3
masthead
7. prosince 1900.
5
article
Válčení s Čínou.
Čínský dvar
Z Londýna, 6. prosince. (C-B.) »Timese
oznamuji ze včerejška ze Šanchaje: Mvsli se,
že místokrálově na Modré řece nabudou vlivu
u dvora a vojsko Dunfusjanovo nahradí svým
vlastním. Nový guvernér v Čekjanu obdržel
rozkaz, aby otázku stran zavraždění misionářů
v Čučanu ihned urovnal. Následkem toho dle
zprávy ředitele telegrafů Šena byl dosavadní
guvernér sesazen. Prislušný výnos však cizo-
zemsko neuspokojuje, protože se v něm nečiní
vůbec žádné zmínky o násilnostech a tak
žádný trest nevynáší, nýbrž pouze bývalému
guvernéru přikazuje, by opustil své místo.
Dunfusjanův
Šena
Čína
Londýn
Times
6
article
Diplomacie.
w Z Londýna, 6. prosince. Z Nového
Yorku se telegrafuje, že mezi severní Amerikou
a zástupci velmoci se vyjednává, bylo-li by
přiměřeno svolati mezinárodní komisi do
Washingtonu k řešení čínské otázky. Pozvání
k této komisi budou prý rozeslána, jakmile budo
získán základ pro vyjednávání.
Z Londýna, 6. prosince. (Zvl. teleg
»N. L.«) Francouzský dopisovatel »Daily Mailu
dovídá se, že požadavky pekinských vyslanců
byly nyní všemi státy schváleny, a že m aj
býti Čině ihned předloženy. Nota
obsahovati bude v podstatě francouz.
ské návrhy s dodatky Bülowa. Čin
nebude ale v této notě výslovně žádána.
aby trestem smrti stíhiala vůdce boxerův ; teprve
později má býti, rozhodnuto, kteři že původe
odboje mají býti popraveni a kteři jinak potre-
stáni. Také výše odškodného a způsob placen
jeho zůstanou rovněž otázkami nerozhodnutými,
poněvadž v této příčině jsou velis k
ještě různosti mezi »spoje nc ie.
Operace spojencův.
Z Pekina, 6. prosince. (»Reuter.e
Bezpodstatna je pověst, že kalganská vý-
prava, jež se sem dnes vrátila, utrpěla po-
rážku. Dokázala, že anglický poručík Watte
Jon byl týrán a zavražděn letos v čer-
venci v Kifujinčenu s úplným vědomím, ano
na přimý rozkaz nejvyššího čínského úřadník
v onom kraji
U přitominosti všech generálův a štábních
důstojníků spojencův a diplomatického sboru
rakev s mrtvolou hr. Yorka- W ar ten
burga bude vystavena v chrámě paláce ci
sařovnyvdovy, kde zůstane až do jara, načež
bude převežena do Némecka.
Noto
Bülow
Watt
York
Londýn
Nový York
severní Amerika
Washington
Daily Maila
Reuter
W ar
7
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Telegramy.
Z Londýna, 6. prosince. (C.-B.) Lor
Kitchener telegrafuje ze včerejška z Bloem
fonteinu: Generál Knox napadl včera oddí-
Dewetovy nedaleko silnice z Bethulie do
Smithfieldu a vytlačil nepřitele ze všech jeho
posic. Před slunce západem ustoupil nepříiel
na sovo
Jeden oddíl utrechtského pluku srazils
2. t. m. poblíže měsla a dvěma sty Burů. Po
půltretihodinném boji ustoupil nepřitelse
ztrátou šesti mužů. Angličané měli 2 mrtvé
a 5 raněných.
Výpady, které Burové podnikají do Ve-
blyingu, měly za následek vyslání jednoho
oddílu za nimi, jenž 2. t. m. z Heidelberk
vytáhl. Oddil ten byl přepaden asi 150
Bury. Nepřítel byl poražen, devět vozů Angli-
čany vzato. Dva Angličané padl.
Generál French oznamuje z Potschí-
stroomu: Kolona, která operovala blíže Bor
berka, zajala mnoho lidí, ukořistila několik tisl
kusů dobytka a rozehnala nejměně 500 Buro
ze sonsedstva.
Z Loudýna, 5. prosince. (C.B.) »Mo
ningpostu« se oznamuje z Johannosburku, že
tamější vojenský guvernér prohlásil při ho-
stině, že úřady se rozhodly občany, kteří do-
Johannesburku se vrátí, vojensky vycvičiti
a ozbrojiti. Má se za jisté, že timto způsoben
zřízen bude sbor 20.000 mužů, který bude se
zváti »Randrifles«.
Z Durbanu, 6. prosince. (Reuter.) Oby-
vatelstvo uvítalo lorda Rohertsa velmi slavně
Také členové zdejšího irského spolku. Ve svén
proslovu vyslovil naději, ze po ukončení vojny
podá se bratrská ruka těm, kdo byli přátel
Anglie. Jsou ve cti pro boj, jejž bojovali
najdou ochotu propůjčiti jim privileje, na nichž
si každý Angličan zakládá. Mysil, že tak
uprehlíkům z republiky bude záhy možná vrátit
se domů.
Kitchener
Knox
Angličan
Burová
Angl
French
Kolon
Bor
Rohertsa
Londýn
Bloem
Smithfield
Heidelberg
150 Bura
Potschí
Durban
Ob
Anglie
Reuter
8
article
Telefonické zprávy „, Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „, Nár. Listů.“
Ministr dr. Pientak svým voličům
Z Vídně, 6. prosince. Nemoha se do
slaviti na dnešní schůzi voličů lvovských
zaslal jim haličský ministr krajan tento list
»V politickém boji, který trval přes
roky, jednalo se o hlavní zásady politiký
naši země, ony zásady, pro jichž uskute
nění bojovala naše delegace od počátku ži-
vota ústavního. Koncem předposledního ob
dobí zákonodárného poslanecká sněmovnt
byla úplně rozvrácena. Majoritu bylo možno
zjednati jen od případu k případu pro jednot-
livé věcí. Po nových volbách r. 1897 sam
sebou ukázala se podmínka nezbytnosti par
lamentních allianci. Prosta politická logik
musila přivoditi sblížení oněch skupin, kter
se hlásily k zásadám stejným, neb alespon
příbuzným. Takovým způsobem vznikla na
jedné straně jednota oněch stran, které do-
máhají se rozšíření samosprávy zemské
rovnoprávnosti všech národů, na druhé strane
svaz německých stran, katolickou stranuli-
dovou vyjímaje. Tento svaz německých stran
měl heslo hájiti centralistické organisace
státu a dominujícího postavení německého
živlu. Na pravici uložili svůj program v
známé osnově adresní, na lovici byli pod
dojmem radikálně národní skupiny a smluvil
posléze svůj známý t. zv. program svato
dušní. Polský klub věren zásadám politiky
naší země připojil se ke svazu pravice
spolupůsobil činně při jeho založení. Bylo
polskému klubu sice zřejmo, že aspirace
jednotlivých skupin, zejmena Čechů, sáhají
dále, avšak jako základ společné akce při
jaty toliko zásady, které jsou vysloveny
Prost
Čecho
Vídeň
svaz německý stran
9
article
adresní osnově. Seskupením těchto stran,
jak se podobalo, měl býti dobojován v ději-
nách Rakouska opět se vracející antagonis-
mus mezi oběma zásadními názory o pod
statě organisace rakouského státu způsobem
rozhodným. Jenom zdánlivě válčeno o jazv-
kové výnosy pro Čechy a Moravu, však ve
skutečnosti byl to boj mezi protichůdným
politickými programy. Pravice jako majorita
doufala ve splnění svého programu, třeba
i pomalé. Stalo se však jinak. Vášnivě slepá
politika zmocnila se hned sněmovny n
předpověď jazykových výnosů na straně ně
mecké, potom, po jejich odvolání hr. Clarem.
na straně české.
Protože z nových voleb vyšly radikáln
živly, radikální buď po stránce národní.
buď sociální, a protože uvedeny byly do
sněmovny z voleb zpupnost a nadsázky mo
derního života politického, nelze se diviti
že v tomto vedru a v tomto vášnivém bo
ochromena byla veškera činnost, pokud jde
o náš politický program a že parlament sám
dospěl k agonii.«
Ministr potom vypočítává osnovy zákonů.
které od roku 1897 mohly býti vyřízeny
pokračuje pak: »Situace klubu polského byl
nad míru svízelnou. V zájmu státu a země.
ba v zájmu parlamentního systému, pro nás
tak drahocenného, polský klub měl úkol pe-
čovati o uzdravení sněmovny poslanecké, při
tom však nesměl spustiti s mysli i za vášni-
vých bojů hlavní zásady naší politiky. Pol
ský klub s celou horlivostí dostál úkolu tomu
Rakousko
Čechy
Morava
Claro
10
article
Domohl se svého cíle jednak silou majority.
jednak vyrovnáváním protiv, zejmena v otázce
jazykové.«
Ministrovi zdá se pochopitelným, že tří
letá doba nedělnosti a neplodnosti způsobil
v Haliči jakousi nevůli a dodává, že stejný
pocit měli také členové klubu polského, zá-
roveň však také přesvědčení, že v tomto
státě a to se zřetelem na mocný boj mezi
dvěma politickými programy jiná politik
klubu polského byla nemožna.
Ministr Pietak prohlašuje nepokrytě, že
úplně srozuměn jest s politikou polskou ne
jen passivně, nýbrž že také v klubu polskén
a v parlamentní komisi jeho zejmena aktivno
se ji zúčastnil.
S tímto směrem klubu polského byla
srozuměna veškerá země a veškerý polský
tisk, haličský sněm pak ve své adrese z roku
1898 zaujal stejné stanovisko.
»Teprve v druhé polovici vlády hraběte
Thuna« — pokračuje dr. Pientak — »začala
v polském klubu a tisku hlasitá, krítika,
která vznikla vždy z téže hlavy, měla ráz
ryze negativní a postrádala všeliké myšlenky
positivní. Také cesty klubu polskémů uka-
zati nedovedla.
Ministr
Pietak
Thun
doktor
Pientak
Halič
11
article
Pokud šlo o zanechání dosavadní cesty
polský klub zabýval se touto kritikou a do-
spěl k poznání, že tam, kde jde o politické
zásady, ústup je nemožný a že je nepří-
pustno, aby politické svazky byly roztrha-
vány, dokud spujenci je zachovavaií, jinak
že by se polský klub dopustil politické ne-
poctivosti, ktera by se na věrolomných li-
dech těžce vymstila. Na konci minulého
zasedání bez viny klubu polského — míní
dr. Pientak — byla rozbita pravice. V nové
sněmovně polský klub bude míli volnou
ruku. Musi napjati všechny síly, aby parla-
ment, ve kterém situace bude snad ještě ob
tížnější, stal se opět dělným. Za tou příči
nou musí býti polský klub četným, silným
a solidárním. Uzavřeli spolek a s kým, nedá
se předpověděti, dokud není známo složení
parlamentu a proudy v něm. Dr. Pientak
slibuje, bude-li opět zvolen, že bude půso-
biti pro obnovu normálních poměrů v parla-
mentě. Dovolávaje se několikaleté své čin
nosti ve všech oborech veřejného života.
ubezpečuje, že vstoupiv do kabinetu, nikte
rak nezměnil svých názorů a způsobů svého
jednání. Ministr lituje rozkolu v táboře ná-
rodní demokracie a prohlašuje, že zůstane
věren starému, demokraticko-národnímu pro-
gramu. Především pokládá nezbytným slou
čení všech polských poslanců v jeden soli-
dární klub.
doktor
Pientak
Musi
12
article
Ve voličské schůzi III. kurie, která byla
dnes konána, byl tento list čten a přija
souhlasem.
Na to ujal se slova bývalý poslane
dr. Dulenba a podával zprávu o své činnost
na říšské radě. Poukázal pak na nezbyt
nost solidarity klubu polského a prohlási
že, bude li zvolen, opět vstoupí do polskéh
klubu. Také řeč Dulenbova byla provázen
pochvalou.
Oběma kandidátům byla vyslovena jed
nomyslně důvěra a kandidatury jejich jedno
myslně schváleny.
Bismarkomanie německých obcí.
Z Vídně, 6. prosince. Správní son
jednal dnes o stížnostech obecních zastupi
telstev v Inšpruku a Linci do výnosu
zemských výborů tyrolského a hornorakou-
ského, jímž zastaveno bylo usnesení zmíně-
ných korporaci, nazvati jednu z místních ulie
třidou »Bismarkovon«.
Zástupce stížnosti inšprucké dr.. Pet
mimo jiné pravil: »Křivdí se městu Inšpruku,
obviňuje-li se ze smýšlení protidynastickébo
Město Inšpruk používá télo příležitosti, aby
prohlásilo, že každý rakouský vlastenec mus
Bismarka ctíti jako tvůrce rakouskol něme
ckého spolku a vřeleho přítele této říše.
Dulenba
Bismark
Vídeň
Inšpruk
Linec
13
article
Zástupce zemského výboru týrolského
vídeňský advukat dr. Porzer, dal tuto obrně
nou odpovéď: »Před několika dny vydána
byla kniha »Legie Klapkova«. Myslím, kdyby
tato kniha byla vyšla dříve, že by se město
lnšpruk na niččem podobném neusneslo. Je
podivnou chuti, stavěti pomníky na rakonsk
půdě člověku, který zaslal významnou depeši
o ráně, jež zasaditi se musí Rakcusku do
srdce, a který r. 1866 projevil přání, aby
Rakousko bylo zničeno co nejdříve.«
Obe stížnosli byly zamitnutv
Správní soud praví ve svých důvodech
»Právo stanoviti názvý ulic a náměstí nálež
bez odporu do oboru působnostř obce. Totc
právo však omezeno jest líšskými a zem
skými zákony. Proti podobnému usnesen
obecní rady může každý člen obce, jenž vo něn
spatřuje úkor, se ohraditi. V konkretníel
případech, byť i význam Bismarkův ve svě-
tové historii nebyl přehlédnut, lze přeee
uznatí, že mnohý člen obce může býti po-
jmenováním ulice po Bismarkovi uražen ve
svých vlasteneckých citech, které právn
ochrany požívají a má tedy právo podati
rekurs. Zemský výbor měl právo jako před-
stavený úřad usnesení obecních zastupitelstev
prozkoumati a zastaviti. Z téchto důvodů
pokládá se správní soud za sproštěna zabý-
vati se meritorní stránkou této věci.
Přibytečné pro osoby vojenské.
ch. Z Pešti, 6. prosince. »Pester
Lloyd« oznamuje: Komise, která byla dosa-
zena k nové úpravě přibytečného osob vo-
jenských, dokončila své práce a podal
jednomyslně návrhy. Nové ustanovení na-
bude platnosti 1. lednem příštího roku a
bude vyhlášeno v nejbližších dvou nedělích.
Dopadlo pro příslušníky armády vel mi
příznivč. Nejen ve Vídni a v Pešti, ale
také v jiných velkých posádkách. Nové pří-
bytečné bylo zvýšeno na základě nynějších
poměrů najemních.
doktor
Porzer
Klapkův
Bismarkův
Lloyd
Rakousko
Ob
a náměstí
Pešť
Vídeň
obecní zastupitelstvo
14
article
Denunciace Slováků.
C. Z Pešti, 6. prosince. Košický
místní lístek uveřejňuje tuto denunciaci Slo-
váků: »Pro Hurbana a soudruhy, kteří pro
vozují v Uhrách panslavistické rejdy, se tajne
sbírá. Několik měsíců je teprv tomu, co tito
lidé naplněni slavemamem vyšli z vězení.
domnívajíce se, že mohou otřásati celou zemí
svými akcemi. Jak se podobá, neměl na no
trest účinku. Sotva byli tito buřičové odsou-
zeni, počali pro tyto panslávské hrdiny
sbírky. Známý peněžní ústav v Turčanském
sv. Martině a jeho agenti sbírali peníze a
zajišťovali všem zúčaslněným osobám naprosté
tajemství, avšak úřady přišly věci na stopu
četnictvu podařilo se vynátrati několik sbě-
ratelů a přinutiti je k přiznání. Výsledek se
tají, aby mohli býti všichni lapeni najednou.
Z Čech bylo prý pro panslavisty do Turčan-
ského sv. Martina poslano peněz dost. Mluví
se o tom, že Hurban, když opouštěl vězení
ponejprv, dostal 4000 zl., jimiž zaplatilsi
všecky své dluhy a že jiný agitátor dokonce
dostal z Čech a Moravy 7000 zl. »Jest po-
vinností úřadů — končí košický list — tyto
buřiče proti uherskému státu učiniti neškod
nými.« Gloss k takovéto denunciaci zajisté
není zapotřebí.
Volby v Uhrách.
ch. Z Pešti, 6. prosince. »Magyár
Szó« oznamuje, že v dubnu příštího roku
budou vykonány nové všeobecné volby do
říšského sněmu a že ministr honvédů bar
Féjerváry v srpnu odstoupí.
Slovák
Hurban
Martina
Martino
Gloss
Pešť
Uhry
Čechy
Turčany
Morava
Magyár Szó
Féjervára
15
article
Sesazen.
Sesazen.
č. Ze Lvova, 6. prosince. Professon
filosofie na jagellonské universitě dr. Luto-
slawski byl pro přednášku, kterouž měl při
jedné národní slavnosti polské přes policejní
zákony a proti vůli professorského sboru,
zhaven učitelského místa svého. Sesazený
professor byl u posluchačů universitních ve-
lice oblíben. Jako učenec znám byl i v ci-
zině. Uveřejnil díla v anglickém jazyku
Kantovi a v anglickém jazyku knihu »Mo
duševní«. Professor dr. Lutoslawski opusti
již Rakousko a odebral se do Poznaně.
K bulharské krisi.
ch. Z Pešti, 6. prosince. O příčinách
bulharské krise ministerské dovídá se »Pe-
ster Lloyd«, že jsou hlubší než v osob-
nosti Radoslavova, který je mužem osobně
rozšafným a poctivým a který byl by také
čeřil všemu podezřívání, kdyby se nebyly
vyskytly překážky a neshody politické, ze-
jmena s ministrem vojenství Paprikovem.
doktor
Lout
Kant
Lutoslawský
Lloyd
Radoslavův
Lvov
Rakousko
Poznaň
Pešť
16
article
Kromě toho kabinetu uškodil neúspěch ve
vyjednávání celním s Tureckem, jakož i ne-
utěšený stav financí. V poslední chvíli uči-
něn ještě pokus vyloučením několika členů
kabinet — jako celek — zachrániti, avšak
marně. Na slyšení, které měl ministr- president
Ivančov, dostala se na přetřes všeobecná si-
tuace kabinetu a tu se ukázalo, že je n-
dále neudržitelným. Ivančov jmenem všech
svých kollegů podal demissi. Kdo se stan
jeho nástupcem, se neví. Mluví se jen o koa-
lici Grekova se Stojilovem.
G. Z Vídně, 6. prosince. »Neu
Freie Presse« sděluje, že kníže bul
hurský již před propuštěním nynějšího mini
sterstva konferoval s Karavelovem a Greko
vem, z čehož je patrno, že chystal změnu
ministerstva. Nyní se považuje ministerstv
Grekovo pravděpodobným. V diplomatických
kruzích se mysli, že není přímého spojení
mezi nynější ministerskou krisí a výsledkem
procesu bukureštského.
Ze Solle, 6. prosince. (C. B.) Aby ne
bylo třeba rozpustití sněmovnu, kníže svěřil
sestavení nového ministerstva Radosla-
vovu, dosavadnímu ministru vnitra, jenz
má na sněmě většinu.
Ministerská listina, již však kníže dosu
neschválil, obsahuje věltšinu dosa v ad
ních ministrů mimo Ivaničo vl a
Tončeva. Definifivního rozřešení dosu
nenl
Ivančov
Karavelov
Greko
Grekův
Tončev
Turecko
Vídeň
Neo Frei Presse
Radoslo
17
article
Ze Srbska.
Z Bělelradu, 6. prosince. (Zvl. úlgr
»Nár. L «) Bývalý vyslanec ve Vídni, Simič
byl jmenován vyslancem v Římě.
K řeči Mercierově.
z Lomdýna, 6. prosince. (Zsl. telepr
Pařížský zpravodaj »Dajly Mallu« měl rozmluv
s gonerálem Mereierem. Tento se vyjádřil,z
osobní smýšiení jeho oproti Anglii jest velmi
přátelská; mluvil v senátu jen jako vlastenec
uvažoval otázku možného vpádu do Anglie jen
ze stanoviska theoretického
historiekéh o. Válka s Angtií patří k věcem
možný m.
Kdyby kní někdy na neštěstí
doslo, bylo by možno ohromné přesily fra-
couzského vojska vykotistiti ku zahá j en
olfensivy výsazením vojska na břeby an-
olické. Daufám ostatně, dodal Mercier, žen na
válku mezi Anghí a Francil nikdy nedojde
liy nikdy války neprohlásíme, ne-
vnutí-li nám ji Anglíe. Kdyby udalos
taková ale nadesla, bylo by to nevýslovné n
štěstí oro obě země.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 6. prosince. (C.-B.) Cís ař
přijal v poledne ve zvláštní audienci nového
srbského vyslanse Christiče a přijal jeho
lar
pověřovací listy.
Dle »Wr. Abdpstu.« jest bezpodstatna
nedávná pověst o nastávajících změnách
v personálu vrchního komornictví
Z Vídně, 6. prosince. (C.-B.) O dneš-
ních všeobecných audiencích byli mezi jinými
přijati: vicepresident flnančního ředitelstv
pro král. české Tersch, vicepresident če-
ské zemské školní rady Zabusch a poli-
cejní ředitel v Praze dvorní rada Janota-
Forster.
Simič
Mercierův
Angtie
Mercier
Anghí
Christič
Forster
Srbsko
Vídeň
Řím
Anglie
Praha
Dajl Mall
rada Janota
18
article
Východocasijské loďstvo ra-
kouské odplulo dnes z Koby do Jokohamy.
— Správní soud zamítl krakov-
skou stížnost do předpisu výdělkové
daně severní dráze Ferdinandově až dor.
1898 zemským finančním ředitelstvem lvov-
ským, jejž ministerstvo financí potvrdilo,
protože Krakov nepovažuje se za- hlav
město velkovévodství, nýbrž za obec na trati
dráhy.
Krakov přijde tím o 100.000 zl. a toliké
získá Lvov. V důvodech praví se, že jest jen
jediný zemský a sněmovní řád pro jednotnou
Halič a nelze prý mluvit o korunní zemi kra-
kovské ani zemském hlavním městě Krakově
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 6. prosince. (C.-B.) V doln
sněmovně při dalším rokování o roz
počtu prohlásil ministr president Szel
naproti opposičním řečníkům, že celn
spolek nemohl se uzavříti, protože ra-
kouské poměry to nedovolovaly. Mohl-li se
za 3 léta nedělnosti říšské rady zachovati
status quo, je to spíše důkaz dobroty vyrov-
nacího zákona. Možná — člověk neví, co je
psáno v knize osudu — že říšská rada ne-
bude s to vyhověti své povinnosti, pokud
jedná se o společné záležitostí; potom na-
jdou Uhry cesty a prostředky, aby bez po-
rušení vyrovnacích zákonů ostřejším výrazem
své státní neodvislosti, spořádaly své spo-
lečné záležitosti, vyplývající z pragmatick
sankce a chránily zájmy země. (Hlučná po-
chvala.)
Szel
Uher
Jokohama
Krakov
Lvov
Halič
Pešť
uherský sněmovna
19
article
O národnostní politice konsta-
toval, že jeho politika záleží v zachování
jednotného národního státu maďarského, ve
spravedlnosti sdružené s rázností naproti
každému, v laskavém — prostém všeho pro-
následování — zacházení s národnostmi
trestání všeche snah, jež směřují proti státní
myšlénce maďarské. (Pochvala.) Úspěch jeho
národnostní politiky je prý již teď patrný
neboť rumunští ulira vlastenci netroufajís
více podněcovati své krajany proti madar
skému státu.
Stran úpravy shromažďovací h
práva odkazuje na nařízení z roku 1898
proto že však je nižší úřady chybně vyklá-
daly, nechce je obnovovati, ale postarás
o zákonnou opravu shromažďovacího práva.
(Pochvala) Zastává se četnictva, jemuž vy-
čítaly se trestuhodné zločiny, které, kdykoliv
udály se, byly prý vždy přísně potrestány
konstatoval, že nepovažuje sociální hnui
za nebezpečné státu, je však takové učení
a to se musí potlačovati. (Pochvala.)
Naproti poslanci Molnárovi konstatova
ze spisů, že správních zlořádů vy-
skytlo se několik, ale byly vždy potrestány
jiné případy byly prý líčeny tendenčně
jinak, než se staly. Od muže, jenž dělá
rozdíl mezi člověkem a člověkem, mezi ob
čanem a občanem, jenž řídí agitaci nábo
ženské strany, nepřijímů poučení ani žalob
(Hlučná pochvala.)
O revisi církevně-politický c
zákonů nechce ani slyšet. (Řečníku gra-
tulovali všichni poslanci mimo lidovou stranu
maďarskou.)
Ministr financí dr. Lukacz prohlási
za hlučné pochvaly sněmovny, že bezpod-
statny jsou námitky proti správnosti roz-
počtu. Dříve říkalo se, že příjmy nedosa-
hují rozpočtu, nyní naříká si opposice na
přebytky.
Molnár
doktor
Lukacz
20
article
Nesdílí stanovisko posl. Gajára, jenž
v zájmu dalších investicí spřátelil by se
i s občasným schodkem ve státním hospo-
dářství, neboť schodek je zlo, jež zažírá se
čím dále hloub. Zrušením spotřební daně
masné ztenčily by se státní příjmy ročněo
8 mill. K, avšak maso by proto bylo sotva
lacinější. Ministr zamýšlí však spolu se
správní reformou pozbaviti enu daň státního
rázu a přenechati masnou daň obcím.
Konečně by rád, aby Uhry nemusily s
stýskati na nie horšího, než jsou výsledky
závěrečných účtů, přesahujících rozpočet
(Hlučné eljen)
Rozpočtová debata byla potom přijata
valnou většinou za podklad zevrubného ro-
kování
Carova choroba.
Z Livadle, 6. prosince. (C.B.) Do
poledne o 11. hod. oznamují: Car spa. dobře
celou noc a vede se mu velmni dobře. Te
plota a tepy jsou normalní.
Srbský vyslanec v Římě.
Z Bělehradu, 6. prosince. (C. .
Býv. ministr president Jiří Simi č jmenován
řimským vyslancem
Dementi.
Z Běleliradu, 6. prosince. (C.-B) N
kompetenlních místech problašují za bez pod-
statny výklady vídeňské »Freie Post«, jež
připisují králi Alexandrovi, o jeho (králově)
poměru k zahraničnému úřadu vídeňskému
a některým zdejším vyslanectvům.
Gajár
Uher
Carův
Sim
Alexandrov
Řím
Bělehrad
Frei Post
21
article
Papež.
Z Říma, 6. prosince. (C.-B.) »Messa
gero« se dovídá, že papeži není od nějakého
času následkem mimořádné činnosti »svatého
roku« a chladného počasí volno. Trpí prý
netoliko záchvaty mdloby, ale v posledníci
dnech také bolestí na onom místě, jež před
dvěma roky bylo operováno. Lékaři dři
Mazzoni a Lapponi zakázali papeži přijímati
návštěvy. List dále dodává: Papež se dal
lehce operovat a následkem toho bolesti po-
minuly. Lékaři se obmezili na to, že nařídili
papeži na několik dní úplný klid. Zdra-
votní stav papežův nepřipo ušt
však žádných obav. »Agenzia Ste-
fani« naproti zprávě »Messagerä« uvádí, že
papež včera přijal biskupa Di-
costanga a jiné návštěvv.
Z Říma, 6. prosince. (C.B.) Papež
přijal dnes kardinála Paroccha s deputací
řádu sv. hrobu, msgra. Mac Neila a některé
jiné preláty, a zejtra půjde do sv. -petrského
chrámu
Z Říma, 6 prosince. (»Stefani. «) Zdra-
votní stav papeže je velmi dobrý. Lev XIII.
přijímá jako dosud bez únavy mnoho osob.
Asi před měsícem poranil se na levé noze.
Padl mu na ni větší předmět, jenž se mu
z ruky vysmekl. Nezmínil se o tom nikomu
ani slovem, až když poslední dni začala ho
noha pobolívat, zavolal si prof. Lapponaa
Mazzona. Nyní vede se mu znamenitě. Místo
před 2 léty operované jest úplně zaceleno.
Italská sněmovna.
Z Říma, 6. prosince. (C. B.) Ve sně-
movně odpovídaje na Luzzattův a j. dotaz,
je-li pravda, že italští vojáci a ná-
mořníci v Číně zúčastnili se tamních
excessů, prohlásil ministr vojenství dle svých
informaci, ze to není pravda. Italské vojško
a námořnictvo jest bez úhony a dbá na čest
praporu svého. (Hlučná pochvala.)
Dotazovatelé byli spokojeni s ministrovou
odpovědí.
Lapponi
Papež
Parocch
Neil
Stefan
profesor
Lapponaa Mazzon
Řím
Čína
řád svatý . hrob
Lev XIII
22
article
Ještě Mercierova řeč.
Ještě Mercierova řeč.
Z Paříže, 6. prosince. (C.-B.) Také
dnes listy zabývaly se řečí Mercierovou, pro-
slovenou po posledním zasedání senátu.
»Figaro« píše: Bývalý ministr vojenství
věděl, že ani senát, ani vláda nepustí se do
projednávání jeho záměrů. Slo mu toliko
o reklamu. — »Radical« praví, že Mercier
měl předvídati, jakým způsobem Anglie bude
z jeho řeči kořistiti. — »Soleil« míní, že-
řeč tato poučí váhavé, kteří příliš dávají si
imponovati anglickou domýšlivostí, o tom, že
moc tato jest obrem na hlínéných nohách.
Amnestie ve francouzské sněmovně.
Z Paříže, 6 prosince. (C.-B.) Na
dnešním programu sněmovny byla předloha
o amnestii.
Poslanec Drumont žádá všeobecnou
amnestii, jež by platila také pro Guérina,
Deroulěda a j. (Hnutí na různých stranáeh
sněmovny.)
Posl. Lasier vyčítá vládě, že chce
potlačiti procesy, jež jí jsou nepohodlnya
vylučuje z amnestie politické odsouzence.
Posl. Guieves e dovozoval, ze celou
situaci ovládá Dreyfusova afféra. Pro tuto
předlohu nebude moci Dreyfus dokázati svou
nevinu, avšak byl-li vinen, nesmí dostati
milost. (Hlučné přerušení.) Brojí proti amnestii,
jež by prospěla darebovi jako Esterhazy a
dávala by v šane dalšímu podezřívání vážené
důstojníky jako Piequarta. (Pochvala a hluk.)
Lasier vyčítá Guieyssovi, že mluví o
věci již odbyté a vyzývá ministra vojenství,
aby mu odpověděl.
Ministr A ndrée povazuje za svou po-
vinnost, vystříhati se zmínce o věci řečené.
(Pochvama v levo, hluk v pravo.)
Posl. Deribere žádá pro upokojení
mysli, aby amnestie byla všeobecná a jen
zrada vymíněna. (Pochvala tu a tam.) Vy-
zývá vládu, aby podala příslušnou předlohu.
Mp. Waldeck-Rousseau praví,
že nenavrhl úplnou amnestii proto, že nechce
Francii znovu rozčilovat. Ti, jejichž amne
stie se žádá, vyhrožují. (Pochvala.)
Deriberův návrh propadl 311 proti 232
hlasům.
Mercierův
Figaro
Mercier
Drumont
Guérin
Deroulěd
Posl
Dreyfusův
Dreyfus
Rousseau
Deriberův
Paříž
Anglie
Waldeck
Francie
senát
23
article
Z francouzského senátu.
Z Paříže, 6 prosince. (C.-B.) Senát
pokračoval v poradě o předloze na rozmno-
žení lodstva. Ministr námořnictva Lanessan
hájil předlohu a dovozoval, že vláda, podá-
vajíc předlohu, nevycházela z nepřátelského
smýšlení k žádnému národu, nýbrž jedině
z přání, aby bezpečnost Francie
byla zaručen a.
Ministr kladl důraz na výhodnost
různých druhů lodí a vykládal zvláště ne-
zbytnosť lodí obrněných.
Řečník připomenul při tom, že porov-
nání francouzských obrněncův s cizími vy-
kazuje nejuspokojivější výsledky, načež
končil: Jsme demokracií, která se sousedv
chce zíti v míru, ale budeme i dosti silni,
kdyby někdo na to pomýšlel
nás napadnouti. (Pochvala.)
Podrobné rokování o předloze tím
ukončeno a schůze skončena.
Paříž
Francie
24
article
President Krüger v Evropě.
Z Kolína n. R., 6. prosince. (C. - B.)
President Krüger odjel do Haagu o 410.
hod. dopol., čile pozdravován četným obe-
censtvem.
s. Z Maagu, 6. prosince. Královna
holandská vyšle své zástupce k uvítání pre-
sidenta Krügra na hranicích. Při příjezdu
do Haagu bude Krüger až do svého hótelu
doprovázen čestnou stráží, sestavenou z haag-
ských měšťánů.
Z Iaagu, 6. prosince. (C. B.) Ze s ně-
movny. Na počátku dnešního zasedání po-
žádal předseda Gleichmann sněmovnu za
zplnomocnění, aby směl jejím jmenem uvítuti
presidenta Krügra, jenž dnes do Hlaagu při-
bude, a vysloviti mu nejvřelejší sympatie
sněmovny. Za hlučných projevů souhlasu
žádost ta byla schválena.
Z Haagu, 6. prosince. (C. B) První
sněmovna přijala resoluční návrh, jímž vítá
se president Krüger.
Z Berlína, 6 prosince. (C.-B.) Krüge
byl uvítán na cestě do Haagu na nádrazi
oberhausenském, düsseldorfském a arnheim-
Ze Zevenaaru, 6. prosince. (C. - B)
President Krüger přijel sem v poledne a
byl uvítán od transvaalského konsula
v Amsterodamu a členů burského výboru
nizozemského. Davy lidu činily mu hlučné
ovace. Zdejší starosta vítal Krügra v po-
hostinném Nizozemsku a přál mu, by jeho
cesta měla žádoucí výsledek a způsobila
konec vojny. Krüger děkoval především
za osvědčenou přízeň a dodal, že Burům
ském.
pomůze jen rozhodčí sou d. Brat
Krüger
Krügr
Davy
Evropa
Kolín
Haag
Berlín
Amsterodam
Nizozemsko
SF sněmovna