2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
31. ledna 1901.
6
article
Alois haron Pražák
Alois haron Pražák
mrtev!
Alois
Pražák
7
article
Z Vídně, 30. ledna. O 110. hodin
noční zemřel zde po kratičké
nemoci ve věku málem 81 le
svob. pán Alois Pražák, prvn
český ministr-krajan a zároven
8 let správce ministerstva spra-
vedlnosti.
V sobotu roznemohl se katarrhem, který
sám sebou nebyl povážlivým, ale byl
provázen horečkou a záduchou.
Lékaři rozpoznali ihned nebezpečí a upo-
zornili dítky, že hrozí mrtvice. V neděli
bylo pacientu lépe, v pondělí tak dobře, že
jeho syn Otakar, poslanec, mohl odjeti do
Brna. Dnes však se stav jeho zhoršil a večen
následovala bezbolestná smrt.
Bar. Alois Pražák, jakkoli jeho zrak by?
seslaben a jakkoli nedoslýchal, přece do
posledních skoro dnů svého života byl zdráv
Dostavil se k zahájení výstavy děl Radim-
ského a byl ještě minulý týden přijat císařem
ve slyšení. »Moravská Orlice« v pátek měla
z jeho péra stať o nutné změně ra-
kouské ústavy.
Zase odešel jeden veterán, který stal
v první řadě zápasníků v boji za právo če-
ského jazyka a národa. Skoro půl stolet
byl aktivním. Byl osmačtyřicátníkem a nej-
čelnějším synem české Moravy. Na říšsk
radě se svými krajany nalézal se po boku
hr. Hohenwarta, nežli Čechové vrátili se na
její půdu. Když pak se vrátili, seděl v ko-
runní radě. Nebylo jeho vinou, že jako český
ministr nerovnal se agendou svěmu kollegov
polskému, napřed bar. Ziemialkowskému.
potom Zaleskému.
Dle jmena české a polské ministerstvo
krajanské bylo stejné, ve skutečnosti však
byl mezi nimi podstatný rozdíl. Již proto.
že haličské se vžilo, české však bylo ve
Vídni snové«. Kromě toho bylo zvykem hr.
Taaffa, že dával osobu, nedával však věc
Dal Čechům do ministerstva bar. Pražáka
jeho působnost v něm však omezoval. T
pociťovalo se ještě více, když bar. Pražák
pověřen byl zatímní správou ressortu ju-
stičního.
Alois Pražák
Otakar
Radim
Hohenwart
Čecho
Zaleský
Taaff
Vídeň
Brno
moravský Orlice
Morava
8
article
Protože v Rakousku nejdelší trvání mají
provisoria, zůstal bar. Pražák v zatímnosti
až do roku 1888, kdy povolán byl hr. Schön-
born z místodržitelství moravského za de-
finitivního ministra justice. Tím učiniti
bar. Pražáka nalžovský pán ze s amý ch
ohledů na Němce se neodhodlal.
Bar. Pražák byl potom zase jen mini-
strem bez portefenillu ještě celé čtyři roky.
Po přechodu Čechů do opposice proti vládě
hr. Taaffa vůbec a zvláště proti jeho směru
na levo bar. Pražákovi bylo v kabinetu ne-
volno. Zase objevil se valný rozdíl mez
postavením polského a českého ministra.
Onen mohl zůstati v každé vládě, také v té.
proti které byli jeho krajané v nejrozhodněj-
ším odporu.
U bar. Pražáka delší pobyt ve vládě z
české opposice pokládán byl nemožným.
V srpnu 1892, za parlamentní prázdně.
rozloučil se s portefeuillem. Jmenován byv
zároveň doživotním členem panské sněmovny
přidal se tam ku pravici.
Jako ministr spravedlnosti, třeba za
tímní, leccos vykonal, čím rozmnožena byla
rovnoprávnost jazyka českého v soudech.
Jeho dílem je známý výnos pro vrchní zem-
ský soud v království českém z roku 1886.
Zvláště vděčnými jemu byli, jsou a zůstanou
Slovinci. Jim prospěl zvláště v perso-
naliích.
Provedl četné změny, jimiž odklizen
byli z krajin Slovinci obydlených úřadníc
slovinského jazyka neznalí a nahraženi úřad-
níky jazykově kvalifikovanými. Památka jeho
u Slovinců je nejlepší a nevyhladitelna.
Se zvláštním interessem sledoval dr.
Alois Pražák vývoj věcí českých až do po-
sledních svých chvil. Trpce nesl politický
převrat 17. října 1899, tím trpčeji, že stal
se bez viny Čechů. Však nepozbýval naděje
v obrat příznivý. Nedožil se ho pohříchu.
Schön
Němec
Čecho
Taaff
Pražák
Slovinec
doktor
Alois Pražák
Rakousko
panská sněmovna
9
article
Zavřel na vždy své oči ve chvíli, kdy
hotují se zástupcové českého národa k no-
vému rozmachu obrannému a opposičnímu
proti systému, který v zemích koruny české
vnitřní češtinu z úřadův a soudů vypudil.
Bylo mu však přáno, býti dostí dlouho svěd-
kem pokroku a rozvoje českého národa,v
jehož osudy po kolik desitiletí slovem i skut-
kem zdatně zasahoval. Vědomí, že český
národ roste a mohutní po každé stránce.
zvláště osvětové, bylo mu blahou rozkoší
podzimu a zimě jeho věku. Památka jeho
v národě českém zůstane čestnou a trvalou
Alois baron Pražák narodil se 21. únor
1820 v Uherském Hradišti na Moravě, stud.
gymnasium v Kroměříži, filosofii v Brně, kdež
Klácel a Volný roznítili v něm lásku k národu,
konečně práva v Olomouci, kdež r. 1844 za
doktora jest povýšen, načež odebrav se do
Brna, vstoupil do praxe advokátské. Rok 1848
nalezl Pražáka jako oprávněného veřejného
agenta v Brně. Když náslelikem král. reskriptu
ze dne 18. března t. r. stavové moravští v po-
radu vzali otázku o rozšíření zastoupení stavu
městského na sněmě, k čemuž povoláni jsou
prozatímně poslanci všech sedmi král. měst na
Moravě, byl pro Uherské Hradiště zvolen
Pražák. Jako zpravodaj sněmovní komise opřel
se Pražák žádosti, obsažené v známé petici
shromáždění ve Václavských lázních pražských,
aby Morava měla miti společný sněm s Če-
chami, jakožto prý odporujícím starodávným
právům markrabství moravského. I dále mě
Pražák v pracích sněmovních pilné účastenstvi.
Když pak stavové ku konci dubna 1848 roz-
puštěni byli, byl zvolen za člena velikého vý-
boru 30 mužů pro zatímnou správu záležitoste
zemských. Když ku konci května sešel se na
základě nového řádu volebního nový sněm
Alois baron Pražák
Klácel
Volná
Pražák
uherský Hradiště na Morava
Kroměříž
Brno
Olomouc
Morava
uherský Hradiště
10
article
zemský a Pražák opět jako poslanec pro
Uherské Hradiště v něm zasedal, stal se re-
ferentem komise, radící se o vybavení půdy
z roboty a jiných selských břemen i při-
činil se o zdělání zákona, kterým se
na Moravě robota za náhradu zrušila.
Svým působením na sněmě získal si Pražák
všeobecnou důvěru svých krajanů, tak že ve
třech okresech zvolen byl za poslance do sněmu
říšského. Přijal volbu pro okres hradištský, a
poznav ve Vídni přední muže české, stal se o
té doby věrným jich přítelem politickým a přilnul
úplně k straně českých federalistů. Po vy-
puknutí v říjnu revoluce vídeňské opustil Pražák
Vídeň záro eň s poslanei českými, ale účastnii
se prací říšského sněmu v Kroměříži až do jeho
rozpuštění. Vrátiv se do Brna založil Pražák
ještě roku 1849 literární spolek sv. Cyrilla
Metoděje (nynější Matici moravskou), a r. 1850
obdržel právo k advokacii. Od té doby věnoval
se Pražák úplně advokátské své praxi a brzy
sobě získal jmeno jednoho z nejvýtečnějšíeh
advokátů na Moravě. Častěji býval volen i do
správních rad rozličných průmyslových závodo,
pro rozšíření pak vzdělání svého konal i roz-
ličně cesty po Evropě. Krom toho zůstal Pražák
činným ve výboru Matice moravské. Po vyjití
říjnového diplomu roku 1860 věnoval se Pražák
s novou horlivostí záležitostem politickýma
životu veřejnému. Byý roku 1861 zvolen do
sněmu zemského, zorganisoval tam stranu ná-
rodní a hned v prvním zasedání jmenem všech
poslanců pravice slovanské učinil osvědčení, že
vkročivše na půdu ústavy únorové, nikterak ne-
míní upustiti od starých práv markrabství morav-
ského, diplomem cís. ze dne 20. října 1860 znova
potvrzených. Při tom poukázal k tomu, že zemský
sněm moravský, jenž na základě nového řádu
Pražák
Metoděj
uherský Hradiště
Morava
Vídeň
Kroměříž
Brno
Evropa
spolek svatý . Cyrilla
11
article
volebního dne 31. května 1848 se sešel, pouze
odročen, ale nikdy rozpuštěn nebyl, a háji
tím právní nepřetržitost v ústavě zemské. Sami
protivníci političtí vážili si poctivé jeho snahy
výtečných vědomosti tou měrou, že ho vyvolil
takořka jednohlasně za poslance do rady říšské.
ač vládnouce velikou většinou, vyvoliti mohli
muže strany své. Kurie pak obci venkovských
zvolila jej do výboru zemského. V říšské radě
zasedi Pražák na pravici mezi poslanci českými,
a byl ve všech důležitých příčinách jedním
z předních řečníků jejich. Když češti poslanei
r. 1863 říšskou radu opustili, nemohlo také pů-
sobení Pražákovo na ní výdalné býti. Byl tedy
více v Brně na dovolené, než ve Vídni, až ko-
nečně v prosinci 1864 i on se svými poliliek ý mi
přáteli moravskými z říšské rady vystoupil. Tim
pilněji věnoval Pražák činnost svou zemskému
sněmu a zemskému výboru na Moravě. R. 1863
a 1864 byl Pražáku zpravodajem o důležitém
zákoně obecním a dobyl proti byrokratické
levici mnohého vítězství pro autonomii obcí.
Pražákův
Pražák
Brno
Vídeň
Morava
12
article
I v zemském výboru stávala se činnost jeho
vždy důležitější, obzvláště když po smrti rytiře
Petra Chlumeckého hrabě Egbert Belerědi do
výboru zvolen byl, čímž strana historického
práva rozhodné většiny v něm dosáhla. Když
r. 1872 poslanci moravští na novo do říšské
rady vsloupili, Pražák vynikl jako řečník v adresní
debatě r. 1873 a v otázce státního rozpočtu.
V Moravě samé působil zároveň jako předseda
»Matice besedního domu« v Brně. V srpnu 1879
jmenován jest Pražák ministrem bez portefeuillu
v ministerstvu Taaffově. Od 14. ledna 1881
svěřena mu byla správa ministerstva spravedl-
nosti. V roce 1882 udělen mu řád železné koruny
a povýšen do stavu baronuského,
Nemalé byly naděje, jež skládal tehd
všechen národ náš v »prvního českého mi-
nistra«. Byloť toto krajinské ministerstvo české
jednou z hlavních podmínek, za kterých staro-
česká strana upustila od 16letého státoprávního
odporu svého proti centrálnímu parlamentu cis-
lajtánskému, aby zkusila na žaktičké té půd
zákonodárství říšského dobývati národu českému
především práv jeho národních a jazykových.
Egbert Belerědi
Pražák
Taaffův
Morava
Brno
13
article
Brzy ovšem seznalo se, že domnělý obra
k lepšímu, vyjádřený systémem Taatfovým, ne
byl k nám opět upřímným, což vyšlo nejlépe
v jev z toho, jak málo moci dáno dru. Pražá-
kovi v jeho ministerstvu krajanském. Byl to
pouhý stin a pouhé jméno ministeria, spíše
prázdná hodnost, než skutečný úřad. Těžce to
nesl český národ, těžce státník tak věhlasný a
zdatný, jakým byl dr. Pražák. Aby ponapra-
vil tuto trapnou nepřístojnost, hr. Taaífe pově-
řil r. 1881 dra. Aloisa Pražáka spolu též pro-
zatímní správou důležitého min i s ter ia
spravedlnosti; tu otvíralo se teprv dru,
Pražákovi pole činnosti vytoužené, kde mohl
osvědčiti svou spravedlivou i vlasteneckou mysl
vůči národu našemu a všem trpícím národům
slovanským, pokud na půdě daných zákonůa
poměrů bylo možno.
Zda-li tu zvěčnělý plně dostál své povin-
nosti, zda-li skutečně učinil za těch 8 let svého
řízení spravedlnosti rakouské pro právo našeho
národa vše, čeho energický vlastenecký ministn
pro národ svůj v okolnostech tehdejších v
Vídni pro nás učiniti mohl, těžko z dálky roz
souditi.
Taatfův
doktor
Pražák
Alois Pražák
Pražák polo
Vídeň
14
article
Však budiž uznale vzpomenuto jeho natí-
zení o rovnoprávnosti pro soudy slezské, jeho
hájení nařízení Stremayrova o zevní rovnopráv-
nosti při c. k. úřadech a soudech v Čechách
na Moravě proti zlosti a nájezdům opposice ně-
mecké a konečně jeho známého nařízení z r. 1886
pro vrchní soud království českého, jímž stano-
veno, že české pře mají se tu rozsuzovati ja-
zykem českým. Německá opposice strhla pro
nařízení to korybaňtský povyk, křičíc, že prý
tím prvně postiženo bylo dosavadní samopanství
úřadní němčiny v druhé instanci, že to první
průlom učiněný do hradby starého byrokratismu
rakouského.
Tolikéž neutuchaly šibalské nářky a žaloby
zuřivců německých, kterak prý baron Pražák
systematicky do krajin německých dosazuje z
soudní úřadníky národovce české, čímž prý po-
slovanšťuje Rakousko, kdežto pravda bylo prostě
to, že dr. Pražák rozumné posílal soudce jazyka
českého do krajin zněmčilých, když tam žila
značnější menšina slovanská a potřeba dobré
správy soudní tedy vymáhala, aby úřadník do-
vedl se s lidem smluvit jeho jazykem mateřským.
Zvláště rozzuřeni byli němečtí hegemonové
na dra. Pražáka pro jeho spravedlivost ku
těžce potlačeným Slovincům. Čím déle
do času, tím méně však mohl dr. Pražák
v této chvalitebné snaze své pokračovat,
neboť kabinet Taaffův napořád víc a vice
Pražák
doktor
Taaffův
Čechy
Morava
Rakousko
15
article
couval před aggressivní a terroristickou
opposicí německé levíce, což mělo za náslodek,
že v národě českém přibývalo nespokojenosti,
až tato sněmovními volbami r. 1889 a pak
za punktací vídeňských vyšlehla plným pla-
menem živelné, mohutné opposice. Váč
této postavení barona Pražáka v kabinetu
Taaffově stávalo se napořád nemožnějším,
až také s povaleným kabinetem Taaffovým za
nikla instituce českého ministra krajana a dr.
Alois Pražák odešel na zasloužený odpočinek
jako doživotní člen panské sněmovny, kdež drže
s pravicí a do posledka doufal, že Rakousko
posléze přece dostane oči a zachrání se změnou
ústavy své ve směru autonomistickém. S tou
myšlenkou a nadějí starý vlastenec a státník
Moravy včera dokonal.
Pražák
Taaffův
doktor
Alois Pražák
Rakousko
Morava
panská sněmovna
16
article
— Politika volné ruky. Usnesení pol-
ského klubu, jež učinil ve své první schůzi, že
totiž ponechá si pro své parlamentní jednán
úplně volnou ruku, nedošlo valně příznivého
přijetí u Němců. Co znamená politika volne
ruky? tážou se publicistické orgány německé
Polský klub v hrdém vědomí, že žádná vláda
rakouská se bez jeho pomocí obejíti nemůže,
chce posaditi se do kouta a očekávati, že vláda
sama k němu se dostaví a vyzve jej k janci.
Toť se ví, že jako ryzí kavalír polský klub vy-
zvání neodmítne, nýbrž že je přijme, ač ovšem
bude reflektovati na kotillonový dárek, bez něhož.
jak známo, nezná polské kolo politickou zábavu
»N. Fr. Presse« velice závidí Polákům, že lal
sesíleni a zmohutněni vrátili se z voleb do Vídně
kdežto obecně očekával se pravý opak. Závid
jim ale též to — a to nechť si zapamatuj
naši dissidenti — že polský klub dnes sku-
tečně představuje prý celý národ, co prý žádné
německé ani české sdružení parlametní o sobě
říci nemůže. Stesk tento je oprávněný, najmo
pokud nás se týče. Sněmovna byla rozpuštěna,
jak známo, k vůli událostem v noci dne 8. června
1900, tedy vlastně k vůli událostem, jejichž
původcem byla česká delegace: Pravou impo-
santní odpovědí vládě bylo by, kdyby byli všickni
poslanci v starém počtu vrátili se do parlamentu
Němec
Polák
Vídeň
17
article
Co zatím se událo, je znánšo. Vsak stalo ser již
ale eo se stalo, nesmí býti a nebude zástupcům
národa českého, pokud soustředěni jsou v po-
slaneckém klubu, příčinou, aby jinak se zacho-
vali, než způsobem, jakého v y ž ad uje ná-
roda našeho proispěch a čest. I pro
poslance naše má politika volné ruky celou řadu
nepodcenitelných výhod. Již tu, že prosti všech
ohledů na spojence budou zástupei národa na-
šeho miti možnost, jíti přímo svou cestou, z
svým nejvlastnějším citem, což v železném
kruhu pravice dosud možno nebylo. Poslanei
čeští jsou ve svém jednání dnes úplně volní
máme za to, že při volence také nezůstanou
sedět. Je ovšem pravda, že nebudeme účastni
výhod, které skýtá příslušenství ku většině, leč
nám dnes nic jiného nezbude, než zakousnout
se do trpkého chlebá minority, však chléb ten
třeba byl odporným, má aspoň tu dobrou vlast
nost, že si jim člověk nezkazí žaludek.
18
article
— Vláda »na rozcestí.« Ve všech listeeh
národních našich odpůrců podniká se v tomto
okamžiku poslední útok na kabinet dra. K örbra.
aby prý konečně doznal barvu a prohilásil
zjevně, že buď chce ve všem jiti s Něme
aneb pokračovati dále v onom politickém clair-
obscuru, v němž libovaly si kabinety odt
doby, co nastoupil Taaffe. Lehkokrevného a po-
měrů neznalého politika by snad tato taktika
publicistiky německé spletla a na nepravou
uvedla cestu. Není především pravda, že ny-
nější vláda dosud se nerozhodla. Nechcemne říci.
že by snad tato vláda měla svůj program již hotový
O programu nemožno tu mluvit, ale » mars-
routa« nynější vlády je perfeklní a ta založena
na historických slovech, která by politikové češt
stále měli míti na zřeteli a jež zněla: » Bez
Němců v Cislajtánii nesmí se a ne
může vládnout«. Tato vláda proti Němeůmse
postaviti nesmí a to znamená, že nemůže a
nesmí se postaviti tak, aby zdálo se, že je to
vláda nám příznivá. To Němci velmi dobře
vědí. A toho buďme si my vědomi. Dnešní
vláda jinou cestou dáti se nemůže, než tou,
kterou ji nyni předpisuje německé souručenství
— Občanské kluby. Schůze výboru
Nout
Taaff
Němec
Cislajtánie
19
article
Staroměstského občanského klubu
v Praze koná se ve čtvrtek dne 31. ledna
o 8. hod. večerní v reslaurantu p. Krágla
v Týnském dvoře. Na programu mimo obvyklé
věci jest projednání záležitosti, určených k vý
roční valné hromadě. Pp. členové výboru, pp-
obecní starší staroměstští se slušně žádají, by
se určitě dostavili.
— Z České Akademie. První třída ve
schůzi své 26. ledna t. r. přijala zprávu,že
právě vydána Rozprava Fr. Mareše s názvem
Prokopa písaře česká Ars dictandi; pak usne-
seno do tisku dáti dra. Zibrta II. díl Biblio-
grafie české historie. »Slovanskému Přehledu
navržena podpora na rok 1901 200 korun, to-
likéž podpory svoleno poskytnouti dru. Worlovi
ná vydání jeho spisu českého s názvem De
editione documentorum; 100 korun navrženo
dáti na studie lidopísné Frant. Kretzovi v Uh-
Hradišti. Slovanskému spolku v Petrohradě.
zemské vyšší realce na Kladně, c. k. ústavu
pro vzdélání učitelek v Praze, c. k. paedago
gickému semináři při české universitě v Praze
Musejní společnosti v Uher. Brodě, společnost
Auguslana College Library v Rock- Islandě po
voleno darovati publikace buď všecky, buď jen
některé. Spolku Palaestina. Pilger- Verein v Bri
xenu dána k jeho žádosti v příčině vědecké
rada, a na konec vyřízeny věci administrativní.
Mareš
Worl
František
Kretz
Pilger Verein
Praha
Francie
UhHradiště
Petrohrad
Kladno
Uhry
Brod
staroměstský občanský klub
Český akademie
Auguslan College Librara v rockIsland
Palaestina
Prokop písař český ars
jít editione
20
article
—Schůze II. třídy České Akademie
v pátek dne 1. února 1901 o 5. hod
odpol. Program: 1. Ředitel V. Ja ro-
límek předloží pojednání: O homothetických
kuželosečkách na dvou plochách stupně dru-
hého. II. 2. Vyřídí se záležitosti administrativní
— K úmrtí Julia Zeyera. Pohřeb ze
snulého básníka Julia Zeyera, pěvce » Vy
šehradu«, koná se dnes o 3. hod. odpoledne
na hřbitov vyšehradský. Tělesné po-
zůstatky poetovy uloženy budou následkem
výslovného svplení členů rodiny
ve Slavíně. — Zeyerova posledn
vůle. Jak se dovídáme, učinil zesnulý básník
hlavními dědici nevelkého svého jmění »Sva-
tobor« a »Českou akademii«, Menší legáty při
padnou členům rodiny, jeho bývalé posluho-
vačce ve Vodňanech a j. Bohatou svou za léta
Zeyer
Zeyerův
Slavín
Vodňany
Český akademie
21
article
nashromážděnou sbírku starožitností, některých
velmi vzácných, odkázal — obrazy vyjímaje —
Náprstkovu prům. museu, jemuž věnoval i velikou
a cennou svou knihovnu. Městské museum praž-
ské obmyslil zvlášť pěknou figurální řezbou go-
tickou a některé intimni své přátely jednotli
vými památkami. Kromě toho ustanovil dodat
kem k poslední své vůli za dědičku veškeré
své literární pozůstalosti a autorských práv
taktéž Českou akademii pro vědy a umění. Vý-
nosu z literární pozůstalosti použiti se má ku
podpoře mladých beletristů českých. — Vy-
nikající básník polský Zeno
Przesmy cki (Miriam), vydavatel literár-
ního a uměleckého časopisu »Chiméra« ve Var-
šavě, dal položili na rakev Julia Zeye ra
nádherný palmový věnec s drahocennými stu-
hami a nápisem: »Zeyerovi — Miriam
a Chiméra«. Spolu věnoval Przesmycki 20
korun na pomník zvěčnělého pěvce a požádal
spisovatele p. Fr. Kvapila, aby jej též zastu-
poval při pohřbu Zeyerově. — Przemyeki uve-
řejnil nedávno velikou anthologii z prac! Zegero-
vých, obsahující v mistrných překladech výbou
jeho románů, novel, básní i dramat. S básní
kem »Vyšehradu« poutalo jej dlouholeté upřímné
přátelství. Ještě loni, meškaje v Praze za při
činou příprav k vydávání svého časopisu, učini
si výlet do Lužan, aby churavícího přitele na-
všuívil. Zároveň mu přivezl právě dotištěné první
dva svazky zmíněné anthologie ze spisů jeho
Návštěva ta byla jedním z nejjasnějších oka-
mžiků posledních dnů života Zeyerova. —
Z Chrudimi, 30. ledna. (Zvl. tel. »N. L.e)
Náprstkův
Przesmas
Miriam
Zey
Zeyer
Przesmycký
Kvapil
Zeyerův
Przemyeki
Lužan
Vara
Zegero
Vyšehrad
Praha
Chrudim
22
article
Královské věnné město Chrudim želí úmrt
velikého básníka Julia Zeyera, jehož skvělá
poesle zářila nám i zářiti bude potomstvu ke
eti a slávě nesmrtelného jmena jeho i jmena
českého. Městská rada. — Z Chru-
dimi, 30. ledna. (Zvl. telegram »Nár. Listůr«)
V Juliu Zeyerovi ztrácíme velikého básníka
ryzích snah uměleckých a mohutného vzletu.
fanlasie. Na rov jeho klade celý národ lipovou
ratolest vřelého uznání a vděku za nesmrtelná
díla jeho poesie. Za literární spolesk
Dr. Karel Pippich. — Ze »Sokola-
pražského Bratři vyzývají se, aby hojným
poětem zůčastnili se pohřbu velikého miláčka
Mus Julia Zeyera. Bratří, kteří chtěli by
převzíli úlohu pořadatelů při pohřbu, nechť do
stavi se v odévu černém dnes o 123. hod. odp
ke hlavnímu vehodu chrámu u sv. Štěpána. Při
pnětež si odznaky.
Zeyer
doktor
Pippich
Štěpán
Chrudim
Chr
Sokol
Musa
23
article
— Vmti. V Nasiích zemřel dne 30. ledna t. r.
pan Antonín Dvořák, mistr obuvnický, bývalý
člen obecního zastupitelstva a zakládající člen
»Sokola« v Nuslích u věku 68 roků. Pohřeb bude se
konati v pátek dne 1. února o 3. hod. z domu
smutku na místní hřbitov.
— Rušti hosté populárního koncertu pp
Alexandr šl. Zilotti a A. Wierzhilowicz věnoval
pondělní den, provázení p M. Urbánkem, pamál
noslem Prahy. Navštívili královský hrad, chrám sv.
Víta, Daliborku, staroměstskou radnici, kde je uvital
starosta p. dr. V. Srb, který jim oplatil později ná-
vštěvu v hotelu. Byli nadšení krásami Prahy, pano-
rama pražské očividně hluboce je dojímalo, zvláště
p. Wierzbilowicz, prodlévající v Praze po prvé, byl
nadšen a neskrblil, ač jinak málomiuvný, stovy ob-
divu. Večer navštívili hostě Národní divádlo, poznali
naši operu a poslechli českou reprodukci Smetanova
»Dalibora«. Hudba Smetanova je nadchla, krásná
výprava opery je překvapila. Také výstavnost divadla
jeho vnitřek, dekorativní malby Alešovy se jim libily.
Dvořák
A Wierzhilowicz
M Urbánek
svatý . Vít
Daliborek
doktor
Wierzbilowicz
Smetanův
Dalibor
Alešův
Nusle
Praha
Sokol
24
article
Když prohlíželi sobě malby ve foyeru před poprsím
Smetanovým, smekli. Vřelými slovy promlouvali od-
jíždějíce o pěkných dojmech, jež sobě odnášejí
z Prahy, z koncertní síně i z pražského společen-
ského živola. P'an Zilotti, jenž jest dirigentem mo-
skevské filhamonie, pozval mladého českého pianistu
p. Frimla, jejž byl za svého půbytu v Praze poznal,
aby příštím rokem u něho hrál Rubinsteinův klavírní
koncert Fdur s orchestrem, k němuž bude mistn
Ziltoti p. Frimla sám připravovati.
— Sčitáni lidu. Do Teplice a okolI! Z
účelem zjišlění všech nesprávností při sčí-
lání lidu žádají se tímto všichni, na něž jaký m-
koli způsobém nátlak činěn byl, by se
přihlásili v bytě předsedy pol. klubu »Barák« Frant
Drajera, Teplice (Eiehwalderstrasse 20. přízemí)
neb nejdéle v sobotu 2. a v neděli 3. února vždy
dopoledne v Národním domě (Alleegasse). —
V Pardubicích napočtěno bylo v 1006 domech
16.291 civilních obyvatelů a připočte li se k tomu
počet vojska 600 osob, obnáší celkový počet obyva
telstva 16.891 duší. V roce 1890 mělo město Pardu-
bice mimo vojsko 12.167 obyvatelů; vzrosti tedy
v posledním desítiletí počet civilního obyvatelstva
o 34%. — V král. horním městě Jilovém napo-
čitáno celkem 2556 obyvatelů a 374 domy, z čehož
připadá na jednotlivé osady: Chotouň 64 obyv.
11. domů, Jilové 1508 obyv., 207 domů, Kabáty 269
obyv., 44 domy. Luka 111 obyv., 15 domů, Podlouči
95 obyv., 5 domů, Pohoří 80 obyv., 15 domů, Radlík
140 obvv., 16 domů, Skalsko 78 obyv., 11 domů.
Smetanův
Zilotti
Friml
Rubinsteinův
lid
Barák
Drajer
Praha
Teplice
Pardubice
Jilový
Jilová
Luka
Skalsko
národní dům
Alleegass
25
article
Studené 252 obyv., 45 domů, Jampach 19 obyv.,5
domů. (V roce 1890 napočtěno v Jílovém 2611 obyv.
369 domů.) — V Jesenici (u Jilového) s osadou
Joliměřicemi napočtěno 793 obyv., 110 domů, v roce
1890 873 obyv., 111 domů; ubylo tudiž 80 lidí. —
Ve Velkých Popoviclch s osadami Brtnicí
Todicemi napočtěno 798 obyv., 109 domů; v r. 1890
796 obyv. 99 domů. — V Štiříni s osadami Břez
kem, Kostelcem na Křížkách, Radimovicemi, Novou
Hospodou, Struhařovem a Šedobrovicemi v okr.
jílovském jest výsledek letošního sčítání 1016 obyv.
a 131 dům, v roce 1890 987 obyv., 130 domů; při-
bylo tudiž 29 obyvatelů. — V Hostěrad iei
s osadami Borkem a Rakousy v okresu jílovském
napočíláno 405 obyv., 68 domů (v roce 1890 425
obyv., 63 domy), ubylo 20 obyvatelů. — V Dobře-
jovici, okres jilovský, napočltáno letos 404 obyv.
69 domů, v roce 1890 439 obyv., 55 domů; ubylo
35 obyvatelů. — V Chodově s osadami Šebero
vem, Litochleby a Hručířemi (v okresu vinohradském)
napočitáno letos 1331 obyv., 162 domů, v roce 1890
1201 obyv, 153 domy; jeví se tudiž přírůstek 130
obyvatelů.
Šebera
Litochleb
Hručíře
Jampach
Jílové
Jesenice
Kostelec
Radimovice
Struhařov
Borek
Rakousy
Chodov
26
article
— Která města poskytují učitolům při
bytečného? Mezi česká města, ve zprávě pod
tímto titulem nedávno uvedená, náleží též Třeboi
která dává všem učitelům ročně 120 korun příbyteč
ného. Město Třeboň všemožně stará se o rozkvět
svého školství, zřídilo též průmyslovou školu pokra-
čovací o 3 ročnících, postavilo novou nádhernou bu-
dovu pro chlapeckou školu atd. Aby i ostatnímu
obyvatelstvu poskytnuta byla možnost dalšího sebe-
vzdělání, zřídila veřejnou »Lidovou knihovnu«. Tez
vždy pamatuje v přední řadě na naše národní pod-
niky a spolky, jimž každoročně značnější povoluje
příspěvky.
— Assanace. Spolek architektův
inženýrů vkrál. českém má zejtra v pátek
dne 1. února XVII. schůzi týdenní. Na programu n-
chází se rozprava o assanaci. Schůze konati se bude
v malém sále měšťanské besedy pražské o 7. hod.
večerní. Hosté jsou vítáni.
Třeboň
XVII
27
article
— Hostinský věstník. Pan Vojtěch Bechyně
převzal hudějovickou a nuselskou pivnici v č. 670-II.
na Karlově náměstí. Pan Jan Benda, majitel ka-
várny na Ferdinandově třídě, převzal »Ruskou ka-
várnu« v č. 1820—II. na nároží Táborské ulice
a Vávrovy třídy a povede oba závody ve své režii.
Pan Václav Dobrý, dříve su Halánků«, převzal ho-
stinec v č. 134—V. v Šmilesově ulici. Paní Marie
Mráčková převzala hostinec v č. 466—VII. ve
Vltavské ulici. Pan Josef Vostrý, dříve v Bredovské
ulici, převzal smíchovskou akc. pivnici »na štaflu«
v č. 761 —II. na Jungmannově náměstí. Schválenými
zástupci povedou své hostince: pl. Albertina Be-
nešová v č. 60——III. na Dražickém náměstí p.
Adolfem Lamrem. Paní Marie Calnerová v č. 488 —I1.
v Kateřinské ulici p. Františkem Balvinem. Paní
Marie Fišerová v č. 727—I. na nároží Dlouhé tříd
a Hradební ulice p. Jakubem Hesem. Pan Hynek
Hlasivec v č. 910—I. ve Vězeňské uřici pí. Maril
Cinkovou. Paní Marie Horká v č. 369—II. v Dřevní
ulici p. Josefem Micherou. Pan Rudolí Meisler vč.
705—l, na nároží Dlouhé třídy a Masné ulice p
Františkem Hesem. Pan Vilém Picek v č. 1877—II.
v Táborské ulici p. Josefem Adamcem. Pan Josef
Sýkora v č. 633—I. na nároží Týnské a Štupartské
ulice p. Václavem Syroválkou. Pan Alois Iichý v č.
573—1I. v Žitné ulici p. Antonínem- Nedvědem. Pan
Jan Vančura v č. 629—II. v Štěpánské ulici p. Karlem
Stejskalem.
— Dar školo. Pan Frant. Myška, majitel hötelu
v Žižkově, daroval nově zřizené obecné škole
v Chýšce (v okresu německorbrodském) krásnou sbírku
napodobených drahokamů, dvě velké sbírky nerostů,
knihy přírodopisné s obrazy a mnohé jiné pomůcky
k vyučování.
Bechyně
Benda
Vávrův
Dobrá
Halánek
Mráčková
Vostrá
Lamr
Calnerová
Balvin
Fišerová
Hes
Hlasivec
Cinkův
Marie
Michera
Rudolit
Picek
Adamec
Sýkora
Syroválka
Iichý
Antonín
Nedvěd
Vančura
Stejskal
František
Myška
Karlov náměstí
Ferdinandov třída
Táborský ulice
Šmilesov ulice
Vltavský ulice
Jungmannův náměstí
Dražický náměstí
kateřinský ulice
Masná ulice
Štupartská ulice
Žitná ulice
štěpánský ulice
Žižkov
Marila
II
Albertina Be
28
article
— Městské museum prožské v sadě na
Poříčí navštívilo v měsíci lednu 440 osob. Do sbírek
darovali: stavební rada pan A. Wiehl válečný cep.
vykopaný pod Žižkovem, pan Antonin Knösl, knih-
vedoucí, tiskopis, paní Anna Ulrichová, vdova po
úřadníku, olejový obraz, pan Adolf Filleite dva
vějiře, křížek, obrázky na kosti, modlitební knihu
z roku 1763, místodrž. stavební rada pan A. Pecenka
vykládaně struhátko na tabák. Všem pp. dárcům vy-
sloveny díby.
— Příspěvky na Zeyerův pomník uvoli
se k usnesení přátel zesnulého básníka přijímati
JUDr. Tomáš Černý, zemský advokát a pokladník
»Svatoboru« v Praze, na Václavském náměstí č. 29
jemuž peněžité částky k tomu účelu buďtež laskavě
odevzdávány.
Vycházku do prací nové pražské k-
nalisace pořádá »Česká společnosť pro veřejné
zdravotnictví« v sobotu dne 2. února. Čienové
a členy uvedení hosté sejdou se o 3/43. hod. odpol.
na silnici pod Letnou za občanskou plovárnou
u vchodu do tunelu letenského. Pan vrchní inženýr
Heineman, který řídí provádění kanalisace, s ne-
všední ochotou podá výklad a provede společnost
tunelem lelenským, kterým právě nyní dubře dás
projíti.
— České knihy a časopisy. Čtenářská be-
seda v Mnichově Hradišti věnuje zdarma některá
ohrožené obci v uzavřeném území větší počet knih
a časopisů. Přednost má obec, kde dosud české
knihovny není.
Česků dětská nemocnice. V širších
vrstvách obecenstva rozšířeno jest minění, že nová
dětská nemocnice na Karlově jest již obsazena
otevřena. Opravujeme názor ten, neboť ústav nalezá
se ještě stále ve starých místnostech, a dobu, kdy
se nový ústav otevře, nelze dosavade bezpečně
určiti. Že se tak stane bělem letošního roku, jest
jisto. Otevření zdrželo se zvláště úmrtím p. prot.
A Wiehl
Knösl
Ulrichová
Filleite
A Pecenka
Zeyerův
JUDr
Černá
Žižkov
Svatobor
Praha
Václavský náměstí
Letná
Mnichov Hradiště
Karlov
29
article
Michla, neboť bylo nutno zvoliti nového ředitele,
který by vypracoval návrh na vnitřní zařízení. Nový
ředitel bude s prací tou ještě v únoru hotov, tak že
s přichodem jara počne se s objednávkami. Jakmile
zaříení bude pohotově, bude možno přikročiti k ote-
vření ústavu. Ačkoliv ještě mnoho, velice mooho
pilné práce jest zapotřebí, přece jen spolek pro zll-
zení a výdržování dětské nemocnice a chorobnice,
který již od 1. ledna t. r. budovy od obce pražské
do své správy převzal, doufá, že nejdéle ke sklonku
t. r. nový ústav vejde v činnost.
— Procházka letenským tunelém. Zají-
mavá exkurse byla podniknuta včera odpoledne.
Četní členové rady městské shromáždili se o půl 3.
hod. odpol. před staroměstskou radnicí, odkudž od-
jeli ve hakrech na silnici pod Letnou, kde u vchodu
do letenského tunelu byli očekáváni inženýry Ry-
volou a Mašínem a podnikateli stavby Jetenského
tunelu pp. Kressem a Bernardem. Předseda kanali-
sační komise ob. starší p Vlček představil je členům
městské rady a požádal tyto, aby prošti letenským
tunelem a prohlédli tuto velmi zajímavou podzemní
stavbu, pro kanalisaci pražskou tak důležitou. In-
struktorem byl chěfinženýr p. Heinemann. Do tunelu
lotenského ústí dva sběrače, a sice z pravého břehu
vltavského a z Malé strany. Sběrač prvý vede pod
řečištěm Vltavy, kde je osazen ve hloubce tří metrů.
Michl
Procházka
Mašín
Jetenský
Bernard
Heinemann
Letná
Ina
Vltava
spolek pro zll
Kress
30
article
Množství splašků, do tunelu vniknuvších obnáší za
suchého počasí 1600 litrů za vteřinu, za počasí dešti-
vého 4800 litrů. Vstup ze silnice do tunelu nalézá
se 13 metrů nad vodou, takže nutno sestoupiti 16
metrů hluboko, aby se dosáhlo podlahy tunelu. Po
78 schodech sestoupí se do tak zv. »jižního vstupu«
tunelu, který je elektrickými žárovkami ozářen. Na
stěně jest pověšena přehledná mapa kanalisace. Na
prostorném místě, zábradiím ohraničeném, možno
sledovati běh splašků. V uzlu sbíhají se tři sběrače,
z nichž malostranský jest úplně dohotoven až ke
hranicím smíchovským. Po 16 schodech možno vstou-
piti z uzlu na podlahu tunelu. Tentokráte ovšem byl
tunel vody prostý. V suchém počasí tekou splašky
až 90 cm. vysoko, při dešti až 2 metry 35 cm.
centimetr
31
article
Vnitřek tunelu je 2 m. 60 cm. vysoký a 1 m. 80 cm.
široký. Tunel je 1200 metrů dlouhý a možno ho pro-
jíti za 20 minut. Vnitřek tunelu byl ozářen množ-
stvím svící. Teplota je v tunelu mnohem příjemnější
než venku. Jen ve dvou měsících letních je va
v o e rees
schody. Uvnitř tunelu je znamenitá ozvěna; při na-
plnění tunelu splašky, bude tam hučení nesmírně.
Při procházce tunelem shledáno, že na mnohých
místech, ovšem v malém množství, vyráží spodní
voda, obsahující uhličitan vápenatý a stran hlinitý.
Tato voda je nejtvrdší, která se v Praze nalézá.
Zdivo stěn tunelu je pouze 12—25 cm. silné, dle
toho, jak byla tvrdá skála, sestávající ze silurské
břidly. Pod silnicí Beleredího, ve vzdálenosti od
šachty prvé 430 metrů, nalézá se šachta druhá, 38
metrů hluboká. Za touto šachtou voda se stahuje,
proráží stěnami a tvoří zkameněliny. Při stavbě tu-
nelu v těchto místech hrnulo se množství vody.
Tehdy zmizela voda ve sludních bubenečských.
Stavba tunelu trvala plných třináct měsíců a praco-
valo se na pěti místech současně. Některá čásť ne-
byla příliš pevná, takže denně byl vnitřek tunelu
rozšířen až o jeden metr. Na některých místech byl
tunel za celý den prohlouben pouze o 20——30 cm.
Pracováno bylo bez přestání, dnem i noci. Skála
byla trhána dynamitem, kterého použito 25 kg prů-
měrně denně. Těžení materiálu dělo se šachtami.
Beleredí
Skála
Praha
centimetr
kg
32
article
Za druhou šachtou rychlost tekoucích splašků ob-
náší 1 m. 40 cm. za vteřinu. Na vyzdění tunelu bylo
potřehí asi 900 cihel na jeden běžný metr, takžev
celém tunelu je asi 1,160.000 cihel. O 180 metri
dále nalézá se šachta další, 28 metrů hluboká, kde
byl terén pro stavbu velmi nepřiznivý. V těchto m-
stech dělníci mohli se pod zemí zdrželi při práci
pouze dvě hodiny. Čistá pramonilá voda prýšti zde
v takovém množství, že musí být odváděna zvlášt-
ními drenážemí. O 180 metrů dále nalézá se východz
tanelu do Královské Obory, blíže vstupu do Bubenre.
V tomto uzlu nalézají se velká železná vrata, která
možno zvláštním přístrojem zavříti a tok splašků za-
staviti. Po východu z tunelu odjelí účastníci vy-
cházky na místo, určené pro čisticí stanici, kde jsou
práce v plném proudu. Splašky stekou ze stok do
hlavního lapáku, kde se husté hmoty budou usa-
zovati. Řídké splašky potekou do řeky tunelem, pro-
vedeným pod dnem plavebního kanálu. Tunel má
železný strop, který na řečišti kanálu je chráněn du
bovými pražcí. Stavbu tohoto oddilu provádí stavitei
p. O. Bělský. Po ukončeni vycházky děkoval pan
stavitel Víček účastníkům za pozornost, zejmena
oběma starostovým náměstkům pp. dru. Fričoví a E
Neubertovi.
Bělský
Neubert
centimetr
33
article
— Z Blatné. (C.-B.) Pro sněbové závěje v zá-
řezu na trati z Kasejovic do Blatné byla minule do-
prava mezi stanicemi Kasejovicemi a Nepomukem
přerušena. Dnes byla však již obnovena.
— Z elektrické dráhy Praha—Vysočany.
Ode dne 1. února bude zastávka u pražského
městského musea přeložena k domku potravní
daně.
— Elektrická dráha z Nuslí na Král. Vino-
hrady. Ministerstvo železniční udělilo továrníkovi
p. Janu Štětkovi na Král. Vinohradech povolení ke
předběžným pracím pro stavbu úzkokolejné lanové
dráhy s elektrickým pohonem z Nuslí podél nusel-
ských schodů na Král. Vinohrady na dobu šesti
měsíců.
— Řádění hrabošů v našich polích ne-
přestalo. Hospodáři krajin po celý rok minulý zá-
Nepomuk
Král
Štětka
Blatná
Kasejovice
Praha
Vysočany
Nusle
Vinohrady