2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 31. ledna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iist,
přeápláeí ne
Praze v sdnini
na irrk iejts
drojř aená
nne .
nn ve slalk
n rt iei
droji s ili
Praha
7
article
v drobném prodejí
ranní čésle o sol
otpsladní
Ve sliakíck na ronkově
nnní čkle
sdpsl ednt.
Insera ty
platí se ho tové napřeo
Předrlaeení a lnperty přijímá, dpinl-
nackáztjí e tež p enl
tiskárna a ezpodice .Národnich Lisa-
Rakoplsy ae novrtes
Národnich Lisa
8
article
Farizejství velkostatkářů
německých.
Farizejství velkostatkářů
německých.
Není potřebí teprv zvláštního, obšírnéh
důkazu, že rozhodující, největší zásluha o ví-
tězství německo-nacionální obstrukce ve sta-
rém parlamentě nad myšlenkou, mocía
autoritou státní přísluší německému velko-
statku z království českého, z markrabství
moravského a z vévodství štvrského. Be
zjevné podpory a tajné přímluvy německých
velkostatkářů, vedených hrabětem Osvaldem
Thunem, knížetem Fürstenbergem, knížetem
Rohanem, knížetem Trautmannsdorffem, ba-
ronem Schweglem, hrabětem Attemsem
hrabětem Stürgkhem, politika německo-nacio-
nální, velkoněmecká, tedy protirakouská
velezrádná nebyla by se dodělala a dočkala
v parlamentě takových úspěchů, jichž do-
sáhla dne 17. října 1899 za ministerského
předsedy hraběte Clara, jehožto společníkem
při vládě tehdy byl i dr. Körber. A zvláště
neustálému doléhání se strany německých
velkostatkářů na vládu Körbrovu německo-
nacionální obstrukce Wolfova a Schönererova
povinna jest díky za další svůj postup proti
základní myšlence soustátí rakouského a za
nynější svůj vzrůst ve volbách. Zcela dle
pravdy lze říci, že za vše, čím jest, německo-
nacionální obstrukce v Rakousku zavázána
jest díky německému velkostatku, stojícímu
pod prapory hraběte Osvalda Thuna a hra-
běte Stürgkha.
Všechno parlamentní uličnictví a pol
tronství strany Wolfovy a Schönererovy,čí
tavší tehdy summa summarum sedm mužů.
nebylo by dovedlo zastaviti parlamentní stro
rakouský, zvrátiti hlavní zásadu vší ústav
nosti, skloniti vládu vídeňskou k svým no-
hám, diktovati jí každý další krok její proti
národu českému, voditi ji vůbec ve všem na
svém řetízku, kdyby jí k tomu nebyli po-
mohli němečtí velkostatkáři.
Osvald Thun
Fürstenberg
Rohan
Trautmannsdorff
Schwegl
Attems
Stürgkh
Claro
Körber
Wolfův
Schönererův
Rakousko
9
article
Tito byli s ní ve všem jedna ruka
ti obstarávali její program v nejvyšším
ovzduší vládním, ti drželi nad ní ochranný
štít svůj na místech rozhodujících, ti vymlou-
vali, vysvětlovali a omlouvali každý čin její,
zjednávali jí pomocníkův a přátel, ti byl
mocným předvojem jejím tam, kde
před ní byly zavřeny dvéře. V nejvyšších
kruzích vládních a dvorských německo- nacio-
nální obstrukce Wolfova a Schönererova zví-
tězila pomocíněmeckých vel ko-
statkářův a následek tohoto vítězství je-
jiho nahoře jesť I vítězství její ve volbách
dole. Ze sedmičky prvotní vzrostla na sbor
dvacíti dvou mužův, ke všemu a ve všem
odhodlaných, jen cokoliv slouží programu je-
jich. A tento program jest zjevně a bez
obalu všeněmecký, tedy protira-
kouský. Dali si bez obalu a bez rozpaků
název »jednota všeněmecká«.
Velkoněmecká, protirakouská jednota jes
od dneška v ústředním parlamentě rakou-
ském stranou na počet třikrát silnější, nez
byla před volbami právě odbytými. A k tomu
ke všemu pomohli jí němečtí vel ko-
statkáři s pp. hrabaty Osvaldem Thu-
nem, Attemsem, Stürgkhem a knížaty Roha-
nem, Fürstenbergem, Trautmannsdorffemv
čele.
Nabyvši pro nový parlament i zvýšené
moci, německo-nacionální strana přezděla s
na »všeněmeckou jednotu« a vydala
známé prohlášení, v němž vyložila svůj v še
německý program vzhledem k Rakousku
A kdyz už došlo až na tento stupeň v še
německé vlastizrády v Rakousku
nýní, když rakouská koudel už hor
Wolfův
Schönererův
Osvald Tha
Attems
Stürgkh
Roh
Fürstenberg
Trautmannsdorffemv
Rakousko
10
article
přihlašují se hasiči z tábora německých vel-
kostatkářův a chtějí šířící se požár zažehnati
kropáčem — vlastenectví rakou-
ského! Nyní, když plamenné jazyky vše-
německeho programu už olizují krov
nové sněmovny vídeňské, velmožové, rytíři,
baroni, hrabata a knížata z německého
velkostatku v Rakousku teprv se chytají za
hlavy, kroutí očima k nebi, zříkají se
satanáše a všech skutkův jeho.
Troppo tardo ! drahouškové. Vizte nyní
sami, kam jste to se svým německým
nepřátelstvím proti národu če-
skému v Rakousku dotáhli! »Vše-
německá jednota« v novém parlamentě vi
deňském jest nejpřímějším a nejvlastnějším
dílem vaším! Teď lamentujete: »Jednota
samostatnost naší monarchie byla vždycky
vůdčí hvězdou naší a musíme tudíž za-
ujmouti stanovisko proti pro-
jevu strany, učiněnému v po-
slední době a vyjadřujícímu
úmysl, změniti mezinárodní po-
měr náš k sousednímu státu na-
šemu.e
Se kterých pak oblak snesl se na vá
tak znenadání svatý duch rakouský
Což jste byli až do předvčerejška tak
chudí duchem, že jste nevěděli, k čemu
někdejší strana německo-pokroková a na-
cionální, nyní zvaná všeněmeckou jednotou,
v Rakousku pracuje? Což jste v úplné sle-
potě podporovali tuto stranu zvláště
proti národu českému za posledních pěti
let nasazením všech sil svých, užitím všl
své protekční moci na místech nejvyšších,
nemajíce ani tušení, co ona s Rakouskem
obmýšlí? Mohlo vás zůstati tajno, že strana
Wolfova a Schönererova, před kterou dnes
se křizujete, neusiluje opravdu o nic jiného,
než aby Rakousko uvedeno bylo v po druží
pruské, aby pozbylo své samostatnosti, aby
zmizelo ze řady evropských státův ?
Wolfův
Schönererův
Rakousko
11
article
K čemu tedy nyní ta směšná ko-
medie vaše s vědomím a vla-
stenectvím rakouským? K čemu
průhledná tartufferie vaše, ze »city vaše
jsou těžce raněny projevem, jenž nadhodi
otázku lovality vůbec«, a že toto jed-
nání naplňuje vás »bolem, studema
rozhořčením?« Koho tím farizejstvím
chcete oklamat? Vždyť každé slovo, každý
čin, každá myšlenka nové v šeněmecke
jednoty Wolfovy a Schönererovy je jen
přirozený důsledek slov, činův a myšlenek
vašich! Všeněmecká jednota v pariamentě
vídeňském jest dítkem vaším, žádným způ-
sobem nevymknete se z tohoto otcovství.
Drží-li vás nyní čert sám za hlavu, nese-
třesete ho se sebe. Jste jeho.
Však panáčkové vysoce urození, pro
rozčilujete se tak příliš proti straně Wolfově
a Schönererově, proč »zaujímáte stanovisko
proti ní«, proč ji očerňujete na hoře, že
ona chce změniti mezinárodní poměr náš
k sousednímu státu našemu; že o na ch ce
samostatnost naší monarchie
nedůstojně obětovat? Jest snad
program váš v Rakousku ještě dnes
jiný než program strany Wolfovy a Schö-
nererovy? Nejste vy také ještě dnes
pro zřízení zvláštního uzavřeného území ně-
meckého v království českém? Nehlásáte
vy také ještě dnes nezbytnost, aby
jazvk německý v Rakousku byl
uzákoněn jako jazyk státní? Nejste
vy také ještě dnes proti právu jazyka
českého ve vnitřním úřadování v zemích
koruny české? Nejste vy všichni ještě
dnes pro nadvládu německé menšiny v Ra-
kousku nad slovanskou většinou zdejší?
Wolfův
Schönererův
Schö
Rakousko
12
article
Všechny tyto požadavky máte ve svém pro-
gramu společně s jednotou v šeněme-
ckou, a vyplnění všech těchto požadavků
vašich stejně jako jejich nutně
vede ke »změně mezinárodního poměru na-
šeho k sousednímu státu německému«a
k nedůstojnému obětování sa
mostatnosti naší monarchie. V
zajisté chcete udělatí z Rakouska s tá
německý rovněž jako »všeněme
cká jednota« Wolfova a Schönererova.
Ale jste-li vy tak naivní a neprozíraví, že se
domníváte, jakoby ve středu evropském těsně
vedle sebe byly vůbec možny s a mo-
statné státy německé dva, Schöne-
rerovci se toho nedomnívají, a proto jsou
i upřímnější i prozíravější než — vy! A jen
tím lišíte se od nich. Ten »bol«, ten »stud-
a to srozhořčení« z jejich projevu si scho-
vejte pro politiku svou vlastní. Jste
jedni za osmnáct a druzí bez dvou za dvacet
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. ledna. (Před ote vřením
parlamentu.) Říšská rada má zejtra prvou,
byť jen formálnou schůzi. Ale je význačno pro
vnitřní poměry rakouské, že v sám předvečer
otevření říšské rady většina klubů se ještě ne-
ustavila, ba není ani známo, kolik sumostatných
politických skupin bude ve snémovně zasedali.
Dle zpráv známých do večera ustavili se dosud
konservativní velkostatkáři (19
členů, předseda hr. Páltfy, náměstkové prine
B. Schwarzenberg a hrabě Sylva- Taroucca),
polské kolo (zatím 60 členů, předseda ryt
Javorský), Rumuni (5 členů, předseda Lupul
náměstek bar. Jiti Vasilko), němečtí anti-
semité (25 členů, předseda dr. Lueger, ná-
městkové prine Al. Liechtenstein a dr. Gess-
mann) a němečtí nacionálo v é (42 čl -
nové a 5 hospitantů, předseda Kaiser, ná-
městkové dr. Derschatta a dr. Beurle).
Wolfův
Schönererův
Schön
B Schwarzenberg
Taroucca
Javorská
Rumun
Vasilko
doktor
Lueger
Liechtenstein
Gess
Kaiser
Derschatt
Beurle
Rakousko
Praha
13
article
Ve stadiu vyjednávání nacházejí s
český klub, jenž má upraviti svůj poměr
k českým agrárníkům a nár. socialistům, z části
i k českým klerikálům; jihoslo v a ns ký
klub, o němž dosud není známo, obejme-li
všechny Jihoslovany a snad i vládní Rusy
a české klerikály; vlaský klub, v něm
běží o součinnost liberálů s tyrolskými kleri-
kály a hlavně němečti pokroko v ei
radikálové a klerikálo vé, u nichž
rozhoduje i otázka »německého souru-
čenství-.
Katolická strana lidová vyjed-
nává se skupinou Treuinfelsovou (katolický střed
o splynutí obou skupin v jeden společný »klul
střední«, jehož předsedou by byl dr. Kathrein.
náměstky dr. Fuchs a některý člen skupiny Treu-
infelsovy.
Pokud se týče německých radi-
kálů, vyslovuje se o nich jeden z vůdců strany
nacionální, radikálům tedy nejbližší, v dnešním
čísle »Volks-Ztgu« takto: »Pochybuju, že ve
skupině radikální bude možný jednotný postup.
Schönerer se nepodřídí podmokelskému usnesení
On nestrpí velké radikální strany, poněvadzs
takové organisace nepřeje. Uz z listů vyměně-
ných mezi jednotlivými radikály jest jasno, ž
mezi nimi na ríšské radě nastane rozkol.« Nej
bližší budoucnost ukáže, na kolik tato progno-
stika německého nacionála je správna.
V Praze, 30. ledna. (Hlas českéh
velkostatkáře o situaci.) Vídeňská
»VolkaZig.« otiskuje mínění jednoho z vůdců
českého konservativníhio velkostatku o činnosti
risské rady. Minění jeho vyzalvá v ten smysl.
Jihoslovan
Rus
Treuinfelsová
Kathrein
doktor
Fuchs
Uz
Praha
Trea
14
article
že »dělnost« nové sněmovny bude jen rázu n
gativního, poněvadž všechny vládní předlohy
vyjma předlohu o novobrancích, zůstanou v men-
šině. »Zamítne se všechno — soudí pisatel —
co se zamitnouti dá, poněvadž systém nynějšt
vlády nemůže býti schválen. Tak zůstane nevy-
řízen nejdůležitější pro vládu návrh o vyrovnání
s Uhrami, jakož i obchodní smlouvy. Změna
k lepšímu ve vnitřní situaci nemůže nastati
dříve, dokud nebude vyřízena otázka jazyková,
neboť na tom, jak se bude jednati s touto otáz-
kou, závisí vše ostatní. Vzhledem k poměru
konservativního velkostatku k dalegaci české
ku vládě vyslovil se tázaný následovně: »Cos
týče našeho poměru k českému klubu, zůstane
v novém pariamentě týž, jako byl ve starém.
Náš pomér k vládě nemůže býti zatím stanoven,
ale tolik jest jisto, že nikdy nezapomeneme,že
president nynější vlády byl mini-
strem v kabinetě Claro v ě.«
Claro
Uhry
15
article
Z Pešti, 29. ledna. (V zrůst Pešti. —
Slováci na universitě.) Městský po-
písný úřad vydal předběžnou zprávu o výsledku
sčítání lidu v Pesti. Dle zprávy té měla Pest
31. prosince m. r. 729 383 obyv., o 222. 998
více, než koncem r. 1890. Roku 1870, tedy
krátce po zřízení dualismu, měla Pešť jen
280.349 obyv. Za třicet let samosprávy obyva-
telstvo hlavního města uherského se tedy skoro
ztrojnásobilo. Popisný úřad přidává k této zprávě
i tu potěšitelnou zvěst, že z přibylých 222.998
obyvatelů připadá na přirozený vzrůst (přebytek
porodů) 67.185, kdežto v předešlém desitiletn
vzrůst tento obnášel pouze 18.000. Zpravodaj
soudi z toho, že se v Pešti za poslední desíti-
lotí zlepšily nejen sociální nýbrž i zdravotní
poměry. Jednu okolnost však přešel mlčením:
v Pešti převládá dnes už živel semitský, známý
svou plodnosti. — Universita peštská vydala
výkaz o národnosti posluchačů posledního let
ního semestru. Dle výkazu toho studovalo roku
1900 na univarsitě 4335 Maďarů, 325 Němců.
85 Rumunů, 88 Srbů, 28 Chorvatů, 10 Rusů
a 7 Vlachů; Slovák ani jeden. Totiž dl
úradní statistiky ani jeden. Stováků je sice na
universitě hezká řada, ale všichni utonuli v moři
maďarském
Z Rěky, 28. ledna. (Volba podle s ty.)
Guverner hr. Szapary svolává nově zvolené obecn
zastupitelstvo rěcké na den 1. února k usta-
vující schůzi. Pokládá se za jistě, že dr. Mav-
lender bude opět zvolen za podestu (starostu)
ale že se dle úmluvy se Szellem hodnosti té
vzdá, načež bude zvolena osoba Szellovi milejsí,
Slovák
Maďar
Rumun
Srba
Chorvat
Rus
doktor
Mav
Pešť
Němec
16
title
Politické zprávy zahraničné.
17
article
V Praze, 30. ledn.
V Praze, 30. ledn.
Z Makedonie.
Praha
Makedonie
18
article
Turecké úřady zpozorovaly v okolí Stipu
několik bulharských povstalců a nařídily je
stihat. Povstalci všichni se ukryli. Pronásledo-
vatelé stíhali jednoho až do jednoho štipského
domu, jejž obklíčili. Vyzvali hospodáře, aby
»loupežníka« živého vydal. Ale hospodář i »lou-
pežník« chopili se pušek a zastřelili z proná-
sledovatelů 4 žandarmy a poručíka. Když tito
padli, přitrhlo vojsko, jež dům zapálilo. Dám
shořel a v něm všecko živé i neživé. Potom
nastalo zatýkání v sousedství toho domu. Jakých
rozměrů nabylo, není dosud známo.
Před známou krvavou srážkou bulharských
povstalců s tureckým vojskem ve Štipu, pře
nalezením povstaleckých zbraní a zatýkáním
bulharských povstalců v Kumanové, Kratové,
Kočanech a Skoplji předeházely některé známky.
ze kterých turecké úřady mohly poznati,ze
Kratés
Kočan
Skoplja
Stip
19
article
Makedonský komitét něco chystá. Policie ve Ve-
lesu našla v domě Bulhara Andreje Deliova
pevně vyzděný sklep, připravený, aby v něm
uloženy byly propašované pušky. Zjistilo se, že
sklep byl v noci budován a že se v něm za
noční doby scházeli bulharští povstalci a při
prohlidce domu bylo ve sklepě nalezeno již něco
Bulharští hajduci, jichz je v okrosu voles-
ském dosti mnoho, sostupují s hor. až do sa-
mého města Velesu, kde se zdržují treba ně-
kolik dni. Nedávno v horách zabili Srha Andu
Boškoviče z Orachova, tyto dni zase za bílého
dne na náměstí velesském stříleli po srbském
popu Alanasu Milenkoviči z Teova. Byl to ji
čtvrtý bulharský pokus na život tohofo duchov-
ního. Před několika dni jeden povstalec na cestě
do města byl zadržen od turecké patroly, al
obránil se a utekl nazpět do hor.
V Kratově byli zatčení tři bulharští učitelé
a Michajilo Stanojkov, dřive Srb, nyní Bulhar,
u něhož jeden ze zatčených učitelů bydlel.
V jeho bytě konaly se schůze povstalců. Dále
zatčen bulharský učitel Stojiljev z Krivé Pa-
lanky a dopraven do Kratova. Klade se mu za
vinu, že zavraždil srbské duchovní popa Jovana
a popa Arsu z Rankovce. Ze Suipu dopraveno
do Skoplje 12 bulharských povstalců, súčast-
nivších se poslední bitky s tureckým vojskem
ve Štipu. Mezí nimi je sedm zámožných mě
štanů, tři učitelé a dva sedláci.
Bulhar
Deliův
Boškovič
Milenkovič
Kratův
Stanojkov
Srb
Stojiljev
Krivá
Jovan
Ars
Veles
21
article
Boj proti řeholím.
Boj proti řeholím.
Oznamuje se z Madridu, že mnoho špa
nělských klášterů počalo s přístavbou ku svým
budovám, aby tak mohly poskytnouti přístreš
oněm rádům, které budou z Francie vypovězeny.
Se záležitostí touto souvisí také cesta generála
jezovítského řádu P. du Lac, jenž předevčírem
odcestoval do Madridu. Svobodomyslné listy
španélské protestají prudce proti tomuto po.
Pan Brisson vypočetl na základě úřadních
číslic, že dary, jichž se dostalo ženským řádům
ve Francii v posledních 10 letech, obnášely na
nemovitostech 700 000 franků a na movitostech
7 millionů. Z toho vysvítá, že jmění movité má
se ku jméní nemovitému jako 10 2 1. Dle po
měru tohoto vypočítává p. Harduin v »Matinu«
jmění francouzských řádů na 11 milliard. Ovšem
jest výpočet ten skutečně velmni uměly.
Lac
Brisson
Madrid
Francie
23
article
Mae Kinley.
Mae Kinley.
Ačkoliv volba presidenta Spojených státo
byla vůli národa rozhodnuta již 6. listopadu
m. r., přece skutečná volba, kterou se Mae
Kinley stane presidentem Spojených států pro
dalsí termín, odbývala se ve všech státních
hlavních městech Spojených států teprve v tomto
měsíci.
Volitelé (elektoři) všech 45 států odevzdali
své hlasy a výsledek bude ohlášen v kongresu
dne 13. února. O výsledku hlasování elektoro
sepsány v každém státu tři protokoly ; jeden
z nich byl odeslán po zvláštním poslu, druhý
byl odeslán poštou a třeti bude uložen v re-
gistratuře spolkového distriktního soudu, k jehoz
distriktu státní hlavní město přináleží.
Poslově obdrzí po 25 ctech. za každou
jednotlivou míli, takže oni z Kalifornie, Ore-
gonu a Washingtonu obdrží 800 až 1000 doll,
Dne 13. února sejdou se obě sněmovny kon-
gresu ke společné schůzi, načež budou hlasy se-
čteny a definitivní výsledek vyhlášen.
Mae Kinley
Poslův
spojený stát
Kalifornie
Ore
Washington
25
article
GUISSEPPE VERDI.
Podává Katynka Emingerova.
GUISSEPPE VERDI.
Podává Katynka Emingerova.
Miláček vlaského národa skonal po dlouhém
pro hudební umění tak blahodárném žití vi noee
ze 27. na 28. t. m. v Miláně. Jaké obliby se
slavný maěstro u svých krajanů těšil, doka
zovaly zástupy lidu, jež od prvního okamžiku
jeho ochuravění obklopovaly hótel, kde bydlel
Jednoho dne majitel hötelu zvěstoval zástupu
že se trpícímu poněkud ulevilo a ze všech hrdei
zaburácelo jásavé: »Evvival«
Verdim zemřel mistr, jenž do jisté míy
obnoril slávu starovlaské hudby. Jeho vábivé
sladké melodie vládly po nějskou dobu celým
hudebním světem.
Guissepe Ver i narodil se dne 10. ríjn
1813 v malé vesničce Roncole bliže Busseta
v okresu Táro. Otec, Carlo Verdi, provozoval
tu živnost hospodského a žil v tak skromných
poměrech, že jeho manželka Luiza, rodem
Uliniova, musila výdělkem svých rukou, přástrou.
podporovati malou domácnost. Pilná, přičinlivá
žena vychovala svého svnka velmí pečlivě. Maly
Guisseppe byl tiché, bojácné dítě, na svůj úuý
věk neobyčejně vážné. Jen hudba dovedl
vzrušiti malého Giusseppa. Do krčmy Carl
Verdiho občas zapadal potulný šumař jmenem
Bagasset. Kdykoliv zavzněly zvuky jeho bídných
houslí, byl malý Verdi všecek sťasten. Ubohý
venkovský virtaos první poradil otci Verdimu,
aby dal hudbymilovného synka do hudební školy
Guissepovým prvním učitelem stal se starý
varhaník Baistrucchi v blízkém městečku Bus-
setu. Rodiče svěřili mu syna s tajnou nadějí, že
by snad časem mohl po svém učiteli zděditi
jeho úřad. Když dorostl, příjat Guisseppe za
pomoeníka do továrny zamožného měšťana
Antonia Barezziho. To byl sťastný obrat v jeho
kariére. Barezzi byl velký ctitel hudby. V ieho
Guisseppe Verdi
Emingerův
Verdi
Luiza
Uliniův
Pilná
Antonius Barezzi
Barezzi
Milán
hudební škola Guissepův první
26
article
domě scházívala se všecka hudební společnost
města a okoli. Mezi nimi i výhorný kontra-
punktik Prevesi, jenž záhy objevil kromobyčejné
nadání mladého Verdia. Vénoval mu všecku
svoji vychovatelskou péči. Již ve svém čtrnáctém
roce převzal Verdi řízení filharmonického spolku
bussetského-
Tím započala jeho skladatelská činnost.
Prvni pokusy zde složené chovány jsou jak
vzácné relikvie v bussetském městském archivu.
Verdi
27
article
Mladému ctižádostivci však maloměstské poměr
záhy začaly nestačovati. Blízkost hudby milo -
ného Milána jej vábila. Barezzi (jeho pozdějš
tchán) byl mu při dosažení cíle ochotně nápo-
mocen.
U přijímací zkoušky na milánské konserva-
toři Verdi šťastně — propadl. To však mla-
dého muže neodstrašilo. Obrátil se ke kapelnl-
kovi Lavignovi, výborněmu odhoruiku, jenž pro-
hlédnuv jeho pokusy, s radosti příjal nadaného
záka. Brzy pustil se mladý skladatel do prvni
zpěvohry »Oberto, hrabě di Sto. Bonifacio «, kt-
rou nedocilil ještě valného úspéchu. Stonal
vadou v podobných případech dost obvyklou —
pramizerným textem. Teprve druhá práce zpě-
voherní »Nabuchodonosor« prokázala Ivi pazour
hned při prvnim“ provedení na milánskéml
Seala. Následovala řada zpěvoher. Geniální mistr
začal již budovati svojí světovou slávu. Jaká
pvšná šňůra perel! »li finto Stanislao«, »I Lom-
bardi«, »Ernani«, »I Due Fascari«, »Giovann
d' Arco«, »Alzira«, »Attila«, »Macbeth«, »I Mas-
nadieri«, »II Corsaro«, »Bitva u Legnana«,
»Luiza Millerová«, »Stiffelio«, »Rigoletto«, I
Trovatore«, »La Traviata«, »Siciliánské nešporye,
»Šimon Boccanegra«, »Aroldo«, » Maškarní ples«,
»Moe osudu«, »Don Carlos«, »Aida«, »Otello«
»Falstaff« l
Většina děl dobyla si nejen všestrannéh
uznání, alo přímo si podrobila všecka operní je-
viště světa.
Mnohé dílo mělo ovšem svůj osud. »Tra-
viata« při prvním provozování úplně propadla.
Ovšem neobmezoval se mistr na hudbu výlučně
Barezzi
Verdi
Oberto
Bonifacio
Nabuchodonosor
Ernani
Giovanna d ' Arco
Alzira
Attila
Macbeth
Luiza Millerová
Stiffelio
Rigoletto
Trovatore
Boccanegra
Aroldo
Carlos
Aida
Otello
Falstaff
Legnano
Due Fascari
II Corsaro
Le Traviata
28
article
dramatickou. Složil rekviem na pamět (Mlanzo-
nia), smyčové kvartetto, Pater Noster pro sbor
a solové hlasy, Ave Maria pro soprán s průvo
dem kvartetta, šest romanci, četné písně a v po
sledních letech »Číyři církevní zpěvy«, s nimiž
nás seznámil náš »Hlahol«. Z malého syna krč-
máře v Roncole stal se velký, světový umělee,
zbožňovaný miláček národa, jehož jmeno zazna
menáno zlatými písmeny zůstane v dějinác
umění.
V biografiích mistrových: u markýze Gi
Monaldia i u Francouze Artura Pongina dočítáme
se z intimního života zajímavých dokladů o vla-
steneckém i přímo politickém významu
jeho hudby. Zní to sice poněkud cize, mluviti
o »politice« v rubrice hudebního umění, pro
něž máme vždy jen svě představy nejvýš ab
straklné a ideálné.
Marius
Francouz
Pongin
Roncola
29
article
Mimo pohádkové zvěstí o řeckých králích.
kteři prý zapovídávali tu neb onu toninu, poně-
vadž pobuřovala lid Gjaký jemnocit u syno
slunné Hellady !), nevykazují hudební dějiny
(malé výjimky pouličních popěvků z doby revo-
luční) příkladu, že by se hudba byla misila do
vysokých záměrů důmyslné politiky. U Verdia
tomu však bylo skutečně tak. Manaldi jej
dokonce nazývá hudebním mistrem italské revo-
luce. Mohutné a horečné ovzduší, které pro-
chvivá jeho první zpěvohry, energická rythmika.
silná, skvělá instrumentace a především jakes
nepopiratelný ráz drsnosti a divokosti, který
se mu dnes vykládá za nedostatek. Vše to
znázorňovalo zcela pravdivě rozohněnou náladu
italského náruda. Nejen celé sbory, někdy už
pouhé pasáže v ariích, podporované nadšenými.
vlasteneckymi slovy vzněcovaly rozbouřenou
mysl vlašského obecenstva ku pravným orká-
nům nadšení, jež strhovalo, jak už v Itali
bývá, celé hlediště ku spoluzpěvu. Tak na př.
sbor »Si ridesti il leon di Castiglia« (»Probou-
zíš lva kastilského«, v »Lombardech« a scéna
z »Attily«, kde při slovech »Ponechej si celý
svět pro sebe, jen Italie budiž má«, zaburácel
pokaždé divadlem výkřik »ltalie pro nás t« za
pozdějštch provozování zpěvohry v Bonátkáe
(roku 1846) docházelo pokaždé ku politickým
demonstracím tou měrou, že nikdy nebylo
jasno, zda to hudba tolik vznítila mysl lidu,
anebo lid svým nadšením pomáhal hudbě k
Castiglius
Attila
Bonátká
Hellas
Gjaký jemnocit
Probazíš lev kastilský
30
article
Nejhlučnější projevy tohoto směru udály
se za krátkých dnů římské republiky r. 1849.
Verdi, roznícen hnutím doby, pocitil touhu slo-
žiti operu, která by souhlasila s cíty národa
v tě chvili. Spěchal do Říma, smluvil zde
s ředitelem divadla Argentina text ku zpěvo-
hře. Námět byl historieký »Bitva u Legnana«.
Hudební illustraci látky zhotovil skladatel
chvatem přímo zimničním během několika dnů.
Umělecká cena se tomu dílu sice nepřipisuje,
ale nemožno prý popsati nadšení, s jakým byla
premiera přijata (dne 27. ledna 1849). V těch
okamžicich nebyl Verdi pouhým umělcem, nýbrz
stoupal v myslích davu na kýžený symbol osvo-
bozené vlasti, něco jako Mesiáš, hlásající evan-
gelium osvobozené vlasti. Měl arciť v patách
za sebou vykladače, kteří s hlasitým pohrdáním
mluvili o úspěchu pouze »vlasteneckém« jeho
hudby.
Pozdější však dila mistrova dokázala, z
byl umělec skutečný, geniální, schopný splývati
s dobou a nacházeti mohutný výraz pro jeji
vzruchy.
Nejlepším dokladem obsáhlosti jeho tvůr
čího obzoru byl způsob, jak dovedl si osvojiti
reformátorské popudy z působnosti Richarda
Wagnera. Již v »Aidě« poznáváme šťastné
stopy dramatujícího průvodu slov, jež v »Otheliu
dostupují skvělé mistrnosti hudebně dramatického
výrazu.
O člověku Verdiovi zaznamenávají zmínění
biografové nejušlechtilější a nejsvmpatičtější rysv.
Skromnost, jemné způsoby, věrná oddanostk
přátelům odůvodňují nejlépe lásku přimo zbož-
ňující, jakou jej zahrnovali přečetní ctitelé
příznivci. Jako syn tiché, odlehlé vesničky mi-
loval po celý zivot samotu. Jak věrně oddán
Verdi
Wagner
Řím
Legnano
31
article
úspěchu.
byl upomínkám svěho dětství, svědčr letohrá dek,
jejž si dal, dostoupiv vrcholu své umělecké
slávy, vystavět (Santa Agata) poblíže svého ro-
diště, kdež pak strávil největší část svého ži-
vota). Jeho citový život byl, jako u většiny-
pravých umělců, podroben trpkým zkouškám.
Milovaná manželka Markéta (dcera jeho
oteovského přítele a dobrodince Barezza) ze-
mřela mu po trapné nemoci, právě když ože-
loval ztrátu obou svých malých dítek.
»Jsem sám, úplně sám«, stěžoval si zou-
fale, »během dvou měsíců ztratil jsem nejdražší
bytosti, nemám žádné rodiny více! A právé
v takové chvili nuti mne převzatě povinnosti
psáti komickou operu (»II finto Stanislao«)!
Co život Verdimu tyransky odňal, vyna-
hradilo mu láskyplně umění. Ve výtečné před-
stavitelce svých zhudebnělých hrdinek, v krásné,
duchaplné Giusseppině Stropponové, nalezl svoji
druhou choť a věrnou družku dalšího pozem-
ského putování. Že stoupající uměleckou slávou
přibývalo mistrovi i zevnějších úspěchů, netřeha
dokládati. Verdi však zůstal vždy věren sobé a
svému umění.
Markéta
Barezza
Verdi
Stropponová
Santa Agata
32
article
Králem Viktorem Emanuelem I. nabídnuté
mu povýšení do stavu šlechtického odmítnul.
Neshodovalo se to s jeho demokratickými ná-
zory. Časem si nashromáždil značné jméní. Di-
vadelní tantiémy a nakladatelské honoráře byly
výnosné. Než by se sobeckým způsobem ob-
klopoval aristokratickým přepychem, založil
zbohatlý Verdi v Miláně útulnu pro staré, práce
neschopné hudebníky, věnovav jim v závěti dva
milliony lir. Šlechetnost a láska k bližnímu
označuje šlépěje, kudy kráčel po všecku dobu
činného žití svého.
Ještě před nedávnem byl kroužkem vla-
ských vlastenců vyzván, by složil národní
hymnu, které sjednocená Italie posud postrádala.
»Jsem již přiliš stár«, odvětil kmet, »k tomu
dílu jest zapotřebí mladší slly«. Kdo asi za
stane mistra v tom úkolu vlasteneckém?
Viktor
Emanuele
Verdi
Milán