1
masthead
V Praze, v sobotu dne 2. aubna.
Praha
2
masthead
K číslu 93.
Čislo v Praze za 2n
a na venkové za 3
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou-
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Válka.
Válka.
Z Nučvanu.
5
article
Z Londýna, 2. dubna. (Pův. telgr. »N. L.«)
»Daily Mail« oznamuje z Nučvanu: Anglie
Spojené státy severoamerické daly souhlas, aby
vyhlášen byl v Nučvanu stav vá-
lečný. — Kuropatkin přehlížel po-
sádku. Všechna oddělení, zvláště 2. střelecká
brigáda východosibiřská, které velí generálmajor
Gerngros a 9. východosibířská střelecká bri-
gáda, které velí generálmajor Konradovič.
byly prohlédnuty. Potom byla přehlídka 60 děl.
— Severní kabel byl pro obecnou
dopravu uzavřen. Ruští úřadníci dodali
včera jednomu zpravodaji časopisu »Daily Mail«
v Nučvanu vyrozumění, že je vypovězen.
Mužstvo z »Varjagu« a »Korejce«.
Z Oděssy, 2. dubna. (C.-B.) Parník »Ma-
laga«, vezoucí vojáky z válečných lodí »Var-
jag« a »Korejec«, připlul sem dnes o 4. hod.
odpolední. Po nadšeném uvítání v přístavu byly
slavnostní děkovací bohoslužby na náměstí
před radnicí. Na to měli námořníci hostinu
v kasárnách a důstojníci ve vojenské škole.
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Záležitost českých škol vídeňských před
říšským soudem.
Z Vídně, 2. dubna. V týž den, kdy sejde
se říšská rada k jarnímu zasedání, počne také
jarní zasedáni říšského soudu. Před
tímto tribunálem konečně vyřízena bude stíž-
nost, podaná Čechy vídeňským
na ministra vyučování v příčině z řízen
veřejných obecných škol s vyučova-
cím jazykem českým ve Vídni. Líčení o těchto
stížnostech bude se konati dne 25. t. m. Pro-
tože říšský soud v případech zcela podobných,
zvláště haličských, rozhodl ve smy s lu
Gerngros
Konradovič
Varjag
Korejec
Londýn
Anglie
spojený stát
Ma
Vídeň
Čechy
Daily Maila
VaraJaga
6
article
kladném, dlužno vyčkati, zdali zůstane aspoň
důsledným. V téže věci podali Čechové vídeňští
stížnost ke správnímu soudu v zastoupení dra.
Herolda. Kdy se tam bude o ní jednat.
nelze ani uhodnouti. Možno, že teprve za rok.
Není povědomo, zdali ministerstvo vyučování
podalo proti stížnosti české říšskému soudu
protispis. Nepodalo-li, bude zástupce ministe-
stva vyučování míti první slovo.
Čecho
Herold
7
article
Přípravy pro delegace.
Přípravy pro delegace.
Z Vídně, 2. dubna. Po svátcích velikonoč-
ních přibudou sem uherští ministři, aby se
zúčastnili společných konferencí, které se budou
konat v zahraničním ministerstvu a které se
budou zabývati předlohami rozpočtovými pro
delegace na rok 1905.
Vídeň
8
article
Vyslanci do Bělehradu.
Vyslanci do Bělehradu.
Z Bělehradu, 2. dubna. Vláda vyrozuměla
kabinet petrohradský, že spiklenci byli uklizeni
ode dvora. Vláda byla úřadně vyrozuměna, že
zástupce Ruska u Vatikánu Gubastov jme-
nován byl ruským vyslancem v Bělehradě. Též
byla vláda vyrozuměna kabinetem italským, že
italský vyslanec přihlásí se k oficiálnímu slyšení
(Stalo se. Pozn. zpravod.).
Publikace o změnách v důstojnictvu neuči
nila na veřejnost žádného dojmu. Veřejné mí
nění chová se docela lhostejně. Vzrušení však
učinila zpráva, že Rusko vyslalo sem svého do-
savadního zástupce u Vatikánu.
Z Vídně, 2. dubna. »Zeit« oznamuje na
svůj vrub, že dosavadní rakouský vyslanec
Bělehradě Dumba nevrátí se již na své
místo.
Z Říma, 2. dubna. Vyslanci, kteři opustili
Bělehrad před pravoslavným novým rokem, nyní
vrátí se do srbského hlavního města. Tomu
svědčí také zpráva, že italský vyslanec v Běle-
hradě hr. Magliani, který byl po své audi
enci u krále Petra odjel do Cařihradu, vrátí se
současně s ostatními vyslanci na své místo.
Magliani
Bělehrad
Rusko
Vatikán
Vídeň
Řím
Běla
Cařihrad
9
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
Strategická opatření v Srbsku.
Z Bělehradu, 2. dubna. Listy sdělují, že
veškera jízda přeložena bude z důvodů strate-
gických do Niše.
Sarafov a Makedonci.
Ze Sofie, 2. dubna. Sarafov, vrátiv se
do Bulharska, soustředil opětně Makedonce a
styky s Tartaričem a Matajevem, které byly pře-
rušeny, obnovil. Komiti, kteří přezimovali v Srb-
sku, všichni se vrátili do Sofie a shromáždili se
kclem Sarafova, který je podporuje. Porta uči-
nila rozklady bulharské vládě a tvrdí, že tlupy,
jež v poslední době vnikly přes bulharskou hra-
nici do Turecka, jsou organisovány Sarafovema
jím opatřeny penězi.
Polský anarchistický denník.
Ze Lvova, 2. dubna. Ve zdejší jedné ti-
skárně bylo předevčírem vytištěno několik tisíc
exemplářů nového polského denníku „Volný
Svět“. Celý náklad ihned zabaven pro
anarchistické tendence. Redaktor
Emper byl po domovní prohlídce zatčen.
Z rumunského parlamentu.
Z Bukurešti, 1. dubna. (C.-B.) Sněmovna
poslanců rokovala dále o celním tarifu. Fi-
nanění ministr Costinesco objasnil vědeckou
stránku navrženého zákona a vyvrátil kritiku,
jež opposiční poslanci o něm byli pronesli.
V pondělí bude ministr ve svém výkladu po-
kračovati.
Makedonec
Sarafov
Srb
Sarafův
Emper
Costinesco
Srbsko
Bělehrad
Niš
Sofie
Bulharsko
Turecko
Lvov
Bukurešť
11
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 2. dubna. (C.-B.) »Wiene
Zeitung« oznamuje: Ministr pro kultus a vy-
učování jmenoval učitele na odborné škole pro
zpracování dřeva v Králíkách Waltra Rasch ka
učitelem v 9. hodnostní třídě při všeobecné
státní řemeslnické škole v Celovci.
Císař jmenoval soukromého docenta Oskara
Baila mimořádným professorem hygieny na
německé universitě v Praze.
Waltr Rasch
Bail
Vídeň
Praha
Wien Zeitung
státní řemeslnický škola v Celovec
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nezdařený útok.
13
article
Historie z nekrvavé vojny. Prozrazuje Ferd. Mačenka
Od malička jsme se učili ve škole o vojně.
Učitel vyprávěl nám o hrůzách jejích, o neštěsti
tisíců rodin, válkou dotčených, živými barvam
doličoval útrapy válečné a strašlivé následky
války — ale námi to neotřáslo. Naopak: kdesi
v skrytu duše tajilo se vroucí přání, aby ta zlá
vojna přišla také k nám.
Předně by se zavřely školy. A to už by do
stačilo, abychom byli hodně veselými.
A pak ta schovávačka! Panečku, nás by
nepřítel nevypátral!
Když byla vojna hodně daleko a zmizela
naděje, že by se dostala až k nám, udělali jsme
si vojnu sami. Fešáckou vojnu, bez šrapnelův
bez krve.
Však jste ji „prodělali“ také asi sami. My
kteří jsme chodili do gymnasia j.. ského, byli
jsme vojenskému duchu velmi blízci. Vždyť půda
kolem města prosáklá je krví bojovníků z roku
1866, a četné pomníky, tu a tam v polích se ty-
čící, jsou dosud výmluvnou vzpomínkou na
drama, jehož nešťastnými aktéry byli Rakušané
a Sasové, proti nepříteli tu zvítězivšímu.
Časté vojenské manévry, v okolí J. konané
naše válečné touhy také nemálo podněcovaly
Ve čtvrté třídě gymnasia četli jsme o výpravách
slavného vojevůdce Julia Caesara. Jeho úspěchy
a sláva nedaly nám spáti. Každý z nás chtěl býti
vojevůdcem nějaké armády a osvědčiti v bitvě
své vojevůdcovské nadání.
O vůdce nebyla tedy mezi námi nouze. Hůře
bylo s „armádou“. Poslouchati nechtěl nikdo.
Na sněmích, které jsme konali v té příčině v zá-
šeří městského háje, bylo dlouho debatováno
o sporné otázce vrchního velitelství. Konečně
Rakušan
Sas
Julio Caesar
14
article
přijat sprostředkovací návrh, aby každý by
velitelem pro jistou dobu a ve vůdcovství aby-
chom se pravidelně střídali.
Válečné výpravy stanoveny vždy na středu
a sobotu odpůldne, kdy bývalo prázdno.
Také na mne padl kdys úkol vésti „armádu“
v hrdinný boj.
Vypracoval jsem podrobný plán bitvy a před
ležil jej ke schválení svému kvartýrskému, jenž
býval u městských ostrostřelců poručíkem a byl
tedy ve vojenských věcech odborníkem.
Za krásného, slunného odpůldne vytrhli jsme
do pole.
Nepřítel, bílými páskami na kloboucích
označený, dal se na pochod úvozem kol rybníka
můj oddíl pak silnicí jiným směrem. U pomníku
padlých vojínů saských měli jsme se „sraziti“
Zbraní jsme neměli žádných. Hrud leželo všude
dost, a rachot děl nahrazovali jsme ukrutným
válečným pokřikem. Která strana osvědčila v boj
větší sílu hlasivek, ta bývala vítězem.
Plížili jsme se opatrně ve stínu silniční aleje
a když jsme zahledli cíl pochodu, malé návrš
s vysokým pomníkem, dali jsme se v pravo proti
nepříteli, jenž dle našeho domnění skrýval se
v úžlabině za pomníkem.
Dal jsem povel k útoku. Semknutými řadam
vrhli jsme se v před, vyrážejíce z hrdel strašlivý
válečný ryk.
V témž okamžiku vynořilo se z hlubokéh
příkopu asi dvacet hlav a současně padla v naše
řady hromadná salva nepřátelských ran. Zan
druhá, třetí. Hliněné „bomby“ tříštily se ve
vzduchu a na naše hlavy dopadal déšť drobných.
měkkých kulí.
Leč naše udatnost neznala mezí. Odhodlaně
řítili jsme se nepříteli vstříc a dospěvše k němu,
zahájili jsme boj „muže“ proti „muži“. Bojiště
změnilo se ve vířivé klubko asi čtyřiceti těl
když po čtvrthodinném urputném boji oba voje
15
article
ustoupily, aby si odpočinuly a rohlíkem se po-
silnily, konstatováno, že nikdo nebyl vážně po-
raněn. Pouze jednomu z bojovníků, který nej-
chrabřeji vrhal se v nejlitější seč, vnikl „náboj“
do otevřených úst, právě když provolával válečné
heslo a způsobil, že se zmíněný hrdina povážlivě
zakuckal. Aby se neudusil, udeřil ho plukovní
náš „lékař“ do zad, načež střela — jílovitá
hrudka — vylétla mu ústy opět ven.
Abychom svoji válečnou výpravu nějak slav-
něji zakončili, rozhodli jsme se dobýti návrší, na
němž pomník stojí, společným útokem obou
„armád“
Návrší bylo holé, jenom u paty pomníku
seděl nějaký turista, zastíněn jsa velkým bílým
slunečníkem. Viděti mu bylo jenom ruce, jež
probíraly se spoustou natrhaných květin.
S válečným pokřikem rozběhli jšme se
vzhůru a s hrozivými výrazy ve tvářích stanuli
jsme před neznámým nepřítelem, jenž tu klidně,
netuče ničeho zlého, svinoval si velkou kytici čer-
stvých květin.
„Nepřítel“ odklonil slunečník a vstal prot
nám. Válečný pokřik rázem ztichl. Před námi stál
náš — professor botaniky!
Vážený čtenáři! Končím a dokládám, že to
byla poslední naše výprava válečná. Z mého vy-
právění poznal jsi zajisté, že ani ta nejlepší vojna
nestojí za nie.
Aspoň náš útok na professora to dosvědčuje.
Jaká byla válečná pokuta, ani se nepochlubím.
Jen tolik prozrazuji, že náš kvartýrský — bý-
valý poručík ostrostřelců — vyhodil nás z bytu,
poněvadž jsme jeho vojenskému věhlasu svým
nezdařeným útokem zasadili smrtelnou ránu.
„Vy jste oslové a ne vojáci,“ řekl rozhor-
leně a — měl pravdu.