1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
stu a dttenta testel pte onlebatleá
5
masthead
V Praze, ve středu 25. září 1907.
Praha
9
article
Na rannt a odpol. 1ist,
přelelácí se
v Přaze v sdministruni
na roě sle
ne čtvrt leta . . . . B K —
s droji denáikou
a pořsí
ne čtvrt lala
va stislkéck-
o něsíe . . . . . . 2 K 90h
Pešton:
ka
vet leta
s drojí zlellkou
10
article
E e
E e
rk val
Nesnáze volební opravy pro
sněmy.
Včerejší schůze sněmovny naší byla
značně zastíněna pověstmi a dohady, jež se
navazovaly na přítomnost ministra krajana
dra. Pacáka a ministra obchodu dra. Fořta
Bez tak značně vzrušenů nálada otázkou
jmenování soudních úřadníků a zprávami,
docházejícími z českých škol v uzavíraném
území — přístupna byla všelikým domněn-
kám, jež včerejší večerní listy německé
marně se snažily zažehnati, obávajíce se, že
co chvíli může z Prahy vzejíti nebezpečí pro
svévolné postupování jejich krajanů, kteř
svými resolucemi a projevy sami se uváděj
ve stav protizákonný a nutí exekutivu, aby
konečně vystoupila ze své reservy, ve státě
moderním a právním nemožné a nesnesitelné.
protože otevírá brány skutečné anarchii.
Z tohoto dusného politického ovzduší
vytryskla i domněnka, že sněmu království
našeho nebude popřáno dožíti ani oné skoupě
vyměřené lhůty, jež zasedání jeho byla pů-
vodně vyměřena; ba bylo dokonce i proro-
kováno, že zasedání toto nepřetrvá ani den
sv. Vaclava.
Tím ovšem zmařeny budou i naděje.
jimiž veřejnost širší provázela nynější sně-
mování co do opravy volební. Ačkoliv po-
savadní nečinnost dotýčné sněmovní komise
naděje ony stlačila na míru nejmenší, přece
jen se nedalo tušiti, že volební oprava snad
se ani nedostane do plné sněmovny.
Pacák
doktor
Vaclava
Praha
11
article
Vždyť ode dne zahájení sněmu komise
volební ještě ani nebyla svolána ku poradě
a teprve včerejšího dne doplněna byla volbou
nových členů za pány, kteří z ní vystoupili
ať již z důvodů jakýchkoliv. Neúplnost ko-
mise této poskytla totiž předsedovi jejímu,
dru, Eppingrovi, velmi blízký důvod, aby ji
vůbec nesvolával, protože dle jeho přesvěd-
čení komise, kteréž připadl tak důležitý
úkol, jako jest přichystání volební opravy,
nemůže býti svolána, dokud nebude vykazo-
vati nezkrácený počet svých členů. Včera
tedy již hrozilo nebezpečí předsedovi jejímu,
že důvod, kterýmž se v čas zatarasil — od-
padne. Ale to nebezpečí bylo jen zdánlivé
neboť včera vzdal se opět její člen z tábora
všeněmeckěho; doplňovaci volba za něho
nebude vykonána dříve, než po nejbližší
sehůzi sněmovní, a tak, než bude komise
kompletní nadejde snad již i konec sněmul
Vyložili jsme již na tomto místě, že vo
lební oprava do zemských sněmů, pokud ne-
byla v některých z nich provedena před
tím, než zavedeno bylo všeobecné právo
hlasovací při volbách do rady říšské, se do-
stala touto událostí do takového položení,
jakémž říkají Rusové, že je obtížnější, než
gubernátorské. Neboť jak mají páni sně-
movníci nyní obejíti úskali všeobecného vo-
lebního práva, provedeného do významněj-
šího zákonodárného sboru — do rady řiš
ské, a vrátiti se nazpět k zastaralému
principu voleb dle kurií s případným dopl-
něním posavadních kurií přištipkem tak zvane
kurie všeobecné?
Možno-li jedněm a týmž voličům v jed
nom a témž státě náhle dokazovati, že ne-
jsou způsobilí a schopni voliti na zásadác
rovnosti občanské do sněmů, když ještě ne
dozněly v ušich voličstva přesvědčivé dů
vody pro všeobecné, rovné právo volebnído
širšího zákonodárného sboru, jakýmž jes
rada říšská?
Eppingr
Rus
12
article
Vláda se sice pokoušela hájiti změn
své fronty od zásady všeobecné rovnosti vo-
lební do rady říšské k zachování soustavy
kuriátní pro sněmy zemské administrativními
funkcemi sněmovními, ale možno zjistiti, že
toto vládní stanovisko nepřesvědčilo ve sku
tečnosti nikoho, a zejmena nikoliv ony ši
roké vrstvy občanstva, kteréž přes to, že
všickni občané jsou před zákony rovni —
dosud jsou vyloučeny ze siní sněmoven
zemských.
Možno také zjistiti na všech oněch sně-
mích, kteréž se opozdily s opravou volební.
s jakými nesnázemi a potížemi přistupují
nyní k dílu tomu.
Tak vypomáhá si sněm haličský, poku
se týče jeho dotýčná komise, soutěží nejméně
patera návrhů, rokování o nichž způsobilc
již krisi v několika skupinách haličských sně-
movníků !
Na sněmě dolnorakouském pak »vykou-
zlili« křesťanští sociálové či luegrovci takovy
hrozitánský návrh volební opravy, až všecky
ostatní strany jednomyslně prohlašují, že jes
návrh ten nepřijatelný, protože zcela neza
střeně jest sdělán pouze ku potřebě — lue
grovců. Zkracujeť i dolnorakouský venkov
i dolnorakouská města, za to kamarádsky
rozmnožil mandáty vídeňské, protože jsou
tam křesťanští sociálové na ten čas pány
radnice!
U nás v Čechách konečně odpočívá vo
lební oprava spánkem spravedlivých v pří
slušné komisi, a nikdo nezdá se spěchati
aby ji probudil.
Čechy
13
article
Nemůžeme jinak, než poznamenati tyto
neutěšně zjevy jakožto úpadek vážnosti k nej-
vlastnějším úkolům zákonodárným. Jdou-l
sněmy takovýmito postranními cestami, ne
mohou se dočkati jiných konců, než že jak
nahoře tak dole vážnost jejich bude klesat
dle přirozeného zákona acceleracel
Pravda, za nynějšího zasedání sněmu
se již nedá vážná volební oprava ať nedíme
důkladně připraviti a propracovati, ale ani
promrskati, toho mohla se však všecka v-
řejnost slušně nadíti, že sněm do příprav-
ných prací pro volební opravu vloží jaksi
svůj odkaz pro svého nástupce a že jedno
tlivé strany zaujmou při díle tom stanovisko
důsledné a mužné, jak toho vyžadují pro-
gramové zásady a cíle jednotlivými stranam
hájené! Takto provádí se nesvoláváním ko-
mise pro volební opravu jakási hra na slepou
bábu, kteráž ovšem také dočká se svých dů
sledků v řadách voličstvá při budoucích vol-
bách sněmovních.
14
article
Vyhýbati se jednání o volební opravě
na niž ne-li dnes, tož zajisté zejtra dojíti
musí, to pokládáme za taktiku nejpovážlivější
posledního zasedání nynějšího sněmu; taktika
ona přivede jak se říká »z deště pod okap«.
Mimo to již kolují zprávy, že říšská
rada bude svolána ke dni 10. října, takže
činnosti sněmovní, i kdyby jí nenadeše
náhlý konec, nezbývá tak jako tak nez lhůta
nejděle dvoutýdenní. Kdyby tedy ani komise
sněmovní nepoužila zbývajících ještě chvil a
nepokusila se aspoň vytýčiti základní rysy
díla jí uloženého, jest se obávati rostoucích
zmatků v kruzích voličstva, jehož nálada je
i tak chováním se vlády k přehmatům ně-
meckých krajanů krajně roztrpčena.
Nebudiž též zapomenuto, že do nálady
této zapadne na radě říšské ještě i otázk
vyrovnání rakousko-uherského se svými ne-
sčetnými úskalími a za takovýchto poměrů
má se rozejíti náš sněm, aniž by v otazce
volební pověděl lidu, čeho se může do něho
nadíti?
Či možno se domnívati, že stalo se
dosti, když předseda komise pro volebn
opravu se omluvil, či vysvětlil, proč ji ne-
svolával?
15
article
Sněm království českého.
(Schůze 55.
Sněm království českého.
(Schůze 55.
V Praze, 24. zář.
Jednací pořad dnešního sezení sněmu, ob-
sahující vyřízení různých pelic a pak většinou
projekty meliorační, nedával tušíti významnějá
debatu. Páni poslanci byli také pramalinko po-
zorni k tomu, co se dělo v zasedací síni, jejich
zájem věnován byl více kuloárním pověstem
o napjaté situaci českých ministrů, kteří obs
dostavili se dnes do sněmovny, dr. Pacák jako
poslanec, dr. Fořt jako host. Pověsti takové
rozšiřují zpravidla nejlehčeji, nejhovorněji a nej
ochotněji ti, kdož nejméně jsou informováni
nebo ti, kdož sami nic nevědouce rádi by něco
zvěděli od jiných.
V kulnáru našeho sněmu se tedy dnen
politicky básnilo a prorokovalo, a jedni byli při
tom mrzuti, kdežto jiní se potají radovali. Vše
to bylo tak nevystižné, tak malicherné, nebo tak
lehkomyslné, že nejpronikavější nápravy zásad
a politických základů, jimiž se valná část P.T
pp. poslanců spravuje, musí přáti si každý, kdo
chce, aby budoucnost naše nebyla horší minu-
losti. — —
V zasedací slni zatím vyřízoval se rychle
program schůze. Klid sněmovního apparátu,
jedoucího po obvyklých kolejích, byl oživen,
když poslanec Anýž přednesl jménem školské
komise návrh, aby vládě doporučena byla pod-
pora pražských učitelských kursů universilních,
učitelskou jednotou »Komenský« pořádaných.
doktor
Pacák
Fořt
Anýž
Komenský
Praha
16
article
Přisedící zemského výboru hr. Schönborn
uznal vhodným, vystoupiti proti tomuto kulturně
důvodnému návrhu, poněvadž prý jednota »Ko-
menský« není pro podporu náboženské — roz-
uměj klerikální — výchovy dětí školou. S tímto
argumentem odvážil se hr. Schönborn na parkety
českého sněmu patrně proto, že jest výsledkem
řišských voleb osmělen k výboji. Ale z výboje
odnesl si porážku. Poslanec Anýž ve kratičké,
ale lapidární polemice mu ji přivodil, vysvětliv
hr. Schönbornovi, že se nejedná o to, co pan
hrabě má na mysli. A ve sněmovně nenašel se
již pranikdo, kdo by byl dále předl nitku, kterou
hr. Schönborn z kuželiku své koudele začal
stáčeti. Návrh poslance Anýže byl pak přija
velikou většinou.
Na to měli poslanci, a nejen oni, nýbrž
také všichni posluchači a diváci přiležitost pře
svědčiti se, kterak se na českém sněmě zby.
tečně maří drahocenný čas na úkor a škodu
lepší práce. Několik německých poslanců —
patrně následkem agitace při svých kandidatu-
rách — podali sněmu kdysi návrh, aby se
z okresních hospodářských záložen mohly po-
mocí kontribučenských fondů zakládati záložny
menší, zvláště Raiffeisenky. Komise pak návrhu
tomu vyhověla tím neškodným způsobem, že
doporučuje zemskému výboru, aby naň vzal
zřetel, kdyby někdy nově opravoval zákono
okresních hospodářských záložnách. Vše to do-
hromady neznamená pranic, leda kus mlhy ve
všeobecné mlhovině.
Schönborn
Anýž
ko
Schönborn
17
article
Ale Němci, Všeněmci totiž, kteří dosu
operují s německým venkovem, pp. Iro a Wůs
o tom mluvili — mluvil vlastně pouze poslanee
Iro, kdežto pan Wüst četl jako obyčejně svůj
monolog — oba do zasedací síně ze tři čtvrtin
prázdně s vervou, patrně obvyklou na Chebsku.
Žatecku a Žluticku. Marně: přijat byl bezvý-
znamný návrh komise, o němž referoval český
agrárník p. Hyrš. Hlasování, jež řídil náměste
nejvyššího maršálka dr. Werunsky, zúčastnilo s
sotva 30 poslanců.
Plného zájmu hodna byla zpráva, kterou
poslanec dr. Fiedler podal o úhradě příspěvku
státního melioračního fondu k úpravě horního
Labe a horní Úpy. Na tyto práce poskytuje
stát 60 procent, ale nikoli z obrovských svých
úvěrů pro vodní stavby; 3 miliony korun dává,
vlastně dávati má, ze státního fondu meliora-
čního. Co dáti má země, musila si vypůjčiti. Stát
však již v r. 1903 nechtěl platiti příslušnou kvotu
ze svého fondu melioračního a žádal zemi, aby
Němec
Wüst
Hyrš
doktor
Werunsky
Fiedler
Chebsko
Žatecko
Žluticko
Labe
horní Úpa
18
article
se této vůli — nebo zvůli — přizpůsobila. Za-
vázal se však braditi náklady, spojené se zúro-
čením a umořením této půjčky. Této žádost
bylo vyhověno.
O zprávě se debatovalo, ale způsobem.
který odhaluje všecku nezdravotu poměrů
v zemi.
Mimo to vyřízeno bylo několik melioračníeh
projektů; země na ně přispěje 618 006 kor
Všeněmec inženýr Peters vytkl při těchto pro-
jektech, že Němcům se neposkytuje zrovna
tolik, co Čechům. Zpravodaj posl. dr. Fiedlen
doslovem plným vervy, napjatě sledován hustým
kruhem poslanců, odbyl zaslepeného Všeněmce
dle zásluhy.
Z dotazů na sklonku sezení čtených dlužn
upozorniti na významný politický dotaz posl
dra. Schauera.
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11
hod. 25 minut dopot.
U vládního slolu: místodržitel v královstv
českém hr. Coudenhove a místodržitelský rada
Kosina.
Galerie obsazeny četně.
Návrhy a dolazy
Posl. inž. dr. Kaftan a sbudr. podali návrh n
vydání zákona o pozemštění prodeje uhlí, v králov-
ství českém dobytého.
Posl. Peschka a soudr. podali návrh na poskyl-
nutí podpory na úlevu nouze v okresích rokytnickém
králickém, ústeckém n. Orl. a lanškrounském.
Posl. Blahovec a soudr. podali na místodržitele
dotaz o urychlení poskytnuti státní nouzové sub-
vence řišskou radou povolené 27 obcím okresů vo-
lyňského a strakonického, postiženým krupobitím.
Posl. dr. Šubrt a soudr. podali k místodržitel
dotaz o poměrech na české veřejné škole obecné
v Lomu.
Peters
Němec
Čecho
doktor
Fiedlen
Schauer
Coudenhove
Kosina
Posl
Ing
Kaftan
Peschek
Šubrt
Blahovec
Lom
19
article
Dotaz zní: Již druhý rok trvají neutěšené po
měry na české veřejné škole obecné v Lomu, ale
přes to nestalo se žádně opatření, by závady byly
odstraněny.
1. Do české veřejné obecné školy v Lomu po
čátkem školního roku 19 7/08 zapsáno 469+472
t. j. 941 dítek: lopí 362+ 400=762.
2. Jednotlivé učebny české školy v Lomu mají
prostoru vzdušného pro 69 dltek, tedy všech 11 uče-
ben stačí pro 660 dítek. Chybí tedy pro 281 dítk
5 učeben a ještě 1 tělocvična. Pro rnedostatek těchto
učeben zavedeno bylo loni zyočování polodenní v
4, letos v 6 třídách. Oproti tomu má škola německá
krásný 2patrový palác s 15 učebnami a 1 tělo-
cvičnou, tudiž ve všech třídáčh vyučování celo-
denní.
Městys Lom čítá dle úřadního sčítání 4114
Čechů a jen 3240 Němců, dle soukromého sčítán
přes 5000 Čechů a jen as 3000 Němců.
V. E jsou dojista tyto neudržitelné poměry
známy, a proto lážeme se Vas
Jaké kroky byly učiněny, aby tyto závady byly
odstraněny a kdy konečně zákonu bude platnost
zjednána?
Poslanci dr. Kiemann, dr. Nitscho, dr. Schreiner
Grössl a soudr. podali k místodržiteli dotaz, ve kte
rém se poukazuje na to, že, ačkoliv tříleté volební
období okresaího zaštupitelstva pro soudní okresv
prachatický a volarsvý, ve kterých počet němockého
obyvatelstva 18.026, českého naproti tomu jen 11.0
obnáší, již 4. května 1905 uplynulo, nové volby pr
toto okresní zastupitelstvo vypsány byly teprve
v srpnu 1907, toto vypsání však odvoláno a nové
volby odloženy byly na dobu neurčitou. Interpel-
lanti táží s: místodržitale, které překážky postavily
se výkonu již tak dlouho protahovaných novýcl
voleb v cestu a zdali vláda zamýšlí naříditi bez
odkladné provedení těchto nových voleb.
slib
složili pak rektoři universit, prof. dr. Jar. Goll, rek
tor university české a prof. dr. Sauer, rektor uni
versity německé.
Čecho
Němec
Vasa
doktor
Kiemann
Nitscho
Schreiner Grössl
profesor
Jar
Goll
Sauer
Lom
20
article
Osobní.
Poslancům hr. Clam-Gallasovi a knížel
Rohanovi povolena osmidenní dovolená a posl
Lablerovi a hr. Buquoyovi 14denní dovo
Posl. Pacherovi dovoleno vystoupiti z k
mise pro změnu zřízení zemského
Jednaci pořad.
Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, ž
sněm je způsobilý platně se usnášeti
Na to přešlo se k jednacímu pořadu, je
hož prvaím předmětem je čtvrtý seznam zpráv
komisi o paticích.
Zvýšení výslužného učitelův.
Po návrhu zpravodaje posl. Anýže přijat byl na
vyřízení petic učitelů ve výslužbě za zvýšení výsluž
ného návrh ko nise školské, jimž se zemskému vý
boru ukládá, aby všechny tyto petice vzal v bedli
vou úvahu a v nejbližším zasedání sněmu předloži
příslušné návrhy o peticích, jež v cestě milosti
zvláštního zřetele zasluhují.
Vpočítání služebních let učitelstvu.
Po návrhu posl. Anýže jako zpravodaje přijal
byl návrh komise školské o peticích učitelů a uči
telek za vpočítání lel služebních; návrhem ukláds
se zemskému výboru, aby každou pelici řečeného
obsahu vzal v bedlivou úvahu a v nejbližším zase
dání sněmu předložil návrhy, jak by žádostem po
zákoně i cestou milosti mohlo býti, pokud možno.
příznivě vyhověno.
lená.
Gallas
Rohan
Labler
Buquoy
Posl
Pacher
Anýž
21
article
Universitní kursy učilelské.
Zpravodaj posl. Anýž podal pak zprávu komise
školské o petici učitelské jednoty »Komenský« pre
Prahu a okolí za udělení subvence k pořádání uni
versitních kursů učitelských ve školním roce 1905
a 1906 a doporučil návrh, jímž se vláda vybízl, aby
kursům těm věnovala nejen svou pozornost, nýbrž
aby je po zásluze jako podnik všemu učitelstvu
pražskému a okolnímu velice prospěšný i hmotn
podporovala.
Přísedící zemského výboru posl. hr. Schönbor
prohlásil, že ke své litosti nemůže hlasovati pro návrh
školské komise a sice proto, že loní spolek »Ko
menský« vydal prohlášení, že pracovati chce k tomu
aby nynějšl školský zákon byl reformován v tom
směru, aby náboženská výchova mladeže nebyla
nadále školou podporována, nýbrž aby zůstala ome-
zena na rodinu a kostel. Dle názoru řečníkova i jebo
přátel sluší však spíše dbati toho, aby výchova tato
byla školou ještě více podporována než dosud. Proto
považuje strana řečníkova jakéholiv změny nyněj-
šího školského zákona ve směru snah spolku »Ko-
menského« za vyloučeny. Z toho důvodu také ke
svému politování nemůže hlasovali pro návrh ko-
mise.
Zpravodaj posl. Anýž: Není žádně závady prc
přijetí návrhu komise. Zemský výbor dle návrhu
loho má pouze doporučiti, aby spolku »Komenskému-
byla poskytnuta státní podpora k pořádání univer-
sitních přednášek. O definitivní rozhodnutí zde nejde.
Dnes se žádná určitá podpora nenavrhuje a proto
není důvodu, aby se návrh komise neodhlasoval
Ale i kdybychom takovou podporu navrhli, mohl by
se tento návrh přijali, neboť přednášky »Komen-
ského« se v Praze znamenitě osvědčily a nesleduji
tendence, které naznačil pan předřečník; měly směi
Anýž
Komenský
Komen
Praha
spolek » Komenský
22
article
čistě vzdělávací, ovšem pokrokový, a sněm královstv
českého nemá důvodu, aby pokrokové snahy uči
telstva nepodporoval
Návrh komise byl pak přijat.
Další zprávy komise školské.
Zpravodaj posl. Houra podal pak zprávu ko-
mise školské o petici »Zemské ústřední jednoty uči-
telstva měšťanských škol českých v Praze« za změnu
zákona ze dne 27. ledna 1903 č. 16 z. z. o aktivním
a starobním přídavku a snížení služební doby uči-
telstva škol měšťanských, a podal návrh, jímž sněm
prohlašuje petici tuto za vyřízenou návrhem ze dne
27. října 1905, jímž podobné petice odevzdávají se
zemskému výboru k uvážení a ku podání přísluš-
ných návrhů
Návrh byl přijat.
Zpravodaj posl. Houra podal pak zprávu komise
školské o petici učitelskébo sboru v Kolodějích za
přiznání 30% aktivního přídavku pro učitelstv
v okoli Prahy, a navrhl, aby petice považovala s
za vyřízenou s uvedeným návrhem ze dne 27
října 1905,
Návrh byl přijat.
Zpravodaj posl. Houra navrhl, aby petice Zem-
ského ústředního spolku a jednot učitelských, Jednoty
učitelek a Ústředního spolku českých žen v Praze z
změnu 8§ 32 a 51 z. z. ze dne 27. ledna 1903 č. 1e
z. z., týkajícího se vzdání se služby učitelské pro-
vdáním, odevzdány byly zemskému výboru s vy-
zváním, aby o nich konal šetření, dohodnuv ses
zem. školní radou a aby o nich podal zprávu a pří-
padné návrhy.
Návrh byl přijat.
Zpravodaj posl. Posselt navrhl, aby petice
učitelek za upravení právních poměrů příkázaly se
zemskému výboru, aby se o nich dohodl s vládou
aby svého času podal sněmu příslušnou zprávu
s návrhem.
Návrh byl přij at.
Houra
Posselt
Praha
Koloděje
23
article
Zpravodaj posl. Posselt navrhl, aby pelice před
sedy a učitelského sboru při soukromém sirotčin
u sv. Jana Křtitele v Praze za povolení, aby při
stoupití mohli ku pensijnímu fondu učitelskému, při-
kázala se zemskému výboru s nařízením, by v do-
rozumění se zemskou školní radou konal o této
žádosti potřebné šetření a vyřídil ji potom, poku
možno, příznivě
Návrh byl přijat.
Zpravodaj posl. Posselt navrhl, aby žádost místn
školní rady v Červ. Pečcách za vřadění této obc-
školní ze III. do IV. třídy školného přikázalas
zemské nu výboru k dalšímu šelření, a prokáže-li se
te za luhuje zřetele, k příznivému vyřízení v doroz-
umění se zemskou školní radou.
Návrhbyl přijat.
Zpravodaj posl. Posselt navrhl, aby pelice místní
školní rady ve Vrchlabí za změnu § 15., po případě
§ 11. zákona ze dne 19. prosince r. 1875 č. 86 z. z.
ve příčině praesentačního práva okresní školní rady
příkázala se zemské nu výboru, aby konal šetření v
srozumění se zemskou školní radou a aby poton
po jal ve věci té zprávu, po případě návrb, v nejbliž-
ším za jedání sněmovním.
Navrh byl přij at
Zpravodaj posl. dr. Sedlák navrhl, aby o peli
cích kalechetů škol měšťanských a škol obecných v
příčině povinnosti vyučovaí a některých nesrovna
lostí v úpravě služného uloženo bylo zemskému vý
boru, aby konal šetření a podal sněmu co nejdřív
příslušné návrhy.
Návrh byl přijat.
Druhým předmětem jednacího pořadu
bylo druhé čtení zprávy komise pro zá-
ležitosti zemědělstvl o návrhu poslanee
Jo s. Heinzla a soudr. za změnu zákona ze dne
9. července 1863, týkajícího se kontribučen
ských fondo.
Posselt
Křtitel
doktor
Sedlák
Heinzl
Praha
Vrchlabí
24
article
Zpravodaj posl. Hyrš doporučil návrh komise
aby zpráva o návrha posl. Heinzla a soudruhů před
ložena byla zemskému výboru, aby při úpravě zá
kona o okresních hospodářských záložnách vzal
k návrhu i ke zprávě této náležité zření.
Ke slovu přihlásili se proti pos'. Iro a Hein zel
pro posl. Wü st.
Posl. Iro (proti) vyslovil souhlas s návrhem
zpravodajovým, žádal však, aby peníze kontribučen-
ských fondů staly se jiným způsobem přistupným
rolnictvu. Pak vyslovil se proli domnělé téžkopádno-
sti okresních hospodařských záložen, jž prý s
všechny přizpůsobili Raiffeisenkám, načež žádal
aby změnou zákona dáno bylo obcím, jež mají na-
rok na fondy kontribučenské, samostatné správ
právo o tomto majetku s výhradou práv podílníků.
Posl. Wůst (pro) prohlásil rovněž, že zrušení
kontribučenských fondů jest přáním rolnictva, protote
použiti těchto peněz v Raifleisenkách je vhodnější
nežli v okresních hospodářských záložnách, kde po-
díly zůstávají bez výnosu. Na př. okresní hospodář-
ská záložna v Žatci jest více bankou obchodní
průmyslovou, nežli ústavem pro rolnictvo. Řečník
žádal ke konci rovněž za zrušení kontribučenských
fondů a za přikázání jich nynějším i přištím Raií
eisenkám.
Hyrš
Heinzl
Hein
st
Posl
Žatec
25
article
Posl. Heinzl (proti) prohlásil se solidárním s vý-
kladem posl. Ira a připojil se ke konečnému navrhu
zpravodajovu
Zpravodaj posl. Hyrš v dos'ovu vyslovuje uspo-
kojení, že předešlí řečníci závadně se nestaví proti
navrhu komise.
Návrh komise byl pak přijat.
Da ším předmětem jednacího pořadu bylo druh
čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemskéh
výboru
o způsobu úhrady příspěvku státního melioračního
fondu k úpravě horního Labe a horní Úp
Zpravodaj posl. dr. Fiedler připomenul, že regu
lace horního Labe a horní Úpy byly prohlášeny riš
ským zákonem za objekt, který má země provés
sama. Stát zavázal se pouze ku příspěvku, aby vša
nebyl tím vyčerpán tak zv. velký meliorační fond,
poskytuje stát příspěvek tím způsobem, že zúročuje
a umořuje půjčku, kterou má země na tento pod
nik uzavříti.
Posl
Heinzl
Ir
Hyrš
doktor
Fiedler
Labe
horní Úpa
horní Labe
26
article
Zpravodaj doporučil pak návrh komise, který
zní: Zemský výbor se zmocňuje, aby ke hrazení
oné kvoty nákladu na úpravu horního Labe a horní
Úpy, kterouž ve smyslu zemských zákonů ze dne
13. února 1903 § 32. a 33. z. z. sluší hraditi pří
spěvky melioračního fondu a kteráž činí při horním
Labi 1,284.000 K a při horní Úpě 1,716.000 K, učinil
s odečtením splátek z melioračního fondu již sku
tečně poskytnutých a toho času asi 230.000 K ob-
nášejících u Zemské banky království českého zá-
půjčku za podmínek, na nichž se se Zemskou bankou
království českého dohodne a kteréž vyžadují sou-
hlasu zúčastněných ministerstev.
Potřebu pro zúročení a umoření této dodatečn
půjčky hradí meliorační fond.
Posl. dr. Schreiner poukázal na průtah řízen
o nezbytně údolní přehradě u Krausových bud, jak
koliv záležitost údolní přehrady v lese Království
byla s mimořádným urychlením vyřízena. Pod údolní
přehradou v Království leží celá řada luk, které k
škodě rolnictva povodněmi značně trpí. Řečník v ko-
misi výslovně žádal, aby se vypracoval úplný hospo-
dářský plán a aby rolnictvu se umožnilo použit
odpovídajícího množství nahromaděné vody. Zále-
žitost tato nesmí se vyřizovati pouze v zájmu plavby.
nýbrž musí býti vzat zřetel také na rolnictvo. (P -
chvala.) Řečník poukázal konečně na nebezpečí nega-
livního kompetenčního spora, následkem kterého by
jenom čásť Labe nad Spindelmühle mohla být
regulována, čímž by údolní přehrada u Krausových
buď, která se má zříditi, za krátko uzavřena byl
Posl
doktor
Schreiner
Krausův
horní Labe
horní Úpa
27
article
V drobném prourjír
zanni štslo o sobě . . . za 8
odpůlelui
. . za ž
Ve hllalkách na venkorš
ranní čislo
cdpslednl
. . . . . . 4i
Inseráv
platí se hotevě napřel
Přečplaceni a inserty přljínná udmnini
strace v Marinaské ulicí č. s
Tam nacházejí sa též reňakea
tiskárna a ezpadics „Národnich Listá“
Eakoplsy se nevracsjl.
Národnich
Eakoplsa
Marinaský ulice
28
article
kamením, povodní daleko odnášeným. Řečník končil
žádostí k zemskému výboru za odpomoc v nazna-
čených otázkách. (Pochvala u přátel řečníkových.)
Posl. dr. Ulrich odmítl nejprvé tvrzení před-
řečníkovo, že projektu údolní přehrady v lese Krá-
lovství u Král. Dvora bylo se dostalo přednosti pře
přehrážkou v Krausových boudach. Projekt v las
Království pokračoval tak, jak toho vyžadoval sta
věcí. Baráže tato byla již dávno nejvyšší nutností:
mohli jsme se přesvědčiti při každé povodni, jak
neblaze působil stav dosavadní. Podavají-li se s ně-
mecké strany protesty a povedou-li se až k správ-
nímu soudu, pak se tím brání v provedení důležitého
projektu.
Hlasy: Budeme to dělat Němcům také!
Posl. dr. Ulrich poznamenal pak, že projekt
přehrady v Kransových boudách pokročil již tak, že
se s prováděním jeho co nejdříve započne. Dále
nutno se ohraditi proti nařknutí, jakoby při vodo-
právním řízení nebylo dbáno zemědělských zájmu
ať českého, ať německého zemědělstva. Jmenovite
pokud jde o požadavky jeho, aby přes baráže zří-
zeny byly převozy tam, kde dříve byly atd., všude
se přáním obyvatelstva dle možnosti vyhovovalo.
Posl
doktor
Ulrich
Král
Krausův
29
article
Pokud se jedná o otázku, zda baráž budé také
s to, aby zůrodňující vliv velkých vod na luka a rol
byl zachován, o tom náleží úsudek techníkům. Jest
však podivno, jak dr. Schrelner mohl vysloviti obavu
že přehrada v lese »Království« bude netol ko re,
tenční, t. j. vodu zadržující, nýbrž že bude prove
dena ak, aby sloužila i k využitkování vodních sil
Není důsledno, jestliže s německé strany se to vy-
týká, na druhé straně však, pokud jde o přehradu
Krausových bud, klade se s německé strany požada-
vek, aby byla pořízena také pro využitkování vod
ních sil. Panové proti nám protestují? Což kdyby
chom my se postavili také na totéž stanovisko a brá
nili jim v jejich požadavcích? Pak bychom se do
stali tam, kde žádná z obou stran nechce býti, toti
ke vzájemnému potírání všech hospodářských úkol
(Výborně! Potlesk. Řečníku se blahopřeje.)
Posl. dr. Schrelner doznal, že úpravou horníh
Labe podstatně se zvětšily škody, způsobované střed
ním a dolním Labem, poněvadž tok labský se zry
chlil: pravě proto žádá řečník rychlé zbudování pře
hrady u Krausových bud.
doktor
Schrelner
Krausův
Posl
Labe
dolní Labe
30
article
Vysvětliv pak svoje stanovisko, první řečí sdě
lené, přimlouval se znova za šetření zájmů země
dělských při zřizování hornolabských přehrad.
Zpravodaj posl. dr. Piedler: Sněmu nepřísluší
dnes rozhodovati o stránce technické, nýbrž o stránce
finanční. Rozhodovati o tom, zdali práce regu-
lační správně postupují, náleží jedině komisi rega-
lační. Sněm může pouze vysloviti svá přání a zá-
dosti, které budou ovšem tlumočeny na příslušném
místě. Proto žádáme, aby sněm přijal finanční ná
vrhy komise.
Navrh zomise byl pak přijat.
Dalším předmětem jednacího pořadu bylo druh
čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě
zemského výboru o žádosti městské obce netolickí
za poskytauti zemské podpory na zřízení obscníhe
vodovodu.
Zpravodaj posl. dr. Fledler doporučil návrh ko
mise, aby sbci netolické povolena byla na stavbu
vodovodu zemská subrence 15.000 K, splatná část-
kou 10.000 K v roce 1908 a zbytkem 5000 K v roc
1909 a aby zemský výbor byl zmocněn stanovit
bližší podmínky výplaty této subvence.
Náveh byl bez debaty přijat.
Dalším předmětem jednacího pořadu bylo druh
čtení zprávy komise rozpočtové o zprávo
zemského výboru s osnovou zákona, týkajícího s
úpravy poloka Bačovky a Hlubokého, jakož i melioro
vání pozemků vodním družstvem v Úvčářích v okr.
kolinském.
doktor
Piedler
Fledler
Bačovka
31
article
Zpravodaj posl. dr. Fiedler podal zprávu komise
a doporučil osnovu zákona zemského, již podnii
řečený prohlašuje se za podnik, jenž dle meliorač
ního zákona má býti zemí podporován. Dle §
slibuje se podniku tomuto nesplatný příspěvek z fondu
zemského a to nepřekro čitelnou častkou 204.600
t. j. 30% nákladu regulačního, rozpočteného podl
schválených plánů a rozpočtů na 682.000 K a ne
překročitelnou částku 305.840 K, t. j. 209% nákladu
na zařízení meliorační rozpočteného podle schvale
ných plánů a rozpočtů na 1,529.200 K, tudíž v celku
příspěvek v nepřekročitelné výši 510.440 K a mim
to nesplatný příspěvek stejné nepřekročitelné výše
ze státního londu melioračního s výhradou ústav
ního schválení.
Posl. Pelers litoval, že se nepředkládá ke schvá
lení také aspoň přibližně tak velký německý projekt
o jakém se právě jedná. Čím větší jsou takové cesk
projekty, tím větši jest nespravedinost, kterou zna
mená tato jednostranná předloha. Řečník potom kriti
soval jednání zemského výboru při financování meli
oračních podníků a vyčítal, že na české projekty po
voluje se mnohem více než na německé. Vyslovi
nevoli nad nynějším svoláním sněmu, protože prý
nebyla zjednána parita připravovaných požadavků
protestoval proti »bezohlednému vykořisťování ně
meckého národního jmění k českým účelům.« (Po-
chvala přátel řečníkových.)
Tim bylo rokování skončeno.
Zpravodaj posl. dr. Fiedler (v doslovu): Pan
posl. Peters právě prohlásil, že chce mluvi
z okna, aby řekl německým poplatníkům, jak s
u nás rozhazují miliony. My bychom také mobli
mluviti z okna, abychom řekli, jak se roz ha
zují miliony ve Vídni ve prospěc
Němců (Hlučný souhlas poslanců českých, odpo
německých), ale my tak neučiníme. Tvrdíme jen, že
máme také právo na podporu ze stát
ních fondů.
doktor
Fiedler
Posl
Tim
Peters
Němec
Vídeň
32
article
Pan Peters jistě si dobře nevypočetl, jak se má
věc s nákladem. Podnik, o nějž jde, vyžaduje ná-
kladu přes dva miliony korun. Z toho dá země toliko
půl milionu a stát rovněž půl milionu. Přes milion
korun si musí uhradit sami interesenti. (Tak jest!)
Není-li pan Peters spokojen, ať obrálí s
proti zákonodárci, který nam zákon z r. 1884
vytvořil. Jestliže interesenti se odhodlají k tak těžké
oběti, pak mají právo žádali, aby jim stát i země pod-
pory neodepřely. Jest nejvýš nespravedlivo, vytýkati
nám lakové věci. Že jsou naše hospodářské potřeby
větší než na straně německé, to jest dáno rázem na-
šeho království. Ostatně průmysl, který jest více
zastoupen v územích s německým obyvatelstvem.
také dovolává se podpory státní a my ji
ve Vídni beze všeho povolujeme. Žádame
tudíž pro naše zemědělské potřeby tutěž spra-
vedlnost, jakou máme vůči německému
průmyslu. (Výborně?
Návrh komise byl pak přijat.
Peters
Vídeň
33
article
Dalším předmětem jednacího pořadu bylo druhé
čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě
zemského výboru s osnovou zákona, týkajícího s
meliorování pozemků vodním družstvem ve Velkých
Kosicích, v okrése chlumeckém nad Cidlinou.
Zpravodaj poslanec dr. Fledler odůvodnil navr-
ženou osnovu zákona, v jejímž § 1. podnik má býti
podporován zemí
Člankem 2. slibuje se podniku tomu nesplatný
příspěvek z fondu zemského a to nepřekročitelnou
částkou 10.080 K, t. j. 30 procent nákladu regulačního,
rozpočteného dle schválených plánů a rozpočtů na
33.600 K a nepřekročitelnou častkou 34.066 K, t.j.
20 procent nákladu na zařízení meliorační, rozpočte-
ného podle schválených plánů a rozpočtů na 170.330 K
tudíž v celku příspěvek v nepřekročitelné výší 44 146 K
a mimo to nesplatný příspěvek stejné nepřekročitelné
výše ze statního fondu melioračního s výhradou
ústavního schválení.
Návrh byl bez debaty přijat
doktor
Fledler
Velká Kosice
chlumecký nad Cidlina