ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 78b5e330-6746-11dc-867f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 139, person 99, org 22, work 5
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 8. prosince 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 339.
4 masthead
nnt ln roji s irnti :r: e
5 masthead
Na rnumí „l odpol. ntstn přváplácí ae v Praze v sdnsiinlistnu rí leta s drojí čonáškeu sk atrit let
Praha
6 masthead
vo nlls lka skk . rejíee
7 masthead
1e k o
8 masthead
ke
9 masthead
V arebném prodejii Ve slialkách sa venkeri pelednl. : : . . : ! : sk Inseraty platí aa hotevě napte Předplacení « inserky strece v Marisni jímá dpinl- tiskárna sernněíca kovteh losna- Iakopisy se nevracei
10 article
Dnešní číslo pra Prahu je o 18 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde zejtra v neděli B. prosince v obvyklou ho- dinu ranní. Zakončení rozpočtové debaty ve sněmovně uherské. Klidný jinak průběh generální debaty rozpočtové ve sněmovně uherské nabyl po zoruhodného zakončení tím, že předseda mi- nisterstva Szell se uchopil slova bezprostředne před prohlášením předsedy sněmovny, že rozpravu povšechnou uzavírá, čímž na vý- klady jeho jaksi zúmyslně byla obrácena mimořádná pozornost. Dosud sice nemáme doslov řeči Szellov po ruce, než již dle telegrafických výňatků souditi možno, že probral v ní dosti po drobně (mluvilt plné dvě hodiny) otázky kteréž buď přímo či nepřímo se dotýkají této poloviny říše Nejdůležitější z nich byly o náboženské sášelivosti, o politice vůči národnostem uher ským a o vyrovnání rakousko-uherském. V záležitosti prvé utkal se polemicky s zástupci lidové strany (katolické), kteří svým mluvčím se domáhali v povšechné rozpravě rozpočtové revise zákonů církevně-politických, kteréž ovšem měly na mysli více poměry země, v níž sídlí pospolu příslušníci n ěko- lika náboženských vyznání, než mnámé z dějin uherských i odjinud snaby rlerikalismu po postavení výsadním a domi aujícím. V této části své řeči osvědčil Szell mutéž houževnatost a pevnost, jaká jest již po léta význačnou známkou styků mezi vlá lou uherskou a Římem, zvláště u přileži- tosti jmenování biskupů a nedávno ve zprá- rách o odstoupení rakousko uherského vele- ryslance v Římě, hraběte Revertery, v těchto istech opětně vzpomenutou
Revertera Praha Řím lidový strana
11 article
Szell pravil tu mimo jiné, že nemůže je říditi pokyny strany politické, jejíž čin- nost má ráz agitace náboženské a jež ne- nznává rovnost člověka a člověka, a občana 1 občana. Žádá sice zdánlivě »pouze« za řevisi zákonů církevně-politických, ale to, co vy následovalo potom, byl by konec míru r zemi, konec vymožeností pokroku. V knize »sudů jest zapsáno, kam dospěli národové 1 státy, které si nevážily míru mezi svými občany a úspěchů pokroku. Předkové naši. pokračoval Szell, dovedli čísti v knize osudů, nle za našich dnů vyskytli se živlové, kteři považují čtení vůbec za přepych, natož čtení v knize osudůl Zasluhuje jistého povšimnutí, že poža- davek revise zákonů církevně-politických v Uhrách jest jaksi souběžným s návrhem »náboženské snášelivosti« středu v říšském měmu německém, který jest stranou velmi příbuznou uherské straně, žádající vzpome- nutou revisi. Dle nedávných prudkých řečí Kalmána Tiszy i dle tohoto projevu Szellova jest patrno, že v těchto končinác nutno hledati Achillovu patu Uher O národnostní otázce vyslovil se Szel v polemice s poslancem Komjathem, jemuž se zdála býti národnostní politika nynější vlády podezřelou, protože Rumuni s nyní jaksi uklidnili. Szell použil nej- prvé vtipu, že týž poslanec roku minulého napadal politiku národnostní, protože Ru muny znepokojila, letos pak proto, že Ru- muny učinila klidnějšími. Vytkl dále, že Komjathy vůbec nenaznačil, jakou národ- nostní politiku má vláda sledovati a na to pokračoval dle »Pester Lloydu« takto: »Vyrozumívá-li poslanec Komjathy svou národnostní politikou jedině zrušení zá- kona národnostního, nelze se ří- diti touto jeho politikou v zájmu budoucnosti jednotného státu uherského. Poměry, jaké panují v Polsku a v Poznani, nemohou býti srovnávány s po- měry našimi.
Tisza achillův Uher Komjath Rumun Komjathy Lloyd Uhry Polsko Poznaň
12 article
Jinak ovšem se zdů, že tento mírnější a národnostem příznivější výklad národnostní politiky nynějšího ministerstva týkal se hlavně Řumunů, o nichž se při této příležitosti výhradně mluvilo, jak řečníkem opposičním tak ministerským předsedou. Třetí a pro poměrr této poloviny říše nyní zviáště aktuální otázka týkala se ob- novy vyrovnání a společných záležitostí. V této příčině připravil předsedovi mi- nisterstva, sotva asi náhodně, půdu poslanec Kristóffy, kterýž usvědčoval stranu neodvis- losti z velikého státoprávního omylu, domní- vá-li se, že by musily přestati společné zá- ležitosti, kdyby se neobnovily hospodářské a celní úmluvy, protože s polečné z ále- žitosti vyplývají z pragmati cke sankce a nejsou tudíž závislé na tom, zdali v Rakousku panují poměry ústavní čili nic. Předseda ministerstva Szell doplnil v po- lemice s Košutem tyto vývody poslance Kristóffa a co se týče obnovy vyrovnání, vyslovil oproti názorům opposice přesvěd- čení, že zákony o vyrovnání se osvědčily.
Kristóffa Szell Kristóff Rakousko
13 article
Není pravda, pravil, že vyrovnání s nedá provésti a že musí býti proto sprovo- zeno se světa; naopak, zákony z r. 1867 dokázaly velikou životní schopnost právě tím, že se podařilo smluvený stav udržeti i za politických zmatků v této polovině říše tak, jak zákony oněmi byl opatřen. Mohou prý sice nadejiti poměry, kdy by bylo ne- zbytno zákon z r. 1867 poodsta- viti stranou, než i potom by se daly nalézti prostředky a cesty, aby společné zá- ležitosti, založené na pragmatické sankci, byly zachovány a udrženy na základě práva samostatného sebeurčo- vání Uher. Možná, člověk neví, co je psáno v knize osudu, že říšská rada nebude s to vyhověti své povinnosti, pokud jedná se o společné příležitosti; potom, pokračoval Szell, Uhry, aniž by porušily zákony vyrov- nací, ostřeji vyznači svou státní neodvislost, aby spořádaly své společně záležitosti a chránily zájmy státu.
Uhry
14 article
Ač i v tomto stručném telegrafickém výňatku jest dosti jasně vysloveno, jak Szell pohlíží na situaci, přispíšil si »Pest. Lloyd« dříve ještě, než vešlo ve známost plně znění řeči předsedy uherského ministerstva, s tímto dalším vysvětlením: Podobá se, že strany v Rakousku v zápasech, jež spolu divoce vedou, spoléhají na to, že nic se nemůže přihoditi ústavě, protože vyrovnání s Uhrami předpokládá trvání ústavních poměrů v Ra- kousku. Toto rozumování není správné. Uhry by mohly spolupůsobiti k zabezpečení ústav- nosti v Rakousku pouze v tom případě, že by se pomýšlelo na státní převrat s hora. Učiníli však národové rakouští sami ústavu v praksi nemožnou, nemohly by Uhry jeviti pro ústavu rakouskou větší zájem, než pro- jevuje pro ni Rakousko samo. — Patrně spoléhá i předseda ministerstva Szell i »Pest. Lloyd« na to, že Němci svým vnucováním němčiny a oklesťováním národní a jazykové rovnoprávnosti doženou věci do konců, kde Uhry se budou jeviti skutečně jakožto pevné útočiště společné idey státní, a nic jim nebude vaditi, že při tom podědí převahu v obou polovinách říše jakožto od- měnu za svou politickou vyspělost.
Lloyd Uher Němec Rakousko Uhry ministerstvo Szell
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. prosince. (Pradovy p o- minky smíru.) Jindř. Prade podával včera svým libereckým nacionálním voličům zprávu o minulém zasedání řišské rady. Při tom shrnul
Pradův Jindřichův Praha
16 article
požadavky německých nacionálů v tato slova - Chceme upevnění a prohloubení spolku s ně- meckou říší jak ve vzhledě politickém, tak i hospodářském; chceme zachovati jednotu státu, a proto potíráme české státní právo a federa- lismus všemi prostředky; chceme uzákonění státní němčiny, sociální reformy, zlepšení stavu pracujíeích tříd, ochranu selského stavu, po- vznesení školství, svobodnou školu a neodvislé učitelstvo. Upevnění spolku s německou piši pomahla hy prž celní jednota s Německem, z kterou se Přade vřele přinalouval. Vyčítati zdej- ším Němeům, že šilhaji přes hranice, není prý oprávněno. V Rakousku jsou prý RRakušany jen Némci; i nejradikálnější Němec, domáhající se státní němčiny, jest lepším Bakušanem, než feudální kníže, přející státnímu právu českému a rovnoprávnosti jazykové. Ať prý se jen vláda pokusí, opraviti ústavu tak, aby byli spokojen, Slované a Němci v Rakousku roztřištěni. Něme stali by se nejen úhlavními nepřáteli nov ústavy, nýbrž i nového státu. Přes 1o však Prade nebyl by proti smíru s Čechy, už proto ne, že bez smíru není naděje na plodnou činnost parlamentní. Dojde na nové vyjednávání nacionálové jsou vzdor všému kaceřování ochotni opět se účastniti smiřovacfeh konferencí za ná- sledujících podmínek: 1. Němčina musí být zákonem uznána za řeč prostředkovací; 2. jazy- kově poměry v Čechách a na Moravě musejí se upraviti zákonem; 3. Čechy musejí se roz- děliti ve dvě území a Němcům musí se dostati zákonitého zastoupení v zemském výboru, jakož i kuriátního vota na sněmu. Prade skončil svou zprávu ubezpečením, že zájmy němreckého ná- roda kryjí se úplně se zájmy dynastie a státu a proto Rakousko musí zůstati jednotným státem pod vůdcovstvím německého národa a pod nad- vládou německé kultury a německého jazyka.
Němec Slovan Německo Rakousko Čechy Morava svobodný škola
17 article
Vše to, co p. Prade- vypravoval svým libe- reckým voličům o němečké řiši, o státní něm- čině, o nadvládě německé kultury atd., pověděl a napsal už mnohokrát Wolř ještě daleko řízněji. Ale holá nedůslednost je, tvrdí-li pan Prade, že jest opětně ochoten účastniti se česko- německých smiřovacích konferenci. Vždyť ví, že v lůně národa českého nenajde a jediného člo- věka, jenž by vykonal nad sebou harakiri podle receptu páně Pradova. A ostatně nač vyjednávat, když p. Prade ví už předem, že se splní vše, čeho si přeje dle rozkazu Wolfova. Jde jen o to, shledají-li pánové v sobě tolik sily, aby nás přinutili vzíti na šíji to jho, které nám připravují. Ze Záhřeba, 4. prosínce. (Chorvats ká samospráva.) Mezí zakony, přijatými uher- ským sněmem, jež byly zaslány sněmu chorvat- skému, aby je promulgoval, byl také zákon. jímž se železniční úřadníci uheršti osvobozuji od samosprávných dávek a poplatků. Ve sněmu chorvatském ozval se ihned odpor proti pro- mulgování tohoto zákona, jenž přímo porušuje samosprávu, zaručenou království chorvatskému. »Agr. Tagbl.« přinesl tyto dni zprávu, žes i chorvatská vláda přidala na stranu sněmovní opposice a zmíněný zákon nedá prohlásiti, nýbrž jej vrálí uherské vládě. »P. L.« sice popřel tuto zprávu, ale »Agr. Tagbl.« následkem in- formaci, obdržených přímo z vládních kruhů chorvatských, trvá na její správnosti.
Wolř Prade Pradov Wolfův P L Záhřeb
18 article
Ze Lvova, 7. prosince. (Voje n s ká a s si- stence při volbách.) Okresní hejíman Ivovský rozeslal po obcích svého okresu oběžník, v němž sděluje, že k zabezpečení svohody volební bude do všech volebních míst posláno vojsko, aby nedopustilo násilí na voličích. K opatření tomu zavdala prý podnět zpráva, že někteří volitelé nechtějí přijiti k volhám, poněvadž se bojí násilí se strany svýci odpůrcd. Kdo si povšimnul zpráv, jak se ve východní Haliči konaly volby volitelč, pochopí, kteří volitele stali se náhle tak bojácnými, že bude na jich ochranu třeba vojenské assistence Z Lublaně, 6. prosince. (Slavnosti Pre- šernovy) ukončeny dne 3. prosince (v den na- rození básníkova) školními slavnostmi ve všech středních i nižších školách lublaňských. Učitelé vy- ložili žákům význam Prešernův pro slovinský národ. žáci pak pěli a přednášeli hásně oslavencovy neb na jeho počest složené. Z tří dítek Prešernových jest na živu ještě dcera Arnoštka Jelovšekova, vyučujíeí v Lublaní šiti. Slovinské dámy pamatovaly při télo příležitosti na dceru básníkovu a sebraly pro ni značný dar, k němuž i městská rada Iublaňská na návrh starosty Hribara přispěla 500 K. — K slav- nosti došlo mnoho pozdravů ze zemí jihoslovan- ských. Polský pozdrav došel jeden — z Krakova. Množství telegramů zasláno z Prahy; jsou mezi nimi pozdravy městské rady, českého musea, české aka- demie, Úmělecké besedy, Máje a četných jednotliveů.
Prešernový Jelovšekův Hribar Lvov Halič Lublaň Krakov Praha český muzeum Úmělecký beseda slavnost Pre
19 article
Politické zprávy zahraničné. v Praze, 7. prosince. Mezi Rumuny a Bulhary. Do války 1877—-1878 Rumuni a Bulhaři žili v idealné shodě. Neosvobození Bulhař v osvobozeném Rumunsku byli jako doma, tam organisovali povstalecké čety, tam se utíkali o turockého pronásledování. Nyní je docela jinak. Nemine skoro ani rok, aby mezi Rumunskem a Bulharskem ne- byly neshody tu v Dobrudži, tu na Dunaji Také válkou si hrozívají. Nedávný bukureštský soud nad politickými vrahy bulharskými ovšem nezlepšil sousedský pomár mezi oběma zeměmi a nevštípil jim vzá- jemnou důvěru. Do Bukureštu přijelo několik bulharských právnikův, aby studovalo nedávný proces zkontrolovali, dálo-li se při něm všech no správně. Veřejné mínění vrumunské neuvítalo je vlidně a chová se krajně nepřátelsky k bulharskému živlu v Bukureštu. Rumuni ve všem podzírai úklady bulharské. Velmi přísně prohližejí do- kumenty Bulliarův, policie a četnictvo sledují každý jejich krok a každý háček je jim vítán, aby Bulhara vypověděli ze země. Před několik dni bylo v Bukureštu zatčeno deset. Bulharů na- cestě do Vídně a do Paříže. Následkem těchto sekatur je, že do Rumunska docházi z Bul- harska množství hrozebných listů. Dostávají je zvláště bukureštský policejní přefekt a porotci, kteří soudili při bulharském processe. Policie, podrážděna hrozebnými listy, stupňuje proná- sledování v Rumunsku osedlých Bulharů, pro- vádí v jejich bytech prohlídky, přehazuje nejen jejich byty, nýbrž i krámy, sklady, sklepy. Zatkla na novo čtyry Bulhary, rozumí se, že »podezřelé«. Z Bukureštu byl vypovězen bul harský novinář Strešov, protoze je členem Make- donského komitétu. Rumuny velmi dráždí při- tomhost v Bukureštu tajemníka tamní bulharské agencie, Todorova. Noviny píšou, že se chová demonstrativně a provokativné a žádají, aby byl odstraněn.
Rumun Bulhar Strešov Todorův Praha Rumunsko Bulharsko Dobrudža Dunaj Vídeň Paříž
20 article
Krüger a věc burská. Krüger přibyl do hlavního města prvotní vlasti Burův, Holandska. Byl uvítán s nadšením nesmírným. O jeho projevech již otiskli jsme řadu depeší a zvláštních momentů politických tato pouť z Kolína do Haagu dosud nepřinesla. Za to velice zajímavý příspěvek k řešení otázkv burské přináší »Leipziger Tageblatt«. Otiskuje následující sdělení, prý od »vyšoce postavené osobnosti anglické«: »Snad přiměje cesta Krůgrova Bury k tomu, že se Anglii podrobí, začež by se dostalo jim ústupku, kteréhož možno jim ješte v tomto okamžiku poskytnouti, totiž utvoření nové burské republiky v severní polo- vici Transvanlu. Tuto možnost anglická vláda ještě připouští. To jest důvod, proč při- vtělení republik nebylo ještě úřadně vyhlášeno. Ale předběžná podmínka jest, že Krüger ohlásí, že se podrobil.« Berlínský »Post«, jenž mívá spojení se zahraničným úřadem berlínským, pravi, že potvrzení této zvěsti dlužno teprve vy- čkati i dodává: »Ovšem nezní sdělení to tak pravdě nepodobně, neboť Angličanům musí na tom záležeti, aby proti nepokojným vnitro-afri- ckým kmenům utvořili pevnou hradbu, by své panství v dobytých krajinách trvale si pojistili.« V každém připadě budou musit Burové pokra- čovati velice opatrně, aby složivše jednou zbran, nebyli vydáni Anglii zúplna na pospas. Bývát v Anglii od slibu ke skutku hodně daleko.
Krüger Angličan Burová Holandsko Kolín Haag Anglie Leipziger Tageblatt Krůgrův Bura
21 article Zbrojení Anglie.
Zbrojení Anglie. Včerejší trůnní řeč anglická, významná ve své úsečnosti, dokázala, že Anglie posud spěje k metě — militarismu. Toť kletba vítězství nad Bury, již ovšem teprve příští generace v celé tíži budou pociťovati. Zvýšení moci branné a 16 mill. lib. šterl. na běžné výdaje váleční v jižní Atrice t v Čině se žádají. Však již nyní, nečekajíc vota sněmovny, Anglie zbrojí plnou silou. Oznamuje se z Německa, že dílny Ehr- hardtovy v Eisenachu a Düsseldorťu dodávají právě Anglii 18 batterii nových děl rychlopal- ných soustavy Ehrhardtovy. Dále dodáno pro ni 900 vozů muničních a 54.000 střel. Smlouva uzavřena v dubnu t. r. prostřednictvím pověst- ného odpůrce Burů, Cecila Rhodesa. Fakt po- slední jesť zvláště charakteristickým. Jmění mrtvé ruky ve Francli. Zaznamenali jsme již v ranním čísle, ze nemovité jmění mrtvé ruky ve Francii má dle výkazu, vládou právě sněmovnám předloženého, cenu 1 milliardy 40.000 franků. Zajímave jest dodati, jak vzrůstalo i z da něné jměn řeholí. Činiloť jmění to: roku 1845 43,027.000 franků, 1856 81,975.000 » 1859 105,370.000 » 1880 420,935.000 » 1900 392,408.000 Od r, 1880—1900 jeví se zmenšení zda- něného jmění o 30,000.000 franků. Vysvětluje se to snahou stále úsilnější, aby jmění nemo vité přeměnilo se v movité, jež uniká snadněj zdanění.
Ehr Bur Cecil Rhodesa Anglie Bura Atrice Německo Eisenach Francie votum sněmovna
22 article Volební ruch.
Volební ruch. Kandidáti národní strany svobodo myslné ve skupině měst: 1. Karlin, Smíchov: JUDr. Josef Kniz ve Vídni. 2. Slané, Louny, Kladno, Nové Strašecí Unhošť, Velvary a Rakovník: Věnceslav Hrubý, zemský poslanec v Opavě. 3. Přibram, Březové Hory, Hořovice, B roun, Hostomice, Dobříš, Radnice, Rokycany r Blatná: Ignát Hořica, spisovatel v Praze. 4. Miadá Boleslav, Turnov, Mnichovo Hra diště, Bělá, Lysá, Mělník, Brandýs nad Labem Roudnice a Máeno: Ervíu Špindler, starost města v Roudnici. 5. Kolin, Poděbrady, Kouřim, Černý Ko stalec, Jllové, Benešov, Nymburk, Český Bro a Sadská: JUDr. Jobef Fořt, tajemník pražsk obchodní a živnostenské komory na Král. Vino hradech. 6. Jičín, Sobotka, Dolní Bousov, Nov Bydžov, Chlumec, Jilemnice, Lomnice n. Pop a Nová Paka: Jindřich Maštálka, městsk tajemník v Sobotce. 7. Král. Hradec, Náchod, Nové Město nac Met., Dobruška, Král. Dvůr, Jaroměř, Josefov a Hořice: JUDr. František Sláma, rad zemského soudu v Brně. 8. Pardubice, Holice, Choceň, Přelouč, Vys Mýto, Žamberk, Rychnov a Kostelec nad Orl. Josef Sokol, učitel v. v. v Praze. 9. Čáslav, Kutná Hora, Chrudim, Heřman Městec a Golč. Jeníkov: JUDr. Josef Hlerold advokát na Král. Vinohradech. 10. Litomyšl, Polička, Ústi n. Orl., Česk Třebová, Chotěbor, Skuč a Hlinsko: JUDr. Bo leslav rytir Plaček v Kutné Hoře. 11. Tábor, Pacov, Kamenice n. L., P l hřimov, Něm. Brod, Polná, Humpolec a Přiby slav: Dr. Karel Kramář, majitel továrn v Lihštátě. 12. Treboň, Jindr. Hradec, Soběslav, Po čátky, Týn nad Vlt., Lišov, Trhové Sviny, Ne tolice a Vodňany: Vilém Byba, redakto v Praze. 13. Písek, Domažlice, Klatovy, Sušice Strakonice, Horažďovice a Volyň: PhDr. Vilém Kurz, professor české reálky v Praze.
Karlin JUDr Josef Kniz Hrubá Hořica ko Jobef Fořt Král Pop Maštálek Sláma Sokol Hlerold Chotěbor Bo doktor Kramář Byba PhDr Kurz Smíchov Vídeň Slaný Louny Kladno Nová Strašecí Unhošť Velvary Rakovník Opava Březová Hora Hořovice B rouno Hostomice Dobříš Rokycany Praha Miadat Boleslav Turnov Bělá Lysá Mělník Brandýs nad Labe Roudnice Poděbrady Kouřim Jllová Benešov Nymburk Jičín Sobotka Dolní Bousov Nova Bydžov Chlumec Jilemnice Lomnica Nová Paka Hradec Náchod Nová město nac Met Dobruška Jaroměř Josefov Hořice Pardubice Holice Choceň Přelouč Vys Mýto Žamberk Rychnov Kostelec nad Orlický Čáslav Kutná Hora Chrudim Jeníkov Litomyšl Orlický Česk Třebová Hlinsko Kutná hoře Tábor Pacov Německo Brod Polná Humpolec Přib Soběslav Týn nad Vltava Lišov trhový Sviny Vodňany Písek Domažlice Klatovy Sušice Strakonice Horažďovice Volyň Český Bro a Sadská živnostenský komora zemský soud v Brno Heřman Městec Erví Špindler
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z dob Prozatímného. Divadelní vzpomlnka A dolf a Čecha. Při zdělávání plánů pro prozatimné divadl zapomněl architekt aneb nemél místa pro po- koje, kde by se konaly zkoušky s klavírem. Byi tedy kapelník Maýr nucen konati zkoušky se solisty ve svém bytě, nechtěl-li zkoušeti o- půldne v sálech německého divadla, a já zkoušky se sborem ve vestibulu prozatímného divadla. Snad se ještě mnohý z tehdejšího obecenstva pamatuje na onu nevelkou, kulatou místnost u večerní kasy, do které se vcházelo přímo z ná- břeží trojími nepřiléhajicími dveřmi. Thomé mi tam dal postavit starý opotřebovaný klavír z ně- meckého divadla, který před zkouškou jsme musili z jakéhosi zákoutí sami do prostřed ve- stibulu přišoupnouti a po zkoušce zase do onoho zákoutí dopraviti. Sluha byl u divadla tenkrát jen jeden a toho zaměstnával Thomé celý den v kanceláři. A leď prosím, aby si laskavý čtenán představil, že onen vestibul nebyl topen a z ná- břeží že do něho vnikala zima všemi skulinami. A při tom počinaly zkoušky o 9. hod. ranní trvaly až do 112 a odpůldne od 2—4 hod. Pořádně jsme to tenkráte »z koušeli!« Ale, jak jsem již pravil, vlastenecké nadšení všecko přemohlo a v roce 1864 jsme konečně dostali sborový sál. Jako to učiníl při orkestru, nalehal kapelní Maýr na Thomé-a, aby rozmnožil i sbor, a tak jsme na počátku roku 1864 měli sbor čítající 16 dam a 16 pánů (mezi nimi byl pozdější vý- tečný basista Paleček), z nichž ovšem někteři bezplalně účinkovali jako aspiranti a aspirantky S tmto personálem se tedy chutě a pilně
Čecho Maýr Paleček mecký divadlo
24 article
pracovalo. Ovšem musily to býti z počátku pouze lehké italské a německé opery; k vyšším úko- lům musil být personál teprv secvičen. Výcvik ten pokračoval tak utěšeně, že v druhé polovici roku 1863 již jsme se odvážíli dávati na př. »Némou z Portici«, »Dinoru«, »Bílou paní« »Židovku«, »Normu« a j. Též jednu slovanskou novinku jsme měli a sice chorvatskou jedno- aktovku: »Serežán«, tuším od Kuhače a kromě Škroupova »Dráteníka« první českou novinku: Fr. Z. Skuherského velkou heroickou operu »Vladimír, bohův zvolenec« na slova J. Friče. V celku jsme dávali od 18. listopadu 1862 až do velikonoc 1864, tedy za 16 měsiců a 12 dni následujíci oper ; »Vodař« od Cherubina, »Dráteník« o Fr. Škroupa, »Montecchi a Capuletti« od Bel- lina, »Nocleh v Granadě« od Kreutzera«, »S- režán« od Kubače, »Kouzelná flétna« od M- zarta, »Lukrecie Borgia« od Donizetta, »Trou- badour« od Verdia, »Němá z Portici« o Aubera, »Lazebník sevillský« od Rossina, »Čaro- střelec« od K. M. z Webrů, »Belisar« od Doni- zetta, »Othello« od Rossina, »Car a tesař« o Lortzinga, »Marta« od Flotowa, »Nápoj lásky« od Donizetta, »Blesk« od Haléva, »Josef a jeho bratří« od Mehula, »Dinora« od Meyerbeera. »Vladimír« od Skuherského, »Bílá paní« od Boieldieua, »Cikánka« od Balféa, »Stradella« od Flotowa, »Sníh« od Aubera, »Židovka« od Haléva, »Lucie« od Donizetta, »Norma« o Bellina a operettu »Orfeus v podsvětí« od Offen bacha. Nastudováno 28 oper za 16 měsíců a 12 dní, tedy skorem dvě opery měsíčně, takřka se samými začátečníky, pokud se týče sborua orkestru. S některými z uvedených oper jsme pře- trumfli i zdejší německé divadlo.
Dinor Škroupův Skuherský Vladimíra J Frič Cherubini Škroup Montecchi Capuletti Kreutzer S režán Kubač M zart Lukrecius Borgia Němá Auber Weber Belisar Doni Othello Lortzing Mars Flotow Josef Meyerbeer Cikánek Stradella Lucius Orfeus Portici Francie Granada Donizetta Tra Verdium Rossina Halév Mehula Boieldieu Balfé Belalino kouzelný flétna
25 article
Tak se pamatuji, že jmenovilě výkony sboru a orkestru v opeře »Němá z Portici« učiníly tehda v Praze jistou sensaci. Dal jsem si na studiu sborů velice zále- žeti, při čemž kapelník Maýr mi byl radou i skutkem nápomocen, tak že za 14 dní byl opera úplně nastudována. Měla skvělý úspěch. Všeobecně byla uznávána živost, s jakoužsi počinal sbor, a zápal, s jakým zpíval. Modlitba ve třetím jednání se vždy musila opakovat. Tehdejší první kapelník německého divadla Vilém Jahn, pozdější ředitel dvorské opery ve Vídni, často přicházel si poslechnout naši operu i nenalezal dosti slov chvály, jmenovitě mu imponovaly výkony našeho sboru. »Sbor, který by takhle zpíval a hrál jako váš, nenajdete v celém Německu,« říkával. A nyní to unikum: Kdo nikdy do českého divadla nevkročil, byl vlastní jeho ředitel Thomé, navzdor tomu, že jej kapelník Maýr častěji vyzýval, aby si po- slechl českou operu. Opakování sborů v operách bylo na dennim pořádku. Vždyť si dalo tehdejší obecenstvo opa- kovat docela mužský sbor ve 3. jednání opery »Troubadour«, vojenský sbor ve 2. jednání opery »Norma« a j. Jak se mění vkus a hu- dební vzdělání obecenstva ! Dnes si sborů těch nikdo ani nevšimne. Vypravoval jsem o počátcích, o těžkých počátcích naší opery, ale nezminil jsem se ještě o tehdejším obecenstvu. Měli jsme ho po skrovnu a většinou bylo to obecenstvo, které chodilo jen v neděli od- půldne do divadla.
Němá Maýr Jahn Portici Praha Vídeň Německo dvorský opera Thomý Troubadour
26 article
Ale tu se postavili zvěčněli nadšení přátelé českého divadla: Barák, Hálek a Neruda v čelo zvacího výboru a chodili dům od domu, aby stoukli nějaké abonnement, aby se v divadle alespoň třikrát v týdnu mohlo hráti. (V nedei bývaly pravidelně benefice mimo předplacení. A skutečně abonnement stloukli. Divadlo vy- padalo ve všední den velice slušně a v neděl bývalo nabito. Tak jsme dospěli až k Veliko- nocům 1864, kde české divadlo se trprv stalo úplně samostatným pod ředitelstvím Fr. Liegerta. Zahájil svou činnost dne 28. března 1864. Nebyl žádným divadelníkem, ale výlečným kupcem a spekulantem. Zároveň s ním na- stoupil vládu jako ředitel německého zemského divadla Rudolí Wirsing z Lipska, jemuž pražsk poměry byly úplně neznámy.
Barák Hálek Neruda Liegert Veliko Francie Lipsko český divadlo Rudolit Wirsing
27 article
Předešlý ředitel ohou zemských dívadel Fr. Thomé vystavěl na spekulaci v roce 1859 se svým tichým společníkem, bývalým ředitelem německého stavovského divadla J. A. Stögrem velké prkenné divadlo za bývalou Koňskou branou, které bylo tak zařízeno, že se v něm mohlo časně z jara i pozdě do podzimu hráti Nazývalo se Novoměstské. Hrávalov se v něm již za ředilelství Thoměa střídavě česky i ně- mecky. V zimě v něm dával představení cirkus a pořádaly se reduty. Po odstoupení Thomé který skončil konkursem, rozhodl zemský výbor že dovoli, aby obě zemská dívadla v letních měsících, kdy pobyt v obou divadlech by přímo nesnesitelný, směla uspořádat svá pravidelná představení v Novoměstském divadle, na základě zvláštní smlouvy, kterou každé divadlo uzavřelo se správeem konkursní podstaty. Ovšem byl ponecháno na vůli podnikatelům zemských d- vadel, chtějí-li Novoměstské divadlo najati čil nic. Ředitel Wirsing, jak jsem již svrchu pravil, neznaje pražských poměrů, Novoměstské divadlo nenajal, a tím pomohl Liegertovi zname- nítě do sedla. Najal tedy Liegert Novoměstské divadlo sám a hrál v něm každodenně od 14. května do konce září.
Thomý Stögr Francie stavovský divadlo novoměstský divadlo Liegert
28 article
Před Liegertem hrávalo se v prozatímním divadle pouze čtyřikráte v týdnu, teprve za jeho ředitelství každodenně, jak jsem již pravil. Ustanovení toto však stálo Liegerta z počátku, než jsme se dostali do Novoměstského divadla, mnohio peněz. Měli jsme ještě pramálo obe- censtva, a to si teprve musilo zvykat chodi několikráte v týdnu večer do divadla, Byloť to ponejvíce obecenstvo, kleré až do otevření prozatimného divadla bylo zvyklé cho- diti pouze v neděli odpůldne na benefice, ku kterým se rádo dalo pozvati. Nepřišel-li beneficiant osobně pozvat ně- kterého ze stálých navštěvovatelů divadla, byle to považováno za urážku. Nepozvaný do divadla nešel. Liegert jako Němec (zvláštností bylo u něho, že nosil čamaru a cylindr!) byl v německýc kruzích znám i obliben. Spekuloval na celé pražské obecenstvo. a to se mu také podařilo. Hlavní činnost soustředil na pěstován opery, věda dobře, jako výtečný kupec, že na. bídkou vzroste i poptávka. Nejprve rozmnožil personál operních so listův a sboru, pak propustil slabší členy orkestru, engažovav za ně dovednější. N tehdejším řediteli pražské konservatoře B Kittlovi vymohl, že směli žáci posledního roe níku sesilovati orkestr při opérních před staveních v Novoměstském divadle, ano o května si engažoval na sesílení i celý sbo městského divadla v Olomouci. Tak tody za jeho ředitelství naše oper těšila se netušenému náhlému rozkvělu, majío teď bez mála tak četný personál, jako mnoh menší dvorní divadlo.
Němec ano o květen Olomouc novoměstský divadlo konzervatoř B