1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 83. ze dne 23. března 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Celé město. ve dražbě. Z Londýna se oznamuje
Podivné věci možno mnohdy nabýti ve dražbě, aie
že by přišlo dó dražby celé město, jest aspoň za
našich -dob případ naprosto ojedinělý. Tento osud
stihl město Castle Martyr ve hrabství Corku v Irsku.
Pozemek, na němž město stojí, tvoří čásť nemovitého
majetku hrabat of Shannon, jenž hodlá svoje finance
tímto prodejem polepšit a tak dáno město do dražby
na den 18. dubna. Obyvatelstvu města poskytnuta
tím příležitost, aby se samo stalo majitelem „svého
města, neboť až dosud nenáležela jim jediná píď půdy
ve městě. Poněvadž se město prodá toliko v celku,
usnesli se obyvatelé, že podají celkovou nabídku. Ač-
koliv nelze očekávati ke dražbě právě nával koupě-
chtivých, není přece pravdě nepodobno, že se ob-
jeví ještě jiní uchazeči a dlužno vyčkat, připadne-li
město obyvatelům. Stane-li se tak, bude zajímavo
sledovati další vývoj poměrů v Castle Martyru! Upro-
střed státu, založeného na dávné tradici, nastala by
pak zcela nová sítuace, nanejvýše zajímavá pro re-
formátory pozemkového majetku. — Jak známo, ná-
leží skorem vešchna půda v britské říši několika stům
magnátů, kteří ji pronajímají na dobu nejvýše 90 let
za určité poplatky
= Ocelová dlažba. Na dřevěnou dlažbu následo-
vala dlažba skleněná, jež však se pramálo osvědčila.
Londýn
Cork
Irsko
Upro
hrabat of Shannon
4
article
Nyní však jakýsi vynálezce v Bordeaux připadl na
dlažbu ocelovou a dostal již četné zakázky na dlažbu
měst. Při pořizování ocelové dlažby měl vynálezce
na zřeteli dvojí požadavek. Dlažba měla býti tak zří-
zena, aby poskytovala noze dobrou oporu, zejmena
při náledí, nebyla koním nebezpečna a způsobovala
pokud možno nejméně hluku. Zejmena poslední pod-
mínka dala se u ocelové dlažby nesnadno splniti, ale
bylo jí přece vyhověno způsobem celkem uspokoju-
jícím. Ocel, které vynálezce užívá, upravuje se zvlášt-
ním způsobem a hotoví se z ní desky, jež svým
zvláštním tvarem. tvoří podstatnou« čásť vynálezu.
Bordeaux
5
article
Čtverečný metr ocelové dlažby stojí prý 10 franků,
kdežto čtverečný metr dřevěné dlažby stojí as 30
franků.
= Podivná pověra. Anglické poselstvo v Tibetu
mělö velmi podivný účinek na tamní domorodce.U
Tibeťanů jest známým pořekadlem, že až nebude pa-
dat sníh, přijdou Angličané do Lhassy. To má zna-
menati asi tolik, že se jimto podaří „na svatého
Nikdy“. Ale lid tak pověrčivý bere pořekadlo do-
slovně a letošní zima beze sněhu učinila bez odporu
hluboký dojem na něj. Onehdy poslali tibetští ven-
kované ku poselstvu vyslance s prosbou, aby Angli-
čané dovolili, by napadlo sněbu aspoň zvýší palce.
by zachránili svoje osení. Stálé sucho zajistě naplňuje
Tibetany obavami a zároveň značnou nevolí vůčí An-
gličanům. Lamové snažili se vylíčiti nedostatek sněhu
jakožto následek kouzel Angličanů; zejmena použití
heliografu Angličany považuje se za neblahý kouzelný
prostředek. Poněvadž mizí den za dnem a obloha
zůstává stále jasna a rostlinstvo i na nejvyšších
sedlech prahné a jest vydáno nočním mrazům, jest
fantasie lidu nanejvýše rozčílena.
= Nutné konce. Ze St. Louisu se oznamuje
Opětjednaamerická dědička, která obětovala své
milliony, aby domohla se pozlátkové korunky kní-
žecí, návrátila se s dvěma dítkami svými a ovšem
bez millionů, které urozený hýřivý manžel rozplýtval
do náruče svých rodičů. Soudce okrskového soudu
Angličan
Angl
St . Louis
6
article
Foster rozvázal totiž trnová pouta, kterými spojeno
bylo manželství zhýralého knížete Henrya De Peni-
loza. Manželce přiřknuty zároveň dítky. Knížátko ve
svém cynismu neuznalo za hodno vůbec se brániti
proti obviněním své manželky, jež divné světlo
vrhaly na celé to mravní bahno vznešené společ-
nosti. Soudce ve svém rozhodnutí nedal si ujíti pří-
ležitost, aby nepronesl výstrahu k naší peněžní
aristokracii, která honí se za lesklými tituly a obě-
tuje jim nejen jmění, ale i štěstí a spokojenost
celého života.
Foster
Pen
7
article
= Poselstvo k císaři Sahary. Z Amsterodámu.
kam se pan Jacques Lebaudy, císař Sahary, z Lon-
dýna přestěhoval oznamuje se: Koncem tohoto mě-
síce nebo počátkem měsíce příštího očekává sev
Haagu poselstvo sultána marockého, v jehož čele na-
lézá se bratr sultánův a jež má doručiti císaři sa-
harskému dar sultánův, císařský plášť. Poseistvo uby-
tuje se v hotelu „des Indes“, kde toho času bydlí
též pan Jacques Lebaudy. — Zakládá-li se tato zpráva
na pravdě, pojímá císař marocký význam Jacquesa
Lebaudyho vážněji, než někteří novináři, kteří stůj
co stůj chtějí z něho učiniti fraškovou figuru. Možno
též předpokládati, že sultán marocký jest lépe zpra-
ven o přípravách Lebaudyových k zabrání země na
hranicích marockých, než ti, kteří si z podivínského
dobrodruha tropí šašky
= Krvina v Calabrii. Z Říma se oznamuje: Před
42 léty pohádal se ve vesničce Sant Onofrio v Calabrii
sedlák Giuseppe Sani se svým sousedem Giovannem
Pulizzem a následujícího dne usmrtil jej dobře mí-
řenou ranou z pušky. Sani odsouzen byl do žaláře
na 30 let a poněvadž v době vazby zavraždil svého
spoluvězně, prodloužen mu trest o dalších dvanáct
let. Tak prožil 42 roky svého života v žaláři a byl
nyní ve věku 66 let propuštěn. Vrátil se do své rodné
obce, aby se živil nádenničinou. Těchto dnů setkal
se s Antoniem Pulizzem, synem zavražděného. Anto-
niovi bylo při zavraždění otce teprve tři roky, avšak
když dospěl v muže, složil slavnou přísahu, že smrt
otcovu pomstí krví vrahovou. Spatřiv Sania, jenž se
byl vrátil po dlouhé vazbě, vrhl se nerozmýšleje se
ani chvíli na něho a vrazil mu dýku do srdce. Sani
klesl mrtev a Antonio Pulizzo, jenž má ženu a několik
dítek odebrai se sám na nejbližší četnickou stanici,
aby se vydal soudu.
Lebauda
sultánův
Lebaudy
Giovann
Antonius Pulizz
Sanio
Pulizzo
Amsterodáma
Lon
Haag
Calabrie
Řím
Anta
Santa Onofrio
8
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 15. března 1904:- Beránek Josef, bednář-
ský pomocník, 37 roků, 423—II. Krpatová Anna, man-
želka truhláře, 66 roků, 1680—II. Tůma Jan, sou-
kromník, 78 roků, 295—III. Růžičkova Marie, služka
74 roky, 72—VIII. Modráček Ladislav, syn obuvníka
4 měsíce, 483—VIII. — Ve všeobecné nem oc-
nici: Kohout Josef, sluha, 58 roků. Nožička Matěj
dělník, 49 roků. Štauderová Růžena, manželka pekaře
25 roků. — U Milosrdných sester: Maleček
Josef, nádenník. 70 roků.
Dne 16. března 1904: Wolf Míchal, c. a k.
major, 53 roky, 997—I. Fürst František, býv. cukrář.
70 roků, 1041—II. Svatoš Karel, syn holiče, 2 roky.
1058—II. Slavíková Pavla, vdova po mlynářském po-
mocníku, 33 roky, 1181—II. Plicková Josefa, soukrom-
nice, 48 roků, 1542—HI. Jandusova Růžena, dcera ko-
čího, 1 rok, 515—III. Undeutschová Aloisié, manželk
hudebníka, 45 roků, 1875—II. Michl Josef, syn obchod-
nice, 1 rok, 87—IV. Vilím Václav, syn zahradnického
pomocníka, 7 ned., 109—VII. — Ve v šeo bec né
Josef
Anna
Tůma
Jan
Růžičkův
Marie
Modráček
Ladislav
Matěj dělník
Růžena
Wolf Míchal
Fürst
František
Svatoš
Karel
Pavel
Jandusův
Michl
Vilím Václav
Praha
Undeutschová Aloisié
Kohout Josef
Maleček Josef
9
article
nemocnici: Beneš Václav, dělník, 29 roků. Hříbal
Josef, kamenník, 41 rok. Stafflova Antonie, dcera
strojníka, 13 roků. — U Milosrdných bratří:
Svátek Matěj, zedník, 34 roky. — U Milosrdných
sester: Konopa Josef, dělník, 70 roků. Kovářová
Barbora, vdova po sluhovi, 68 roků. Beran František,
dělník, 56 roků. — U Alžbětinek: Těšíková Ro-
zalie, švadlena, 27 roků.
Beneš
Josef
Matěj
Kovářová
Beran
Stafflův Antonia
Konop Josef
U Alžbětinka
Těšíková Rozalie
švadlena
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
O 3. hod. odpol.
Ve středu 23. března.
Můstek.
Veselohra o 3 dějstvích. Francouzsky napsali Fred
Crésac a Francis de Croisset. Přeložil K. Vokáč.
Režisér Alois Sedláček.
141. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Král
Crésac
Croisset
K Vokáč
Sedláček
Praha
národní divadlo O 3
11
article
Ve středu 23. března.
12
article
Nikolaj Artěmjevič Ševeljov z Moskvy j. h.
Komedianti.
Lyrické drama o 2 dějstvích. Slova i hudbu složil
R. Leoncavalo. Z vlašského přeložil V. J. Novotný.
Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing.
Písně.
P. I. Čajkovskij: Z opery »Čarodějka« arie Knížete
Kurljatěva. N. A. Rimskij Korsakov: Píseň »Kogdá
volnůjetsja želtějuščaja niva«. (Když se vlní žlout-
noucí niva.) Bar. Vas. Vrangelj: Romance »Ljubovj-
mečta«. (Snění lásky.) Přednese N. A. Ševeljov.
U klavíru František Picka. (Bösendorfův klavír ze
skladu Čeňka Micka.)
V studni.
Komická opera o 1 dějství. Složil Vilém Blodek.
S textem od K. Sabiny. Dirigent František Picka.
Režisér Robert Polák
Po opeře »Komedianti« přestávka.
Konec o 10. hod.
Začátek o 7. hod.
Artěmjevič
V J Novotná
Anger
Krössing
Čajkovský
Rimskij
Ševeljov
Picek
Bösendorfův
Čeněk Mick
Blodek
Robert Polák
Moskva
Korsakov
13
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaro
Začátek o 7. hod
Ve středu 23. března
Původní novinka.
Po 5.: Za živou vadou.
Velká výpravná pohádka o 8 obrazech. Napsal L. K.
Macháč. Hudba od E. Starého. Režisér Frant. Šípek.
Dirigent E. Starý
Macháč
Starý
František
Šípek
E Stará
Praha
lidový divadlo
14
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 23. března.
Ve prospěch Marie Zdrůbecké.
Jako hosté vystouní slečna M. Jandova a slečna
B. Ženíškova
Krásná Galathen.
Krejčí Divíšek
Žádný muž a tolik děvěat.
na Král.
Zdrůbecký
M Jandův
Ženíškův
Krejčí Divíšek
Král
Smíchov
Švandův divadlo
Krásná Galathen
15
article
Pištěkovo lidov é divadio vinehradeok
Pištěkovo lidov é divadio vinehradeok
Začátek o 7. hod.
Ve středu 23. března
Eidové představení za polovi ní ceny
Mušketýrova první láska.
Veselohra o 4 jednaních. Zfrančourzského dle E. H.
Pištěkův
16
title
Zpřecoval Šourek.
Šourek
17
article
Viděla nýní možnost, vybaviti dcerušku svoji přece
z ničivých dojmů zoufalství a jako matka nabývala opět
odvahy
Statečně chtěla živiti v sobě víru, že není ještě
ztráceno všechno, a při pevnosti povahy svojí, jež do-
vedla překonávati i žal, pocítila cosi jako vnitřní opět
klid! . ..
18
article
Paní de Riverolles dovedla dcerušku svoji do lož-
nicet jeji.
Neopustila ji dříve, nežli když viděla, že ta dřímá
klidně již.
Potom matka vrátila se rovněž do komnaty svéa
shledala samu sebe mnohem klidnější, když jala se pře-
mýšleti o přípravách k odjezdu jejich, o možném budou-
cím štěstí Láuřině a — kdož ví? — o možném snad
ještě návratu Renéově, jenž nebvf možná přece vinen
snad ničím více, nežli že byl se oddal opět hráčské
své vášni.
Účinkem paměti oživené, jakéž duch nabývá v ně-
kterých vážných chvílích, paní de Riverolles připomenula
si nyní tisíce podrobností z dětství svého syna, jež byla
před tím zapomenula již. Připomněla si den, kdy poprvé
počal choditi, i. jeho roztomilý zjev, když líčíval dětské
své bolesti s velikými slzami v očkách svých, jež polibek
rychle ale osušil, připomněla si i procházky a hry dětí
svých, oděv, jakýž malý René postupně nosíval, když
rostl víc a víe.
Riverolles
René
19
article
jmeno moje s jmenem svým: co soudil by o mne po
katastrofa takově, jaký byl by potom život můj s nim?«
»Avšak, dítě mé, nemohl by tě přece činit zodpovědnu.
A ostatně, zaplašme konečně již skaredou myšlenku onu.
Já ti pravím, že není to pravda! Rozumiš? Neníto
pravda !«
Dívka povzdychla si zdlonha.
»Zbav se, matinko, sebeklamu toho! Aneb spíše:
nehleď mně dodati illuse takové! Jest to na neštěstí
pravda!
Ano, jest tomu tak!« dodala dívka pevně sa
svoliti k sňatku za takých okolností, bylo by dopůštiti se
ošklivého činu, bylo by oloupiti o čest rodinu cizl; tomu
já nechci . . . Ne, ne, nikdy to neučiním!«
Laura nemohla však zadržeti slzy své i počala
vzlýkati.
Srdce její pukalo .
Matka slzela rovněž, neměla síly dítěti svému o-
povědáti
Vzdychala
»Bože můj, osud vpálil nám znamení hanby ! Bože,
smiluj se nad námi !«
Plačíc ještě Laura pravila
»Musím, mohu ti nyní říci, ke komu spěly naděje
moje, mohu-li nyní říci tak, kdy naděje ty. jsou zničeny,
zmařeny. Těšívala jsem se nadějí, těšívala jsem se tro-
šinku, že bych se mohla státi později ženou Jacquesa,
soudruha z dětství mého.«
»Nuže?« děla paní de Riverolles, chytajíc se vy-
znání toho jako matné aspoň naděje. »Nuže?«
»Nuže, matko, za něj, právě za něj mohu se nyní
tím méně provdati. On jest důstojníkem, to jest symbo-
Zaprodáni nepřítel.
Laura
Bož
Jacques
Riverolles