1
masthead
V Praze, v sobotu dne 26. března.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Očekává se nový japonský útok.
Z Londýna, 26. března. (Pův. telgr. »N.
L.«) »Daily Express« sděluje: Řeka Liao je
z valné části už ledu prosta. Ruské vojsko
jest připraveno čelit útoku japon-
skému. Jest odhodláno ke krajnímu odporu.
Pevnosti jsou vyzbrojeny k boj
a děla vyzkoušena na různé vzdá-
lenosti. Ústí řeky opevněno jest novou tvrzí
Rusko se chystá ponořit do ústí řeky lodi, ob-
těžkané kameny.
Rusové a Japonci v Koreji.
Z Berlína, 26. března. (Zvl. telegr. »N.
L.«) »Localanzeiger« sděluje z pověřeného pra-
mene petrohradského: Doprava ja-
ponského vojska na východní hra-
nice korejské nebude se na dále díti ze
strachu před kozáky. Na cestě mezi Gensanem
a Pjenjanem nenalezá se žádné vojsko japon-
ské, poněvadž tato cesta nen
schůdná. V severní Koreji vzmáhá se
nevole proti Japoncům. Následkem
toho jsou Japonci nuceni zůstaviti tam
silné hlídky vojenské, aby kryli své
spojení. Generál Miščenko oznamuje, že při-
byla již do Andžu divise japonské
gardy, sestávající ze 4 pluků pěchoty,
pluku jizdy, 1 pluku dělostřeleckého (6 batterií
o 6 dělech), 1 praporu zákopnického a 1 pra-
poru vozatajského. Dohromady 14.000 mužů.
Řek
Liao
Rus
Japonec
Localanzeiger
Miščenko
Londýn
Rusko
Korea
Berlín
Gensan
Daily Express
6
article
Japonské naděje.
Z Tokia, 25. března. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Poslanecká sně-
movna japonská usnesla se, aby admirálu
Togovi a důstojnictvu projeveny byly díky. Před
hlasováním měl ministr námořni ctv
řeč, ve kteréž varoval, aby si členové parlamentu
nedělali naděje na brzké ukon-
čení války. Za to však ujišťoval, že se spo-
jenému úsili vojska a občanstva podaří válku
úspěšně ukončiti.
Rusové stavějí novou tvrz.
Z Londýna, 25. března. Kapitán plachetní
lodi, která se právě od Port Arturu do Čifu
vrátila, vypravuje, že stavějí Rusové no-
vou pobřežní tvrz na východní straně
Laotešanského majáku, ježto se prý ukázalo, že
z ostatních, dosud trvajících tvrzí na japonské
válečné lodi při jich útočních výpravách ne-
mohlo býti dosti vydatně a účinně stříleno.
Rusové a Japonci v severní Koreji.
Z Londýna, 25. března. Dle japonských
zpráv překročile dosud 4500 mužů ru-
ského vojska, kozáků a pěchoty, řeku Ja lu
nedaleko Andžu. Asi 1000 mužů z to-
hoto vojska postupuje prý severovýchodním
směrem; ostatní mužstvo táboří na severním
břehu řeky, jež okolo města Andžu teče. Na
jižním břehu řeky jsou prý v opevněném táboře
rozloženi Japonci. Mezi oběma stranami dějí prý
se občasné přestřelky.
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Tog
Rus
Artur
Japonec
Tokio
Londýn
Korea
Andža
Reuterův
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Dr. Sturm o jazykové otázce.
Z Vídně, 26. března. V »Neue Fr. Presse«
uveřejnil včera bývalý poslanec moravský dr.
Edvard Sturm, bez odporu nejnadanější a
nejvýmluvnější člen staroliberální strany, dlouhou
stať, nadepsanou »Jazyková otázka v
Rakousku.« Dnes uveřejňuje v tomže listu
stať druhou, stejně dlouhou, dle všeho také
poslední. Obě stati jsou povahy historické, ba
lze říci plny obran a nemají návrhů posítivních.
Referent o základních zákonech státních a re-
ferent menšinový o známých návrzích hraběte
Wurmbrandta brání sebe a svou stranu, že ne-
zavedla zákonně státní němčinu. Ovšem tak
činí způsobem prazvláštní m. Přisuzuje
Neue
doktor
Wurmbrandt
Vídeň
Francie . Presse
Rakousko
Edvard Sturm
8
article
Číslo v Praze za 2
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakc
a expedice.
Praha
9
article
totiž němčině dvojí ráz: jednak jazyka zem-
ského, jednak státního.
Na tento povýšil ho sám, vykládaje ši-
roce a dlouze, že němčina byla státním jazy-
kem a také jím jest. Arci nemůže dr. Sturm
pro toto své tvrzení uvésti ni jediného slůvka
nějakého platného zákona. My Čechové a s námi
také všichni národové neněmečtí jenom na zá-
kony hledíme a pro nás je němčina
stejně jazykem zemským, jakým je
jazyk slovinský na př. zemským jazykem ve
Štyrsku. Ostatně dr. Sturm sám doznává, že
němčina státním jazykem de lege lata neni
a omlouvá své stoupence, že státní němčinu zá-
konem nezavedli, okolností, že neměli potřebné
k tomu dvoutřetinové většiny ba ani většiny
vůbec
Překvapuje a budí podiv, že člověk tak
zkušený, jakým je dr. Sturm, napsati mohl
větu, že prý na sněmě království českého ne-
stalo se od roku 1871 nic k zákonné úpravě
jazykové. Vysvětluje se to jedině stářím tohoto
politika, někde také tím, že asi jeho jedinou
četbou jest »N. Fr. Presse«. Dnes vypravuje
historii známých návrhů Wurmbrandtovýcha
Scharschmidových a přechází pak na poměry
dnešní. Není s podivem, že pronáší se proti
oběma hlavním požadavkům, které klade nynější
česká delegace, proti vnitřní češtině a proti
moravské universitě. Ale člověk přece sprásk-
nouti musí ruce nad hlavou, čte-li jeho ná-
mitky. O vnitřní češtině myslí, že nenáleží ke
všeobecnýmprávům občanů, nýbrž
jenom a jedině k úřadním úkonům státním.
O moravské universitě pak říká, že by
způsobila počeštění Brna nebo Olomouce jako
způsobila česká universita počeštění Prahy. Dr.
Sturm by mohl přece vědět, že nebyla žádná
česká universita v Praze zřízena, nýbrž byla
tam universita jenom rozdělena. Ještě spíše
pak mohl by věděti, že Praha byla českou již
dávno před rokem 1882.
Sturm
Čecho
Wurmbrandtových
Štyrsko
Brno
Olomouc
Praha
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dětské vzpomínky slavných mužů.
Specialitou pařížské »La Revue« jsou
ankety o různých otázkách. Rozešle dotazníky,
nebo pošle interviewujícího spolupracovníka po
různých celebritách a shromažďuje jejich výroky
a dobrozdání o té či oné otázce. Před nedáv
nem jsme měli příležitost citovati řadu hlasůo
»vlastenectví« a »humanitarismu« z vysoce za-
jímavé ankety této přední revue.
V posledních dvou číslech uveřejňuje »La
Revue« opět novou anketu: »Zpovědi vynikají-
cích mužů«. Jedná se o studium mládí slavných
lidí, o konstatování, kdy se objevila jejich ge-
niálnost, jak brzo a jak rychle se vyvíjely je
jich schopnosti.
»La Revue« položila slavným umělcům,
spisovatelům a malířům několik otázek: Kdy
jste začal cítit náklonnost k svému povoláníči
umění? Co myslíte o zázračných dětech?
V březnovém sešitě »La Revue« jsou od-
povědi hudebníků a výtvarných umělců.
Některé jsou velmi interessantní. Že hudeb
níci velmi záhy začínají svou karriéru, není nic
divného. Na zázračné děti jsme zvyklí mezi mu-
zikanty. Proto nás nepřekvapí, když Saint
Saěns vyznává, že již v třicátém měsíci svého
života počal muziku, uměl již číst a za měsíc
spolkl — praví — methodu piana od L. Car-
pentiěra.
Jako pětiletý skládal valčíky a romanc
»skoro vždy korrektně psané«. Jeho hudební
schopnosti se vyvinuly neobyčejnou pozorností
s jakou naslouchal každému tónu. I bublán
vařící se vody naplňovalo jej obdivem.
V 10 letech dával koncert s orchestrem
hrál z paměti Beethovena.
Jestě předčasnějším geniem hudebním bvl
Beethoven
Le revue
Saint Saěns
Le revue
11
article
Raynaldo Hahn, jenž vypráví, že cítil hudebně
již ve stáří jednoho roku! Jako tříletý kluk
utekl ze salonu pobouřen, poněvadž kdosi z hostů
zpíval falešně.
To jsou ovšem zjevy, které by mohly za-
leknouti mnohé mladé umělce, kteří marně
budou ve svém dětství hledati podobné záblesky
zázračné vyspělosti. Vzpomenou si určitě, že
ve stáři pěti let hráli virtuosněji špačka nežli
Haydnovy sonáty a budou zarmouceni nad svou
neschopností.
Ale pro útěchu těchto opozděných můžeme
uvésti hlasy jiných umělců, rovněž slavných,
kteří nebyli ve svém dětství nijakými zázraky
a byli vždy zcela normálními.
Theodor Dubois, ředitel pařížské kon-
servatoře, měl první hudební dojmy ve stář
dvanácti let.
Vincent d'Judy, jeden z nejlepších skla
datelů mladé francouzské školy, doznává upřímně,
že v mládí hrál piano jako každý a bez valné
chuti. Teprve ve stáří 17 let cítil umění av
20 letech pochopil Beethovena.
Tyto případy, ostatně v Richardu Wagne-
rovi též dosti pozdě procitl genius hudební, do-
kazují, že může se státi velkým umělcem i ten,
kdo nebyl dítětem zázračným
Mezi malíři najdeme podobně případy. Jedn
jakoby se narodili již s paletou v ruce, druz
zase, jakoby po dlouhých letech náhodou našl
svůj talent.
Henner uměl dříve kreslit, nežli se na-
učil psát.
Gérmovi bylo 15 let, kdy s velkým
zdarem provedl kopii obrazu Decampsova.
Rafaelli naproti tomu do 19 let neměl
tušení o kresbě a malbě. Mladý muž, ctižádo-
stivý a energický, zajímající se o umění a lite-
raturu, stal se malířem — a to jedním z nej-
lepších v nynější Francii — skoro jen náhodou.
Jeho rodina se octla na mizině. Rafaellis
Raynaldo Hahn
Haydnův
Dubois
Vincent d ' Juda
Beethoven
Henner
Richard Wagne
Francie
12
article
umínil, že se stane malířem. Koupil si plátno
a barvy a on, jenž nikdy nestudoval techniku
malířskou, spáchal obraz, který k velkému jeho
překvapení byl v »Salonu« přijat. Rafaelliho
zpověď je dobrou lekcí energie. Vypravuje, že
se pokusil o činnost ve všech možných oborech.
Byl spisovatelem, hudebníkem, hercem, vyná-
lezcem. Učinil vynález olejových tužek, jež
způsobily převrat v malířství, odstraňuje tekuté
barvy a palety. A vysvětluje, jak to všechno
provedl:
»Hlavní věc je prudce cítit a mít velkou
obraznost a být odvážným i naivním. Pak stačí
jen se vyjádřiti. To je snadné. Člověk může
vždy vyjádřit to, co cítí vášnivě.«
Slavný krajinář Fritz Thaulow věnoval
se maliřství teprve u věku 27 let, když dokončil
svá universitní studia.
Sochař Auté vypravuje, že jako 11letý
klouček vytesával všelijaké ornamenty do ka-
mene domů jeho rodičů, kteří však v tom viděli
jen ničitelskou svéhlavost a nepostřehli gest
umělce.
Rodin tvrdí, že nebyl předčasným ta-
lentem. Jeho mládí bylo zcela normální. Praví
skromně, že vždy mnoho pracoval a vždy cítil
hlubokou lásku k umění a přírodě.
Sochař Bartholomé vyslovuje se velmi
nepříznivě o příliš časných geniech a cituje
krásná slova japonského malíře Hokusaie, jenž
u věku 75 let psal:
»Od svého šestého roku jsem měl manii
kresliti tvary předmětů. Ale všechno, co jsem
vykonal před svým 73. rokem, nestojí za řeč.
Teprve ve věku 73 let pochopil jsem skor
podstatu a strukturu přírody pravé, zvířat
stromů, ptáků, ryb a hmyzů. Následkem tohou
věku 80 let učiním jistě pokrok a u věku
90 let proniknu tajemství věci . . .«
A Hokusai podepsal toto prohlášení slovy:
»Stařec šílený kresbou. «
Manon.
Thaulow
Autý
Bartholomý
Hokusai
Manon