1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 265. ze dne 25. září 1907.
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Iron and Steel Instilut.
Z Vídně, 24. září. (K. k.) V dnešní schůzi Iron
and Steel Inatitutu promluvil Thwaites o použl-
vání plynů ve vysokých pecí k výrobě slektrické
energie, o čemž se rozpředla čilá debata. Po před-
nášce o kalení oceli sir Bell ve svém doslovu
vzpomněl protektora arciknižete Bedřicha, projevii
srdečný dík za přijetí ve Vídni a konečně členům
výkonného výboru. Odpoledne byli členové sjezdu
salonním vozem elektrické pouliční dráhy dovezeni
do schönbrunnského parku. Zejtra podníknou výlet
na Sněžník a večer bude ve velkém sále hudebního
spolku slavná hostina.
Z Vídně, 24. září. (K. k.) Na hostinu u arci-
knížete Bedřicha na poctu sjezdu Iron and Sleel
Institulu dostavili se anglický velvyslanec sir Go-
schen, předseda sjezdu sir Bell a ostatní účastníci
ze všech zemí. Před hostinou byl arciknížeti doručen
čestný diplem společnosti.
Akcie Škodových závodá.
Z Vídně, 24. září. Při úvěrním ústavě zřízený
syndíkát pro vydání Škodových akcil se rozešel.
Opět insolvencs v Pešti.
Z Vídně, 24. září. (»N. Fr. Pr.«) Továrna na
barvy a fermež firmy Lustig Beck v Pešti
stala se insolventní. Pasiva obnášejí 600.000 kor.
Zúčastněny jsou také anglické a francouzské firmy.
Spory amerických železnie.
Z Nového Yorku, 24. září. (K. k.) Býv. předseda
illinoisské ústřední dráhy Fish rozesílá akcioná-
řům, zapsaným v knihách společnosti, cirkulář,v
němž prohlašuje, že poslední zpráva správní rady
o čistém zisku obsahuje zjevně nesprávné číalice.
Obviňuje ředitele, kteří jednají v zájmu společnosti
Union Pacifie, že zneužívají své právemoci a vyzývá
akcionáře, aby mu udělili plnomoc, by společnosti
Union Pacific zabránil, vykonávati na dále rozhodu-
jící vliv na ústřední dráhu illinoisskou.
Thwaites
Bell
Bedřich
Škodův
Vídeň
Sněžník
Pešť
Francie
Nový York
Lustig Beck
Union Pacifie
Union Pacifik
Iron and Steel Instilut
Iron and Steel Inatitut
Iron and Sleel Institul
8
article
Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních.
V Praze, 22. září.
Týden právě minulý nevnesl do situace na trzích
cukerních žádných závažných momentů nových, je
by poskytovaly také doslalečně látky ke zpravo-
dajství, takže trhy následkem toho a na rozdil o
období předminulého nesly ponejvíce ráz klidný.
více méně důvěřivý.
Vnitřní situnce artiklu stanula nyní na jakéms
mrtvém bodu; továrny jsouce z valné části vypro-
dány, jevily tentokráte málo chuti vystoupiti se zbyt-
kem zboží neprodaného na trhy a to tím spíše, an
sklizeň řepní přes veškeré naděje nezdá se, že do-
sálne výše loňské, kterážto okolnost v době pozdější
— nenastanou-li nějaké mimořádné poměry — může
míti za následek další vzestup cen, jenž by továr
nám přišel velmi vhod
Také spekulace jevila tentokráte naprostou ne
fečnost, neboť jsouc majitelem velké části předpro-
daných tkrů na pozdější lhůty a opírajíc se rovnět
o nejistý dosud výnos řepní sklizně, neměla pohnu-
tek k nějakým byť i sebe menším odprodejům, jež
by za nynějších cen valného zisku ji ani nepřinesly.
Naproti těmto dvěma momentům i koupěchtivost
byla pramalá a to jak se strany spekulace, jež vy-
čkává dalšího vytváření se situace cukerní, tak i se
strany rafinerií a konsumu. Rafinerie, které dle mí-
něm mnohých nejsou na dlouhou dobu surovinou
zásobeny, odůvodňovaly tenktokráte svoji zdrželi
vost netečností konsumu a to zejména německého
nutno ovšem při tom nespouštěti se zřetele, že dři
vější stoupání cen přimělo maloobchod k opatřen
zásob na delší dobu, takže nynější zdrželivost v dů-
sledcích toho nastala sama sebou a pomine opět
jakmile první zprávy o výtěžku sklizně na trhy
proniknou.
Praha
9
article
Náš trh se surovinou řídil se po celý týder
tendenci cizinou udávanou, při čemž ceny nepatrně
koli.aly. Obchod vázl téměř úplně, neboť to-
várny za nižších cen nejevily ochotu k odprodejům
týden končí proto směrem klidným a cenou K 22.6
za zboží pohotové i na říjen-prosinec v paritě ústecké
Na našem trhu s bílým zbožim vládl klid
až do čivrika, kdy uvolněny byly další 3% kontin-
gentu na září-říjen, takže obchod sice poněku
oživnul, nicméně však nemohl se úplně rozvinouti.
jelikož zejména pro říjen scházelo kupců a mnohé
rafinerie vymiňovaly si, aby uvolněné kvantum již
do konce září bylo odebráno, čemuž druhá ruka se
zpěťovala s ohledem na své dřívější uzavírky.
Došlo proto jen umístění zbozží hledanějších
známek za cenu K 71.— z továrny. — Trh 1ondýn-
ský s bílým zbožím vykazuje v minulém týdnu jen
malé obraty, jelikož konsum jevil tam stejnou zdrže
livost jako na trzích kontinentálních, kupuje „z ruky
do úst“. Za náš granulated placeno tam včera sh
11.9 za zboží pohotové a sh. 11.71/% za říjen- prosinee
— Na trhu terstském převládalo z počátku
týdne smýšlení klidné, jež včera ustoupilo chabému.
Centrifugální pilé poholové nabízeno tam včera z
K 28.50 až 30.50 a na listopad-březen za 28.50 az
29.25.
Trhy německé trpčly rovněž v minulém
týdnu všestrannou nechuti jak ke koupi tak i k od-
prodejům, následkem čehož vládlo na nich po celý
týden smýšlení klidné a ceny po menším kolísání
končí se ziskem as 10—15 fen.
Zřejmé zásoby světové obnášely v minu-
lém týdnu:
1907
1906
rozdíl
tun tun
tun
dle Lichta . . 1,326.852 1,424.626 ( — 97.774
Spotřeba cukru obnášela dle úřadních dat:
v srpnu
v září-srpnu
1907 1906 1906-7 1905-08
v tuná ch
K 28.50
10
article
Rakousko . 45.255 53.704 539.611 532.402
Německo . . 115.069 119.679 1,172.459 1,139.745
Francie . . 52.233 42.657 649 874
645.161
Nizozemí. . 9.235 8.885 105.212 99.344
Belgie . . . 7.143 6.353 82.423 81.495
Anglie. . . 174.729 174.640 1,862.076 1,849.916
Sev. Amerika 180.578 2211.607 1,963.688 1.950.599
Celkem 534.242 626.525 6,375.343 6,298.665
Ohledně stavu řepy možno konstatovati, že mi-
nulý týden přinesl této další zlepšení co do váhy
keřene, tak i co do cukernatosti. U nás v Čechách
v ostatním Rakousku lze proto za to míti, že sklizeř
letošní od loňské valně diferovati nebude, an scho-
Eek v cukernatosti bude vyrovnán množstvím. Ne
tak spokojeni jsou v Německu, kde odhaduje se scho-
dek sklizně na 5%. Rovněž i ve Francii, Belgii, Nizo-
zemí a Švědsku doznala v posledním týdnu řepa
zlepšení, nicméně však ani toto stávající schodel
Rozbory řep v minulém týdnu podávají násle-
dující obraz:
Průměrná váha Cuker
kořene
chrástu
natost
gram ů
proc.
Severozápadní Čech y:
Rakousko
Německo
Francie
Nizozemí
Belgie
Anglie
Amerika
Čechy
Niza
12
article
před týdnem . 349
17.4
loni . . . . 280
Střední Čechyr
lefos . . . . 431
před týdnem . 433
loni . . . . 373
Východní Čech yi
východní Čechy
14
article
letos . . . . 345
před týdnem . 326
loni . . . . 313
letos . . . . 387
před týdnem . 371
loní . . . . 355
15
article
Rakousko-Uhersko:
letos. . . . 394
před týdnem . 369
15.6
loni . . . . 375
Z kolonií oznamuje Kuba, že na mnohých
místech spadly hojné srážky, kdežto ostatní okresy
trpí suchem. Louisiana hlásí počasí příznivé a má s
za to, že sklizeň třtiny bude tam as o 120.000 tun
vyšší loňské. Rovněž tak i na Portoriku, Trinidadu
Barbadosu panují povětrnostní poměry velmi přiznivé
a podporují naději do vydatné sklizně. Na Jávě oče
kává se sklizeň asi o 50.000 tun větší, takže by do-
sáhla asi 1,.200.000 tun.
Rakousko
Uhersko
Kuba
Louisiana
Portoriko
Trinidad
Barbados
Jáva
17
article
Z trhů peněžních. (24. září) Bursy po většině
nesnadno uhajují si pevnější smýšlení. V Paříži nasta
pokles ruských rent na pověsti o odsloupemí Stoly-
pinově, a také new-yorská bursa zaslala slabší kursy
Ve Vídni rozlaďují uherské úpadky a vyrovnání
očekává se s napjetím referát gen. sekretáře Prangra
v příští schůzi generální rady Rakousko-uherské
banky.
Praha. Dnešní bursa minula opět zcela bez
obchodu, kunsy rovněž nevykazovaly žádných pod-
siatnějších změn a podáváno pouze za akcie: Prvn
čes. tov. orient. cukrovinek K 250.—, „Merkuru“-
směn. akc. spol., K 603.—, První pražské zastavárny
K 450.—, Kolínské továrny káv. náhražků K 610.—
pivovaru v Čes. Dudějovicích K 825.—, Živnostensk
banky K 241.—, České banky „Union“ K 239.50
České spol. pro průmysl cukemní K 146.—, strojírny
Daňkovy K 451.—, Pražské úvěrní banky K 524.—
Hospod. úvěrní banky K 382.—, České prům. banky
K 414.—, Podolské cementárny K 198.—, Akc. tov.
na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 404.—, První
českomoravské strojírny K 845.—, Královéhradeckého
úvěrního ústavu K. 447.—, První české akc. pojišt
na život K 243.— peníze.
Bursa
Daňkův
447
Paříž
Vídeň
Rakousko
Praha
Kolín
akciový . společenský
Živnostensk banka
Český banka
Český společenský
úvěrní banka
Český průmyslový
18
article
Vídeň. Nodostatek peněz při ultimu (nebylo
možne dostati peněz pod 5'/2%%) způsobil na začáleční
burse přísnou zdrželivost. Obchod byl klidný. Většína
kursů zůstala celkem pevná. Uherské kreditky se
zotavily. Na polední burse zdrželivost potrvalaa
ačkoli působily různé nepříznivé mementy, nedošlo
přece k větším otřesům. Na konec bursy berlínskými
nákupy lombardek a akcil státní dráhy způsobens
byla reprise těchto papírů. Všeobecná nechuť potrvala
do konce. Kreditky se upevnily. Uherské kreditky
poněkud povolily. Akcie uherské Hypoteční banky
se zotavily. Akcie státní dráhy a jižní dráhy se zlep-
šily. Alpinky získaly berlínskými záznamy. Akcie
pražsko-železářské a petrolejářské povolily. Akcie
mostecko-uhelné klesly. Trh rentový byl nezměněn.
Na eskontním trhu stav peněz nezměněn. 5709.
Berlin. Motivem ke vzestupu kursů akcií Har
penské společnosti bylo asi totéž ce včera. Větší pa-
řížské koupě, zvýšení cen uhlí i zprávy o postátnění
způsobily čilejší ruch v akciích jmenovaného pod-
niku i v ostatních uhelnodolných hodnolách. Ze vze-
stupné tendence těchto titrů profitovaly neméně akcie
železářských společností a docíleno u bochumských
a u Lauřiny huti značnějších přískoků kursových.
Z ostatních skupin zajímaly bursovní kruhy akcie
domácích bank a dopravní podniky rakouské. Kre-
dítky zotaveny. Trh kasovní bezbarvý. Pro tureck
losy a ruské hodnoty ukládací i bankovní zájem slab
ší včerejšího. Soukromý diskont 51/4.7%. Denní peníze
4%, k ultimu 6 3/2 7%.
Lauřin
Vídeň
Berlín
Haro
19
article
Z pražského trhu obilního. V mezinárodním ob
chodě s obilím nastalo malé ochabnutí tendence. Na
včerejší burse znamenána citelně rozhodnů zdrželi-
vost mlynářů v nákupu pšenice. Říjnová lhůta pešt-
ská očekává se s napjetím. Při malých obratech byly
ceny pšenice o 5—10 hal. levnější a znamenaly z Pra-
hy 78—81 kg 11.20—11.65, z Berouna 11.60—11.80-
Karlových Varů 11..80, Kouřimi 76 kg 11.25, Votic
76 kg 11.20. Čilejší byl obchod s žitem. Potřeba
pro severní Čechy jest stále velmi čilá, české žite
přichází na trh již v lepší jakosti a zboží prima n-
cházelo snadno kupce při cenách o 10 hal. vyšších
Na dodávku až do března prodáno uherské za cenu
10.— z Marcheggu. Z Prahy znamenáno 72—75 k
10.00—10.40, z Měšic 10.40, Karlova Týna 10. —
Nymburka 10.40, Čelakovic 10.50, Votic 9.90—10. —
Sudoměřic 9.85—9.95, Benešova 10.00—10.25, Krče
10.30. Ač spokojenost s průběhem obchodu s ječ
menem není veliká, nestali se prodavači ocholněj
šími. Ke slevám není také důvodu, poněvadž po zdra
vých středních druzích jest se strany domácího kon-
sumu značná poptávka. Vybraných druhů není nad-
bytek a jsou kupovány vývozem za plné ceny. Obraly
byly také včera značné a placene bylo z Prahy mer
kantil 9.00—9.25, střední 9.30—9.50, prima 9.60 až
9.85, vybrané až 10.15. Ze Smečna 9.50, Čá slavi 8.60.
8.80, 9.15, Lodenic 9.50, Zákolan 9.50, 9.85, Lysé
9.—, Přelouče 8.80, Chlumce 9.—, Pardubic 8.90 a
9.15, Kolína 8.90, 9.15, 9.40, Měšic 9.25, 9.65, Uhři
něvsi 9.20, Benešova 9.10—9.25, Plzence 9.85, 10.—
Hořovic 9.60, Unhoště 9.40, 9.50, Braníka 9.45, Čes.
Uher
Beroun
Karlová Vary
Kouřim
Votice
Čechy
Marchegg
Praha
Měšice
Karlov Týn
Nymburk
Sudoměřice
Benešov
Krč
Smečno
Lodenice
Zákolany
Lysá 9
Přelouč
Chlumec
Pardubice
Kolín
Plzenec
Hořovice
Unhošť
Braník
kg
20
article
Brodu 9.15—9.50, Kralup 9.25—9.75, Nymburka 8.90
až 9.25, z Kulné Hory 8.80—9.10, z Klo-
buk 9.50, z Neralovic 9.60—9.70, z Mělnika
9.75—10.—, Kouřimi 9.20, Král. Hradce 8.90, Tábora
9.20, 9.50. Obchod s ovsem jest na koupě pro alp
ské země příznivější, ceny stouply o 5 hal. Z Prahy
placeno 8.05—8.25, z Berouna 7.85, Hořovic 7.95.
Kozlan 8.05, Světlé 7.60, Ledče 7.45/55, Golč. Jení-
kova 7.65, Benešova 7.90/8.—, Votic 7.80, Stupčie
7.80, Sudoměřic 7.85, Pacova 7.75/7.85. Za řepku
nabízeno o 10—25 bal. méně, nabídka ochablaa
obraty byly minimální. Ceny 18.25—18.40 nemohly
se udržeti. Kukuřice měla při ceně 7.40 z Vídně za
staré a 6.90—6.95 na listopad-únor za nové zboži
několik obchodů. Záznam máku 36.50—37.50 se ne-
změnil, smýšlení se uklidnilo. Na trh přišlo nové
červené jetelové semeno a oceňováno 65—72 za 50
kg, staré zboží 45—65.—. Bílý jetel jest ve smýšlení
i ceně nezměněn a znamenáno nově zboží 22 —58.
staré 33—46.
K otázce spojení „První české akciové parní mlé-
kárny v Praze“ s akciovou společnosti „Anglo-konti-
nentální společnost pro zhušťování mléka v Praze“
V záležitosti této, o které jsme již psali, došlo nás
následující objasnění, kterému rádi dopřáváme místa.
poněvadž nám jde o věcné prozkoumání otázky zmí-
něné a podotýkáme předem, že nebudeme ani pro
přiště — vrátime se ovšem k věci ještě — posuze-
vati celý projekt s osobních hledisek, kterých přiro-
zeně neschvalujeme. Píše se ná tedy: Správní rad
„První české akciové parní mlékárny v Praze před-
ložila na základě usnešení svého ze dne 20. srpna
t r. informační schůzi akcionářů dne 26. srpna t.r
za přítomnosti 26 akcionářů zastupujících 460 akcií.
konané, návrh na sloučení těchto dvou společností.
Výsledek hlasování byl, že 387 akcií vyslovilo se
Král
Benešův
Brod
Kralupy
Nymburk
Kulný Hora
Kt
Mělnik
Kouřim
Hradec
Tábor
Praha
Beroun
Hořovice
Votice
Sudoměřice
Pacov
Vídeň
Neralovic 9.60
anglickýkonti
Ledeč
kg
21
article
pro sloučení, 15 akcii proti a 58 akcií bylo neroz
hodných. Na základě tomto svolána byla mimořádní
valná hromada „První české akciové mlékárny
Praze“, která konána bude dne 26. září t. r., a na
které státi se má rozhodnutí o tomto předmětu. D
stanov společnosti nabývá usnešení tehdy platnosti
když pro spojení, se společností jinou, hlasují tř
čtvrtiny na valné hromadě přítomných akcií.
Ku právaplatnému usnešení jest nulno dále, aby
valné hromadě přílomni byli akcionáři, zaslupujíe
dvě řetiny akciového kapitálu. Ve správní radě pro
spojení vyslovili se pp.: dr. Fr. Kašpar, předseda
Jos. Zelenka, býv. restauratér na Žofině, místopřed-
seda, Karel Eger, ředitel cukrovaru a velkostatku
Václav Karela, inspektor čukrovarů, Alois Duda, in-
ženýr a továrník, Jesef Tekl, továrník; proti fusi za-
ujali stanovisko Fr. Tomášek, majitel statků v Krupne
a J. Reimann, cukrář a redaktor „Labužníka“ v
Praze. Myšlenka na sloučení mlékáren pražských.
zejména „První české“ a „Radlické“ pochází o
předsedy správní rady dra. Fr. Kašpara, jenž ji před-
icžil správní radě již před dvěma roky k uvážení
správní rada usnesla se, aby otázka talo byla po-
drobně a důkladně prostudována. Po delším vyjed
návání a po přeměně Radlické mlékárny na společ-
nost akciovou, dospěla konečně myšlenka tato tl
daleko, že velikou většinou akcionářů byla akcepto-
vána a následkem tého i správní radou propagována.
Kašpar
Jos
Zelenka
Eger
Václav Karela
Duda
Jesef Tekl
Tomášek
J Reimann
František
Francie
Praha
první český akciový mlékárna Praga
22
article
Jelikož spojení s „Vysočanskou parní mlékárnou“ pro
nerozlučnost s velkostatkem nebylo lze uskutečniti.
přikročeno k meritornímu vyjednávání s mlékárnou
„Radlickou“. Výsledek byl nad očekávání příznivý
Radlická mlékárna, nym Anglo-kontinentální akciová
společnost, odkázána jest v první řadě na české kon-
sumenty v Praze. Zásobovala Prahu a předměstí po
25 let mlékem a má následkem toho veliký etat kon-
sumentů. Založením „První české akciové parní mlé-
kárny“ nebyla tato nikterak poškozena, ba naopak
vykazuje právě takový vzestup produkce, jako „Prvj
česká akciová parní mlékárna“. Z toho jest vidno
že nezasypala česká Praha českou mlékárnu svými
objcdnávkami, jak se všeobecně očekávalo. Ačkoliv
výrobky „První české akciové parní mlékárny“ těší
se všcobecné oblibě, a jsou právě takové, jako vý-
robky „Radlické“, přece musil český závod pro-
dělati tak zv. dělské nemoci, jako každý jiný ne-
utrální podnik obchodní. Radlická mlékárna jesi
dobře vědoma, že spoléhati musí na české konsu-
menty, a že celé assy českého lidu čítá mezí svě
Praha
23
article
odběratele, a proto také jest je snahou, aby kddyž
přetvořila se na podník akciový, pokud možno nej-
větším počilem na akciovém kapitálu zúčastnil se
kapitál český. Úvěrní ústav rakouský, jenž financoval
a prováděl přeměnu Radlické mlékárny v akciovou
společnost, je činitelem vedlejším. Když zaručeno
je, že emittovaný akciový kapitál obou společností
do jisté míry dán bude k disposici za příčinou
upsání českým hankám, jaký tu tedy strach o zmi-
zení českého podniku v podniku německém? Radli-
ckou mlékárnu a její obchod sotva někdo dovede
z pražského trhu vymýtiti. Českému kapitálu je dána
možnost, zúčastniti se jednak splynutím obou závodů,
jednak hojnou koupí akcií nových, na podniku dobře
jdoucím. Myslíme, že nikdo nebude tak obchodně
krátkozrakým, jenž upříti by chtěl, že naskytá se zde
možost, okupovati kus obchodního pole, jenž dosu
byl v rukou německých, kapitálem i duchem českým
A to dle práva. Vždyt ani neni možno, aby závo
na české konsumenty výhradně spoléhající mohl pro-
váděti nějakou propugandu německého kapitáluv
24
article
Praze, v té Praze, která přece stůle více a dojista
úplně bude českou. Další zárukou, že vedení podniku
bude převážně českým, jest to, že do správní rady
vstoupí tři člencvé správní rady „První české
akciové parní mlékárny“. Jelikož čítá správní rada
sedm členů a předsedou jest Čech, bývalý starosta
pan Elhenický na Smichově, jest vidno, že převaha
by byla česká. Rovněž jeden člen správní rady „První
české“ pude sedati v předsednictvu a dva mezi
čtyřmi revisory. Proti zrealisování myšlenky na
sloučení těchto mlékáren zahájena akce pod de-
visou vlastenectví a správní rada obviněna
tím, jako by chtěla zaprodati podnik český kapitálu
německému. Správní rada, jsouc přesvědčena o vý-
hodnosti tohoto kroku, nepodnikla ničeho, nenapadl
ji, aby predem snad obhajovala svoje správné stano-
visko, leč nyní musí tak učiniti, aby obvinění z ne-
vlastenectví odmitla. Podepsaní členové správm rady
Elhenická
Praha
Čechy
25
article
„První české akciové parní mlékárny“ odmítají tudiz
útoky na ni činěné co nejrozhodněji, jsouce pře-
svědčeni jakožto česlní muži o tem, že zastávají věc
správnou a spravedlivou. Spojení obou společnost
bude asi minoritou znemožněno, pak ale nechť zod
povědnost spadne na ty, kteří akci tuto znemožnili,
akci, jež byla nejen zdravou, ale i výborným tahem
spekulativním na šachovnici našeho národního ho
spodářství. Spojením dvou neb tři stejnorodých zá-
vodů nenastalo by nebezpečí zvýšení prodejních ce
mléka, ani snížení cen dodavatelům. Nejboleslnější
stránkou mlékáren, které zásobují Prahu mlékem,
jest, že nemohou snížiti nynější pro-
dejní ceny mléka, aby nepracovaly s proděl
kem. Ke zvýšení cen nákupních přistoupily jen pod
tlakem producentů, kteří za nynějších cen mléko
dodávati nemohou. Není také divu, že producenti
žádaji vyšších cen, neboť je nutí k tomu sociá lni
paměry, peměry dělnické, drahotní poměry surovin.
krmiv atd. Mlékárny uznaly jich oprávněné poža-
davky a zvýšily ceny mléka o 4/10 hal. na litr mléka
A přece nezvýšily prodejní ceny
Praha
26
article
Praze. Stěžejní bod, aby vyhověnc bylo oběma
stranám, jest, že je nulno, aby režie mlěká-
ren byla snížena. A to státi se může jen
fusí podniků nynějších. Na trhu pražském nen
možno, aby ceny mléka, bez lak vysoké, se zvyšo
valy. Snížením režie, jež splynutím stejnorodých zá-
vedů musí nastati, nastane možnost zvý-
šiti ceny dodavatelům mléka, a zabrá-
niti zvýšení cen prodejních v Praze. —
K návrhu na sloučem vedou většinu správní rady
mimořádné důvody následující finanční úvahy: Pře-
dati se má jmění „První české akciové parní mlé-
kárny v Praze“, které pozůstává dle rezvahy
ze dne 31. prosince 1906 z následujících po-
ložek: Hotovost 6647 K 87 h. slavby, pozemky, in-
ventář 528.463 K 40 h, pohledávky v obnosu 91.991
K 13 h, z nichž však dubiosa as 20.000 K jest ne-
dobytných, ledy v ceně 71.991 K 13 h, přeplacené
nájemné a úroky 2178 K 63 h, zásoby, láhve a jiné
potřeby v ceně 25.448 K 34 h, dohromady tedy dáv
„První česká alciová parní mlékárna“ 634.729
37 h. — Oproti tomu povinna „Anglo-kontinentální
společnost“ vyplatiti, pak-li by veškeří akcionáři vyo
placení v hotovosti žádali: za 1000 kusů akcií
405.— (misto nominálních 400.—) 405.000 K. hypo
tekární a konfokorrentní dluby 232.034 K 77 h, dluž
né směnky 39.500 K. dlužné daně 13.582 K 36h
celkem 690.117 K 13 h. tudíž vyplácí „Anglo- konti-
nentální akc. společnost“ proti aktivům převzalým
více o 55.387 K 76 h. — V bilanci ze dne 31. prosine
1906 figurují ještě dvě položky jakožte jmění a sice
zařizovací výlohy obnosem 26.795 K 53 h a ztráta
za rok 1906 3592 K 23 h, kteréž však ve skutečnosti
žédným jměním nejsou a čekalo se jen na zisk
aby tyto položky, jakož i dubiosní pohledávky pen
20.000 K, tudíž celkem 50.387 K 76 h odepsány byly
a bilance na správný základ postavena býti mohla.
Praha
K 77 h
27
article
Z bilance za rok 1906 vyplývá cena akcie, když o
akciového kapitálu 400.000 K odečteme svrchu zmí-
něné zařizovací výlohy, ztrátu a dubiosa per 50. 387
K 76, což nám dá obnos 349.612 K 24 h, tak že
na každou akcii připadne pak 349 K 61 h, kte-
rýžto obnos jest bilanění cenou akci
dnem 31. prosince 1906. Poněvadž Anglo-
kontinentální společnost nabízí 1. lednem 1908 z
jednu akcii K 405.—, tudíž proti výše uvedené bi-
lanční ceně dne 31. prosinče 1906 o 55 K 36 h více
nemůže býti o tom řeči, že by se záved slučoval
za podmínek bilanční ceně závodu neodpovídajících
Kromě těchto úvah vedena byla většina správní rady
při návrhu na sloučení s „Anglo-kontinentální společ-
ností tím vědomím, že při nynějších poměrech nent
možným před uplynutím dalších tří le
16.2
28
article
17.5
17.5
15.3
16.3
29
article
17.4
17.4
16-1
na vyplácení dividendy pomýšleti, a to
z následujících důvodů: Především musí se odepsali:
ztrála za rok 1906 per 3592 K 23 h, dubiosa. as
20.000 K a zařizovací výlohy 26.795 K 53 h, dále
nutno co nejdtive zaplatiti dlužné směnky, za něž
správní rada svými podpisy ručí, per 39.500 K. jakož
i dlužně daně 13.582 K 36 h, tudíž celkem 103.470 K
12 h. z čehož je patrno, že během let 1907, 1908a
1909 na vyplácení jakékoli dividendy naprosto nelze
pomýšleti, poněvadž zisk, obnos tento dosahující, v
příštích třech lelech zaručití nelze. Až výše uvedené
odpisy per 103.470 K 12 h proveďeny budou, zbude
ještě ke zúrokování 147.225 K 2 h knihovních dluhů
k zůrokování tohoto dluhu a k vyplácení 5% divi-
dendy a akciové jistiny 400.000 K jest však zapotřebi
ročního zisku asi 29.000 K mimo 25.000 K k amor-
tisaci staveb, strojů atd. potřebných. Novinami pro-
běhla zpráva, že mlékárna naše v prvních pěti mě-
sících 1 r. vydělala 23.000 K a že dojista do konce
roku celkem vydělá 50.000 K. Jako každý závod,
tak i závod náš vypočítává dle měsíčních rozvah
příbližný čistý zisk. Můžeme sděliti, že rozvaha ze
dne 31. května vykazovala zisku 23.000 K, že však
při tom nebrán zřetel na amortisaci. Z výtěžku však
prvních pěti měsíců nelze posouditi čistý zisk ko-
nečný za celý rok. v našem případě pak zvláště
proto, že mezi tím poměry se změnily, ježto doda-
vatelům mléka v družstvo se sestoupivších bylo při-
dáno 4/10 hal. za litr dodaného mlěka, jak již
v předu oznámeno, a činí pro náš závod přídavek
ten při ročním zpracování 5.000.000 litrů mléka větší
výlohu v nákupu o 20.000 K, s kterýmžto zvýšením
nutno v příštích správních letech a částečně i letos
počítati, ovšem na úkor zisku Již s hora stala se
zmínka o amortisaci, která dosud ročně obnášela
30
article
10.979 K, při čemž na stroje 25% a stavby 19% t.
minimum stanovami přípustně počítáno bylo. Tyto
odpisy jsou však napresto nedostafečnými a mus
v příštích lelech aspeň na 25.000 K zvýšeny býti, co
oddaluje za nynějších výdělkových poměrů ještě
více možnost dividendu vypláceli. — Končice tulo
k objasnění čistě hospodářské záležitosti našich ak-
cionářů určenou úvahu, nebudeme se více ostatními
projevy, které v listech denních uveřejněny byly, ob-
rati, poznamenáváme však, že jádro celé věci spočív
v následujícím: 1. buď vyčkají akcionáři trpělivě dal-
šího vývinu závodu u vědomí, že pro další tři roky
na vyplácení dividendy naprosto nelze počítati a tím
další úrokovou ztrátu v obnosu 60 K na akcii utrpí,
aneb 2. závod náš se sloučí a akcionáři naši obdrží
vyplacený plný nominální obnos s příplatkem 5 K,
tudíž 405 K za akeii, neb konečně 3. vymění akci-
náři své akcie za akcie závodů sloučených, které již
tím, že režie velkozávodu toho značně se sníží.
zajistí slušnou rentabilitu MUDr. Fr. Kaš par
předseda správní rady. Jose! Zelenka, místopřed-
seda správní rady. Členové správní rady: Alci.
Zelenka
Končice
Jos
31
article
Duda, Karel Eger, Václav Karela, JUDr. Stan
Prachenský, Josef Tekl.
Oběh zlatých minci. Rakousko-uherská banka
počala davati zlaté mince do oběhu v roce 1901.
ale jen čásť udržela se z nich mezi obecensivem.
Ovšem oběh zlatých mincí stoupal od roku 1901 do
roku 1905 stále a dosáhl tehdy výše 291.2 mil. K.
V roce 1906 však vrátilo se více mincí, než bylo
vydáno, tak že koncem roku 1906 bylo v oběhu jen
255.2 mil. K. Na hlavu obyvatelstva připadá asi 5k
zlatých mincí, kdežto ostatních peněz (stříbrných.
bankovek, drobných) obíhá za 43 K na hlavu.
Německý zahraničný obchod. V hospodářských
kruzích Německa způsobil výkaz o zahraničném ob-
chodě v srpnu rozladění, poněvadž konstatuje dosti
značné poklesy. Oproti červenci nastal dosti značný
pokles dovozu, zvláště uhlí, petroleje, chemických
farmaceutických potřeb, koží a koženého zboží
strojů. Vývoz uhlí sice stoupl, oproti tomu však po-
klesl silně vývoz surového železa a pokles činí oprot
červenci 44 proc. Pokles vývozu železa jest důsled-
kem nevyjasněné situace ve Spojených státech a po-
trvá-li, bude míti nepříznivý vliv na výsledky něme-
ckých železáren.
Duda
Eger
Václav Karela
JUDr
Prachenský
Tekl
Německo
spojený stát
32
article
Zákaz vývozu obilí v Turecku. Aby čeleno bylo
zdražování chleba v Turecku, vydala turecká vláda
nařízení, jímž zakazuje se vývoz obilí a závádí se
bezcelný dovoz obalí. Pro světový obchod toto opa-
tření ovšem nemá značného významu, poněvadž
jedná se tu celkem o množství 1 mil. metr. cento
nepříliš převyšující
Zvýšení cen dutého skla. Včera konána ve Vídní
schůze rakouských a uherských továren dutého skla,
na níž usneseno, aby vzhledem ke zdražovám paliva
a surovin zvýšeny byly ceny o dalších 5 procent.
Upisování akcil Akciové fovárny na cukrovinky
a čokoládu v Olomouci selkalo se s takovým zdarem.
že tato nyní, kdy došlo jí povolení k upisování akcií
a zřízení akciové společnosti od c. k. místodržitel-
ství v Brně, oznamuje, že 30. t. m. končí upisovac
lhůta. Upisovací přihlášky na malý zbytek neupsa-
ných akcií ochotně vydá »Securitas«, peněžní spo
ečnost s ručením obmezeným v Praze, v Ovocn
ulici č. 15.
Uherské mlýny. Pešťské mlýny usnesly se pře
časem, že omezí svou výrohu 48hodinovým přerušenín
v každém týdnu, když venkovské mlýny připojí se
k této akci do 1. října. A sice měly větší mlýny
lýdně 36 hodin, menší 24 hodin nepracovali. Všechny
venkovské mlýny přistoupily na tuto podmínku, pou-
ze Backův mlýn v Szegedině, zpracující denně 2500
metr. centů obilí, ji zamíll, jsa značně zaměstnán
Jakékoli další vyjednávání bylo marno a tak zdá se
že úmysl pešťských mlýnů se neuskuteční
Připravná schůze měší. právovárečníků v Písku
koná se v neděli dne 29. září 1907 v zasedaci sln
pivovarské o 2. hod. odpol. Na pořadu: Přehleď bi-
lance za minulý rek a návrhy pro valnou hremadu
(6. října t. r).
Turecko
Vídeň
Olomouc
Brno
Praha
Ovocn ulice
Szegedina
Písek
Securitas
Přehleď Combi
33
article
Závody vyorávadol řepních ve Velvarech konsjí
se již dne 26. září t. r. za značného účastenství 15
domácích firem mezi Černucí a Velvary na pozemku
p. Šulmana z Velvar. Ve sboru soudeů zasedají
Hušák Fr., statkář v Knovízi u Slaného, Landa Fr.
statkář a delegát zeměd. rady v Černuci, Kolenský
Alois, ředitel velkostatku v Dejvicích u Prahy, Pracner
Jan, továrník v Roudnici, Šebek Anl., slatkář v Marti-
něvsi, Šimák Jan, statkář a předseda hospod. spolku
v Budohosticích a zástupce okresního výboru ve Vel-
varech. Zemědělská rada, ústřední hosp. společnost
pro král. české a okresní výbor ve Velvarech věnuji
závodům různé medaile a peněžité odměny.
Z obchodní a živnostenské komory v Praze. Z
příčinou čištění úřadních místností nebude se v ob-
chodní a živnostenské komoře v Praze ve čtvrtek
dne 26. září a v pátek dne 27. září 1907 úřa-
dovati. Také zápisný úřad známek a vzorků zůstan
tyto dny uzavřen.
Šulman
František
Kolenský
Šebek
Anl
Šimák
Jan
Velvary
Černuc
Knovíz
Slaný
Dejvice
Praha
Pracner Jan
Roudnice
Mart
Land Francie
okresní výbor v Velavar
živnostenský komora v Praga
34
article
Obchodně-politická ústředna obchodních komor
konala dne 21. září schůzi, na nlž v olázce uzavření
obchodní smlouvy se Srbskem usneseno
vládě sděliti v obšírné zprávě výsledek šetření, jež
sdružené obchodní a živnoslenské komory vykonaly
v posledních týdnech u směrodatných průmyslníků
vývozců dodatkem k dřívějším svým zevrubným p-
dáním. Dále rokováno o otázce bankovní a kvo
tové při vyrovnání s Uhrami a přijata reseluce, jež
zevrubně molivována sdělena bude zůčastněným mi
nisterstvům. V otázce nového slatutu chystaně říšské
rady živnostenské zůstaveno jednotlivým k
morám, aby samy jednollivě podaly event, další ná
vrhy opravné. Zevrubně pak jednáno o otázce uza
vření obchodní smlouvy s Brasilií, o čem
má vládě býti předloženo obšírně exposě, jež má
zvlášťě přihlížeti k brasilskému zdanění obchodních
cestujících, jakož i k zájmům našeho vyslěhovalectví
do tohoto státu. Při tom opětovně vysloveno polite-
vání, že do dnes nepřipravila rakouská vláda záko
vystěhovalecký, kterým by konečně byla zá-
konně upravena otázka pro Rakousko nad jiné tak
důležitá. Ostatní jednání ústředny bylo vyčerpáno
celou řadou drobnějších záležitostí celně. i hospo-
dářsko-politických
Trhy. V Labské Týnici koná se výročn
trh na dobytek a zboží dne 30. září t. r.
Srbsko
Uhry
Brasilia
Rakousko
Týnice
35
article
Insolvence. Jeden z nejstarších vídeňských re-
staurantů »U velké dýmky«, oeil se na černém Prkně
insolvenel. Majitel restauraniu Alois Lackner vyjed-
nává s věřiteli narovnání. Dluhy dosahují výše
450.000 K a věřitelů jest asi 150, mezi nimi v prvé
řadě ovšem pivovary a řezníci. — Dále se oznamuií
insolvence: S. Neusladlla syn Arnošt Neustadíl, prot.
firma v Praze, na Staroměstském náměstí (»U Her-
kula«). Dluhů asi 200.000 K. — Heřman Šchwarz,
obchod s obuví v Tarnopoli.
Pražská burna.
V Praze, 24. září. Oficiální záznamy znějí
Zástavní listy české hyp. banky 50
„ 31/n
Základní úpisy české zem. banky 49%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4
» » » » » (v K) 4 %
Mel. úpisy » » » (ve zl.)
„ » » (v K)
Žel. . . . .
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . .
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . ..
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky
Želez. úpisy ,
Zástavní listy I. mor. spořitelny
» » hal. zem. banky
41/2 0
Kom. dl. úpisy ,,
Železnič. . » „ .
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky
41/2
Lackner
S Neusladll
Neustadíl
Heřman
Praha
staroměstský náměstí
Český průmyslový
Hal
36
article
» » Rak.-zherské banky
„ » Dolnorak. byp. ústavu
34/21
Kom. dl. úp..
31/n
Zástavní listy Rak. hyp. banky
3 v%
Prior. obl. spol, rak. míst. drah
Ruská stát. půjčka z r. 1905
4.20
Únorová spol. renta (v pap.)
4.200
Dubnová , . (vu stř.)
Květnová . . (v pap.)
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renta . . ..
korunová renla ..
3v/2
» investiční » ..
Česká eskontní banka . . . . akeie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .»
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka ..
Pražská úvěrní banka
První česká akc. pojišť. na život
Zal. úv. ústav v Hradci Královéa
Živnostenská banka
Haličská akc. hypoteční banka ,
Rakousko-uherská banka . . .
Českomoravská strojirna . ..
Daňkova strojírna . . . . ..
Rustonova strojirna . . . .
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská tovarna chemická ..
Podolská cementárna . . ..
Poidina huť .
Pražská železářská spole dnost
První česka raf. v Modřanech
„ tov. orient. cukrov.
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Zala
Hradec
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
eskontní banka
první český akciový
Králové živnostenský banka haličský akciový
hypoteční banka
uherský banka
Poidina huť
únorový společenský
37
article
Renty:
kprocentní papírová květnová ..
4.2procentní » únorová ..
iprocentní stříbrná lednová . . .
4.2procentní , dubnová . .
4procentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská . .
3 /zprocentní korunová (invest)
šprocentní zlatá uherská . . ..
4procentní korunová uherská . .
31/aprocentní kor. (invest.) uher..
ruská půjčka . . . . . . ..
Losy
148 75
Celé státní z r. 1860 . . . . .
193 50
240 50
státní z r. 1864 . . . . . . .
438.—
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . . 456.25
143.—
lisské. . . . . . . . . . .
181. —
Zástavní listy
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
35/aproc. Hypot. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4 %
pětiny
turecké
ústřední banka
38
article
Banky:
Česká průmyslova . . . . ..
» »Union« . . . . . . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . . . .
moravská eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . ..
banka pro země rakouské . ..
dolnorakouská eskontní . . ..
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . ..
uherská všeobecná úvěrní . ..
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . .
vídeňská banka »Union« . . ..
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podnikly:
Buštěhradská dráha lit. A . .
Česká severní dráha . . . .
Duchcovsko-podmokelská dráha.
Rak. severorzápadní dráha . ..
Polabská dráha . . . . . .
Pardubická (Jiho-sev.něm. spoj.).
Pražsko-duchcovská dráha kmen.
Pražsko-duche. dráha prioritní
Ústecko teplická dráha
Ferdinandova severní dráha .
Lvovsko-černovická dráha . ..
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní dráha
Štyrako-hradecko- köflašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost
Plzeňský akciový pivovar . . .
Daňkova strojírna . . . .
Brněnská strojírna
Králodvorská cementárna
Mostecká uhlářská společnost
Severočeská uhlářská spole cnost
Ferdinandův
Lloyd
Daňkův
Čechy
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
plzeňský akciový pivovar
40
article
Penizel Zboží
102.—
103.—
98 15
88 50
96.75
96.75
96.75
96.75
41
article
97 15
87.50
96.25
96 25
96 25
46
article
100.—
103. 15
95.90
47
article
96.90
96.60
96. 50
101.—
97.75
100.70
95.40
94. 50
94 50
99.90
93 20
97.75
97 65
87. 75
96 50
50
article
100. —
96 75
93.70
93 50
93 50
97. 20
96.75
96.65
95 5
79 10
84.75
98 15
68.15
86.7
51
article
80.10
85.25
98.35
98 35
96 60
96 60
115.45
96.75
52
article
96.40
96 4
115.2
96 55
239 50
414.—
54
article
240.—
415.—
384.—
528.—
4601.—
242.—
571.—
860.—
455.—
155.—
875.—
203.—
426.—
2647
382 —
524.—
243.—
55
article
447. —
241.—
389 —
1780
845.—
451.—
146. —
825.—
404. —
198.—
2640
58
article
Vídeňská bursa.
59
article
Závěrečné kursy
24. září 23. září
96.40
96 40
98.15
98.15
96 40
96.40
98.15
98 15
115.25 115 25
96.55
96 60
85.90
110..30 110.35
92.75
92 80
81.85
81. 85
84. 75
84.60
148.75
199.50
240.—
436.50
445.—
142.40
183.10
96 25
96 . 55
97 40
87 85
99 75
60
article
96.25
96.50
96.40
87.85
99.75
100.—
62
article
414.—
414.—
382.25
1785.—
297 50
421.50
567.—
603.—
635.75
746 50
1022.—-
529 25
536 50
461 50
63
article
382 25
1792.—
298. 50
423 25
567 50
603.—
635.50
744.—
1022.—
529.25
536.00
461. 50
1065.—
64
article
1065.—
339.—
436 —
429. —
399.—
214. 50
65
article
436.50
428.—
399.—
285.50
2452.—
5155.—
558.50
656.—
152.50
480.—
1012.—
427.—
148.—
66
article
285.50
5155.—
654.75
150. 25
480.—
1013.—
427.—
145.—
2430.—
451.—
910.—
722 —
67
article
2380.—
451.—
915.—
720.—