2
masthead
V Praze, v sobotu dne 8. prosince 1900.
Praha
4
masthead
nnt ln
roji s irnti
:r: e
5
masthead
Na rnumí „l odpol. ntstn
přváplácí ae
v Praze v sdnsiinlistnu
rí leta
s drojí čonáškeu
sk atrit let
Praha
6
masthead
vo nlls lka
skk . rejíee
9
masthead
V arebném prodejii
Ve slialkách sa venkeri
pelednl. : : . . : ! : sk
Inseraty
platí aa hotevě napte
Předplacení « inserky
strece v Marisni jímá dpinl-
tiskárna sernněíca kovteh losna-
Iakopisy se nevracei
10
article
Dnešní číslo pra Prahu je o 18 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde zejtra v neděli
B. prosince v obvyklou ho-
dinu ranní.
Zakončení rozpočtové debaty
ve sněmovně uherské.
Klidný jinak průběh generální debaty
rozpočtové ve sněmovně uherské nabyl po
zoruhodného zakončení tím, že předseda mi-
nisterstva Szell se uchopil slova bezprostředne
před prohlášením předsedy sněmovny, že
rozpravu povšechnou uzavírá, čímž na vý-
klady jeho jaksi zúmyslně byla obrácena
mimořádná pozornost.
Dosud sice nemáme doslov řeči Szellov
po ruce, než již dle telegrafických výňatků
souditi možno, že probral v ní dosti po
drobně (mluvilt plné dvě hodiny) otázky
kteréž buď přímo či nepřímo se dotýkají
této poloviny říše
Nejdůležitější z nich byly o náboženské
sášelivosti, o politice vůči národnostem uher
ským a o vyrovnání rakousko-uherském.
V záležitosti prvé utkal se polemicky s
zástupci lidové strany (katolické), kteří svým
mluvčím se domáhali v povšechné rozpravě
rozpočtové revise zákonů církevně-politických,
kteréž ovšem měly na mysli více poměry
země, v níž sídlí pospolu příslušníci n ěko-
lika náboženských vyznání, než
mnámé z dějin uherských i odjinud snaby
rlerikalismu po postavení výsadním a domi
aujícím. V této části své řeči osvědčil Szell
mutéž houževnatost a pevnost, jaká jest již
po léta význačnou známkou styků mezi vlá
lou uherskou a Římem, zvláště u přileži-
tosti jmenování biskupů a nedávno ve zprá-
rách o odstoupení rakousko uherského vele-
ryslance v Římě, hraběte Revertery, v těchto
istech opětně vzpomenutou
Revertera
Praha
Řím
lidový strana
11
article
Szell pravil tu mimo jiné, že nemůže
je říditi pokyny strany politické, jejíž čin-
nost má ráz agitace náboženské a jež ne-
nznává rovnost člověka a člověka, a občana
1 občana. Žádá sice zdánlivě »pouze« za
řevisi zákonů církevně-politických, ale to, co
vy následovalo potom, byl by konec míru
r zemi, konec vymožeností pokroku. V knize
»sudů jest zapsáno, kam dospěli národové
1 státy, které si nevážily míru mezi svými
občany a úspěchů pokroku. Předkové naši.
pokračoval Szell, dovedli čísti v knize osudů,
nle za našich dnů vyskytli se živlové, kteři
považují čtení vůbec za přepych, natož čtení
v knize osudůl
Zasluhuje jistého povšimnutí, že poža-
davek revise zákonů církevně-politických
v Uhrách jest jaksi souběžným s návrhem
»náboženské snášelivosti« středu v říšském
měmu německém, který jest stranou velmi
příbuznou uherské straně, žádající vzpome-
nutou revisi. Dle nedávných prudkých řečí
Kalmána Tiszy i dle tohoto projevu Szellova
jest patrno, že v těchto končinác
nutno hledati Achillovu patu
Uher
O národnostní otázce vyslovil se Szel
v polemice s poslancem Komjathem, jemuž
se zdála býti národnostní politika nynější
vlády podezřelou, protože Rumuni s
nyní jaksi uklidnili. Szell použil nej-
prvé vtipu, že týž poslanec roku minulého
napadal politiku národnostní, protože Ru
muny znepokojila, letos pak proto, že Ru-
muny učinila klidnějšími. Vytkl dále, že
Komjathy vůbec nenaznačil, jakou národ-
nostní politiku má vláda sledovati a na
to pokračoval dle »Pester Lloydu« takto:
»Vyrozumívá-li poslanec Komjathy svou
národnostní politikou jedině zrušení zá-
kona národnostního, nelze se ří-
diti touto jeho politikou v zájmu
budoucnosti jednotného státu
uherského. Poměry, jaké panují v Polsku
a v Poznani, nemohou býti srovnávány s po-
měry našimi.
Tisza
achillův
Uher
Komjath
Rumun
Komjathy
Lloyd
Uhry
Polsko
Poznaň
12
article
Jinak ovšem se zdů, že tento mírnější
a národnostem příznivější výklad národnostní
politiky nynějšího ministerstva týkal se
hlavně Řumunů, o nichž se při této
příležitosti výhradně mluvilo, jak řečníkem
opposičním tak ministerským předsedou.
Třetí a pro poměrr této poloviny říše
nyní zviáště aktuální otázka týkala se ob-
novy vyrovnání a společných záležitostí.
V této příčině připravil předsedovi mi-
nisterstva, sotva asi náhodně, půdu poslanec
Kristóffy, kterýž usvědčoval stranu neodvis-
losti z velikého státoprávního omylu, domní-
vá-li se, že by musily přestati společné zá-
ležitosti, kdyby se neobnovily hospodářské
a celní úmluvy, protože s polečné z ále-
žitosti vyplývají z pragmati cke
sankce a nejsou tudíž závislé na tom,
zdali v Rakousku panují poměry ústavní
čili nic.
Předseda ministerstva Szell doplnil v po-
lemice s Košutem tyto vývody poslance
Kristóffa a co se týče obnovy vyrovnání,
vyslovil oproti názorům opposice přesvěd-
čení, že zákony o vyrovnání se osvědčily.
Kristóffa
Szell
Kristóff
Rakousko
13
article
Není pravda, pravil, že vyrovnání s
nedá provésti a že musí býti proto sprovo-
zeno se světa; naopak, zákony z r. 1867
dokázaly velikou životní schopnost právě
tím, že se podařilo smluvený stav udržeti
i za politických zmatků v této polovině říše
tak, jak zákony oněmi byl opatřen. Mohou
prý sice nadejiti poměry, kdy by bylo ne-
zbytno zákon z r. 1867 poodsta-
viti stranou, než i potom by se daly
nalézti prostředky a cesty, aby společné zá-
ležitosti, založené na pragmatické sankci,
byly zachovány a udrženy na základě
práva samostatného sebeurčo-
vání Uher. Možná, člověk neví, co je
psáno v knize osudu, že říšská rada nebude
s to vyhověti své povinnosti, pokud jedná
se o společné příležitosti; potom, pokračoval
Szell, Uhry, aniž by porušily zákony vyrov-
nací, ostřeji vyznači svou státní neodvislost,
aby spořádaly své společně záležitosti a
chránily zájmy státu.
Uhry
14
article
Ač i v tomto stručném telegrafickém
výňatku jest dosti jasně vysloveno, jak Szell
pohlíží na situaci, přispíšil si »Pest. Lloyd«
dříve ještě, než vešlo ve známost plně znění
řeči předsedy uherského ministerstva, s tímto
dalším vysvětlením: Podobá se, že strany
v Rakousku v zápasech, jež spolu divoce
vedou, spoléhají na to, že nic se nemůže
přihoditi ústavě, protože vyrovnání s Uhrami
předpokládá trvání ústavních poměrů v Ra-
kousku. Toto rozumování není správné. Uhry
by mohly spolupůsobiti k zabezpečení ústav-
nosti v Rakousku pouze v tom případě, že
by se pomýšlelo na státní převrat s hora.
Učiníli však národové rakouští
sami ústavu v praksi nemožnou,
nemohly by Uhry jeviti pro ústavu
rakouskou větší zájem, než pro-
jevuje pro ni Rakousko samo. —
Patrně spoléhá i předseda ministerstva
Szell i »Pest. Lloyd« na to, že Němci svým
vnucováním němčiny a oklesťováním národní
a jazykové rovnoprávnosti doženou věci do
konců, kde Uhry se budou jeviti skutečně
jakožto pevné útočiště společné idey státní,
a nic jim nebude vaditi, že při tom podědí
převahu v obou polovinách říše jakožto od-
měnu za svou politickou vyspělost.
Lloyd
Uher
Němec
Rakousko
Uhry
ministerstvo Szell
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. prosince. (Pradovy p o-
minky smíru.) Jindř. Prade podával včera
svým libereckým nacionálním voličům zprávu
o minulém zasedání řišské rady. Při tom shrnul
Pradův
Jindřichův
Praha
16
article
požadavky německých nacionálů v tato slova -
Chceme upevnění a prohloubení spolku s ně-
meckou říší jak ve vzhledě politickém, tak
i hospodářském; chceme zachovati jednotu státu,
a proto potíráme české státní právo a federa-
lismus všemi prostředky; chceme uzákonění
státní němčiny, sociální reformy, zlepšení stavu
pracujíeích tříd, ochranu selského stavu, po-
vznesení školství, svobodnou školu a neodvislé
učitelstvo. Upevnění spolku s německou piši
pomahla hy prž celní jednota s Německem, z
kterou se Přade vřele přinalouval. Vyčítati zdej-
ším Němeům, že šilhaji přes hranice, není prý
oprávněno. V Rakousku jsou prý RRakušany jen
Némci; i nejradikálnější Němec, domáhající se
státní němčiny, jest lepším Bakušanem, než
feudální kníže, přející státnímu právu českému
a rovnoprávnosti jazykové. Ať prý se jen vláda
pokusí, opraviti ústavu tak, aby byli spokojen,
Slované a Němci v Rakousku roztřištěni. Něme
stali by se nejen úhlavními nepřáteli nov
ústavy, nýbrž i nového státu. Přes 1o však
Prade nebyl by proti smíru s Čechy, už proto
ne, že bez smíru není naděje na plodnou činnost
parlamentní. Dojde na nové vyjednávání
nacionálové jsou vzdor všému kaceřování ochotni
opět se účastniti smiřovacfeh konferencí za ná-
sledujících podmínek: 1. Němčina musí být
zákonem uznána za řeč prostředkovací; 2. jazy-
kově poměry v Čechách a na Moravě musejí
se upraviti zákonem; 3. Čechy musejí se roz-
děliti ve dvě území a Němcům musí se dostati
zákonitého zastoupení v zemském výboru, jakož
i kuriátního vota na sněmu. Prade skončil svou
zprávu ubezpečením, že zájmy němreckého ná-
roda kryjí se úplně se zájmy dynastie a státu
a proto Rakousko musí zůstati jednotným státem
pod vůdcovstvím německého národa a pod nad-
vládou německé kultury a německého jazyka.
Němec
Slovan
Německo
Rakousko
Čechy
Morava
svobodný škola
17
article
Vše to, co p. Prade- vypravoval svým libe-
reckým voličům o němečké řiši, o státní něm-
čině, o nadvládě německé kultury atd., pověděl
a napsal už mnohokrát Wolř ještě daleko
řízněji. Ale holá nedůslednost je, tvrdí-li pan
Prade, že jest opětně ochoten účastniti se česko-
německých smiřovacích konferenci. Vždyť ví, že
v lůně národa českého nenajde a jediného člo-
věka, jenž by vykonal nad sebou harakiri podle
receptu páně Pradova. A ostatně nač vyjednávat,
když p. Prade ví už předem, že se splní vše,
čeho si přeje dle rozkazu Wolfova. Jde jen
o to, shledají-li pánové v sobě tolik sily, aby
nás přinutili vzíti na šíji to jho, které nám
připravují.
Ze Záhřeba, 4. prosínce. (Chorvats ká
samospráva.) Mezí zakony, přijatými uher-
ským sněmem, jež byly zaslány sněmu chorvat-
skému, aby je promulgoval, byl také zákon.
jímž se železniční úřadníci uheršti osvobozuji
od samosprávných dávek a poplatků. Ve sněmu
chorvatském ozval se ihned odpor proti pro-
mulgování tohoto zákona, jenž přímo porušuje
samosprávu, zaručenou království chorvatskému.
»Agr. Tagbl.« přinesl tyto dni zprávu, žes
i chorvatská vláda přidala na stranu sněmovní
opposice a zmíněný zákon nedá prohlásiti, nýbrž
jej vrálí uherské vládě. »P. L.« sice popřel
tuto zprávu, ale »Agr. Tagbl.« následkem in-
formaci, obdržených přímo z vládních kruhů
chorvatských, trvá na její správnosti.
Wolř
Prade
Pradov
Wolfův
P L
Záhřeb
18
article
Ze Lvova, 7. prosince. (Voje n s ká a s si-
stence při volbách.) Okresní hejíman Ivovský
rozeslal po obcích svého okresu oběžník, v němž
sděluje, že k zabezpečení svohody volební bude do
všech volebních míst posláno vojsko, aby nedopustilo
násilí na voličích. K opatření tomu zavdala prý
podnět zpráva, že někteří volitelé nechtějí přijiti
k volhám, poněvadž se bojí násilí se strany svýci
odpůrcd.
Kdo si povšimnul zpráv, jak se ve východní
Haliči konaly volby volitelč, pochopí, kteří volitele
stali se náhle tak bojácnými, že bude na jich ochranu
třeba vojenské assistence
Z Lublaně, 6. prosince. (Slavnosti Pre-
šernovy) ukončeny dne 3. prosince (v den na-
rození básníkova) školními slavnostmi ve všech
středních i nižších školách lublaňských. Učitelé vy-
ložili žákům význam Prešernův pro slovinský národ.
žáci pak pěli a přednášeli hásně oslavencovy neb na
jeho počest složené. Z tří dítek Prešernových jest na
živu ještě dcera Arnoštka Jelovšekova, vyučujíeí
v Lublaní šiti. Slovinské dámy pamatovaly při télo
příležitosti na dceru básníkovu a sebraly pro ni
značný dar, k němuž i městská rada Iublaňská na
návrh starosty Hribara přispěla 500 K. — K slav-
nosti došlo mnoho pozdravů ze zemí jihoslovan-
ských. Polský pozdrav došel jeden — z Krakova.
Množství telegramů zasláno z Prahy; jsou mezi nimi
pozdravy městské rady, českého musea, české aka-
demie, Úmělecké besedy, Máje a četných jednotliveů.
Prešernový
Jelovšekův
Hribar
Lvov
Halič
Lublaň
Krakov
Praha
český muzeum
Úmělecký beseda
slavnost Pre
19
article
Politické zprávy zahraničné.
v Praze, 7. prosince.
Mezi Rumuny a Bulhary.
Do války 1877—-1878 Rumuni a Bulhaři
žili v idealné shodě. Neosvobození Bulhař
v osvobozeném Rumunsku byli jako doma, tam
organisovali povstalecké čety, tam se utíkali o
turockého pronásledování.
Nyní je docela jinak. Nemine skoro ani
rok, aby mezi Rumunskem a Bulharskem ne-
byly neshody tu v Dobrudži, tu na Dunaji
Také válkou si hrozívají.
Nedávný bukureštský soud nad politickými
vrahy bulharskými ovšem nezlepšil sousedský
pomár mezi oběma zeměmi a nevštípil jim vzá-
jemnou důvěru.
Do Bukureštu přijelo několik bulharských
právnikův, aby studovalo nedávný proces
zkontrolovali, dálo-li se při něm všech no správně.
Veřejné mínění vrumunské neuvítalo je vlidně
a chová se krajně nepřátelsky k bulharskému
živlu v Bukureštu. Rumuni ve všem podzírai
úklady bulharské. Velmi přísně prohližejí do-
kumenty Bulliarův, policie a četnictvo sledují
každý jejich krok a každý háček je jim vítán,
aby Bulhara vypověděli ze země. Před několik
dni bylo v Bukureštu zatčeno deset. Bulharů na-
cestě do Vídně a do Paříže. Následkem těchto
sekatur je, že do Rumunska docházi z Bul-
harska množství hrozebných listů. Dostávají je
zvláště bukureštský policejní přefekt a porotci,
kteří soudili při bulharském processe. Policie,
podrážděna hrozebnými listy, stupňuje proná-
sledování v Rumunsku osedlých Bulharů, pro-
vádí v jejich bytech prohlídky, přehazuje nejen
jejich byty, nýbrž i krámy, sklady, sklepy.
Zatkla na novo čtyry Bulhary, rozumí se, že
»podezřelé«. Z Bukureštu byl vypovězen bul
harský novinář Strešov, protoze je členem Make-
donského komitétu. Rumuny velmi dráždí při-
tomhost v Bukureštu tajemníka tamní bulharské
agencie, Todorova. Noviny píšou, že se chová
demonstrativně a provokativné a žádají, aby byl
odstraněn.
Rumun
Bulhar
Strešov
Todorův
Praha
Rumunsko
Bulharsko
Dobrudža
Dunaj
Vídeň
Paříž
20
article
Krüger a věc burská.
Krüger přibyl do hlavního města prvotní
vlasti Burův, Holandska. Byl uvítán s nadšením
nesmírným. O jeho projevech již otiskli jsme
řadu depeší a zvláštních momentů politických
tato pouť z Kolína do Haagu dosud nepřinesla.
Za to velice zajímavý příspěvek k řešení otázkv
burské přináší »Leipziger Tageblatt«. Otiskuje
následující sdělení, prý od »vyšoce postavené
osobnosti anglické«: »Snad přiměje cesta Krůgrova
Bury k tomu, že se Anglii podrobí, začež by se
dostalo jim ústupku, kteréhož možno jim ješte
v tomto okamžiku poskytnouti, totiž utvoření
nové burské republiky v severní polo-
vici Transvanlu. Tuto možnost anglická
vláda ještě připouští. To jest důvod, proč při-
vtělení republik nebylo ještě úřadně vyhlášeno.
Ale předběžná podmínka jest, že Krüger ohlásí,
že se podrobil.« Berlínský »Post«, jenž mívá
spojení se zahraničným úřadem berlínským,
pravi, že potvrzení této zvěsti dlužno teprve vy-
čkati i dodává: »Ovšem nezní sdělení to tak
pravdě nepodobně, neboť Angličanům musí na
tom záležeti, aby proti nepokojným vnitro-afri-
ckým kmenům utvořili pevnou hradbu, by své
panství v dobytých krajinách trvale si pojistili.«
V každém připadě budou musit Burové pokra-
čovati velice opatrně, aby složivše jednou zbran,
nebyli vydáni Anglii zúplna na pospas. Bývát
v Anglii od slibu ke skutku hodně daleko.
Krüger
Angličan
Burová
Holandsko
Kolín
Haag
Anglie
Leipziger Tageblatt
Krůgrův Bura
21
article
Zbrojení Anglie.
Zbrojení Anglie.
Včerejší trůnní řeč anglická, významná ve
své úsečnosti, dokázala, že Anglie posud spěje
k metě — militarismu. Toť kletba vítězství nad
Bury, již ovšem teprve příští generace v celé
tíži budou pociťovati. Zvýšení moci branné a
16 mill. lib. šterl. na běžné výdaje váleční
v jižní Atrice t v Čině se žádají. Však již nyní,
nečekajíc vota sněmovny, Anglie zbrojí plnou
silou. Oznamuje se z Německa, že dílny Ehr-
hardtovy v Eisenachu a Düsseldorťu dodávají
právě Anglii 18 batterii nových děl rychlopal-
ných soustavy Ehrhardtovy. Dále dodáno pro
ni 900 vozů muničních a 54.000 střel. Smlouva
uzavřena v dubnu t. r. prostřednictvím pověst-
ného odpůrce Burů, Cecila Rhodesa. Fakt po-
slední jesť zvláště charakteristickým.
Jmění mrtvé ruky ve Francli.
Zaznamenali jsme již v ranním čísle, ze
nemovité jmění mrtvé ruky ve Francii má dle
výkazu, vládou právě sněmovnám předloženého,
cenu 1 milliardy 40.000 franků. Zajímave
jest dodati, jak vzrůstalo i z da něné jměn
řeholí. Činiloť jmění to:
roku 1845 43,027.000 franků,
1856 81,975.000
» 1859 105,370.000
» 1880 420,935.000
» 1900 392,408.000
Od r, 1880—1900 jeví se zmenšení zda-
něného jmění o 30,000.000 franků. Vysvětluje
se to snahou stále úsilnější, aby jmění nemo
vité přeměnilo se v movité, jež uniká snadněj
zdanění.
Ehr
Bur
Cecil
Rhodesa
Anglie
Bura
Atrice
Německo
Eisenach
Francie
votum sněmovna
22
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Kandidáti národní strany svobodo
myslné ve skupině měst:
1. Karlin, Smíchov: JUDr. Josef Kniz
ve Vídni.
2. Slané, Louny, Kladno, Nové Strašecí
Unhošť, Velvary a Rakovník: Věnceslav
Hrubý, zemský poslanec v Opavě.
3. Přibram, Březové Hory, Hořovice, B
roun, Hostomice, Dobříš, Radnice, Rokycany r
Blatná: Ignát Hořica, spisovatel v Praze.
4. Miadá Boleslav, Turnov, Mnichovo Hra
diště, Bělá, Lysá, Mělník, Brandýs nad Labem
Roudnice a Máeno: Ervíu Špindler, starost
města v Roudnici.
5. Kolin, Poděbrady, Kouřim, Černý Ko
stalec, Jllové, Benešov, Nymburk, Český Bro
a Sadská: JUDr. Jobef Fořt, tajemník pražsk
obchodní a živnostenské komory na Král. Vino
hradech.
6. Jičín, Sobotka, Dolní Bousov, Nov
Bydžov, Chlumec, Jilemnice, Lomnice n. Pop
a Nová Paka: Jindřich Maštálka, městsk
tajemník v Sobotce.
7. Král. Hradec, Náchod, Nové Město nac
Met., Dobruška, Král. Dvůr, Jaroměř, Josefov
a Hořice: JUDr. František Sláma, rad
zemského soudu v Brně.
8. Pardubice, Holice, Choceň, Přelouč, Vys
Mýto, Žamberk, Rychnov a Kostelec nad Orl.
Josef Sokol, učitel v. v. v Praze.
9. Čáslav, Kutná Hora, Chrudim, Heřman
Městec a Golč. Jeníkov: JUDr. Josef Hlerold
advokát na Král. Vinohradech.
10. Litomyšl, Polička, Ústi n. Orl., Česk
Třebová, Chotěbor, Skuč a Hlinsko: JUDr. Bo
leslav rytir Plaček v Kutné Hoře.
11. Tábor, Pacov, Kamenice n. L., P l
hřimov, Něm. Brod, Polná, Humpolec a Přiby
slav: Dr. Karel Kramář, majitel továrn
v Lihštátě.
12. Treboň, Jindr. Hradec, Soběslav, Po
čátky, Týn nad Vlt., Lišov, Trhové Sviny, Ne
tolice a Vodňany: Vilém Byba, redakto
v Praze.
13. Písek, Domažlice, Klatovy, Sušice
Strakonice, Horažďovice a Volyň: PhDr. Vilém
Kurz, professor české reálky v Praze.
Karlin
JUDr
Josef Kniz
Hrubá
Hořica
ko
Jobef Fořt
Král
Pop
Maštálek
Sláma
Sokol
Hlerold
Chotěbor
Bo
doktor
Kramář
Byba
PhDr
Kurz
Smíchov
Vídeň
Slaný
Louny
Kladno
Nová Strašecí Unhošť
Velvary
Rakovník
Opava
Březová Hora
Hořovice
B rouno
Hostomice
Dobříš
Rokycany
Praha
Miadat Boleslav
Turnov
Bělá
Lysá
Mělník
Brandýs nad Labe
Roudnice
Poděbrady
Kouřim
Jllová
Benešov
Nymburk
Jičín
Sobotka
Dolní Bousov
Nova Bydžov
Chlumec
Jilemnice
Lomnica
Nová Paka
Hradec
Náchod
Nová město nac Met
Dobruška
Jaroměř
Josefov
Hořice
Pardubice
Holice
Choceň
Přelouč
Vys Mýto
Žamberk
Rychnov
Kostelec nad Orlický
Čáslav
Kutná Hora
Chrudim
Jeníkov
Litomyšl
Orlický
Česk Třebová
Hlinsko
Kutná hoře
Tábor
Pacov
Německo
Brod
Polná
Humpolec
Přib
Soběslav
Týn nad Vltava
Lišov
trhový Sviny
Vodňany
Písek
Domažlice
Klatovy
Sušice
Strakonice
Horažďovice
Volyň
Český Bro a Sadská
živnostenský komora
zemský soud v Brno
Heřman Městec
Erví Špindler
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z dob Prozatímného.
Divadelní vzpomlnka A dolf a Čecha.
Při zdělávání plánů pro prozatimné divadl
zapomněl architekt aneb nemél místa pro po-
koje, kde by se konaly zkoušky s klavírem.
Byi tedy kapelník Maýr nucen konati zkoušky
se solisty ve svém bytě, nechtěl-li zkoušeti o-
půldne v sálech německého divadla, a já zkoušky
se sborem ve vestibulu prozatímného divadla.
Snad se ještě mnohý z tehdejšího obecenstva
pamatuje na onu nevelkou, kulatou místnost
u večerní kasy, do které se vcházelo přímo z ná-
břeží trojími nepřiléhajicími dveřmi. Thomé mi
tam dal postavit starý opotřebovaný klavír z ně-
meckého divadla, který před zkouškou jsme
musili z jakéhosi zákoutí sami do prostřed ve-
stibulu přišoupnouti a po zkoušce zase do onoho
zákoutí dopraviti. Sluha byl u divadla tenkrát
jen jeden a toho zaměstnával Thomé celý den
v kanceláři. A leď prosím, aby si laskavý čtenán
představil, že onen vestibul nebyl topen a z ná-
břeží že do něho vnikala zima všemi skulinami.
A při tom počinaly zkoušky o 9. hod. ranní
trvaly až do 112 a odpůldne od 2—4 hod.
Pořádně jsme to tenkráte »z koušeli!« Ale,
jak jsem již pravil, vlastenecké nadšení všecko
přemohlo a v roce 1864 jsme konečně dostali
sborový sál.
Jako to učiníl při orkestru, nalehal kapelní
Maýr na Thomé-a, aby rozmnožil i sbor, a tak
jsme na počátku roku 1864 měli sbor čítající
16 dam a 16 pánů (mezi nimi byl pozdější vý-
tečný basista Paleček), z nichž ovšem někteři
bezplalně účinkovali jako aspiranti a aspirantky
S tmto personálem se tedy chutě a pilně
Čecho
Maýr
Paleček
mecký divadlo
24
article
pracovalo. Ovšem musily to býti z počátku pouze
lehké italské a německé opery; k vyšším úko-
lům musil být personál teprv secvičen. Výcvik
ten pokračoval tak utěšeně, že v druhé polovici
roku 1863 již jsme se odvážíli dávati na př.
»Némou z Portici«, »Dinoru«, »Bílou paní«
»Židovku«, »Normu« a j. Též jednu slovanskou
novinku jsme měli a sice chorvatskou jedno-
aktovku: »Serežán«, tuším od Kuhače a kromě
Škroupova »Dráteníka« první českou novinku:
Fr. Z. Skuherského velkou heroickou operu
»Vladimír, bohův zvolenec« na slova J. Friče.
V celku jsme dávali od 18. listopadu 1862 až
do velikonoc 1864, tedy za 16 měsiců a 12 dni
následujíci oper ;
»Vodař« od Cherubina, »Dráteník« o
Fr. Škroupa, »Montecchi a Capuletti« od Bel-
lina, »Nocleh v Granadě« od Kreutzera«, »S-
režán« od Kubače, »Kouzelná flétna« od M-
zarta, »Lukrecie Borgia« od Donizetta, »Trou-
badour« od Verdia, »Němá z Portici« o
Aubera, »Lazebník sevillský« od Rossina, »Čaro-
střelec« od K. M. z Webrů, »Belisar« od Doni-
zetta, »Othello« od Rossina, »Car a tesař« o
Lortzinga, »Marta« od Flotowa, »Nápoj lásky«
od Donizetta, »Blesk« od Haléva, »Josef a jeho
bratří« od Mehula, »Dinora« od Meyerbeera.
»Vladimír« od Skuherského, »Bílá paní« od
Boieldieua, »Cikánka« od Balféa, »Stradella«
od Flotowa, »Sníh« od Aubera, »Židovka« od
Haléva, »Lucie« od Donizetta, »Norma« o
Bellina a operettu »Orfeus v podsvětí« od Offen
bacha.
Nastudováno 28 oper za 16 měsíců a 12
dní, tedy skorem dvě opery měsíčně, takřka se
samými začátečníky, pokud se týče sborua
orkestru.
S některými z uvedených oper jsme pře-
trumfli i zdejší německé divadlo.
Dinor
Škroupův
Skuherský
Vladimíra
J Frič
Cherubini
Škroup
Montecchi
Capuletti
Kreutzer
S režán
Kubač
M zart
Lukrecius Borgia
Němá
Auber
Weber
Belisar
Doni
Othello
Lortzing
Mars
Flotow
Josef
Meyerbeer
Cikánek
Stradella
Lucius
Orfeus
Portici
Francie
Granada
Donizetta
Tra
Verdium
Rossina
Halév
Mehula
Boieldieu
Balfé
Belalino
kouzelný flétna
25
article
Tak se pamatuji, že jmenovilě výkony
sboru a orkestru v opeře »Němá z Portici«
učiníly tehda v Praze jistou sensaci.
Dal jsem si na studiu sborů velice zále-
žeti, při čemž kapelník Maýr mi byl radou
i skutkem nápomocen, tak že za 14 dní byl
opera úplně nastudována. Měla skvělý úspěch.
Všeobecně byla uznávána živost, s jakoužsi
počinal sbor, a zápal, s jakým zpíval. Modlitba
ve třetím jednání se vždy musila opakovat.
Tehdejší první kapelník německého divadla
Vilém Jahn, pozdější ředitel dvorské opery ve
Vídni, často přicházel si poslechnout naši operu
i nenalezal dosti slov chvály, jmenovitě mu
imponovaly výkony našeho sboru. »Sbor, který
by takhle zpíval a hrál jako váš, nenajdete
v celém Německu,« říkával. A nyní to unikum:
Kdo nikdy do českého divadla nevkročil, byl
vlastní jeho ředitel Thomé, navzdor tomu, že
jej kapelník Maýr častěji vyzýval, aby si po-
slechl českou operu.
Opakování sborů v operách bylo na dennim
pořádku. Vždyť si dalo tehdejší obecenstvo opa-
kovat docela mužský sbor ve 3. jednání opery
»Troubadour«, vojenský sbor ve 2. jednání
opery »Norma« a j. Jak se mění vkus a hu-
dební vzdělání obecenstva ! Dnes si sborů těch
nikdo ani nevšimne.
Vypravoval jsem o počátcích, o těžkých
počátcích naší opery, ale nezminil jsem se ještě
o tehdejším obecenstvu.
Měli jsme ho po skrovnu a většinou bylo
to obecenstvo, které chodilo jen v neděli od-
půldne do divadla.
Němá
Maýr
Jahn
Portici
Praha
Vídeň
Německo
dvorský opera
Thomý
Troubadour
26
article
Ale tu se postavili zvěčněli nadšení přátelé
českého divadla: Barák, Hálek a Neruda v čelo
zvacího výboru a chodili dům od domu, aby
stoukli nějaké abonnement, aby se v divadle
alespoň třikrát v týdnu mohlo hráti. (V nedei
bývaly pravidelně benefice mimo předplacení.
A skutečně abonnement stloukli. Divadlo vy-
padalo ve všední den velice slušně a v neděl
bývalo nabito. Tak jsme dospěli až k Veliko-
nocům 1864, kde české divadlo se trprv stalo
úplně samostatným pod ředitelstvím Fr. Liegerta.
Zahájil svou činnost dne 28. března 1864.
Nebyl žádným divadelníkem, ale výlečným
kupcem a spekulantem. Zároveň s ním na-
stoupil vládu jako ředitel německého zemského
divadla Rudolí Wirsing z Lipska, jemuž pražsk
poměry byly úplně neznámy.
Barák
Hálek
Neruda
Liegert
Veliko
Francie
Lipsko
český divadlo
Rudolit Wirsing
27
article
Předešlý ředitel ohou zemských dívadel
Fr. Thomé vystavěl na spekulaci v roce 1859
se svým tichým společníkem, bývalým ředitelem
německého stavovského divadla J. A. Stögrem
velké prkenné divadlo za bývalou Koňskou
branou, které bylo tak zařízeno, že se v něm
mohlo časně z jara i pozdě do podzimu hráti
Nazývalo se Novoměstské. Hrávalov se v něm
již za ředilelství Thoměa střídavě česky i ně-
mecky. V zimě v něm dával představení cirkus
a pořádaly se reduty. Po odstoupení Thomé
který skončil konkursem, rozhodl zemský výbor
že dovoli, aby obě zemská dívadla v letních
měsících, kdy pobyt v obou divadlech by
přímo nesnesitelný, směla uspořádat svá pravidelná
představení v Novoměstském divadle, na základě
zvláštní smlouvy, kterou každé divadlo uzavřelo
se správeem konkursní podstaty. Ovšem byl
ponecháno na vůli podnikatelům zemských d-
vadel, chtějí-li Novoměstské divadlo najati čil
nic. Ředitel Wirsing, jak jsem již svrchu
pravil, neznaje pražských poměrů, Novoměstské
divadlo nenajal, a tím pomohl Liegertovi zname-
nítě do sedla.
Najal tedy Liegert Novoměstské divadlo
sám a hrál v něm každodenně od 14. května
do konce září.
Thomý
Stögr
Francie
stavovský divadlo
novoměstský divadlo
Liegert
28
article
Před Liegertem hrávalo se v prozatímním
divadle pouze čtyřikráte v týdnu, teprve za
jeho ředitelství každodenně, jak jsem již pravil.
Ustanovení toto však stálo Liegerta z počátku,
než jsme se dostali do Novoměstského divadla,
mnohio peněz. Měli jsme ještě pramálo obe-
censtva, a to si teprve musilo zvykat chodi
několikráte v týdnu večer do divadla,
Byloť to ponejvíce obecenstvo, kleré až do
otevření prozatimného divadla bylo zvyklé cho-
diti pouze v neděli odpůldne na benefice, ku
kterým se rádo dalo pozvati.
Nepřišel-li beneficiant osobně pozvat ně-
kterého ze stálých navštěvovatelů divadla, byle
to považováno za urážku. Nepozvaný do divadla
nešel.
Liegert jako Němec (zvláštností bylo u něho,
že nosil čamaru a cylindr!) byl v německýc
kruzích znám i obliben.
Spekuloval na celé pražské obecenstvo.
a to se mu také podařilo.
Hlavní činnost soustředil na pěstován
opery, věda dobře, jako výtečný kupec, že na.
bídkou vzroste i poptávka.
Nejprve rozmnožil personál operních so
listův a sboru, pak propustil slabší členy
orkestru, engažovav za ně dovednější. N
tehdejším řediteli pražské konservatoře B
Kittlovi vymohl, že směli žáci posledního roe
níku sesilovati orkestr při opérních před
staveních v Novoměstském divadle, ano o
května si engažoval na sesílení i celý sbo
městského divadla v Olomouci.
Tak tody za jeho ředitelství naše oper
těšila se netušenému náhlému rozkvělu, majío
teď bez mála tak četný personál, jako mnoh
menší dvorní divadlo.
Němec
ano o květen
Olomouc
novoměstský divadlo
konzervatoř B