ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2f6d34d0-6746-11dc-993d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 40, org 11, work 7, person 142
1 masthead
Ročník XXXx.
2 masthead
V Praze, v pátek dhe 7. prosince 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 338.
4 masthead
pl. listr re s v Praze v zdministrael sa mřsie . . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donášker na měsie 5i ns čerit leta . ve dllalkách
re s v Praga
5 masthead
aa měsie . .. . 9 K S0 Teštou mt ei sk ttrrto boals s drají sásilko na nbel :::i1e) ne anrt 1ei
ei
6 masthead
o rrrar
7 masthead
O drebném prodejit saaní číslo o sobě . . . za Sh sdpolední . . . . na 3 b Ve Glialkách na venkověí ranní číslo. . . . . . sápolodní . . . . . . . . Bb Inserasy plati se hotsvě napřeš. Fředplacení a instrty přijímá sámlni strace v Masisnské ulici č. z Tam nacházejí se též rzdake tiskárna a szpedice „Hárednich Listě“ Rukopisy se nevraceji
Masisnský ulice
8 article Bděme a dbejme!
Bděme a dbejme! »Vejna není kojná«, zní staré příslov lidu našeho, jež má svou platnost také pro vojny a bitvy nekrvavé, vedené hlasovacími lístky na kolbišti volebních zápasů strana národů. A národ náš prodělal již něco vo- lebních bitev, zažil již něco zkušeností vá- lečných, že věru může se zváti »atamanem v půtkách tuženým«. Než, jakkoliv zvyklý na všelikou svízel a ostřici volebních zápasů. musí se v nynější tak neobyčejn a tak rozhodné kampani opásati z vý šenou ostražitostí, aby snad neby překvapen úklady a zákeřnými ranami, jichž by mu způsobiti mohla netoliko zloba, lest a faleš starého zapřisáhlého nepřítele vlasti ale pohříchu i zlovůle a zaslepená strannická zášť vlastních zavedených anebo zrádných synů. Rána od cizího nepřítele zadaná nikdy tak nebolí jako rána od bratra nevěrného Každý národ bolestně se zachvěl, ja koby se dýka dotkla srdce jeho, kdykoli na trnité dráze svého zápasu o život a vlas vrazil na trudný zjev zrady a úkladu, na- strojeného rukou bratrskou. Takový záchvěv bolestný otřásl každým poctivým srdcem če- ským onoho dne, když první poslanci »so- ciální demokracie české«, rodili Češi, ve vídeňském parlamentě před tváří ne- přátel schválně a okázale odříkali se nejživotnější snahy a potřeby národa našeho obnovy samostatného českého státu na od- věkých, přírodou samou daných základech a hranicích jeho, neřku, když potom přímo spojili se s úhlavními nepřátely života našeho pomáhajíce jim vyrvati nám tu trochu ná- rodního práva, jež byl jazvku naše mu v úřadech vlastí našich povolil Badeni i Ně- mec Gautsch. V nevýslovném hoři svém nad touto zradou nicméně národ český nezane- vřel v srdci svém na svůj dělný lid, přálsi
Čech Baden Gautsch
9 article
jej míti vysvobozena ze záludných osidel nepřátelských a navrácena sama sobě. V té snaze vlastenecké jala se národní strana svobodomyslná co nejupřímnéji pomáhati slovem i skutkem sdružení dělnictva národně- sociálního, které slibovalo věrnost národu i vlasti. Doufalať, že ono, podepřeno účinnou sympathií veškeré naší vlastenecké veřej- nosti, časem přivede národu našemu jeho internacionálou odcizené syny zpět, přesvěd číc je, že marno nám Čechům v Němcích hledat právo a blaho pro trpíci český lid, mnohem spíše že je nalezne český delník v slovanském, demokratickém na- rodě bojovníků husitských, jimž Pán velel »i život ztratiti pro lásku bliz- ních svých.. .« jak zněla velebná písen Žižkova. V tom duchu vítali a podporovali za jisté všickni upřímní našinci vznik a zřízen sdružení dělnictva národně- sociál- ního před nemnoha lety, které slibovalo věrně bojovati po boku naší nnrodní strany svobodomyslné za svobodu všeho národa samostatnost vlasti české. Aby nám byl tehda tak někdo prorokoval, že přijde den, kdy dožijeme se i u této strany trpkého zkla mání. Aby nám byl tenkrát tak někdo řekl. že za všechnu tu upřímnost a snahu svou budeme sklízeti časem nedůvěru a nelásku, které vyspějí posléze u jedné části národních sociálů až i v hotovou faleš a zradu! A hle, dnes stojíme před kormutlivým tím skutkem, I když vůdcové národních socialistů vypo- věděli nám družství a spojenství, nechtice slíbiti, že poslanci jejich vstoupí do společ- ného s námi klubu ve Vídni, i tehda mohlo se vždy přece za to míti, že v zápase volebním strana národních socialistův vždy
Čecho Němec Žižkov Vídeň
10 article
osvědčí se býti stranou národní a státo právní a nikdy nespolčí se s bez- vlasteneckou stranou interna- cionálův, proti které až do včíra bojo- vala vášnivě jako proti nejurputnějšímu ne- příteli, a kterou nenazývala ve svých listech jinak, než stranou zaprodanou Něm- cům. Tu se přece mohlo za to míti dojdeli kde ku rozhodné, užší volbě mezi naší národní stranou svobodomyslnou a so- ciálními demokraty, že tu vždy a všude strana národních dělníkův postaví se proti nenárodní straně sociálně demokratickéa přidá se k národní straně svobodomyslné. Leč úterní volba 13 volitelů páté kurie v Nymburce poučila nás pohříchu o jiném. Osud toho starobylého našeho města jest znám. Německá severo-západn dráha vyhlédla si je za jednu z obětí své germanisační páry. Nastavěla v něm svých strojíren a továren, nasázela sem německých úřadníků a jala se již v tom našem ryze českém Nymburku založením německé školy zřizovati německou kolonii. Během let ne- podařilo se jí sice ryze český kraj poněmčit. ale vychovat v něm národně lhostejný materiál pro internacionálu; s tímto ovo- cem germánské propagandy severo-západní dráhy je nyní našim občanům nymburským při volbách zápasit. Při volbách v V. kurii mohou zvítězit nad živlem internacionálním jen pomocí ná- rodního dělnictva. Letos však nenadále toto národní dělnictvo vypovědělo solidaritu občanské straně národní a postavilo si svého vlastního kandidáta. Následek toho byl — rozbitá volba volitelů. Kandidáti strany národně-svobodomyslné dostali 429 hlasů, národně sociální dělníci 259 hlasů, sociální demokraté 454 hlasů Žádná strana nedosáhla absolutní většiny i vypsána tudíž užší volba mezi oběma nej- silnějšími: stranou národně svobodomyslnou a stranou internacionální.
Německo Nymburk
11 article
Čest i zásada, povinnost k národu i k vlasti ukládaly zajisté nyní národním děl- níkům, aby pomohli k vítězství národní straně svobodomyslné, s níž mají spo- lečný program národní i státoprávní Do včíra bojovali dělníci národní proti straně sociálně demokratické boj zásadní Boj za vlast a národ český proti bezvlaste- necké internacionále. Za samostatnou českou vlast a za právo českého národa vyšli však v boj proti téže sociální demokracii vlaste- nečtí občané nymburští. Kdež jinde bylo tudíž místo národníe dělníků, nežli po boku jejich? Ale tu ráno v den volby stihne do Nymburka zvěst, že pražský orgán národních socialistů (» Česká Demokracie«) vydal heslo, aby národní děl- níci v Nymburce nešli k volbě, nýbrž zůsta- vili »oběma protivným stranám volně pole«. Již to bylo trapným překvape- ním a takřka zradou. Než pravé jidášství mělo teprve během dne vyjíti v jev. V poslední hodinu volby, kdy strana svobodomyslná měla již patrnou převahu nad internacionálními sociál.demokraty — při- hrnuli se pojednou národní socialisté do volební síně a odevzdávali šmahem své hlasy pro — sociální demokraty, až tito do- sáhli pomocí jejich převahu 37 hlasů nad voliči národně svobodomyslnýmil Toť skutek šeredné zrady, jehož mrzkost otřese veškerou duší národa českého. Ne- viníme z něho celou stranu národně-sociální, která snad za nymburské své kozáky ne- může, ale varujeme ji, aby chovala lepší kázeň v řadách svých a napomínáme naše vlastenecké voliče, aby se neoddávali důvě řivě takovému nymburskému pohodlí, nýbrž byli všude vzhůru, na stráži ohroženého bytu národního za jeden mužl
Nymburk sociálno demokratický boj
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. prosince. (Kdo překáž federativnému zřízení Rakouska?) Orgán vídeňských antisemitů, jenž se už jednou přimlouval za změnu rakouské ústavy ve smyslu federativném, zabývá se i v dnešním čísle touto otázkou a shledává, že hlavní překážkou želané změny ústavy vedle Maďarů jsou Poláci. »Poláei — píše »Deutsches Volksblatt« — rozuměl slovanské solidárnosti vždy jen v tom smyslu, že z ni ostatním Slovanům vyplývala povinnost. podporovati specifické zájmy polské. Byli tal dlouho federalisty, dokud neuzavřeli svůj sou- kromý smír se stranou ústavověrnou. Byvše t- kovým způsobem nasyceni, stali se ve sku- tečnosti nejhouževnatějšími zastanci prosincové ústavy, kteráž má od té doby jim hlavněeo děkovati za své trvání. A jest to přirozeno. Poláci necití potřeby takové změny ústavy, jež by přinesla mír Němcům a Čechům; nebot předně jim se vede velmi dobře i za nynějš prosincové ústavy, jež pro Halič ve mnohýeh důležitých bodech pozbyla vlastně platnosti, z druhé česko-německý spor je nejvydatnější zá- rukou rozhodujícího vlivu Poláků ve Vídni, jenž by okamžité velice poklesl, kdyby se Němci Čechové počali snášeti.« Tato slova, jež se týkají ovšem jen kon- servativních a zpátečnických živlů polských chovají v sobě bohužel mnoho pravdy.
Maďar Polák Němec Čecho Praha Rakousko Halič Vídeň Deutsches Volksblatt
13 article
Z Krakova, 6. prosince. (Rusko a za hraničniPoláci.) »N. Ref. « otiskuje zprávu jednoho poznaňského listu, která, kdyby ukázala se pravdivou, vrhla by zajímavé světlo na vzá jemný poměr dvou největších národů slovan ských. Počátkem tohoto roku přijel prý do Kra kova jeden z vynikajících Poláků ruských, aby zpravil haličské Poláky o nových proudech, za vládnuvších v Petrohradě. Mezi papíry zesnulého hr. Milutina nalezl se prý memoriál, týkající se poměru rakouské a německé vlády k Polákům spolu s návrhy, jak by se v otázce polské měla zachovati vláda ruská. Memoriál byl prý pře- ložen caři a ten jej dal posouditi zvláštní komisi, v níž se nacházel i kn. Imeretinský. Při tom vzaty v úvahu: 1. Bývalá činnost hr. Kalnoka, směřující prostřednictvím tisku i jinými cestam k rozdmychání nenávisti k Rusku mezi Poláky haličskými i ruskými; 2. stanovisko vlády něme- cké vzhledem k poměru rusko-polskému; 3. ru- ská otázka v Haliči, jakož i poměr polského kola a veřejného mínění polského k rakouským Němeům po pádu hr. Badena, mimo to i poměr Poláků pruských k Němcům; 4. projevy veřej ného mínění polského v samém Rusku. Výsledek porad byl pak prý následující: Jest radno a uži- tečno, aby si ruská vláda ziskala význačné pol ské hlasy za hranicemi, v Rusku pak aby si po- činala vzhledem k Polákům tak, by se ve všem polském tisku vzbudil silný ruch protiněmecký- Co je pravdy na této zprávě, ukáže se a v brzku. »Czas« prozatím tvrdí, že mu o výše uvedeném hostu z Ruska není nic známo.
N Ref Polák Milutin Baden Němec Krakov Rusko Petrohrad Halič
14 article
Z Krakova, 5. prosince. (Odcho prof. Lutoslavského.) Některé lvovské denníky přinesly sensační zprávu, že senát university krakovské odňal professoru filosofie Lutoslavskému právo přednášeti a že Lutoslavský následkem toho byl nucen opustiti Krakov. Vyloučení stalo se prý proto, že prof. Luto- slavský při výroční oslavě povstání z r. 1831 pronesl dne 29. m. m. přes zákaz senátu i po- licie veschůzi mládeže polské přilis vlasteneckou řeč. Z celé zprávy je pravda jen to, že prof. Lutoslavský z Krakova skutečně odjel. Nebyl však zbaven professury, nikdo vůbec mu nečinil výtek pro řeč ze dne 29. listopadu, nýbrž odjel ze své vůle prý do Vratislavi, kde se chce léčiti ze své nervové choroby, kterou trpěl už delší dobu.
Lutoslavský profesor Lout Krakov Vratislav
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. „Polské nebezpečí.“ »Berliner Corr.«, orgán ministra vnitra Rhein- babena, pokračuje ve článeích proti Polákům nadepsaných »Polské nebezpečí«. Ukázav v př dešlých článeích, že Poláci rostou početně i hospo dářsky přese všecko kruté pronásledování prusk vlády i veřejnosti, rozbírá v pokračování, z čeho Poláci čerpají mravnou sílu k nerovnému boji Ze spolků. Jeť v Německu 894 polských spolků »více méně politických«, v nichž je zapsáno 82.000 členů. Protože do místností spolkových docházejí i hosté, nachází se ve spolkové orga- nisaci polské několik set tisíc státu i národu německému nebezpečných individuí. »Více méně politickými« spolky jsou ministru Rheinbabenov spolky pěvecké, ochotnické, sokolské. Cituje ně které sokolské pochody na důkaz. Hanebný vedete boj, páni Němci, hanebné jsou vaše cíle i zbraně
Polák Němec Rhein Německo Berliner Corr
16 article
Protianglická řeč gen. Merciera, již měl, jak známo, nedávno v senátu fran couzském, způsobila v Anglií značné znepoko- jení. Tisk tamní zapomíná, že gen. Mercie nemluvil za vládu nynější, nýbrž za naciona listickou opposici, jejíž protibritské plány s těž dojdou uskutečnění, dokud Loubet státi bude v čele republiky francouzské; nicméně projevu onoho chopily se vládní a vládě blízké kruhy anglické, aby jím podporovaly své plány na rozmnožení vojenské moci brit ské. Ku podivu, i některé neodvislé listy brit- ské vyzývají vládu, aby nezůstala oproti vyhrožování francouzským vpádem na území britské nečinnou. »St. Jämes Gazette« pak píše: »Jest ďobře, budeme-li v každém sméru na stráži Poněvadž dlužno pokus vpádu francouzského za možný pokládati, musíme také my učiniti proti tomu opatření. Zvýší-li tak Mercier naši bdělost, prokázal nám tím velikou službu.« Anglo-portugalský spoleký Z Lissabonu sděluje se »Voss. Zigu. a Zde proslýchá se, že připluti anglického loďstva bude podnětem k prohlásení anglo- portugalského spolku. — Ostatně již jednání portugalských úřadů v Lourengo Mar quezu proti Burům dokazovalo, že mezi d v rem portugalským a Anglií jsou nejintimnější styky.
Mercier Voss Ziga Bur Anglie St . Jämes Gazette Lourengo Mar
17 article Volební ruch.
Volební ruch. Do Král. Vlnohradů Volební výbor národní upozorňuje, že volby volitelů v kurii venkovských obcí na Král Vinohradech konají se v pondělí dne 10. pro- since t. r. v Národním domě od 8. hod. ranní do 4. hod. odpol. Lístky hlasovací vydávají se na městském úřadě každý den od 8—2 hod. odpol. Voli se 70 volitelů. Volební výbor na vrhuje tuto kandidátní listinu vesměs mužů, kteří voliti budou kandidáta národní strany svobodomyslné. Kandidátní listina 1. Barborka Josel, vlastník realit, čís. 29: 2. Bíle Matěj, mistr tesařský, čís. 834; 3. Borůvka Ceněk lěkárník, čís. 569; 4. Brom Karel, ředitel cukrovaru čís. 2241 5. Bureš Tomáš, sedlář, čís. 636: 6. MUD
Král Barborka Josel Bíl Borůvka Brom Karel Bureš národní dům od 8
18 article
Čmuchal Jaroslav. lékař, čís. 680; 7. David Robert. obchodník, čís. 620; 8. Dvořáček Pankrác, inatalateur, čís. 816: 9. Frič Jos. Jan, mechanik, čís. 233 ; 10. Führich Karel, obchodník s dobytkem, čís. 1: 11. JUDr. Havelka Otokar, advokát, čís. 849; 12. Hlendrých Jan. odborný přednosta, čís. 529; 13. Herbst Fr. Jos., ob- chodník, čís. 299: 14. JUDr. Herold Josef, advokát. čís. 593; 15. Holeček Bohumil, stavitel, čís. 891; 16. Horák Karel, architekt, čís. 186: 17. Hrabě Jan, klo- boučník, čís. 771: 18. Ibl Čeněk, c. k. professor, čis 503; 19. Jerie Josef, stavilel, čís. 1045; 20. Jirousek František, obuvník, čís. 531; 21. Kanda Josef, ředitel měst. kanceláří, čís. 109; 22. Kasl František, továrník, čís. 468; 23. Kieswetter Miloš, inženýr, čís. 717; 24. Knotek František, c. k. poštovní sekretář, čís. 955; 25. Kreh Ludvík, c. k. poštovní sekretář čis. 914; 26. Krystlík Emanuel, mistr lakýrnický, čís. 421 ; 27. Kune Antonín, mistr tesařský, čís. 844; 28. MUDr. Kurz Antonín, lékař, čís. 236; 29. Máček Josef, mistr tru- hlářský, čís. 677: 30. Majer Jan, slavilel, čís. 874; 31. Maršner František, továrník, čís. 958; 32. Matějka Josef, železník, čís. 531. 33. Mokráček Jan, obchodník, čís. 334; 34. Mokrý Vfolav, stavitel kočárů, čís. 677 35. Očenášek Jan, vlastník realit, čís. 915 ; 36. Pacák Franlišek, uzenář, čís. 379; 37. Pavel Bohumil, ho- stinský, čís. 70; 38. Pavlík František, učitel, čís. 277; 39. Pešek Josef, zámečník, čís. 217; 40. Pražák Je Ot., professor, čís. 450; 41. Prokopec Karel, továrni.- čís. 342: 42. Ryba Vilém, redaktor, čís. 938 ; 43. Rredl Antonín, sochař, čís. 276; 44. Růžička Josef, ředitel měšť. školy, čís. 545; 45. Růžička Josef, truhlář, čís.
Jaroslav David Robert Dvořáček Frič Jan Führich Karel JUDr Havelka Otokar Hlendrý Herbst Herold Josef Holeček Horák Ibl Jerie Josef Jirousek Kasl František Kieswetter Miloš Knotek Krystlík Kun Antonín Majer Maršner Mokráček Očenášek Pacák Franlišek Pavel Pavlík Otakar Prokopec Vilém Růžička Jos Kreh Ludvík
19 article
886; 46. Schmidt ze Sönbergů Vítězsiav, vlastní realit, čís. 195; 47. Schnirch Jaroslav, inženýr, ředitel kotel. spolku, čís. 415; 48. Sikyta Joseí, stavitel, čís. 675; 49. Skuhravý Julius, řídící učitel, čís. 260 ; 50. Slunfčko Emanuel, revident, čís. 759 ; 51. Spanilý Jan. krejčí, čís. 479; 52. MUDr. Stretti Karel, městský lé- kař, čís. 671; 53. Suda František, ředitel pivovaru. čís. 810; 54. Suchomel Antonin, řeznik, čís. 620 ; 55. Šourek Jan, zlatník, čís. 67, 56. Štětka Jan, továrník, čís. 892; 57. Švestka Jaroslav, řídící učitel, čis. 760 58. Tichý Václav, obchodník, čís. 148 ; 59. Tokstein Jan ml., vlastník realit, čís. 474; 60. Toufar Antonín, obchodník, čís. 403; 61. Truneček Josef, hostinský čís. 768; 62. Tureček Filip, krejčí, čís. 481; 63. Víše Josef, starosta města, čís. 325; 64. MUDr. Vlasák Erazim, městský lékař, čís. 728; 65. Vodička Josof. vlastník domu, čís. 227; 66. Zahradecký Václav, vlast- ník realit, čís. 984: 67. Zahrádka Josel, malíř, čís. 728; 68. Mollenda Karel, c. k. professor ; 69. Zika Jiljí, řezbář, čís. 394; 70. JUDr. Žák Karel, advokát, čís. 235.
Schmidt Schnirch Jaroslav Sikyt Julius Emanuel Jan Stretti Karel Sud Šourek Štětka Švestka Václav Jan ml Toufar Antonín Josef Tureček Vlasák Erazim Vodička Josof Zahradecký Zahrádka Josel Mollenda Zika JUDr Žák Sönberg Vítězsiav Suchomel Antonina
20 article
V Praze, 6. prosince.
Praha
21 article
Kompromis mezi klerlkály a soclálními demokraty. Dle zprávy o voličské schůzi kle- rikální v Semilech v »Katol. Listech« byli tamní křesťanští sociálové k ponuknutí strany soc. demo- kratické ochotni uzavříti s touto stranou kompromis ba jak sám jednatel přeslavné Katolické jednoty se- milské P. J. Fi ler se prohlásil, jsou tamní »ohnivíe členové této jednoty ochotni uzavříti kompromis čestný s kteroukoli stranou jinou. Celá tato komedie budí útrpný smích. Že soc. demokracie ta- kového činu je schopna, není ostalně nic divného, neboť již dávno se ukázalo, že strana tato v zájmu svého prospěchu neštítí se ani sebe horších pro- středků k dosažení cíle a že bratříčkuje se i se svými úhlavními odpůrci, kyne-li jí z toho zisk. Týž připad kompromisu mezi klerikály a soc. demokracil objevil se již loni v Bavorsku, ač orgán socialistů marně ho omlouval. Katolická jednota v Semilech nemá i s celým svým P. Fallerem ani poněti o zá- sadě. Musila by si zajisté vzpomenouti, že vlastně založena byla proti soc. demokracii v Semilech a okolí v době, kdy se jí zdálo, že tamní stoupenci soc. demokracie šíří duch protikatolický. Nyní patrně minula se svým účelem, podavši ruku odpůrcům. Byl by věru čas, aby tento spolek, jenž v Semilech je asi tak platný jako spolek tamních veteránů, co nejdříve se rozešel
Faller Musil Semily Bavorsko
22 article
Schůze. Dr. Fořt a dr. Baxa v Sadské. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Na úterek 4. t. m. svolal si k 8. hodině večerní dr. Baxa schůzi městských volič v Sad-ké. Dr. Fořt, zvěděv o schiůzi této dostavil se do ní též. Účastenství bylo dosti hojné, o něco četnější, než při schůzi, kterou před čtrnácti dny v Sadské dr. Fořt pořádal, neboť přívrženci dra. Baxy přivedli tentokrát do schůze celé řady nevoličů. Přes to však cifry, které o účastenství v obou schůzích uvádí ra- dikální orgán, jsou zhola nesprávny, podávajíce nového dokladu, kterak tento časopis neštitise
doktor Fořt Baxa Sadská
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z hraběcích brožur. Co se nepodařilo tuhým bojem čtyřiceti letým, uspokojit národy rakouské, to vyřídi pan hrabě Rudolf Czernin — »sofort«: zrušit trochu, na nějaký čas, ústavu, zavésti mírný absolutismus, pořídit vládu, která by byla »zod- povědna toliko právě tomu absolutismu a — příšíím pokolením« .. . tak si to představuje pan hrabě Rudolf Czernin, to je závěrek úvah, kterými letmo naplnil »67« velkých stran. «) Závěrek není nový. Když hr. Taaffe začal se teprv ohřivat na křesle předsedy minister- ského, již to trvalo Němcům dlouho, a když Tanffe pořád ješté neletěl, začali si šeplat,ž jedině »mírným absolutismem« dalo by se v Ra kousku udělati trochu pořádku. Když roku 1885 vstoupil do ministerstva Taaffova bar. Gautsch, umlkl šepot o absolu- tismu. Nyní ode tři let už o absolutismu mluvíse nahlas a nikdo se neděsí a nikdo nepřekypuje láskou k svobudě a ústavnosti, všude je hlucho. To ovšem dráždí, vybízí takřka, aby se hlásil »nejlepší patrioti«, kteří by to s absolutismem — poctivě minili. Takovým patriotem cíti se být pan hrabě Rudolf Czernin. Zdá se mu, že jeho doba nastala. A když asi před půl rokem pan hrabě dr. Jindřich Coudenhove napsal vydal takovou podivnou knižku o Rakousku, ve proč by pan hrabě Rudolf Czernin nevydal také knížku o Rakousku Pravda, pan hr. Coudenhove vedle vlast ních zajímavých názorů a životních zkušenost vložil do spisku svého některé velmi případné doklady a hlasy cizí, ale — pan hrabě Rudol Czernin podobného braku nepotřebuje “ on a
Czernin Taaff Němec Tanffe Taaffův Gautsch doktor Coudenhove Rudol Czernin Rakousko
24 article
*) »Der Nationalitäten- und Sprachenstreit in Oesterreich.« von Rudolph Graf Czernin. **) »Politische Studie über Oesterreich-Ungarn. Von Dr. Heinrich Graf Coudenhove. dvacet let už pilně čítá »Neue Freie Presse« a »Bohemii« a to k »nejlepšímu patriotismu ra- kouskému úplně dostačí. Kniha jeho neobsahuje jedíné myšlénky, které by již nebyly pronesly jmenovaně časopisy Jelikož se ze šlechty v Čechách bydlie nehlásí k slovu ani žádný František Josef hrabě Kinský, ba ani žádný Lev hrabě Thun, musím se obírati tím, co nám povídají a prozrazují hrabata Coudenhove a Czernin. Co nám o vlastn věci povídají, o národnostních poměrech v Ra- kousku, ani není tak zajímavo jako stanovisko které oba pánové zaujímají se svou kazatelnou. Pro ně, neřku-li velká revoluce francouzská, ale ani čistě rakouská doba josefinská jako by ne existovala. Názory svými tkvějí úplně v prvén desitileti terezianském; a co se od té doby změnilo, dalo by se, dle pana hraběte Czernina snadno ponapravit dočasným zrušením ústavy A poněvadž všechno je nepříčetno, následkem bojů národnostních, nezbývá než aby se vel kých státních úkolů ujala — šlechta. Půl sto leti je prý tomu, co slechta byla oloupena (str. 43.) o svá politická nadpráví. Šlechta, dle pana hraběte Rudolfa Czernina, nemůže a nesmi býti národní, neboť tím by ztratila oprávněnost býti představitelem prineipu konservativního zájmů dynastických. Pro šlechtu historickou znamená nacionalismus palrně právě tolik jako socialismus, nebo anarchismus, totiž zkázu Historické šlechtě nezbývá než odvrátit se o starých, sežloutlých pergamenů státoprávních. ale — ovšem trvat na starých a sežloutlýeh pergamenech slechtických
Rudolph Czernin doktor Heinrich Coudenhove František Josef Kinská Thun Čechy Neue Frei Presse Bohemia der Nationalitäten und Sprachenstreit in Oesterreich Politische studie über OesterreichUngarn
25 article
Proti nacionalismu mluvl pan hrabě Rudol Czernin pouze potud, pokud se týče historické šlechty u Slovanů. Jakmile mluví o naciona lismu Němců, ten chápe. To prý je zcela něec jiného! Především prý Němci tento stát slepil a potom prý jsou přece jen příslušníky velkého kmene, který sousední říši dopomohl k takové slávě a moci. A proto prý je to přímo neslý chané, jaké ústrky, jaká pronásledování musísi dát libit 30.000 Němců — v Praze .. V Brně (napadlo panu hraběti v rychlosti,a proto to dal jenom jako pouhou poznámku pod čáru) to prý je něco jiného! Tam — českého označení ulic vůbec prý nikdy nebylo! Takových poznámek pod čárou byl by mohl pan hrabě Rudolf Czernin mnoho nadělat, neboť jest přemnoho těch věcí, o kterých on, in puneto boje českoněmeckého, pranic nevi Když už tedy měl za nutno na třech stranách nevelké své knížky podat stručný výlah lobo. co kdy »Bohemia« napsala o utrpení Němeo v Praze, musí nám dovolit, abychom mu tak něco pověděli o Brnu. O Brnu jako městu původu německého třeba mlnviti s velkou opatrnosti. Hrad brněnský hrad ohromně župy i s podhradím obydlen byí v prvých dobách křesťanských domácím, českým obyvatelstvem. Ale záhy vzrostly pod hradem rozsáhlé tržnice kupců flanderských, německých a vlaských. Teprve r. 1243 velký příznivee Némců, král Václav I., Němcům brněnským udělil právo městské německé. Náslodkem toho hrnulo se sice mnoho Němců do Brna, alek němectví mělo město daleko. Když se faráři začali hasteřit o osadníky, Češi přikázáni faráři u sv. Petra, na vrchu brněnském, Němci faráři u sv. Jakuba. Cizincům, hlavně kupcům flan- derským, sloužil kostel sv. Mikuláše na Velkém náměsti. Němci, jimž králové čeští stále nové výsady udělovali, roziáhali se však neustále osazovali též kolem města kolonisty německé.
Rudol Czernin Němec Czernin Čech Petro Jakub svatý . Mikuláš Praha Brno Slovan Bohemia
26 article
Také švábské osady Rousinovem počinaje k Vy škovu povstaly z vůle proboštů brněnských sloužily za podrost brněnské německé kolonii. V dobách husitských seběhli se do Brna Něme z daleka široka, a udrželi se tam až do ně- mecké reformice, k níž ovšem ihned přilnuli. Poněvadž správa zemská byla ryze česká, také Brno dopisovalo si s úrady zemskými a s městy českými jenom po česku. »Kopiář ortelův«a »Kšaftovní kniha« (r. 1605—1616, 1619 1639) jsou české i němnecké. Sám Ferdinand II.
Ferdinand II Brno Rousinov
27 article
r. 1633 udělil Brnu privilej v řeči české. Ještě po válce třicetileté bylo v Brně a v osadách okolních z 1100 osedlých měšťanů 180 Čechů. *) Z měšťanů, kteří při obraně Brna proti Švédům se vyznamenali, celá osmina byla česká. **) Ve století osmnáctém poměry v Brně se nezhoršily, ba po zrušení nevolnictví a po- čátcích velkého průmyslu v Brně, českého lidu. rukou pracovitých, stále přibývalo. Tehdy Brn začalo opět nabývati české většiny. Nebyli t Němci, kteří průmysl brněnský založili, nýbrž Francouzi, Angličané a Vlaši. Teprve po roce 1848 zmocnili se ho — židé ! Roku 1848 sply- nulo Brno s osadami před hradbami v jedinou velkou obec. Po zrušení roboty začal teprve dů- kladný příval českého lidu do Brna. V době absolutismu Bachova začala v Brně prvá reakce proti živlu českému. Byly to dozvuky frankfurt ského němectví. Do té doby promyšlené nená visti proti Čechům v Brně nebylo. Trh, ulice dílny byly české! Vždyť r. 1889, kdy se oby vatelstvo počitalo ještě podle národnosti, napo čítal magistrát brněnský ve městě 44.00 Čechů a 29.000 Němců. A nikdo se tomu tehdy nedivil, byla to věc už sto let stará, pře vaha Čechů nad Némci. Nová persekuce Čecho v Brně (po krátkém uvolnění v r. 1859—1867 nastala sice opětně, za vlády Giskrovy, ale t roku 1870 nebyla dále, než že odstraňovala na ulicích nápisy německo-české, a dávala zan pouze německé.
Čecho Švéda Němec Francouz Angličan Vlach Bachův Brno
28 article
To se dělo v Brně r. 1870, pane hrabě Czernine! A nešlo to okamžitě. Ve starých, od lehlých uličkách brněnských udržely se německo- české nápisy na nárožích (jiných dříve nebylo)až do let osmdesátých. Ovšem, něco jiného se Brně stalo: začalo tam zuřivé pronásledování Čechů, a opíralo se o sčítání lidu dle »jazyka obcovacího«. Brno, r. 1870 ještě se 60 pro české, roku 1880 už mělo 60 proc. obyvatelstva *) Víz: dr. A. Slavík, Morav a po třicelilete válce **) Viz : D'Elvert, Versuch e. Gesch. Brünns. s německou »řečí obcovací«, a toliko 40 proe. s českou, kdežto r. 1890 už byfo Čechů v Brně dokonce pouze 28.802, čili 30 proc. Považte tedy, pane hrabě Rudolfe Czernine: r. 1870 bylo v Brně Čechů 44.000, roku 1890, tedv po 20 letech již sotva 29.000. Za dvacet le se tedy 15.000 Čechů i se vším dorostem propadlol Brně . . . .
Czernin Čecho A Slavík D Elvert Brno Morava Versuch e 44.000
29 article
Mnohem slušnější společensky i politicky stanovisko zaujímá dr. Jindřich hrabě Couden- hove. Je to dokonalý gentleman, diplomat, který se pěkně ohlédl po zeměkouli a který má smysl pro právo. A to je ovšem velmi mnoho. Pře to pokládá národnostní třenice za věc velmi — nudnou, ale rád by přispěl k rozřešení nesnad- ného úkolu. Britickou Indii obývá dvě stě mil- lionů lidí a ti mluví dvaceti osmi různými ja- zyky. A co dělají tam Angličané, chtějíce prak- ticky, to jest dobře spravovati zemi ? Učí se tém dvaceti osmi jazykům! Kdo chce být úřad- níkem v Indii, musí znát jazyk domácího oby- vatelstva. Jazyk Angiičana není dosti ohebným, a proto se mladým lidem, kteří se chtějí věnovat povolání úřadnickému v Indii, trochu napomáhá kdo udělá zkoušku z některého jazyka domo- rodého, dostane určilou odměnul Proč by si Rakousko nemohlo pomoci s de- síti svými národnostmi, když si Anglie v Indi pomohla s dvaceti osmí jazyky? Holá hračka ať se vezme ku pomoci nová pro Rakousko dorozumivací řeč — ruštinal To zní na poprvé jako žert, ale není to žert. Pan hrabě Coudenhove mysli to zcela vážně a uvádí pro svůj návrh — jak o tom čilejší čtenář jistě už se přesvědčil) — hro- madu nejvážnějších důvodů. Snad zapomněl pan hrabě v cizině, že Rusko roku 1849 Ra- kousko zachránilo od záhuby, a to že Rusku ve Vídni nemohou zapomenout. Kdo zná po- měry ve Vídni, tomu by se nápad hraběte *) O brožuře hraběte Coudenhova podána svého času na tomto místé obštrna zpráva.
doktor Couden Angličan Ind Coudenhove Ruska Indie Rakousko Anglie Vídeň