ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 78aa4a70-6746-11dc-83a5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 24 celkem · entity: person 85, place 67, work 4, org 15
1 masthead
Stranaa
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. prosince 1900.
4 masthead
Číslo 338
5 article
Válčení s Čínou. Čínský dvar Z Londýna, 6. prosince. (C-B.) »Timese oznamuji ze včerejška ze Šanchaje: Mvsli se, že místokrálově na Modré řece nabudou vlivu u dvora a vojsko Dunfusjanovo nahradí svým vlastním. Nový guvernér v Čekjanu obdržel rozkaz, aby otázku stran zavraždění misionářů v Čučanu ihned urovnal. Následkem toho dle zprávy ředitele telegrafů Šena byl dosavadní guvernér sesazen. Prislušný výnos však cizo- zemsko neuspokojuje, protože se v něm nečiní vůbec žádné zmínky o násilnostech a tak žádný trest nevynáší, nýbrž pouze bývalému guvernéru přikazuje, by opustil své místo.
Dunfusjanův Šena Čína Londýn Times
6 article
Diplomacie. w Z Londýna, 6. prosince. Z Nového Yorku se telegrafuje, že mezi severní Amerikou a zástupci velmoci se vyjednává, bylo-li by přiměřeno svolati mezinárodní komisi do Washingtonu k řešení čínské otázky. Pozvání k této komisi budou prý rozeslána, jakmile budo získán základ pro vyjednávání. Z Londýna, 6. prosince. (Zvl. teleg »N. L.«) Francouzský dopisovatel »Daily Mailu dovídá se, že požadavky pekinských vyslanců byly nyní všemi státy schváleny, a že m aj býti Čině ihned předloženy. Nota obsahovati bude v podstatě francouz. ské návrhy s dodatky Bülowa. Čin nebude ale v této notě výslovně žádána. aby trestem smrti stíhiala vůdce boxerův ; teprve později má býti, rozhodnuto, kteři že původe odboje mají býti popraveni a kteři jinak potre- stáni. Také výše odškodného a způsob placen jeho zůstanou rovněž otázkami nerozhodnutými, poněvadž v této příčině jsou velis k ještě různosti mezi »spoje nc ie. Operace spojencův. Z Pekina, 6. prosince. (»Reuter.e Bezpodstatna je pověst, že kalganská vý- prava, jež se sem dnes vrátila, utrpěla po- rážku. Dokázala, že anglický poručík Watte Jon byl týrán a zavražděn letos v čer- venci v Kifujinčenu s úplným vědomím, ano na přimý rozkaz nejvyššího čínského úřadník v onom kraji U přitominosti všech generálův a štábních důstojníků spojencův a diplomatického sboru rakev s mrtvolou hr. Yorka- W ar ten burga bude vystavena v chrámě paláce ci sařovnyvdovy, kde zůstane až do jara, načež bude převežena do Némecka.
Noto Bülow Watt York Londýn Nový York severní Amerika Washington Daily Maila Reuter W ar
7 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Telegramy. Z Londýna, 6. prosince. (C.-B.) Lor Kitchener telegrafuje ze včerejška z Bloem fonteinu: Generál Knox napadl včera oddí- Dewetovy nedaleko silnice z Bethulie do Smithfieldu a vytlačil nepřitele ze všech jeho posic. Před slunce západem ustoupil nepříiel na sovo Jeden oddíl utrechtského pluku srazils 2. t. m. poblíže měsla a dvěma sty Burů. Po půltretihodinném boji ustoupil nepřitelse ztrátou šesti mužů. Angličané měli 2 mrtvé a 5 raněných. Výpady, které Burové podnikají do Ve- blyingu, měly za následek vyslání jednoho oddílu za nimi, jenž 2. t. m. z Heidelberk vytáhl. Oddil ten byl přepaden asi 150 Bury. Nepřítel byl poražen, devět vozů Angli- čany vzato. Dva Angličané padl. Generál French oznamuje z Potschí- stroomu: Kolona, která operovala blíže Bor berka, zajala mnoho lidí, ukořistila několik tisl kusů dobytka a rozehnala nejměně 500 Buro ze sonsedstva. Z Loudýna, 5. prosince. (C.B.) »Mo ningpostu« se oznamuje z Johannosburku, že tamější vojenský guvernér prohlásil při ho- stině, že úřady se rozhodly občany, kteří do- Johannesburku se vrátí, vojensky vycvičiti a ozbrojiti. Má se za jisté, že timto způsoben zřízen bude sbor 20.000 mužů, který bude se zváti »Randrifles«. Z Durbanu, 6. prosince. (Reuter.) Oby- vatelstvo uvítalo lorda Rohertsa velmi slavně Také členové zdejšího irského spolku. Ve svén proslovu vyslovil naději, ze po ukončení vojny podá se bratrská ruka těm, kdo byli přátel Anglie. Jsou ve cti pro boj, jejž bojovali najdou ochotu propůjčiti jim privileje, na nichž si každý Angličan zakládá. Mysil, že tak uprehlíkům z republiky bude záhy možná vrátit se domů.
Kitchener Knox Angličan Burová Angl French Kolon Bor Rohertsa Londýn Bloem Smithfield Heidelberg 150 Bura Potschí Durban Ob Anglie Reuter
8 article Telefonické zprávy „, Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „, Nár. Listů.“ Ministr dr. Pientak svým voličům Z Vídně, 6. prosince. Nemoha se do slaviti na dnešní schůzi voličů lvovských zaslal jim haličský ministr krajan tento list »V politickém boji, který trval přes roky, jednalo se o hlavní zásady politiký naši země, ony zásady, pro jichž uskute nění bojovala naše delegace od počátku ži- vota ústavního. Koncem předposledního ob dobí zákonodárného poslanecká sněmovnt byla úplně rozvrácena. Majoritu bylo možno zjednati jen od případu k případu pro jednot- livé věcí. Po nových volbách r. 1897 sam sebou ukázala se podmínka nezbytnosti par lamentních allianci. Prosta politická logik musila přivoditi sblížení oněch skupin, kter se hlásily k zásadám stejným, neb alespon příbuzným. Takovým způsobem vznikla na jedné straně jednota oněch stran, které do- máhají se rozšíření samosprávy zemské rovnoprávnosti všech národů, na druhé strane svaz německých stran, katolickou stranuli- dovou vyjímaje. Tento svaz německých stran měl heslo hájiti centralistické organisace státu a dominujícího postavení německého živlu. Na pravici uložili svůj program v známé osnově adresní, na lovici byli pod dojmem radikálně národní skupiny a smluvil posléze svůj známý t. zv. program svato dušní. Polský klub věren zásadám politiky naší země připojil se ke svazu pravice spolupůsobil činně při jeho založení. Bylo polskému klubu sice zřejmo, že aspirace jednotlivých skupin, zejmena Čechů, sáhají dále, avšak jako základ společné akce při jaty toliko zásady, které jsou vysloveny
Prost Čecho Vídeň svaz německý stran
9 article
adresní osnově. Seskupením těchto stran, jak se podobalo, měl býti dobojován v ději- nách Rakouska opět se vracející antagonis- mus mezi oběma zásadními názory o pod statě organisace rakouského státu způsobem rozhodným. Jenom zdánlivě válčeno o jazv- kové výnosy pro Čechy a Moravu, však ve skutečnosti byl to boj mezi protichůdným politickými programy. Pravice jako majorita doufala ve splnění svého programu, třeba i pomalé. Stalo se však jinak. Vášnivě slepá politika zmocnila se hned sněmovny n předpověď jazykových výnosů na straně ně mecké, potom, po jejich odvolání hr. Clarem. na straně české. Protože z nových voleb vyšly radikáln živly, radikální buď po stránce národní. buď sociální, a protože uvedeny byly do sněmovny z voleb zpupnost a nadsázky mo derního života politického, nelze se diviti že v tomto vedru a v tomto vášnivém bo ochromena byla veškera činnost, pokud jde o náš politický program a že parlament sám dospěl k agonii.« Ministr potom vypočítává osnovy zákonů. které od roku 1897 mohly býti vyřízeny pokračuje pak: »Situace klubu polského byl nad míru svízelnou. V zájmu státu a země. ba v zájmu parlamentního systému, pro nás tak drahocenného, polský klub měl úkol pe- čovati o uzdravení sněmovny poslanecké, při tom však nesměl spustiti s mysli i za vášni- vých bojů hlavní zásady naší politiky. Pol ský klub s celou horlivostí dostál úkolu tomu
Rakousko Čechy Morava Claro
10 article
Domohl se svého cíle jednak silou majority. jednak vyrovnáváním protiv, zejmena v otázce jazykové.« Ministrovi zdá se pochopitelným, že tří letá doba nedělnosti a neplodnosti způsobil v Haliči jakousi nevůli a dodává, že stejný pocit měli také členové klubu polského, zá- roveň však také přesvědčení, že v tomto státě a to se zřetelem na mocný boj mezi dvěma politickými programy jiná politik klubu polského byla nemožna. Ministr Pietak prohlašuje nepokrytě, že úplně srozuměn jest s politikou polskou ne jen passivně, nýbrž že také v klubu polskén a v parlamentní komisi jeho zejmena aktivno se ji zúčastnil. S tímto směrem klubu polského byla srozuměna veškerá země a veškerý polský tisk, haličský sněm pak ve své adrese z roku 1898 zaujal stejné stanovisko. »Teprve v druhé polovici vlády hraběte Thuna« — pokračuje dr. Pientak — »začala v polském klubu a tisku hlasitá, krítika, která vznikla vždy z téže hlavy, měla ráz ryze negativní a postrádala všeliké myšlenky positivní. Také cesty klubu polskémů uka- zati nedovedla.
Ministr Pietak Thun doktor Pientak Halič
11 article
Pokud šlo o zanechání dosavadní cesty polský klub zabýval se touto kritikou a do- spěl k poznání, že tam, kde jde o politické zásady, ústup je nemožný a že je nepří- pustno, aby politické svazky byly roztrha- vány, dokud spujenci je zachovavaií, jinak že by se polský klub dopustil politické ne- poctivosti, ktera by se na věrolomných li- dech těžce vymstila. Na konci minulého zasedání bez viny klubu polského — míní dr. Pientak — byla rozbita pravice. V nové sněmovně polský klub bude míli volnou ruku. Musi napjati všechny síly, aby parla- ment, ve kterém situace bude snad ještě ob tížnější, stal se opět dělným. Za tou příči nou musí býti polský klub četným, silným a solidárním. Uzavřeli spolek a s kým, nedá se předpověděti, dokud není známo složení parlamentu a proudy v něm. Dr. Pientak slibuje, bude-li opět zvolen, že bude půso- biti pro obnovu normálních poměrů v parla- mentě. Dovolávaje se několikaleté své čin nosti ve všech oborech veřejného života. ubezpečuje, že vstoupiv do kabinetu, nikte rak nezměnil svých názorů a způsobů svého jednání. Ministr lituje rozkolu v táboře ná- rodní demokracie a prohlašuje, že zůstane věren starému, demokraticko-národnímu pro- gramu. Především pokládá nezbytným slou čení všech polských poslanců v jeden soli- dární klub.
doktor Pientak Musi
12 article
Ve voličské schůzi III. kurie, která byla dnes konána, byl tento list čten a přija souhlasem. Na to ujal se slova bývalý poslane dr. Dulenba a podával zprávu o své činnost na říšské radě. Poukázal pak na nezbyt nost solidarity klubu polského a prohlási že, bude li zvolen, opět vstoupí do polskéh klubu. Také řeč Dulenbova byla provázen pochvalou. Oběma kandidátům byla vyslovena jed nomyslně důvěra a kandidatury jejich jedno myslně schváleny. Bismarkomanie německých obcí. Z Vídně, 6. prosince. Správní son jednal dnes o stížnostech obecních zastupi telstev v Inšpruku a Linci do výnosu zemských výborů tyrolského a hornorakou- ského, jímž zastaveno bylo usnesení zmíně- ných korporaci, nazvati jednu z místních ulie třidou »Bismarkovon«. Zástupce stížnosti inšprucké dr.. Pet mimo jiné pravil: »Křivdí se městu Inšpruku, obviňuje-li se ze smýšlení protidynastickébo Město Inšpruk používá télo příležitosti, aby prohlásilo, že každý rakouský vlastenec mus Bismarka ctíti jako tvůrce rakouskol něme ckého spolku a vřeleho přítele této říše.
Dulenba Bismark Vídeň Inšpruk Linec
13 article
Zástupce zemského výboru týrolského vídeňský advukat dr. Porzer, dal tuto obrně nou odpovéď: »Před několika dny vydána byla kniha »Legie Klapkova«. Myslím, kdyby tato kniha byla vyšla dříve, že by se město lnšpruk na niččem podobném neusneslo. Je podivnou chuti, stavěti pomníky na rakonsk půdě člověku, který zaslal významnou depeši o ráně, jež zasaditi se musí Rakcusku do srdce, a který r. 1866 projevil přání, aby Rakousko bylo zničeno co nejdříve.« Obe stížnosli byly zamitnutv Správní soud praví ve svých důvodech »Právo stanoviti názvý ulic a náměstí nálež bez odporu do oboru působnostř obce. Totc právo však omezeno jest líšskými a zem skými zákony. Proti podobnému usnesen obecní rady může každý člen obce, jenž vo něn spatřuje úkor, se ohraditi. V konkretníel případech, byť i význam Bismarkův ve svě- tové historii nebyl přehlédnut, lze přeee uznatí, že mnohý člen obce může býti po- jmenováním ulice po Bismarkovi uražen ve svých vlasteneckých citech, které právn ochrany požívají a má tedy právo podati rekurs. Zemský výbor měl právo jako před- stavený úřad usnesení obecních zastupitelstev prozkoumati a zastaviti. Z téchto důvodů pokládá se správní soud za sproštěna zabý- vati se meritorní stránkou této věci. Přibytečné pro osoby vojenské. ch. Z Pešti, 6. prosince. »Pester Lloyd« oznamuje: Komise, která byla dosa- zena k nové úpravě přibytečného osob vo- jenských, dokončila své práce a podal jednomyslně návrhy. Nové ustanovení na- bude platnosti 1. lednem příštího roku a bude vyhlášeno v nejbližších dvou nedělích. Dopadlo pro příslušníky armády vel mi příznivč. Nejen ve Vídni a v Pešti, ale také v jiných velkých posádkách. Nové pří- bytečné bylo zvýšeno na základě nynějších poměrů najemních.
doktor Porzer Klapkův Bismarkův Lloyd Rakousko Ob a náměstí Pešť Vídeň obecní zastupitelstvo
14 article
Denunciace Slováků. C. Z Pešti, 6. prosince. Košický místní lístek uveřejňuje tuto denunciaci Slo- váků: »Pro Hurbana a soudruhy, kteří pro vozují v Uhrách panslavistické rejdy, se tajne sbírá. Několik měsíců je teprv tomu, co tito lidé naplněni slavemamem vyšli z vězení. domnívajíce se, že mohou otřásati celou zemí svými akcemi. Jak se podobá, neměl na no trest účinku. Sotva byli tito buřičové odsou- zeni, počali pro tyto panslávské hrdiny sbírky. Známý peněžní ústav v Turčanském sv. Martině a jeho agenti sbírali peníze a zajišťovali všem zúčaslněným osobám naprosté tajemství, avšak úřady přišly věci na stopu četnictvu podařilo se vynátrati několik sbě- ratelů a přinutiti je k přiznání. Výsledek se tají, aby mohli býti všichni lapeni najednou. Z Čech bylo prý pro panslavisty do Turčan- ského sv. Martina poslano peněz dost. Mluví se o tom, že Hurban, když opouštěl vězení ponejprv, dostal 4000 zl., jimiž zaplatilsi všecky své dluhy a že jiný agitátor dokonce dostal z Čech a Moravy 7000 zl. »Jest po- vinností úřadů — končí košický list — tyto buřiče proti uherskému státu učiniti neškod nými.« Gloss k takovéto denunciaci zajisté není zapotřebí. Volby v Uhrách. ch. Z Pešti, 6. prosince. »Magyár Szó« oznamuje, že v dubnu příštího roku budou vykonány nové všeobecné volby do říšského sněmu a že ministr honvédů bar Féjerváry v srpnu odstoupí.
Slovák Hurban Martina Martino Gloss Pešť Uhry Čechy Turčany Morava Magyár Szó Féjervára
15 article Sesazen.
Sesazen. č. Ze Lvova, 6. prosince. Professon filosofie na jagellonské universitě dr. Luto- slawski byl pro přednášku, kterouž měl při jedné národní slavnosti polské přes policejní zákony a proti vůli professorského sboru, zhaven učitelského místa svého. Sesazený professor byl u posluchačů universitních ve- lice oblíben. Jako učenec znám byl i v ci- zině. Uveřejnil díla v anglickém jazyku Kantovi a v anglickém jazyku knihu »Mo duševní«. Professor dr. Lutoslawski opusti již Rakousko a odebral se do Poznaně. K bulharské krisi. ch. Z Pešti, 6. prosince. O příčinách bulharské krise ministerské dovídá se »Pe- ster Lloyd«, že jsou hlubší než v osob- nosti Radoslavova, který je mužem osobně rozšafným a poctivým a který byl by také čeřil všemu podezřívání, kdyby se nebyly vyskytly překážky a neshody politické, ze- jmena s ministrem vojenství Paprikovem.
doktor Lout Kant Lutoslawský Lloyd Radoslavův Lvov Rakousko Poznaň Pešť
16 article
Kromě toho kabinetu uškodil neúspěch ve vyjednávání celním s Tureckem, jakož i ne- utěšený stav financí. V poslední chvíli uči- něn ještě pokus vyloučením několika členů kabinet — jako celek — zachrániti, avšak marně. Na slyšení, které měl ministr- president Ivančov, dostala se na přetřes všeobecná si- tuace kabinetu a tu se ukázalo, že je n- dále neudržitelným. Ivančov jmenem všech svých kollegů podal demissi. Kdo se stan jeho nástupcem, se neví. Mluví se jen o koa- lici Grekova se Stojilovem. G. Z Vídně, 6. prosince. »Neu Freie Presse« sděluje, že kníže bul hurský již před propuštěním nynějšího mini sterstva konferoval s Karavelovem a Greko vem, z čehož je patrno, že chystal změnu ministerstva. Nyní se považuje ministerstv Grekovo pravděpodobným. V diplomatických kruzích se mysli, že není přímého spojení mezi nynější ministerskou krisí a výsledkem procesu bukureštského. Ze Solle, 6. prosince. (C. B.) Aby ne bylo třeba rozpustití sněmovnu, kníže svěřil sestavení nového ministerstva Radosla- vovu, dosavadnímu ministru vnitra, jenz má na sněmě většinu. Ministerská listina, již však kníže dosu neschválil, obsahuje věltšinu dosa v ad ních ministrů mimo Ivaničo vl a Tončeva. Definifivního rozřešení dosu nenl
Ivančov Karavelov Greko Grekův Tončev Turecko Vídeň Neo Frei Presse Radoslo
17 article
Ze Srbska. Z Bělelradu, 6. prosince. (Zvl. úlgr »Nár. L «) Bývalý vyslanec ve Vídni, Simič byl jmenován vyslancem v Římě. K řeči Mercierově. z Lomdýna, 6. prosince. (Zsl. telepr Pařížský zpravodaj »Dajly Mallu« měl rozmluv s gonerálem Mereierem. Tento se vyjádřil,z osobní smýšiení jeho oproti Anglii jest velmi přátelská; mluvil v senátu jen jako vlastenec uvažoval otázku možného vpádu do Anglie jen ze stanoviska theoretického historiekéh o. Válka s Angtií patří k věcem možný m. Kdyby kní někdy na neštěstí doslo, bylo by možno ohromné přesily fra- couzského vojska vykotistiti ku zahá j en olfensivy výsazením vojska na břeby an- olické. Daufám ostatně, dodal Mercier, žen na válku mezi Anghí a Francil nikdy nedojde liy nikdy války neprohlásíme, ne- vnutí-li nám ji Anglíe. Kdyby udalos taková ale nadesla, bylo by to nevýslovné n štěstí oro obě země. Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 6. prosince. (C.-B.) Cís ař přijal v poledne ve zvláštní audienci nového srbského vyslanse Christiče a přijal jeho lar pověřovací listy. Dle »Wr. Abdpstu.« jest bezpodstatna nedávná pověst o nastávajících změnách v personálu vrchního komornictví Z Vídně, 6. prosince. (C.-B.) O dneš- ních všeobecných audiencích byli mezi jinými přijati: vicepresident flnančního ředitelstv pro král. české Tersch, vicepresident če- ské zemské školní rady Zabusch a poli- cejní ředitel v Praze dvorní rada Janota- Forster.
Simič Mercierův Angtie Mercier Anghí Christič Forster Srbsko Vídeň Řím Anglie Praha Dajl Mall rada Janota
18 article
Východocasijské loďstvo ra- kouské odplulo dnes z Koby do Jokohamy. — Správní soud zamítl krakov- skou stížnost do předpisu výdělkové daně severní dráze Ferdinandově až dor. 1898 zemským finančním ředitelstvem lvov- ským, jejž ministerstvo financí potvrdilo, protože Krakov nepovažuje se za- hlav město velkovévodství, nýbrž za obec na trati dráhy. Krakov přijde tím o 100.000 zl. a toliké získá Lvov. V důvodech praví se, že jest jen jediný zemský a sněmovní řád pro jednotnou Halič a nelze prý mluvit o korunní zemi kra- kovské ani zemském hlavním městě Krakově Uherská sněmovna. Z Pešti, 6. prosince. (C.-B.) V doln sněmovně při dalším rokování o roz počtu prohlásil ministr president Szel naproti opposičním řečníkům, že celn spolek nemohl se uzavříti, protože ra- kouské poměry to nedovolovaly. Mohl-li se za 3 léta nedělnosti říšské rady zachovati status quo, je to spíše důkaz dobroty vyrov- nacího zákona. Možná — člověk neví, co je psáno v knize osudu — že říšská rada ne- bude s to vyhověti své povinnosti, pokud jedná se o společné záležitostí; potom na- jdou Uhry cesty a prostředky, aby bez po- rušení vyrovnacích zákonů ostřejším výrazem své státní neodvislosti, spořádaly své spo- lečné záležitosti, vyplývající z pragmatick sankce a chránily zájmy země. (Hlučná po- chvala.)
Szel Uher Jokohama Krakov Lvov Halič Pešť uherský sněmovna
19 article
O národnostní politice konsta- toval, že jeho politika záleží v zachování jednotného národního státu maďarského, ve spravedlnosti sdružené s rázností naproti každému, v laskavém — prostém všeho pro- následování — zacházení s národnostmi trestání všeche snah, jež směřují proti státní myšlénce maďarské. (Pochvala.) Úspěch jeho národnostní politiky je prý již teď patrný neboť rumunští ulira vlastenci netroufajís více podněcovati své krajany proti madar skému státu. Stran úpravy shromažďovací h práva odkazuje na nařízení z roku 1898 proto že však je nižší úřady chybně vyklá- daly, nechce je obnovovati, ale postarás o zákonnou opravu shromažďovacího práva. (Pochvala) Zastává se četnictva, jemuž vy- čítaly se trestuhodné zločiny, které, kdykoliv udály se, byly prý vždy přísně potrestány konstatoval, že nepovažuje sociální hnui za nebezpečné státu, je však takové učení a to se musí potlačovati. (Pochvala.) Naproti poslanci Molnárovi konstatova ze spisů, že správních zlořádů vy- skytlo se několik, ale byly vždy potrestány jiné případy byly prý líčeny tendenčně jinak, než se staly. Od muže, jenž dělá rozdíl mezi člověkem a člověkem, mezi ob čanem a občanem, jenž řídí agitaci nábo ženské strany, nepřijímů poučení ani žalob (Hlučná pochvala.) O revisi církevně-politický c zákonů nechce ani slyšet. (Řečníku gra- tulovali všichni poslanci mimo lidovou stranu maďarskou.) Ministr financí dr. Lukacz prohlási za hlučné pochvaly sněmovny, že bezpod- statny jsou námitky proti správnosti roz- počtu. Dříve říkalo se, že příjmy nedosa- hují rozpočtu, nyní naříká si opposice na přebytky.
Molnár doktor Lukacz
20 article
Nesdílí stanovisko posl. Gajára, jenž v zájmu dalších investicí spřátelil by se i s občasným schodkem ve státním hospo- dářství, neboť schodek je zlo, jež zažírá se čím dále hloub. Zrušením spotřební daně masné ztenčily by se státní příjmy ročněo 8 mill. K, avšak maso by proto bylo sotva lacinější. Ministr zamýšlí však spolu se správní reformou pozbaviti enu daň státního rázu a přenechati masnou daň obcím. Konečně by rád, aby Uhry nemusily s stýskati na nie horšího, než jsou výsledky závěrečných účtů, přesahujících rozpočet (Hlučné eljen) Rozpočtová debata byla potom přijata valnou většinou za podklad zevrubného ro- kování Carova choroba. Z Livadle, 6. prosince. (C.B.) Do poledne o 11. hod. oznamují: Car spa. dobře celou noc a vede se mu velmni dobře. Te plota a tepy jsou normalní. Srbský vyslanec v Římě. Z Bělehradu, 6. prosince. (C. . Býv. ministr president Jiří Simi č jmenován řimským vyslancem Dementi. Z Běleliradu, 6. prosince. (C.-B) N kompetenlních místech problašují za bez pod- statny výklady vídeňské »Freie Post«, jež připisují králi Alexandrovi, o jeho (králově) poměru k zahraničnému úřadu vídeňskému a některým zdejším vyslanectvům.
Gajár Uher Carův Sim Alexandrov Řím Bělehrad Frei Post
21 article
Papež. Z Říma, 6. prosince. (C.-B.) »Messa gero« se dovídá, že papeži není od nějakého času následkem mimořádné činnosti »svatého roku« a chladného počasí volno. Trpí prý netoliko záchvaty mdloby, ale v posledníci dnech také bolestí na onom místě, jež před dvěma roky bylo operováno. Lékaři dři Mazzoni a Lapponi zakázali papeži přijímati návštěvy. List dále dodává: Papež se dal lehce operovat a následkem toho bolesti po- minuly. Lékaři se obmezili na to, že nařídili papeži na několik dní úplný klid. Zdra- votní stav papežův nepřipo ušt však žádných obav. »Agenzia Ste- fani« naproti zprávě »Messagerä« uvádí, že papež včera přijal biskupa Di- costanga a jiné návštěvv. Z Říma, 6. prosince. (C.B.) Papež přijal dnes kardinála Paroccha s deputací řádu sv. hrobu, msgra. Mac Neila a některé jiné preláty, a zejtra půjde do sv. -petrského chrámu Z Říma, 6 prosince. (»Stefani. «) Zdra- votní stav papeže je velmi dobrý. Lev XIII. přijímá jako dosud bez únavy mnoho osob. Asi před měsícem poranil se na levé noze. Padl mu na ni větší předmět, jenž se mu z ruky vysmekl. Nezmínil se o tom nikomu ani slovem, až když poslední dni začala ho noha pobolívat, zavolal si prof. Lapponaa Mazzona. Nyní vede se mu znamenitě. Místo před 2 léty operované jest úplně zaceleno. Italská sněmovna. Z Říma, 6. prosince. (C. B.) Ve sně- movně odpovídaje na Luzzattův a j. dotaz, je-li pravda, že italští vojáci a ná- mořníci v Číně zúčastnili se tamních excessů, prohlásil ministr vojenství dle svých informaci, ze to není pravda. Italské vojško a námořnictvo jest bez úhony a dbá na čest praporu svého. (Hlučná pochvala.) Dotazovatelé byli spokojeni s ministrovou odpovědí.
Lapponi Papež Parocch Neil Stefan profesor Lapponaa Mazzon Řím Čína řád svatý . hrob Lev XIII
22 article Ještě Mercierova řeč.
Ještě Mercierova řeč. Z Paříže, 6. prosince. (C.-B.) Také dnes listy zabývaly se řečí Mercierovou, pro- slovenou po posledním zasedání senátu. »Figaro« píše: Bývalý ministr vojenství věděl, že ani senát, ani vláda nepustí se do projednávání jeho záměrů. Slo mu toliko o reklamu. — »Radical« praví, že Mercier měl předvídati, jakým způsobem Anglie bude z jeho řeči kořistiti. — »Soleil« míní, že- řeč tato poučí váhavé, kteří příliš dávají si imponovati anglickou domýšlivostí, o tom, že moc tato jest obrem na hlínéných nohách. Amnestie ve francouzské sněmovně. Z Paříže, 6 prosince. (C.-B.) Na dnešním programu sněmovny byla předloha o amnestii. Poslanec Drumont žádá všeobecnou amnestii, jež by platila také pro Guérina, Deroulěda a j. (Hnutí na různých stranáeh sněmovny.) Posl. Lasier vyčítá vládě, že chce potlačiti procesy, jež jí jsou nepohodlnya vylučuje z amnestie politické odsouzence. Posl. Guieves e dovozoval, ze celou situaci ovládá Dreyfusova afféra. Pro tuto předlohu nebude moci Dreyfus dokázati svou nevinu, avšak byl-li vinen, nesmí dostati milost. (Hlučné přerušení.) Brojí proti amnestii, jež by prospěla darebovi jako Esterhazy a dávala by v šane dalšímu podezřívání vážené důstojníky jako Piequarta. (Pochvala a hluk.) Lasier vyčítá Guieyssovi, že mluví o věci již odbyté a vyzývá ministra vojenství, aby mu odpověděl. Ministr A ndrée povazuje za svou po- vinnost, vystříhati se zmínce o věci řečené. (Pochvama v levo, hluk v pravo.) Posl. Deribere žádá pro upokojení mysli, aby amnestie byla všeobecná a jen zrada vymíněna. (Pochvala tu a tam.) Vy- zývá vládu, aby podala příslušnou předlohu. Mp. Waldeck-Rousseau praví, že nenavrhl úplnou amnestii proto, že nechce Francii znovu rozčilovat. Ti, jejichž amne stie se žádá, vyhrožují. (Pochvala.) Deriberův návrh propadl 311 proti 232 hlasům.
Mercierův Figaro Mercier Drumont Guérin Deroulěd Posl Dreyfusův Dreyfus Rousseau Deriberův Paříž Anglie Waldeck Francie senát
23 article
Z francouzského senátu. Z Paříže, 6 prosince. (C.-B.) Senát pokračoval v poradě o předloze na rozmno- žení lodstva. Ministr námořnictva Lanessan hájil předlohu a dovozoval, že vláda, podá- vajíc předlohu, nevycházela z nepřátelského smýšlení k žádnému národu, nýbrž jedině z přání, aby bezpečnost Francie byla zaručen a. Ministr kladl důraz na výhodnost různých druhů lodí a vykládal zvláště ne- zbytnosť lodí obrněných. Řečník připomenul při tom, že porov- nání francouzských obrněncův s cizími vy- kazuje nejuspokojivější výsledky, načež končil: Jsme demokracií, která se sousedv chce zíti v míru, ale budeme i dosti silni, kdyby někdo na to pomýšlel nás napadnouti. (Pochvala.) Podrobné rokování o předloze tím ukončeno a schůze skončena.
Paříž Francie
24 article
President Krüger v Evropě. Z Kolína n. R., 6. prosince. (C. - B.) President Krüger odjel do Haagu o 410. hod. dopol., čile pozdravován četným obe- censtvem. s. Z Maagu, 6. prosince. Královna holandská vyšle své zástupce k uvítání pre- sidenta Krügra na hranicích. Při příjezdu do Haagu bude Krüger až do svého hótelu doprovázen čestnou stráží, sestavenou z haag- ských měšťánů. Z Iaagu, 6. prosince. (C. B.) Ze s ně- movny. Na počátku dnešního zasedání po- žádal předseda Gleichmann sněmovnu za zplnomocnění, aby směl jejím jmenem uvítuti presidenta Krügra, jenž dnes do Hlaagu při- bude, a vysloviti mu nejvřelejší sympatie sněmovny. Za hlučných projevů souhlasu žádost ta byla schválena. Z Haagu, 6. prosince. (C. B) První sněmovna přijala resoluční návrh, jímž vítá se president Krüger. Z Berlína, 6 prosince. (C.-B.) Krüge byl uvítán na cestě do Haagu na nádrazi oberhausenském, düsseldorfském a arnheim- Ze Zevenaaru, 6. prosince. (C. - B) President Krüger přijel sem v poledne a byl uvítán od transvaalského konsula v Amsterodamu a členů burského výboru nizozemského. Davy lidu činily mu hlučné ovace. Zdejší starosta vítal Krügra v po- hostinném Nizozemsku a přál mu, by jeho cesta měla žádoucí výsledek a způsobila konec vojny. Krüger děkoval především za osvědčenou přízeň a dodal, že Burům ském. pomůze jen rozhodčí sou d. Brat
Krüger Krügr Davy Evropa Kolín Haag Berlín Amsterodam Nizozemsko SF sněmovna