ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 783e8a70-6600-11dc-8aa1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 135, place 95, org 17, work 8
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
31. ledna 1901.
4 masthead
Číslo 31.
5 title
Denní zprávy.
6 article Alois haron Pražák
Alois haron Pražák mrtev!
Alois Pražák
7 article
Z Vídně, 30. ledna. O 110. hodin noční zemřel zde po kratičké nemoci ve věku málem 81 le svob. pán Alois Pražák, prvn český ministr-krajan a zároven 8 let správce ministerstva spra- vedlnosti. V sobotu roznemohl se katarrhem, který sám sebou nebyl povážlivým, ale byl provázen horečkou a záduchou. Lékaři rozpoznali ihned nebezpečí a upo- zornili dítky, že hrozí mrtvice. V neděli bylo pacientu lépe, v pondělí tak dobře, že jeho syn Otakar, poslanec, mohl odjeti do Brna. Dnes však se stav jeho zhoršil a večen následovala bezbolestná smrt. Bar. Alois Pražák, jakkoli jeho zrak by? seslaben a jakkoli nedoslýchal, přece do posledních skoro dnů svého života byl zdráv Dostavil se k zahájení výstavy děl Radim- ského a byl ještě minulý týden přijat císařem ve slyšení. »Moravská Orlice« v pátek měla z jeho péra stať o nutné změně ra- kouské ústavy. Zase odešel jeden veterán, který stal v první řadě zápasníků v boji za právo če- ského jazyka a národa. Skoro půl stolet byl aktivním. Byl osmačtyřicátníkem a nej- čelnějším synem české Moravy. Na říšsk radě se svými krajany nalézal se po boku hr. Hohenwarta, nežli Čechové vrátili se na její půdu. Když pak se vrátili, seděl v ko- runní radě. Nebylo jeho vinou, že jako český ministr nerovnal se agendou svěmu kollegov polskému, napřed bar. Ziemialkowskému. potom Zaleskému. Dle jmena české a polské ministerstvo krajanské bylo stejné, ve skutečnosti však byl mezi nimi podstatný rozdíl. Již proto. že haličské se vžilo, české však bylo ve Vídni snové«. Kromě toho bylo zvykem hr. Taaffa, že dával osobu, nedával však věc Dal Čechům do ministerstva bar. Pražáka jeho působnost v něm však omezoval. T pociťovalo se ještě více, když bar. Pražák pověřen byl zatímní správou ressortu ju- stičního.
Alois Pražák Otakar Radim Hohenwart Čecho Zaleský Taaff Vídeň Brno moravský Orlice Morava
8 article
Protože v Rakousku nejdelší trvání mají provisoria, zůstal bar. Pražák v zatímnosti až do roku 1888, kdy povolán byl hr. Schön- born z místodržitelství moravského za de- finitivního ministra justice. Tím učiniti bar. Pražáka nalžovský pán ze s amý ch ohledů na Němce se neodhodlal. Bar. Pražák byl potom zase jen mini- strem bez portefenillu ještě celé čtyři roky. Po přechodu Čechů do opposice proti vládě hr. Taaffa vůbec a zvláště proti jeho směru na levo bar. Pražákovi bylo v kabinetu ne- volno. Zase objevil se valný rozdíl mez postavením polského a českého ministra. Onen mohl zůstati v každé vládě, také v té. proti které byli jeho krajané v nejrozhodněj- ším odporu. U bar. Pražáka delší pobyt ve vládě z české opposice pokládán byl nemožným. V srpnu 1892, za parlamentní prázdně. rozloučil se s portefeuillem. Jmenován byv zároveň doživotním členem panské sněmovny přidal se tam ku pravici. Jako ministr spravedlnosti, třeba za tímní, leccos vykonal, čím rozmnožena byla rovnoprávnost jazyka českého v soudech. Jeho dílem je známý výnos pro vrchní zem- ský soud v království českém z roku 1886. Zvláště vděčnými jemu byli, jsou a zůstanou Slovinci. Jim prospěl zvláště v perso- naliích. Provedl četné změny, jimiž odklizen byli z krajin Slovinci obydlených úřadníc slovinského jazyka neznalí a nahraženi úřad- níky jazykově kvalifikovanými. Památka jeho u Slovinců je nejlepší a nevyhladitelna. Se zvláštním interessem sledoval dr. Alois Pražák vývoj věcí českých až do po- sledních svých chvil. Trpce nesl politický převrat 17. října 1899, tím trpčeji, že stal se bez viny Čechů. Však nepozbýval naděje v obrat příznivý. Nedožil se ho pohříchu.
Schön Němec Čecho Taaff Pražák Slovinec doktor Alois Pražák Rakousko panská sněmovna
9 article
Zavřel na vždy své oči ve chvíli, kdy hotují se zástupcové českého národa k no- vému rozmachu obrannému a opposičnímu proti systému, který v zemích koruny české vnitřní češtinu z úřadův a soudů vypudil. Bylo mu však přáno, býti dostí dlouho svěd- kem pokroku a rozvoje českého národa,v jehož osudy po kolik desitiletí slovem i skut- kem zdatně zasahoval. Vědomí, že český národ roste a mohutní po každé stránce. zvláště osvětové, bylo mu blahou rozkoší podzimu a zimě jeho věku. Památka jeho v národě českém zůstane čestnou a trvalou Alois baron Pražák narodil se 21. únor 1820 v Uherském Hradišti na Moravě, stud. gymnasium v Kroměříži, filosofii v Brně, kdež Klácel a Volný roznítili v něm lásku k národu, konečně práva v Olomouci, kdež r. 1844 za doktora jest povýšen, načež odebrav se do Brna, vstoupil do praxe advokátské. Rok 1848 nalezl Pražáka jako oprávněného veřejného agenta v Brně. Když náslelikem král. reskriptu ze dne 18. března t. r. stavové moravští v po- radu vzali otázku o rozšíření zastoupení stavu městského na sněmě, k čemuž povoláni jsou prozatímně poslanci všech sedmi král. měst na Moravě, byl pro Uherské Hradiště zvolen Pražák. Jako zpravodaj sněmovní komise opřel se Pražák žádosti, obsažené v známé petici shromáždění ve Václavských lázních pražských, aby Morava měla miti společný sněm s Če- chami, jakožto prý odporujícím starodávným právům markrabství moravského. I dále mě Pražák v pracích sněmovních pilné účastenstvi. Když pak stavové ku konci dubna 1848 roz- puštěni byli, byl zvolen za člena velikého vý- boru 30 mužů pro zatímnou správu záležitoste zemských. Když ku konci května sešel se na základě nového řádu volebního nový sněm
Alois baron Pražák Klácel Volná Pražák uherský Hradiště na Morava Kroměříž Brno Olomouc Morava uherský Hradiště
10 article
zemský a Pražák opět jako poslanec pro Uherské Hradiště v něm zasedal, stal se re- ferentem komise, radící se o vybavení půdy z roboty a jiných selských břemen i při- činil se o zdělání zákona, kterým se na Moravě robota za náhradu zrušila. Svým působením na sněmě získal si Pražák všeobecnou důvěru svých krajanů, tak že ve třech okresech zvolen byl za poslance do sněmu říšského. Přijal volbu pro okres hradištský, a poznav ve Vídni přední muže české, stal se o té doby věrným jich přítelem politickým a přilnul úplně k straně českých federalistů. Po vy- puknutí v říjnu revoluce vídeňské opustil Pražák Vídeň záro eň s poslanei českými, ale účastnii se prací říšského sněmu v Kroměříži až do jeho rozpuštění. Vrátiv se do Brna založil Pražák ještě roku 1849 literární spolek sv. Cyrilla Metoděje (nynější Matici moravskou), a r. 1850 obdržel právo k advokacii. Od té doby věnoval se Pražák úplně advokátské své praxi a brzy sobě získal jmeno jednoho z nejvýtečnějšíeh advokátů na Moravě. Častěji býval volen i do správních rad rozličných průmyslových závodo, pro rozšíření pak vzdělání svého konal i roz- ličně cesty po Evropě. Krom toho zůstal Pražák činným ve výboru Matice moravské. Po vyjití říjnového diplomu roku 1860 věnoval se Pražák s novou horlivostí záležitostem politickýma životu veřejnému. Byý roku 1861 zvolen do sněmu zemského, zorganisoval tam stranu ná- rodní a hned v prvním zasedání jmenem všech poslanců pravice slovanské učinil osvědčení, že vkročivše na půdu ústavy únorové, nikterak ne- míní upustiti od starých práv markrabství morav- ského, diplomem cís. ze dne 20. října 1860 znova potvrzených. Při tom poukázal k tomu, že zemský sněm moravský, jenž na základě nového řádu
Pražák Metoděj uherský Hradiště Morava Vídeň Kroměříž Brno Evropa spolek svatý . Cyrilla
11 article
volebního dne 31. května 1848 se sešel, pouze odročen, ale nikdy rozpuštěn nebyl, a háji tím právní nepřetržitost v ústavě zemské. Sami protivníci političtí vážili si poctivé jeho snahy výtečných vědomosti tou měrou, že ho vyvolil takořka jednohlasně za poslance do rady říšské. ač vládnouce velikou většinou, vyvoliti mohli muže strany své. Kurie pak obci venkovských zvolila jej do výboru zemského. V říšské radě zasedi Pražák na pravici mezi poslanci českými, a byl ve všech důležitých příčinách jedním z předních řečníků jejich. Když češti poslanei r. 1863 říšskou radu opustili, nemohlo také pů- sobení Pražákovo na ní výdalné býti. Byl tedy více v Brně na dovolené, než ve Vídni, až ko- nečně v prosinci 1864 i on se svými poliliek ý mi přáteli moravskými z říšské rady vystoupil. Tim pilněji věnoval Pražák činnost svou zemskému sněmu a zemskému výboru na Moravě. R. 1863 a 1864 byl Pražáku zpravodajem o důležitém zákoně obecním a dobyl proti byrokratické levici mnohého vítězství pro autonomii obcí.
Pražákův Pražák Brno Vídeň Morava
12 article
I v zemském výboru stávala se činnost jeho vždy důležitější, obzvláště když po smrti rytiře Petra Chlumeckého hrabě Egbert Belerědi do výboru zvolen byl, čímž strana historického práva rozhodné většiny v něm dosáhla. Když r. 1872 poslanci moravští na novo do říšské rady vsloupili, Pražák vynikl jako řečník v adresní debatě r. 1873 a v otázce státního rozpočtu. V Moravě samé působil zároveň jako předseda »Matice besedního domu« v Brně. V srpnu 1879 jmenován jest Pražák ministrem bez portefeuillu v ministerstvu Taaffově. Od 14. ledna 1881 svěřena mu byla správa ministerstva spravedl- nosti. V roce 1882 udělen mu řád železné koruny a povýšen do stavu baronuského, Nemalé byly naděje, jež skládal tehd všechen národ náš v »prvního českého mi- nistra«. Byloť toto krajinské ministerstvo české jednou z hlavních podmínek, za kterých staro- česká strana upustila od 16letého státoprávního odporu svého proti centrálnímu parlamentu cis- lajtánskému, aby zkusila na žaktičké té půd zákonodárství říšského dobývati národu českému především práv jeho národních a jazykových.
Egbert Belerědi Pražák Taaffův Morava Brno
13 article
Brzy ovšem seznalo se, že domnělý obra k lepšímu, vyjádřený systémem Taatfovým, ne byl k nám opět upřímným, což vyšlo nejlépe v jev z toho, jak málo moci dáno dru. Pražá- kovi v jeho ministerstvu krajanském. Byl to pouhý stin a pouhé jméno ministeria, spíše prázdná hodnost, než skutečný úřad. Těžce to nesl český národ, těžce státník tak věhlasný a zdatný, jakým byl dr. Pražák. Aby ponapra- vil tuto trapnou nepřístojnost, hr. Taaífe pově- řil r. 1881 dra. Aloisa Pražáka spolu též pro- zatímní správou důležitého min i s ter ia spravedlnosti; tu otvíralo se teprv dru, Pražákovi pole činnosti vytoužené, kde mohl osvědčiti svou spravedlivou i vlasteneckou mysl vůči národu našemu a všem trpícím národům slovanským, pokud na půdě daných zákonůa poměrů bylo možno. Zda-li tu zvěčnělý plně dostál své povin- nosti, zda-li skutečně učinil za těch 8 let svého řízení spravedlnosti rakouské pro právo našeho národa vše, čeho energický vlastenecký ministn pro národ svůj v okolnostech tehdejších v Vídni pro nás učiniti mohl, těžko z dálky roz souditi.
Taatfův doktor Pražák Alois Pražák Pražák polo Vídeň
14 article
Však budiž uznale vzpomenuto jeho natí- zení o rovnoprávnosti pro soudy slezské, jeho hájení nařízení Stremayrova o zevní rovnopráv- nosti při c. k. úřadech a soudech v Čechách na Moravě proti zlosti a nájezdům opposice ně- mecké a konečně jeho známého nařízení z r. 1886 pro vrchní soud království českého, jímž stano- veno, že české pře mají se tu rozsuzovati ja- zykem českým. Německá opposice strhla pro nařízení to korybaňtský povyk, křičíc, že prý tím prvně postiženo bylo dosavadní samopanství úřadní němčiny v druhé instanci, že to první průlom učiněný do hradby starého byrokratismu rakouského. Tolikéž neutuchaly šibalské nářky a žaloby zuřivců německých, kterak prý baron Pražák systematicky do krajin německých dosazuje z soudní úřadníky národovce české, čímž prý po- slovanšťuje Rakousko, kdežto pravda bylo prostě to, že dr. Pražák rozumné posílal soudce jazyka českého do krajin zněmčilých, když tam žila značnější menšina slovanská a potřeba dobré správy soudní tedy vymáhala, aby úřadník do- vedl se s lidem smluvit jeho jazykem mateřským. Zvláště rozzuřeni byli němečtí hegemonové na dra. Pražáka pro jeho spravedlivost ku těžce potlačeným Slovincům. Čím déle do času, tím méně však mohl dr. Pražák v této chvalitebné snaze své pokračovat, neboť kabinet Taaffův napořád víc a vice
Pražák doktor Taaffův Čechy Morava Rakousko
15 article
couval před aggressivní a terroristickou opposicí německé levíce, což mělo za náslodek, že v národě českém přibývalo nespokojenosti, až tato sněmovními volbami r. 1889 a pak za punktací vídeňských vyšlehla plným pla- menem živelné, mohutné opposice. Váč této postavení barona Pražáka v kabinetu Taaffově stávalo se napořád nemožnějším, až také s povaleným kabinetem Taaffovým za nikla instituce českého ministra krajana a dr. Alois Pražák odešel na zasloužený odpočinek jako doživotní člen panské sněmovny, kdež drže s pravicí a do posledka doufal, že Rakousko posléze přece dostane oči a zachrání se změnou ústavy své ve směru autonomistickém. S tou myšlenkou a nadějí starý vlastenec a státník Moravy včera dokonal.
Pražák Taaffův doktor Alois Pražák Rakousko Morava panská sněmovna
16 article
— Politika volné ruky. Usnesení pol- ského klubu, jež učinil ve své první schůzi, že totiž ponechá si pro své parlamentní jednán úplně volnou ruku, nedošlo valně příznivého přijetí u Němců. Co znamená politika volne ruky? tážou se publicistické orgány německé Polský klub v hrdém vědomí, že žádná vláda rakouská se bez jeho pomocí obejíti nemůže, chce posaditi se do kouta a očekávati, že vláda sama k němu se dostaví a vyzve jej k janci. Toť se ví, že jako ryzí kavalír polský klub vy- zvání neodmítne, nýbrž že je přijme, ač ovšem bude reflektovati na kotillonový dárek, bez něhož. jak známo, nezná polské kolo politickou zábavu »N. Fr. Presse« velice závidí Polákům, že lal sesíleni a zmohutněni vrátili se z voleb do Vídně kdežto obecně očekával se pravý opak. Závid jim ale též to — a to nechť si zapamatuj naši dissidenti — že polský klub dnes sku- tečně představuje prý celý národ, co prý žádné německé ani české sdružení parlametní o sobě říci nemůže. Stesk tento je oprávněný, najmo pokud nás se týče. Sněmovna byla rozpuštěna, jak známo, k vůli událostem v noci dne 8. června 1900, tedy vlastně k vůli událostem, jejichž původcem byla česká delegace: Pravou impo- santní odpovědí vládě bylo by, kdyby byli všickni poslanci v starém počtu vrátili se do parlamentu
Němec Polák Vídeň
17 article
Co zatím se událo, je znánšo. Vsak stalo ser již ale eo se stalo, nesmí býti a nebude zástupcům národa českého, pokud soustředěni jsou v po- slaneckém klubu, příčinou, aby jinak se zacho- vali, než způsobem, jakého v y ž ad uje ná- roda našeho proispěch a čest. I pro poslance naše má politika volné ruky celou řadu nepodcenitelných výhod. Již tu, že prosti všech ohledů na spojence budou zástupei národa na- šeho miti možnost, jíti přímo svou cestou, z svým nejvlastnějším citem, což v železném kruhu pravice dosud možno nebylo. Poslanei čeští jsou ve svém jednání dnes úplně volní máme za to, že při volence také nezůstanou sedět. Je ovšem pravda, že nebudeme účastni výhod, které skýtá příslušenství ku většině, leč nám dnes nic jiného nezbude, než zakousnout se do trpkého chlebá minority, však chléb ten třeba byl odporným, má aspoň tu dobrou vlast nost, že si jim člověk nezkazí žaludek.
18 article
— Vláda »na rozcestí.« Ve všech listeeh národních našich odpůrců podniká se v tomto okamžiku poslední útok na kabinet dra. K örbra. aby prý konečně doznal barvu a prohilásil zjevně, že buď chce ve všem jiti s Něme aneb pokračovati dále v onom politickém clair- obscuru, v němž libovaly si kabinety odt doby, co nastoupil Taaffe. Lehkokrevného a po- měrů neznalého politika by snad tato taktika publicistiky německé spletla a na nepravou uvedla cestu. Není především pravda, že ny- nější vláda dosud se nerozhodla. Nechcemne říci. že by snad tato vláda měla svůj program již hotový O programu nemožno tu mluvit, ale » mars- routa« nynější vlády je perfeklní a ta založena na historických slovech, která by politikové češt stále měli míti na zřeteli a jež zněla: » Bez Němců v Cislajtánii nesmí se a ne může vládnout«. Tato vláda proti Němeůmse postaviti nesmí a to znamená, že nemůže a nesmí se postaviti tak, aby zdálo se, že je to vláda nám příznivá. To Němci velmi dobře vědí. A toho buďme si my vědomi. Dnešní vláda jinou cestou dáti se nemůže, než tou, kterou ji nyni předpisuje německé souručenství — Občanské kluby. Schůze výboru
Nout Taaff Němec Cislajtánie
19 article
Staroměstského občanského klubu v Praze koná se ve čtvrtek dne 31. ledna o 8. hod. večerní v reslaurantu p. Krágla v Týnském dvoře. Na programu mimo obvyklé věci jest projednání záležitosti, určených k vý roční valné hromadě. Pp. členové výboru, pp- obecní starší staroměstští se slušně žádají, by se určitě dostavili. — Z České Akademie. První třída ve schůzi své 26. ledna t. r. přijala zprávu,že právě vydána Rozprava Fr. Mareše s názvem Prokopa písaře česká Ars dictandi; pak usne- seno do tisku dáti dra. Zibrta II. díl Biblio- grafie české historie. »Slovanskému Přehledu navržena podpora na rok 1901 200 korun, to- likéž podpory svoleno poskytnouti dru. Worlovi ná vydání jeho spisu českého s názvem De editione documentorum; 100 korun navrženo dáti na studie lidopísné Frant. Kretzovi v Uh- Hradišti. Slovanskému spolku v Petrohradě. zemské vyšší realce na Kladně, c. k. ústavu pro vzdélání učitelek v Praze, c. k. paedago gickému semináři při české universitě v Praze Musejní společnosti v Uher. Brodě, společnost Auguslana College Library v Rock- Islandě po voleno darovati publikace buď všecky, buď jen některé. Spolku Palaestina. Pilger- Verein v Bri xenu dána k jeho žádosti v příčině vědecké rada, a na konec vyřízeny věci administrativní.
Mareš Worl František Kretz Pilger Verein Praha Francie UhHradiště Petrohrad Kladno Uhry Brod staroměstský občanský klub Český akademie Auguslan College Librara v rockIsland Palaestina Prokop písař český ars jít editione
20 article
—Schůze II. třídy České Akademie v pátek dne 1. února 1901 o 5. hod odpol. Program: 1. Ředitel V. Ja ro- límek předloží pojednání: O homothetických kuželosečkách na dvou plochách stupně dru- hého. II. 2. Vyřídí se záležitosti administrativní — K úmrtí Julia Zeyera. Pohřeb ze snulého básníka Julia Zeyera, pěvce » Vy šehradu«, koná se dnes o 3. hod. odpoledne na hřbitov vyšehradský. Tělesné po- zůstatky poetovy uloženy budou následkem výslovného svplení členů rodiny ve Slavíně. — Zeyerova posledn vůle. Jak se dovídáme, učinil zesnulý básník hlavními dědici nevelkého svého jmění »Sva- tobor« a »Českou akademii«, Menší legáty při padnou členům rodiny, jeho bývalé posluho- vačce ve Vodňanech a j. Bohatou svou za léta
Zeyer Zeyerův Slavín Vodňany Český akademie
21 article
nashromážděnou sbírku starožitností, některých velmi vzácných, odkázal — obrazy vyjímaje — Náprstkovu prům. museu, jemuž věnoval i velikou a cennou svou knihovnu. Městské museum praž- ské obmyslil zvlášť pěknou figurální řezbou go- tickou a některé intimni své přátely jednotli vými památkami. Kromě toho ustanovil dodat kem k poslední své vůli za dědičku veškeré své literární pozůstalosti a autorských práv taktéž Českou akademii pro vědy a umění. Vý- nosu z literární pozůstalosti použiti se má ku podpoře mladých beletristů českých. — Vy- nikající básník polský Zeno Przesmy cki (Miriam), vydavatel literár- ního a uměleckého časopisu »Chiméra« ve Var- šavě, dal položili na rakev Julia Zeye ra nádherný palmový věnec s drahocennými stu- hami a nápisem: »Zeyerovi — Miriam a Chiméra«. Spolu věnoval Przesmycki 20 korun na pomník zvěčnělého pěvce a požádal spisovatele p. Fr. Kvapila, aby jej též zastu- poval při pohřbu Zeyerově. — Przemyeki uve- řejnil nedávno velikou anthologii z prac! Zegero- vých, obsahující v mistrných překladech výbou jeho románů, novel, básní i dramat. S básní kem »Vyšehradu« poutalo jej dlouholeté upřímné přátelství. Ještě loni, meškaje v Praze za při činou příprav k vydávání svého časopisu, učini si výlet do Lužan, aby churavícího přitele na- všuívil. Zároveň mu přivezl právě dotištěné první dva svazky zmíněné anthologie ze spisů jeho Návštěva ta byla jedním z nejjasnějších oka- mžiků posledních dnů života Zeyerova. — Z Chrudimi, 30. ledna. (Zvl. tel. »N. L.e)
Náprstkův Przesmas Miriam Zey Zeyer Przesmycký Kvapil Zeyerův Przemyeki Lužan Vara Zegero Vyšehrad Praha Chrudim
22 article
Královské věnné město Chrudim želí úmrt velikého básníka Julia Zeyera, jehož skvělá poesle zářila nám i zářiti bude potomstvu ke eti a slávě nesmrtelného jmena jeho i jmena českého. Městská rada. — Z Chru- dimi, 30. ledna. (Zvl. telegram »Nár. Listůr«) V Juliu Zeyerovi ztrácíme velikého básníka ryzích snah uměleckých a mohutného vzletu. fanlasie. Na rov jeho klade celý národ lipovou ratolest vřelého uznání a vděku za nesmrtelná díla jeho poesie. Za literární spolesk Dr. Karel Pippich. — Ze »Sokola- pražského Bratři vyzývají se, aby hojným poětem zůčastnili se pohřbu velikého miláčka Mus Julia Zeyera. Bratří, kteří chtěli by převzíli úlohu pořadatelů při pohřbu, nechť do stavi se v odévu černém dnes o 123. hod. odp ke hlavnímu vehodu chrámu u sv. Štěpána. Při pnětež si odznaky.
Zeyer doktor Pippich Štěpán Chrudim Chr Sokol Musa
23 article
— Vmti. V Nasiích zemřel dne 30. ledna t. r. pan Antonín Dvořák, mistr obuvnický, bývalý člen obecního zastupitelstva a zakládající člen »Sokola« v Nuslích u věku 68 roků. Pohřeb bude se konati v pátek dne 1. února o 3. hod. z domu smutku na místní hřbitov. — Rušti hosté populárního koncertu pp Alexandr šl. Zilotti a A. Wierzhilowicz věnoval pondělní den, provázení p M. Urbánkem, pamál noslem Prahy. Navštívili královský hrad, chrám sv. Víta, Daliborku, staroměstskou radnici, kde je uvital starosta p. dr. V. Srb, který jim oplatil později ná- vštěvu v hotelu. Byli nadšení krásami Prahy, pano- rama pražské očividně hluboce je dojímalo, zvláště p. Wierzbilowicz, prodlévající v Praze po prvé, byl nadšen a neskrblil, ač jinak málomiuvný, stovy ob- divu. Večer navštívili hostě Národní divádlo, poznali naši operu a poslechli českou reprodukci Smetanova »Dalibora«. Hudba Smetanova je nadchla, krásná výprava opery je překvapila. Také výstavnost divadla jeho vnitřek, dekorativní malby Alešovy se jim libily.
Dvořák A Wierzhilowicz M Urbánek svatý . Vít Daliborek doktor Wierzbilowicz Smetanův Dalibor Alešův Nusle Praha Sokol
24 article
Když prohlíželi sobě malby ve foyeru před poprsím Smetanovým, smekli. Vřelými slovy promlouvali od- jíždějíce o pěkných dojmech, jež sobě odnášejí z Prahy, z koncertní síně i z pražského společen- ského živola. P'an Zilotti, jenž jest dirigentem mo- skevské filhamonie, pozval mladého českého pianistu p. Frimla, jejž byl za svého půbytu v Praze poznal, aby příštím rokem u něho hrál Rubinsteinův klavírní koncert Fdur s orchestrem, k němuž bude mistn Ziltoti p. Frimla sám připravovati. — Sčitáni lidu. Do Teplice a okolI! Z účelem zjišlění všech nesprávností při sčí- lání lidu žádají se tímto všichni, na něž jaký m- koli způsobém nátlak činěn byl, by se přihlásili v bytě předsedy pol. klubu »Barák« Frant Drajera, Teplice (Eiehwalderstrasse 20. přízemí) neb nejdéle v sobotu 2. a v neděli 3. února vždy dopoledne v Národním domě (Alleegasse). — V Pardubicích napočtěno bylo v 1006 domech 16.291 civilních obyvatelů a připočte li se k tomu počet vojska 600 osob, obnáší celkový počet obyva telstva 16.891 duší. V roce 1890 mělo město Pardu- bice mimo vojsko 12.167 obyvatelů; vzrosti tedy v posledním desítiletí počet civilního obyvatelstva o 34%. — V král. horním městě Jilovém napo- čitáno celkem 2556 obyvatelů a 374 domy, z čehož připadá na jednotlivé osady: Chotouň 64 obyv. 11. domů, Jilové 1508 obyv., 207 domů, Kabáty 269 obyv., 44 domy. Luka 111 obyv., 15 domů, Podlouči 95 obyv., 5 domů, Pohoří 80 obyv., 15 domů, Radlík 140 obvv., 16 domů, Skalsko 78 obyv., 11 domů.
Smetanův Zilotti Friml Rubinsteinův lid Barák Drajer Praha Teplice Pardubice Jilový Jilová Luka Skalsko národní dům Alleegass
25 article
Studené 252 obyv., 45 domů, Jampach 19 obyv.,5 domů. (V roce 1890 napočtěno v Jílovém 2611 obyv. 369 domů.) — V Jesenici (u Jilového) s osadou Joliměřicemi napočtěno 793 obyv., 110 domů, v roce 1890 873 obyv., 111 domů; ubylo tudiž 80 lidí. — Ve Velkých Popoviclch s osadami Brtnicí Todicemi napočtěno 798 obyv., 109 domů; v r. 1890 796 obyv. 99 domů. — V Štiříni s osadami Břez kem, Kostelcem na Křížkách, Radimovicemi, Novou Hospodou, Struhařovem a Šedobrovicemi v okr. jílovském jest výsledek letošního sčítání 1016 obyv. a 131 dům, v roce 1890 987 obyv., 130 domů; při- bylo tudiž 29 obyvatelů. — V Hostěrad iei s osadami Borkem a Rakousy v okresu jílovském napočíláno 405 obyv., 68 domů (v roce 1890 425 obyv., 63 domy), ubylo 20 obyvatelů. — V Dobře- jovici, okres jilovský, napočltáno letos 404 obyv. 69 domů, v roce 1890 439 obyv., 55 domů; ubylo 35 obyvatelů. — V Chodově s osadami Šebero vem, Litochleby a Hručířemi (v okresu vinohradském) napočitáno letos 1331 obyv., 162 domů, v roce 1890 1201 obyv, 153 domy; jeví se tudiž přírůstek 130 obyvatelů.
Šebera Litochleb Hručíře Jampach Jílové Jesenice Kostelec Radimovice Struhařov Borek Rakousy Chodov
26 article
— Která města poskytují učitolům při bytečného? Mezi česká města, ve zprávě pod tímto titulem nedávno uvedená, náleží též Třeboi která dává všem učitelům ročně 120 korun příbyteč ného. Město Třeboň všemožně stará se o rozkvět svého školství, zřídilo též průmyslovou školu pokra- čovací o 3 ročnících, postavilo novou nádhernou bu- dovu pro chlapeckou školu atd. Aby i ostatnímu obyvatelstvu poskytnuta byla možnost dalšího sebe- vzdělání, zřídila veřejnou »Lidovou knihovnu«. Tez vždy pamatuje v přední řadě na naše národní pod- niky a spolky, jimž každoročně značnější povoluje příspěvky. — Assanace. Spolek architektův inženýrů vkrál. českém má zejtra v pátek dne 1. února XVII. schůzi týdenní. Na programu n- chází se rozprava o assanaci. Schůze konati se bude v malém sále měšťanské besedy pražské o 7. hod. večerní. Hosté jsou vítáni.
Třeboň XVII
27 article
— Hostinský věstník. Pan Vojtěch Bechyně převzal hudějovickou a nuselskou pivnici v č. 670-II. na Karlově náměstí. Pan Jan Benda, majitel ka- várny na Ferdinandově třídě, převzal »Ruskou ka- várnu« v č. 1820—II. na nároží Táborské ulice a Vávrovy třídy a povede oba závody ve své režii. Pan Václav Dobrý, dříve su Halánků«, převzal ho- stinec v č. 134—V. v Šmilesově ulici. Paní Marie Mráčková převzala hostinec v č. 466—VII. ve Vltavské ulici. Pan Josef Vostrý, dříve v Bredovské ulici, převzal smíchovskou akc. pivnici »na štaflu« v č. 761 —II. na Jungmannově náměstí. Schválenými zástupci povedou své hostince: pl. Albertina Be- nešová v č. 60——III. na Dražickém náměstí p. Adolfem Lamrem. Paní Marie Calnerová v č. 488 —I1. v Kateřinské ulici p. Františkem Balvinem. Paní Marie Fišerová v č. 727—I. na nároží Dlouhé tříd a Hradební ulice p. Jakubem Hesem. Pan Hynek Hlasivec v č. 910—I. ve Vězeňské uřici pí. Maril Cinkovou. Paní Marie Horká v č. 369—II. v Dřevní ulici p. Josefem Micherou. Pan Rudolí Meisler vč. 705—l, na nároží Dlouhé třídy a Masné ulice p Františkem Hesem. Pan Vilém Picek v č. 1877—II. v Táborské ulici p. Josefem Adamcem. Pan Josef Sýkora v č. 633—I. na nároží Týnské a Štupartské ulice p. Václavem Syroválkou. Pan Alois Iichý v č. 573—1I. v Žitné ulici p. Antonínem- Nedvědem. Pan Jan Vančura v č. 629—II. v Štěpánské ulici p. Karlem Stejskalem. — Dar školo. Pan Frant. Myška, majitel hötelu v Žižkově, daroval nově zřizené obecné škole v Chýšce (v okresu německorbrodském) krásnou sbírku napodobených drahokamů, dvě velké sbírky nerostů, knihy přírodopisné s obrazy a mnohé jiné pomůcky k vyučování.
Bechyně Benda Vávrův Dobrá Halánek Mráčková Vostrá Lamr Calnerová Balvin Fišerová Hes Hlasivec Cinkův Marie Michera Rudolit Picek Adamec Sýkora Syroválka Iichý Antonín Nedvěd Vančura Stejskal František Myška Karlov náměstí Ferdinandov třída Táborský ulice Šmilesov ulice Vltavský ulice Jungmannův náměstí Dražický náměstí kateřinský ulice Masná ulice Štupartská ulice Žitná ulice štěpánský ulice Žižkov Marila II Albertina Be
28 article
— Městské museum prožské v sadě na Poříčí navštívilo v měsíci lednu 440 osob. Do sbírek darovali: stavební rada pan A. Wiehl válečný cep. vykopaný pod Žižkovem, pan Antonin Knösl, knih- vedoucí, tiskopis, paní Anna Ulrichová, vdova po úřadníku, olejový obraz, pan Adolf Filleite dva vějiře, křížek, obrázky na kosti, modlitební knihu z roku 1763, místodrž. stavební rada pan A. Pecenka vykládaně struhátko na tabák. Všem pp. dárcům vy- sloveny díby. — Příspěvky na Zeyerův pomník uvoli se k usnesení přátel zesnulého básníka přijímati JUDr. Tomáš Černý, zemský advokát a pokladník »Svatoboru« v Praze, na Václavském náměstí č. 29 jemuž peněžité částky k tomu účelu buďtež laskavě odevzdávány. Vycházku do prací nové pražské k- nalisace pořádá »Česká společnosť pro veřejné zdravotnictví« v sobotu dne 2. února. Čienové a členy uvedení hosté sejdou se o 3/43. hod. odpol. na silnici pod Letnou za občanskou plovárnou u vchodu do tunelu letenského. Pan vrchní inženýr Heineman, který řídí provádění kanalisace, s ne- všední ochotou podá výklad a provede společnost tunelem lelenským, kterým právě nyní dubře dás projíti. — České knihy a časopisy. Čtenářská be- seda v Mnichově Hradišti věnuje zdarma některá ohrožené obci v uzavřeném území větší počet knih a časopisů. Přednost má obec, kde dosud české knihovny není. Česků dětská nemocnice. V širších vrstvách obecenstva rozšířeno jest minění, že nová dětská nemocnice na Karlově jest již obsazena otevřena. Opravujeme názor ten, neboť ústav nalezá se ještě stále ve starých místnostech, a dobu, kdy se nový ústav otevře, nelze dosavade bezpečně určiti. Že se tak stane bělem letošního roku, jest jisto. Otevření zdrželo se zvláště úmrtím p. prot.
A Wiehl Knösl Ulrichová Filleite A Pecenka Zeyerův JUDr Černá Žižkov Svatobor Praha Václavský náměstí Letná Mnichov Hradiště Karlov
29 article
Michla, neboť bylo nutno zvoliti nového ředitele, který by vypracoval návrh na vnitřní zařízení. Nový ředitel bude s prací tou ještě v únoru hotov, tak že s přichodem jara počne se s objednávkami. Jakmile zaříení bude pohotově, bude možno přikročiti k ote- vření ústavu. Ačkoliv ještě mnoho, velice mooho pilné práce jest zapotřebí, přece jen spolek pro zll- zení a výdržování dětské nemocnice a chorobnice, který již od 1. ledna t. r. budovy od obce pražské do své správy převzal, doufá, že nejdéle ke sklonku t. r. nový ústav vejde v činnost. — Procházka letenským tunelém. Zají- mavá exkurse byla podniknuta včera odpoledne. Četní členové rady městské shromáždili se o půl 3. hod. odpol. před staroměstskou radnicí, odkudž od- jeli ve hakrech na silnici pod Letnou, kde u vchodu do letenského tunelu byli očekáváni inženýry Ry- volou a Mašínem a podnikateli stavby Jetenského tunelu pp. Kressem a Bernardem. Předseda kanali- sační komise ob. starší p Vlček představil je členům městské rady a požádal tyto, aby prošti letenským tunelem a prohlédli tuto velmi zajímavou podzemní stavbu, pro kanalisaci pražskou tak důležitou. In- struktorem byl chěfinženýr p. Heinemann. Do tunelu lotenského ústí dva sběrače, a sice z pravého břehu vltavského a z Malé strany. Sběrač prvý vede pod řečištěm Vltavy, kde je osazen ve hloubce tří metrů.
Michl Procházka Mašín Jetenský Bernard Heinemann Letná Ina Vltava spolek pro zll Kress
30 article
Množství splašků, do tunelu vniknuvších obnáší za suchého počasí 1600 litrů za vteřinu, za počasí dešti- vého 4800 litrů. Vstup ze silnice do tunelu nalézá se 13 metrů nad vodou, takže nutno sestoupiti 16 metrů hluboko, aby se dosáhlo podlahy tunelu. Po 78 schodech sestoupí se do tak zv. »jižního vstupu« tunelu, který je elektrickými žárovkami ozářen. Na stěně jest pověšena přehledná mapa kanalisace. Na prostorném místě, zábradiím ohraničeném, možno sledovati běh splašků. V uzlu sbíhají se tři sběrače, z nichž malostranský jest úplně dohotoven až ke hranicím smíchovským. Po 16 schodech možno vstou- piti z uzlu na podlahu tunelu. Tentokráte ovšem byl tunel vody prostý. V suchém počasí tekou splašky až 90 cm. vysoko, při dešti až 2 metry 35 cm.
centimetr
31 article
Vnitřek tunelu je 2 m. 60 cm. vysoký a 1 m. 80 cm. široký. Tunel je 1200 metrů dlouhý a možno ho pro- jíti za 20 minut. Vnitřek tunelu byl ozářen množ- stvím svící. Teplota je v tunelu mnohem příjemnější než venku. Jen ve dvou měsících letních je va v o e rees schody. Uvnitř tunelu je znamenitá ozvěna; při na- plnění tunelu splašky, bude tam hučení nesmírně. Při procházce tunelem shledáno, že na mnohých místech, ovšem v malém množství, vyráží spodní voda, obsahující uhličitan vápenatý a stran hlinitý. Tato voda je nejtvrdší, která se v Praze nalézá. Zdivo stěn tunelu je pouze 12—25 cm. silné, dle toho, jak byla tvrdá skála, sestávající ze silurské břidly. Pod silnicí Beleredího, ve vzdálenosti od šachty prvé 430 metrů, nalézá se šachta druhá, 38 metrů hluboká. Za touto šachtou voda se stahuje, proráží stěnami a tvoří zkameněliny. Při stavbě tu- nelu v těchto místech hrnulo se množství vody. Tehdy zmizela voda ve sludních bubenečských. Stavba tunelu trvala plných třináct měsíců a praco- valo se na pěti místech současně. Některá čásť ne- byla příliš pevná, takže denně byl vnitřek tunelu rozšířen až o jeden metr. Na některých místech byl tunel za celý den prohlouben pouze o 20——30 cm. Pracováno bylo bez přestání, dnem i noci. Skála byla trhána dynamitem, kterého použito 25 kg prů- měrně denně. Těžení materiálu dělo se šachtami.
Beleredí Skála Praha centimetr kg
32 article
Za druhou šachtou rychlost tekoucích splašků ob- náší 1 m. 40 cm. za vteřinu. Na vyzdění tunelu bylo potřehí asi 900 cihel na jeden běžný metr, takžev celém tunelu je asi 1,160.000 cihel. O 180 metri dále nalézá se šachta další, 28 metrů hluboká, kde byl terén pro stavbu velmi nepřiznivý. V těchto m- stech dělníci mohli se pod zemí zdrželi při práci pouze dvě hodiny. Čistá pramonilá voda prýšti zde v takovém množství, že musí být odváděna zvlášt- ními drenážemí. O 180 metrů dále nalézá se východz tanelu do Královské Obory, blíže vstupu do Bubenre. V tomto uzlu nalézají se velká železná vrata, která možno zvláštním přístrojem zavříti a tok splašků za- staviti. Po východu z tunelu odjelí účastníci vy- cházky na místo, určené pro čisticí stanici, kde jsou práce v plném proudu. Splašky stekou ze stok do hlavního lapáku, kde se husté hmoty budou usa- zovati. Řídké splašky potekou do řeky tunelem, pro- vedeným pod dnem plavebního kanálu. Tunel má železný strop, který na řečišti kanálu je chráněn du bovými pražcí. Stavbu tohoto oddilu provádí stavitei p. O. Bělský. Po ukončeni vycházky děkoval pan stavitel Víček účastníkům za pozornost, zejmena oběma starostovým náměstkům pp. dru. Fričoví a E Neubertovi.
Bělský Neubert centimetr
33 article
— Z Blatné. (C.-B.) Pro sněbové závěje v zá- řezu na trati z Kasejovic do Blatné byla minule do- prava mezi stanicemi Kasejovicemi a Nepomukem přerušena. Dnes byla však již obnovena. — Z elektrické dráhy Praha—Vysočany. Ode dne 1. února bude zastávka u pražského městského musea přeložena k domku potravní daně. — Elektrická dráha z Nuslí na Král. Vino- hrady. Ministerstvo železniční udělilo továrníkovi p. Janu Štětkovi na Král. Vinohradech povolení ke předběžným pracím pro stavbu úzkokolejné lanové dráhy s elektrickým pohonem z Nuslí podél nusel- ských schodů na Král. Vinohrady na dobu šesti měsíců. — Řádění hrabošů v našich polích ne- přestalo. Hospodáři krajin po celý rok minulý zá-
Nepomuk Král Štětka Blatná Kasejovice Praha Vysočany Nusle Vinohrady