1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. března.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
álka.
Japonci v Korejiy
Japonec
5
article
Z Petrohradu, 24. března. (Pův. zpráva »N.
L.«). Japonců, dosud v Čemulpua
sousedních přístavech vyloděných
je 52.000 mužů. V domácích přístavech jest
připraveno k odplutí ostatní vojsko japonské
Vojenští koně japonšt jsou špatní
V Koreji objevil se nedostatek běžné mince
Japonci pokusili se vydati malé úvěrn
listy, ale nepochodili.
Spor o dělovou loď »Mandžur«.
Ze Šanchaje, 24. března. (C.-B.) »Reute
rova kancelář« oznamuje: U Vusunu na kot-
vách stojící japonský křižák zůstane
tam, ježto Rusové dosud nesplnili svého slibu,
že dělovou loď »Mandžur« odzbrojí a k boji
nezpůsobilou učiní.
Japonec
Rus
Petrohrad
Reut
6
article
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Císař a delegace.
Z Vídně, 24. března. Z uherských vládních
pramenů se oznamuje: Po návštěvě prince Wa-
lesského císař odjede do Peštia
zůstane tam po celou kampaň de
legační. Tato počne v prvním týdnu květ
novém.
Chorvaté a Srbové na záhřebské universitě.
Ze Záhřeba, 24. března. Senát uni-
versitní vyhlašuje projev, kterým odsu
zuje odklizení desky srbského podpůrného
spolku z universitních místnosti a přikazuje
studentům co nejdůtklivěji, aby
bratrskou válku zastavili, aby se
na trapné události posledních dnů mohlo zapo-
menouti. Policie učinila udání: na zodpověd-
ného redaktora »Hrvatského Práva« Žočka.
na hlavního spolupracovníka tohoto listu Per-
siče a na právníka Franka, syna poslance
dra. Franka, pro osnování výtržností poulič-
ních.
Rozsudek o bílecké afféře.
Z Vídně, 24. března. K rozsudku o bílecké
afféře, včera vyhlášené, sděluje se ještě: Proti
majoru Jasehiovi bylo řízení zastaveno.
Podplukovník Baczlinska, generálmajor
Dragoni a major Nedelcu byli osvobo-
zeni. Plukovník Grünzweig a Török od-
souzeni pro porušení služebních předpisů, kte-
rého se dopustili, nevěnovavše náležitou pěči
šetření mužstva.
Chorvat
Srba
Franco
Baczlinska
Dragon
Nedelcu
Grünzweig
Török
Vídeň
Wa
Peštia
Záhřeb
8
article
Bulharsko-turecká shoda.
Ze Sofie, 24. března. Zprávy rozšířené ve
Vídni a v Berlíně, že jednání turecko-
bulharské uvízlo, vyvracejí se zde
na informovaných místech. Ujišťuje se, že jed-
nání bude co nevidět skončeno a že ratifikace
dohody stane se ve dnech nejbližších. Doroz-
umění týká se otázky amnestie, dovolení
návratu do vlasti a vzájemných sty ků
obchodních. Obě strany se zavazují, že
budou přísně střežiti železni čn
trati. Bulharská vláda učinila prohlášení, že
bude postupovati proti povstal-
cům a že zabrání sestavení tlup
pochodům tlup již sestavených na územ
makedonském.
Šedesáté narozeniny odborného přednosty
dra. Kusého.
Z Vídně, 24. března. Dne 28. t. m. slav
dr. Kusý, odborný chef ministerstva vnitra a
chef zdravotnického oddělení tamtéž, šedesáté
narozeniny, Ve včerejší výroční schůzi ra-
kouské společnosti pro zdravotnictví byl dr
Kusý jmenován jednohlasně čestným členem.
Kusý
doktor
Kusá
Sofie
Vídeň
Berlín
9
article
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Praha
10
article
STY
STY
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Král Viktor Emanuel a císař Vilém.
Z Říma, 23. března. (C.-B.) Král Viktor
Emanuel odjede v sobotu do Neapole na-
vštívit císaře Viléma. Ministr zahraničních
záležitostí Tittoni krále tam doprovodí. Dnes
večer zaslal král císaři Vilémovi tento tele-
gram: »Ve chvíli, kdy jakožto náš vítaný
host na italskou půdu vstupuješ, těším se tou-
žebně, že Tě co nejdříve uvidím. Zatím přeju
si, aby Tebe první pozdrav došel ode mne, Tvého
vroucně oddaného a věrného spojence.«
Obstrukce ve sněmovně francouzské.
Z Paříže, 23. března. (C. B.) Následkem
četných protahovacích návrhů, podaných dnes
pravicí vzhledem ke čl. 3. zákona o zru-
šení vyučování kongregacemi, navrhl před-
seda ministerstva, aby byla schůze v 7 hodin
večer skončena a večer v 9 hodin aby se
konala schůze noční. Návrh ten byl přij at.
Smlonva anglicko-francouzská.
Z Berlína, 23. března. (C.-B.) »Wolffova
kancelář« oznamuje z Paříže: S informované
strany se sděluje, že francouzsko-anglické vy-
jednávání o úpravě sporných otázek mezi oběma
státy se blíží ke konci. Konečné francouzské
znění dotyčných listin bylo zasláno v sobotu
francouzskému velevyslanci v Londýně Cam-
bonovi, kterýž je již odevzdal lordovi
Lansdownovi. O obsahu proslýchá se
toto: Otázky týkající se Nového Fundlandua
západní Afriky jsou vyřízeny v zásadě i v jed-
notlivostech. Pokud se týče Egypta a Marokka,
je třeba ještě některé věci vyříditi, aby se za-
bránilo snad v budoucnosti nedorozumění.
O Siamu se proslýchá, že budou jen dvě místa
smlouvy z r. 1896 přesněji stylisována. O No-
vých Hebridách nebůde ve smlouvě nic obsa-
ženo.
Viktor Emanuel
Vilém
Tittoni
Vilém tento
Wolffův
Lansdown
Řím
Neapol
Paříž
Berlín
Londýn
Afrika
Egypt
Maroko
východ Hebridy
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z droguerie.
Napsal Jaroslav Hašek.
Když jsem se začal učit materialistou.
spřátelil jsem se s Frantíkem, synem domov-
nice v domě, kde byl krám mého chéfa. Stalc
se takto
Krájel jsem na dvoře nějakou bylinu, a
kouřil kousek cigarety, kterou jsem vzal nej
staršímu příručímu. Kouřím a dávám pozor
zdali nikdo se na mne nedívá, v tom přijde ke
mně mladík, vytáhlý, hubený se zrzavými vlasy
„Dej mně zakouřit,“ řekl. Podal jsem mu ciga-
retu. Vážně vypustil dým a pravil: „Ty jsi novej
učedník?“ „Jsem!“ odvětil jsem hrdě. „Tak
jsme kamarádi,“ odvětil Frantík, „já jsem Fran-
tík domovníků.“
Chvíli panovalo mlčení. „Poslouchej,“ řekl
Frantík, „já ti budu říkat Pepík, měli jsme zde
dva učedníky a každý se tak jmenoval. Ten
poslední byl hodnej kluk, ale váš starej ho vy-
hnal. Von měl mu ukrást láhev rumu.“ Zamlčel
se. „To ti povídám,“ pokračoval, „když budeš
chtít něco vzít, vem to, ať tě nikdo nevidí.“ Kráje
isem dále bylinu.
„Pepíku!“ „Co?“ „Víš, až půjdeš do sklepa
zahvízdej na mne. Máte tam staré láhvičky, po
čkej, to ti pošeptám.“ Naklonil se ke mně
šeptal: „Vezmu si košík a vyberu si nějakou
Dám ti za deset láhviček dva krejcary. Já je
doma vymeju a pak je vašemu starýmu prodám.
„Frantiku!““ „Ale ty jsi hlupák, Pepíku, do-
mlouval mně Frantík, to už dělám po dva roky.
dyť to není nic zlýho. Váš starej to nepozná
A víš co, že jsi to ty, dám ti tři krejcary za
deset láhviček.
To bylo mé první setkání s Frantíkem.
A třetího dne po tom objevil se v našem
krámu Frantík, prodávaje asi čtyřicet láhviček
čístě vymytých. Prodal je.
Hašek
Frantík
Pepík
Frantika
13
article
Toho dne odpoledne Frantík se mně vy-
hýbal. Zastavil jsem ho. „Frantíku,“ řekl jsem
k němu, „kdy mně dáš za ty láhvičky?“ „Pe-
píčku,“ pravil něžně Frantík, „to víš, že ti za-
platím, zejtra ti zaplatím.
Zejtřek minul, a Frantík mne ujistil, že mně
druhého dne určitě zaplatí.
Druhého dne řekl ke mně: „Rád bych ti
zaplatil, ale nemám z toho ani krejcaru.“
„Tak, ty's mne oklamal, no počkej,“ po-
myslil jsem si, a toho dne, když jsem šel do
sklepa pro destilovanou vodu, zahvízdal jsem na
Frantíka. „Vem si košík,“ řekl jsem, když se
objevil na dvoře, „jdu do sklepa, prodám ti ně-
jaké láhvičky.“
Stoupali jsme po schodech dolů. Sklep byl
rozdělen ve dvě části. Jedna čásť patřila k na-
šemu krámu a v druhé, menší, uschovával řezník
z domu kosti. Zápachu bylo tam dost a velkých
krys ještě více. Každou chvíli ozval se někde ve
sklepě pískot. Malá svítilna ozařovala vlhké
stěny. Každý náš krok dunivě se ozýval v tma-
vém prostoru.
„Frantíku,“ pronesl jsem náhle, „kdyby
nás tak někdo zde zavřel.“ Frantík se ušklíbl.
„No, nevidáno!“
Otevřel jsem dřevěné pažení. „Vybírej si
láhvičky,“ ukázal jsem na hromadu špinavého
skla. „Ale víš co, já ti přinesu také lucerničku
jen naplním láhev destillovanou vodou. Počká
zde zatím ve tmě. Nebojíš se?“ „Kde pak,
odvětil Frantík, „přijď ale brzo. Podívej se na ty
krysy v koutě,“ upozorňoval na dvě veliká, šedá
zvířátka.“
„Ty koušou,“ odvětil jsem, „pustí se i d
člověka, tak na zdar!“
„Přijď brzo!“ volal za mnou Frantík.
Stoupal jsem po schodech. Když jsem vyšel
ze sklepa, vzal jsem klíče, zavěsil zámek na
dvéře a zamkl sklep. Mnul jsem si radostí ruce.
„Já tě naučím, darebáku, utratit peníze a mně
nedat nic, počkáš si ve sklepě hezky dlouho.
Frantík
14
article
Šel jsem k obědu spokojen, jako nikdy před
tím. Když jsem se vřátil za půl druhé hodiny
do krámu, byl měmu chéfovi nápadný můj ve-
selý obličej.
„Voni taky nic jiného nedělají, než že s
pořád smějou,“ pravil ke mně, „a vypadají jako
obmezenej člověk, podívají se na pana Tau-
chena,“ ukázal na příručího, „ten je pořádnej
člověk. Viděli ho někdy se smát?“
Odpoledne strávil jsem dvě hodiny na půdě,
kdež za dozoru chéfova dělal jsem ve veliké bedně
koření pro dobytek. „Jen hodně otrub, no, přidají
ještě, však to kravám neuškodí. Nesmějou se.“
Ze dvora bylo slyšet na půdu zmatený křik.
Vyhlédli jsme vykýřem na dvůr.
Před sklepem stálo několik osob. „Jdou,
volal na mne chéf, „zavřou půdu, jdem dolů,
možná, že ve sklepě hoří. Nesmějou se, voni jsou
obmezená hlava.“
Když jsme sešli dolů, slyšeli jsme hrozný
křik, který vycházel ze sklepa: „Ježíš Marjá, li-
dičky, Ježíš Marjá, pusťte mne ven, otevřte, já
jsem Frantík domovnice ....
Za čtvrt hodiny stál jsem před chéfem v kom-
ptoiru. „Tak voni ho tam zavřeli,“ přísně se
tázal, „a řeknou mně proč?“
„Pane chéf, krad' tam staré láhvičky . ..
Tvář chéfova přeměnila se. Přísný výraz
zmizel a na jeho místo nastoupil vlídný úsměv:
„Tak je tomu tedy, voni nejsou obmezená hlava,
ale to mu neměli dělat. Voni jsou poctivá duše,
to mne těší. Ty láhvičky neměly cenu, ale mně
to těší, že jsou tak poctivej a majetek svého
představeného chránějí a opatrujou. Voni jsou
zlato! Předešlého kluka jsem musil pustit, po-
něvadž ukrad láhev rumu, ale voni jsou poctivej
chlap..
Stiskl mně ruku a šel k domovníkovům.
Když se vrátil, zavolal mne do komptoiru
a řekl: „Voní nejsou obmezená hlava, ale klůk
zlodějská,“ a vlepil mně jednu přes ucho.
Marjá
Frantík