ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 78030810-6600-11dc-97ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 74, person 92, org 6, work 3
1 masthead
Ročník XX0xI.
2 masthead
V Prazé, ve středu dne 30. ledna 1901.
3 masthead
Číslo 30.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodplásí o. v Praze v adhilni rrt lete * drojí donáiko Ennrk l et n ni slalks
Praha
6 article
neni drr ni ta. : ::
7 article
Dnešní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
Praha
8 title
Zvýšení obilních cel německých.
9 article V pruské sněmovně tyto dny octla s
V pruské sněmovně tyto dny octla s v rozpravě i otázka zvýšení obilních cel Otázka tato tvoří vedle otázky průplavní nej zajímavější předmět nejen pro úvahy veřej ného mínění v Německu, ona jest jaksi zadní myšlenkou veškerých hospodá- ských opatření pro budoucnost. Německému zemědělství, zvláště oné jeho části, jež jes representována východním německým velko statkem, celní politika německá podle všeho velmi dobře jde k duhu. Obilní clo posa- vadní 3.5 m. z metrického centu znamen sice dle náhledu konsumentů velmi značný příspěvek k výrobní ceně obilní, ale poslední pětiletí mimořádného hospodářského rozpjetí Německa, jeho rostoucí zahraničný vývoz jeho množící se osady, jeho do nedávna bo haté dividendy podniků průmyslových — vzbudily v pověstném junkerstvu pruském obavy, že by mohlo pozbýti svého posavadního předního a rozho dujícího postavení v roztřídění spo lečnosti a odtud k činu zbyl jen jediný krok - dáti si zaplatiti úspěchy něme ckého průmyslu dalším zvýšením cel obilních.
Německo
10 article
Zvýšení obilních cel účinkuje na majet kové poměry, na postavení sociální junker stva ve směru dvojím: způsobuje předně vý- hodnější zpeněžení úrody na celou řadu let a zvětšuje cenu pozemkovou, pokud se týče, cenu statku vůbec. Tyto prospěchy jsou pak na dobu trvání obchodních smluv mno- hem jistější a mnohem výnosnější ještě, než úspěchy obchodní a průmyslové, kteréž před- pokládají neunavnou bdělost, stálé zdokona- lování výroby a nepřetržitý zápas s konku- rencí nejen domácí, ale mnohem více ještě se soutěží zahraničnou. Rok právě minulý 1900 byl německým obchodem a průmyslem označen jakožto rok částečného, znatelného váznutí výrobní i od- bytové konjunktury, v němž rozmach obchodní a průmyslový dosáhl nejvyššího bodu, po němž může na delší dobu následovati jen uhájení posavadních posic, po případě váz- nutí, upadání, klesání. Proto německý ob- chod a průmysl leká se všeho, co by bylo s to vítězné jeho posice na trzích meziná- rodních stížiti a za takovou překážku po- kládá další zvyšování — obilních
11 article
Důvody obav těch jsou na snadě, jsou jednak vniterní, jednak vnější. Zvýšené obilní clo znamená zdražení chleba, zatížení rozpočtu dělníků a pokud nelze mzdu při- měřeně zvýšiti — úbytek spotřeby výrobků méně nezbytných, než jest chléb vezdejší. to jest účinek vnitřní; účinek vnější dosta- vuje se ve způsobě odvety celní, jíž se chapou státy, kterýmž se vysokými celními sazbami zamezuje vývoz obilí. Odvetná cla stihnou tu pravidelně výrobky průmyslové, tovary. Ačkoliv za těchto okolností v kruzíeh německých konsumentů nemůže panovati valné nadšení pro další zvýšení obilních cel, až do posledních dnů nebylo pozorovati ani zvláštní horlivosti v potírání tohoto poža davku agrárního. Agrárníci hájili v různých svých sdru- ženích zvýšení cla, dovozovali potřebu jeho, někteří kurážnější vyslovovali sazby hodně vysoké, až 10 m., ostatní 7.5 m. za metr. cent pšenice, kdežto odpůrci důvody a vy- klady jejich vyvraceli a zvláště se i o to pokoušeli, provésti důkaz, že opatření celní není vůbec nijakým trvalým a vhodným pro- středkem ku povznesení polního hospo- dářství a že nanejvýše usnadní předluženým statkářům prodej, aniž by zemědělci opravdu na statcich hospodařící byli na tom lépe,
12 title
NAR
Nara
13 article
než před tím. Teprve když nedávno se ob jevily na jednacím pořadu veliké a nákladné říční průplavy, když dále z projevů jedno- tlivých stoupenců centra bylo zjevno, ž střed nemíní tentokráte opětovati tutéž chybu, jaké se dopustil při posledních ob- chodních smlouvách — rozštěpilť se, aby se nemohlo říci, že byl pro určitý způsob úpravy — uznali němečtí agrárníciz vhodné přímo se dotázati kancléře hr. B lowa, jaké stanovisko zaujímá k požadavk agrárníků za zvýšení cel? Otázku tuto vyslovili agrárníci ústy posl hr. Hevdebrandta, který zejmena žádal, aby »budoucí obilní cla podstatně byla zvýšen u porovnání s nynějším celním tarifem« aby byla zajištěna stanovením sazeb nejniž- ších, t. j., aby clo z pšenice a žita bylo na 5 m. za metrický cent, a zároveň vyslovi obavy, kdyby vláda německá odmítla zvýšení obilních cel, že by potom oni živlové auto rity, kteříž, bohudíky, v zemědělství ješte převládají, toto rozhodující své postavení nemohli udržeti«. Hr. Bülow, jak známo, ihned odpověděl slíbil zvýšení obilních cel, ale nenaznačil nijakou určitou výši celních sazeb obilních. Pravil doslova: »Jsem odhodlán půso biti k tomu, aby se poskytla vý datna a tudíž z výšená celní ochrana pro hospo- dářské produkty. Toto prohlášení hr. Bülowa ovšem st čilo, aby vzplanul zápas na celé čáře. Pr- telé zvýšení obilních cel i odpůrci jsou nyn pravdě blíže: obojí vědí, že vláda německ hodlá přikročiti k dalšímu zvýšení obilníc cel. Ma se všeobecně za to, že výška před- pokládaná bude asi 6 m. za metr. cent.
Hevdebrandt Bülow Hradec Ma
14 article
Odpůrci počítají takto: Německo spo- třebuje ročně dvanácte millionů tun obilí. zemědělství spotřebuje asi pět millionů, ostatních sedm millionů tun se kupuje prodává. Tato kupní a prodejní cena dle zkoušek z průkazů totožnosti nabytých jest v Německu právě o výši cla, to jest o 35 marek za tunu dražší, což znamená roční dávku 250 mill. marek, již němečtí konsu- menti odvádějí junkerům, držitelům velko- statků, malý hospodář v Německu málo obilí prodá. Zvýšení obilního cla o další mark jest totožné s rozmnožením této dávky dalších 70 mill. m., a zvýšení o 2.5 m. na celých 6 m. znamená rozmnožení dávkyo 175 mill. m. čili celkově na 425 mill. m. Tolik musí zaplatiti německý národ, ab v Prusku »své panství mohli udržeti živlové autority.« I kdyby celní sazba zůstala při 5 m. znamenala by zvýšení ceny obilí o plnou třetinu, jinými slovy: zdražení nejnutnějších potravin o stejnou částku.
Německo Prusko
15 article
Proto zahajuje se dnes v Německu pro- hlášením kancléřovým v otázce obilních c období velmi vážných hospo dářských proměnl »Nutno napjati všecky síly«, volá na p »Voss. Ztg.«, »aby obyvatelstvo bylo poučen o nebezpečích, jež mu hrozí, a shromáždi je k obraně projevy, jež vylučují všecku n jasnost.« Obhájci obilních cel prozatím se tváří jakoby střela byla namířena proti Spojeným státům americkým. »Bude-li německý trh«. praví »Kreuz.Ztg.«, »ponechán při budoucíh úmluvách obchodních Spojeným státům ame rickým, jako doposud (? 1), musili bychom při úžasně rychlém vývoji, jehož nabývá tamní zahraničný obchod, nadíti se za ne- dlouho soutěže, kteréz nedovedlo by nic vzdorovati.« Otázka zvýšení cel obilních dle tohoto částečného doznání týká se však nejen Spo- jených států severoamerických, ona se týká především oněch zemí na evropské pev- nině, jež vyvážejí obilí, a k těm vedle Ruska dosud ještě náleží Rakousko
Voss Německo spojený stát Rusko Rakousko
16 article
Uherskol U nás, v zemích českých, jde především o vývoz ječmene, poněkud i ovsa, Uhrám pak záleží hlavně na pšenici. Neméně důle- žitý jest vývoz sladu a uherské mouky. Polní hospodářství v zemích českých jes po většině v rukou slovanských ; lid uhersk zemědělský jest si, jak známo, mnohem bližší, ať je již Maďar nebo Slovan aneb Rumun. Proto nepřekvapí asi nikoho, že Uhrách projev kancléře Bülowa velmi nepříznivě účinkoval n politické kruhy, bez rozdílu, k jaké strane náležejí. Ani vládní »Pest. Llovd« nedovedl se ubrániti tomuto povzdechu: »Prohlášení říšského kancléře musí učiniti fatální do- jem ve státech, kteréž udržují čilé hospo- dářské styky s Německem. Předchází-li přede- hra v takovéto tonině v německé říši, musí se velmi sevrknoutí naděje, že se podaří docíliti konečné harmonie. Nemusíme zvlášte vysloviti, že zájmy rakousko-uherské, a zcela zvláště zájmy uherské jsou postiženy tímto zabočením německé vlády k agrárníkům « — A což orgán, jenž mluvívá jmenem pan ministra zahraničných záležitostí? »Fremdenbl.« snaží se způsobiti dojem, že německá celní politika obilní nezasluhuje u nás ani pozornosti. Také stanovisko
Maďar Rumun Bülow Uhry Německo
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. ledna. (Ještě j e dn provisorium.) Máme už dávno provisorni rozpočty, provisorní vyrovnání s Uhrami, proč bychom neměli také provisorního předsedu par- lamentu? Tak usoudili patrně vídeňští ředitel rakouské politiky, když veškero jednání o volbu předsedy sněmovního nevedlo k cíli. V prvě schůzi bude za předsedu povolán poslanen věkem nejstarší. Je to dr. Weigel z Krakova. demokrat a člen polského kola, tedy na ten ča nejsilnějšího parlamentního klubu. Předseda dle stáři má dát provésti volbu presidia, které v nové říšské radě řídí sněmování měsíc, načež se provede volba definitivního předsednictva. Nyní se vyskytl návrh, aby předseda dle stárí byl zvolen předsedou na první měsíc, poněvadž se soudí, že do měsíce situace se již vyjasn na tolik, že bude možno přistoupiti k volbě de- finitivní. Vyjasnéní snuace znamená však utvo- ření jakés takés většiny, byť jen většiny od při- padu ku případu. Ale poněvadž se s takovou většinou nedá trvale vládnouti jinak, než z stálé pomoci § 14., jest přirozeno, že se politi- kové rozhližejí opět a opět po nějaké většin trvalé. Tak činí teď také »člen českého konse vativního velkostatku«, jehož mínění otiskuje »Pester Llovd«. Český velkostatkář jest - pře- svědčen, že za daných okolností jest na říšsk radě možna jen jedna většina, a to jest bývalá většina pravice, poněvadž ona jediná vyhovovala státní povaze Rakouska. Ovšem v nejbližší bu- doucnosti se tato stará většina vzkřisíti nedá.
Weigel Praha Uhry Krakov Rakousko Pester Llovd
18 article
Jsouť nyní v modě různá populární hesla, jež nedávají proniknouti důsledkům společnosti zájmů a proto činí na ten čas nemožným ob- novení staré pravice. Ale v tom okamžiku, kdy ona populární hesla pozbudou přítažlivosti, s- jdou se opět všechny strany, mající společné zásady. Jako jiné kluby bývalé pravice, zachová prý si zatím i konservativný velkostatek svo- bodu jednání, čímž však rozřešení většinone krise jest jen na čas odloženo a ne pochováno. Krise ona rozřešena býti musí — končí po- slanec — nemá-li rakouský parlamentarismu snímati jen hřichy s § 14. V Praze, 29. ledna. (Polské kolo polští demokraté a lidovci.) Polské kolo se ve Vídni již částečně ustavilo, zvolivši 45 ze 47 hlasů p. Javorského opět předsedou Volba místopředsedů zatim odložena. P. Javor ský ovšem volbu přijal a v děkovací řeči shrnu povinnosti kola polského v šest punktů, o nich
Javorskij Praha Vídeň
19 article
na jiném místě zprávu podáváme. Onen pro gram pana Javorského jest ale tak široký elastický, že připouští politiku každou. Poku se týče příštího poměru polského kola k české delegaci, prozrazuje vídeňský zpravodaj »Dzien- nika Polského«, že naděje »Neue Freje Presse« na součinnost Poláků s něme- ckou levici nojsou zcela bezdůvodny, poně- vadž prý »lehko si možno mysliti situaci, ve které ta neb ona slo- vanská skupina by byla nucen sloučiti se s Němci proti přílis dalekosáhlým požadavkům Čechu a pro zachránění ústavy . . . . Punktům, vypočitaným panem Javorským, neod- porovala by patrně ani taková politika. Ale zdá se, že doba bezkontrolního jednání konservativní většiny polského kola už minula. Poslanci demokratičtí trvají na své žádosti, aby stanovy klubovní byly změněny v smyslu liberálnějším a hrozí vystoupením z kola. »Solidárnosti polského kola přejeme si všichni — píše v té věci »N. Reforma« — ale jsm už syti diktatury konservativeův. Vyrostli jsme z plenek a chceme pracovati samostatně. Žá- dáme v mezích polského kola za autonomii pro poslance demokratické, neboť tito byli voleni do parlamentu a ne do kola polského.
Javorskij Pok Němec Čech Javorská Neue Frej Presse
20 article
Spojená lidová strana polská usnesla se na schůzi, konané ve Lvově dne 28. t. mi, že utvoří na říšské radě samostatný klub a do polského kola nevstoupí, dokud kol nepřinutí ty své členy, kteři byli zvoleni ná- silím, páchaným na voličích, aby se vzdali mandátů, dokud kolo nepřiměje úřady, aby dbaly předpisů zákona stran voleb a doku kolo nezmění své stanovy tak, aby i lidoví po- slanci v něm mohli hájiti práv lidu. Spolu ustanoveno, dorozumívati se ve Vídni s neod- vislými poslanci ruskými v otázkách, týkajících se vymanění haličského lidu z nadvlády šlech- tické. Také s českou stranou národně sociální mají se na řísské radě navázati styky. V Praze, 29. ledna. (Klub rumunský. Pět bukovinských rumunských poslanců odmitl návrh prof. Skedla, aby se všichni bukovinšt poslanci bez rozdílu národnosti spojili v jeden volný svazek za účelem hájení mistních potřeh bukovinských a rozhodli se založiti na říšské radě opět svůj r umunský klu b. Posl. Ji Vasilko hájil při té příležitosti názor, že i Ru- muni jsou povinni setrvati na půdě národní nerozplývati se v nějakém národně bezbarevném sdruženl. K rumunskému klubu tomuto náležejí po- slanci L upul, Lupu, Iso pes eu, V - silko a Repta. Předsedou zvolen L u p u náměstkem Vasil ko
profesor Skedl Posl Vasilko V silko Repta spojený lidový Lvov Vídeň Praha Lupo ISO pes eo
21 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 29. ledna Ruské listy o krisi rakouské. »erepprcia B« pravi, uva žujíce o politickém položení Cislajtanie před za hájením nové říšské rady Vláda Körbrova krutě se zklamala, myslila- si, že nový parlament přinese rozřešení krise cislajtánské. Nesestaví většiny ani ze stran pra- vice, ani ze stran levice. Dvě národnosti, ně- mecká a slovanská, skoro si rovné silou v par- lamentě, ale nerovné v národních massách, stoj- proti sobě v plné zbroji, hotovy vrhnouti s na sebe. Historie Rakousko- Uherska v éře konstituee od r. 1867 neni ničím jiným, leč historií toho. jak dvě menšiny, německá a maďarská, utiskuj slovanskou většinu. Sám Beust se vyjádřil, ze r. 1867 německo-maďarské narovnání bylo uza- vřeno proto, aby jední i druzí klidné mohl »setřiti svoje stáda«, t. j. Slovany. Ale nepo- dařilo se to a Slované nechtějí býti stádem. nýbrž hlásí se o lidská a občanská práva. Čechové mají příčinu býti nespokojeni. Jim tek mnoho a často slibovali a ničeho nesplnili, Po Hohenwartovi z rakouských státníků jedin
Slovan Čecho Jim Hohenwart Praha RakouskoUhersko
22 article
v drobném prodeji rani čoslo o sobo ve slialkách na veskor ranní čalo. čdpolednl 1nsera ee platí se hotově septe re narty plljiná dpsinl- tr esnelssoskeel- Bakonisy an pne
23 article
Taaffe rozuměl, jak třeba v mnohojazyčném Rakousku vládnouti, nieméně i za něho Čechová musili za každý drobeček sváděti kruté boje. Nástupci Taaffovi, nemající ani jeho talentu, ani jeho zkušeností, volili opačnou cestu k té, na kterou Rakousku ukázal Taaffe. Hr. Badeni ne- činí výjimku. Jeho lehkomyslnost jen uškodila Čechům. K tomu je zapotřebí lidí jiného roz- machu, a takových lidí současné Rakousko nemá. Nový parlament je čístě záporná veličina a vzkládati v něj naděje nemožno. Vůbec nelze v Cislajtanii ničeho poříditi bez důkladné a po- ctivé opravy volební. Kdyby bylo třeba vše- obecně volební právo, již by bylo pomoženo, protože by tím způsobem vznikla určitá většina. Avšak ve Vídni ani o takové reformě nechtějí slyšeti. Položení v Cislajtanii se nezlepší, doku v nejvyšších kruzích vídenských nepochopí ne- zbytí, učiniti vážné ústupky Čechám, Moravě Slezsku. Uznáni historického prá va českého královstvi podobně, j ako přiznáno Uhrám, je bez podminky nutno. To je historickou nevyhnu- telností. Možno na čas pozdržeti běh události, avšak nelze zmařiti dějinný proces, jenž odehrává se podle jistých zákonů; toho, kčemu lidé nechtějí přivoliti dobrovolně, bude dosaženo silou dějinného vývoje. »Bupzeua BĚgoMocru« vnitřní krisi, do které uvedeno Rakousko, pokládají za dílo těch rakouských státníků, kteří z pěčují se Če- chům dáti právo, které jim od věku patří. Rakouskou krisí nic tak necharakteri- suje, jako manifest Schönererův, jejz rakouský soud s takou liberálností pustil mezi Němce. V Rakousku jde nyní o vážnější otázky, než je změna osob na ministerských křeslech. Mi- nistři mohou se ve Vidni stridati věčně, věčně mohou hledati klič ke smíru Slovanů s Němci. Nenajdou ho, dokud Čechám, Mo- ravě a Slezsku nebude dána histo- rická samospráva.
Taaff Čechová Baden Čecho Bupzeu Němec Rakousko Hradec Vídeň Čechy Uhry Slezsko Morava Slezsko
24 article
Milan a Alexandr. Orgán rozkrále Milana »Hoo Bpese« (Ze- mun) tvrdí dle sdělení zdejšího officiosa, že král Alexandr skutečně chtěl, aby nynější skup- ština přijala zákon, kterým by Milan prohlásen byl za psance. Úmyslu toho vzdal se teprve, když i předseda skupštiny Nestorovič prohlást se proti takovému zákonu. Nám by ovšem nebylo tak divno, jako zdejšímu offieiosu, kdyby král Alexandr do opravdy byl na takový zákon pomýšlel. V tom ale připadé měl pamatovati, že nynější skupština skládá se z pečlivého výboru, který milanovská policie učinila z milanovských stvůr, a že b páni poslanci odsoudili sebe, kdyby odsoudil Milana. Zdejší officios neméně se diví druhé zprávě jmenovaného orgánu Milanova, že prý se král Alexandr vyjádřil, kdyby nebyl obdařen muž- ským potomkem, že by srbský trůn odkázal černohorskému kněževiči Mirkovi. Nám i to by bylo pochopitelno. Známo, že Milan pomýšlel na to, aby za následníka srbského trůnu prohlášen byl jeho levoboček Obren. Černohorský princ Mlirko byl by nade všecku pochybnost důstajnějším dědicem srb- ského trůnu. Splnila by se tím jen závěť knl- žete Michala. Svoboda tisku v Srbsku. Novosadská »3acrasa« oznamuje, že vláda srbská opět nařídila, aby byla na srbských po- stách zadržována a předplatitelům nedodávána. My v sloupeích »3acranuz« nepozorujeme ničeho nepřátelského království a národu srbskému, králi a vládě srbské. Ještě k afféře prince Alfonsa. Socialistická »Münchener Post« sděluje, že bavorský prine Alfons zbaven byl velitel stve
Milan Alexandr Milanův Mirek Obren Mlirko Michalus Alfonso Alfons zbavit Srbsko Münchener Post Hoo Bpes
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Za Juliem Zeyerem. Smrt nečeká, až stářím klesne hlava; skosí dělníka uprostřed lopoty a zasáhne křídlem svým zenith básníkův.
Zeyer
26 article
Viktor Hugo. Pamětníci pražských hradeb zajisté chovají v živé paměti Zeverovu tesařskou ohradu, leževší pod samými hradbami na rozhraní ulic Marian- ské a Bredovské. Tam v přivětivém, révovim zarostlém domku, obklopeném růžovou zahrád- kou a rozsáhlou ohradou s prkny a drivím. uzřel svitu slunečního Julius Zeyer, 26. d ub na 1841. Rodina, jež těšila se všeobecné úctě vážnosti v měšťanských kruzích pražských slynula pověstí rodiny zámožné, byla dosti četná. Ovšem během desítileti uhasla nejedna haluz rodiny Zeverovy; ale dosud žijí bratři zvěčně- lého Julia, Emil, major ve výslužbě v Mariboru, Jan, známý architekt pražský a Jindřich, hosp. správce; ze sester žijí Helena provdaná Jung- feldová a Johanna provd. Davidová. Sestra jeho provd. Fiedlerová zesnula před rokem. Laskavostí vlídného osudu dostalo se ml- dému Juliovi všestranné péče: jsa vrozeně na- dán, prospíval Zeyer na školách reálných, po jichž absolvování, maje převzíti po otci obchod, k němuž připojena později pila, odebral se do Vidně, kdež u Felnera vyučil se tesařství. Jak dělník tesařský odebral se do Hamburku, kdež za delší čas pracoval; zdá se, že zde procitl jeho tajená touha po vyšším vzdělání; aspon vrátiv se do Prahy, počal učiti se latinsky řecky, studoval i na universitě pražské jako mi- moradný posluchač sanskrt. Zeyer věak neustal
Hugo Zeverův Julius Zeyer Julio Emil Jan Jindřich Helena Jung provd Davidová Fiedlerová Julius Zeyer Maribor Hamburk Praha
27 article
pouze na těchto mrtvých jazycích; touže po cesto- vání, cítil nezbytnou potřebu znalosti jazyků živých a tu přivedl to pilí svou tak daleko, že krom češtiny a němčiny honositi se mohl, ne-li úpl- nou plynnosti aspoň znalostí jazyků anglického, francouzského, ruského, polského, italského. španělského a portugalského. — První cesta jeho byla do Švýcar, které prošel těmět celé pěšky a cestu svoji také popsal, ale ruko- pis nikdy do veřejnosti nedal, ani nikomu ne- ukázal, odkládaje jej až do své literární pozů- stalosti. Pak obrátil se na východ na Rus, kdež seznámil se na Krymu s rodinou knížeřesm- nistra Valujeva, s niž cestoval po Bavořích a zdržel se po delší čas v lázeňském mít Tegernsee, jsa vychovatelem této přátelsk mu nakloněné rodiny. Zajímavo, že kníže Valu- jev to byl, jenž přiměl Žeyera k tvořivé čin- nosti literární. Bylť Valujev zaujat studiem lebo- zpytu a tu prý dle útvaru lebky Zeyerovy po- znal jeho nadání. A skutečně do té doby kladl se počátek literární činnosti jeho Rusko seznal důkladně, stav se v Simfe- ropoli (na Krymu) u generála Popova vy- chovatelem asi v roce 1880. Když roku po- tomního zesnula Zeyerovi matka, opustil místo toto a navrátil se do Čech, ač i zde dlouho neměl stání a hledal útěchy v cestování. Tak prošel Švédsko, Skandinavsko, Francii, Špa- nělsko, a Německo i Tunis navštívil, odnášeje si odevšad vzácný materiál, jejž zpracovati použiti dovedl ovšem pouze jeho duch Zcestovav téměř celou Evropu, zatoužil po klidu, ač i ten ještě — jak později připomí- náme — po dvakráte přerušil. Asi v roce 1889 přesídlil z Prahy do Vodňan, kdež v hezounkém domku zřídil si půvabnou eremitáž, trávě zde v rozjímání hluboce oduševnělý život svůj, za- svěcený noůmorné práci, jež vynesla na světlo
Valujev Vala Zeyerův Popův Zeyer Špa Rus Krym Bavory Rusko Simfe Čechy Švédsko Skandinavsko Francie Německo Tunis Evropa Praha Vodňany
28 article
denní perly svatého nadšení jeho. V jedenácti letý pobyt Zeverův ve Vodňanech spadají nej mohutnější díla jeho poesie epické i dramatické i nádherné nedostižnou poutavostí a kvétnatým slohem zbarvené prósy. Zde vyhranila se zúpln svérázná jeho individualita. Pohřížen v mysti cism, oddával se mu Zeyer celou fantasií svou. nezabihaje nikdy však v pověrčivost. Neruda napsal kdysi o něm: »Zever náleží k nejumí- něnějším lidem na světě. Skrz na skrz literánní podivin, o němž může napořád ještě býti hádka a mnoho hádek; alo rosultát jejich : Zeyer je posta pravý. Může se mu právem vytknout zvlástnůstkářství; ale to právě je v jeho indi- vidualité a nevadí mu, aby psal výborně.«
Zeverův Zeyer Vodňany
29 article
Ve Vodňanech žil Zever pravý poustevnick život. V interviewu r. 1896 s Lad. Ariettem pravil sám o svém způsobu žilí: »Vstávám o 7. hod. ranní a posnidav koflík čaje, čtu neb pracuji do 12. hodin. O polednách se pro- cházím s přátely Heritesem a Mokrým ; obědvám doma, dávaje si jídlo přinášeti z hostince. Po obědě vykouřím cigarettu, pak čtu, obstarám svoji korrespondenci neb pracuji do 4 hodin. načež navštívím rodinu Heritesovu a Mokrého trávím v jich kruhu podvečer. Večer do ho- stince nechodím; alespoň zřídka kdy, pouz výjimkou. Nepiju piva, leč v případech nej- nutnějších; mým nápojem jest takměř výhradně víno, ač i toho nepiju mnoho. Večer čtu nebo pracuji a o jedenácté chodím spat. Z Vodňan konám časté, však pouze krátké výlety do Bu- dějovic, Prachatic, Přibrami, Pisku a Prahy. Delší vyjížďky, co jsem ve Vodňanech, vykonal jsem do Francie, Španěl, Štyrska, jižního ty rolska, na Kavkaz a do Ruska. — Žiju jedině svému umění a snům. O politiku se nestarám.
Herites Heritesův Mokrý Španěl Vodňany Mokrá Prachatice Přibry Pisco Praha Francie Štyrsko Kavkaz Rusko
30 article
Na další cesty se asi nevydám: sešel jsem téměr celou Evropu a mám již cestování po krk.e To jsou vlastní slova Zeyerova. Onou cestou na Rusko a Kavkaz mínil Zeyer cestu vyko- nanou v r. 1894, kde ztrávil u přítele svéh prof. A. Kašpara čtyři měsíce na Krymu v jeho průvodu procestoval Krym, Kavkaz až po Erivan a Arara Třetí cestu do Ruska podnikl v roce 1899 do Kyjeva s p. O. Červeným, továrníkem, s nímn odebral se do Moskvy, dále po Volze do Astra- chánu, na Krým a do Jekatérinoslavě a odtu zpět do Kyjeva, kdež žil v domácnosti p. Če veného přes čtvrt léta, jsa rodinou touto neoby- čejně vážen a milován. Ku poctě Zeyerově jmenuje se světnice v domě Červeného, ve které básník obýval, pro památku »Světnicí Zejero- vou.s Když opustil Herites Vodňany a rozpadl se tím mistní trojice přátel, stal se Zever uza- vřenějším; když pak r. 1899 na Nový rok ze- snul mu přítel Otakar Mokrý, zastesklo se opuštěnému básníku ve Vodňanech. Nejednou se vyjádřil, že »mystický klid klášterů francouz- ských jest jeho duši nejbližší.« — Na podzim roku 1899 k vyzvání vrchn. stavebního rady Hlávky, přitele svého, odebral se Zever do Prahy, kdež usídlil se v domě Hlávkově, upra- viv zde své cenné a skvostné sbírky z cest na způsob musea. — Při pohrbu sestry své pro- vdaně Fiedlerové Zeyer se nachladil a churavěl od té doby; nastuzení samo nebylo by bývalo snad tak nebezpečné, kdyby se nebyla přidru- žila srdeční vada. Na jaře roku 1900 odebral se Zever do Lužan na villu Hlávkovu na zola- venou; zde zdánlivě se mu ulevilo, bohužel jen dočasně. Navrátiv se opět do Prahy do svého bytu, polehával, nevycházel již ven a po- slední čas, kdy značně se mu přitížilo as
Zeyerův Zeyer profesor A Kašpar Erivan Červená Herites Mokrý Hlávek Fiedler Zeyer Evropa Rusko Kavkaz Krym Kyjev Moskva Volha Astra Vodňany Praha Hlávkov dům Červený dům Hlávkov Zejerova
31 article
čtrnácte dní před vánočními svátky, přestěhoval se do Vávrovy třídy č. 8, do rodiny své sestry provd. Jungfeldové, v niž a choti jejím nalezl trpělivé a pečlivé ošetřovatele po čas bolestné své nemoci. Krom všech blízkých příbuzných interessovaly se všechny vrstvy české intelli- gence o stav Zeyerův a přátelé jeho denně kolikráte s opravdovým zájmem tázali se po stavu jeho. U lože básníka prodlévali po ča jeho choroby a útěchy mu přinášeli jmenovitě pl. Náprstková, arch. Fanta, Sládkova rodina, prof. Mauder, sl. Kalašova, R. Jesenská, Zd. Braunerova, prof. Kašpar, Pikhartova rodina, Heritesova, Červených z Kyjeva a mnoho jiných literáta a umělců českých. — Však vzdor lékařskému umění prof. Thomayera, dra. Erpeka a dra. Procházky blížila se neodvratná katastrofa. Dne 28. ledna na večer rozloučil se Zeven s rodinou Jungfeldovou, pravě, »že chce se mu spáti.« — Netušil, že usne na věky. O 12. hod. 5 min. v noci ztišilo se navždy velké srdce básnikovo ! Zesnul nejkrásnější smrui s úsmévem na rtech ve spánku . . . Po přání zesnulého probodl okresní lékař dr. Kettner srdce básnikovo a prof. Mauder sňal s tváře jeho sádrový odlitek. Zejirejšího dne o třeu hodině doprovodime na hrbitov oläahský těles- nou schránku velikého genia. — Duch jeho zatím bude již dllu v neznámých výšinách, po kterých tolik toužil, snad radovati se bude s duchy neméně vznešenými, s duchem nejvěr- nějšího přítele svého, nezapomenutelného- Vojty Náprstka a s duší šlechetné přitelkyně Karoliy Světlé. Spi vzácný genie! »Hrob Tvůj velký jest, krov jeho nebe s hvězd legiony v neobsáhlém kruhu !« (Vrehilický.) L. T.
Vávrův Zeyerův Náprstková Fanta profesor Mauder Kalašův R Jesenská Zdeněk Braunerův Kašpar Pikhartův Heritesův Thomayer doktor Kettner Vojta Náprstek Kyjev