1
masthead
V Praze, ve středu dne 23. března.
Praha
2
masthead
K číslu 83.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
y Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Válka.
Válka.
Oficiální zpráva o novém
útoku na Port Artur.
Z Petrohradu, 22. března. (C. -B
Oficiální zpráva. Dle zprávy
generála Stössela objevily seo
půl noci na den 22. t. m. v obzoru
reflektorů japonské torpědové lo-
dice, na něž bylo z ruských stráž-
ných lodí a pevnostních batterií
stříleno. Palba trvala 20 minut.
Ve 4 hodiny ráno byl útok opako-
ván. Po 6. hodině ranní připluly
od jihu čtyry japonské lodi, po
nich celé loďstvo, záležející z je-
denácti lodí a osmi lodic torpédo-
vých.
Ruské loďstvo opustilo rejdu,
aby se střetlo s nepřítelem. V 9 ho-
din zahájily japonské pancéřové
lodi palbu na Liaočau, na to odplu-
ly za horský výstupek u Liaočau
a bombardovaly odtud Port Artur
Bližší podrobnosti známy nejsou.
Stössel
Artur
Port Artur
Petrohrad
5
article
Japonští zajatci.
6
article
Z Nučvanu, 22. března. (C.-B.) Následkem
zakročení Spojených států byli dva japonšti
obehodníci a plět uprchlých žen,
kteří byli držáni v Port Arturu od 7. února do
21. března v zajetí, propuštěni a přibyli
sem dnes na cestě do Tjencina. Obchodníci
byli zatčeni, poněvadž měli mapy pobřež
u Dálného. Praví, že s nimi bylo velice
přátelsky nakládáno, zvláště ve vo-
jenském vězení na Zlaté Hoře.
spojený stát
zlatý hoře
7
article
Vysvětlení střelby z děl u Nučvanu.
Z Nučvanu, 22. března. (C.-B.) Úřadně se
prohlašuje, že včera slyšená palbaz
děl pocházela z cvičení ve střelbě
na tvrzích.
Nové zprávy o pohybech na souši.
Z Petrohradu, 23. března. (C.-B.) Úřadní
zpráva: Telegram místodržitele Alexějeva z Muk-
denu sděluje: Generál Mičenko oznamuje, že
hlídky, které dne 17. března přiblížily k Andžu,
na levém břehu Činčan-han proti městu spatřily
náspy a opevnění nepřátelské.
V Jenpjanu se nepřítel ještě neobjevil. Má
se za to, že v Andžu nalezá se jedna divise,v
Jenpjanu zbytek prvního armádního sboru.
Když jsme se dověděli, že do Sansenu při-
byly dvě škadrony nepřátelské jízdy, vysláno bylo
200 jezdců, aby nepříteli překročení řekyu
Sansenu zabránili. Naše jízda zpozorovala na
levém břehu tři škadrony, jež se při objevení
našeho oddělení stáhly zpět k Andžu.
Japonská škadrona čítá 190 koní. V noci
na 19. t. m. přišli dva naši kurýrové mezi Ka-
zanem a Čenčanem na japonskou hlídku, jež po
nich vystřelila, ale žádného z nich nezasáhla.
Dle hlášení hlídek obsadilo 300 jezdců dne
19. t. m. Jenpjan. Na jihu i severu u Andžu
jest pohotově material ke stavbě mostu.
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Nučvan
Alexějev
Jenpjan
Petrohrad
Andža
Ka
8
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Bilance parlamentní.
Z Vídně, 23. března Pataatidenn
zasedání poslanecké sněmovny jest skonče no.
Trvalo celkem 91 hodin, jimiž vyplněno bylo
13 schůzí plenárních. Z té doby připadá 38 ho-
din na doslovné čtení podaných návrhů a do-
tazů, 28 hodin na 53 hlasování dle jmen, 25
hodin na rozpravy samy. Třikráte jednalo seo
vyslovení nelibosti poslancům. Dva pilné návrhy
byly vyřízeny: dra. Šíleného v příčině násilností,
spáchaných na Sokolech v Jihlavě r. 1902a
Vídeň
Jihlava
poslanecký sněmovna
Sokol
9
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
Kratochvílův na změnu živnostenského zákona
ve smyslu rozšíření zákonodárství zemského.
Pilný návrh posl. dra. Lad. Dvořáka v příčině
vysokých škol českých nebyl dodělán. Nevyří-
zeno jest ještě 149 pilných návrhů. Byl úmysl
a bylo vysloveno také přání vyříditi pilné ná-
vrhy, které se týkaly udělení subvence krajům,
postiženým živelními pohromami. Ale jednak
předseda výboru, jemuž pilné návrhy takové při-
kázány byly, velmožný p. dr. Schreiner nalézal
se ve stálé abstinenci, jinak a zvláště německé
strany vzepřely se podání petic těch, namítajíce,
že nemůže býti česká obstrukce odměňována
udělováním státní subvence !
Kratochvílův
Dvořák
doktor
Schreiner
Nevyřit
11
article
Politickou rozvahu dvounedělní kampaně
uveřejňuje dosti případně a názorně »Vater-
land«. Zní takto: »Ani jediná předloha, ani
jediný návrh parlamentem nebyl vyřízen. Sně-
movna nevykonala ani vlastní své usnesení:
odbýti rozpravu o prohlášení drem. Körbrem,
učiněném dne 8. t. m. Tak důkladnou
práci neudělala obstrukce ještě
nikdy. Neboť, kdo se domýšlel, že obstrukce
nemůže býti zdokonalena, musí dnes doznat, že
se mýlil. Mechanika obstrukční byla do té míry
přiostřena, do té míry zdokonalena, že vláda
ani se neodvážila přijíti do sněmovny s výzvou,
aby se vykonaly volby do delegací. Co dosud
nikdy se nestalo, také tato funkce byla obstru-
ována.« Přehlížíme-li stati, které věnují dnes li-
sty 15denní kampani, truchlivé pro dra. Körbra
a truchlivé pro strany levice, máme dojem,
že jsou jiné, zcela jiné, než v posledních le-
tech. Dosud, kdykoli poslána byla poslanecká
sněmovna na prázdeň, byl jich jásot nad Če-
chy, byl posměch z Čechů, byla nezměrně
zpupná vítězosláva německých stran, které se
domnívaly, vyhýčkány dr. Körbrem, že vždycky
bude masopust a nikdy půst. Smýšlení jakoo
popeleční středu je v žurnálech německých
»Neue Fr. Presse« přímo zuří a po-
číná si — neradi užíváme tohoto přirovnání.
stran.
Čecho
doktor
Körbr
Neue
Francie . Presse
Vaterland
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Přijel z Nižního.
A. M. Pazuchin.
A M Pazuchin
13
article
Sáše Murmolkin přijel z Nižního. Vyšel ze
železničního vozu, ohlédl se, zívl, protáhl se a
šel k buffetu.
„Velkou!“ lakonicky si poroučel.
„Čeho?“
„Velkou!“
„Čeho velkou, nerozumím? . . .-
„Velkou číšku vodky, troupe!... Nač jste
tu, když nerozumíte lidské řeči?... Vidíte, že
přišel člověk, který přijel z Nižního, nu a máte
vědět, co chce... Nasypte ještě jednu ...
Sáša vypil dvě číšky; poručil si na zákusek
okurek a zapálil si papirosu. Sáša Murmolkin
není kupec ani obchodník, on je taková „dobrá
duše“. Takových dobrých duší bývá všude dost.
zejmena ve větších městech. Takové „dobré
duše“ žijí jako ptáci nebeští — nesejí, aniž
žnou, neshromažďuji do stodol, ale syti bývaji
vždy a to dobře syti. Jsou to lidé příjemní
veselí, hovorní, duši mají obsáhlou, srdce měkké
všichni je maji rádi, všichni jim v čas potřeby
pomáhají, jak dobrým slovem, tak i penězi. Sáše
Murmolkin byl jedna taková „dobrá duše“; měh
nějaké postavení, ale vzdal se ho, vědy zapomně
a žil tak den za dnem. Byl mládencem na stu
svatbách, kmotrem, kdož ví, kolikrát, smiřoval
rozvaděné, namlouval nevěsty, byl sekundantem
při 5 soubojích, bydlel najednou na 5 místecha
sotva měl jaké jmění, kromě toho, co měl na sobě
„A, Sášo!“ zavolal naň jakýsi kupec, který
si vyjel na nádraží, aby se tu setkal s někým
z Nižního.
Murmolkin
Sáša
14
article
Sáša se ohlédl, popošel ke kupcovi, objal
jej, políbil a zavedl k buffetu, zavolav na sklep-
níka: „Dvě velké číšky koňaku!“
„Děkuji, Sášo, nemám chuti,“ zdráhals
kupec.
„Nebuď, Míšo, vypijem si, brachu!“
„Tu máš, udělá Míšu z Jefrema,“ zasmálse
kupec. Sáša se koukl na něho udiveně.
„Jak? Z Jefrema? Či jmenuješ se Míša?“
„Ani pomyšlení. Ty's mne první tak po-
„Kdo jsi tedy? Jak je tvé jméno?“-
„Ukropov se jmenuji.
„Nevím se pamatovat. Já myslil, že js
Míša.
„Nikoli.
„Kde pak jsme se poznali?“
„U Těstova na jaře — byl's tam s Mor
daškinem a s Kalačikovem ..
„A, pamatuji se, pamatuji!... Jefrem
pravíš?
„Ano, Ukropov.
„Těší mne velice. Nu, vypijem něco na tvé
zdraví... Co budeme pít v stoje?... Sedněme
si... Hej, ty, fraku, dones láhvičku koňaku!“
Kupec se vzpíral, ale Sáša jej posadil, na-
léval, nazývaje ho Jášou, aniž by se tuze za-
jímal, kdo to s ním sedí. Sáša pil, pleskal, po-
zpěvoval si a „chlemtal“ číšku za číškou.
„Nu, jaký byl jarmark, Sášo?“ tázal se
kupec.
„Nevím, brachu, neviděl jsem“ — odvěti
„Vždyť přece jedeš z Nižního?“
„Z Nižního, kamaráde, ale jarmarku jsem
neviděl... To jsme se měli, Jášo! Mutovkina
znáš? Vzkazuje tě pozdravovat.
„Mutovkina neznám.
„To tak! Pozdravuje tě — pozdravuj Jášu
mi pravil.
„Vždyť já nejsem Jáša, jsem Jefrem. ..“
Sáša
Míša
Jáša
Jefr
Jefrema
16
article
Sáša.
Sáša.
„E, to je jedno, na to se plivá ... To jsme
se ti měli dobře! Když jsem tam přijel, byl Mu-
tovkin na nádraží, šli jsme hned k němu a dali
jsme se do hry!... K ránu jsme se octli někde
ve vesnici po parníku. Ach, to bylo rozkošné!“
„Kde pak jste to byli vlastně?
„Nevím, bratře, nevím... Potom jsme jeli
kamsi dál, ale už si nevzpomenu, kam to, protože
jsem přišel k sobě až v Mutovkinově bytu. Přijel
tam také Proška ... Znáš Proška?“
„Kdo je to?“
„Nevím, jak se jmenuje příjmením, takový
je ryzý, tlustý... Chlapík je to, platil šampaň-
ské a potom jsme kamsi odjeli... To bylo ve-
selo, Jášo!... Na nádraží mne vyprovázeli ně-
jací Francouzi.
„Jací Francouzi?“
„Takoví černí jacísi... Kam pak z ná-
draží půjdeš?“
„Pojedu domů.
„Co—o? Blázníš? Pojedem do Ermitáže
a potom musíme navštívit Yvettu . ..
„Jakou Yvettu?
„Nu, Yvettu, krásnou blondýnku, nad kterou
tvůj bratr byl u vytržení.
„Žádné Yvetty neznám . ..
„To je jedno!... Nechceš-li k Yvettě, po-
jedem do Parku, vezu z Nižního novou píseň,
cigáni se jí musejí naučit... Zaplať koňak,
Jášo, a pojedem ..
„Nemohu, brachu, nemohu.
„To není po kamarádsku!“
„Mne čekají doma.
„Nu, čert tě vezmi, pojedu k Feďovi...
s bohem, pozdravuj ženušku . ..
„Nejsem ženat.
„Nejsi? Nu, tak, až se oženíš, pak ji po-
zdravuj! Na shledanou!“
Sáša stiskl příteli ruku a vyšel z nádraží.
Kupec hodil hlavou za ním a zasmál se.
Přel. J. Kojecký.
Sáša
Prošek
Nevím
Jáša
Francouz
Yvetta
Feďa
J Kojecká
Ermitáž