ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7879a500-71f0-11dc-9277-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 12 celkem · entity: place 23, person 28, work 2, org 2
1 masthead
V Praze, v sobotu dne 26. března.
Praha
2 masthead
K číslu 86.
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
5 article
Očekává se nový japonský útok. Z Londýna, 26. března. (Pův. telgr. »N. L.«) »Daily Express« sděluje: Řeka Liao je z valné části už ledu prosta. Ruské vojsko jest připraveno čelit útoku japon- skému. Jest odhodláno ke krajnímu odporu. Pevnosti jsou vyzbrojeny k boj a děla vyzkoušena na různé vzdá- lenosti. Ústí řeky opevněno jest novou tvrzí Rusko se chystá ponořit do ústí řeky lodi, ob- těžkané kameny. Rusové a Japonci v Koreji. Z Berlína, 26. března. (Zvl. telegr. »N. L.«) »Localanzeiger« sděluje z pověřeného pra- mene petrohradského: Doprava ja- ponského vojska na východní hra- nice korejské nebude se na dále díti ze strachu před kozáky. Na cestě mezi Gensanem a Pjenjanem nenalezá se žádné vojsko japon- ské, poněvadž tato cesta nen schůdná. V severní Koreji vzmáhá se nevole proti Japoncům. Následkem toho jsou Japonci nuceni zůstaviti tam silné hlídky vojenské, aby kryli své spojení. Generál Miščenko oznamuje, že při- byla již do Andžu divise japonské gardy, sestávající ze 4 pluků pěchoty, pluku jizdy, 1 pluku dělostřeleckého (6 batterií o 6 dělech), 1 praporu zákopnického a 1 pra- poru vozatajského. Dohromady 14.000 mužů.
Řek Liao Rus Japonec Localanzeiger Miščenko Londýn Rusko Korea Berlín Gensan Daily Express
6 article
Japonské naděje. Z Tokia, 25. března. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Poslanecká sně- movna japonská usnesla se, aby admirálu Togovi a důstojnictvu projeveny byly díky. Před hlasováním měl ministr námořni ctv řeč, ve kteréž varoval, aby si členové parlamentu nedělali naděje na brzké ukon- čení války. Za to však ujišťoval, že se spo- jenému úsili vojska a občanstva podaří válku úspěšně ukončiti. Rusové stavějí novou tvrz. Z Londýna, 25. března. Kapitán plachetní lodi, která se právě od Port Arturu do Čifu vrátila, vypravuje, že stavějí Rusové no- vou pobřežní tvrz na východní straně Laotešanského majáku, ježto se prý ukázalo, že z ostatních, dosud trvajících tvrzí na japonské válečné lodi při jich útočních výpravách ne- mohlo býti dosti vydatně a účinně stříleno. Rusové a Japonci v severní Koreji. Z Londýna, 25. března. Dle japonských zpráv překročile dosud 4500 mužů ru- ského vojska, kozáků a pěchoty, řeku Ja lu nedaleko Andžu. Asi 1000 mužů z to- hoto vojska postupuje prý severovýchodním směrem; ostatní mužstvo táboří na severním břehu řeky, jež okolo města Andžu teče. Na jižním břehu řeky jsou prý v opevněném táboře rozloženi Japonci. Mezi oběma stranami dějí prý se občasné přestřelky. (Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Tog Rus Artur Japonec Tokio Londýn Korea Andža Reuterův
7 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Dr. Sturm o jazykové otázce. Z Vídně, 26. března. V »Neue Fr. Presse« uveřejnil včera bývalý poslanec moravský dr. Edvard Sturm, bez odporu nejnadanější a nejvýmluvnější člen staroliberální strany, dlouhou stať, nadepsanou »Jazyková otázka v Rakousku.« Dnes uveřejňuje v tomže listu stať druhou, stejně dlouhou, dle všeho také poslední. Obě stati jsou povahy historické, ba lze říci plny obran a nemají návrhů posítivních. Referent o základních zákonech státních a re- ferent menšinový o známých návrzích hraběte Wurmbrandta brání sebe a svou stranu, že ne- zavedla zákonně státní němčinu. Ovšem tak činí způsobem prazvláštní m. Přisuzuje
Neue doktor Wurmbrandt Vídeň Francie . Presse Rakousko Edvard Sturm
8 article
Číslo v Praze za 2 a na venkově za 3h Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakc a expedice.
Praha
9 article
totiž němčině dvojí ráz: jednak jazyka zem- ského, jednak státního. Na tento povýšil ho sám, vykládaje ši- roce a dlouze, že němčina byla státním jazy- kem a také jím jest. Arci nemůže dr. Sturm pro toto své tvrzení uvésti ni jediného slůvka nějakého platného zákona. My Čechové a s námi také všichni národové neněmečtí jenom na zá- kony hledíme a pro nás je němčina stejně jazykem zemským, jakým je jazyk slovinský na př. zemským jazykem ve Štyrsku. Ostatně dr. Sturm sám doznává, že němčina státním jazykem de lege lata neni a omlouvá své stoupence, že státní němčinu zá- konem nezavedli, okolností, že neměli potřebné k tomu dvoutřetinové většiny ba ani většiny vůbec Překvapuje a budí podiv, že člověk tak zkušený, jakým je dr. Sturm, napsati mohl větu, že prý na sněmě království českého ne- stalo se od roku 1871 nic k zákonné úpravě jazykové. Vysvětluje se to jedině stářím tohoto politika, někde také tím, že asi jeho jedinou četbou jest »N. Fr. Presse«. Dnes vypravuje historii známých návrhů Wurmbrandtovýcha Scharschmidových a přechází pak na poměry dnešní. Není s podivem, že pronáší se proti oběma hlavním požadavkům, které klade nynější česká delegace, proti vnitřní češtině a proti moravské universitě. Ale člověk přece sprásk- nouti musí ruce nad hlavou, čte-li jeho ná- mitky. O vnitřní češtině myslí, že nenáleží ke všeobecnýmprávům občanů, nýbrž jenom a jedině k úřadním úkonům státním. O moravské universitě pak říká, že by způsobila počeštění Brna nebo Olomouce jako způsobila česká universita počeštění Prahy. Dr. Sturm by mohl přece vědět, že nebyla žádná česká universita v Praze zřízena, nýbrž byla tam universita jenom rozdělena. Ještě spíše pak mohl by věděti, že Praha byla českou již dávno před rokem 1882.
Sturm Čecho Wurmbrandtových Štyrsko Brno Olomouc Praha
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dětské vzpomínky slavných mužů. Specialitou pařížské »La Revue« jsou ankety o různých otázkách. Rozešle dotazníky, nebo pošle interviewujícího spolupracovníka po různých celebritách a shromažďuje jejich výroky a dobrozdání o té či oné otázce. Před nedáv nem jsme měli příležitost citovati řadu hlasůo »vlastenectví« a »humanitarismu« z vysoce za- jímavé ankety této přední revue. V posledních dvou číslech uveřejňuje »La Revue« opět novou anketu: »Zpovědi vynikají- cích mužů«. Jedná se o studium mládí slavných lidí, o konstatování, kdy se objevila jejich ge- niálnost, jak brzo a jak rychle se vyvíjely je jich schopnosti. »La Revue« položila slavným umělcům, spisovatelům a malířům několik otázek: Kdy jste začal cítit náklonnost k svému povoláníči umění? Co myslíte o zázračných dětech? V březnovém sešitě »La Revue« jsou od- povědi hudebníků a výtvarných umělců. Některé jsou velmi interessantní. Že hudeb níci velmi záhy začínají svou karriéru, není nic divného. Na zázračné děti jsme zvyklí mezi mu- zikanty. Proto nás nepřekvapí, když Saint Saěns vyznává, že již v třicátém měsíci svého života počal muziku, uměl již číst a za měsíc spolkl — praví — methodu piana od L. Car- pentiěra. Jako pětiletý skládal valčíky a romanc »skoro vždy korrektně psané«. Jeho hudební schopnosti se vyvinuly neobyčejnou pozorností s jakou naslouchal každému tónu. I bublán vařící se vody naplňovalo jej obdivem. V 10 letech dával koncert s orchestrem hrál z paměti Beethovena. Jestě předčasnějším geniem hudebním bvl
Beethoven Le revue Saint Saěns Le revue
11 article
Raynaldo Hahn, jenž vypráví, že cítil hudebně již ve stáří jednoho roku! Jako tříletý kluk utekl ze salonu pobouřen, poněvadž kdosi z hostů zpíval falešně. To jsou ovšem zjevy, které by mohly za- leknouti mnohé mladé umělce, kteří marně budou ve svém dětství hledati podobné záblesky zázračné vyspělosti. Vzpomenou si určitě, že ve stáři pěti let hráli virtuosněji špačka nežli Haydnovy sonáty a budou zarmouceni nad svou neschopností. Ale pro útěchu těchto opozděných můžeme uvésti hlasy jiných umělců, rovněž slavných, kteří nebyli ve svém dětství nijakými zázraky a byli vždy zcela normálními. Theodor Dubois, ředitel pařížské kon- servatoře, měl první hudební dojmy ve stář dvanácti let. Vincent d'Judy, jeden z nejlepších skla datelů mladé francouzské školy, doznává upřímně, že v mládí hrál piano jako každý a bez valné chuti. Teprve ve stáří 17 let cítil umění av 20 letech pochopil Beethovena. Tyto případy, ostatně v Richardu Wagne- rovi též dosti pozdě procitl genius hudební, do- kazují, že může se státi velkým umělcem i ten, kdo nebyl dítětem zázračným Mezi malíři najdeme podobně případy. Jedn jakoby se narodili již s paletou v ruce, druz zase, jakoby po dlouhých letech náhodou našl svůj talent. Henner uměl dříve kreslit, nežli se na- učil psát. Gérmovi bylo 15 let, kdy s velkým zdarem provedl kopii obrazu Decampsova. Rafaelli naproti tomu do 19 let neměl tušení o kresbě a malbě. Mladý muž, ctižádo- stivý a energický, zajímající se o umění a lite- raturu, stal se malířem — a to jedním z nej- lepších v nynější Francii — skoro jen náhodou. Jeho rodina se octla na mizině. Rafaellis
Raynaldo Hahn Haydnův Dubois Vincent d ' Juda Beethoven Henner Richard Wagne Francie
12 article
umínil, že se stane malířem. Koupil si plátno a barvy a on, jenž nikdy nestudoval techniku malířskou, spáchal obraz, který k velkému jeho překvapení byl v »Salonu« přijat. Rafaelliho zpověď je dobrou lekcí energie. Vypravuje, že se pokusil o činnost ve všech možných oborech. Byl spisovatelem, hudebníkem, hercem, vyná- lezcem. Učinil vynález olejových tužek, jež způsobily převrat v malířství, odstraňuje tekuté barvy a palety. A vysvětluje, jak to všechno provedl: »Hlavní věc je prudce cítit a mít velkou obraznost a být odvážným i naivním. Pak stačí jen se vyjádřiti. To je snadné. Člověk může vždy vyjádřit to, co cítí vášnivě.« Slavný krajinář Fritz Thaulow věnoval se maliřství teprve u věku 27 let, když dokončil svá universitní studia. Sochař Auté vypravuje, že jako 11letý klouček vytesával všelijaké ornamenty do ka- mene domů jeho rodičů, kteří však v tom viděli jen ničitelskou svéhlavost a nepostřehli gest umělce. Rodin tvrdí, že nebyl předčasným ta- lentem. Jeho mládí bylo zcela normální. Praví skromně, že vždy mnoho pracoval a vždy cítil hlubokou lásku k umění a přírodě. Sochař Bartholomé vyslovuje se velmi nepříznivě o příliš časných geniech a cituje krásná slova japonského malíře Hokusaie, jenž u věku 75 let psal: »Od svého šestého roku jsem měl manii kresliti tvary předmětů. Ale všechno, co jsem vykonal před svým 73. rokem, nestojí za řeč. Teprve ve věku 73 let pochopil jsem skor podstatu a strukturu přírody pravé, zvířat stromů, ptáků, ryb a hmyzů. Následkem tohou věku 80 let učiním jistě pokrok a u věku 90 let proniknu tajemství věci . . .« A Hokusai podepsal toto prohlášení slovy: »Stařec šílený kresbou. « Manon.
Thaulow Autý Bartholomý Hokusai Manon