečnosti
leč nepatrný vliv a ovšem také možnost.
škoditi Anglii bez valného prospěchu vlast-
ního. Rusko získává kromě toho spojenectr
a velmi jisté přátelství Anglie — v alliane
a přátelství s Francií a Anglil zaujímá znova
své místo v koncertu velmocí a utvrzuje
evropskou rovnováhu, povždy tak nejistou.
Rusko i Anglie udělaly pro obě strany —
dobrý obchod.
Leč co o tom bude souditi Německo
zvláště jeho všeněmecký tisk! Jak přijmou
Němci prohlášení o Perském zálivu a sto-
leté akci Velké Britanie v těchto vodách?
Němec
Anglie
Persie
Afghánistán
Tibet
Rusko
Francie
Německo
Velká Británie
18
title
Josef Coudurier.
Coudurier
19
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V drobném prodejie
ranní čísle o sobě . . . za 8h
odpoledni -
. . . . za 2 h
Ve slialkách na venkorá:
ranní čisla. . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4 L
Inseráty
plati se hotově napřei.
Předplacení a inserty přijímá admaini-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nucházejí se též radhakce
Hiskárna s eapedice „Národních L.istů“
Rukopisy se novraesjí.
20
article
dosud v Haliči terorisovali voliče, bývali z pra
vidla okresní h jtmani.
Všechny tyto ústupky, jak praveno, kon-
servativná pravice připouští, ale k dalšímu
ústupku, k volebnímu právu rovnému, se
prý přinutiti nedá, poněvadž haličský sněm jako
jediný polský sněm musí zachovati i nadále
svůj polský ráz a musí míti zabezpečenu větši-
nu, která je zralá, aby vyhověla polským poža-
davkům národním a sociálním. Proti Ru-
sům jest tedy třeba dáti převahu voličům pol-
ským, proti polskému lida dá se nad-
práví polské šlechtě a tím konservativná pravice
dosáhne svého cíle.
Halič
21
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 26. září.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 26. září.
Major Dreyfus v pensi.
Muž, jenž hrál tak osudnou roli ve velké
krisi francouzského veřejného mínění, major
Dreyfus, býv. odsouzenec z ostrova Dáblova,
opouští franouzskou armádu.
Včerejší »Journal Officiel« zaznamenává vy-
stoupení majora Dreyfusa z aktivni službya
jeho zařadění do teritoriální armády. Již před
několika měsíci oznamovaly nacionalistické listy,
že Dreyfus rozloučí se s aktivní službou a jako
důvod uváěly jeho nespokojenost s ministrem
vojenství generálem Pieguartem, který ne-
chtěl Dreyfusa povýšiti na plukovníka dřive nežli
byl na řadě. Jak známo, byl Pieg iart nejhorli-
vějším zastancem věci Dreyfusovy a musil za
»aféry« opustiti armádu, jsa kompromitován svým
okázalým straněním Dreyfusovi. Zdá se všsk,
že přičinou Dreyfusova vystoupení ze služby
vojenské je též jeho chatrné zdravi, jež bylo
otřeseno vězněním na ostrově Dáblově.
Dreyfus
Dáblův
Pieguart
Pieg
Dreyfusův
Praha
22
article
Hlasy listů o angloruské smlouvě.
Anglické listy dnešní promlouvají důkladně
o smlouvě té. Většina pozdravuje ji s velikým
zadostučiněním. Doufá, že přiště na základě
smlouvy tě veškeré sporně otázky budou klidně
projednávány a vyřizovány.
»Daily News«, ač vládě jinak příznivá,
myslí však, že nelze smlouvu uvésti v soulad
se zásadami zahraničné politíky liberálů. Persie
vydává prý se v ruce nejreskcionářštějšího státu.
Britskému zboží dopřeje se sice teoreticky vstup
do Persie, ale ruští agenti, kteří kontrolují banky
a dopravu zboží, mají tim britský obchod
v moci. Úzký pruh země, v němž uznávají se
anglieké zájmy, jest okraj pouště, jehož kon-
trola může nám jen rozpaky způsobiti.
Hlas tento jest ale skorem výjimkou v lisku
londýnském.
»Standard« sděluje, že ač o Perském
zálivu není ve smlouvě rozhodnuto, že ruská
vláda podala za vyjednávání ústní prohlášení,
že uznává zvláštní postavení Anglie na Perském
zálivu. Týž list míni, že Němei nesmí býti ne-
spokojeni, poněvadž vláda německá byla sou-
časně o postupu vyjednávání zpravována a ná-
mitek nečinila. V této příčině lze si ovšem ale
pomysliti něco o kyselých hroznech ! ..
»Times« projevují mínění, že smlouva
povede ve všech dílech světa k užší shodě
mezi Anglií a Ruskem a že v souvislosti s nej-
novějšími přátelskými styky rusko-japonskými
obnoví i rovnováhu na dálném Východě, ohro-
ženou nedávno ještě známými zápletkami.
Čásť anglických kruhův rozhodujíeích soudí
též, že Rusko zlskalo v Persii mnohem více
než Angle, jež tam má ruce svázány
S napjetím se hledí k tomu, jaké stano-
visko Německo ke smlouvě zaujmel
Němei
Ruska
Persie
Anglie
perský záliv
Rusko
dálný východ
Německo
Daily News
23
article
Obrovské loďstvo americké. — Přípravy proti
Japonsku.
Dle »American Journalu« usnesla se admi-
ralita Spojených států vystavěti veliké loďstvo,
jež nahradi lodi, vyslané teď do Tichého oceanu.
Mají býti vystavěny zvláště 4 bitevní lodi, kteréž
překonají ještě typ »Dreadnaughtu«. To doka-
zuje, že Unie chce v oceanu tom vy-
držovati stálé loďst vo.
Japonsko
spojený stát
American journal
24
article
Sire,
mám čest zaslati přiloženou smlouvu, jež byla
dnes podepsána p. lzvolským a mnou za účelem
rozřešení jistých otázek, týkajících se zájmů Velké
Britanie a Ruska v Asii.
Rovněž dovoluji si zaslati notu, kterou jsem
obdržel od p. Izvolského v odpověď na moje sdě-
lení, jehož opis jest připojen, v příčině přístupu
vědeckých výprav do Tibetu.
A. Nicolson,
Smlouva.
Jeho Veličenstvo král spojeného královstv
Velké Britanie a Irska a zámořských britských
území, císař Indie a Jeho Veličenstvo car všech
Rusů, vedeni upřímnou snahou urovnati vzá-
jemným souhlasem různé otázky, týkající se
zájmů jejich států na pevnině asijské, rozhodl
se uzavříti dohody, směřující k tomu, aby se
předešlo veškerému nedorozumění mezi Velkou
Britanii a Ruskem vzhledem k těmto otázkám
a jmenovali k tomu účelu svými plnomocníky
Jeho Veličenstvo král spojeného království
Velké Britanie a Iiska a zámořských britských
územi, císař Indie right hon. sira Arthura Nicol-
sona, svého mimořádného vyslance a plnomoe-
níka u Jeho Veličenstva cara všech Rusů;
Jeho Veličenstvo car všech Rusů hofmistra
svého dvora Alexandra Izvolského, ministra za-
hraničních záležitostí.
Tito ukázavše si své plné moci, jež shle-
dány v řádné a náležité formě, dohodli se o ná-
sledujícím:
A Nicolson
Rus
Arthur Nicol
Izvolský
Velká Británie
Rusko
Asie
Irsko
Indie
spojený království
25
article
Dohoda o Persil.
Vlády Velké Britanie a Ruska, zavázavše
se navzájem respektovati integritu a neodvislost
Persie a přejíce si upřímně udržení pořádku
v celém obvodu této země i jejího pokojného
Smlouva o Afganistanu.
Vysoké smluvní strany, aby zajistily úplnou
bezpečnost na dotyčných hranicích ve střední
Asii a zachování pevného a trvalého míru
v oněch krajích, uzavřely následující smlouvu
Čl.I.
Vláda Jeho Veličenstva britského prohla-
šuje, že nehodlá měniti politický stav Algani-
stanu.
Vláda Jeho Veličenstva britského se dál
zavazuje vykonávati v Afganistanu svůj vliv jen
ve smyslu pokojném a neučiní sama v Aígani-
stanu ani nepovzbudí Afganistan, aby učinil opa-
tření, ohrožující Rusko.
Carská vláda ruská se své strany prohla-
šuje, že uznává, že Afganistan leží mimo sféru
ruského vlivu a zavazuje se použiti ve všech
svých politických stycích s Afganistanem pro-
střednictví vlády Jeho Veličenstva britského
zavazuje se také nevysílati do Afganistanu žád-
ných jednatelů.
Velká Británie
Rusko
Persie
Afghánistán
Asie
Aígaň
26
article
Ježto vláda Jeho Veličenstva britského pro-
hlásila ve smlouvě, podepsané v Kabulu dne
21. března 1905, že uznává dohodu a závazky.
uzavřené se zemřelým emirem Rahmanem a že
nemá žádného úmyslu mísiti se do vnitřní sprá-
vy afganského území, zavazuje se neanektovat
a neobsaditi nižádnou čásť Afganistanu proti oné
smlouvě a nemísiti se do vnitřní správy tétu
země s výhradou, že emir splní své závazky,
uzavřené již s jeho strany vůči vládě Jeho Veli-
čenstva britského ne základě zmíněné smlouvy.
Přítomná smlouva bude ratifikována a rati-
fikace budou vyměněny v Petrohradě pokud
možno nejdříve.
Na důkaz toho dotyční plnomoeníci při
tomnou smlouvu podepsali a přiložili sv
pečeti.
Sepsáno v Petrohradě v dvojím prvopis
dne 18. (31.) srpna 1907.
(L. S.) A. Nicolson.
(L. S) Izvols kt.
Dodatek I.
Sir A. Nicolson p. Izvolskému.
Petrohrad, 18. (31.) srpna 1907.
Pane ministře!
Vzhledem k dohodě v příčině Tibetu, podepsan
dnešního dne, mám čest učiniti Vaší Excellenci
následující prohlášení:
Vláda britská pokládá za prospěšno, pokud bude
záležeti na ní, nedovolovati, leč po předchozí do-
hodě s vládou ruskou, po dobu tří let, počínaje
datem přítomného sdělení, přístup do Tibetu jaké
koli vědecké výpravě s podmínkou ovšem, že po-
dobná záruka bude dána se strany carské vlády
ruské.
Vláda britská jest dále ochotna obrátiti se na
vládu čínskou, aby tato přijala podobný závazek
na stejnou dobu; rozumi se, že stejný krok učiní
také vláda ruská.
Po vypršení řečené tříleté lhůty uváží vláda
britská ve společné dohodě s vládou ruskou dle
potřeby, je-li vhodno učiniti další opatření, poku
se týče vědeckých výprav do Tibetu.
A. Nicolson.
Rahman
A Nicolson
Izvols
Izvolský
Afghánistán
Petrohrad
Tibet
27
article
V Praze, 26. září. (Volební oprav
haličská./Přání vídeňské vlády, aby se vo-
lební reformy ve všech korunních zemích pro-
vedly dle jedné šablony, aby se totiž k dosavad-
ním kuriím přidala ještě nová, všeobecná kurie
se asi nesplní. Gessmanův návrh na změnu zem
ského volebního řádu v Doln. Rakousích liší se
už značně od původní šablony, a přece zástup-
ce vlády ve včerejší schůzi sněmovního výboru
ohlásil, že vláda proti volební osnově dolno-
rakouské nemá podstatných námitek. Gessman-
nův návrh je ovšem vypracován ve prospěeh
antisemtů, kteří jsou nyní spolehlivou oporou
kabinetu Beckova.
Ještě odchylnější od staré šablony jest
Bobrzyňského návih na změnu volebního řádu
haličského. Tento návrh dělí voliče především
ve dvě velké skupiny, zájmovou a všeobecnou.
v zájmové skupině tvoří novou kurii „vyšší in-
teligence“, v níž má miti většinu vyšší byro-
kracie a ve všeobecné skupině zavádí plurální
hlasování, tedy vesměs novoty, jichž ve starém
volebním řádu nebylo. Sněm, který by vzešel
z voleb, provedených na základě volebního řádu
Bobrzyňského, měl by bezpečnou většinu kon-
servativně šlechtickou a byrokratickou a byl by
vlastně posměcbem nad požadavkem lidoveů.
demekratů a Rusů haličských, dovolávajících
se změny volebního řádu proto zvláště, aby ny-
nější šlechticko-konservativný sněm byl zdemo
kratisován.
Gessmanův
Rus
Praha
Rakousy
Gessman
28
article
A přes to demokratické a liberální kruhy
haličské mají obavu, že i takto upravený volební
řád může v nynějším sněmě najíti potřebue
kvalifikované většiny. Demokratická levice halič
ského sněmu čítá nyní 30 členů, polští lidove
s Malorusy s sociálním demokratem mají cel
kem 25 poslanců, takže celá oposice by měla
55 hlasů proti 106 hlasům konservativným, kle
ré by stačily na přijetí osnovy, kdyby oposic
nezmařila hlasování odchodem ze sněmovny
Konservativné pravici jde tedy nyní zvláště o to
aby umožnila nějaký kompremis s demu-
kraty a přiměla je, by neopouštěli sněmovnu
až dojde na hlasování. O ten kompromis se nyn
jedná.
Konservalivná sněmovní pravice, soudě dle
krakovského „Czasu“, vzdala se už leckterých
zpátečnických zásad, kterých hájila ještě pře
rokem, když se rodil říšský volební řád. Jes
sice dosud nepřítelkyní všeopecného v-
lobního práva, ale uznává, že je musí povoliti
když se všeobecně volí i do říšské rady. Ústu-
pek takový uznává nutným pro uklidnění země.
Stejně se vzdává odporu proti nepřímým
vclbám a sice, jak přiznává „Czas“, prcto, že
ostatní korunní země, zrušivše už dávno nepří-
mé volby, působí „špatným příkladem“ na lid
haličský. A připouští konečně i tajné hlaso-
vání, ač je si vědoma, že veliká část haličských
veličů je bezgramotna, neumí tedy ani napsati
jméno svého kandidáta, ale tajné hlasování bude
prý přec lepší, než nynější veřejné, ústní hlaso-
vání, při němž „radíkální agitátoři“ mohou tero-
risovati voliče a nutiti je, aby volili kandidáta
jim vnucenébo. Snad je v tomto posledním dů-
vodu vtip, neboť „radikálnými agitátory“i, kter
29
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Komise školská konala včera dopoledne schůzi
za předsednictví posl. dvor. rady prof. dra. J. Čela-
kovskébo. Posl. Houra po přidělení nových
petie přislušným referentům přál si, aby návrh posl.
Vojty a pelice obce Stráže za koedukci na ško-
lách měšťanských přikázány byly zemskému výboru.
aby věc prozkoumal a podal zprávu, je-li záhodno,
domáhati se příslušné změny říšského zákona. Posl
Vollgruber připomenul, že návrh odporuje řiš-
skému zákonu i školnímu řádu, a navrhl přechod
k jednacímu pořadn. Posl. Anýž příznal, že po-
žadavek v petici obsažený odporuje platným zá-
konům i nařízením, ale to nevylučuje, abychom se
domábali změn v zájmu školy a mládeže, jinak
nemohli bychom vůbec způsobiti žádoucích oprav
platných zákonů a nařízení. Souhlasil s návrhem
referenlovým, který většinou hlasů byl také přijat.
profesor
doktor
Posl
Houra
Vojta
Posl Vollgruber
Anýž
30
article
Po návrhu posl. Houry odkázán byl zemskému
výboru i návrh posl. Blahovce, aby vydán byl
zákaz, dle kterého mládež pod 16. rok věku svého
kouřiti nesmí. Zemský výbor vyjednávati má s vládou
o vydání příslušného zákona. Posl. dr. Kotrbelec
referoval obšírně o žádosti, dle které učitelům tělo-
cviku na středních školách nemá býti přikázáno
týdně více hodin než 20. Navrhl, aby zemský výhor,
dohodnuv se s úřady školními, podal v příštím za-
sedání návrh na změny zákonů z r. 1854 a 1905,
kterými by vyhověno bylo tomuto požadavku učitelů
tělocviko, jenž školskou komisí uznán za odůvod-
něný, kterýžto návrh byl sehválen.
Týž referent navrhí, aby vyhověno bylo žádo-
stem Ústředního spolku českých profesorů a něm.
spolku »Deutsche Mitlelschule«, aby učitelům kre-
slení snížen byl počet vyučovacích hodin na 20
týdně. Zemský výbor má se dohodnouti se správou
vynčovací a podati v příštím zasedání návrh na pří-
slušnou změnu zákona zemského z r. 1895. — O pe-
lici německého spolku učitelstva měšťanských škol
za změnu zákona z 19. února 1870 referoval posl.
Müller a navrhl, aby zemský výbor po dohodě
s úřady školními předložil osnovu zákona se změ-
nami v tom smyslu, aby v každém správním ob-
Houra
Posl
doktor
Kotrbelec
Müller
Blahovec
spolek » Deutsche Mitlelschule