ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 78588870-71f0-11dc-938a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 17 celkem · entity: person 51, place 23, org 7, work 1
1 masthead
Románová příloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 79. ze dne 19. března 1904.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Veterán brigantstva. Z Říma se oznamuje Těchto dnů zemřel na najatém statku v Calabri sedmdesátiletý stařec, jehož podle jeho vzezření by by každý považoval za starého poctivce a přece byl tento ctihodný patriarcha bývalý pověstný briganti jeden z nejhorších, jakého Calabrie kdy měla. Když se byla vojska Viktora Emanuela II. a Garibalda spojila u Galty, kdež se jim vojsko neapolských Bourbonů vzdalo, utvořily zbytky bourbonského vojska nebezpečné lupičské tlupy, k nimž se ovšem připojili četní lupiči a nespokojenci. Znepokojovali zejmena jihoitalské kraje a královské četnictvo mohlo ony končiny sprostiti lupičů teprve po dlouholetých zuřivých bojích. Ze všech těchto lupičských tlup byla nejpověstnější tlupa náčelníků Giuseppa Carusaa
Viktor Emanuel Garibald Galt Bourbon Carusaa Řím
4 article
Ferdinanda Crocia, kteří sebrali přes 1000 mužů a tvořili takto hotovou lupičskou armádu. Prvním »dů- stojníkem« obou těchto loupežnických hejtmanů byl jakýs Antonio Boccella, jenž byl daleko široko po- věstný svou ukrutností. Otec jeho byl kdysi na křivé obvinění odylečen do žaláře. Tato nespravedli- vost rozhořčila jej tou měrou, že přísahal hroznou pomstu a dal se k lupičům. Dostál slovu. Při první srážce se řadovým vojskem zajal důstojníka bersa- glierů a poslal jej s uříznutým nosem nazpěť do jeho posádky. Tento ukrutný způsob pomsty rozhlá- sil jej záhy po celém kraji. Nazývali ho Mozzanas (řezač nosů) a aby si toto přijmí lépe zasloužil, uře- zával Antonio Roccella nosy všem královským vojá- kům, kteří se mu dostali do rukou. Ale konečně byl Mozzanasi ve srážce zraněn a zajat. Když byl vyléčen, odsoudil jej vojenský soud k smrti a sice měl býti zastřelen od zadu. Avšak v předvečer své popravy dal se bandita předvést k okresnímu veliteli, gene- rálu Jontanovi a slíbil mu, že mu zradí útulek ná- čelníka lupičů Giuseppa Carusia, bude-li mu trest smrti proměněn v žalář. Svoleno k tomu a lupič Mozzanasi stal se zrádcem. Když později dostal mi- lost a byl propuštěn ze žaláře, vrátil se do své otčiny a stal se opět sedlákem. Ačkoliv ukrutnosti ty byly krajanům jeho známy, požíval přece mezi nimi značné vážnosti.
Crocio Boccell Dostál Mozzanas Roccell Carusius Mozzanasi
5 article
= Zlořády v řeckých vězeních daly podnět k hrozné vraždě. Přítel našeho listu píše námz Athén: Již několikráte jsme upozornili na hrozné zlořády, jež panují ve zdejších žalářích a jež nemají ani v Turecku podobných a každý takřka den při- náší nové na jevo. Mnohé z nich jsou skoro víře ne- podobny a mají truchlivé následky. Tak slavil tuto sobotu ve vesnici Menidi u Athén tamější rolník Mus- takato svatbu a aby mohl jeho bratr, který sedí ve vězení odsouzen na deset let těžkého žaláře, zúčast- niti se jí, vymohl mu od svědomitých strážců k tomu účelu krátkou dovolenou. Vězeň pak pozval si ještě svého kollegu Katoru, taktéž uvězněného a oba odebrali se večer v kočáře tajně do Menidi na svatbu, na které se až do rána při hostině bavili. Vracejíce se o třech hodinách ráno domů, nebo správněji ře- čeno do vězení, počali se v kočáře práti, při čemž Katora svým ostrým nožem (jaký vězňové mají k osobní ochraně v řeckých vězeních!!) zasadil Mustakatovi tolik smrtelných ran, že nešťastník v kočáře skonal, načež utekl. Zděšený kočí dovezl mrtvolu k první četnické stanici, kde událost oznámil stráži. Odtud vrátil se v průvodu jakéhos četníka do Menidi, kde zastihl ještě svatebčany při tanci a radovánkách a kde složil mrtvolu přede dveře. Sotva že četník oznámil vraždu bratrovi zavražděného, proměnila se veselost v pláč a nářek. Několik četníků vydalo se hned na cestu, by pronásledovali a zatkli vraha, ale jest pochybno, že se jim to podaří, neboť ten jest zběhlý zločinec, který se zná v tamějších horách.
Mustakat Atény Turecko Menidi Musa
6 article
Událost ta jest však charakteristická pro správu vě zení a každý si může představiti, jaké svobody po- žívají menší zločinci nebo bohatí vězňové, když strážcové sprostým zločincům za malé zpropitné do- volují tajně výlety na svatbu! = Přes stokrát se stěhovali. »Pohledněte jen na klobouk mé manželky a na její drahocenné prsteny a konečně na její růžové líce a pak mi řekněte, zdali vypadá, jako bych na její výživu, aneb na výživu na- šeho dítěte pranic nepřispíval.« — Tímto způsobem oslovil ve čtvrtek Thomas Whalen, který byl obviněn, že manželku a dítě zanedbává, soudce Flammerau policejního soudu v Harlemu, Nový York. Na to před- nesla svou stížnost paní Whalenová a mezi jiným pravila: »Jsem vdána sedm let, avšak za tuto dobu stěhovali jsme se 110 poněvadž se můj manžel zdrá- hal platiti nájemné. Bydlela jsem takřka stále v ex- pressním voze; bylo to věčné potulování z místa na místo. Peníze dostala jsem od manžela zřídka kdy do rukou a když jsem peníze nutně potřebovala, musila jsem čekati, až usnul. Pak jsem mu prohle- dala kapsy a co jsem nalezla, ponechala jsem si. Tímto způsobem získala jsem na manželu průměrně 3 dol. týdně a to přece nestačilo na výživu moua mého dítěte.« — Soudce nařídil Whalenovi, že musí své manželce platiti 8 dol. týdně. = O potopení francouzského osobního parníku »Cambodge« oznamuje se z Marseillu. Pošta, jež sem došla z dalekého východu, přináší zprávu o potopení parníku »Cambodge« dne 8. února mezi předhořím Saint Jacques a majákem Cautien. Parník opustil Saigon asi se sto cestujícími a mužstvem 40 mužů.
Thomas Whalen Whalenová Saint Jacques Cautien Harlem Nová York Marseille Saigon
7 article
Záhy byl postižen prudkou bouří, jež dosáhla vrchole poblíže majáku Cautien. Mocné vlny převalovaly se přes loď, jež se počala plnit vodou a klonila se na bok. Mezi pasažery nalezaly se ženy a děti, jež byly napadeny šílenou úzkostí. Vlny se neustále převalo- valy přes palubu a každá z těchto vln strhla s sebou as 20 osob. Ti, kdož zůstali na živu, drželi se sto- žárů a komínů, jež jěště vyčnívaly z vody, když se loď potopila na místě jen 40 stop hlubokém. Avšak mnozí únavou pozbyli síly a klesli do hlubiny. Když konečně přibyl parník »Namviank« na pomoc, mohl zachrániti již jen 40 osob, mezi nimi toliko dva Evro- pany. Zachránění dopraveni nazpět do Saigonu. »Cam- bodge« byl parník o 2590 tun a náležel společnosti Messageries Fluviales v Marseillu. = Železnice kapsko-kahýrská bude dle zpráv z Londýna během příštího měsíce zřízena až k řece Zambezi. První přímý vlak pojede v dubnu nebo v květnu z Capetownu k Zambezi. Dne 1. února byly položeny koleje až na vzdálenost 48 mil k peřejím Viktoriiným a konány horlivě předběžné práce ke zřízení velkého železničního mostu přes Zambezi. První část konstrukce jest již na cestě do jižní Afriky a ostatní části budou následovati co možná brzy. takže bude most hotov bezpochyby již během letoš- ního roku. Dohotovením mostu a provedením trati až k peřejím Viktoriiným, jest nynější smlouva pod- nikatelstva provedena. V nejbližší době zadána bude
Viktoriin Saigon Camelopardalis Marseille Londýn Zambezi jižní Afrika Messagery Fluviale
8 article
stavba trati od Zambezi na severovýchod až k Bro- kenhillu v délce 350 mil. Stavba této trati má zapo- číti co nejdříve. Zemřelí v Praze. Dne 13. března 1904: Kopecký Vavřinec, býv. vrch. kočí, 85 roků, 127—II. Sugdolova Anna, dcera obchodního příručího, 21/2 roku, 1065—II. — Ve vše- obecné nemocnici: Salus Oskar, komptoirista, 32 roky.
Sugdolův Anna Zambezi Bro Praha Kopecká Vavřinec Salus Oskar
9 title
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král Praha
10 article Národní divadlo.
Národní divadlo. O 3. hod. odpoledne. V sobotu 19. března. Orfeus v podsvěti. Komická opereta o 4 dějstvích. Složil J. Offenbach. Text dle Cremieuxa přeložil V. Beníšek. Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing. 137. hra v předpl. V sobotu 19. března. (1. čtvrtka.) Hoffmannovy povídky. Fantastická opera o třech dějstvích s prologema epilogem. Složil J. Offenbach. Text napsal J. Barbier. Přeložil J. V. Novotný. Dirigent Moric Anger. Režisér Robert Polák. Konec po 1/210. hod. Začátek o 7. hod. Po prvním dějství přestávka. Začátek o půll 3. hod V neděli 20. března. Carův kurýr. Večer v předplacenít Nikolaj Artěmjevič Ševeljov z Moskvy j.h. Eugenij Oněgin.
Orfeus Složil J Offenbach Cremieuxa V Beníšek Anger Krössing Hoffmannův J Barbier J V Novotná Robert Polák Carův Artěmjevič Eugenij Oněgin Moskva národní divadlo
11 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 1/48. hod. V sobotu 19. března. Ve prospěch nemocných členů Prvního vzáj. se podpor. spolku dělníků zámečnických v Praze. Se svolením sl. správy Nár divadla. Po páté: Vojtěch Žák výtečník. Drama o 5 jed. od Lad. Stroupežnického. Režisér Frant. Šípek.
Žák Stroupežnický František Šípek Praha lidový divadlo národní divadlo
12 article Aréna na Smíchovň (blíže Paladkého
Aréna na Smíchovň (blíže Paladkého V sobotu 19. března Začátek o 7. hod. To nejlepší číslo. Fraška o 3 jedn. Napsali L. Krenn a K. Lindau. Přeložil a scenoval Josef Kubík. Hudbu složil Hol- länder a Fall. Režisér Jan Kubík. na Král.
Fraško L Krenn Kubík Král
13 article Pištěkovo lidové divadlo vrohradeoh
Pištěkovo lidové divadlo vrohradeoh Začátek o 7. hod. V sobotu 19. března. Lidové představení za poloviční ceny. Hoši z osmnácté chasy. Obraz ze života se zpěvy o 3 jedn. Svobodně zpra- coval (dle Ot. Langera) Jindt. Bö bm. — 260 —
Otakar Langer Jindt Pištěkův lidový divadlo
14 article
»Nuže, učiňte, jak vám radím. Přichystejte zava- zadla svá a odjeďte v kraje, nad nimiž se stálý blankyt rozkládá, do Španělska neb Alžírska a vezměte pannu de Riverolles s sebou: chmurné myšlenky odlétnou tam samy sebou. Slunce vrátí jí veselí i zdraví.« Maintrel stiskl ruku plukovníkovu a odešel. Plukovník, když osaměl s madame de Riverolles, pojal ruce její v dlaně svoje a děl jí, pohlížeje jí přím do očí: »Drahá přítelkyně má, veliký zármutek váš, jejž jasně u vás pozoruji, není nijak přirozeným . . . Skrý- váte mi nějakou věc . . . Proč? .. . Nechcete mi opravdu říci, co vás činí tak nešťastnou?« »Nikoli, milý příteli, mýlíte se, ujišťuji vás, že mne vidíte smutnější, nežli jak jsem jí skutečně !« »Vsadil bych se, že běží tu také o peněžní ztráty. On prohrál opět mnoho a vy jste prosila . .« Paní de Riverolles přerušila švakra svého živě: »Ne! Ne! Nikterak! Naopak, když jsem jej viděla, měl celé bohatství v rukou !« »A nepsal vám? Nedal o sobě nejmenší známky života ?« »Ne! Nepsal ani slova.« »Zlotřilý hoch !«
Riverolles Španělsko Alžírsko
15 article »Co mne znepokojuje, co mne rmoutí, jest právě
»Co mne znepokojuje, co mne rmoutí, jest právě jen bolesť Lauřina !« »Třeba ji provdati !« »Ano, zajisté, myslím na to sama . . . běží ale o vážnou věc. Nechtěla bych tu nic ukvapiti. Sňatek
Lauřin
16 article
Když plukovník de Riverolles vrátil se domů, shledal tam již doktora Maintrela, jenž hovóřil právě s paní de Riverolles. Laura byla se vrátila již do své komnaty. Plukovník tázal se: »Nuže, doktore, co soudíte o naší nemocné ? Prosím vás ale, odpovězte mi v každém případě upřímně « »Nevidím příčiny, abych předpisoval něco po stránce čistě lékařské. Řekl jsem to již paní de Riverolles. Znám Lauru již od narození jejího, není churava v pravém slova smyslu; nynější její nervosnost, kteráž by ovšem časem mohla vésti k povážlivějším důsledkům, jest rázu ryze duševního. Dítě to trpí . . . Skrývá nějakou bolest. Bo- lest, jejíž příčinu nechce říci. Ale právě příčinu tu dlužno znáti, aby bylo možno ji vyhojiti.« Plukovník de Riverolles tázal se švakrové své: »Netušíte, odkud by plynouti mohl její žal, šve- kruše milá?« »Kdybych to věděla, příteli náš, dovedla bych ji už vyhojit, ale nevím nie o tom . . . Tázala jsem se ji Zaprodáni nepřitel.
Riverolles Maintrel Laura
17 title
Úzkosti matčiny.