ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 78537f60-71f0-11dc-af45-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 18, person 31, work 4, org 4
1 masthead
V Praze, v sobotu dne 19. Dřezna.
Praha
2 masthead
K číslu 79. Čislo v Praze za 2b a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article Válka.
Válka. Officiální zpráva ruská. Z Petrohradu, 18. března. (C.-B.) V tele- gramu, zaslaném dnes místodržitelem Alexě- jevem z Mukdenu carovi Mikulášovi, se praví: Generál Mičenko oznamuje na základě in- formací z Peňňanu, že tam jest nepřá- telská pěchota s několika děly a že Korejci dovážejí nepříteli potraviny. Nepřátelskou jízdu ve větším počtu není viděti, nýbrž jen menší oddíly. Ruská hlídka odkryla na řece Cen-Gane, pět verst od Andžu, nepřátelskou pěchotu, kte- rá zahájila palbu a zastřelila jed- noho ruského koně. Posice Rusů. Z Londýna, 19. března. (C.-B.) »Daily Chronicle« oznamuje z Tokia ze včerejška Veškeré ruské vojsko až na 200 kozáků ustoupilo za řeku Jalu. Kozáci hlidkují mezi řekou Jalem a Peňňanem. 40.000 mužů je sou- středěno u Kjenlienšenu. Mez touto osadou a Aontunem jsou rozestaveny na 400 yardů kozácké hlídky vždy po pěti mužích. Porušení neutrality Čínou. Z Londýna, 18. března. (C.-B.) »Standard« oznamuje z Tjencinu: Ruský vysl ane v Pekině Lesar opakoval protes svůj proti vysílání čínského voj- ska za »velkou zeď« a žádá za od- volání vojska, poněvadž by jinak Rusko bylo nuceno míti za to, že Čína porušila neutralitu na pro- spěch Japonska. Lesar opakoval, že při nejmenším pohybu vojska čínského vtrhne ruské vojsko do Pekinu. Proslýchá se, že Čín odpoví, že se zdráhá své vojsko od- vola ti.
Mikuláš Mičenko Korejec Rus Kozák Petrohrad Mukden Andža Londýn Jal Čína Rusko Japonsko Peking Daily Chronicle
6 article
(Ostatní zprávy viz na str. 3)
7 article Telefonické zprávy „Nár. Listů. K zituaci.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. K zituaci. Z Vídně, 19. března. Politická situace po suzuje se po pokusu, zahájeném polským klubem
Vídeň
8 article
různě. Vládním listům ovšem záleží na tom, aby konstatovaly a rozhlásily do všech konců světa, že nastalo podstatné zlepšení. V tomto tonu píší také žurnály, vládě sloužící. »Neue Freie Presse« je dosti kritickou, ba pessi- mistickou. Vládní »Fremdenblatt« pronáší se Zástupcové Čechův a Němců často již seděliu společných stolů konferenčních a rozešli se potom ještě rozhněvanější než před tím. Př to však mnoho by bylo získáno, kdyby po vý- buších národního antagonismu, který se přestě- hoval v posledních dnech na ulici, opět roko- vali společně. Obě strany mohou býti jisty, že také nejnepatrnější zárodky smíru, které by se při tom ukázaly, byly by vítány s povděkem celým Rakouskem a pěstovány co nejpečlivěji vládou, jejížto chef hned na počátku své působ- nosti vyslovil, že dorozumění mezi Čechya Němci a ozdravění parlamentu je jeho cílem hlavním.
Čechův Němec Rakousko Neue Frei Presse
9 article
Jenže dr. Körber za čtyři roky pro tento první a hlavní svůj cil ničeho ne- učinil, nýbrž se ho vzdaluje čím dál tím více. Z Vídně, 19. března. »Neues Wiener Tagblatt« uveřejňuje rozmluvu s čelným po- slancem německým, očividně s dr. Urbanem, který pravil: »Protože německé strany trvají na junctim obstrukce na říšské radě a sněmu zem- ském, je možným obnoviti dělnost říšské rady a sněmu českého jen v tom případě, bude-li celý soubor německo-české otázky vzat na přetšes. To však nevýlučuje, aby o pořadu otázek, jež se dostanou k rozřešení, vymáháno bylo doroz- umění. Vždyť hlavní požadavek Čechů, zavedení vnitřní češtiny, logicky předpokládá, aby alespon ono území, ve kterém tato nová regulace má se státi právoplatnou, bylo zevrubně udáno a ohra- ničeno. Měřítkem při tom může býti jen národní složení obyvatelstva v jednotlivých územích správních, čímž hlavní postulát německých poslanců, kteří žádají především stanovenía ohraničení německého, českého a smíšeného území, jest odůvodněn. Ve světle tohoto názoru jeví se německo-česká dorozumívací akce spou- tána předpokladem, že pro české postuláty na- lezne se pro ně náležitá kompensace. Závisí tedy na českých stranách, zda přijmou tento modus procedendi.
Körber Urban Čecho Vídeň Neue Wiener
10 article
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
11 article
»Zeit« uveřejňuje tolikéž rozmluvu s ně- jakým nejmenovaným čelným poslancem něme- ckým, který své výklady, prozrazující ostatně naprostou neznalost českého stanoviska, končí slovy: »Jedna věc musí býti na všechen způ- sob vyloučena, nemá-li se vše rozbíti : vměšování vlády. Dr. Körber je jistě obratný muž, ale v německo-českém dorozumí- vání opotřeboval se rozhodně. Hledí se k němu s nedůvěrou tuze velkou, než aby mohl vzíti do rukou nit onu. Němci a Čechové dohod- nou se anebo se nedohodnou.« »Neue Freie Presse« shrnuje své mínění o stavu věcí takto: »Je třeba velkého optimismu, aby člověk rozpoznal, že nastalo zlepšení. Co se vlastně stalo? Poláci sdělili ně- meckým stranám, že by Čechové zastavili ob- strukci, kdyby se splnily tři požadavky jejich: Vniterní čeština, závazný slib české university na Moravě a zastavení obstrukce německé na sněmě zemském. Že Čechové za tyto ústupky Němců by učinili nějaké politické a národní protikoncesse, anebo že by o nich vů- bec chtěli s Němci jednat, o tom Poláci neřekli ničeho, také dle těchto zpráv Čechové trvají pe- vně na svém dosavadním stano- visku intransigentním: buď spl- nění postulátů, nebo obstrukce.
doktor Körber Němec Čecho Polák Neue Frei Presse český univerzita na Morava
12 article
Na jakém základě Poláci převzali svoje pro- středkování, nelze vůbec vystihnouti. Zatím vidí se jen, že jsou Poláci ochotni k vyjedná- vání; o Češích se to neví. Pozorujeme-li tedy české věci střízlivě, nelze nic jiného konstatovat, než že Poláci projevují vůli prostředkovat mezi Němci a Čechy a že Němci neodmítají prostřed- kování to. Ona strana, na které závisí osud parlamentní v první řadě — Čechové — se tom vůbec nepronesla.« Z Vídně, 19. března. »Neue Freie Presses oznamuje, že postup při nových konferencích má býti jiný než při předchozích. Nedojde — dle listu toho — ke společné poradě Němců s Čechy, nýbrž pokládá se prý za věc prospěš- nější, budou-li ministerský předseda a jiní čle- nové vlády na jedné straně konat konference s Němci a na druhé s Čechy. Teprve kdyby se na těchto konferencích nalezly dostatečné styčné body a bylo pozorováno sblížení mezi stranami, začnou konferehce mezi Němcia Čechy.
Polák Čech Němec Čecho Vídeň Čechy Neue Frei PresSES
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Co svatí zavinili. Obrázek z vesničky, vypravuje Milena Anderleova „Slyšíte, Kovářko, nevíte, jak je staré Havlové?“ — „I špatně, moc špatně; dneska u ní byl pan doktor, tak víte, že už s ní musí být zle,“ odpovídala Kovářka Bártové. — „A co to vlastně bylo, teta, nevíte?“ — „I já jen tak něco málo doslechla od dětí a ty vy, sousedko, beztoho znáte, že semelou páté přes deváté a tak nevím paty ani hlavy, co se u těch Havlů stalo.“ — „Tak, když nevíte, nu, to Vám musím přece něco říci“ — honem si přispíšila Kovářka, aby si svou nesdílností přítelkyni narozhněvala: „Jsou to dva blázni, ti Havlovic, chalupu bez dluhů, pěknou, celý den nemusejí běhat tak jako my, z práce do práce — člověk dře jako ten kůň,“ dodala, aby přec ta její práce se ukázala v pravém světle; „syn jejich zrovna nedávno jim psal z vojny, aby si chalupu nechali, že tam zůstane, a oni aby spokojeně se smáli celému světu, tak Pánaboha zlobí a svět se směje jim, rozčilovala se stará Kovářka. Bártovou klípek ten zajímal, proto ani slo- vem Kovářku nevyrušovala, a ta se také ve svém živlu vyrušit nedala a proto dál pokračovala. „To snad víte, že Havel šel se svojí na pouť a při- nesli si sebou dva svaté obrazy. Havel svatého Josefa a Havlová svatou Annu. Přinesli a v do- brotě pověsili nad stůl. Povečeřeli a popovídalí
Anderleův Havel Bárt Bártův Josef Havlovice Havlová svatá Anno
14 article
si o té svaté pouti a mezi řečí, když zapaloval si Havel fajfčičku, povídá: „Poslouchej, Ančičko. ta svatá na mne pořád kouká.“ „E, jdi, ty hloupý, snad by na tebe nekoukala svatá pa- tronka.“ „I jó, koukni, Ančičko, zrovna ta svatá jen na mne.“ — Ančičku už to začínalo zlobit. „To bych já taky musila říct, že na mne tvů, svatý kouká.“ „A bodejť že, zrovna na mne!“ Havel na to. „Ty, klabzubo stará, na tobě by toho uviděl.“ — Do Ančičky jakoby šídlo vjelo. „A na tobě, ty hromotluku, ne?! Myslíš, že svatá Anna neviděla hezčího? To si myslím, to ty bys na takové koukal“ — a div nenatahovala mol- dánky. „No, stará, když myslíš, že se na tvou svatou nemám podívat, tak se mi zas ty na můj obraz ani nepodíváš.“ „Nemusím, ty hrubiáne, nemusím, škytala Havlová; ale já si svůj taky nedám okoukat.“ „A já zas ne svůj, je za mé penize.“ „A můj zase za mé,“ vskočila mu žena do řeči; „to ty bys chtěl, aby se na tebe svatá Anna dívala. A just nebude!“ — A stará Havlová vzala obraz a odnesla ho do vlhké komory, kamž jej pověsila. Jozífek, aby ukázal své ženě také svůj truc, pověsil jej do komory také. Když přišel zpátky do světnice, Ančička se mračila a dál — od slova k slovu — k vůli ubohým svatým byl do- mácí mír ten tam. — — Jen jedinkou postel měli v celé chaloupce. Ančička zrovna nebude prý spát s Jozífkem, když si myslí, že svatá na něj kouká. A Jozífek rovněž tak. Po celé vsi klid a mír, jen u Havlů je zlel Jozífek v jednom koutě jizby, Ančička v druhém.
Havel Ančička Havlová Jozífek Anno
15 article
Aby si Havlová dala aspoň na zem peřinu, i to, to! To je škoda. A spala na holé zemi, ona i její muž jen tak v šatech. V noci byla zima a ti dva na zemi jen jen se klepali. Ale žádný ani muk. Taková je umíněnost těchhle vesničanů. Konečně kýžené ráno a podzimní slunko pohlédlo čtvera- čivě na oba staroušky, jakou tropí komedii. Ha- vel první vstal, protáhl se celý nevyspalý, vzal z hambalků popruh a bez snídaně jel do lesa na dříví. Ančička za chvíli také vstala, ale zrovna se potácela. Hlava jí bolela k rozpuknutí, horko i zima ji rozrážela a na nohou ne a ne se udržet. Chtěla vařit snídani a jít „rosit len“, ale ne- mohla, tak jí bylo zle. K posteli sotva se do- škrábala. Ležela skoro v bezvědomí. Zatím Havel v lese nasekal dříví, narovnal na trakař e mezi prací se zamyslil nad tím, co včera vyvedli. „Jsem to starý blázen,“ si povídal, „jestli pak si to Ančička zasloužila, a když neměla rozumu ona, měl jsem jej mít já.“ Vzal popruh na sebea rychle jel k domovu, mysle, jak asi Ančičku usmíří. Přijel na dvorek, slepice v kurníku kdá- kaly, koza se ozývala hlady ve chlévě a i ty husy byly zavřeny. „Co pak se to stalo, si pomyslil,“ honem postavil dříví u kolničky chvátá do světničky. Tam leží Ančička na posteli, jak v noci v šatech spala, ale celá rozpálena. Havel se ted lekl. Po špičkách se přiblížil k posteli a vzal ženu za ruku a ustrašeně se jí ptal: „Ančičko, 2o pak se ti stalo?“ Havlová otevřela zkalené oči a ze suchých rtů se jí vydralo: „Och, Jo- zífku, mně je špatně, já tě ani nevidím, js
Havlová Havel Ančička