1
masthead
8. prosince 1900
2
masthead
Přiloha „Národních Listu
6
article
Moravská literatura.
Nevím, dá-li se nalézti případnější příklae
pro Tainovu theorii o vlivu prostředí na literaturu.
než v naši literatuře české. Taine uči, že pro-
dukce literární je závisla mimo jiné na tom.
co nazývá »milieu«, prostředí. Je to jednak
útvar země, v které národ žije, podnebí atd.
pak podmínky hospodářské, společenské, poli-
tické atd., jež určují způsob života toho kterého
národa a mají pak též vliv na utváření plodů
literárních.
Náš národ tvoři tři vlny, rozlité na úpat
tři horstov, českou, moravskou a slezskoua
slovenskou, oddělené hranicemi jednak spíše
zeměpisnými, mezi Čechami, Moravou a Slez-
skem, jednak rozmezím politickým, jímž oddá-
leno uherské Slovensko. V Čechách literárn
život slévá se nejsilněji k jednomu středisku,
ku Praze, na Moravě tato soustředivost k při-
rozeným střediskům, k Olomúci, Brnu a Opavě
je méně silna, na Slovensku, přes formální
prvenství turč. Martina, je ještě slabší. Naše
pium desiderium jest soustřediti literární sou
činnost všech těchto větví ku Praze jako k du-
ševnímu středisku, vnější okolnosti kladou všal
této tendenci značné překážky. Literatura uher-
ského Slovenska je de facto úplně odštěpena.
jak svými tendencemi, tak svým střediskem, tak
konečně i po vnější stránce, mluvou, a všechny
náběhy k literárnímu splynuti dosud se stro
skotaly.
Tainův
Olomúce
Martino
Tain
Čechy
Morava
Slovensko
Praha
Brno
Opava
7
article
Jinak Morava. Aniž bychom chtěli zdese
pouštěti do podrobného rozboru a srovnávání
duševního života v Čechách a na Moravě, mů-
žeme přece konstatovati jisté různosti. Pokud
řeči se týče, nalezáme různosti ty jen v mluvě,
ne v řečí spisovné. Dialektické zabarvení slovné
zásoby a stilistické odehylky, založeně na čist-
ších a češtějších vazbách hlavně slováckých dia-
lektů neznamenají odehylky, nýbrž naopak obo-
hacování společného spisovného jazyka. Po stránee
ethnografleké znáti ovšem silnější rozdíly, ale tu
třeba si připomenouti, že i v Čechách Pošumaví,
jižní Čechy, Podkrkonoší, vykazují podobné.
třeba že již ne tak silné rozdíly, jež však přece
nejsou příčinou literárního štěpení. Podobně spo-
lečenský život, jenž na Moravě koncentruje se
k hlavním městům moravským, i v Čechách vy-
víjí se ve význačnějších městech odlehlejších
krajů, v Plzni, v Chrudimi, samostalně, přesto
však neztrácí sklonnost k přirozenému středisku.
Praze a nemá na jednotný literární vývoj škod-
livého vlivu, naopak spíše přispívá k šíření jed-
notné literatury. Na Moravě sklonnost k Vídni,
podporovaná i jinými okolnostmi, působí silný
odklon od Prahy, jenž pak i v literatuře znatelně
vystupuje.
Otázka o poměru literární činnosti na Moravě
k celé literární produkei české, často již byla
přetřásána. Souvisí těsně s poměrem celého du-
ševního, uměleckého i společenského života mo
ravského k českému a lze ji těžko o sobě řešiti.
Nechceme též v těchto řádcích pokusiti se o její
rozřešení, ale omeziti se jen na konstatování
nynějšího stavu, podolýkajíce, že poměr ten za-
sluhoval by pečlivého a zevrubného studia.
Morava
Čechy
Pošumaví
Podkrkonoší
Plzeň
Chrudim
Praha
Vídeň
8
article
Posledním časem vyskytly se, jak již často-
kráte, hlasy, má-li literatura moravská bráti se
svou zvláštní cestou a odloučili se od pražského
středu.
Jde o to, co chceme rozuměti literaturou mo-
ravskou. Možno rozuměti tím na př. literaturu, jež
zabývá se speciálně životem moravským, jež čerpá
své látky z něho, pracuje pro něj. Možno též
však rozuměti tím sdružení literátů z Moravy
vyšlých, bez ohledu na to, z jaké látky vytvá-
řejí svoje díla. Možno konečně klásti při tom
důraz na odloučení od českého literárního stře
diska, na vytvoření samostatných literárních
středisk na Moravě — ovšem že odloučení to
myšleno je jen po stránce společenské, nebo
stěží by se asi našel, kdo by je chtěl prověsti
jako na moravském Slovensku, též po stránce
jazykové.
V této na pohled zevnější pásce vidím
předem danou jednotnost literatury v Čechách
i na Moravě, bez ohledu na rozdíly ostatní.
Společný jazyk slučuje literární produkty z Čech
i z Moravy v literaturu jednu, a jedná se jen
o to, aby tento dvojí stejnorodý proud tek
jednotným tokem. Nejde o to, aby vyvíral jen
v jednom středisku, v Čechách, v Praze, aby
mimo tento střed nebylo života. Naopak, právě
čím více duševních center bude míti náš lite-
rární život na českě i moravské půdě, tím mo-
hutněji vzroste, a právě od Moravy očekáváme
silné jeho obrození jak po jazykové, tak po
látkové stránce. O co však usilujeme,je
jednotná konečná tendence české literatury
Pokud soustředí se pak život duševní na praž
ské půdě, či na některém z míst moravských,
kdo strhne na sebe duševní vůdcovství v lite-
ratuře, to právě závisí od ušlechtilého zápasu
těch, kdo literaturu tvoří, od síly a hloubky
jich práce, která ovšem podmínéna je zus
prostředím, jež tak často ruší nejkrásnějs
illuse.
Morava
Slovensko
Čechy
Praha
9
article
České spisy.
České spisy.
* Jan Lad. Čapek. Hérondovy mimi
amby. Bibliotěka klassiků řeckých
římských, vydávaná III. třídou České
Akademie císaře Františka Josefa pr
vědy slovesnost a umění. Číslo 3. V Praze,
190v. Nákladem A. Wlesnera.
Z literárních pokladů klassických, které shledány
za právě minulého desetileti v hrobích a rumovištíci
oás fajjúmské, absolutně suchým a tudíž výtečně
konservujícím pískem saharským zaválých, jest vedle
Aristotelovy Polixie nejvzácnějším nálezem sbírka
řeckých básní, v níž shledány slavné mimiamby
básníka starší doby alexandrijské Hérondy, nepo-
chybné z ostrova Koa pošlého, dotud toliko v chu-
dičkých zlomcích známé. Než i z těchto chudičkých
zlomků projevovala se samostatná, rázovitá individu-
alita básníkova, tím vzácnější v době, která krom
Theokrita nezrodila básníka řádu předního. Prote
nález sbírky, která v sobě obsahuje 7 celých básní
Hérondových, stal se v kruzích klassických i literár
ních událostí prvého řádu a velicí národové západní
přispíšili si jak s kriticky upraveným vydánim původ-
ního textu, mezi přebohatými poklady britského mu-
sea chovaného, tak se zdárnými i duchu básníkovu
i požadavkům naší doby vyhovujícími překlady, čímž
starověký, realisticky naladěný pěvec stal se záhy
po svěm objevení majelkem všech kruhů vzdělaných.
Proto s povděkem vítáme práci prof. Jana L-
Čapka, kterouž Mimiamby Hérondovy oděny v roucho
české. Pan Čapek, jak viděli i z obsáhlého úvoda
i z převodu sama, oddal se práci své s láskoua
pečlivostí velikou. Již úvod svědčí o stálé evidenci
všech přislušných literárních zjevů, které bedlivě
zaznamenány a užity. Všechny okolnosti nálezu,
všechny vyšelřitelné údaje, které hledí k osobnosti
Jan Lada
Čapek
Hérondův
A Wlesner
Hérondový
profesor
L Čapek
Praha
Koa
Český akademie císař František Josef pr věda
Aristotelův Polixie
10
article
původišti a době básníkově, jakož i k básním jeho.
sneseny zevrubně a všestranně uváženy, při čemž
překladatel osvědčil obdivuhodnou znalost politických
i kulturních poměrův doby epigonů, do níž kritika
vědecká básnickou činnost Hěrondovu klade. Přihlí-
žíme-li s tohoto stanoviska k úvodu jeho, tož možno
směle prosloviti úsudek, že úvod p. Čapkův jest
cennou monografií o básníku, nám teprve před ne-
mnohými léty z hrobu dvou tisíceletí vráceném,
Avšak i překlad vyniká formalní dokonalostí.
věrným přimknutím se k původnímu textu i lahodou
verše. Původní antický chotiaib časoměrný nabrazen
přizvučným trimetrem nebo-li senárem lambickým,
choliambu nejpodobnějším, od něhož liší se toliko
pravidelným koncem. Podkladem převodu p. Čapkov
jest kritický text, dosažený ve druhém vydání
Crusiově.
Z celých básní Hérondových jmenovány buďt
Kuplířka, Kuplíř, Učitel, Ženy v chrámě Asklepiově
obětní dary přinášející a oběť konající, Žárlivá, Ženy
v důvěrném hovora a Švec. Všechny líčí věrně zjemnělý
život doby, která úmrtím Alexandrovým vzešla, doby
která v důležitých příčinách uchýlila se od prostých
vzorů bodrých předků. Některá burleskní místa
v textu překladatel taklně nahradil slovy týž smysl
—ek.
ale jinou formu majícími.
Čapkův
Hérondový
Asklépiův
Švec
Alexandrová
11
article
* Edvard Albert, Na zemi a na nebi
Básně. (1900.) Nakl. F. Šimáček. Že zesnulý
slavný učenec byl duch básnický, bylo patrno již
z jeho překladů. Tak dokonale mohl překládati české
básníky jen skutečný poeta. Básně jeho vlastní, vy-
dané po smrti autora, podávají důkaz toho. Zejmen
genrové obrázky, prosycené českým duchem ve smý-
šlení a výrazu, působí dojemně. K nim druží se ně-
které básně popisné s důmysinou pointou reflektivní,
s obrazy, překvapujícími svou novostí. Zajímavé jsou
též reflektrvní básně kosmické a opravdovým citem
prodchnuté básně přátelům. Zcela osobitého rázu
jsou poetické causerie, nenucené, zábavné, s břit
kými pointami. J. Vrchlický opatřil posmrtnou sbírku
vřele psaným »slovem úvodním«
* Guy de Maupasunt, Silný jako smrt.
(Fort comme la mort.) Román. Z frančiny přeloži
B. W. Zdráhal. Nakl. Hejda Tuček. Titul
má zníti vlastně »Silná jako smrt«, podle bi-
blického citátu; ve frančině ovšem je 1' amour rodu
mužského. Román jako jiná podobná díla slavného
francouzského autora líčí konflikt smyslné lásky
ovšem s nevyrovnatelnou mohutností charakteristicky
subtilními psychologickými detaily a skvělým slohem
jenž charakterisuje tohoto mistra francouzského r-
mánu, jehož díla vzbudila i obdiv Lva Nikolajevič
Tolstého. Tím ovšem stává se tato historie manželsk
nevěry teprv zajímavou.
* Karolina Světlá, Kresby z Ještědí
Sebr. spisů sv. VII. Nakl. J. Otto. Pět menších
povídek z kraje ještědského: »Přišla do rozumu ,
»Teta Vavřincova«, »Hubička«, »Nebožka Barbora
a »Námluvy« neméně zajímavých, než velké po-
vídky autorčiny. Stejně ostrá charakteristika typů
svérázná filosofie lidu, překvapující svou případností
Konflikty jedineckých vůlí vylíčeny plasticky a ná-
zorně, přirozeně vyrůstající z povah osob. Vypra
vování poutavé.
Edvard Albert
F Šimáček
J Vrchlický
Fort
W Zdráhal
Hejda Tuček
Karolina Světlá
Otta
Vavřincův
Hubička
Barbora
Gua jít Maupasunt
Ještědí Sebr
Teta
Lev Nikolajevič Tolstý
12
article
* Fedor Michajlovič Dostojevskij
Zločin a trest. Román. Přeložil Karel Štěpánek.
Část II. Ruská knihovna red. Jar. Hrubý, sv.
XXXIV. Nakl. J. Otto. Náleží k nejproslavenějšín
dílům literatury ruské a jest přeložen do většiny ja-
zyků evropských, pokládá se také za nejgeniálnější
dílo Dostojevského. Psychologické líčení vzniku zlo-
činu zbídy, chorobná sofistika, s jakou vrah sám
svaj čin omlouvá, výčitky svědomí, jež se dostavují,
nutice vraha, jenž unikl pátrání úřadů, aby se sám
vyznal ze svého činu. V sibiřské trestnici pozne-
náhla nabývá klidu a konečně i štěstí láskou. Vše
vylíčeno pérem mistra, jenž hlásá lásku a soucit
k nešťastným a trpícím. Překlad K. Štépánka jest
velmi pečliv.
* lgnát Herrmann: U snědeného
krámu. Líčení z pražského života. Druhé, prohiéd-
nuté vydání. Nakl. F. Topič. Přirozeno, že dílo
dočkalo se nového vydání, později sic, než humori-
stická díla téhoz autora, ale hodnota díla zasloužila
si tento úspěch. Historie tak ryze pražská, tak bystře
odpozorovaná, že se vám zdá, jakobyste byli tyto
figurky kdysi kdesi sami znali. Však také líčí autor
Žemlovo mládí dle viastních svých trpkých zkuše-
ností učednických. A ten Jan Rorejs nebyl nijakou
výjimkou mezi chefy-kupci. Také ostalek děje pohy-
buje se v ústředí pečlivě vystihnutém; přihlédnete-li
blíže, poznáte teprv, jak podrobných studií pražského
života bylo ku práci zapotřebí.
Dostojevský
Štěpánek
svatý . XXXIV
Otta
K Štépánka
Herrmann
Žemlův
Rorejs
13
article
Z českých listů.
14
article
Práce bibliografické rostou sice pomalu u nás
ale rostou přece. Pokusy o všcobecnou bibliografii
českou sice dosud selhávají, schází jim pomoc nej-
důležitější: podpora našich rozhodujících vědeckých
korporací, jež jsou v první řadě povolány k tomuto
nezbytnému a důležitému úkolu, za to však jedno-
tlivci a menší sdružení odborná chápou lépe, jak
potřebno je registrovati tu zátopu českých spist
stále rok od roku se množící, a pokoušejí se o bi-
bliografie speciální. Měli jsme posledním časem
příležitost zaznamenati, jak i naši naktadatelé vy-
bavili se z primitivního publikování jen vlastních
novinek, pomocí reklamy, dosti podivné často,
raději šíří znalost moderní české produkce systema-
tičtějšími periodickými katalcgy. Dnes připojujeme
pěkný podnik, jejž vyvolal Časopis lékařů českých.
15
article
Leží před námi třelí sešit prvého ročníku slovanské
bibliografie lékařské, jenž jistě našim lékařům velice
přijde vhod. Bibliografie ta, původně v Časopise
otiskovaná, je nyní redakcí vydávána ve zvláštních
otiscích, čím stává se mnohem vhodnější k prakti
ckému použití. Redaktor J. Semerád dělí je pečlivě
a podrobně vědeckým způsobem a vyhýbá se biblio-
grafickým zbytečnostem. Pokud po vědecké stránce
vyhoví, o tom přisluší soud časopisům odborným
Nám však již pokus sám, poněvadž přispívá k bu-
doucímu úkolu naší literatury, k soupisu všech knih
českých, je sympatický.
»Beseda učitelská« otiskuje zprávu o činnosti
»Výboru ke zkoumání spisů pro mládež« za rok
1899—1900. Ze zprávy té zajímavo je doporučení.
aby pro každou třídu pořízena byla knižnice (proč
ne knihovna?) žákovská; aby v učebnách vykládány
byly časopisy pro mládež (tedy jakýsi druh dětské
čítárny časopisů), aby při výběru knih přihlíženo
bylo nejen k nezávadnosti, ale též k esthetické ceně,
a aby pořizována byla pokud možno vydání laciná.
J Semerád
16
article
Vesměs chvalitebné požadavky, jež jsme několikráte
již hájili, doufajíce, že dojdou jednou splnění. Jedno
by však ještě bylo zajímavější. Kdyby výbor uve-
řejnil pravidla a požadavky, jež činí na knihu ne-
závadnou, vhodnou pro mládež a cennou. O těchto
principech mnoho by se dalo uvažovati a bylo b
dobře, kdyby veřejnou diskussí olázka ta byla pro-
brána a objasněna.
V »Osvětě« pokračuje K. Kálal ve svých smutně
poutavých článcích o uherském Slovensku, a vždy
trudnější a pochmurnější jsou to obrázky, jimi?
kreslí těžký společenský a duševní život Slováků.
Tentokráte tím mohutněji působí jeho úvaha, že
týká se neblahého působení zemanstva na Slovensku,
tedy těch, kdo sami původem svým patří sloven-
skému narodu, a o nichž pronáší zdrcující soud;
»Prvým neštěstím Slovenska jsou vlastní synové
národa, zkažené zemanstvo.« Slovenský literát nazv
lid lubezným a peknoduchým, umným a tvorivým,
ale do vozu železničního s nlm nesedne. To není
pohrdavá pýcha, nýbrž aristokralismus, z dávných
dob se vlekoucí a již udomácnělý, jako uzákoněný.
Aristokratismus tento vplížil se i do literatury. Tak
mnozí literáti zanášejí do slovenštiny rusismy: to
prý je snaha aristokratická. Božena Němcová na-
psala slovenské pohádky řečí lidovou, slovenšt
spisovatelé ji poaristokratili; rovněž hudebníci ne-
píší národní píseň tak, jak ji lid zpívá, nýbržj
»ušlechtí«, poaristokratští.
Čtenář.
K Kálal
Slovák
Němcová
Slovensko
17
article
Odborné apisy-
18
article
* Šťastní jednotlivci a různé hos po-
dářské úvahy. Četba pro obchodníky a živnost-
níky. Příklady, zkušenosti a zásady. Podává A Stiller
V Praze, nákladem Obchodního musea.
Pan Stiller jest praktik. To vane z každé strany
jeho spisku, z každého řádku a obratu. Vábí ho život,
jeho ruch a rej, jeho síla a zápas. V práci hospo-
dářské zři sílu národa a především v obchodě. Ale
obchod chce míti založen na mravním základu, na
železné píli, vytrvalosti, čestnosti (slovo dělá muže)
odvaze. A ten důraz na mravní základ hospodářské
činnosti vine se celou knihou. Jeho »šťastní jedno-
tlivci« vítězí touto ideou, ona vedla k úspěchům
Chaucharda, zakladatele obchodního domu »Lee
grands magasines de Louvre«. Baucicarta, otce zá-
vodu »Le Bon Marché«, Cooka, mistra dopravnictví
Potina, vlastence-obchodníka, Duvala, krále restan
rantů, ona založila úspěchy dynastie Rothschildu.
Jich práci předvádí českému živnostníku a obchod-
níku. Druhý oddíl knihy věnován výsledkům auto-
rova hospodářského pozorování na Řusi, Německu.
Francii, Italii, Malé Asii a Egyptě — třetí vyplněn
»českým národohospodářským slabikářem«. Ceslovné
a obchodní dojmy autorovy poslouži dobře nejširšl
orientaci těch, jimž kniha určena. Proti národo-
hospodářskému slabikáři dalo by se snad leccos říci
— ale kniha nechce býti vědeckou, nýbrž jen pod-
něcovati chuť k práci a odhodlání.
* Ženy a studium národohospodářské
Napsal prof. dr. J. Herkner v Curychu. Překlad
Olgy Preissové. Praha, společným nákladem J. Pelcla
(»Rozhledů«) a spolku českých právníků »Všehrd«.
Stiller
grands
jít Louvre
Cook
Potin
Duval
Rothschild
profesor
doktor
J Herkner
Preiss
J Pelcl
Praha
Německo
Francie
Egypt
Curych
Všehrdy
Le bon Marchý
19
article
Národní hospodářství jest vedle vychovatelstv
nejoblíbenější a nejširší pole vědecké práce žen
Bude to z největších zásluh, které kdysi věda přičte
ženám, že stály od prvého počátku svého vstupu na
pole vědy na straně utlačovaných. Prodělaly skor
vesměs myšlénkově a názorově vývojovou dráhu pí
Webbové. Byla dítětem millionáře a vychována v zá-
sadách liberalistních, ale čím více poznávala život.
lím více rostla nedůvěra ve správnost vštípených
zásad. Touha po poznání vedla ji k odhodlání vstou-
piti jako dělnice do konfekčních závodů londýnských
zažila ústrků, bídy, ale zároveň nalezla bluboký zá-
klad pro své práce vědecké. Šťastné manželství s p
Webbem, vůdcem anglických »fabianistů«, spojiloj
s mužem stejných zásad a cílů. Zajímavě vyslovila
se paní Webbová o společné práci s manželem: »On
provádí práci, já ji inspiruji... Ženy mají více pra-
menů pomocných, vycítění a odvahy než mužové,
tito jsou však schopnějšími k tuhé práci.« A v tom
směru také jich společná práce postupuje. Kritisují
jeden druhého, stále a bez litosti a výsledek jest pře-
kvapující. Paní Webbová jest hlavnu národohospo-
dářek, ale kol ní na všech stranách práce bujía
roste. V Anglii a Severní Americe i vlády pochopily
tuto stránku ženské bytosti: tam žena jest již dost
dlouho inspektorem továrním a plní tuto funkci zna-
menitě. Národohospodářské studium žen není však
pouze ziskem pro literární a sociální snahy doby
prospívá ženě i v rodině i v životě. Řídí zpotřebu
hospodářskou stránku rodin, jest mohutným faktorem
naší hospodářské organisace. Tím lépe pro rodiny
národ, zná-li žena tuto organisaci a pochopí-li svoj
význam pro ni.
Webb
Webbová
Anglie
severní Amerika
20
article
* Kalendář právníků na r. 1901. Ročníkl
(V. Kraus, Tábor.)
Český svět právnický odkázán byl dosud na ně-
mecké podniky toho druhu. Na příští rok jistě od-
padne jednostrannost nového kalendáře, jenž jes
vlastně pouze kalendářem českých úřadníků soud-
ních. Odvětví politické a finanění správy a legislace
jest úplně pominuto. Odborový kalendář měl by být
nepostradatelnou rukojetí všem příslušníkům dotyč-
ného odboru v životě. Po lé stránce vyhovuje článel
p. JUC. J. Krásy (»Soustavný přehled poplatků«)
méně vhodné je doslovné obširné znění nařízení mi-
nisterských z 22. srpna 1899 (o stavném a doručném
soudních sluhů, plných 6 stran) a ze 17. září 1897
(o poplatcích svědků a znalců, 10 stran). Byl by
stačil stručný výtah. Seznam advokátů proveden
účelněji. A příště se jistě tak ve všech rubrikách
stane. »Přehled veškeré literatury právnické
zaujal celých 33 stran a pojat v to i socialism, ná-
rodní hospodářství atd. Tak široký a hlučný titul
nad kalendářovou statí, která ani zdaleka nemůže
úkolu odpovídati, nemůze býti prospěšno. Cennější
byl by býval přehled literatury určitého třeba od-
větví, ale úplný a bedlivý. Kalendář vypraven p
zevnější stránce velmi hezky.
Ročníkl
V Kraus
J Krása
Tábor
21
article
* Budiž světlo ! Pokroky a vynálezy v oboru
osvětlovacím. Sestavil z prvních ročníků »Z říše
vědy a práce« redaktor prol. dr. Vilém Kurz. S
40 vyobrazeními. Nakl. F. Slmáček. Vedle elektro
techniky honosí se techníka osvětlovací nejrychlej
šími a největšími pokroky. Od dvaceti posledních le
století nastal úplný převrat v prostředcích osvětlo-
vacích. Co den takřka objevují se nové vynálezy
doposud nelze předvídati, kterým směrem další vý.
zkumy se budou bráti. Bude tudíž vítán populární
spisek, pojednávající způsobem snadno pochopitelným
o nejdůležitějších a nejzajímavějších úkazech v tomte
oboru, zejmena, když text přiměřeně znázorňuji
vhodně vybrané illustrace,
doktor
Kurz
Slmáček
22
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
* Polské listy zle se durdí, že odborný umě
lecký časopis německý »Moderne Kunst« prohlásil
Jana Styku, známého autora panoramatu »Mu
čení křesťanů v cyrku Nerónově«, za Maďara. Auton
zmíněného článku Artur Stieler uvádí výslovně totiž.
že Styka narodil se r. 1858 v Leopoldově ve stolici
nitranské a že jest národnosti maďarské. Z toho prý
viděti, že p. Stieler nemá ponětí o tom, co píše. Pr
nás podobný »lapsus« není novinkou, a divíme se.
že polské listy teprve nyní počínají si podobných
věcí všímati. Kdyby byly pozornějšími, byly by dávno
postřehly, jaký v tom jest průhledný úmysl a že
dějí se podobné machinace se všemi čelnějšími umělci
slovanskými.
* Ruský spisovatel V. A. Popov pojednal za
jímavým způsobem o slastech ruských spisovatelů.
Moderne Kunst
Jan
Maďar
Stieler
Styk
Popov
Leopoldov
23
article
Postavení jejich není prý závidění hodno. Hmoln
poměry jejich bývají prabídné a údělem většiny jest
těžká, vysilující práce a předčasná smrt. Dosvědčuje
to pak několika výmluvnými doklady. S. T. Aksakou
ke konci života oslepl na jedno oko. I. S. Turgéněv
trpěl rakovinou páteře a zemřel po hrozném utrpení
Saltykova uchvátila srdeční vada. Ostrovskij pracova
do úplného vysílení fysických sil. Někrasov vytrpě
v posledních dobách života pravá muka. Černyševski
trpěl katarhem žaludku a zemřel výlevem krve do
mozku. Souchotiny připravily v předčasný hrob více
než 10 proc. spisovatelů. Zemřeli na ně: Bělinskij.
Poležajev, Nadsov, Osipovič, Družinin, Petropavlovskij.
Karonin, Surikov a j. Dobroljubov obětoval se v pra
vém smyslu slova Molochu písemnictví a byl ve
fřech letech hotov. Duševními chorobami zanikli
Garšin, Gerbel, Pisarev. Ozerov, Žukovskij, Gogola
mnoho j. Duševně chorým ze současných spisovatel
ruských jest dosud Glěb Uspenskij. Stovem, na ru
ského spisovatele hodí se prý více než na kterého
koliv jiného známý verš Fouvizinův: »Chudý život
těžká práce a předčasná smit, tím se liší ruský spi
sovatel od ostatních tvorů.e
Aksaka
Turgéněv
Saltykov
Ostrovský
Někrasov
Bělinský
Poležajev
Nadsov
Osipovič
Družinin
Petropavlovskij
Karonin
Surikov
Dobroljubov
Garšin
Gerbel
Pisarev
Ozerov
Žukovský
Gogol
Glěb Uspenskij
Fouvizinův
24
article
Cizí spisy.
Cizí spisy.
* Hall Caine: Křesťan. Román. Z angli
činy přeložil O. K. Příloha »Národních Listů« v Ppr
1900.
Názvem zvým míří román na nejdražší věc, co
člověk má, na náboženství, a dodává si už tím aspoň
tolik moci a přítažlivé důležitosti, aby si člověk přál
celý jej pozorně přečisti. Z té příčiny však ani ta
kové jmeno, jako Hall Caine, není dosti bezpečnou
pojistkou proti strachu, abychom nebyli vzácným
názvem klamáni a vedeni jen za oběť ziskuchtivé
sensace.
—Ptáme se: myslí se to tu všecko poctivě a zcel
nezištně, apoštolsky a upřímně? Londýnský světje
vnada, na kterou se pseudoidealista musí chytit,a
musí prozraditi svou lakotu sensace a tržního
úspěchu. Hall Caine nejen že se na tu vnadu ne-
chytá, on ji spíše obcházi a skoro by čtenář lon-
dýnských věcí žádostivý řekl, že ji poněkud zane-
dbává, příliš jsa oddán duševnímu processu jediného
svého páru hlavních osob, ideu jeho svým životem
znázorňujících.
Londýnská špína, děs bídy, hrůza zločinných
zákoutí atd., náramně snadné prostředky laciných
eflektů, všecky tyto dokumenty ze spodu života, pře-
letují jen jako stiny v hlubokém pozadí jeviště, je-
hožto příšerné kouty se příliš neosvětlují
Osoby v popředí vystupující nemají úloh pro
eflekt a potlesk, ale těžké poslání tlumočníků světa
idejního. A přece nejsou to zase žádná schemata,
žádné typy, jichž vlastnosti a skutky by autor na-
před určil a konec dle jistého plánu zosnoval. Život
sám, jak patrno, byl tvůrcem těch lidí, a autor je
tam jen nalezl a seznav jejich důležitost i význam,
což je první autorskou přednosti a zarukou už ta-
lentu i zdaru — na světlo umělecké poslavil.
O K
Hall Cain
Osoba
Hall Cain
25
article
První třetina románu nás přesvědčí, že má
úmysly ryzí a poslání poctivé, a že se můžeme bez-
pečně dáti do dalšího čtení. Poslání poctivé je př
románu, který uvádí v literaturu vznešený svět bo
jovníků za ideu, podmínkou nezbytnou. Bez ní žádné
ani sebe silnější umění, nerozřeší autora z velikého
hříchu nesvědomitosti a lži. Proto to pravime, že
veletrhy francouzské literatury románové jsou z části
zdrojem románové literatury londýnské.
Pak se Anglie tak těžce dotkla a dotýká srde
stísněných národů, že se ptáme, jak je možno tolil
zla ve vlasti Miltonů, Byronů a soucitných praera-
faelistů a Dickensů. Jak je možná to, co Brandes
tak úžasně vylíčil v třetí kapitole spisu »Der Natu
ralismus in England«. Veliké ctnosti národa angli
ckého svedeny na bezcestí; jeho železné vytrvalost
zneužilo na potírání národů svobody žádostivých
jeho sebeláska a houževnatost vůle byla vychováním
vůdčích tříd zvrhla se v kupecké sobectví a uro
zenou bezcitnost, pýcha národní v nenávist k ná
rodům, nábožnost v pobožnůstkářství a pokrytectví,
v nesnášelivost a tyranství fanatismu všeho druhu,
vážný konservatismus ve zpátečnický, prázdný forma-
lismus. Lež a pokrytectví nikdo tolik nevybujelo.
jako v puritanské Anglii a kvakerské Americe.
Pravé ryzí umění nemůže tu nežli silně trpěti.
Shelley, Byron atd. všickni vyšli z hlubokého odporu
proti vládnoucímu směru ve vlasti. Anglie, jako každý
velestát, představuje ve vývoji lidském působle
princip mužský, hranalý princip bezohledné síly
rozumu a temně působícího pudu sebezachování.
Milton
Byron
Dickens
Brandes
Shelley
Anglie
kvakerský Amerika
der NATO
in England
26
article
Umění to zjevuje, právě umění, hlasatel principu
ženského, jenž jest cit, bráníci člověka proti důsled
kům rozumu a před přehmaty pustého pudu egoisti
ckého.
Právě v Anglii a Americe, kde bylo proti cilu
principu ženskosti nejvíce hřešeno, ozývá se v uměn
a zvláště v literatuře protest z největších hlubin lid-
ského svědomí. Angloamerické hnutí evangelické je
něco jiného, daleko opravdivějšího, než sentimentálně
snivé blouznění francouzské.
Z takových mužně protestujících hlasů jest i ten
jímž se ozývá Hall Cain, ve jmenu ryzi lidskost
proti barbarství formalismu, ve jmenu nejušlechtilej
šího učení náboženského, jehož tajemství nalezás
ve velikém příkazu odříkání se Kristova, proti pýše
a sobectví hierarchů, světáků a mocných toho světa
vůbec.
Zevnější prostředky románu jsou prosté, nenu
cené. Snad jen ty příliš četné a obšírné dopisy pro-
zrazují mechanický apparát na zevrubné líčení po
starém způsobu zařízený. Jinak vychází autor s oso-
bami svými do světa beze vší affektace a s jednodu-
chostí anglického povídkáře vývijí své zprávy o roz-
mluvách a dějích.
Officiální Anglii, Anglii rozumu vypočitavého
bezohledného, bezcitnou, politicky silnou, stále na
svou slávu a postup žárlivě pozornou, představuje
nikoli snad schemalicky, ale individuálně starý loro
Storm. Dopustil se — věc arci zcela moderní, ale
právě moderní zločin, — sňatku ze spekulace, a za-
bil citový život ženy své. Její usmrcená láska však
se přišla pomstit: syn jejich, Jan Storm, zrozený
vychovávaný k veliké úloze a k slávě, je právě v pří
čině silného egoistického rozumu přírodou (dědičností
zanedbán. V něm vládne silný cit.
Hall Cain
Kristův
Storm
Anglie
Amerika
27
article
Jeho veliké cesty neobohatily tak rozum, jako
probudily silný soucit. Vstal v něm proti pýše ro-
dové, proti bohatství a sobeciví lordské krve, aby s
odřeki všech výhod a hledal — hledal chudé, a Krist
ví nich.
Jde, aby se stal v plemeništi hříchu a v cenir
sobectví kupecko aristokratického apoštolem lásky
k bližnímu, hlasatelem lásky a odpuštění ubohým.
poníženým, zločinným a bídným, všem odsouzeným
a opovrženým. Ale lásku kázat vyšel, lásku odříka
jicí se, a sám své vlastní lásky k ženě odřici se ne
může a nemůže. Podniká i askesi katolickou a marně
Proč a nač to, kam to vede vše, je zajímavá látka
o níž čtenář stále má co přemýšleti.
Jeho družka Gloire je bytost zcela jiného druhu
Z chudoby vyšla, chudobu nenávidí. Opustený siro-
tek, v kole nástrah a osidel všeho druhu bloudící
vítězně překonává všecky překážky, jež se jejímu
pudu uměleckému a ženskému v cestu staví, až stane
na vrcholu žádoucí slavy. Sláva, radost, rozkoš, opo-
jení, nádhera, bohalství, vše jí kyne — jí, ženě,
hle, zvítězivši shledává, že to není to pravé. Geniu
nasycen, ale nikoli ženskost. Opouští vše, jako Storm.
aby hledala lásku, jako Storm. A tak se ti dva prot
chůdci muž odříkání a žena slávy v. lásce setkají
spojí.
Krom této hlavní ideje jsou však i četné dráhy
jiných idejí tu silněji, tam slaběji naznačeny. Výjev
Gloriin, kdy je poprvé v divadle, je asi nejznameni
Vbk.
tější, plný jemného pozorování.
Krist
Gloire
Vbk
28
article
Z cizích revuí.
* Serii poutavých článků začal uveřejňovati
v »Révue des révues« Henri d'Almeras pod
titulem: Avant la gloire (Les débuts des nos grands
čaivains). V prvé partii obírá se zatím Jules Cl-
retiem a Ludvíkem Halévym. První vystoupení obou
provázeno bylo řadou velmi zábavných okolností.
Tak na př. dnešní ředitel Comédie francaise Jule
Claretie požádal uctivým listem Alfreda de Vigny
o rozmluvu; chtěl mu přečísti svou báseň »Milo-
srdná sestra«. Vigny určil den audience, ale Cla-
retie nepřišel. Ostýchal se. Nepřišel i po druhé.
tak že Vigny byl nucen domlouvati mu, apy odložil
takovou ostýchavost. »Vynasnažte se — píše de
Vigny — ze všech sil, abyste překonal svoji ostý-
chavost. Zdá se mi, že proto jest vojenská služba
lidem vašeho věku tak prospěšna. Ona uci pevné-
mu kroku do života« Claretie zdá se nepřekonal
tehdy svou ostýchavost, za to ale přestal psáti verše
a obrátil se k prose. Psal hodně, ale do takových
listů, které nic neplatily. Aby se uživil, stal se ob-
chodním korrespondentem v řeči španělské.
Almeras
Jules
Halévy
Jula Claretie
Alfréd jít Vigna
jít Vigna
Seria
Comédie
Mila
Avant le gloire
29
article
* »Norské listy« přinášejí dle posledních
šetření zprávy o zločinnosti a mravnosti v Norsku.
Počet nemanželských porodů dostupuje výše 7 proc.
Každý otec nemanželského děcka jest povinen za-
platiti matce útraty a bolestné, mimo to musí určitou
částkou přispívati na vychování děcka až do 15 let.
Prostituce jest, zákonem v r. 1842 daným a dosud
nezrušeným, považována za zločin. Ale zákon se
nedodržuje, prostituce bují hlavně ve velkých mě
stech, kde jest podrobena policejnímu a lékařskému do
zoru. Roku 1887 ministerstvo spravedlnosti zrušilo
nucenou lékařskou prohlídku a nelze dnes říci, zda
se nemoci pohlavní v Norsku šlří či jich ubývá
Počet zločinců se menší, jakkoliv obyvatelstva
přibývá. Bývá do roka odsouzeno na 3000 osob.
Nejčastější jsou vraždy dělí, zločiny proti mravnosti.
vraždy, kradeže, pak loupeže a konečně žhářstvi.
Zločinců bývá žen as 1/e, mužů až 1/4.
Norsko
30
article
Z hovorny-
Pan prof. Josef Patočka z Rokycan zasílá nám
další list, *) z něhož vyjímáme: »Onehdejší insert vy-
davatelstva »Devatenáctého století slovem i obrazeme.
obsahuje nesprávnosti. Tvrdí, že jsem viděl jen
obálku publikace Bongovy a dle ni pořizované Vilím-
kovy, že jsem nečeti ani jedné ani druhé. Mohu
přesvědčiti vydavatelstvo o opaku důkazem »suchých
cifer«. České vydání na rozdíl od německého, které
racionálně rozděluje látku dle vývojových období
probírá ji po látkových skupinách v jednom od za-
čálku do konce století. — Jeden ze vnějších pro-
středků, které mají zahaliti původ díla . . . Účelu
vydavatelstva hlavní věcí jsou illustrace. Poměr
jejich k originálu Bongovu jest tento: 1. vyobrazení
str. 4 u Vilímka jest u Bonga na str. 15, 2. Vilímek
str. 5 = Bong str. 16, 3. V. 14 = B. 23, 4. V.
16 = B. 31, 5. V. 17 = B. 33, 6. V. 19 = B. 37 atd.
O textu tvrdí vydavatelstvo, že není ani překladem
ani výtahem. Jeho vznik jest tento: Prvá čásť doby
Napoleonovy podána u Bonga asi na 9, u Vilímka
asi na 8 stranách; mimo počáteční, zcela zbytečné
odstavce, přidržuje se tato část úplně německé před-
lohy. Oddíl další jest pak již jen výtahem z Bonga
a přidržuje se krok za krokem celkového postupu
i jednotlivých fakt Krämrem uváděných, ani jednoho
nepřidávaje, překládá vytržené věty (hlavně pikantní)
odstavce, stránky, svévolně je spojuje, zkrucuje. Pr
charakteristiku aspoň dvě věci: předně nenapsal pr
české vydání ani samostatného úvodu, nýbrž sletoval
odstavce »Velké stoleti« až »za posledních let«
»Každá doda« až »skrovné«, »Má i tento věk sv
stíny« atd. z 2. a 13. stránky své předlohy, při
*) Táhne se k posudku díla »Devatenácté sto
letí« v »Obzoru lit. a uměleckém«.
profesor
Patočka
Napoleonův
Bongo
Rokycany
Bongo
Bongo
Bongo
31
article
zdobiv je několika frásemi o národnostní ideji a
slovanské vzájemnosti. Větu »Napoleon rüstete in
grösster Stille« (Bong str. 30.) přeložil na str. 18.
»Napoleon chystal se k válce ve velkém slohu«.
Litanii dokladů, jak místo za místem bráno jest
z Bonga, mi ani žádný denní list neotiskne. Skupina
II., dosud železnice a parní lodi, opírá se o Bonga
týmž způsobem. Všecko důležité, od parních vozův
od Stephensona, od Papinových a Fultonových paro-
lodí, jest u Bonga v illustraci i v obsahu, a spraco-
váno v českém vydání nejistou rukou neodborníka,
který vybírá anekdotu a vybybá se výkladu techni-
ckému. Připojují se věci české, které z Bonga čer-
pány býti nemohly, ježto tam nejsou. Také pět dvou-
stránkových barevných příloh, náležejících
této skupině, jsou vesměs originály německé. Není
správno, že u Bonga jest železnictví věnováno pouze
8 stránek, parním lodem 5. Věta »Objednáváme re-
produkce světových obrazů (!) z Petrohradu, Lon-
dýna, Paříže, Vídně, Štutgartu i Berlína (od Bonga)«
má zníti: »Objednáváme od Bonga reprodukce
obrazů z Petrohradu, Londýna, Paříže atd.« Moje
konstatování stavu věci v »Obzoru lit. a uměl.« není
vskutku žádnou »kritikou«. Přeje-li si jí však vyda-
vatelstvo, může se jí dočkati . ..
Napoleon
Still
Bongo
Stephenson
Papinův
Fultonová
Bongo
Petrohrad
Lon
Paříž
Vídeň
Berlín
Londýn
II
Bongo
33
article
* V. Říha: Povídka o svatbě krále Jana.
Obrazy kreslil L. Novák. Nákladem Jana Laichtra
na Kr. Vinohradech. Tisk dra. Ed. Grégra. Obsahem
i úpravou dílko svého druhu velmi distingované.
* Gustav DörfI: Miscolly. Výpravné verše.
V Praze. Nákladem vlastním. V komisi u všech knih-
kupců. Verše střízlivého, odměřeného zvuku, ale plné
životního věcna. Venkov i malé město svým ovzdu-
ším, se stejnou sytostí jsou zastoupeny. »Korrektor«
»Kruhaři«, »Povídka z vesnice«, »Krváky«, »Novi-
nářští sazeči« vyznačují asi směr zpracovaných látek.
*Eliška Bulířova: Moje písné. V Praze
1900. E. Weinfurter, knihkupec, nakladatel. Reflexe
života. Sbírka veršů, jež mají tvořiti přirozený celek,
vyjadřující duší dívčí.
* Jakub Hron: Přítaž i odpad hvězd
jako doplněk soustavy Koperníkovy a zevšeobec-
něnost tohoto pojmu. V Hradci Králové 1900.
V Říha
L Novák
Laichtra
Kristus
Grégr
Dörfi
Miscolly
Kruhar
Bulířův
E Weinfurter
Hron
Koperníkův
Praha
Novi
Hradec Králové
povídka o svatba král Jan
34
article
Nákladem vlastním. Zákony pohybu a života ve ve-
smíru dosud zůstávají tajemstvím v řešení sotva na-
čalém. Autor svým způsobem snaží se přispěti k jich
poznání. Počíná si dle vlastních »celkem nenuceně,
spojuje hvězdovědu s libomudrovou (filosofií)«. Četba
knihy není nezajímava, ale plna jazykových podiv-
nůstek a umíněností.
* Dr. Jaroslav V. Sedláček: Výklad
posvátných žalmů a biblických chvalozpěvů
breviáře. Díl I. (568 str.) Úvod A. Ž. 1—71. V Praze
1900. Nákladem Dědictví sv. Prokopa. Celé dílo jako
Výklad knih Starého zákona vypočteno na 10 dílů.
Druhý díl ohlašuje se na únor neb březen 1901.
První díl obsahuje úvod, biblický zeměpis, dějepravu
a theologii Starého zákona.
Jaroslav Borotínský, Když kvetl
šeřík. Básně (1898—1900). Nakl. Grosman a Svo-
boda. Milostné básně, svěží rhytm, zvučné rýmy,
pěkná forma, poněkud elegické, plné vroucího cítu.
Pěkné zejmena »Mé vis a vis«, »Bývalé lásce«, » Na
dušičky«, »Z denníku« a »Majales«)
*Z II. lékařské kliniky. Klinické práce a
sdělení. Uveřejňuje prof. dr. Emerich Maixner.
doktor
V Sedláček
Prokop
Jaroslav borotínský
Grosman
Svo
profesor
Maixner
Praha
35
article
Sedm prací odborných prof. dra. E. Maixnera, doc.
dra. O. Frankenbergra, doc. dra. A. Heverocha, doc.
dra. J. Hnátka, klin. assistenta dra. O. Kose, dra.
F. Prokopa, dra. B. Strettiho a dra. Č. Šimerky.
Nakladatelé Bursík a Kohout.
Andersenovy pohádky v překladu Jar.
Vrchlického s původními illustracemi J. Teg-
nera. Nákl. F. Šimáčka.
* Josef Kuffner, Zdání a podoby. Dalši
volné listy z kroniky rozvoje společenského, národ-
ního. Výbor Kronik »Nár. Listů« v letech 1823 —98,
psal 8. Nákl. Bursika a Kohouta v Praze. Sešit9.
Věda a práce (6. roč. IX.) red. dr. V il.
Kurz. Nakladatel F. Šimáček.
* Z lesů a luhů. Illustrovaný list pro lesní
polní hospodářství, myslivost a rybářství. Za nakla-
datelství, vydavatelství a redakci zodpovidá L. Frank
v Táboře. Roč. VII.
* Háj. Časopis pro lesníky, myslivce a přátele
přírody s poučnou a zábavnou přílohou »Lověna«.
Redaktor a vydavatel J. Doležal ve Žďáru na Mo-
ravě. Ročník XXX. List zůstává věren úkolu svému
»působit co nejpilněji v zájmu našeho lesnictví i my-
slivosti a rozšiřovat odborné v tom vědomosti v řeči
mateřské«.
* Nákladem Al. Wiesnera právě vyšly obli-
bené české kalendáře útržkové a nasténné
Velký denní kalendář útržkový. Podle
návrhu akad.jmalíře Pavla Körbra. Na zadní desce
barvotisk čtyř ročních počasí. Znak Čech, Moravya
Slezska. Titulní kresba akad. malíře K. Svobody.
— Malý denní útržkový kalendář liší se
jen formátem. Rázovité kresby Mikuláše A le se
dle akvarelů barvotiskem ozdobují Poznámkový
kalendář týdenní k potřebě obchodní a kan-
celářské. — Prací heraldika Vojt. ryt. Krále z Do-
bré Vody jest Velký Slovanský kalendář
nástěnný, jehož barvami provedenou obrubu
tvoří 26 znaků zemí rakouských, jež obydleny jsou
Slovany.
doktor
E Maixner
docent
O Frankenbergr
A Heveroch
J Hnátek
F Prokop
B Stretti
Bursík
Andersenův
Vrchlický
F Šimáček
Kuffner
Kurz
J Doležal
Al
Wiesner
Pavel Körbr
K Svoboda
Mikuláš
Č . Šimerka
Praha
Tábor
Žďár
Čechy
Moravya Slezsko
36
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Laskaví čtenáři tohoto listu činí se pozorny na
na dnešní insert starochvalně známé firmy H. Mildner,
Na Příkopě č. 10. Tato firma chová na skladě velikou
zásobu pravých linoleových koberců, jakož i obrovský
výběr veškerých výrobků voskovaného plátna jen prvé
jakosti a nejkrásnějšího provedení. Toto v nejnovější
době překrásně provedené zboží nemělo by v žádné
lepší domácnosti chyběti a hodí se výtečně jako prak-
tické a užitečné dárky vánoční.
2850
unčech stě. a
H Mildner
37
article
Nesestehuji již
Nesestehuji již
ám mnokona-
berllnekým spolkem „ Lotte“ doporučeny
pocténý.
nou
tkací přístroj,The Magic Weaver.
Přiatrjen uínta krave
poronchsué ponožky,
vlněné věcl, ubrusy,
ubrousky, plátěná pro-
stěradla veškeré z kane
zboží jaké sobě jen mr-
sleti lae, zručně a rychla
tak lse vyzpraviti, n
místa dřive poš kozen
sobva naluznomu. 259ná
Každé dítě jest s p
s timto tkacim pří-
strojesu lhned bezvad-
ně pracovati.
Cena přístroje jon
4 K, když se peněa lt
částka přodem zašle, k
4 50 franko, na dobirku
K 4.70. Zasíla fra
spolek „ Lott
the Magica Weaver
38
article
M. FEITH
M. FEITH
ve Vidní,li,
Taborstrasse, 11/B
M Feith
39
article
U nakladatele V. Neuberta na Smí-
( chově, jakož i u každého knihkupce lae
27667
dostati spis
V Neubert