2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
30. ledna 1901.
5
article
svého na telegram Viléma II., v němž pro
testuje se energicky proti tomu, že princi
Alfonsovi dostalo se při pohřbu ve Výmaru
místa mu nenáležejícího, totiž před zástupcem
německého cisaře, gen. Wittichem. Vilém
poukázav na obdobný případ v Moskvě se při
hodivší, tázal prý se v depeši svě dále, je-l
v tomto počinání bavorských princů — systém.
Rozuměj: protipruský systém. Bylo tedy opa-
tření proti princi Alfonsovi opět ústupkem Ba-
vorska před Pruskeml
Posl. dr. Ladislav Dvořák před
svými voliči ve Slaném.
(Pův. zpráva » N. L.)
Občanský klub ve Slané
svolal na minulou neděli 27. t. m. o půl s
hodině večerní do místností Občanské besedy
schůzi, jež byla četně navštivena zástupci všech
stavů, zvláště intelligence.
Přítomen byl mezi jinými také starost
města pan Formánek s několika radními.
Předseda klubu pan MUDr. Š upí k uvíla
přítomné a posl. dra. Lad. D vořák a, požáda
tohoto, aby podal zprávu o s němov ním
zasedání r. 1900 a politickýc
poměrech našeho národa.
Pan dr. Lad. Dvořák osvětliv nejvýzn am-
nější momenty loňského sněmovního zasedání,
zejmena debatu o návrhu dra. Bedř. Pacáka
p rovnoprávnosti češtiny v oboru vnitřní řeč-
úřadní, svůj návrh na předložení deklarace
arcivévody Františka Ferdinanda d'Este, čá-
stečné zvýšení platů učitelských a akci ku
sanování zemských financi, promluvil o poli-
tických poměrech následujícím způsobem:.
Vilém II
Alfons
Vilém
Posl
doktor
Dvořák
Formánek
MUDr
Lada
Pacák
Este
Výmar
Moskva
Slaný
6
article
»Neutrální« vláda Körberova zaujal
bojovno u posici proti politickým a národním
cílům našim. V debatě vedené na sněmu o ja-
zykovém návrhu dra. Pacáka tázal jsem se v
své řeči 26. dubna m. r.: Jak může omluvi
vláda vůči císaři, státu a historii, že po zru-
šení jazykových nařízení — když ke zrušení
koruna svolila jen proto, že od německých
stran očekávala, že jsouce nasyceny tímto ne-
očekávaným vilězstvím, nebudou rušit novými
požadavky rozvoj státního organismu, když
přes to přese vše německé strany formulují
nová a nová desideria, takže p. Schönerer do-
konce už prohlásil, že nebude pokoje v Ra-
kousku bez zavedení německé státní řeči, —
vláda nemá odvahy a energie vystoupit prot
těmto novým, dalekosáhlým požadavkům ně
meckým, jež vrhají říši v zápas mnohem bouř-
livější, než bylo po vydání jazykových na-
řízení?! A co říci nyní a jak se tázati, když
ministři spravedlnosti a financí kabinetu Kčr
brova rozplamenili troufalost radikalismu ně-
meckého úplným vyloučením češtiny z oboru
soudní a finanční služby úřadní proti kate-
gorickému příkazu zákonův a dosavadní jižs
csvědčivší zvyklosti !? Tím jest postavení česk
delegace dáno.
Körberův
Pacák
7
article
Zbytečně ovšem přetřásá se ve veřejnosti
otázka příští taktiky českých poslanců.
Že bude vůči ministerstvu nepřátelská nej-
ostřejším způsobem, netřeba ani dnes v před
večer porady poslanců zvláště prorokovati. Pr
tom netřeba zajisté dokazovati, že v tom pří-
padě, kdyby taktika obstrukční přestala být nej-
ostřejší zbraní proti vládě a celému systému
nám nepřátelskému, protože tento by obstrukce
si přál a protože by připraveným jeho plánům
jen prospěla, že delegace naše z parlamentních
prostředkův, jež nejsou ještě vyčerpány, užije
zbraně nejúčinnější, protože ministerstvu nejne-
bezpečnější, zrovna tak jako může se taktik
obstrukční vrátit v tom okamžiku, který de-
legace bude pokládat pro věe českou za nej-
Co do výsledků voleb říšskýc h př
pominá řečník, že konstatovati jest ten polito-
vání hodný zjev, že kdežto u Poláků, kteří
přece nenalezají se v tak akutním a ostrém
boji pro svá práva jako my, ve voličstvu zna-
menitou většinou převládlo přesvědčení, že jest
nutno ku posílení a podpoře polských cílů voliti
kandidáty dosavadní delegace a kdežto iu
Němeů, dost už politicky saturovaných, energie
národnostní myšlenky ani dost málo nebyla do-
savadními úspěchy utlumena, ba vedla ještě
k posílení protirakouské skupiny Schönererovy
že v našem voličtvu, třeba jen z části, zvítě-
zila myšlenka rozvratu dosavadn
jednoty a že nebyl to zřetel ke
společným zájmům národním v této
vážné době tak těžce ohrožený.
nýbrž úzký obzor zájmů výlučně stavov-
ských, pod jehož heslem a praporem tyto
volby jednotný šik našeho poselstva rozrušující
byly vedeny a vykonány.
Polák
Schönererův
8
article
Nejsem přivržencem programu svornost
v tom smyslu, že bych chtěl brojit proti vy
tvoření každé jiné strany v národě mimo stranu
dosud vedoucí. Naopak, jest dobře myslitelno
může být politicky i účelno, kdyby v politické
činnosti provedla se dělba práce tím způ-
sobem, že by některé strany nebo frakce při-
jaly za svůj úkol fedrovat zvláště jistý obor
programu národního.
Tak byla zajisté vysvětlitelna po chybách
a útocích sociální demokracie proti státopráv-
nímu programu našemu organisace národníh
dělnictva a dobře bylo by myslitelno, že i frakc
radikální mohla být národu ku prospěchu, kdvfiv
nedala se věst tak honbou po mandátech jak
cili politickými, obdobnými asi taktice strany
Košutovy v Uhrách, jež na př. v zápase
s Banffem, ve kterém neobyčejně prudce bojo-
vala proti vyrovnaci úmluvě išelské a v dohode
se Szellem, kterému odporu nekladla a vůči
ktorému velmi sladce se zachovala hned, jak-
mile tomuto se podařilo změniti a zlepšiti pro
Uhry úmluvu uvedenou, osvědčila mužnou
hotovou vyspělost politickou, která dovede oppo-
siční tlak vznitit a živit, ale která také má
vnitřní sily a odvahy dost, aby v okamžiku
úspěchu vůči lesku popularity náraz opposičn
na ráz zastavila.
S takovou účelnou dělbou politické práce
pobočných stran v národě u nás se pohřichu
nesetkáváme. Naopak, naše strany a frakce
chtějí horem pádem strhnouti na sebe politickou
moc, nehledice k tomu, zda úspěchem jejic
strany získává také národ. Nad zájmem
úsilím strany vždy má vysoko stát
prospěch celku národního a jen
potud jest organisace a volební zápas kterékol
vhiodnějšl.
Košutův
Uhry
Banff
9
article
frakce odůvodněn, pokud strana politická samo-
statně se organisovala za tím účelem, aby uplat-
nila zásady prospěšné n ár odu
Kde však ve volebním posledním zápas
všech těch různých, proti nám v jediný šik
spolčených stran a frakci zůstal zřetel ke spo-
lečným interessům všech vrstev národních, na
něž se strany německé i vládní se útoči, kde
zůstala programová jednota různých těch odstře-
divých živlů, kteří vůči jednotné straně národni
zahájili zápas vyhlazovací? Ani žádný příslušni
těchto frakci nebo stran tvrditi nebude, že byl
to sourodost programová, jež slila je v jeden
celek; neboť interessy strany agrární a stano-
visko její v otázce zvýšení cen plodin polních,
v otázce mezdní i v politickém sméru co do
zastoupení zájmového a práva volebního příkře
nepřátelsky míři proti volání dělnictva po zlev-
nění potřeb životních a po všeobecném rovném
právu hlasovacím, ve kterémž posledním směru,
jak známo, i radikálové s agrárníky se utkali.
Nevedl tedy odpůrce naše ve volební zápas ani
jednotný program a tím ani věcný interesa
čistý zřetel ku prospěchu celku národního, nýbrž
výhradně a výlučně jen úzký zřetel sobeckosti
strannické. Proti nám nestál sbo
stran, jež politicky se organiso-
valy, aby celku prospěly, ale v zá-
jemně se podporující společnost
k získávání mandátů proti Mla do-
čechů ml
10
article
Leč právě proto, že tento rozmach, zvláště
zájmů stavovských, není odůvodněn vnitřní
pravdou a nutností politického vývoje, zdá s
mi, že úspěch jeho, třeba i několik roků z
sebou se jevil, jest jen dočasný m
nemá budoucnosti, protože jest možno,
že prudký náraz zájmů stavovských způsobí
reakci a protitlak zdravého celkového organismu
národního, který snadno k potlačení rozmíšel
a rozkladů vzbuzených separatismem stavovským
a jeho vzájemně se křižujících zájmů p es ll
myšlenku všeobecného hlaso va-
cího práva jako nutného remedi
a korrekti v u. -
Vzplanulli tak vysoko zápas strannický
jest tím více litovati, že naše pobočné frakce
strany úplně nepovšimnutou nechávají okolnost
jež mocně dotýká se všeho interesu národního
a tím všech upřímně národních stran, totiž
otázku politické výchovy lidové. V pol-
tickém životě našem shledáváme se u značné
části voličstva s vyvinutým stupněm nervosn
netrpělivosti, jež jest způsobilou svésti voličstv
k tomu, aby v okamžiku, ve kterém vedouel
strana nemůže se vykázati positivním velkým
úspěchem politickým, poněvadž obmeziti se mu-
sila na defensivu proti útoku, rozlehlo se po
vlastech našich volání, aby strana tato byla od-
straněna aneb aspoň aby širých kruhů voličstva
zmocnila se hluhoká depresse duševní a spatie
vůči příštímu rozvoji věcí. A přece musíme si
upřímně říci, že takové posuzování situace
politické jest velmi primitivním a že ty vrstvy
kteréhokoli národa, jež by podléhaly tak měkce.
11
article
dojmu z překážek v cestu se stavících, nebyly
by naprosto způsobilé vésti a k eii
dovésti tak velký zápas politický
jako je obroda této říše na základě
federalistickém a autonomisti-
ckém a jako jest provedení státo-
právních a národních našich cilů
vůbecl Žádný náš velič nemůže býti roz-
marným dítětem politiekým, které, dupne-li si na
nás někdo ve Vídni, hned pochybuje o správ-
nosti zásad dosud hájených, ale má věrněa
vytrvale setrvat při praporu své politické strany,
věda, že právě zápas našeho národa, který sám
na sehe předem musí spoléhati, jen tím může
býti posílen, když jednota v cíli a prostředeteh
a když energie a zápal pro věc hájenou poj
řady českých bojovníků v šik jediný. Náš volič
nebude tak krátkozrakým, aby přehlédl, že právě
strany německé jen jednotnou silou svého od-
boje zvitězily, třeba právo, politická mravnost.
přirozenost věci i historický vývoj, ba i interesv
státu ostře stály proti tužbám souručenství ně
meckého. Náš volič právě z historie posledního
velkého tříletého zápasu německého to povzbu-
zení si odnese, že jest malomocnou chybou na-
roda silného a sebevědomého mluvit o »ne-
úspěchu«, protože jest možno, že na místě, ke
dnes stojí vitěz, zejtra bude stát domněle pře-
možený.
Vídeň
12
article
Vysvětluji si dříve vzpomenutou netrpělivost
a nervosní pochybovačnost mnohých vratev
našich zvláštní povahou boje politického. Jest
vysvětlitelno, že naše voličstvo těžce a trpce
nese, že požadavky naše, jež vesměs práv em
psaným i přirozeným, politickou e thikou
i historickým vývojem jsou odůvodněny.
nedocházejí splnění, ba že dokonce na existenci
a rozvoj náš se útočí. Ale v politickém zápase
nebojuje se o sporné stanovisko, kde by roz-
hodovala jen litera zákona; my jako politická
bojující strana nejsme spornou stranou před
kteroukoli instancí soudní, pro jejíž právo mluví
přesné předpisy právní: neboť ve veřj-
ném a politickém zápase rozhoduje jen síla
a moc, vynutiti ve shluku současných poměro
provedení svých nárokův. Jako praví Macchiaveli,
že atát jest silou a mocí, a jako i dle něho
Macchiavel
13
article
Nielzsche soudí, že život jest vůlí k moci, tak
i naše historie i zkušenosti z přítomnosti učí
nás, že budoucnost naši a rozvoj náš neza-
bezpečí ani tak právní a zákonný
stav, jako naše síla národní, jako
moc a energický, trvalý rozmac
celého organismu národního
I v tom sméru vracíme se tedy znova
k poznání, že jenom jednotný, mocn
organismus národní a nikoli s l a be.
vzájemně se tríšticí frakce mohou
vítěziti, a shledáme-li dále, že vyličený nedůvě-
řivý a netrpělivý postup některých tříd našieh
národních jest sice vysvětlitelný, ale nikoliv
odůvodnéný, a že v tom směru ještě mnoho
honů cesty zbývá uraziti politické výchově na-
šeho národa, konstatovati musíme, že právě
v oboru této vděčné práce politické výchovy.
v tomto potírání malomocné depresse a povzbu-
zování energie národní naše strany, jež tak
vábným slovem jako »mladé« se označují, nejen
ničeho nevykonaly, ale že dokonce i rozrušení
voličstva uměle a soustavně pěstily a jeho ke
svým sobeckým zájmům strannickým a ku pod-
poře svých kandidatur v yužitko v a ly
Třeba národ náš ve svém zápase jest
předem na sebe odkázán, přece pevně věrím,
14
article
že uskutečnění jeho cílů politických a národních
jest podporováno okolností mocnější než jest
přízeň neb nepřízeň dočasných poměrův a než
přízeň neb nepřízeň knížat, totiž sourodostí
kongruencí zájmů našich s interessy samostat-
nosti tohoto státu a dynastie; neboť stát
i dynastie k ochraně své musí obrátit se
proti pangermanismu, fedrovanému
zde Pruskem, kleré sleduje dábel-
skou politiku macchiavelismu
totiž z dějinného nepřítele a o-
půrce učinit si spojence, aby jej
pak vnitřními boji a podporou
národních svých soukmenove
rozeštvalo, seslabilo a jako stá
malomoený potom pozře lo l«
Po této řeči se všeohecnou napjatou pozor-
ností vyslechnuté a častými projevy souhlasu
potleskem provázené, vybídl předseda pan dr.
Šupík přitomné pány voliče, by přání svá
přítomnému poslanci projevili a dotazy k němu
činili. Pan učitel Nermut, předseda jednoty
učitelské, v delší řeči tlumočil stanovisko učitel
v otázce úpravy platů učitelských, načež učinil
dotazy: pan městský radní Sedláček o tom,
jakou taktiku zahájí české poselstvo, bude -
předložena říšské radě předloha o německé řeči
státní neb dorozumívací, pan redaktor Hozde-
cký, který toužil do nekázně některých přísluš-
níků strany, zvláště pak do jednání poslaneů
dra. Kloučka, dra. Šíla, Hyrše a Kožmína, vy-
sloviv přání, by vedení strany energičtěji než
dosud vystoupilo proti podobným škodlivým
zavržítelným zjevům a pojednal také o činnost
dorostu strany, a pan MUDr. Šupík, který
tázal se, jaké stanovisko zaujímá delegace vůč
dosavadnímu útvaru pravice.
doktor
Šupík
Nermut
Sedláček
Šíl
Hyrš
Kožmín
MUDr
Prusko
Hozde
15
article
Všecky tyto dotazy pan posl. dr. La-
dislav Dvořák ke všeobecné spokojenost
a za potlesku přítomných zodpověděl, prohlásiv
zejmena k dotazu pana dra. Šupika, že n
znovuzřízení pravice ve formě poslední by ne-
kladl žádné váhy, poněvadž při vítězství nacio-
nalismu i v kruzích voličstva katolické strany
lidové patrnémmu nelze doufati, že by stran
tato lovalněji a účinněji než dosud podporovala
naše požadavky. Toto vllězství nacionalismu ně-
meckého dalo se dobře předvídati. Dosavadní
pravice tim okamžikem, kdy nepřijala návrh
dra. Engla, aby stanovila pevný svůj program
v nejbližších politických cllech, projevila, že
jest neschopná spolupůsobiti při přerodu státu,
dosud centralisujícího a germanisujícího ve stát
federalistický a k národům svým spravedlivý
mně není možno želet jejího rozkladu, protože
jest známo, že kdyby pravice a její vůdcove
byli vůči koruně se prohlásili proti zrušení jazy-
kových nařízení, že by k tomuto zrušení nebyle
bývalo došlol
Le
Dvořák
16
article
Po tom navrhl pan městský rada Sedlá-
ček přijetí této re s o l n ce
»My shromáždění členové Občanského klubu
ve Slaném, vyslechnuvše zprávu svého po-
slance pana JÚDra. Ladislava Dvořáka o z-
sedání sněmovním i o politických poměrech
národa našeho, vyslovujeme mu svou úpl-
nou důvěru. Litujeme, že sněmu král
českého nebyla popřána k vyřízení jeho zále-
žitosti potřebná doba, a žádáme naši delegaci.
aby k důraznému hájení práv národních
k zlepšení poměrů národohospodářských na-
šeho národa na radě řišské všech p ro-
středků použila, které za vho dné
uzná.«
Když resoluce tato byla j ed nomy s l n
schválena, projevil pan předseda MUDr. Šu-
pik vřelými slovy díky panu JUDru. Ladislavu
Dvořákovi za jeho důkladnou a zajímavou řeč
a za podrobné zodpovědění učiněných dotazův
skončil o půl 11. hod. večerní tuto velmi zda-
řilou schůzi, jejíž eúčastníci ještě dlouho potom
v přátelském rozhovoru setrvali v místnostech
Občanské besedy.
JÚDr
Dvořák
Šu
Slaný
17
article
Sčítání lidu ve smíšeném úzení.
Sčítání lidu ve smíšeném úzení.
Není dosti na tom, že nátlakem majitelo
továren a průmyslových podniků ohromné pro
cento Čechů v severním kraji království českého
při letošním sčítání lidu bylo přihlášeno z
Němce: nyní přicházejí ku pomoci ještě ne-
mecké obecni úřad
V Mostu tak jako v Litoměřicích a jinde
rozeslalo v ponděli dne 28. ledna 1901 obecní
zastupitelstvo Čechům vyzvání následujícího o-
sahu; »Ve sčítacím archu sem předloženém
udána jest ohledně Vaší osoby a rodiny obeovací
řeč česká. Dle nabytého přesvědčení jest toto
udání nepravdivé, poněvadž v úřadě a soukro-
mém životě používati musite německé řeči. Hlede
k ustanovení § 30. předpisů o sčítání lidu, vy-
zývám Vás, byste zde úslně do tří dnů oznámil,
zda na tomto udání trváte. Zároveň se Vám sdě-
luje, kdybyste na tom nepravém udání se-
trval, že by proti Vám musilo být
učiněno oznámení dle § 30. před-
pisů o sčítání lidu n c. k. o kr. hej
manství. Kdybyste do tří dnů zde oznámení
neučinil, bude pokládáno za to, že
jste s přeměnou obcovací řeč
z »české« nasněmeckou« srozumě
a bude provedena pak tato o prava
z moci úřadní.«
Český advokát mostecký p. dr. Horlivý pro-
testoval proti nezákonnému tomuto jednání mo-
steckého obecního úřadu na hejtmanství a po-
něvadž pomoc tam slibenou za dostalečnou po-
kládati nemohl, zaslal neprodleně telegra fickou
stížnost ministerstvu vnitra a expressní oznámení
o tomto případu ministru-krajanovi dru. Rezkovi,
jakož i dodatečnou písemnou obšírnou stížnost
ministerstvu vnitra, ku které připojil zároveň fa-
mosní tištěné vyzvání obecního úřadu mo-
steckého.
Čecho
Němec
Rezek
severní kraj
Most
Litoměřice
ministerstvo vnitro
obecní úřad
18
article
Jak by se asi vedlo obecnímu zastupitel-
stvu města převahou českého, kdyby si dovolil
něco podobného
Že za takovéhoto ohromného nátlaku naš
menšiny na severu Čech sovrknou se na prane-
patrné procento, je samozřejmo, neboť český lid
je tam z velké části pracující třídou a nemá
času běhati ve všední dny na úřady. Vyzvání
rozesláno pak schválně v ponděli, aby lhůl i tři-
denní padla na dny všední, kdy lid je po vět-
šině v práci. Jsme žádostivi, jak se naše pol-
tické úřady k této nové sčítací praxi zachovají.
Za podklad zjištění, kolik procent Čechů na se-
veru království českého žije, sčílací archy za
tohoto stavu věci ovšem sloužiti nemohou.
Z Podmokel. Zvláštním způsobam vy-
kládá si pojem obcovací řeči obecní úřad zdejší
jenž — nepochybně, aby dokázal, jak poroz-
uměl výkladu, zákonů sčítacích, kdysi v listu
místodržitolském uveřejněnému, užívá nezákon-
ného nátlaku, by snížil počet oněch statečných
jednotlivců, kteří měli odvahu přihlásiti se dle
pravdy k obcovacímu jazyku českému. Všem
českým úřadníkům, jichž při dráze, poštěa
úřadu celním jest zaměstnán velmi značný po-
čet, doručeny obsilky, jež v doslovném překladu
znějí takto: »P. N. N. v Podmoklech nechť do-
staví se dne . . . ledna 1901 o 9. hod. dopol.
za účelem opravy údaje obcovacího jazyka ve
sčítacim archu na podepsaný úřad purkmistrov-
ský osobně a tuto obsilku s sebou přinese-
Purkmistrovský úřad v Podmoklech, dne 27.
Čo
Čecho
P N
Podmokly
19
article
ledna 1901. Purkmistr: Dittrich.-
Tímto způsobem předvolává purkmistrovský
úřad zejmena všechny úřadníky zeměpanské
železniční a přemlouváním, domluvami i hroz-
bami snaží se je pohnouti, aby odvolali záznam
češtiny jako řeči obcovací ve svých sčílacíeh
arších. Na pondělek předvolána jich celá řad
a pro příšti dny rozeslány obsilky téměř všem
otcům rodin, kteří jsou v nějakém služebním
poměru zvláště k dopravním úradům. Kdo ne-
poslechne ihned, zavádí se s ním protokol
který prý předložen bude o kresnímu hej
manství a odtud dále k vyšším politi
ckým úřadům. V ponděli zastávali málo
čestný úřad falšovatelů pravdy purkmistr pod-
mokelský, renegát Dittrich, rozený od Lou
a továrník Umlau!t, chef firmy Jos. Umlauíe
a spol., továrny na dehet a lepenku ke kryt
střech, dodavatel pražského c. k. železniční
ředitelství, který také v českých krajích má př-
četné zákazníky.
V Oknech u Litoměřic dály se nespráv
nosti přímo do nebe volající. Nejen že nikdo ne-
byl tázán po jazyku obcovacím, nýbrž i těm,
kdož hlásili se statečně sami k obcovacímu ja-
zyku českému, dána byla komisařem A. Wei-
sem z Nučnic rázná odpověď: »Vy jste
Němec a nejsteli s tím spokojen,
stěžujte si,« načež přes veškeren odpor
zanesena v jejich archu obcovací řeč německá.
Dittrich
Lou
Umlau
A Wei
Němec
Litoměřice
Nučnice
Jos
20
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Ku práci! Dnes není již vlce po-
chybnosti o tom, že marno bylo by vyhledávati
pomoc jinde než v samu sobě a důvěru v lepšl
obrat ve vlastní snaze a ve vlastní práci.
Buďme upřímní. Od té doby, co zavládlo u nás
zejmena ono politické pološero v poměru mezi
námi a vládou, od té doby, co po periodách
německo-ústaváckých nastoupila soustava nám
aspon zdánlivě příznivější, poněkud jame
v energii a v intensitě národní práce ustali.
Dnes zatemnilo se slunce vládní přizně, které
sice nám nikdy plným jasem nesvítilo, úplně
a na nás je, abychom je nahradili vlastním
teplem, vlastní vlasteneckou vroueností
vlastním světlem: politickým rozumem a pol-
tickou bystrostí. Nebude to povinnosti pouze
zástupců národa českého v parlamentě, nýbrž
každého z nás, každého v národé, počinaje od
toho, jenž duchem, vlivem, mocí nad jiné výniká,
až do toho posledního, aby přiložil ruce k dílu
a pomáhal v mezích možností ku politickému,
kulturnímu i hospodářskému povznesení ná-
roda. Nepodceňujeme nijak, co dělo se prů-
během posledních let na zmohutnění posice naší
v tomto státě, naopak doznáváme, že vykonal
se v posledních letech velmi mnoho, zejmena
pokud jde o hospodářskou emancipaci našeh
národa, však zhoršíli se politická situace, povin-
ností naší je úbytek ten nahraditi, pokud možno,
činností v jiných oborech. Před námi je široké
pole, jež snese ještě velmi mnoho práce a úbytek
v politice musíme paralysovati úspěchy jinde.
Jest ovšem pravda, že účelom politiky je vlastně
raziti a upravovati dráhu pro práci jinoua
chystati prostředky pro blahodějné působení
v jiném směru, však zkušenost učí, že i přes
politiku národu nepřálelskou možno hromadi
národní statky a navzdor nepřátelství s hor
povznésti na vyšší úroveň ty tam z dola.
21
article
Toho buďme si vědomi. V čem ale třeba především
vyvinouti energii ? Především v našem drubném
boji národním, v boji, jejž svádíme, abychom
tak řekli, od muže k muži. Také v tomto
ohledu jsme v poslední době povolili, ba dnes
mnohé již zdá se nám býti naivním, co ještě
před desíti lety nám v zápase národním po-
máhalo. Dlouho jsme úpěli v okovech myšlenky
tak zvaného národního smíru. Dnes snad již
jsme vyléčeni z této domněnky, dnes snad ji
nikdo nebude namahati se v tomto směru. Dnes
jsou Němci v náladě takové, že povrhnou
každým stínem myšlenky, upraviti poměry tak,
abychom my vedle nich ve vlasti své žíti mohli
jako rovní s rovnými. Dnes posláním naším je
boj a tomu nejen že se nesmíme vyhnouti,
nýbrž za všech okolností a všude musíme jej
podstoupiti. U nás v mnohém ohledu zavládl
v poslední dohě tu i tam přílišná, dle našeho
přesvědčení, ochota k ústupkům naproti Němcům.
Dnes po eklatantním vítězství nejbezohlednějšího
německého směru, po vítězství zjevného pru-
šáctví v našich vlastech, jinak se musíme vy-
zbrojiti, než jak jsme byli vyzbrojeni dosud.
Němec
22
article
Kladivo a kovadlina. Takový jest poměr náš
všude mezi Němci, ale kovadlinou nebuďme my.
Zápas s němectvím rozhodný, urputný, do po-
slední konsekvence všude a za všech okolnost,
to budiž dnes naším všenárodním heslem.
— »Německá státní řeč dá se za-
chrániti«. Za tmy noční kráčeli ulicemi brněn-
skými dva muži. Bavili se o politice, najmě
o situaci. Nebyli to lidé tuctoví, byli to vyško-
lení panové, se zkušenostmi a s dostatkem zna-
losti poměrů v kruzích rozhodujících. Mluvili
o vítězstvích Schönererovců v Čechách. Sho-
dovali se v tom, že to velice povážlivý zjev,
že se to neočekávalo. Však měli vysvětlení po
ruce. Dle názoru obou bylo vítězstvi Schönere-
rovců pouhým důsledkem okolnosti, že tento-
kráte vstoupila do volebního zápasu generace
mladá, vychovaná ne již ve starém směru ně-
mecko-rakušáckém. Ale jakkoli jsou tito oba
liberály, nicměně vyvozovali z něho kon-
sekvence pro vývoj myšlénky německé vý-
hodné. Těšili se totiž tím, že vítězství Scho-
nererovců na pomezí německé říše nezůstane
bez účinku »nahoru« a účinek ten že
jeviti se bude ve světší šetrnosti« oproti Něm-
cům a v sesllené k nim přízni. Horovali dále.
Kladiva
Němec
Schöner
Čechy
Německo
23
article
až dospěli ke hlavnímu požadavku německému:
k německé řeči státní. Mluvili o lecčems: o tal-
tice Čechů, o taktice Němců, o chancích utvořit
nový železný kruh pravice atd. A tu jeden
z obou pánův pronesl se následovně: »Uzáko-
nění německé řeči dalo by se zachrániti, kdyby
Čechové sedli na lep. V parla mentě to nepůjde,
ale šlo by to paragrafem čtrnáctým. « — Jed-
ním z těchto pánů byl — pan Chlumecký.
— Julius Zeyer. Jedna z nejryzejších
nejušlechtilejších povah uměleckých, jeden
největších našich básníků odešel, zanechávaje
po sobě zlatou stopu nehynoucích děl, jež osta-
nou chloubou české Hiteratury. Celá česká ve-
řejnost pociťuje bolestnou ztrátu, neboť Zeyer
náležel k nejětenějším a nejpopulárnějším českým
spísovatelům, přes to, že jeho básně i jeho
prosa nebyly toho druhu, aby se přizpůsobovaly
vkusu nejširšího obecenstva. Nádhera jeho verše
vzletného a malebného dovedla stejně upoutat
i prostého čtenáře jako jeho prosa plná zářivé
barvitosti a několika dramatickými básněmi do-
kázal Zeyer jak mocně dovede uchvátiti mysl
i srdee obecenstva. Tento zdánlivě hrdý a ne-
přistupný aristokrat, ubíhající ze všednosti
reálnosti života do oblasti světů fantastických
mystických, dovedl ziskati si veliký kruh čte-
nářů věrných a nadšených. Ke zprávě o úmru
Zevrovu připojujem ještě několik podrobnost.
Čecho
Němec
Chlumecký
Julius Zeyer
Zeyer
24
article
Zever byl velmi plodným spisovatelem. Debu-
toval, když dosábl již mužného věku, kdy pře-
kročil třieítku, tak že v jeho dílech nenajdeme
nezralých pokusů mladických. Hned na první vy-
stoupení objevil se jako umělec hotový a spi-
sovalel originální. Neobyčejná sečtělost, hluboká
a všestranná erudice i velké zkušenosti ze života
a z cest byly patrny na jeho dílech. Zejmena
vzácným znalcem byl Zeyer umění výtvarného.
Literatury slovanské i románské i germánské
znal Zeyer velmi dobře, s neobyčejnou jemností
dovedl vniknout do duchu národní poesie, mythů
a legend slovanských, románských i skandináv-
ských a jedním z nejmohutnějších projevů této
stránky jeho talentu je krásná rhapsodie »Karo-
linská epopej«. Zever žil v snech a vidinách
minulostí, dovedl obestřiti své historické
mythické básně veršem, prosou i dramatické
kouzlem magického jasu, duhových barev, tony
melodické harmonie. Ale dovedl též zasáhnouti
sťastně do života moderního, do záhad a kon-
fliktů duše moderní, jak dokázal svým zname-
nitým románem »Jan Maria Plojhar«. Prvn
práce Zeverovy objevily se r. 1873 v »Lumírus
Nerudově a Hálkově, tomuto listu ostal Zeyer
věrným i po všechna léta redakce Sládkovy i za
nynější redakce Hladikovy. První číslo posled-
ního ročníku »Lumira« přineslo Zeverovu
krátkou báseň, jednu z posledních básní zesnu-
lého básníka. První praci Zeverovou byla fanta-
stická povídka »Duhový pták«. Podrobný se-
znam jeho děl vykazuje tyto hlavní práce
Roku 1873, Duhový pták. Novella. 1874, Jeho
svět a její. Romanetto: Miss Olympia. Novella;
Z papíru na kornouty. Povídka. 1875, Počátky
anglického divadla; Pohádky a romány staro-
egvptské; Ondřej Černyšev. Román. 1876, Na.
pomezí cizích světů. Novella; Hrabě Xaver.
Zeyer
Jan
Marius
Plojhar
Zeverův
Nerudův
Hálkův
Hladikův
Černyšev
Xaver
Kara
Novella
Zeverova
Olympia
anglický divadlo
25
article
Novella: 1877, Román o věrném přátelstv
Amise a Amila: Smre Bvy. Fantasie. 1878, Do-
brodružství Madrány. 1879, Darija. Novella;
Tereza Manfredi. Novella; Vánoční povidka;
Novelly I. a II. sv. 1880, Blanka. Komedie
Donato a Gismonda. Novella; Vyšehrad; Báje
Šošany. 1881, Zrada v domě Hlan. Činská le-
gonda. 1882, Fantastické povídky (4); Zpěv o
pomstě za Igora; Blaho v zahradě kveloucich
broskví: Bratri. Činská komedie. 1883, Griselda.
Báseň epická; Sulamit. Dram. báseň ; Stará
historie. Komedie. 1884, Poesie; Gompačí
Komurasaki. Žaponský román; Kronika o sv.
Brandanu: Sestra Paskalina. Legenda. 1885,
Ossianův návrat. Ep. báseň. 1886, Legenda z
Erinu. Drama; Stratonika a jiné povidky. Če-
chův přichod. Ep. báseň. 1887, Libušin hněv.
Dram. báseň; Rokoko. Povidka. 1889, Dota
Sanča. Drama. 1889—1891, Z letopisů lásky.
(I., II. III. řada.). 1891, Jan Maria Plojhar.
Román; Drama boha: Bhugivri. 1892, Opno-
vené obrazy; Tři legendy o krucifixu. 1893, z
letopisů lásky, ř. IV.; Neklan. Drama. 1894,
Obnovené obrazy; Tři komedie; Úvod ke spisu
o Bedř. Smetanovi od dr. Zeleného. 1895, Tn
legendy o krucifixu; Asanát; Ištar. 1896,
Amparo a jiné povídky; Maeldunova výprava;
Radůz a Mahulena, slovenská pohádka; Ženi-
chův přichod. Báseň; Karolinská epopea ; Vojta
Náprstek. Přednáška. 1897, Dům su tonoucí
hvězdy«; Kristina zázračná; Evadua. 1898, Svě-
dectví Tuanovo. Keltická báje; Marianská za-
hrada; V soumraku bohů. 1899, Alexej, člověk
Boží; Tři paměti Vita Choráze; Píseň o ve-
likém žalu dobrého juna; Pod jabloní. Legenda.
Amis
Tereza Manfréd
Donato
Gismonda
Igor
Blaha
Griselda
Sulamit
Komurasaki
Ossianův
Libušin
Dota
Jan
Marius
Plojhar
Neklan
Asanát
Ištar
Maeldunův
Radůza
Mahulena
Žeňa
Vojta Náprstek
Kristin
Alexej
Choráz
Novella
Blanco
Vyšehrad
Drama
Stratonika
Ampara
Novell I
Smre Bva
legenda z Erin
26
article
Ve včerejší schůzi Svatoboru bylo
jednomyslně usneseno, aby zesnulý básník Jul.
Zever byl pohřben ve vyšehradské m
Slavině, jako první z vynikajících českých
mužů, jichž popelu má »Slavín« býti útulkem.
Usnešení to mohlo by vykonáno býti ovšem
teprve po srozumění s rodinou, jež projevila
úmysl, uložiti tělesné ostatiry zesnulého slavného
básníka v rodinné hrobce na Olšanech. —
Ctitelé zvěčnělého básníka J ulia
Zeyera pojali šťaslnou myšlenku, aby mu na
hrobě, v němž ležeti ši přál, byl zřízen dů-
stojný památník. Přátelé, kteří by místo věnců
chtěli věnovati příspěvky k účelu právě uvede-
nému, mohou je odevzdati u pani Josefy Ná-
prstkové (Betlemské náměstí, »u Halánků«)
přímo neb skrze administrace českých listů. —
Z Písku, 29. ledna. (Zvl. tlgrm. »N. L.«)
Za Juliem Zeyerem ! Odešel's nám v kraje nad-
hvězdné, v něž jsi věřil, ale dříve jsi rozžal
skvělé, bílé, nehasnouci hvězdy své záříci
poesie, aby rozlévaly v duše světlo krásy a
dobra a byly věčnýmí lampami na oltáři na-
šeho národního života. Spolek paní a dl-
vek »Světlá« v Písku. — Z Lite-
myšle, 29. ledna. (Zvl. tlgrm. »N. L.«) Čaro-
skvoucí anděl našeho básnictví nás opustil,
tajemství celého poselství ani nedokončiv. Žell
Hroznou ztrátou začínáme nové století. Prol.
Voborník v Litomyšli. — Pohřeb koná se
ve čtvrtek o 3. hod. odpol. z domu smutku.
— Z Musea král. českého. Valne
shromážděni Společnosti Muse
král. českého konati se bude ve čtvrtek
dne 28. února t. r. o 5. hod. odpol. v musejní
budově s umto programem: 1. Zpráva jedna-
telská za předešlý rok. 2. Doplňovací volb
Jula
J ulius Zeyer
Ná
Halánek
Zeyer
Voborník
Svatobor
Slavín
Olšany
Betlemský náměstí
Písek
Litomyšl
vyšehradský m Slavina
spolek paní a decilitr
muzeum král
Musa král