ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 370ba200-7676-11dc-b808-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 33, person 97, org 1
1 masthead
Ročník XXXXVI.
2 masthead
stu a dttenta testel pte onlebatleá
3 masthead
dong eo
4 masthead
ed zent
5 masthead
V Praze, ve středu 25. září 1907.
Praha
6 masthead
nh etea p
7 masthead
too švol í
8 masthead
Číslo 265.
9 article
Na rannt a odpol. 1ist, přelelácí se v Přaze v sdministruni na roě sle ne čtvrt leta . . . . B K — s droji denáikou a pořsí ne čtvrt lala va stislkéck- o něsíe . . . . . . 2 K 90h Pešton: ka vet leta s drojí zlellkou
10 article E e
E e rk val Nesnáze volební opravy pro sněmy. Včerejší schůze sněmovny naší byla značně zastíněna pověstmi a dohady, jež se navazovaly na přítomnost ministra krajana dra. Pacáka a ministra obchodu dra. Fořta Bez tak značně vzrušenů nálada otázkou jmenování soudních úřadníků a zprávami, docházejícími z českých škol v uzavíraném území — přístupna byla všelikým domněn- kám, jež včerejší večerní listy německé marně se snažily zažehnati, obávajíce se, že co chvíli může z Prahy vzejíti nebezpečí pro svévolné postupování jejich krajanů, kteř svými resolucemi a projevy sami se uváděj ve stav protizákonný a nutí exekutivu, aby konečně vystoupila ze své reservy, ve státě moderním a právním nemožné a nesnesitelné. protože otevírá brány skutečné anarchii. Z tohoto dusného politického ovzduší vytryskla i domněnka, že sněmu království našeho nebude popřáno dožíti ani oné skoupě vyměřené lhůty, jež zasedání jeho byla pů- vodně vyměřena; ba bylo dokonce i proro- kováno, že zasedání toto nepřetrvá ani den sv. Vaclava. Tím ovšem zmařeny budou i naděje. jimiž veřejnost širší provázela nynější sně- mování co do opravy volební. Ačkoliv po- savadní nečinnost dotýčné sněmovní komise naděje ony stlačila na míru nejmenší, přece jen se nedalo tušiti, že volební oprava snad se ani nedostane do plné sněmovny.
Pacák doktor Vaclava Praha
11 article
Vždyť ode dne zahájení sněmu komise volební ještě ani nebyla svolána ku poradě a teprve včerejšího dne doplněna byla volbou nových členů za pány, kteří z ní vystoupili ať již z důvodů jakýchkoliv. Neúplnost ko- mise této poskytla totiž předsedovi jejímu, dru, Eppingrovi, velmi blízký důvod, aby ji vůbec nesvolával, protože dle jeho přesvěd- čení komise, kteréž připadl tak důležitý úkol, jako jest přichystání volební opravy, nemůže býti svolána, dokud nebude vykazo- vati nezkrácený počet svých členů. Včera tedy již hrozilo nebezpečí předsedovi jejímu, že důvod, kterýmž se v čas zatarasil — od- padne. Ale to nebezpečí bylo jen zdánlivé neboť včera vzdal se opět její člen z tábora všeněmeckěho; doplňovaci volba za něho nebude vykonána dříve, než po nejbližší sehůzi sněmovní, a tak, než bude komise kompletní nadejde snad již i konec sněmul Vyložili jsme již na tomto místě, že vo lební oprava do zemských sněmů, pokud ne- byla v některých z nich provedena před tím, než zavedeno bylo všeobecné právo hlasovací při volbách do rady říšské, se do- stala touto událostí do takového položení, jakémž říkají Rusové, že je obtížnější, než gubernátorské. Neboť jak mají páni sně- movníci nyní obejíti úskali všeobecného vo- lebního práva, provedeného do významněj- šího zákonodárného sboru — do rady řiš ské, a vrátiti se nazpět k zastaralému principu voleb dle kurií s případným dopl- něním posavadních kurií přištipkem tak zvane kurie všeobecné? Možno-li jedněm a týmž voličům v jed nom a témž státě náhle dokazovati, že ne- jsou způsobilí a schopni voliti na zásadác rovnosti občanské do sněmů, když ještě ne dozněly v ušich voličstva přesvědčivé dů vody pro všeobecné, rovné právo volebnído širšího zákonodárného sboru, jakýmž jes rada říšská?
Eppingr Rus
12 article
Vláda se sice pokoušela hájiti změn své fronty od zásady všeobecné rovnosti vo- lební do rady říšské k zachování soustavy kuriátní pro sněmy zemské administrativními funkcemi sněmovními, ale možno zjistiti, že toto vládní stanovisko nepřesvědčilo ve sku tečnosti nikoho, a zejmena nikoliv ony ši roké vrstvy občanstva, kteréž přes to, že všickni občané jsou před zákony rovni — dosud jsou vyloučeny ze siní sněmoven zemských. Možno také zjistiti na všech oněch sně- mích, kteréž se opozdily s opravou volební. s jakými nesnázemi a potížemi přistupují nyní k dílu tomu. Tak vypomáhá si sněm haličský, poku se týče jeho dotýčná komise, soutěží nejméně patera návrhů, rokování o nichž způsobilc již krisi v několika skupinách haličských sně- movníků ! Na sněmě dolnorakouském pak »vykou- zlili« křesťanští sociálové či luegrovci takovy hrozitánský návrh volební opravy, až všecky ostatní strany jednomyslně prohlašují, že jes návrh ten nepřijatelný, protože zcela neza střeně jest sdělán pouze ku potřebě — lue grovců. Zkracujeť i dolnorakouský venkov i dolnorakouská města, za to kamarádsky rozmnožil mandáty vídeňské, protože jsou tam křesťanští sociálové na ten čas pány radnice! U nás v Čechách konečně odpočívá vo lební oprava spánkem spravedlivých v pří slušné komisi, a nikdo nezdá se spěchati aby ji probudil.
Čechy
13 article
Nemůžeme jinak, než poznamenati tyto neutěšně zjevy jakožto úpadek vážnosti k nej- vlastnějším úkolům zákonodárným. Jdou-l sněmy takovýmito postranními cestami, ne mohou se dočkati jiných konců, než že jak nahoře tak dole vážnost jejich bude klesat dle přirozeného zákona acceleracel Pravda, za nynějšího zasedání sněmu se již nedá vážná volební oprava ať nedíme důkladně připraviti a propracovati, ale ani promrskati, toho mohla se však všecka v- řejnost slušně nadíti, že sněm do příprav- ných prací pro volební opravu vloží jaksi svůj odkaz pro svého nástupce a že jedno tlivé strany zaujmou při díle tom stanovisko důsledné a mužné, jak toho vyžadují pro- gramové zásady a cíle jednotlivými stranam hájené! Takto provádí se nesvoláváním ko- mise pro volební opravu jakási hra na slepou bábu, kteráž ovšem také dočká se svých dů sledků v řadách voličstvá při budoucích vol- bách sněmovních.
14 article
Vyhýbati se jednání o volební opravě na niž ne-li dnes, tož zajisté zejtra dojíti musí, to pokládáme za taktiku nejpovážlivější posledního zasedání nynějšího sněmu; taktika ona přivede jak se říká »z deště pod okap«. Mimo to již kolují zprávy, že říšská rada bude svolána ke dni 10. října, takže činnosti sněmovní, i kdyby jí nenadeše náhlý konec, nezbývá tak jako tak nez lhůta nejděle dvoutýdenní. Kdyby tedy ani komise sněmovní nepoužila zbývajících ještě chvil a nepokusila se aspoň vytýčiti základní rysy díla jí uloženého, jest se obávati rostoucích zmatků v kruzích voličstva, jehož nálada je i tak chováním se vlády k přehmatům ně- meckých krajanů krajně roztrpčena. Nebudiž též zapomenuto, že do nálady této zapadne na radě říšské ještě i otázk vyrovnání rakousko-uherského se svými ne- sčetnými úskalími a za takovýchto poměrů má se rozejíti náš sněm, aniž by v otazce volební pověděl lidu, čeho se může do něho nadíti? Či možno se domnívati, že stalo se dosti, když předseda komise pro volebn opravu se omluvil, či vysvětlil, proč ji ne- svolával?
15 article Sněm království českého. (Schůze 55.
Sněm království českého. (Schůze 55. V Praze, 24. zář. Jednací pořad dnešního sezení sněmu, ob- sahující vyřízení různých pelic a pak většinou projekty meliorační, nedával tušíti významnějá debatu. Páni poslanci byli také pramalinko po- zorni k tomu, co se dělo v zasedací síni, jejich zájem věnován byl více kuloárním pověstem o napjaté situaci českých ministrů, kteří obs dostavili se dnes do sněmovny, dr. Pacák jako poslanec, dr. Fořt jako host. Pověsti takové rozšiřují zpravidla nejlehčeji, nejhovorněji a nej ochotněji ti, kdož nejméně jsou informováni nebo ti, kdož sami nic nevědouce rádi by něco zvěděli od jiných. V kulnáru našeho sněmu se tedy dnen politicky básnilo a prorokovalo, a jedni byli při tom mrzuti, kdežto jiní se potají radovali. Vše to bylo tak nevystižné, tak malicherné, nebo tak lehkomyslné, že nejpronikavější nápravy zásad a politických základů, jimiž se valná část P.T pp. poslanců spravuje, musí přáti si každý, kdo chce, aby budoucnost naše nebyla horší minu- losti. — — V zasedací slni zatím vyřízoval se rychle program schůze. Klid sněmovního apparátu, jedoucího po obvyklých kolejích, byl oživen, když poslanec Anýž přednesl jménem školské komise návrh, aby vládě doporučena byla pod- pora pražských učitelských kursů universilních, učitelskou jednotou »Komenský« pořádaných.
doktor Pacák Fořt Anýž Komenský Praha
16 article
Přisedící zemského výboru hr. Schönborn uznal vhodným, vystoupiti proti tomuto kulturně důvodnému návrhu, poněvadž prý jednota »Ko- menský« není pro podporu náboženské — roz- uměj klerikální — výchovy dětí školou. S tímto argumentem odvážil se hr. Schönborn na parkety českého sněmu patrně proto, že jest výsledkem řišských voleb osmělen k výboji. Ale z výboje odnesl si porážku. Poslanec Anýž ve kratičké, ale lapidární polemice mu ji přivodil, vysvětliv hr. Schönbornovi, že se nejedná o to, co pan hrabě má na mysli. A ve sněmovně nenašel se již pranikdo, kdo by byl dále předl nitku, kterou hr. Schönborn z kuželiku své koudele začal stáčeti. Návrh poslance Anýže byl pak přija velikou většinou. Na to měli poslanci, a nejen oni, nýbrž také všichni posluchači a diváci přiležitost pře svědčiti se, kterak se na českém sněmě zby. tečně maří drahocenný čas na úkor a škodu lepší práce. Několik německých poslanců — patrně následkem agitace při svých kandidatu- rách — podali sněmu kdysi návrh, aby se z okresních hospodářských záložen mohly po- mocí kontribučenských fondů zakládati záložny menší, zvláště Raiffeisenky. Komise pak návrhu tomu vyhověla tím neškodným způsobem, že doporučuje zemskému výboru, aby naň vzal zřetel, kdyby někdy nově opravoval zákono okresních hospodářských záložnách. Vše to do- hromady neznamená pranic, leda kus mlhy ve všeobecné mlhovině.
Schönborn Anýž ko Schönborn
17 article
Ale Němci, Všeněmci totiž, kteří dosu operují s německým venkovem, pp. Iro a Wůs o tom mluvili — mluvil vlastně pouze poslanee Iro, kdežto pan Wüst četl jako obyčejně svůj monolog — oba do zasedací síně ze tři čtvrtin prázdně s vervou, patrně obvyklou na Chebsku. Žatecku a Žluticku. Marně: přijat byl bezvý- znamný návrh komise, o němž referoval český agrárník p. Hyrš. Hlasování, jež řídil náměste nejvyššího maršálka dr. Werunsky, zúčastnilo s sotva 30 poslanců. Plného zájmu hodna byla zpráva, kterou poslanec dr. Fiedler podal o úhradě příspěvku státního melioračního fondu k úpravě horního Labe a horní Úpy. Na tyto práce poskytuje stát 60 procent, ale nikoli z obrovských svých úvěrů pro vodní stavby; 3 miliony korun dává, vlastně dávati má, ze státního fondu meliora- čního. Co dáti má země, musila si vypůjčiti. Stát však již v r. 1903 nechtěl platiti příslušnou kvotu ze svého fondu melioračního a žádal zemi, aby
Němec Wüst Hyrš doktor Werunsky Fiedler Chebsko Žatecko Žluticko Labe horní Úpa
18 article
se této vůli — nebo zvůli — přizpůsobila. Za- vázal se však braditi náklady, spojené se zúro- čením a umořením této půjčky. Této žádost bylo vyhověno. O zprávě se debatovalo, ale způsobem. který odhaluje všecku nezdravotu poměrů v zemi. Mimo to vyřízeno bylo několik melioračníeh projektů; země na ně přispěje 618 006 kor Všeněmec inženýr Peters vytkl při těchto pro- jektech, že Němcům se neposkytuje zrovna tolik, co Čechům. Zpravodaj posl. dr. Fiedlen doslovem plným vervy, napjatě sledován hustým kruhem poslanců, odbyl zaslepeného Všeněmce dle zásluhy. Z dotazů na sklonku sezení čtených dlužn upozorniti na významný politický dotaz posl dra. Schauera. Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11 hod. 25 minut dopot. U vládního slolu: místodržitel v královstv českém hr. Coudenhove a místodržitelský rada Kosina. Galerie obsazeny četně. Návrhy a dolazy Posl. inž. dr. Kaftan a sbudr. podali návrh n vydání zákona o pozemštění prodeje uhlí, v králov- ství českém dobytého. Posl. Peschka a soudr. podali návrh na poskyl- nutí podpory na úlevu nouze v okresích rokytnickém králickém, ústeckém n. Orl. a lanškrounském. Posl. Blahovec a soudr. podali na místodržitele dotaz o urychlení poskytnuti státní nouzové sub- vence řišskou radou povolené 27 obcím okresů vo- lyňského a strakonického, postiženým krupobitím. Posl. dr. Šubrt a soudr. podali k místodržitel dotaz o poměrech na české veřejné škole obecné v Lomu.
Peters Němec Čecho doktor Fiedlen Schauer Coudenhove Kosina Posl Ing Kaftan Peschek Šubrt Blahovec Lom
19 article
Dotaz zní: Již druhý rok trvají neutěšené po měry na české veřejné škole obecné v Lomu, ale přes to nestalo se žádně opatření, by závady byly odstraněny. 1. Do české veřejné obecné školy v Lomu po čátkem školního roku 19 7/08 zapsáno 469+472 t. j. 941 dítek: lopí 362+ 400=762. 2. Jednotlivé učebny české školy v Lomu mají prostoru vzdušného pro 69 dltek, tedy všech 11 uče- ben stačí pro 660 dítek. Chybí tedy pro 281 dítk 5 učeben a ještě 1 tělocvična. Pro rnedostatek těchto učeben zavedeno bylo loni zyočování polodenní v 4, letos v 6 třídách. Oproti tomu má škola německá krásný 2patrový palác s 15 učebnami a 1 tělo- cvičnou, tudiž ve všech třídáčh vyučování celo- denní. Městys Lom čítá dle úřadního sčítání 4114 Čechů a jen 3240 Němců, dle soukromého sčítán přes 5000 Čechů a jen as 3000 Němců. V. E jsou dojista tyto neudržitelné poměry známy, a proto lážeme se Vas Jaké kroky byly učiněny, aby tyto závady byly odstraněny a kdy konečně zákonu bude platnost zjednána? Poslanci dr. Kiemann, dr. Nitscho, dr. Schreiner Grössl a soudr. podali k místodržiteli dotaz, ve kte rém se poukazuje na to, že, ačkoliv tříleté volební období okresaího zaštupitelstva pro soudní okresv prachatický a volarsvý, ve kterých počet němockého obyvatelstva 18.026, českého naproti tomu jen 11.0 obnáší, již 4. května 1905 uplynulo, nové volby pr toto okresní zastupitelstvo vypsány byly teprve v srpnu 1907, toto vypsání však odvoláno a nové volby odloženy byly na dobu neurčitou. Interpel- lanti táží s: místodržitale, které překážky postavily se výkonu již tak dlouho protahovaných novýcl voleb v cestu a zdali vláda zamýšlí naříditi bez odkladné provedení těchto nových voleb. slib složili pak rektoři universit, prof. dr. Jar. Goll, rek tor university české a prof. dr. Sauer, rektor uni versity německé.
Čecho Němec Vasa doktor Kiemann Nitscho Schreiner Grössl profesor Jar Goll Sauer Lom
20 article
Osobní. Poslancům hr. Clam-Gallasovi a knížel Rohanovi povolena osmidenní dovolená a posl Lablerovi a hr. Buquoyovi 14denní dovo Posl. Pacherovi dovoleno vystoupiti z k mise pro změnu zřízení zemského Jednaci pořad. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, ž sněm je způsobilý platně se usnášeti Na to přešlo se k jednacímu pořadu, je hož prvaím předmětem je čtvrtý seznam zpráv komisi o paticích. Zvýšení výslužného učitelův. Po návrhu zpravodaje posl. Anýže přijat byl na vyřízení petic učitelů ve výslužbě za zvýšení výsluž ného návrh ko nise školské, jimž se zemskému vý boru ukládá, aby všechny tyto petice vzal v bedli vou úvahu a v nejbližším zasedání sněmu předloži příslušné návrhy o peticích, jež v cestě milosti zvláštního zřetele zasluhují. Vpočítání služebních let učitelstvu. Po návrhu posl. Anýže jako zpravodaje přijal byl návrh komise školské o peticích učitelů a uči telek za vpočítání lel služebních; návrhem ukláds se zemskému výboru, aby každou pelici řečeného obsahu vzal v bedlivou úvahu a v nejbližším zase dání sněmu předložil návrhy, jak by žádostem po zákoně i cestou milosti mohlo býti, pokud možno. příznivě vyhověno. lená.
Gallas Rohan Labler Buquoy Posl Pacher Anýž
21 article
Universitní kursy učilelské. Zpravodaj posl. Anýž podal pak zprávu komise školské o petici učitelské jednoty »Komenský« pre Prahu a okolí za udělení subvence k pořádání uni versitních kursů učitelských ve školním roce 1905 a 1906 a doporučil návrh, jímž se vláda vybízl, aby kursům těm věnovala nejen svou pozornost, nýbrž aby je po zásluze jako podnik všemu učitelstvu pražskému a okolnímu velice prospěšný i hmotn podporovala. Přísedící zemského výboru posl. hr. Schönbor prohlásil, že ke své litosti nemůže hlasovati pro návrh školské komise a sice proto, že loní spolek »Ko menský« vydal prohlášení, že pracovati chce k tomu aby nynějšl školský zákon byl reformován v tom směru, aby náboženská výchova mladeže nebyla nadále školou podporována, nýbrž aby zůstala ome- zena na rodinu a kostel. Dle názoru řečníkova i jebo přátel sluší však spíše dbati toho, aby výchova tato byla školou ještě více podporována než dosud. Proto považuje strana řečníkova jakéholiv změny nyněj- šího školského zákona ve směru snah spolku »Ko- menského« za vyloučeny. Z toho důvodu také ke svému politování nemůže hlasovali pro návrh ko- mise. Zpravodaj posl. Anýž: Není žádně závady prc přijetí návrhu komise. Zemský výbor dle návrhu loho má pouze doporučiti, aby spolku »Komenskému- byla poskytnuta státní podpora k pořádání univer- sitních přednášek. O definitivní rozhodnutí zde nejde. Dnes se žádná určitá podpora nenavrhuje a proto není důvodu, aby se návrh komise neodhlasoval Ale i kdybychom takovou podporu navrhli, mohl by se tento návrh přijali, neboť přednášky »Komen- ského« se v Praze znamenitě osvědčily a nesleduji tendence, které naznačil pan předřečník; měly směi
Anýž Komenský Komen Praha spolek » Komenský
22 article
čistě vzdělávací, ovšem pokrokový, a sněm královstv českého nemá důvodu, aby pokrokové snahy uči telstva nepodporoval Návrh komise byl pak přijat. Další zprávy komise školské. Zpravodaj posl. Houra podal pak zprávu ko- mise školské o petici »Zemské ústřední jednoty uči- telstva měšťanských škol českých v Praze« za změnu zákona ze dne 27. ledna 1903 č. 16 z. z. o aktivním a starobním přídavku a snížení služební doby uči- telstva škol měšťanských, a podal návrh, jímž sněm prohlašuje petici tuto za vyřízenou návrhem ze dne 27. října 1905, jímž podobné petice odevzdávají se zemskému výboru k uvážení a ku podání přísluš- ných návrhů Návrh byl přijat. Zpravodaj posl. Houra podal pak zprávu komise školské o petici učitelskébo sboru v Kolodějích za přiznání 30% aktivního přídavku pro učitelstv v okoli Prahy, a navrhl, aby petice považovala s za vyřízenou s uvedeným návrhem ze dne 27 října 1905, Návrh byl přijat. Zpravodaj posl. Houra navrhl, aby petice Zem- ského ústředního spolku a jednot učitelských, Jednoty učitelek a Ústředního spolku českých žen v Praze z změnu 8§ 32 a 51 z. z. ze dne 27. ledna 1903 č. 1e z. z., týkajícího se vzdání se služby učitelské pro- vdáním, odevzdány byly zemskému výboru s vy- zváním, aby o nich konal šetření, dohodnuv ses zem. školní radou a aby o nich podal zprávu a pří- padné návrhy. Návrh byl přijat. Zpravodaj posl. Posselt navrhl, aby petice učitelek za upravení právních poměrů příkázaly se zemskému výboru, aby se o nich dohodl s vládou aby svého času podal sněmu příslušnou zprávu s návrhem. Návrh byl přij at.
Houra Posselt Praha Koloděje
23 article
Zpravodaj posl. Posselt navrhl, aby pelice před sedy a učitelského sboru při soukromém sirotčin u sv. Jana Křtitele v Praze za povolení, aby při stoupití mohli ku pensijnímu fondu učitelskému, při- kázala se zemskému výboru s nařízením, by v do- rozumění se zemskou školní radou konal o této žádosti potřebné šetření a vyřídil ji potom, poku možno, příznivě Návrh byl přijat. Zpravodaj posl. Posselt navrhl, aby žádost místn školní rady v Červ. Pečcách za vřadění této obc- školní ze III. do IV. třídy školného přikázalas zemské nu výboru k dalšímu šelření, a prokáže-li se te za luhuje zřetele, k příznivému vyřízení v doroz- umění se zemskou školní radou. Návrhbyl přijat. Zpravodaj posl. Posselt navrhl, aby pelice místní školní rady ve Vrchlabí za změnu § 15., po případě § 11. zákona ze dne 19. prosince r. 1875 č. 86 z. z. ve příčině praesentačního práva okresní školní rady příkázala se zemské nu výboru, aby konal šetření v srozumění se zemskou školní radou a aby poton po jal ve věci té zprávu, po případě návrb, v nejbliž- ším za jedání sněmovním. Navrh byl přij at Zpravodaj posl. dr. Sedlák navrhl, aby o peli cích kalechetů škol měšťanských a škol obecných v příčině povinnosti vyučovaí a některých nesrovna lostí v úpravě služného uloženo bylo zemskému vý boru, aby konal šetření a podal sněmu co nejdřív příslušné návrhy. Návrh byl přijat. Druhým předmětem jednacího pořadu bylo druhé čtení zprávy komise pro zá- ležitosti zemědělstvl o návrhu poslanee Jo s. Heinzla a soudr. za změnu zákona ze dne 9. července 1863, týkajícího se kontribučen ských fondo.
Posselt Křtitel doktor Sedlák Heinzl Praha Vrchlabí
24 article
Zpravodaj posl. Hyrš doporučil návrh komise aby zpráva o návrha posl. Heinzla a soudruhů před ložena byla zemskému výboru, aby při úpravě zá kona o okresních hospodářských záložnách vzal k návrhu i ke zprávě této náležité zření. Ke slovu přihlásili se proti pos'. Iro a Hein zel pro posl. Wü st. Posl. Iro (proti) vyslovil souhlas s návrhem zpravodajovým, žádal však, aby peníze kontribučen- ských fondů staly se jiným způsobem přistupným rolnictvu. Pak vyslovil se proli domnělé téžkopádno- sti okresních hospodařských záložen, jž prý s všechny přizpůsobili Raiffeisenkám, načež žádal aby změnou zákona dáno bylo obcím, jež mají na- rok na fondy kontribučenské, samostatné správ právo o tomto majetku s výhradou práv podílníků. Posl. Wůst (pro) prohlásil rovněž, že zrušení kontribučenských fondů jest přáním rolnictva, protote použiti těchto peněz v Raifleisenkách je vhodnější nežli v okresních hospodářských záložnách, kde po- díly zůstávají bez výnosu. Na př. okresní hospodář- ská záložna v Žatci jest více bankou obchodní průmyslovou, nežli ústavem pro rolnictvo. Řečník žádal ke konci rovněž za zrušení kontribučenských fondů a za přikázání jich nynějším i přištím Raií eisenkám.
Hyrš Heinzl Hein st Posl Žatec
25 article
Posl. Heinzl (proti) prohlásil se solidárním s vý- kladem posl. Ira a připojil se ke konečnému navrhu zpravodajovu Zpravodaj posl. Hyrš v dos'ovu vyslovuje uspo- kojení, že předešlí řečníci závadně se nestaví proti navrhu komise. Návrh komise byl pak přijat. Da ším předmětem jednacího pořadu bylo druh čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemskéh výboru o způsobu úhrady příspěvku státního melioračního fondu k úpravě horního Labe a horní Úp Zpravodaj posl. dr. Fiedler připomenul, že regu lace horního Labe a horní Úpy byly prohlášeny riš ským zákonem za objekt, který má země provés sama. Stát zavázal se pouze ku příspěvku, aby vša nebyl tím vyčerpán tak zv. velký meliorační fond, poskytuje stát příspěvek tím způsobem, že zúročuje a umořuje půjčku, kterou má země na tento pod nik uzavříti.
Posl Heinzl Ir Hyrš doktor Fiedler Labe horní Úpa horní Labe
26 article
Zpravodaj doporučil pak návrh komise, který zní: Zemský výbor se zmocňuje, aby ke hrazení oné kvoty nákladu na úpravu horního Labe a horní Úpy, kterouž ve smyslu zemských zákonů ze dne 13. února 1903 § 32. a 33. z. z. sluší hraditi pří spěvky melioračního fondu a kteráž činí při horním Labi 1,284.000 K a při horní Úpě 1,716.000 K, učinil s odečtením splátek z melioračního fondu již sku tečně poskytnutých a toho času asi 230.000 K ob- nášejících u Zemské banky království českého zá- půjčku za podmínek, na nichž se se Zemskou bankou království českého dohodne a kteréž vyžadují sou- hlasu zúčastněných ministerstev. Potřebu pro zúročení a umoření této dodatečn půjčky hradí meliorační fond. Posl. dr. Schreiner poukázal na průtah řízen o nezbytně údolní přehradě u Krausových bud, jak koliv záležitost údolní přehrady v lese Království byla s mimořádným urychlením vyřízena. Pod údolní přehradou v Království leží celá řada luk, které k škodě rolnictva povodněmi značně trpí. Řečník v ko- misi výslovně žádal, aby se vypracoval úplný hospo- dářský plán a aby rolnictvu se umožnilo použit odpovídajícího množství nahromaděné vody. Zále- žitost tato nesmí se vyřizovati pouze v zájmu plavby. nýbrž musí býti vzat zřetel také na rolnictvo. (P - chvala.) Řečník poukázal konečně na nebezpečí nega- livního kompetenčního spora, následkem kterého by jenom čásť Labe nad Spindelmühle mohla být regulována, čímž by údolní přehrada u Krausových buď, která se má zříditi, za krátko uzavřena byl
Posl doktor Schreiner Krausův horní Labe horní Úpa
27 article
V drobném prourjír zanni štslo o sobě . . . za 8 odpůlelui . . za ž Ve hllalkách na venkorš ranní čislo cdpslednl . . . . . . 4i Inseráv platí se hotevě napřel Přečplaceni a inserty přljínná udmnini strace v Marinaské ulicí č. s Tam nacházejí sa též reňakea tiskárna a ezpadics „Národnich Listá“ Eakoplsy se nevracsjl.
Národnich Eakoplsa Marinaský ulice
28 article
kamením, povodní daleko odnášeným. Řečník končil žádostí k zemskému výboru za odpomoc v nazna- čených otázkách. (Pochvala u přátel řečníkových.) Posl. dr. Ulrich odmítl nejprvé tvrzení před- řečníkovo, že projektu údolní přehrady v lese Krá- lovství u Král. Dvora bylo se dostalo přednosti pře přehrážkou v Krausových boudach. Projekt v las Království pokračoval tak, jak toho vyžadoval sta věcí. Baráže tato byla již dávno nejvyšší nutností: mohli jsme se přesvědčiti při každé povodni, jak neblaze působil stav dosavadní. Podavají-li se s ně- mecké strany protesty a povedou-li se až k správ- nímu soudu, pak se tím brání v provedení důležitého projektu. Hlasy: Budeme to dělat Němcům také! Posl. dr. Ulrich poznamenal pak, že projekt přehrady v Kransových boudách pokročil již tak, že se s prováděním jeho co nejdříve započne. Dále nutno se ohraditi proti nařknutí, jakoby při vodo- právním řízení nebylo dbáno zemědělských zájmu ať českého, ať německého zemědělstva. Jmenovite pokud jde o požadavky jeho, aby přes baráže zří- zeny byly převozy tam, kde dříve byly atd., všude se přáním obyvatelstva dle možnosti vyhovovalo.
Posl doktor Ulrich Král Krausův
29 article
Pokud se jedná o otázku, zda baráž budé také s to, aby zůrodňující vliv velkých vod na luka a rol byl zachován, o tom náleží úsudek techníkům. Jest však podivno, jak dr. Schrelner mohl vysloviti obavu že přehrada v lese »Království« bude netol ko re, tenční, t. j. vodu zadržující, nýbrž že bude prove dena ak, aby sloužila i k využitkování vodních sil Není důsledno, jestliže s německé strany se to vy- týká, na druhé straně však, pokud jde o přehradu Krausových bud, klade se s německé strany požada- vek, aby byla pořízena také pro využitkování vod ních sil. Panové proti nám protestují? Což kdyby chom my se postavili také na totéž stanovisko a brá nili jim v jejich požadavcích? Pak bychom se do stali tam, kde žádná z obou stran nechce býti, toti ke vzájemnému potírání všech hospodářských úkol (Výborně! Potlesk. Řečníku se blahopřeje.) Posl. dr. Schrelner doznal, že úpravou horníh Labe podstatně se zvětšily škody, způsobované střed ním a dolním Labem, poněvadž tok labský se zry chlil: pravě proto žádá řečník rychlé zbudování pře hrady u Krausových bud.
doktor Schrelner Krausův Posl Labe dolní Labe
30 article
Vysvětliv pak svoje stanovisko, první řečí sdě lené, přimlouval se znova za šetření zájmů země dělských při zřizování hornolabských přehrad. Zpravodaj posl. dr. Piedler: Sněmu nepřísluší dnes rozhodovati o stránce technické, nýbrž o stránce finanční. Rozhodovati o tom, zdali práce regu- lační správně postupují, náleží jedině komisi rega- lační. Sněm může pouze vysloviti svá přání a zá- dosti, které budou ovšem tlumočeny na příslušném místě. Proto žádáme, aby sněm přijal finanční ná vrhy komise. Navrh zomise byl pak přijat. Dalším předmětem jednacího pořadu bylo druh čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru o žádosti městské obce netolickí za poskytauti zemské podpory na zřízení obscníhe vodovodu. Zpravodaj posl. dr. Fledler doporučil návrh ko mise, aby sbci netolické povolena byla na stavbu vodovodu zemská subrence 15.000 K, splatná část- kou 10.000 K v roce 1908 a zbytkem 5000 K v roc 1909 a aby zemský výbor byl zmocněn stanovit bližší podmínky výplaty této subvence. Náveh byl bez debaty přijat. Dalším předmětem jednacího pořadu bylo druh čtení zprávy komise rozpočtové o zprávo zemského výboru s osnovou zákona, týkajícího s úpravy poloka Bačovky a Hlubokého, jakož i melioro vání pozemků vodním družstvem v Úvčářích v okr. kolinském.
doktor Piedler Fledler Bačovka
31 article
Zpravodaj posl. dr. Fiedler podal zprávu komise a doporučil osnovu zákona zemského, již podnii řečený prohlašuje se za podnik, jenž dle meliorač ního zákona má býti zemí podporován. Dle § slibuje se podniku tomuto nesplatný příspěvek z fondu zemského a to nepřekro čitelnou častkou 204.600 t. j. 30% nákladu regulačního, rozpočteného podl schválených plánů a rozpočtů na 682.000 K a ne překročitelnou částku 305.840 K, t. j. 209% nákladu na zařízení meliorační rozpočteného podle schvale ných plánů a rozpočtů na 1,529.200 K, tudíž v celku příspěvek v nepřekročitelné výši 510.440 K a mim to nesplatný příspěvek stejné nepřekročitelné výše ze státního londu melioračního s výhradou ústav ního schválení. Posl. Pelers litoval, že se nepředkládá ke schvá lení také aspoň přibližně tak velký německý projekt o jakém se právě jedná. Čím větší jsou takové cesk projekty, tím větši jest nespravedinost, kterou zna mená tato jednostranná předloha. Řečník potom kriti soval jednání zemského výboru při financování meli oračních podníků a vyčítal, že na české projekty po voluje se mnohem více než na německé. Vyslovi nevoli nad nynějším svoláním sněmu, protože prý nebyla zjednána parita připravovaných požadavků protestoval proti »bezohlednému vykořisťování ně meckého národního jmění k českým účelům.« (Po- chvala přátel řečníkových.) Tim bylo rokování skončeno. Zpravodaj posl. dr. Fiedler (v doslovu): Pan posl. Peters právě prohlásil, že chce mluvi z okna, aby řekl německým poplatníkům, jak s u nás rozhazují miliony. My bychom také mobli mluviti z okna, abychom řekli, jak se roz ha zují miliony ve Vídni ve prospěc Němců (Hlučný souhlas poslanců českých, odpo německých), ale my tak neučiníme. Tvrdíme jen, že máme také právo na podporu ze stát ních fondů.
doktor Fiedler Posl Tim Peters Němec Vídeň
32 article
Pan Peters jistě si dobře nevypočetl, jak se má věc s nákladem. Podnik, o nějž jde, vyžaduje ná- kladu přes dva miliony korun. Z toho dá země toliko půl milionu a stát rovněž půl milionu. Přes milion korun si musí uhradit sami interesenti. (Tak jest!) Není-li pan Peters spokojen, ať obrálí s proti zákonodárci, který nam zákon z r. 1884 vytvořil. Jestliže interesenti se odhodlají k tak těžké oběti, pak mají právo žádali, aby jim stát i země pod- pory neodepřely. Jest nejvýš nespravedlivo, vytýkati nám lakové věci. Že jsou naše hospodářské potřeby větší než na straně německé, to jest dáno rázem na- šeho království. Ostatně průmysl, který jest více zastoupen v územích s německým obyvatelstvem. také dovolává se podpory státní a my ji ve Vídni beze všeho povolujeme. Žádame tudíž pro naše zemědělské potřeby tutěž spra- vedlnost, jakou máme vůči německému průmyslu. (Výborně? Návrh komise byl pak přijat.
Peters Vídeň
33 article
Dalším předmětem jednacího pořadu bylo druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona, týkajícího s meliorování pozemků vodním družstvem ve Velkých Kosicích, v okrése chlumeckém nad Cidlinou. Zpravodaj poslanec dr. Fledler odůvodnil navr- ženou osnovu zákona, v jejímž § 1. podnik má býti podporován zemí Člankem 2. slibuje se podniku tomu nesplatný příspěvek z fondu zemského a to nepřekročitelnou částkou 10.080 K, t. j. 30 procent nákladu regulačního, rozpočteného dle schválených plánů a rozpočtů na 33.600 K a nepřekročitelnou častkou 34.066 K, t.j. 20 procent nákladu na zařízení meliorační, rozpočte- ného podle schválených plánů a rozpočtů na 170.330 K tudíž v celku příspěvek v nepřekročitelné výší 44 146 K a mimo to nesplatný příspěvek stejné nepřekročitelné výše ze statního fondu melioračního s výhradou ústavního schválení. Návrh byl bez debaty přijat
doktor Fledler Velká Kosice chlumecký nad Cidlina