1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 79. ze dne 19. března 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Veterán brigantstva. Z Říma se oznamuje
Těchto dnů zemřel na najatém statku v Calabri
sedmdesátiletý stařec, jehož podle jeho vzezření by
by každý považoval za starého poctivce a přece byl
tento ctihodný patriarcha bývalý pověstný briganti
jeden z nejhorších, jakého Calabrie kdy měla. Když
se byla vojska Viktora Emanuela II. a Garibalda
spojila u Galty, kdež se jim vojsko neapolských
Bourbonů vzdalo, utvořily zbytky bourbonského
vojska nebezpečné lupičské tlupy, k nimž se ovšem
připojili četní lupiči a nespokojenci. Znepokojovali
zejmena jihoitalské kraje a královské četnictvo mohlo
ony končiny sprostiti lupičů teprve po dlouholetých
zuřivých bojích. Ze všech těchto lupičských tlup byla
nejpověstnější tlupa náčelníků Giuseppa Carusaa
Viktor
Emanuel
Garibald
Galt
Bourbon
Carusaa
Řím
4
article
Ferdinanda Crocia, kteří sebrali přes 1000 mužů a
tvořili takto hotovou lupičskou armádu. Prvním »dů-
stojníkem« obou těchto loupežnických hejtmanů byl
jakýs Antonio Boccella, jenž byl daleko široko po-
věstný svou ukrutností. Otec jeho byl kdysi na
křivé obvinění odylečen do žaláře. Tato nespravedli-
vost rozhořčila jej tou měrou, že přísahal hroznou
pomstu a dal se k lupičům. Dostál slovu. Při první
srážce se řadovým vojskem zajal důstojníka bersa-
glierů a poslal jej s uříznutým nosem nazpěť do
jeho posádky. Tento ukrutný způsob pomsty rozhlá-
sil jej záhy po celém kraji. Nazývali ho Mozzanas
(řezač nosů) a aby si toto přijmí lépe zasloužil, uře-
zával Antonio Roccella nosy všem královským vojá-
kům, kteří se mu dostali do rukou. Ale konečně byl
Mozzanasi ve srážce zraněn a zajat. Když byl vyléčen,
odsoudil jej vojenský soud k smrti a sice měl býti
zastřelen od zadu. Avšak v předvečer své popravy
dal se bandita předvést k okresnímu veliteli, gene-
rálu Jontanovi a slíbil mu, že mu zradí útulek ná-
čelníka lupičů Giuseppa Carusia, bude-li mu trest
smrti proměněn v žalář. Svoleno k tomu a lupič
Mozzanasi stal se zrádcem. Když později dostal mi-
lost a byl propuštěn ze žaláře, vrátil se do své
otčiny a stal se opět sedlákem. Ačkoliv ukrutnosti
ty byly krajanům jeho známy, požíval přece mezi
nimi značné vážnosti.
Crocio
Boccell
Dostál
Mozzanas
Roccell
Carusius
Mozzanasi
5
article
= Zlořády v řeckých vězeních daly podnět
k hrozné vraždě. Přítel našeho listu píše námz
Athén: Již několikráte jsme upozornili na hrozné
zlořády, jež panují ve zdejších žalářích a jež nemají
ani v Turecku podobných a každý takřka den při-
náší nové na jevo. Mnohé z nich jsou skoro víře ne-
podobny a mají truchlivé následky. Tak slavil tuto
sobotu ve vesnici Menidi u Athén tamější rolník Mus-
takato svatbu a aby mohl jeho bratr, který sedí ve
vězení odsouzen na deset let těžkého žaláře, zúčast-
niti se jí, vymohl mu od svědomitých strážců k tomu
účelu krátkou dovolenou. Vězeň pak pozval si ještě
svého kollegu Katoru, taktéž uvězněného a oba odebrali
se večer v kočáře tajně do Menidi na svatbu, na
které se až do rána při hostině bavili. Vracejíce se
o třech hodinách ráno domů, nebo správněji ře-
čeno do vězení, počali se v kočáře práti, při čemž
Katora svým ostrým nožem (jaký vězňové mají k osobní
ochraně v řeckých vězeních!!) zasadil Mustakatovi
tolik smrtelných ran, že nešťastník v kočáře skonal,
načež utekl. Zděšený kočí dovezl mrtvolu k první
četnické stanici, kde událost oznámil stráži. Odtud
vrátil se v průvodu jakéhos četníka do Menidi, kde
zastihl ještě svatebčany při tanci a radovánkách a
kde složil mrtvolu přede dveře. Sotva že četník
oznámil vraždu bratrovi zavražděného, proměnila se
veselost v pláč a nářek. Několik četníků vydalo se
hned na cestu, by pronásledovali a zatkli vraha, ale
jest pochybno, že se jim to podaří, neboť ten jest
zběhlý zločinec, který se zná v tamějších horách.
Mustakat
Atény
Turecko
Menidi
Musa
6
article
Událost ta jest však charakteristická pro správu vě
zení a každý si může představiti, jaké svobody po-
žívají menší zločinci nebo bohatí vězňové, když
strážcové sprostým zločincům za malé zpropitné do-
volují tajně výlety na svatbu!
= Přes stokrát se stěhovali. »Pohledněte jen na
klobouk mé manželky a na její drahocenné prsteny
a konečně na její růžové líce a pak mi řekněte, zdali
vypadá, jako bych na její výživu, aneb na výživu na-
šeho dítěte pranic nepřispíval.« — Tímto způsobem
oslovil ve čtvrtek Thomas Whalen, který byl obviněn,
že manželku a dítě zanedbává, soudce Flammerau
policejního soudu v Harlemu, Nový York. Na to před-
nesla svou stížnost paní Whalenová a mezi jiným
pravila: »Jsem vdána sedm let, avšak za tuto dobu
stěhovali jsme se 110 poněvadž se můj manžel zdrá-
hal platiti nájemné. Bydlela jsem takřka stále v ex-
pressním voze; bylo to věčné potulování z místa na
místo. Peníze dostala jsem od manžela zřídka kdy
do rukou a když jsem peníze nutně potřebovala,
musila jsem čekati, až usnul. Pak jsem mu prohle-
dala kapsy a co jsem nalezla, ponechala jsem si.
Tímto způsobem získala jsem na manželu průměrně
3 dol. týdně a to přece nestačilo na výživu moua
mého dítěte.« — Soudce nařídil Whalenovi, že musí
své manželce platiti 8 dol. týdně.
= O potopení francouzského osobního parníku
»Cambodge« oznamuje se z Marseillu. Pošta, jež sem
došla z dalekého východu, přináší zprávu o potopení
parníku »Cambodge« dne 8. února mezi předhořím
Saint Jacques a majákem Cautien. Parník opustil
Saigon asi se sto cestujícími a mužstvem 40 mužů.
Thomas Whalen
Whalenová
Saint Jacques
Cautien
Harlem
Nová York
Marseille
Saigon
7
article
Záhy byl postižen prudkou bouří, jež dosáhla vrchole
poblíže majáku Cautien. Mocné vlny převalovaly se
přes loď, jež se počala plnit vodou a klonila se na
bok. Mezi pasažery nalezaly se ženy a děti, jež byly
napadeny šílenou úzkostí. Vlny se neustále převalo-
valy přes palubu a každá z těchto vln strhla s sebou
as 20 osob. Ti, kdož zůstali na živu, drželi se sto-
žárů a komínů, jež jěště vyčnívaly z vody, když se
loď potopila na místě jen 40 stop hlubokém. Avšak
mnozí únavou pozbyli síly a klesli do hlubiny. Když
konečně přibyl parník »Namviank« na pomoc, mohl
zachrániti již jen 40 osob, mezi nimi toliko dva Evro-
pany. Zachránění dopraveni nazpět do Saigonu. »Cam-
bodge« byl parník o 2590 tun a náležel společnosti
Messageries Fluviales v Marseillu.
= Železnice kapsko-kahýrská bude dle zpráv
z Londýna během příštího měsíce zřízena až k řece
Zambezi. První přímý vlak pojede v dubnu nebo
v květnu z Capetownu k Zambezi. Dne 1. února byly
položeny koleje až na vzdálenost 48 mil k peřejím
Viktoriiným a konány horlivě předběžné práce ke
zřízení velkého železničního mostu přes Zambezi.
První část konstrukce jest již na cestě do jižní Afriky
a ostatní části budou následovati co možná brzy.
takže bude most hotov bezpochyby již během letoš-
ního roku. Dohotovením mostu a provedením trati
až k peřejím Viktoriiným, jest nynější smlouva pod-
nikatelstva provedena. V nejbližší době zadána bude
Viktoriin
Saigon
Camelopardalis
Marseille
Londýn
Zambezi
jižní Afrika
Messagery Fluviale
8
article
stavba trati od Zambezi na severovýchod až k Bro-
kenhillu v délce 350 mil. Stavba této trati má zapo-
číti co nejdříve.
Zemřelí v Praze.
Dne 13. března 1904: Kopecký Vavřinec, býv.
vrch. kočí, 85 roků, 127—II. Sugdolova Anna, dcera
obchodního příručího, 21/2 roku, 1065—II. — Ve vše-
obecné nemocnici: Salus Oskar, komptoirista,
32 roky.
Sugdolův
Anna
Zambezi
Bro
Praha
Kopecká Vavřinec
Salus Oskar
9
title
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
10
article
Národní divadlo.
Národní divadlo.
O 3. hod. odpoledne.
V sobotu 19. března.
Orfeus v podsvěti.
Komická opereta o 4 dějstvích. Složil J. Offenbach.
Text dle Cremieuxa přeložil V. Beníšek. Dirigent
Moric Anger. Režisér Adolf Krössing.
137. hra v předpl.
V sobotu 19. března.
(1. čtvrtka.)
Hoffmannovy povídky.
Fantastická opera o třech dějstvích s prologema
epilogem. Složil J. Offenbach. Text napsal J. Barbier.
Přeložil J. V. Novotný. Dirigent Moric Anger. Režisér
Robert Polák.
Konec po 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o půll 3. hod
V neděli 20. března.
Carův kurýr.
Večer v předplacenít
Nikolaj Artěmjevič Ševeljov z Moskvy j.h.
Eugenij Oněgin.
Orfeus
Složil
J Offenbach
Cremieuxa
V Beníšek
Anger
Krössing
Hoffmannův
J Barbier
J V Novotná
Robert Polák
Carův
Artěmjevič
Eugenij Oněgin
Moskva
národní divadlo
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 1/48. hod.
V sobotu 19. března.
Ve prospěch nemocných členů Prvního vzáj. se
podpor. spolku dělníků zámečnických v Praze.
Se svolením sl. správy Nár divadla.
Po páté: Vojtěch Žák výtečník.
Drama o 5 jed. od Lad. Stroupežnického. Režisér
Frant. Šípek.
Žák
Stroupežnický
František
Šípek
Praha
lidový divadlo
národní divadlo
12
article
Aréna na Smíchovň (blíže Paladkého
Aréna na Smíchovň (blíže Paladkého
V sobotu 19. března
Začátek o 7. hod.
To nejlepší číslo.
Fraška o 3 jedn. Napsali L. Krenn a K. Lindau.
Přeložil a scenoval Josef Kubík. Hudbu složil Hol-
länder a Fall. Režisér Jan Kubík.
na Král.
Fraško
L Krenn
Kubík
Král
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vrohradeoh
Pištěkovo lidové divadlo vrohradeoh
Začátek o 7. hod.
V sobotu 19. března.
Lidové představení za poloviční ceny.
Hoši z osmnácté chasy.
Obraz ze života se zpěvy o 3 jedn. Svobodně zpra-
coval (dle Ot. Langera) Jindt. Bö bm.
— 260 —
Otakar
Langer
Jindt
Pištěkův lidový divadlo
14
article
»Nuže, učiňte, jak vám radím. Přichystejte zava-
zadla svá a odjeďte v kraje, nad nimiž se stálý blankyt
rozkládá, do Španělska neb Alžírska a vezměte pannu de
Riverolles s sebou: chmurné myšlenky odlétnou tam
samy sebou. Slunce vrátí jí veselí i zdraví.«
Maintrel stiskl ruku plukovníkovu a odešel.
Plukovník, když osaměl s madame de Riverolles,
pojal ruce její v dlaně svoje a děl jí, pohlížeje jí přím
do očí:
»Drahá přítelkyně má, veliký zármutek váš, jejž
jasně u vás pozoruji, není nijak přirozeným . . . Skrý-
váte mi nějakou věc . . . Proč? .. . Nechcete mi opravdu
říci, co vás činí tak nešťastnou?«
»Nikoli, milý příteli, mýlíte se, ujišťuji vás, že mne
vidíte smutnější, nežli jak jsem jí skutečně !«
»Vsadil bych se, že běží tu také o peněžní ztráty.
On prohrál opět mnoho a vy jste prosila . .«
Paní de Riverolles přerušila švakra svého živě:
»Ne! Ne! Nikterak! Naopak, když jsem jej viděla,
měl celé bohatství v rukou !«
»A nepsal vám? Nedal o sobě nejmenší známky
života ?«
»Ne! Nepsal ani slova.«
»Zlotřilý hoch !«
Riverolles
Španělsko
Alžírsko
15
article
»Co mne znepokojuje, co mne rmoutí, jest právě
»Co mne znepokojuje, co mne rmoutí, jest právě
jen bolesť Lauřina !«
»Třeba ji provdati !«
»Ano, zajisté, myslím na to sama . . . běží ale
o vážnou věc. Nechtěla bych tu nic ukvapiti. Sňatek
Lauřin
16
article
Když plukovník de Riverolles vrátil se domů, shledal
tam již doktora Maintrela, jenž hovóřil právě s paní de
Riverolles.
Laura byla se vrátila již do své komnaty.
Plukovník tázal se:
»Nuže, doktore, co soudíte o naší nemocné ? Prosím
vás ale, odpovězte mi v každém případě upřímně «
»Nevidím příčiny, abych předpisoval něco po stránce
čistě lékařské. Řekl jsem to již paní de Riverolles. Znám
Lauru již od narození jejího, není churava v pravém slova
smyslu; nynější její nervosnost, kteráž by ovšem časem
mohla vésti k povážlivějším důsledkům, jest rázu ryze
duševního. Dítě to trpí . . . Skrývá nějakou bolest. Bo-
lest, jejíž příčinu nechce říci. Ale právě příčinu tu dlužno
znáti, aby bylo možno ji vyhojiti.«
Plukovník de Riverolles tázal se švakrové své:
»Netušíte, odkud by plynouti mohl její žal, šve-
kruše milá?«
»Kdybych to věděla, příteli náš, dovedla bych ji
už vyhojit, ale nevím nie o tom . . . Tázala jsem se ji
Zaprodáni nepřitel.
Riverolles
Maintrel
Laura
17
title
Úzkosti matčiny.