ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 77df5370-6600-11dc-a89d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: place 120, person 154, org 9, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
29. ledna 1901.
4 masthead
Číslo 29.
5 article
Úžasná policejní korrupee v Americe. (5 millionů dollarů úplatkův.) Velká lednová porota newyorská byla právé vzata do přísahy a nyní teprve počne skutečné vyšetřování všech těch různých styků newyorské policie s vykřičenými domy, s hernami a po- dobnými lokály, jež se její protekci těšily. Oče kávají se sensační odhalení a jednou z nej větších sensací bude opatřování důkazů, že po licie newyorská vybírá pravidelné, pře sn stanovené úplatky od majitelů vykři- čených domů, heren a p. Tvrdí se, že tento korrupční systém vynes policii za minulý rok 5,000.000 doll. (čili přes 12 mill. zlatých !) k télo sumě přispěly herny a podobné mís nosti polovičkou. První zpráva o tomto obrovském korrup- čním fondu pocházi od jistého občana, který mě- v Nov. Yorku po mnoho let hernu, ale nedávne leho zanechal, aby se konečně zbavil v y dí- rání se strany policie. Nyní nemá s čeho báti a pomatí se policii tím, že vyzraů. prý vyšetřujícímu výboru vše, co ví. Oznámi mu již jmena a podal též potřebné důkazy na potvrzení svých výpovědl.
Amerika York
6 article
Městskému reformovému výboru bylo ne- dávno oznámeno a prý také dokázáno, že jen herny newyorské zaplatily v minulém roce za policejní protekci nejméně 1,600.000 doll. — Louis Nixon, předseda výboru, byl tím ne- smírně překvapen, neočekávalť, že korupce byla by tak veliká. Vybírání úplatků provádí se přesně podle určitého systému. takže předem se už ví, kolik to z rok vynese. Celé město rozděleno jest na distrikty a vyhlednuté oběti musí platit podle loho, jaké mají příjmy. Celý obnos byl rozdělen na 28 částí k vůli podělení; z toho čtyři části dostal »velký mužs, jehož svolení musilo býti získáno, aby celý systém mohl býti do praxe uveden; dostal za to asi 800.000 doll. což je zajisté slušný vedlejší příjem za jediný rok. Ostatní dostali z celkové kořisti menš porce, podle toho, jaké úřadní postavení z ujímajl.
Nixon
7 article
Sčitání lidu ve smišeném území. Úřadní sčílání lidu po venkově jest siee již u konce, ale stižnosti z krajin národnostně ohrožených na lslivě, násilné a nezákonné po- čínání němeekých sousedů a protesty proti němu docházejí nepřetržitě. Číslice při sčítání tomt docileně svou nesprávností jasně dokazují, že materiál takto »úřadně« získaný jest úplně bez- cenným a že nemůže býti základem žádné váž nější akce v budoucnosti, nebude-li dříve ná ležité a dle pravdy opraven. V Nových Hradech (pol. okr. Ka plice) napočleno úřadně jen 145 Čechů, kdežt ve skutečnosti jest jich tam na 500 V obci Biňově u Nových Hradů naše sčítaci komissař mezi 401 obyvalelem pouze 20 Čechů, avšak dle zcela zaručených dat žije tam přes 100 našich lidí, arciť na mnoze o vislých. V Nové Bystřici (pol. okr. Jindř Hradec), kde soukromě, ale věrohodně zjištěno přes 100 Čechů, napočteno jich úřadním sčí táním jen 27. V Nové Vsi u Třeboně prováděl sčílán německý učitel Herbst se sčítacím komisařem Faidrem. Herbst vyplňoval archy popisní zapisoval do nich, co sám chtěl. Dá se tudiž s jistotou očekávati, že výsledky »úřad- niho« jeho sčítání hudou se valně odchylovati od pravého počtu českého obyvatelstva. V Mauberku (hejt. Domažlice) byl sčí- tacím komisařem německý učitel Wolfovec. Sčl tání konalo se v síni p. představené h kam učitel povolával otce rodin a vyptával se jich. Jen dva Češi archy sami si mohli vypl- niti. České ženy ze smíšených manželstev ve- směs přihlášeny od svých mužů jako Němkyně. Rovněž v Prapořišti u Domažlic, kde sčítání prováděl komisař z hejtmanství, avšal dosud místních poměrů neznalý, mnoho po- klesků proti pravdě bylo spácháno. Sčitací archy byly vesměs jen německé a také komisařem jen německy vypl- ňovány. Pouze českému matičnímu učiteli p.
Čecho Herbst Faidros Čech Nová Hrad Nová Bystřice Jindřichův Hradec Nová ves Třeboň Domažlice Prapořiště
8 article
F. po jeho žádosti vyplněn dvojjazyčný arch český. Sčítací komisař popisoval nikoliv dům od domu, nýbrž v bytu obecního starosty, kde tento na jednotlivce různým způsobem ná tlak činil, buďto venku než do světnice vešli nebo si jednotlivce zavolal do »vledlejší ko mory« a tam česky psaná oznámení přepi- soval německy. Jak spolehlivé a správné jest toto sčítání. zjevno z toho, kde členové jedné a téže rodiny mají zanesený různý obcovací jazyk a že osoby ani slova německého neznající zapsány jsou s obcovacím jazykem německým. Tak na př. Ant. Soidl přihlásil obě sv služebné osoby, ač neumějí německy k obcovací řeči německé. V rodině Al. Touška mají otec a děli zanesenu obeov. řeč českou jeho manželka však řeč německou, ačkoliv ně meckého slova nezná. Tomáš Sperl, rodem z Podzámčí, přihlási se za Němce, ale němčina jest mu věcí naprosto neznámou. Totéž platí o Tom. Kokaizlovi. Jiří Terč udal obcovaci řeč německou z celou svoji rodinu, ač všiehni jsou pouhými Čechy a s pravým Němcem se nesrozumějí. Fr. Fiehtl, který také udal obcovací jazyk německý, těžko by se smluvil se svou ženou, která němčiny ani trochu mocna není. I Václav Benda dal se přemluviti a zapsal se za Němce, ačkoliv v rodině jeho celý rok slůvka německého není slyšoti. Václav Blahut s dvěma dětmi zapsán s ja- zykem německým a matka a hoch s českým. Stejné »zmatení jazyků« nastalo v rodině Frant. Fajla, který se svou manželkou zapsán jest s obcov. jazykem německým, jejich dcera zeť českým, ale syn těchto opět německým. Raušarova manželka měla česky psanou přihlášku, ale byla starostou zavedena »do ko- mory«, tam přemluvena. Starosta jí přepsal ce- dulku německy s obc. jazykem německým.
Soidl Al Toušek Sperl Němec Jiří terč František Fiehtl Benda Blahut Fajl Raušarův Toma
9 article
Jak vypadá »obcovací jazyk německýe Pavla Kokaizla, patrno z následující episody jež stala se při sčítání. Jelikož udal obcov. řeč německou, tázal se ho komisař německy po členech rodiny a po zaměstnání dcery, na což po delším rozmýšloní odpověděl: »Die ist in der Nähe. Jelikož komisař, ač se kolem sebe ohlížel. nikde jí neviděl, opěloval svoji otázku a dosta zase tutéž odpověď, které arci porozuměl teprve po upozornění vedle sedícího Němce slovy: »Vědí, ona chodí do šití, ona se učí šít.« »Ano, tak je to !« doložil česky — Něme Kokaizl: Podobně i Jan Maisír a Sperlové udali ob- covací jazyk německý, ač sami ani jich ženy německy neuměji.
Pavel Kokaizl Němec Kokaizl Maisír Sperlová
10 article
Jiří Kadlee, Čech, který vždy byl prot Němcům, přihlásil se k řeči německé proto, že Češí ostatní nechtěli se podříditi jeho ne vždy rozumnému komandu. A takovýchto případů jest ještě více. Mn - žeme posloužiti úplným seznamem osob, jež př tomto sčitání se nám odrodily. V pravdě ně mecké rodiny by v Prapořišti na prstech spočítal Následkem uvedených zjevů napočtena Prapořišti jen nepatrná většina česká (Čechů 300 a Němců 280),, kdežto ve skutečflosti jes 4/6 osob veškerého obyvatelstva české národ- V obci Otově (okr. Horšův Týn) přihlá- sil se oběan V., upřimný našinec, i s rodinou k české obcovací řeči, ale byl tajně zapsán jako Němec. V Pastuchovicích u Jesenic — v obci více než z polovice české — zapisoval i starosta obce data na kus papíru a řekl zapiso- vaným, že je k sobě ještě zavolá. Všichn Čechově žádali výslovně, aby zapsáni byli a če- ským obeovacím jazykem, a by archy vyplněny byly česky, jak arci přirozeno, neboť Čechové pastouchovičti, až na malé vyjímky neznaj vůbec německy a mají děti své v »české škole«- Starosta slibu svého nesplnil, Čechů si již na obecní úřad nepovolal a když češti dva občané zašli si na obecní úřad tázati se, co je se sčí- láním, nechtěl s nimi ani mluviti.
Kadlee Čo Němec Čechův Čecho Mn Prapořiště Otov Horšův Týn Pastuchovice Jesenice Čech 300
11 article
Ve Velké Vsi, podobně jako ve všech ostatních obeích na Podbořansku, se tajemník obecní při sčítání vůbec nikoho na obcovae jazyk netázal a tém, kdož mu to připomenuli. odvětil »To se už ví«. Archů sčitacích nik do neviděl, neboť si obecní tajemník data za znamenal jen na kus papíru. V Chomutově, kde výminečně, po- chopitelno z jakého důvodu, nebylo sčítání pro- váděno prostřednictvím domácích pánů a ná- jemníků, jako v jiných městech, nýbrž po způ- sobu obcí venkovských sěitaclmi komisaři, ne byl ani jediný ze sčítacích komisařů mocen jazyka českého; jak dolazovali se českých oby vatelů, namnoze slova německého neznajících zůstává arci záhadou. Potřebná dáta zapisovala se tužkou na kus papíru, li pak, kdož ne chtěli s komisaři mluviti druhým zemským ja zykem, nebo neudali německý jazyk obcovací dostali druhého dne obsílku, kterou povolán na obeení úřad. Železničním zřízencům, (vořl cím zde jádro české menšiny, nebyly však ob sílky ty doručovány přímo, nýbrž prostřed- nictvím přednosty stanice, Něme Hanla.
Hanl Podbořansko Chomutov
12 article
V Horní Vsi u Chomutova, ač české spolky chomutovské maji odtamlud většinu svých členů, nalezeni byli úhrnem 2, pravíme dva Češi. V Maršově u Chabařovic bylo sčítán prováděno starostou obce, fanatickým nacio nálem, jenž s obcovací řečí německou zapisoval Čechy, kteří ani slova německého neumějí Když dva Čechové z Maršova šli si nato stěžovati k okresnímu hejtmanství do Ústí n. L.- vykládal jim komisař na hejímanství, že jes na Ústecku všude obeovací jazyk německý teprve, když Čechové energicky stáli na svém. sepsal s nimi o stížnosti jich protokol. Nespráv- nosti, nezákonnosti a násilí, páchaná při »úřad- ním« sčítání na celém Ústecku, netěší se pozor nosti příslušných orgánů, za to však se vším úsilím pátrá zdejší četnictvo po tom, kdo pro- váděl soukromé sčítání a po tiskopisech k němu užitých. Nebylo by lépe využiti energie jinde odstraniti spíše příčiny nesprávnosti, pro které nikdo k úřadním datům důvěry míti nemůžea jež činí soukromé sčítání nutným?
Čech Čecho Chomutov Maršov Chabařovice Ústí Ústecko
13 article
V Lovosicích persekuce onšch, kdo přihlásili se s obcovacím jazykem českým, již začíná. První její oběti stal se jednatel odboru N. J. S., mistr krejčovský, který pracoval pro konfekcionáře Neufelda; dostal v nynější, pro krejčí nejhorší době výpověď. Pan K., zakláda- jící člen zdejšího Sokola, který stále se tlačí do české zdejší společnosti, zapsal se s obco- vací řečí německoul V Podsedicích u Lovosic na stížnost tamějších Čechů do obecního úřadu dostavil se ku kontrole zeměpanský komisař z Litoměřie Němci však věděli, kdy přijde a očekávali jej kdežto obecní úřad o příchodu jeho ani vy- rozuměn nebyl. Zjištěny nesčíslné zajímavé pří pady; krejčí H., jenž pracuje pro německého obchodníka, odvolal na př. svůj podpis obcovaci řeči české a zapsal řeč německou s výmluvnou zajisté poznámkou: »Es wurde von mír ver langt.« (»Byl jšem o to žádán. «) Kruh u Dubé. Většina Čechů zdejších př úřadním sčítání podlehla nátlaku na obecním úřadě prováděnému a přihlásila se k obcovac řeči německé, Čechové nuceni k podpisům ne- srozumitelných jim archů německých. V Roketnici u Jilemnice použil němečti vůdcové obce, vládnoucí kapitálem vlivem, nejkrajnějších prostředků, jen aby počet Čechů snížili na míru nejmenší. S českým ob covacím jazykem zapsán jen, kdo si to s nej větším úsilím energicky vynutili; ostatních, zejmena méně uvědomělých se vůbec po obco- vací řeči ani neptali. Dělník obuvnický Valeš, který nezákonněmu sčítání tomuto odpo- roval, byl z obce vyštván — jeho za- městnavatel byl totiž předvolán purk mistrem, načež dělníka propustil. V Rumburku městský úřad i domác páni napjali veškeré síly, by uhájili ryze »ně
Neufeld Sokol Čecho Němec Valeš Lovosice Podsedice Dubá Jilemnice Rumburk
15 article
mecký« ráz města. Domácí páni, důkladně po štvaní rumburskými novinami, vykládali Čechům že prý se nejedná o národnost, nýbrž jen o ob covací řeč a ta že německou býti musí. Zjištěny nesčetné případy, kde se dělníci a nájemníci zapsali s obcovaci řečí českou, avšak arch takto vyplněný domácím přijat nebyl, nýbrž dodán jim nový arch s výslov- ným přikazem, aby napsána byla obco- vací řeč německá Jakého nátlaku asi proti méně uvědomělým Čechům bylo užito, vidno z toho, že i proti zdejšímu továrníku vlněných a bavlněných látek p. Štáhalovi, jenž své do- mácí i dělníky přihlásil vesměs s obcovací řeč českou, zakročil sčítací komisař a vytýkal mu, že rubrika »obeovací řeči« jest nesprávně vy plněna; arci byl přinucen odejíli s nepořízenou Při takovémto nátlaku není divu, že z 500 Čechů v Rumburku bydlieích bude jich v úřadní statistice sotva 40. V řadě zoufalých výkřiků ze zněmčeného území k nám zalétajíeích, zaznamenávám též zprávu potěšítelnou: v Brněnci u Poličky při úřadním, nestranně provedeném sčítání na počtěno 350 Čechů a 221 Němců (v r. 1890 bylo 293 Čechů a 273 Němců) ač v obci, do nedávna za německou prohlašované, jest pouze německá dvojtřídní š kola
Čecho Štáhal Němec Rumburk Brněnec
16 title
Denní zprávy.
17 article Julius Zeyer
Julius Zeyer mrtev! Ke druhé hodině s půlnoci dostihuje ná krutá truchlozvěst, že o dvanácté hodině do konal slavný básník a romanopisec! Podlehl dlouhé, trapné chorobě srdeční v 60, roce požehnaného žiti svého. Národ če- ský želí ztráty jednoho z nejnadanějších a nej- šlechetnějších synů svých. Vrouci, nehynoucí mu paměť! Julius Zeyer narodil se 26. dubna 1841 v Praze. Vystudovav reálku, vyučil se řemeslu tesařskému, po čemž cestoval po cizích zemích, všude pracuje za délníka tesařského. Vrátiv se do Prahy, oddal se studiu řecké, latinské, anglické hebrejské řeči a byl pak vychovatelem na Krymě ruském, po čemž opětně žil v Praze a není žije ve Vodňanech, jsa pouze spisovatelem. Napsal cyklus »Vyšehrad« (1880 a podruhév »Kabinetní knihovně« r. 1886), obsahujíeí pět velikolepých epiekých básní s názvy: »Libuša«, »Zelený vítěz«, »Vlasta«, »Ct- rad« a »Lumír«, povídku veršem z doby po- bělohorské »Griselda« (Poet, bes. 1883), sbírku básní »Poesie« (1884), z nichžto vyniká básen »O pomstě za Igora«, epickou báseň » Kronik o sv. Brandanu (1885 a 2. vyd. 1893), »Če- chův příchod« (1886), opěvající prvé objeven se Čechů v Čechách za doby předhisforické. »Z letopisů lůsky« (4 svazky, Kab. knih 1889—1892) a »Karolinská epopej« (1895) Byl znamenité činným i v oboru novellistickém a dramatickém. Jeho dramatická báseň »Su- lamit« měla býti v přištích dnech znovu pro- vedena na Národním divadle, Zeyer ale pro- vedení toho se již nedočkal. Byl vůbec nej- čelnějším zástupcem směru ryze romantického v českém básnictví. V písemnietví českém za- nechá stopy trvalé a hluhoké!
Julius Zeyer Vlasta Griselda Igor Brandan Čecho Zeyer Praha Vodňany Vyšehrad Čechy Kaba národní divadlo
18 article
— »Ryze německé« Brno. Není tomu dávno, co nově zvolený purkmistr brněnský hrdě udeřil se v prsa a zvolal: »Brno opět dokázalo. že je městem ryze německým« (erzdentseh). Jal možno mluviti o »ryzosti německé«, když i dle počtu německého ve městě tom žije bezmála 4 procent Čechů, je ovšem hádankou, leč na slově pánům z druhého tábora nesejde. Aby ale ve- řejnost zvěděla, jak »německé« je to Brno. budiž zde stručně citován hluboký vzdech »arei- německého« brněnského »Tagesbota«: »Počešťo- vání obchodního stavu v Brně. Tak zní nápis. Jak pokračuje v Brně počešťování stavu ob chodního, o tom mnohý Němec nemá ani po- tuchy. Že tomu ale tak a že počešťování Brna vůbec statečně pokračuje, musí nám býti po- pudem, přemýšleti o tom, jak tomu zameziti, Tážeme-li se, jak vysvětliti se dá, žeje v Brně tolik českých obchodníků a ještě více českých obchodních pomocníků a učňů, musíme doznati, že tím vinni jsou především němečtí obchodníci sami. Pozorujeme-li většinu těch českých pomocníků, bezděky musíme se tázati, jsme-li to v německém Brně aneb v ultra- české Čáslavi, neboť mnohý z těchto lidí láme němčinu, že by se bůh nad tím smiloval. Že pokračujícím počešťováním obchodního stavu v Brně vinni jsou též zákazníci a zejmena ně- mecké ženy, o tom nemůže býti rovněž pochyb- nosti. Kdyby se německý zákazník nedal tako- vým pomocníkem obsloužit, byl by majitel zá vodu povinen postarati se o pomocníka něme- ckého. Naši obchodníci ale naopak po če- ských učních a pomocnících se shá- nějí, po tom, umějíli německy, se neptají, však za to velmi důrazně.
Čecho Němec Brno německý Brno aneb v ultračeský Čáslav
19 article
umějíli česky. Další chybou je, že zaměst navatelé svým českým zřízencům dovolují zúčast- ňovati se česko-nacionálních agitací, kdežto ně- meckým commisům se to zakazuje. A tu ovšem nelze diviti se tomu, že při volbě do obchodního gremia byli by málem čeští jeho členové ze stavu po- mocnictva byli domohli se při minulých volbách většiny a tím že by se málem byli zmocnili nemo- censké pokladny, německými pe- nězi založené. Neučiní-li se vhodná opa- tření, budou ve příštích volbách míti Čechové snad již většinu a potom stane se ústav ton prostředkem v rukou české propagandy. Ostatně má každý německý obchodntk v Brně věděti že v posledních letech nekonečná řada českých pomocníků v Brně se etablovala a k těm že čeští zákazníci se hrnou, čímž kupci němečtí, jak přirozeno, nemálo trpí . . . . . Zajímavé doznání. Když na tak slabých nohou v Brně je stav, který všude v zemích slovanských nej- houževnatěji lpěl a z části dosud lpí na cizotě. pak smutně dopadá to v hlavním městě morav- ském s Němci vůbec. Tak tedy v pravdě vy- padá to »arciněmecké« Brno ? Ostatně je známo, o které živly němectví v Brně se opírá. Z jedné
Čecho Němec Brno
20 article
strany o židy a z druhé o odřezance, tmelem mezi oběma je úřadnictvo. Kde by se také skulečných Němců v Brně nabralo. Celé okoli je české a z německých krajů nikomu ani nenapadne obrátiti se do Brna. Vlast »Schön- hengstlů« a němečtí tkalci kolem Římařovaa Šumperku brněnské němectví nevytrhnou. Necht se páni na to připravi, že počešťování. Brna pokračovatí bude přirozeným krokem dál dlále. — Ze »Svatobora«. Ve schůzi dne 26. ledna povolilo ředitelství »Svatobora« 2640 kor. k podpoře potřebných spisovatolů a rodin po spisovatelích, 1000 korun jakožto letošní při- spěvek na pomník Frant. Palackého v Praze a 2600 korun na podpory k studijním cestám a literárním pracií m. Na podpory tyto vypisuje ředitelstvo veřejný kon- kurs pro spisovatele již osvědčené nebo zvlášte nadané; pp. uchazeči račtež písemné žádosti své podati do 31. března t. r. u jednatele »Svatoborus p. V. Vlčka, majitele a redaktora »Osvěty« na Král. Vinohradech v ulici Čelakovského č. 18n. a vytknouti přesně účel, k němuž si ji přejí. — Pan Frant. Funda, nájemce dvora ve Vše chlapech u Nymburka, vyplatil pokladně »Svato- bora« 2000 zl., od zesnulého bratra jeho pana MUDra. Josefa Fundy, spolku odkázaných, za- praviv z nich sám předepsaný poplatek. Ředi- telství »Svatobora«, aby mu za tento odkaz osvědčilo své uznání, jmenovalo jej zakládajícím členem spolku. S velikým povděkem přijalo ře ditelstvo zprávu, že p. Leopold Brumlik, velko obchodnik v Praze, na podzim r. 1900 zesnulý, »Svatoboru« odkázal 12.000 korun, i vyslovílo díky pí. Bertě Brumlikové, vdově po šlechetném odkazateli, a p. Rudolfu Bettelheimovi, vykona- vateli poslední jeho vůle.
Němec Schön František Palacký V Vlček Král Funda Mudra Brumlik Brumliková Bettelheim Brno Římařovao Šumperk Praha Čelakovský Nymburk Svata Svatobor
21 article
— Osobní. Pánové: Aug. Rödig z Pod- klášteří, Karel Smrt z Hrejkovic, Jar. Vrtě z Klance a Jan Zdařil z Králic, absolventi české vysoké školy polytechnické v Praze, byli dne 26. 1. m. prohlášeni inženýry pozemních staveb. — Rodinné zprávy. Slečna Mařenk Králova, dcera vrchního účetního česko moravské strojírny, a pan Klaudis Běhal, redakton časopisu »Politik«, slavili v neděli 27. t. m. své zasnoubení. — Úmrtí. Včera zemřel v Řevnicích pan JUC Josef Vilém Srnka, inspektor státních dráh. v 50. roce věku. Mrtvola bude na Král. Vinohrady převezena a ve čtvrtek o 9. hodině dopol. z chrámu sv. Ludmily na místním hřbitově pohřbena. — Včera zemřela paní Ludmila Hladíková v 83. roce věku. Pohřeb bude zejtra z domu č. 995—I., 8.n. na Františkově nábřeží na břbitov olšanský. — Pohřeb p. Jindřicha Roegra, býv. ná- čelníka »Sokola« vídeňského a nám. náčelníka »So- kola« pražského konán byl v neděli za četných zá- stupců Sokolstva pražského, vídeňského i brněn- ského. V malé vesničce Kohoutovicích, ležící vysoko v pohoří, vystupujícím nad Brnem, shromáždili se přátelé zesnulého, nedbajíce odlehlosti místa ani ne- schůdnosti kraje neb sněhové plískanice, aby poslední vzdali poctu milému příteli. Z pražského »Sokola« dostavili se členové správního výboru se starostou br. drem. Scheinerem, nám. starosty br. K. Vendu- lákem a jednatelem br. drem. Novotným, členové cvičitelského sboru s náčelníkem br. drem. Va - níčkem a nám. náčelníka br. Kavalírem, členové jízdního odboru s náčelníkem br. L. Čižkem, z Vídně zástupcové »Sokola« vídeňského a župy dolnorakouské bři. Zika, Slavík, Nevole a j., za župu moravskou
Aug Rödig Smrt Zdařil Klaudis Běhal Josef Vilém Srnka Král svatý . Ludmila Hladíková Františkův Roegr Scheiner Novotná Kavalír L Čižk Zika Nevole Hrejkovice Praha Olšanský Kohoutovice Brno Virginie Vídeň Mařenk Králov Sokol
22 article
bři, dr. Fiša a Plubař. Obě jednoty brněnské vy- slaly členstvo v kroji. Pohřeb konal se za hojného účastenství občanstva z Kohoutovic do Zibětí, ani hodinu cesty vzdáleného. Na rakev složeny nádherné věnce, jež věnovali »Sokol« pražský, cvičitelský sbor, jízdní odbor. družstvo, v němž zesnulý cvičil, přátelé jeho, »Sokol« vídeňský, župa dolnorakouská, kolle- gové z úřadu atd. a nadpisy na stuhách tiumočily neobyčejnou úctu, jaké zesnulý se těšil v kruzích sokolských i mimo ně. Za studeného deště a vichru přibyl pohřební průvod na hřbitov žibětický, ma- lebně položený, kdež jej očekávalo tamější obyva- telstvo v malebném svém kroji. Po výkropu tělesné schránky zesnulého promluvil starosta »Sokola pražského dr. Scheiner nad olevřeným rovem vrouci poslední pozdrav, v němž velebil vlastnosti skutky zesnulého. Za hlubokého pohnutí počal se pak zasypávati rov nad vzorným českým junákem, jehož úmrtí želí všechno Sokolstvo. — Vyznamenání. Pan Arnošt Vlašimský professor vveděnského gymnasiia v Petrohradě, roden z Březiny u Mnichova Hradiště, byl těchto dnů vy znamenán řádem sv. Vladimíra, s nímž zároveň spo jeno jest užívání šlechtického titule. Pan Vlašimský vstoupiti měl letos po 25leté činnosti do výslužby ale povoleno mu ministerstvem sloužili ještě dalšíc pět let. — Zemský výbor království českého v schůzi dne 23. ledna zamíti mimo jiné stížnosti obcí Loubí a Švály v příčině stavby okr. silnice obce křížlické v příčině placení komisionálních útrat a hypoteční banky král. českého a Kl z Dotzauerů v příčině přestavby domu; Jar. Ottla na Král. Vinohradech v příčině parcelace pozemku.
doktor Fiša Plubař Scheiner Arnošt vlašimský svatý . Vladimíra Klement Ottl Král Kohoutovice Ziběť Petrohrad Březina Mnichov Hradiště Sokol
23 article
Vyhověno bylo stížnostem: obce zlívské v příčině přerušení cesty; vojenské správy v příčině stavby domu v Podolí; Karla Pokorného a Josefa Witz v Praze v přícině stavebního povolení; Ant. No- votného v Praze v záležitosti stavební; obce Ousobí v příčině sporu obce: Ondřeje Reitmajera i soudr. ze Svojšic v příčině užívání obecních lesů; Václava Eichla a soudr. v Zavadlice v příčině užívání obec. pozemku; Jos. Švarce a soudr. v Ouborsku v příčině vybírání školní přirážky na r. 1899/1900, pak v zá- ležitosti výpůjčky na stavbu školy a jmenování čestných měšťanů v Ouborsku. Částečně vyhověno stížnosti Jos. Novotného v Drástu v příčiné chu dinského jmění. S výhradou souhlasu místodržitelství povoleno obci vršovické vybírání dávek stavebních obci čelakovické vybírání dávky nápojové a obci Šepadlům vybírání 76proc. obecní přiražky nar 1900. Obci Kočí povoleno vybírání 34 proc. obecn přirážky na r. 1900 a zamítnuty podané námitky Zemské školní radě vysloven souhlas se zřízením nové obecné školy v Bořeňovicích, v Mokré Lhotě Lhotě nad Rohanovem a v Křištíně s otevřením ji zřízené obecné školy v Horních Černošicích, s pře- měnou expositury v Černé Studnici v samostatnou školu a s ponecháním prozatímní pobočky na mě- šťanské dívčí škole ve Varnsdorfu. MUDr. Aloi Klíma jmenován byl provisorním ordinujícím lě- kařem a Ant. Nečásek prozatímním správcem vše obecné veřejné nemocnice ve Vysokém u. Jiz. Usta- novení ošetřovatelského a služebního personálu pro nemocnici plzeňskou bylo schváleno. Zpráva ústavu dobřanského o průběhu epidemie skvrnitého tyfo vzata na vědomí. Odlití sochy hr. Jindř. Clam Martinice a poprsí dra. J. E. Purkyně a J. Puch- majera zadáno firmě Bendelmajer a Červenka v Praze.
Pokorný Witz Antonín Reitmajer Eichl Švarc Novotný Klím Nečásek Jindřichův Martinic Purkyně Podolí Praha Svojšice Jos Bořeňovice Mokrá Lhota Lhota Rohanov Křištín Horní Černošice Varnsdorf Jizera Bendelmajer a Červenka
24 article
— Německá obec počeštěna! Tak běduje v »Pilsner Tagblaitu« plzeňšlí Němci, neboť vesnice Kotíkov, ležící blízko Plzně, ale náslsdkem famosn Herbstovy volební geometrie přidělená okresu stříbr skému, má podle výsledku sčítání lidu českou vět- šinu, kdežto dosud byla vyhlašována za obec ryze německou. Zmíněný plátek běduje, že prý je to prác českých emissarů plzeňských. Tomu však není tak Kotíkov byl dosud pouze následkem nekalých agitac Němců z Plzně a Stříbra pokládán za obec něme ckou, ve skutečnosti však jí nebyl a počet tamníel Čechů byl by mnohem větším, kdyby mnoho oby vatelů obce té nebylo od Němců hmotně odvislými Ještě dnes ale jeho občané jezdí si pro nevěsty sko rem výhradně do Křimic. Škvrňan a Račic, kde je jak známo, hojný výběr švarných, intelligentních a dělných selských dívčic. A zvláště tyto matky do- rostu kotíkovského to byly, které udržely tam český živel přes to, že Kotíkov byl přidělen ke stříbrskému okresu, aby snáze mohl býti poněmčen. Mimo to pak občané kotíkovští jsou v každém ohledu odkázáni
Němec Kotíkov Herbstův Čecho Stříbro Křimice Škvrňany Pilsner Tagblait
25 article
hospodářsky na Plzeň a její tržiště a proto také ne- ustálé tyto styky s českým městem samovolně při- spívají k posilňování tamního českého živlu. Kdyby ostatně bylo sčítání lidu prováděno v samém Stříbře přesně, zajisté že by se tu — kde Němci tvrdí, že není žádných Čechů — shledala velmi slušna česká menšina, která u poměru k celkové číslici obyvatelstva v ničem si nezadala před číslici německé minority plzeňské. — Zobcí předměstekých. Městské zastupitel- stvo na Král. Vinohradech zřídilo ve schůzi dne 19. prosince m. r. IV. zdravotní obvod a v schůzi dne 16. ledna t. r. jmenovalo městským lékařem pro něj pana MUDra. Bohuslava Strettiho. Král. Vino- hrady jsou tudíž nyní rozděleny ve čtyři zdravotnl obvody a sice I. obvod (pan MUDr. E. Martin v Pala- ckého třídě č. 13 n.) ohraničen jest Sadovou třídou, částí Jungmannovy třídy, Skrétovou ulicí, Čelakov- ského sady. Táborskou třídou, Vávrovou třídou. Pur- kyňovým náměstím mezi touto třidou a Palackého třídou, Chocholouškovou ulicí, částí Slezské třídy a pak prodlouženou Budečskou vlicí až k městskéma sadu na místě bývalé Kanálské zahrady. II. obvod (pan MUDr. Kurel Stretti, Havlíčkova třída č. 38 n.) ohraničen jest Vávrovou třídou, Puchmajerovou ulici, částí Purkyňova náměstí mezi Komenského utici a Palackého třídou, pak touto třídou. Čelakovskéno ulicí, částí Krameriovy ulice a Koperníkovou ulicí.
Němec Čecho Král Mudra Stretti MUDr Martin Jungmannův Vávrův Pur Kurel Stretti Komenský Palacký Krameriův Plzeň Palo Skrétova ulice Čelakov Palacký třída Chocholouškův Havlíčkův třída Puchmajerův ulice Purkyňův náměstí Čelakovskéno Koperníkův ulice
26 article
III. obvod (pan MUDr. E. Vlasák v Korunní třídě č. 9 n.) ohraničen jest Palackého třidou od kosteia až k Budečské ulici, pak Čelakovského ulicí, částí Krameriovy ulice, Koperníkovou ulicí a hranici mezi villou č. pop. 58 a villou č. pop. 308, potokem Boti- čem, Jablonského ulici, Barákovou ulicí a Chodskou ulicí, kteráž zároveň oddéluje IV. zdravotní obvod, jenž zaujímá celou východní čásť města od ulice Chod- ské směrem k pivovaru a ke hřbitovům olšanským až na hranice Žižkova, Strašnic a Vršovie.
MUDr E Vlasák Palacký Čelakovský Krameriův Boťa Koperníkův ulice Jablonski ulice Barákův ulice chodský ulice Chod Olšanský Žižkov Strašnice
27 article
Zemsků komise umělecko-historická měla dne 24. ledna schůzi, které zúčastnili se témě všichni její členové. Projednány v ní byly mimo jiné následující záležilosti: O žádosti za udělení zemské subvence z paušálu pro zachování umělecko- historických památek na další odkrytí a slohové re- staurování nalezených románských fresek v kapli sv. Klimenta ve Staré Boleslaví referoval p. arch. Herain. Po debatě, které zúčsstnili se členové ko- míse mons. Lehner, vrchní stav. rada Hlávka a prof. Neuwirth, přijat návrh referenta, kterým doporučuje se zemskému výboru povolení částky 2000—2400 k s podmínkami, řádné provedení restaurování zaruču- jícími. O záležitosti opravy starobylého kostela sv. Kateřiny v Chomutově referoval p. prof. PhDr. Alvin Schultz, a předložil fotografie této historické památky, připomínající klášter bl. Anežky v Praze.
Klimenta Herain Lehner Hlávek profesor Neuwirth svatý . Kateřina PhDr Alvin Schultz Anežka Stará Boleslav Chomutov Praha
28 article
K návrhu prof. dra. Neuwirtha usneseno doporučiti zemskému výboru povolení značnější částky na opravu chrámu tohoto. — Oproti tomu zamítnuta žádost za podporu na opravu kostelika sv. Petrav Hřadsku u Mšena, poněvadž dle náhledu referenta p. arch. Heraina nejedná se v případě tomto o pu- dovu ceny ani umělecké, ani dokázaně historické, ač tamní okolí samo o sobě na nálezy praehistorické velmi jest bohato. — Referát prof. dra. Neuwirtha o opravé vynikající památky, františkanského pout- nického kostela v Haindorfu u Frýdlandu, končil ná- vrhem, by povolil se k tomuto účelu obnos 20.000 korun, splatný ve třech letech, s obvyklými podmín- kami. — Rámci oboru působnosti komise vymykal se sice do jisté míry předmět následující, totiž žá- dost za podporu k přestavění chrámu sv. Petraa
doktor Neuwirth Petrav Hřadsko Herain profesor Mšeno Haindorf Frýdland
29 article
Pavla na král. Vyšehradě, poněvadž jedná se spíse o novostavbu, nežli o opravu stavby staré. Nicméně přijat návrh referenta p. prof. Kouty, by doporučila se značnější podpora vzhledem k značným obětem této stavbě dosud obětavě poskytnutým, jakož iz ohledu, že stará část rekonstruována byla již nákla- dem 374 000 zl. bez přispění země. — V záležitost dobrozdání o obmýšlené opravě chrámu na Karlové usneseno k návrhu téhož referenta vyjednávati dále s městskou radou pražskou v příčině dosažení vhod- ných plánů rekonstrukčních. — Delší debata rozvi- nula se o důležité opravě kostelika budečského, po které konečně k návrhu referenta p. arch. Heraina nsnoseno,by oprava této vynikajíci historické pa- mátky provedena byta dte návrhu C) techntekéno oddělení při zemském výboru s malými modifika- cemi, o nichž po případě rozhodne trojčlenná ko- mise, ihned aklamací zvolená. Stavba budiž prove- dena do roku 1904, poněvadž roku 1905 slavena bude památka vystavění tohoto kostelíka. — Závě- rečným předmětem bylo rokování o příspěvku na zachování krásných historických bran. Vysoké a Pražské, v Rakovníce, o nichž referoval pan arch. Roštlapil. Usneseno v zásadě podporu doporučiti, avšak až zdělán bude detailně plán restaurační.
Pavel profesor Kout Herain Roštlapil Vyšehrad Karlová Rakovník
30 article
— Výsledky sčítání lidu ve venkovských obcích politického okresu plzeňského (pokud jsou již výsledky pohotově) jsou tyto: plzeň sky okres: Oujezd r. 1890 494, r. 1900 515, Otušice r. 1890 378, r. 1900 446. Bříza Horní r. 1890 447, r. 1900 418. Bukovec r. 1890 392, r. 1900 491, Čer- nice r. 1890 711, r. 1900 809, Chrast r. 1890 949, r. 1900 1185, Dolany r. 1890 476, r. 1900 533, Doubravka r. 1890 942 r. 1900 2402, Hrádek r. 1890 397, r. 1900 500, Hradiště r. 1890 95, r. 1900 142, Kostelec r. 1890 67, r. 1900 69, Koterey r. 1890 473, r. 1900 551, Křimice r. 1890 928, r. 1900 1264, Kyšice r. 1890 638, r. 1900 633, Ledec r. 1890 565, r. 1900 623, Letkov r. 1890 292, r. 1900 318, Lhotka r. 1890 125, r. 1900 114, Litice r. 1890 2098, r. 1900 2206, Nebřem r. 1890 382, r. 1900 406, Nekmiřr. 1890 500, r. 1900 477, Plzenec r. 1890 1670, r. 1900 2010, Příšov r. 1890 239, r. 1900 246, Radobšicer. 1890 402, r. 1900 423, Račise r. 1890 381, r. 1900 442, Senec r. 1890 331, r. 1900 437, Škvrňany r. 1890 1799, r. 1900 3737, Vochov r. 1890 432, r. 1900 448, Záluží r. 1890 413, r. 1900 446, Žilov r. 1890 275, r. 1900 415, Zruč r. 1890 518, r. 1900 623. Blovický okres: Vlčtýn r. 1890 237, r. 1900 230, Blovice r. 1890 1758, r. 1900 1751,
Dolana Nekmiřr Radobšicer Bříza Chrast Doubravka Kostelec Křimice Kyšice Ledec Letkov Lhotka Škvrňany Vochov Záluží Blovice
31 article
Spálené Poříčí r. 1890 1819, r. 1900 1775, Borovno r. 1890 325, r. 1900 298, Bzý r. 1890 154, r. 1300 133, Ounětice r. 1890 246, r. 1900 192, Chlum r. 1890 290, r. 1900 312, Chouzov r. 1890 116, r. 1900 112, Chválenice r. 1890 591, r. 1900 523, Čičov r. 1890 533, r. 1900 496, Čížkov r. 1890 527, r. 1900 482, Domyslice r. 1890 414, r. 1900 393, Oujezd Železný r. 1890 466, r. 1900 427. Jarovo r. 1890 447, r. 1900 487, Kocenice r. 1890 518, r. 1900 526, Kotousov r. 1890 169, r. 1900 189, Lbota r. 1890 122, r. 1900 100, Lhota Kocenick r. 1890 105, r. 1900 107, Ždár r. 1890 192, r. 1900 145, Žákava r. 1890 525, r. 1900 513, Lučiště r. 1890 376, r. 1900 344, Milinov r. 1890 424, r. 1900 453, Mišov r. 1890 444. r. 1900 371. Mitov r. 1890 238, r. 1900 218, Nebylovy r. 1890 353, r. 1900 373, Ne- chanice r. 1890 226, r. 1900 227, Netonice r. 1890 330, r. 1900 314, Nezbavětice r. 1890 261, r. 1900 304, Předenice r. 1890 296, r. 1900 295. Přešínr. 1890 463, r. 1900 414, Selčany r. 1890 159, r. 1900 157, Seč r. 1890 285, r. 1900 306, Smederov r. 1890 175, r. 1900 160, Stáhlavice r. 1890 431, r. 1900 412, Slitov r. 1890 312, r. 1900 322, Střižovicer. 1890 438, r. 1900 477, Teňovice r. 1890 352, r. 1900 321, Ždírec r. 1890 166, r. 1900 125. Velice po- zoruhodné jest ubývání populac v obcích okresu blovického. Nutka k vážným úvahám.
Jarův Nebylův Přešínr Borovno Čížkov Oujezd Ždírec Lhota Kocenick
32 article
— Sčítání lidu. V Libušíně napočteno 408 přítomného obyvatelstva, tvořícího 821 rodinu, kter bydli ve 264 domech a jednom voze kočovném. Cel- kem jest v Libušíně 275 domů, z nichž jest 11 ne- obydleno. Z úhrnného počtu obyvatelstva 4087. jsou 2084 muži a 2003 ženy. Dle národnosti jest: Čechů 4059, Němců 28. V roce 1890 bylo napočteno 2339 obyvatel ve 186 domech. V procentech vyjádřeno čin vzrůst při obyvatelstvu 74%, při domech 47%. — Přednášky. Klub českých turistu pořádá ve čtvrtek 31. t. m. ve velké dvoraně M- šťanské besedy v Praze přesně o půl 8. hodině večerní turistický večer a zároveň V. měsíční schůzi členů Klubu českých turistů, ke kteréž zve P. T. členy a jich dámy. Přednášeti bude člen pan lnliua Pojman, inspektor lázní v Illidži u Sarajeva: »Bosna a Hercegovina v ohledu tu- ristickéme, a doprovodí poutavou svoji před- nášku zajímavými promitavými obrazy krajina horských velikánů bosensko-hercegovských. Po před- nášce bude koncertní a zábavní program za laska- vého účinkování členů Klubu českých turistů. Vstu volný. Hosté vítáni. — Česká beseda ve Lvově zařídila si práv nové, vlastní, útulné místnosti (čítámnu i knihovnu
Čecho Němec Pojman Libušín Praha Illidži Sarajevo Bosna a Hercegovina Lvov Český beseda