ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7839f690-6600-11dc-9d90-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 29, person 117, work 5, org 6
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 31. ledna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 31.
4 article
Na ranní a odpol. Iist, přeápláeí ne Praze v sdnini na irrk iejts drojř aená nne . nn ve slalk n rt iei droji s ili
Praha
5 title
NAR
Nara
6 title
NILIS
Nilis
7 article
v drobném prodejí ranní čésle o sol otpsladní Ve sliakíck na ronkově nnní čkle sdpsl ednt. Insera ty platí se ho tové napřeo Předrlaeení a lnperty přijímá, dpinl- nackáztjí e tež p enl tiskárna a ezpodice .Národnich Lisa- Rakoplsy ae novrtes
Národnich Lisa
8 article Farizejství velkostatkářů německých.
Farizejství velkostatkářů německých. Není potřebí teprv zvláštního, obšírnéh důkazu, že rozhodující, největší zásluha o ví- tězství německo-nacionální obstrukce ve sta- rém parlamentě nad myšlenkou, mocía autoritou státní přísluší německému velko- statku z království českého, z markrabství moravského a z vévodství štvrského. Be zjevné podpory a tajné přímluvy německých velkostatkářů, vedených hrabětem Osvaldem Thunem, knížetem Fürstenbergem, knížetem Rohanem, knížetem Trautmannsdorffem, ba- ronem Schweglem, hrabětem Attemsem hrabětem Stürgkhem, politika německo-nacio- nální, velkoněmecká, tedy protirakouská velezrádná nebyla by se dodělala a dočkala v parlamentě takových úspěchů, jichž do- sáhla dne 17. října 1899 za ministerského předsedy hraběte Clara, jehožto společníkem při vládě tehdy byl i dr. Körber. A zvláště neustálému doléhání se strany německých velkostatkářů na vládu Körbrovu německo- nacionální obstrukce Wolfova a Schönererova povinna jest díky za další svůj postup proti základní myšlence soustátí rakouského a za nynější svůj vzrůst ve volbách. Zcela dle pravdy lze říci, že za vše, čím jest, německo- nacionální obstrukce v Rakousku zavázána jest díky německému velkostatku, stojícímu pod prapory hraběte Osvalda Thuna a hra- běte Stürgkha. Všechno parlamentní uličnictví a pol tronství strany Wolfovy a Schönererovy,čí tavší tehdy summa summarum sedm mužů. nebylo by dovedlo zastaviti parlamentní stro rakouský, zvrátiti hlavní zásadu vší ústav nosti, skloniti vládu vídeňskou k svým no- hám, diktovati jí každý další krok její proti národu českému, voditi ji vůbec ve všem na svém řetízku, kdyby jí k tomu nebyli po- mohli němečtí velkostatkáři.
Osvald Thun Fürstenberg Rohan Trautmannsdorff Schwegl Attems Stürgkh Claro Körber Wolfův Schönererův Rakousko
9 article
Tito byli s ní ve všem jedna ruka ti obstarávali její program v nejvyšším ovzduší vládním, ti drželi nad ní ochranný štít svůj na místech rozhodujících, ti vymlou- vali, vysvětlovali a omlouvali každý čin její, zjednávali jí pomocníkův a přátel, ti byl mocným předvojem jejím tam, kde před ní byly zavřeny dvéře. V nejvyšších kruzích vládních a dvorských německo- nacio- nální obstrukce Wolfova a Schönererova zví- tězila pomocíněmeckých vel ko- statkářův a následek tohoto vítězství je- jiho nahoře jesť I vítězství její ve volbách dole. Ze sedmičky prvotní vzrostla na sbor dvacíti dvou mužův, ke všemu a ve všem odhodlaných, jen cokoliv slouží programu je- jich. A tento program jest zjevně a bez obalu všeněmecký, tedy protira- kouský. Dali si bez obalu a bez rozpaků název »jednota všeněmecká«. Velkoněmecká, protirakouská jednota jes od dneška v ústředním parlamentě rakou- ském stranou na počet třikrát silnější, nez byla před volbami právě odbytými. A k tomu ke všemu pomohli jí němečtí vel ko- statkáři s pp. hrabaty Osvaldem Thu- nem, Attemsem, Stürgkhem a knížaty Roha- nem, Fürstenbergem, Trautmannsdorffemv čele. Nabyvši pro nový parlament i zvýšené moci, německo-nacionální strana přezděla s na »všeněmeckou jednotu« a vydala známé prohlášení, v němž vyložila svůj v še německý program vzhledem k Rakousku A kdyz už došlo až na tento stupeň v še německé vlastizrády v Rakousku nýní, když rakouská koudel už hor
Wolfův Schönererův Osvald Tha Attems Stürgkh Roh Fürstenberg Trautmannsdorffemv Rakousko
10 article
přihlašují se hasiči z tábora německých vel- kostatkářův a chtějí šířící se požár zažehnati kropáčem — vlastenectví rakou- ského! Nyní, když plamenné jazyky vše- německeho programu už olizují krov nové sněmovny vídeňské, velmožové, rytíři, baroni, hrabata a knížata z německého velkostatku v Rakousku teprv se chytají za hlavy, kroutí očima k nebi, zříkají se satanáše a všech skutkův jeho. Troppo tardo ! drahouškové. Vizte nyní sami, kam jste to se svým německým nepřátelstvím proti národu če- skému v Rakousku dotáhli! »Vše- německá jednota« v novém parlamentě vi deňském jest nejpřímějším a nejvlastnějším dílem vaším! Teď lamentujete: »Jednota samostatnost naší monarchie byla vždycky vůdčí hvězdou naší a musíme tudíž za- ujmouti stanovisko proti pro- jevu strany, učiněnému v po- slední době a vyjadřujícímu úmysl, změniti mezinárodní po- měr náš k sousednímu státu na- šemu.e Se kterých pak oblak snesl se na vá tak znenadání svatý duch rakouský Což jste byli až do předvčerejška tak chudí duchem, že jste nevěděli, k čemu někdejší strana německo-pokroková a na- cionální, nyní zvaná všeněmeckou jednotou, v Rakousku pracuje? Což jste v úplné sle- potě podporovali tuto stranu zvláště proti národu českému za posledních pěti let nasazením všech sil svých, užitím všl své protekční moci na místech nejvyšších, nemajíce ani tušení, co ona s Rakouskem obmýšlí? Mohlo vás zůstati tajno, že strana Wolfova a Schönererova, před kterou dnes se křizujete, neusiluje opravdu o nic jiného, než aby Rakousko uvedeno bylo v po druží pruské, aby pozbylo své samostatnosti, aby zmizelo ze řady evropských státův ?
Wolfův Schönererův Rakousko
11 article
K čemu tedy nyní ta směšná ko- medie vaše s vědomím a vla- stenectvím rakouským? K čemu průhledná tartufferie vaše, ze »city vaše jsou těžce raněny projevem, jenž nadhodi otázku lovality vůbec«, a že toto jed- nání naplňuje vás »bolem, studema rozhořčením?« Koho tím farizejstvím chcete oklamat? Vždyť každé slovo, každý čin, každá myšlenka nové v šeněmecke jednoty Wolfovy a Schönererovy je jen přirozený důsledek slov, činův a myšlenek vašich! Všeněmecká jednota v pariamentě vídeňském jest dítkem vaším, žádným způ- sobem nevymknete se z tohoto otcovství. Drží-li vás nyní čert sám za hlavu, nese- třesete ho se sebe. Jste jeho. Však panáčkové vysoce urození, pro rozčilujete se tak příliš proti straně Wolfově a Schönererově, proč »zaujímáte stanovisko proti ní«, proč ji očerňujete na hoře, že ona chce změniti mezinárodní poměr náš k sousednímu státu našemu; že o na ch ce samostatnost naší monarchie nedůstojně obětovat? Jest snad program váš v Rakousku ještě dnes jiný než program strany Wolfovy a Schö- nererovy? Nejste vy také ještě dnes pro zřízení zvláštního uzavřeného území ně- meckého v království českém? Nehlásáte vy také ještě dnes nezbytnost, aby jazvk německý v Rakousku byl uzákoněn jako jazyk státní? Nejste vy také ještě dnes proti právu jazyka českého ve vnitřním úřadování v zemích koruny české? Nejste vy všichni ještě dnes pro nadvládu německé menšiny v Ra- kousku nad slovanskou většinou zdejší?
Wolfův Schönererův Schö Rakousko
12 article
Všechny tyto požadavky máte ve svém pro- gramu společně s jednotou v šeněme- ckou, a vyplnění všech těchto požadavků vašich stejně jako jejich nutně vede ke »změně mezinárodního poměru na- šeho k sousednímu státu německému«a k nedůstojnému obětování sa mostatnosti naší monarchie. V zajisté chcete udělatí z Rakouska s tá německý rovněž jako »všeněme cká jednota« Wolfova a Schönererova. Ale jste-li vy tak naivní a neprozíraví, že se domníváte, jakoby ve středu evropském těsně vedle sebe byly vůbec možny s a mo- statné státy německé dva, Schöne- rerovci se toho nedomnívají, a proto jsou i upřímnější i prozíravější než — vy! A jen tím lišíte se od nich. Ten »bol«, ten »stud- a to srozhořčení« z jejich projevu si scho- vejte pro politiku svou vlastní. Jste jedni za osmnáct a druzí bez dvou za dvacet Politické zprávy domácí. V Praze, 30. ledna. (Před ote vřením parlamentu.) Říšská rada má zejtra prvou, byť jen formálnou schůzi. Ale je význačno pro vnitřní poměry rakouské, že v sám předvečer otevření říšské rady většina klubů se ještě ne- ustavila, ba není ani známo, kolik sumostatných politických skupin bude ve snémovně zasedali. Dle zpráv známých do večera ustavili se dosud konservativní velkostatkáři (19 členů, předseda hr. Páltfy, náměstkové prine B. Schwarzenberg a hrabě Sylva- Taroucca), polské kolo (zatím 60 členů, předseda ryt Javorský), Rumuni (5 členů, předseda Lupul náměstek bar. Jiti Vasilko), němečtí anti- semité (25 členů, předseda dr. Lueger, ná- městkové prine Al. Liechtenstein a dr. Gess- mann) a němečtí nacionálo v é (42 čl - nové a 5 hospitantů, předseda Kaiser, ná- městkové dr. Derschatta a dr. Beurle).
Wolfův Schönererův Schön B Schwarzenberg Taroucca Javorská Rumun Vasilko doktor Lueger Liechtenstein Gess Kaiser Derschatt Beurle Rakousko Praha
13 article
Ve stadiu vyjednávání nacházejí s český klub, jenž má upraviti svůj poměr k českým agrárníkům a nár. socialistům, z části i k českým klerikálům; jihoslo v a ns ký klub, o němž dosud není známo, obejme-li všechny Jihoslovany a snad i vládní Rusy a české klerikály; vlaský klub, v něm běží o součinnost liberálů s tyrolskými kleri- kály a hlavně němečti pokroko v ei radikálové a klerikálo vé, u nichž rozhoduje i otázka »německého souru- čenství-. Katolická strana lidová vyjed- nává se skupinou Treuinfelsovou (katolický střed o splynutí obou skupin v jeden společný »klul střední«, jehož předsedou by byl dr. Kathrein. náměstky dr. Fuchs a některý člen skupiny Treu- infelsovy. Pokud se týče německých radi- kálů, vyslovuje se o nich jeden z vůdců strany nacionální, radikálům tedy nejbližší, v dnešním čísle »Volks-Ztgu« takto: »Pochybuju, že ve skupině radikální bude možný jednotný postup. Schönerer se nepodřídí podmokelskému usnesení On nestrpí velké radikální strany, poněvadzs takové organisace nepřeje. Uz z listů vyměně- ných mezi jednotlivými radikály jest jasno, ž mezi nimi na ríšské radě nastane rozkol.« Nej bližší budoucnost ukáže, na kolik tato progno- stika německého nacionála je správna. V Praze, 30. ledna. (Hlas českéh velkostatkáře o situaci.) Vídeňská »VolkaZig.« otiskuje mínění jednoho z vůdců českého konservativníhio velkostatku o činnosti risské rady. Minění jeho vyzalvá v ten smysl.
Jihoslovan Rus Treuinfelsová Kathrein doktor Fuchs Uz Praha Trea
14 article
že »dělnost« nové sněmovny bude jen rázu n gativního, poněvadž všechny vládní předlohy vyjma předlohu o novobrancích, zůstanou v men- šině. »Zamítne se všechno — soudí pisatel — co se zamitnouti dá, poněvadž systém nynějšt vlády nemůže býti schválen. Tak zůstane nevy- řízen nejdůležitější pro vládu návrh o vyrovnání s Uhrami, jakož i obchodní smlouvy. Změna k lepšímu ve vnitřní situaci nemůže nastati dříve, dokud nebude vyřízena otázka jazyková, neboť na tom, jak se bude jednati s touto otáz- kou, závisí vše ostatní. Vzhledem k poměru konservativního velkostatku k dalegaci české ku vládě vyslovil se tázaný následovně: »Cos týče našeho poměru k českému klubu, zůstane v novém pariamentě týž, jako byl ve starém. Náš pomér k vládě nemůže býti zatím stanoven, ale tolik jest jisto, že nikdy nezapomeneme,že president nynější vlády byl mini- strem v kabinetě Claro v ě.«
Claro Uhry
15 article
Z Pešti, 29. ledna. (V zrůst Pešti. — Slováci na universitě.) Městský po- písný úřad vydal předběžnou zprávu o výsledku sčítání lidu v Pesti. Dle zprávy té měla Pest 31. prosince m. r. 729 383 obyv., o 222. 998 více, než koncem r. 1890. Roku 1870, tedy krátce po zřízení dualismu, měla Pešť jen 280.349 obyv. Za třicet let samosprávy obyva- telstvo hlavního města uherského se tedy skoro ztrojnásobilo. Popisný úřad přidává k této zprávě i tu potěšitelnou zvěst, že z přibylých 222.998 obyvatelů připadá na přirozený vzrůst (přebytek porodů) 67.185, kdežto v předešlém desitiletn vzrůst tento obnášel pouze 18.000. Zpravodaj soudi z toho, že se v Pešti za poslední desíti- lotí zlepšily nejen sociální nýbrž i zdravotní poměry. Jednu okolnost však přešel mlčením: v Pešti převládá dnes už živel semitský, známý svou plodnosti. — Universita peštská vydala výkaz o národnosti posluchačů posledního let ního semestru. Dle výkazu toho studovalo roku 1900 na univarsitě 4335 Maďarů, 325 Němců. 85 Rumunů, 88 Srbů, 28 Chorvatů, 10 Rusů a 7 Vlachů; Slovák ani jeden. Totiž dl úradní statistiky ani jeden. Stováků je sice na universitě hezká řada, ale všichni utonuli v moři maďarském Z Rěky, 28. ledna. (Volba podle s ty.) Guverner hr. Szapary svolává nově zvolené obecn zastupitelstvo rěcké na den 1. února k usta- vující schůzi. Pokládá se za jistě, že dr. Mav- lender bude opět zvolen za podestu (starostu) ale že se dle úmluvy se Szellem hodnosti té vzdá, načež bude zvolena osoba Szellovi milejsí,
Slovák Maďar Rumun Srba Chorvat Rus doktor Mav Pešť Němec
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article V Praze, 30. ledn.
V Praze, 30. ledn. Z Makedonie.
Praha Makedonie
18 article
Turecké úřady zpozorovaly v okolí Stipu několik bulharských povstalců a nařídily je stihat. Povstalci všichni se ukryli. Pronásledo- vatelé stíhali jednoho až do jednoho štipského domu, jejž obklíčili. Vyzvali hospodáře, aby »loupežníka« živého vydal. Ale hospodář i »lou- pežník« chopili se pušek a zastřelili z proná- sledovatelů 4 žandarmy a poručíka. Když tito padli, přitrhlo vojsko, jež dům zapálilo. Dám shořel a v něm všecko živé i neživé. Potom nastalo zatýkání v sousedství toho domu. Jakých rozměrů nabylo, není dosud známo. Před známou krvavou srážkou bulharských povstalců s tureckým vojskem ve Štipu, pře nalezením povstaleckých zbraní a zatýkáním bulharských povstalců v Kumanové, Kratové, Kočanech a Skoplji předeházely některé známky. ze kterých turecké úřady mohly poznati,ze
Kratés Kočan Skoplja Stip
19 article
Makedonský komitét něco chystá. Policie ve Ve- lesu našla v domě Bulhara Andreje Deliova pevně vyzděný sklep, připravený, aby v něm uloženy byly propašované pušky. Zjistilo se, že sklep byl v noci budován a že se v něm za noční doby scházeli bulharští povstalci a při prohlidce domu bylo ve sklepě nalezeno již něco Bulharští hajduci, jichz je v okrosu voles- ském dosti mnoho, sostupují s hor. až do sa- mého města Velesu, kde se zdržují treba ně- kolik dni. Nedávno v horách zabili Srha Andu Boškoviče z Orachova, tyto dni zase za bílého dne na náměstí velesském stříleli po srbském popu Alanasu Milenkoviči z Teova. Byl to ji čtvrtý bulharský pokus na život tohofo duchov- ního. Před několika dni jeden povstalec na cestě do města byl zadržen od turecké patroly, al obránil se a utekl nazpět do hor. V Kratově byli zatčení tři bulharští učitelé a Michajilo Stanojkov, dřive Srb, nyní Bulhar, u něhož jeden ze zatčených učitelů bydlel. V jeho bytě konaly se schůze povstalců. Dále zatčen bulharský učitel Stojiljev z Krivé Pa- lanky a dopraven do Kratova. Klade se mu za vinu, že zavraždil srbské duchovní popa Jovana a popa Arsu z Rankovce. Ze Suipu dopraveno do Skoplje 12 bulharských povstalců, súčast- nivších se poslední bitky s tureckým vojskem ve Štipu. Mezí nimi je sedm zámožných mě štanů, tři učitelé a dva sedláci.
Bulhar Deliův Boškovič Milenkovič Kratův Stanojkov Srb Stojiljev Krivá Jovan Ars Veles
21 article Boj proti řeholím.
Boj proti řeholím. Oznamuje se z Madridu, že mnoho špa nělských klášterů počalo s přístavbou ku svým budovám, aby tak mohly poskytnouti přístreš oněm rádům, které budou z Francie vypovězeny. Se záležitostí touto souvisí také cesta generála jezovítského řádu P. du Lac, jenž předevčírem odcestoval do Madridu. Svobodomyslné listy španélské protestají prudce proti tomuto po. Pan Brisson vypočetl na základě úřadních číslic, že dary, jichž se dostalo ženským řádům ve Francii v posledních 10 letech, obnášely na nemovitostech 700 000 franků a na movitostech 7 millionů. Z toho vysvítá, že jmění movité má se ku jméní nemovitému jako 10 2 1. Dle po měru tohoto vypočítává p. Harduin v »Matinu« jmění francouzských řádů na 11 milliard. Ovšem jest výpočet ten skutečně velmni uměly.
Lac Brisson Madrid Francie
23 article Mae Kinley.
Mae Kinley. Ačkoliv volba presidenta Spojených státo byla vůli národa rozhodnuta již 6. listopadu m. r., přece skutečná volba, kterou se Mae Kinley stane presidentem Spojených států pro dalsí termín, odbývala se ve všech státních hlavních městech Spojených států teprve v tomto měsíci. Volitelé (elektoři) všech 45 států odevzdali své hlasy a výsledek bude ohlášen v kongresu dne 13. února. O výsledku hlasování elektoro sepsány v každém státu tři protokoly ; jeden z nich byl odeslán po zvláštním poslu, druhý byl odeslán poštou a třeti bude uložen v re- gistratuře spolkového distriktního soudu, k jehoz distriktu státní hlavní město přináleží. Poslově obdrzí po 25 ctech. za každou jednotlivou míli, takže oni z Kalifornie, Ore- gonu a Washingtonu obdrží 800 až 1000 doll, Dne 13. února sejdou se obě sněmovny kon- gresu ke společné schůzi, načež budou hlasy se- čteny a definitivní výsledek vyhlášen.
Mae Kinley Poslův spojený stát Kalifornie Ore Washington
24 title
FEUILLETON.
25 article GUISSEPPE VERDI. Podává Katynka Emingerova.
GUISSEPPE VERDI. Podává Katynka Emingerova. Miláček vlaského národa skonal po dlouhém pro hudební umění tak blahodárném žití vi noee ze 27. na 28. t. m. v Miláně. Jaké obliby se slavný maěstro u svých krajanů těšil, doka zovaly zástupy lidu, jež od prvního okamžiku jeho ochuravění obklopovaly hótel, kde bydlel Jednoho dne majitel hötelu zvěstoval zástupu že se trpícímu poněkud ulevilo a ze všech hrdei zaburácelo jásavé: »Evvival« Verdim zemřel mistr, jenž do jisté míy obnoril slávu starovlaské hudby. Jeho vábivé sladké melodie vládly po nějskou dobu celým hudebním světem. Guissepe Ver i narodil se dne 10. ríjn 1813 v malé vesničce Roncole bliže Busseta v okresu Táro. Otec, Carlo Verdi, provozoval tu živnost hospodského a žil v tak skromných poměrech, že jeho manželka Luiza, rodem Uliniova, musila výdělkem svých rukou, přástrou. podporovati malou domácnost. Pilná, přičinlivá žena vychovala svého svnka velmí pečlivě. Maly Guisseppe byl tiché, bojácné dítě, na svůj úuý věk neobyčejně vážné. Jen hudba dovedl vzrušiti malého Giusseppa. Do krčmy Carl Verdiho občas zapadal potulný šumař jmenem Bagasset. Kdykoliv zavzněly zvuky jeho bídných houslí, byl malý Verdi všecek sťasten. Ubohý venkovský virtaos první poradil otci Verdimu, aby dal hudbymilovného synka do hudební školy Guissepovým prvním učitelem stal se starý varhaník Baistrucchi v blízkém městečku Bus- setu. Rodiče svěřili mu syna s tajnou nadějí, že by snad časem mohl po svém učiteli zděditi jeho úřad. Když dorostl, příjat Guisseppe za pomoeníka do továrny zamožného měšťana Antonia Barezziho. To byl sťastný obrat v jeho kariére. Barezzi byl velký ctitel hudby. V ieho
Guisseppe Verdi Emingerův Verdi Luiza Uliniův Pilná Antonius Barezzi Barezzi Milán hudební škola Guissepův první
26 article
domě scházívala se všecka hudební společnost města a okoli. Mezi nimi i výhorný kontra- punktik Prevesi, jenž záhy objevil kromobyčejné nadání mladého Verdia. Vénoval mu všecku svoji vychovatelskou péči. Již ve svém čtrnáctém roce převzal Verdi řízení filharmonického spolku bussetského- Tím započala jeho skladatelská činnost. Prvni pokusy zde složené chovány jsou jak vzácné relikvie v bussetském městském archivu.
Verdi
27 article
Mladému ctižádostivci však maloměstské poměr záhy začaly nestačovati. Blízkost hudby milo - ného Milána jej vábila. Barezzi (jeho pozdějš tchán) byl mu při dosažení cíle ochotně nápo- mocen. U přijímací zkoušky na milánské konserva- toři Verdi šťastně — propadl. To však mla- dého muže neodstrašilo. Obrátil se ke kapelnl- kovi Lavignovi, výborněmu odhoruiku, jenž pro- hlédnuv jeho pokusy, s radosti příjal nadaného záka. Brzy pustil se mladý skladatel do prvni zpěvohry »Oberto, hrabě di Sto. Bonifacio «, kt- rou nedocilil ještě valného úspéchu. Stonal vadou v podobných případech dost obvyklou — pramizerným textem. Teprve druhá práce zpě- voherní »Nabuchodonosor« prokázala Ivi pazour hned při prvnim“ provedení na milánskéml Seala. Následovala řada zpěvoher. Geniální mistr začal již budovati svojí světovou slávu. Jaká pvšná šňůra perel! »li finto Stanislao«, »I Lom- bardi«, »Ernani«, »I Due Fascari«, »Giovann d' Arco«, »Alzira«, »Attila«, »Macbeth«, »I Mas- nadieri«, »II Corsaro«, »Bitva u Legnana«, »Luiza Millerová«, »Stiffelio«, »Rigoletto«, I Trovatore«, »La Traviata«, »Siciliánské nešporye, »Šimon Boccanegra«, »Aroldo«, » Maškarní ples«, »Moe osudu«, »Don Carlos«, »Aida«, »Otello« »Falstaff« l Většina děl dobyla si nejen všestrannéh uznání, alo přímo si podrobila všecka operní je- viště světa. Mnohé dílo mělo ovšem svůj osud. »Tra- viata« při prvním provozování úplně propadla. Ovšem neobmezoval se mistr na hudbu výlučně
Barezzi Verdi Oberto Bonifacio Nabuchodonosor Ernani Giovanna d ' Arco Alzira Attila Macbeth Luiza Millerová Stiffelio Rigoletto Trovatore Boccanegra Aroldo Carlos Aida Otello Falstaff Legnano Due Fascari II Corsaro Le Traviata
28 article
dramatickou. Složil rekviem na pamět (Mlanzo- nia), smyčové kvartetto, Pater Noster pro sbor a solové hlasy, Ave Maria pro soprán s průvo dem kvartetta, šest romanci, četné písně a v po sledních letech »Číyři církevní zpěvy«, s nimiž nás seznámil náš »Hlahol«. Z malého syna krč- máře v Roncole stal se velký, světový umělee, zbožňovaný miláček národa, jehož jmeno zazna menáno zlatými písmeny zůstane v dějinác umění. V biografiích mistrových: u markýze Gi Monaldia i u Francouze Artura Pongina dočítáme se z intimního života zajímavých dokladů o vla- steneckém i přímo politickém významu jeho hudby. Zní to sice poněkud cize, mluviti o »politice« v rubrice hudebního umění, pro něž máme vždy jen svě představy nejvýš ab straklné a ideálné.
Marius Francouz Pongin Roncola
29 article
Mimo pohádkové zvěstí o řeckých králích. kteři prý zapovídávali tu neb onu toninu, poně- vadž pobuřovala lid Gjaký jemnocit u syno slunné Hellady !), nevykazují hudební dějiny (malé výjimky pouličních popěvků z doby revo- luční) příkladu, že by se hudba byla misila do vysokých záměrů důmyslné politiky. U Verdia tomu však bylo skutečně tak. Manaldi jej dokonce nazývá hudebním mistrem italské revo- luce. Mohutné a horečné ovzduší, které pro- chvivá jeho první zpěvohry, energická rythmika. silná, skvělá instrumentace a především jakes nepopiratelný ráz drsnosti a divokosti, který se mu dnes vykládá za nedostatek. Vše to znázorňovalo zcela pravdivě rozohněnou náladu italského náruda. Nejen celé sbory, někdy už pouhé pasáže v ariích, podporované nadšenými. vlasteneckymi slovy vzněcovaly rozbouřenou mysl vlašského obecenstva ku pravným orká- nům nadšení, jež strhovalo, jak už v Itali bývá, celé hlediště ku spoluzpěvu. Tak na př. sbor »Si ridesti il leon di Castiglia« (»Probou- zíš lva kastilského«, v »Lombardech« a scéna z »Attily«, kde při slovech »Ponechej si celý svět pro sebe, jen Italie budiž má«, zaburácel pokaždé divadlem výkřik »ltalie pro nás t« za pozdějštch provozování zpěvohry v Bonátkáe (roku 1846) docházelo pokaždé ku politickým demonstracím tou měrou, že nikdy nebylo jasno, zda to hudba tolik vznítila mysl lidu, anebo lid svým nadšením pomáhal hudbě k
Castiglius Attila Bonátká Hellas Gjaký jemnocit Probazíš lev kastilský
30 article
Nejhlučnější projevy tohoto směru udály se za krátkých dnů římské republiky r. 1849. Verdi, roznícen hnutím doby, pocitil touhu slo- žiti operu, která by souhlasila s cíty národa v tě chvili. Spěchal do Říma, smluvil zde s ředitelem divadla Argentina text ku zpěvo- hře. Námět byl historieký »Bitva u Legnana«. Hudební illustraci látky zhotovil skladatel chvatem přímo zimničním během několika dnů. Umělecká cena se tomu dílu sice nepřipisuje, ale nemožno prý popsati nadšení, s jakým byla premiera přijata (dne 27. ledna 1849). V těch okamžicich nebyl Verdi pouhým umělcem, nýbrz stoupal v myslích davu na kýžený symbol osvo- bozené vlasti, něco jako Mesiáš, hlásající evan- gelium osvobozené vlasti. Měl arciť v patách za sebou vykladače, kteří s hlasitým pohrdáním mluvili o úspěchu pouze »vlasteneckém« jeho hudby. Pozdější však dila mistrova dokázala, z byl umělec skutečný, geniální, schopný splývati s dobou a nacházeti mohutný výraz pro jeji vzruchy. Nejlepším dokladem obsáhlosti jeho tvůr čího obzoru byl způsob, jak dovedl si osvojiti reformátorské popudy z působnosti Richarda Wagnera. Již v »Aidě« poznáváme šťastné stopy dramatujícího průvodu slov, jež v »Otheliu dostupují skvělé mistrnosti hudebně dramatického výrazu. O člověku Verdiovi zaznamenávají zmínění biografové nejušlechtilější a nejsvmpatičtější rysv. Skromnost, jemné způsoby, věrná oddanostk přátelům odůvodňují nejlépe lásku přimo zbož- ňující, jakou jej zahrnovali přečetní ctitelé příznivci. Jako syn tiché, odlehlé vesničky mi- loval po celý zivot samotu. Jak věrně oddán
Verdi Wagner Řím Legnano
31 article
úspěchu. byl upomínkám svěho dětství, svědčr letohrá dek, jejž si dal, dostoupiv vrcholu své umělecké slávy, vystavět (Santa Agata) poblíže svého ro- diště, kdež pak strávil největší část svého ži- vota). Jeho citový život byl, jako u většiny- pravých umělců, podroben trpkým zkouškám. Milovaná manželka Markéta (dcera jeho oteovského přítele a dobrodince Barezza) ze- mřela mu po trapné nemoci, právě když ože- loval ztrátu obou svých malých dítek. »Jsem sám, úplně sám«, stěžoval si zou- fale, »během dvou měsíců ztratil jsem nejdražší bytosti, nemám žádné rodiny více! A právé v takové chvili nuti mne převzatě povinnosti psáti komickou operu (»II finto Stanislao«)! Co život Verdimu tyransky odňal, vyna- hradilo mu láskyplně umění. Ve výtečné před- stavitelce svých zhudebnělých hrdinek, v krásné, duchaplné Giusseppině Stropponové, nalezl svoji druhou choť a věrnou družku dalšího pozem- ského putování. Že stoupající uměleckou slávou přibývalo mistrovi i zevnějších úspěchů, netřeha dokládati. Verdi však zůstal vždy věren sobé a svému umění.
Markéta Barezza Verdi Stropponová Santa Agata
32 article
Králem Viktorem Emanuelem I. nabídnuté mu povýšení do stavu šlechtického odmítnul. Neshodovalo se to s jeho demokratickými ná- zory. Časem si nashromáždil značné jméní. Di- vadelní tantiémy a nakladatelské honoráře byly výnosné. Než by se sobeckým způsobem ob- klopoval aristokratickým přepychem, založil zbohatlý Verdi v Miláně útulnu pro staré, práce neschopné hudebníky, věnovav jim v závěti dva milliony lir. Šlechetnost a láska k bližnímu označuje šlépěje, kudy kráčel po všecku dobu činného žití svého. Ještě před nedávnem byl kroužkem vla- ských vlastenců vyzván, by složil národní hymnu, které sjednocená Italie posud postrádala. »Jsem již přiliš stár«, odvětil kmet, »k tomu dílu jest zapotřebí mladší slly«. Kdo asi za stane mistra v tom úkolu vlasteneckém?
Viktor Emanuele Verdi Milán