2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. ledna 1901.
5
article
Úžasná policejní korrupee
v Americe.
(5 millionů dollarů úplatkův.)
Velká lednová porota newyorská byla právé
vzata do přísahy a nyní teprve počne skutečné
vyšetřování všech těch různých styků newyorské
policie s vykřičenými domy, s hernami a po-
dobnými lokály, jež se její protekci těšily. Oče
kávají se sensační odhalení a jednou z nej
větších sensací bude opatřování důkazů, že po
licie newyorská vybírá pravidelné, pře sn
stanovené úplatky od majitelů vykři-
čených domů, heren a p. Tvrdí se, že
tento korrupční systém vynes
policii za minulý rok 5,000.000
doll. (čili přes 12 mill. zlatých !)
k télo sumě přispěly herny a podobné mís
nosti polovičkou.
První zpráva o tomto obrovském korrup-
čním fondu pocházi od jistého občana, který mě-
v Nov. Yorku po mnoho let hernu, ale nedávne
leho zanechal, aby se konečně zbavil v y dí-
rání se strany policie. Nyní nemá s
čeho báti a pomatí se policii tím, že vyzraů.
prý vyšetřujícímu výboru vše, co ví. Oznámi
mu již jmena a podal též potřebné důkazy
na potvrzení svých výpovědl.
Amerika
York
6
article
Městskému reformovému výboru bylo ne-
dávno oznámeno a prý také dokázáno, že jen
herny newyorské zaplatily v minulém roce
za policejní protekci nejméně 1,600.000 doll.
— Louis Nixon, předseda výboru, byl tím ne-
smírně překvapen, neočekávalť, že korupce
byla by tak veliká.
Vybírání úplatků provádí se
přesně podle určitého systému.
takže předem se už ví, kolik to z
rok vynese. Celé město rozděleno jest na
distrikty a vyhlednuté oběti musí platit podle
loho, jaké mají příjmy. Celý obnos byl rozdělen
na 28 částí k vůli podělení; z toho čtyři části
dostal »velký mužs, jehož svolení musilo
býti získáno, aby celý systém mohl býti do
praxe uveden; dostal za to asi 800.000 doll.
což je zajisté slušný vedlejší příjem za jediný
rok. Ostatní dostali z celkové kořisti menš
porce, podle toho, jaké úřadní postavení z
ujímajl.
Nixon
7
article
Sčitání lidu ve smišeném území.
Úřadní sčílání lidu po venkově jest siee
již u konce, ale stižnosti z krajin národnostně
ohrožených na lslivě, násilné a nezákonné po-
čínání němeekých sousedů a protesty proti němu
docházejí nepřetržitě. Číslice při sčítání tomt
docileně svou nesprávností jasně dokazují, že
materiál takto »úřadně« získaný jest úplně bez-
cenným a že nemůže býti základem žádné váž
nější akce v budoucnosti, nebude-li dříve ná
ležité a dle pravdy opraven.
V Nových Hradech (pol. okr. Ka
plice) napočleno úřadně jen 145 Čechů, kdežt
ve skutečnosti jest jich tam na 500
V obci Biňově u Nových Hradů naše
sčítaci komissař mezi 401 obyvalelem pouze 20
Čechů, avšak dle zcela zaručených dat žije tam
přes 100 našich lidí, arciť na mnoze o
vislých.
V Nové Bystřici (pol. okr. Jindř
Hradec), kde soukromě, ale věrohodně zjištěno
přes 100 Čechů, napočteno jich úřadním sčí
táním jen 27.
V Nové Vsi u Třeboně prováděl sčílán
německý učitel Herbst se sčítacím komisařem
Faidrem. Herbst vyplňoval archy popisní
zapisoval do nich, co sám chtěl. Dá se
tudiž s jistotou očekávati, že výsledky »úřad-
niho« jeho sčítání hudou se valně odchylovati
od pravého počtu českého obyvatelstva.
V Mauberku (hejt. Domažlice) byl sčí-
tacím komisařem německý učitel Wolfovec. Sčl
tání konalo se v síni p. představené h
kam učitel povolával otce rodin a vyptával se
jich. Jen dva Češi archy sami si mohli vypl-
niti. České ženy ze smíšených manželstev ve-
směs přihlášeny od svých mužů jako Němkyně.
Rovněž v Prapořišti u Domažlic, kde
sčítání prováděl komisař z hejtmanství, avšal
dosud místních poměrů neznalý, mnoho po-
klesků proti pravdě bylo spácháno.
Sčitací archy byly vesměs jen německé
a také komisařem jen německy vypl-
ňovány. Pouze českému matičnímu učiteli p.
Čecho
Herbst
Faidros
Čech
Nová Hrad
Nová Bystřice
Jindřichův Hradec
Nová ves
Třeboň
Domažlice
Prapořiště
8
article
F. po jeho žádosti vyplněn dvojjazyčný arch
český.
Sčítací komisař popisoval nikoliv dům od
domu, nýbrž v bytu obecního starosty,
kde tento na jednotlivce různým způsobem ná
tlak činil, buďto venku než do světnice vešli
nebo si jednotlivce zavolal do »vledlejší ko
mory« a tam česky psaná oznámení přepi-
soval německy.
Jak spolehlivé a správné jest toto sčítání.
zjevno z toho, kde členové jedné a téže rodiny
mají zanesený různý obcovací jazyk a že osoby
ani slova německého neznající zapsány jsou
s obcovacím jazykem německým.
Tak na př. Ant. Soidl přihlásil obě sv
služebné osoby, ač neumějí německy
k obcovací řeči německé. V rodině Al. Touška
mají otec a děli zanesenu obeov. řeč českou
jeho manželka však řeč německou, ačkoliv ně
meckého slova nezná.
Tomáš Sperl, rodem z Podzámčí, přihlási
se za Němce, ale němčina jest mu věcí naprosto
neznámou.
Totéž platí o Tom. Kokaizlovi.
Jiří Terč udal obcovaci řeč německou z
celou svoji rodinu, ač všiehni jsou pouhými
Čechy a s pravým Němcem se nesrozumějí.
Fr. Fiehtl, který také udal obcovací jazyk
německý, těžko by se smluvil se svou ženou,
která němčiny ani trochu mocna není.
I Václav Benda dal se přemluviti a zapsal
se za Němce, ačkoliv v rodině jeho celý rok
slůvka německého není slyšoti.
Václav Blahut s dvěma dětmi zapsán s ja-
zykem německým a matka a hoch s českým.
Stejné »zmatení jazyků« nastalo v rodině
Frant. Fajla, který se svou manželkou zapsán
jest s obcov. jazykem německým, jejich dcera
zeť českým, ale syn těchto opět německým.
Raušarova manželka měla česky psanou
přihlášku, ale byla starostou zavedena »do ko-
mory«, tam přemluvena. Starosta jí přepsal ce-
dulku německy s obc. jazykem německým.
Soidl
Al
Toušek
Sperl
Němec
Jiří terč
František
Fiehtl
Benda
Blahut
Fajl
Raušarův
Toma
9
article
Jak vypadá »obcovací jazyk německýe
Pavla Kokaizla, patrno z následující episody
jež stala se při sčítání. Jelikož udal obcov. řeč
německou, tázal se ho komisař německy po
členech rodiny a po zaměstnání dcery, na což
po delším rozmýšloní odpověděl:
»Die ist in der Nähe.
Jelikož komisař, ač se kolem sebe ohlížel.
nikde jí neviděl, opěloval svoji otázku a dosta
zase tutéž odpověď, které arci porozuměl teprve
po upozornění vedle sedícího Němce slovy:
»Vědí, ona chodí do šití, ona se učí šít.«
»Ano, tak je to !« doložil česky — Něme
Kokaizl:
Podobně i Jan Maisír a Sperlové udali ob-
covací jazyk německý, ač sami ani jich ženy
německy neuměji.
Pavel Kokaizl
Němec
Kokaizl
Maisír
Sperlová
10
article
Jiří Kadlee, Čech, který vždy byl prot
Němcům, přihlásil se k řeči německé proto, že
Češí ostatní nechtěli se podříditi jeho ne vždy
rozumnému komandu.
A takovýchto případů jest ještě více. Mn -
žeme posloužiti úplným seznamem osob, jež př
tomto sčitání se nám odrodily. V pravdě ně
mecké rodiny by v Prapořišti na prstech spočítal
Následkem uvedených zjevů napočtena
Prapořišti jen nepatrná většina česká (Čechů
300 a Němců 280),, kdežto ve skutečflosti jes
4/6 osob veškerého obyvatelstva české národ-
V obci Otově (okr. Horšův Týn) přihlá-
sil se oběan V., upřimný našinec, i s rodinou
k české obcovací řeči, ale byl tajně zapsán
jako Němec.
V Pastuchovicích u Jesenic —
v obci více než z polovice české — zapisoval i
starosta obce data na kus papíru a řekl zapiso-
vaným, že je k sobě ještě zavolá. Všichn
Čechově žádali výslovně, aby zapsáni byli a če-
ským obeovacím jazykem, a by archy vyplněny
byly česky, jak arci přirozeno, neboť Čechové
pastouchovičti, až na malé vyjímky neznaj
vůbec německy a mají děti své v »české škole«-
Starosta slibu svého nesplnil, Čechů si již na
obecní úřad nepovolal a když češti dva občané
zašli si na obecní úřad tázati se, co je se sčí-
láním, nechtěl s nimi ani mluviti.
Kadlee
Čo
Němec
Čechův
Čecho
Mn
Prapořiště
Otov
Horšův Týn
Pastuchovice
Jesenice
Čech 300
11
article
Ve Velké Vsi, podobně jako ve všech
ostatních obeích na Podbořansku, se tajemník
obecní při sčítání vůbec nikoho na obcovae
jazyk netázal a tém, kdož mu to připomenuli.
odvětil »To se už ví«. Archů sčitacích nik do
neviděl, neboť si obecní tajemník data za
znamenal jen na kus papíru.
V Chomutově, kde výminečně, po-
chopitelno z jakého důvodu, nebylo sčítání pro-
váděno prostřednictvím domácích pánů a ná-
jemníků, jako v jiných městech, nýbrž po způ-
sobu obcí venkovských sěitaclmi komisaři, ne
byl ani jediný ze sčítacích komisařů mocen
jazyka českého; jak dolazovali se českých oby
vatelů, namnoze slova německého neznajících
zůstává arci záhadou. Potřebná dáta zapisovala
se tužkou na kus papíru, li pak, kdož ne
chtěli s komisaři mluviti druhým zemským ja
zykem, nebo neudali německý jazyk obcovací
dostali druhého dne obsílku, kterou povolán
na obeení úřad. Železničním zřízencům, (vořl
cím zde jádro české menšiny, nebyly však ob
sílky ty doručovány přímo, nýbrž prostřed-
nictvím přednosty stanice, Něme
Hanla.
Hanl
Podbořansko
Chomutov
12
article
V Horní Vsi u Chomutova, ač české
spolky chomutovské maji odtamlud většinu
svých členů, nalezeni byli úhrnem 2, pravíme
dva Češi.
V Maršově u Chabařovic bylo sčítán
prováděno starostou obce, fanatickým nacio
nálem, jenž s obcovací řečí německou zapisoval
Čechy, kteří ani slova německého neumějí
Když dva Čechové z Maršova šli si nato
stěžovati k okresnímu hejtmanství do Ústí n. L.-
vykládal jim komisař na hejímanství, že jes
na Ústecku všude obeovací jazyk německý
teprve, když Čechové energicky stáli na svém.
sepsal s nimi o stížnosti jich protokol. Nespráv-
nosti, nezákonnosti a násilí, páchaná při »úřad-
ním« sčítání na celém Ústecku, netěší se pozor
nosti příslušných orgánů, za to však se vším
úsilím pátrá zdejší četnictvo po tom, kdo pro-
váděl soukromé sčítání a po tiskopisech k němu
užitých. Nebylo by lépe využiti energie jinde
odstraniti spíše příčiny nesprávnosti, pro které
nikdo k úřadním datům důvěry míti nemůžea
jež činí soukromé sčítání nutným?
Čech
Čecho
Chomutov
Maršov
Chabařovice
Ústí
Ústecko
13
article
V Lovosicích persekuce onšch, kdo
přihlásili se s obcovacím jazykem českým, již
začíná. První její oběti stal se jednatel odboru
N. J. S., mistr krejčovský, který pracoval pro
konfekcionáře Neufelda; dostal v nynější, pro
krejčí nejhorší době výpověď. Pan K., zakláda-
jící člen zdejšího Sokola, který stále se tlačí
do české zdejší společnosti, zapsal se s obco-
vací řečí německoul
V Podsedicích u Lovosic na stížnost
tamějších Čechů do obecního úřadu dostavil se
ku kontrole zeměpanský komisař z Litoměřie
Němci však věděli, kdy přijde a očekávali jej
kdežto obecní úřad o příchodu jeho ani vy-
rozuměn nebyl. Zjištěny nesčíslné zajímavé pří
pady; krejčí H., jenž pracuje pro německého
obchodníka, odvolal na př. svůj podpis obcovaci
řeči české a zapsal řeč německou s výmluvnou
zajisté poznámkou: »Es wurde von mír ver
langt.« (»Byl jšem o to žádán. «)
Kruh u Dubé. Většina Čechů zdejších př
úřadním sčítání podlehla nátlaku na obecním
úřadě prováděnému a přihlásila se k obcovac
řeči německé, Čechové nuceni k podpisům ne-
srozumitelných jim archů německých.
V Roketnici u Jilemnice použil
němečti vůdcové obce, vládnoucí kapitálem
vlivem, nejkrajnějších prostředků, jen aby počet
Čechů snížili na míru nejmenší. S českým ob
covacím jazykem zapsán jen, kdo si to s nej
větším úsilím energicky vynutili; ostatních,
zejmena méně uvědomělých se vůbec po obco-
vací řeči ani neptali. Dělník obuvnický
Valeš, který nezákonněmu sčítání tomuto odpo-
roval, byl z obce vyštván — jeho za-
městnavatel byl totiž předvolán purk
mistrem, načež dělníka propustil.
V Rumburku městský úřad i domác
páni napjali veškeré síly, by uhájili ryze »ně
Neufeld
Sokol
Čecho
Němec
Valeš
Lovosice
Podsedice
Dubá
Jilemnice
Rumburk
15
article
mecký« ráz města. Domácí páni, důkladně po
štvaní rumburskými novinami, vykládali Čechům
že prý se nejedná o národnost, nýbrž jen o ob
covací řeč a ta že německou býti musí. Zjištěny
nesčetné případy, kde se dělníci a nájemníci
zapsali s obcovaci řečí českou, avšak arch
takto vyplněný domácím přijat nebyl,
nýbrž dodán jim nový arch s výslov-
ným přikazem, aby napsána byla obco-
vací řeč německá Jakého nátlaku asi proti
méně uvědomělým Čechům bylo užito, vidno
z toho, že i proti zdejšímu továrníku vlněných
a bavlněných látek p. Štáhalovi, jenž své do-
mácí i dělníky přihlásil vesměs s obcovací řeč
českou, zakročil sčítací komisař a vytýkal mu,
že rubrika »obeovací řeči« jest nesprávně vy
plněna; arci byl přinucen odejíli s nepořízenou
Při takovémto nátlaku není divu, že z 500 Čechů
v Rumburku bydlieích bude jich v úřadní
statistice sotva 40.
V řadě zoufalých výkřiků ze zněmčeného
území k nám zalétajíeích, zaznamenávám též
zprávu potěšítelnou: v Brněnci u Poličky
při úřadním, nestranně provedeném sčítání na
počtěno 350 Čechů a 221 Němců (v r. 1890
bylo 293 Čechů a 273 Němců) ač v obci, do
nedávna za německou prohlašované, jest
pouze německá dvojtřídní š kola
Čecho
Štáhal
Němec
Rumburk
Brněnec
17
article
Julius Zeyer
Julius Zeyer
mrtev!
Ke druhé hodině s půlnoci dostihuje ná
krutá truchlozvěst, že o dvanácté hodině do
konal slavný básník a romanopisec!
Podlehl dlouhé, trapné chorobě srdeční
v 60, roce požehnaného žiti svého. Národ če-
ský želí ztráty jednoho z nejnadanějších a nej-
šlechetnějších synů svých. Vrouci, nehynoucí mu
paměť! Julius Zeyer narodil se 26. dubna 1841
v Praze. Vystudovav reálku, vyučil se řemeslu
tesařskému, po čemž cestoval po cizích zemích,
všude pracuje za délníka tesařského. Vrátiv se do
Prahy, oddal se studiu řecké, latinské, anglické
hebrejské řeči a byl pak vychovatelem na Krymě
ruském, po čemž opětně žil v Praze a není
žije ve Vodňanech, jsa pouze spisovatelem.
Napsal cyklus »Vyšehrad« (1880 a podruhév
»Kabinetní knihovně« r. 1886), obsahujíeí
pět velikolepých epiekých básní s názvy:
»Libuša«, »Zelený vítěz«, »Vlasta«, »Ct-
rad« a »Lumír«, povídku veršem z doby po-
bělohorské »Griselda« (Poet, bes. 1883), sbírku
básní »Poesie« (1884), z nichžto vyniká básen
»O pomstě za Igora«, epickou báseň » Kronik
o sv. Brandanu (1885 a 2. vyd. 1893), »Če-
chův příchod« (1886), opěvající prvé objeven
se Čechů v Čechách za doby předhisforické.
»Z letopisů lůsky« (4 svazky, Kab. knih
1889—1892) a »Karolinská epopej« (1895)
Byl znamenité činným i v oboru novellistickém
a dramatickém. Jeho dramatická báseň »Su-
lamit« měla býti v přištích dnech znovu pro-
vedena na Národním divadle, Zeyer ale pro-
vedení toho se již nedočkal. Byl vůbec nej-
čelnějším zástupcem směru ryze romantického
v českém básnictví. V písemnietví českém za-
nechá stopy trvalé a hluhoké!
Julius Zeyer
Vlasta
Griselda
Igor
Brandan
Čecho
Zeyer
Praha
Vodňany
Vyšehrad
Čechy
Kaba
národní divadlo
18
article
— »Ryze německé« Brno. Není tomu
dávno, co nově zvolený purkmistr brněnský hrdě
udeřil se v prsa a zvolal: »Brno opět dokázalo.
že je městem ryze německým« (erzdentseh). Jal
možno mluviti o »ryzosti německé«, když i dle
počtu německého ve městě tom žije bezmála 4
procent Čechů, je ovšem hádankou, leč na slově
pánům z druhého tábora nesejde. Aby ale ve-
řejnost zvěděla, jak »německé« je to Brno.
budiž zde stručně citován hluboký vzdech »arei-
německého« brněnského »Tagesbota«: »Počešťo-
vání obchodního stavu v Brně. Tak zní nápis.
Jak pokračuje v Brně počešťování stavu ob
chodního, o tom mnohý Němec nemá ani po-
tuchy. Že tomu ale tak a že počešťování Brna
vůbec statečně pokračuje, musí nám býti po-
pudem, přemýšleti o tom, jak tomu zameziti,
Tážeme-li se, jak vysvětliti se dá, žeje
v Brně tolik českých obchodníků a ještě
více českých obchodních pomocníků a učňů,
musíme doznati, že tím vinni jsou především
němečtí obchodníci sami. Pozorujeme-li většinu
těch českých pomocníků, bezděky musíme se
tázati, jsme-li to v německém Brně aneb v ultra-
české Čáslavi, neboť mnohý z těchto lidí láme
němčinu, že by se bůh nad tím smiloval. Že
pokračujícím počešťováním obchodního stavu
v Brně vinni jsou též zákazníci a zejmena ně-
mecké ženy, o tom nemůže býti rovněž pochyb-
nosti. Kdyby se německý zákazník nedal tako-
vým pomocníkem obsloužit, byl by majitel zá
vodu povinen postarati se o pomocníka něme-
ckého. Naši obchodníci ale naopak po če-
ských učních a pomocnících se shá-
nějí, po tom, umějíli německy, se
neptají, však za to velmi důrazně.
Čecho
Němec
Brno
německý Brno aneb v ultračeský Čáslav
19
article
umějíli česky. Další chybou je, že zaměst
navatelé svým českým zřízencům dovolují zúčast-
ňovati se česko-nacionálních agitací, kdežto ně-
meckým commisům se to zakazuje. A tu ovšem
nelze diviti se tomu, že při volbě do
obchodního gremia byli by málem
čeští jeho členové ze stavu po-
mocnictva byli domohli se při
minulých volbách většiny a tím že
by se málem byli zmocnili nemo-
censké pokladny, německými pe-
nězi založené. Neučiní-li se vhodná opa-
tření, budou ve příštích volbách míti Čechové
snad již většinu a potom stane se ústav ton
prostředkem v rukou české propagandy. Ostatně
má každý německý obchodntk v Brně věděti
že v posledních letech nekonečná řada českých
pomocníků v Brně se etablovala a k těm že
čeští zákazníci se hrnou, čímž kupci němečtí,
jak přirozeno, nemálo trpí . . . . . Zajímavé
doznání. Když na tak slabých nohou v Brně
je stav, který všude v zemích slovanských nej-
houževnatěji lpěl a z části dosud lpí na cizotě.
pak smutně dopadá to v hlavním městě morav-
ském s Němci vůbec. Tak tedy v pravdě vy-
padá to »arciněmecké« Brno ? Ostatně je známo,
o které živly němectví v Brně se opírá. Z jedné
Čecho
Němec
Brno
20
article
strany o židy a z druhé o odřezance, tmelem
mezi oběma je úřadnictvo. Kde by se také
skulečných Němců v Brně nabralo. Celé okoli
je české a z německých krajů nikomu ani
nenapadne obrátiti se do Brna. Vlast »Schön-
hengstlů« a němečtí tkalci kolem Římařovaa
Šumperku brněnské němectví nevytrhnou. Necht
se páni na to připravi, že počešťování. Brna
pokračovatí bude přirozeným krokem dál
dlále.
— Ze »Svatobora«. Ve schůzi dne 26.
ledna povolilo ředitelství »Svatobora« 2640 kor.
k podpoře potřebných spisovatolů a rodin po
spisovatelích, 1000 korun jakožto letošní při-
spěvek na pomník Frant. Palackého v Praze a
2600 korun na podpory k studijním
cestám a literárním pracií m. Na
podpory tyto vypisuje ředitelstvo veřejný kon-
kurs pro spisovatele již osvědčené nebo zvlášte
nadané; pp. uchazeči račtež písemné žádosti své
podati do 31. března t. r. u jednatele »Svatoborus
p. V. Vlčka, majitele a redaktora »Osvěty« na
Král. Vinohradech v ulici Čelakovského č. 18n.
a vytknouti přesně účel, k němuž si ji přejí.
— Pan Frant. Funda, nájemce dvora ve Vše
chlapech u Nymburka, vyplatil pokladně »Svato-
bora« 2000 zl., od zesnulého bratra jeho pana
MUDra. Josefa Fundy, spolku odkázaných, za-
praviv z nich sám předepsaný poplatek. Ředi-
telství »Svatobora«, aby mu za tento odkaz
osvědčilo své uznání, jmenovalo jej zakládajícím
členem spolku. S velikým povděkem přijalo ře
ditelstvo zprávu, že p. Leopold Brumlik, velko
obchodnik v Praze, na podzim r. 1900 zesnulý,
»Svatoboru« odkázal 12.000 korun, i vyslovílo
díky pí. Bertě Brumlikové, vdově po šlechetném
odkazateli, a p. Rudolfu Bettelheimovi, vykona-
vateli poslední jeho vůle.
Němec
Schön
František
Palacký
V Vlček
Král
Funda
Mudra
Brumlik
Brumliková
Bettelheim
Brno
Římařovao Šumperk
Praha
Čelakovský
Nymburk
Svata
Svatobor
21
article
— Osobní. Pánové: Aug. Rödig z Pod-
klášteří, Karel Smrt z Hrejkovic, Jar. Vrtě
z Klance a Jan Zdařil z Králic, absolventi české
vysoké školy polytechnické v Praze, byli dne 26. 1. m.
prohlášeni inženýry pozemních staveb.
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenk
Králova, dcera vrchního účetního česko moravské
strojírny, a pan Klaudis Běhal, redakton
časopisu »Politik«, slavili v neděli 27. t. m. své
zasnoubení.
— Úmrtí. Včera zemřel v Řevnicích pan JUC
Josef Vilém Srnka, inspektor státních dráh.
v 50. roce věku. Mrtvola bude na Král. Vinohrady
převezena a ve čtvrtek o 9. hodině dopol. z chrámu
sv. Ludmily na místním hřbitově pohřbena. — Včera
zemřela paní Ludmila Hladíková v 83. roce
věku. Pohřeb bude zejtra z domu č. 995—I., 8.n.
na Františkově nábřeží na břbitov olšanský.
— Pohřeb p. Jindřicha Roegra, býv. ná-
čelníka »Sokola« vídeňského a nám. náčelníka »So-
kola« pražského konán byl v neděli za četných zá-
stupců Sokolstva pražského, vídeňského i brněn-
ského. V malé vesničce Kohoutovicích, ležící vysoko
v pohoří, vystupujícím nad Brnem, shromáždili se
přátelé zesnulého, nedbajíce odlehlosti místa ani ne-
schůdnosti kraje neb sněhové plískanice, aby poslední
vzdali poctu milému příteli. Z pražského »Sokola«
dostavili se členové správního výboru se starostou
br. drem. Scheinerem, nám. starosty br. K. Vendu-
lákem a jednatelem br. drem. Novotným, členové
cvičitelského sboru s náčelníkem br. drem. Va -
níčkem a nám. náčelníka br. Kavalírem, členové
jízdního odboru s náčelníkem br. L. Čižkem, z Vídně
zástupcové »Sokola« vídeňského a župy dolnorakouské
bři. Zika, Slavík, Nevole a j., za župu moravskou
Aug
Rödig
Smrt
Zdařil
Klaudis Běhal
Josef
Vilém
Srnka
Král
svatý . Ludmila
Hladíková
Františkův
Roegr
Scheiner
Novotná
Kavalír
L Čižk
Zika
Nevole
Hrejkovice
Praha
Olšanský
Kohoutovice
Brno
Virginie
Vídeň
Mařenk Králov
Sokol
22
article
bři, dr. Fiša a Plubař. Obě jednoty brněnské vy-
slaly členstvo v kroji. Pohřeb konal se za hojného
účastenství občanstva z Kohoutovic do Zibětí, ani
hodinu cesty vzdáleného. Na rakev složeny nádherné
věnce, jež věnovali »Sokol« pražský, cvičitelský sbor,
jízdní odbor. družstvo, v němž zesnulý cvičil, přátelé
jeho, »Sokol« vídeňský, župa dolnorakouská, kolle-
gové z úřadu atd. a nadpisy na stuhách tiumočily
neobyčejnou úctu, jaké zesnulý se těšil v kruzích
sokolských i mimo ně. Za studeného deště a vichru
přibyl pohřební průvod na hřbitov žibětický, ma-
lebně položený, kdež jej očekávalo tamější obyva-
telstvo v malebném svém kroji. Po výkropu tělesné
schránky zesnulého promluvil starosta »Sokola
pražského dr. Scheiner nad olevřeným rovem vrouci
poslední pozdrav, v němž velebil vlastnosti
skutky zesnulého. Za hlubokého pohnutí počal se
pak zasypávati rov nad vzorným českým junákem,
jehož úmrtí želí všechno Sokolstvo.
— Vyznamenání. Pan Arnošt Vlašimský
professor vveděnského gymnasiia v Petrohradě, roden
z Březiny u Mnichova Hradiště, byl těchto dnů vy
znamenán řádem sv. Vladimíra, s nímž zároveň spo
jeno jest užívání šlechtického titule. Pan Vlašimský
vstoupiti měl letos po 25leté činnosti do výslužby
ale povoleno mu ministerstvem sloužili ještě dalšíc
pět let.
— Zemský výbor království českého v
schůzi dne 23. ledna zamíti mimo jiné stížnosti
obcí Loubí a Švály v příčině stavby okr. silnice
obce křížlické v příčině placení komisionálních
útrat a hypoteční banky král. českého a Kl
z Dotzauerů v příčině přestavby domu; Jar. Ottla
na Král. Vinohradech v příčině parcelace pozemku.
doktor
Fiša
Plubař
Scheiner
Arnošt vlašimský
svatý . Vladimíra
Klement
Ottl
Král
Kohoutovice
Ziběť
Petrohrad
Březina
Mnichov Hradiště
Sokol
23
article
Vyhověno bylo stížnostem: obce zlívské v příčině
přerušení cesty; vojenské správy v příčině stavby
domu v Podolí; Karla Pokorného a Josefa Witz
v Praze v přícině stavebního povolení; Ant. No-
votného v Praze v záležitosti stavební; obce Ousobí
v příčině sporu obce: Ondřeje Reitmajera i soudr.
ze Svojšic v příčině užívání obecních lesů; Václava
Eichla a soudr. v Zavadlice v příčině užívání obec.
pozemku; Jos. Švarce a soudr. v Ouborsku v příčině
vybírání školní přirážky na r. 1899/1900, pak v zá-
ležitosti výpůjčky na stavbu školy a jmenování
čestných měšťanů v Ouborsku. Částečně vyhověno
stížnosti Jos. Novotného v Drástu v příčiné chu
dinského jmění. S výhradou souhlasu místodržitelství
povoleno obci vršovické vybírání dávek stavebních
obci čelakovické vybírání dávky nápojové a obci
Šepadlům vybírání 76proc. obecní přiražky nar
1900. Obci Kočí povoleno vybírání 34 proc. obecn
přirážky na r. 1900 a zamítnuty podané námitky
Zemské školní radě vysloven souhlas se zřízením
nové obecné školy v Bořeňovicích, v Mokré Lhotě
Lhotě nad Rohanovem a v Křištíně s otevřením ji
zřízené obecné školy v Horních Černošicích, s pře-
měnou expositury v Černé Studnici v samostatnou
školu a s ponecháním prozatímní pobočky na mě-
šťanské dívčí škole ve Varnsdorfu. MUDr. Aloi
Klíma jmenován byl provisorním ordinujícím lě-
kařem a Ant. Nečásek prozatímním správcem vše
obecné veřejné nemocnice ve Vysokém u. Jiz. Usta-
novení ošetřovatelského a služebního personálu pro
nemocnici plzeňskou bylo schváleno. Zpráva ústavu
dobřanského o průběhu epidemie skvrnitého tyfo
vzata na vědomí. Odlití sochy hr. Jindř. Clam
Martinice a poprsí dra. J. E. Purkyně a J. Puch-
majera zadáno firmě Bendelmajer a Červenka
v Praze.
Pokorný
Witz
Antonín
Reitmajer
Eichl
Švarc
Novotný
Klím
Nečásek
Jindřichův
Martinic
Purkyně
Podolí
Praha
Svojšice
Jos
Bořeňovice
Mokrá Lhota Lhota
Rohanov
Křištín
Horní Černošice
Varnsdorf
Jizera
Bendelmajer a Červenka
24
article
— Německá obec počeštěna! Tak běduje
v »Pilsner Tagblaitu« plzeňšlí Němci, neboť vesnice
Kotíkov, ležící blízko Plzně, ale náslsdkem famosn
Herbstovy volební geometrie přidělená okresu stříbr
skému, má podle výsledku sčítání lidu českou vět-
šinu, kdežto dosud byla vyhlašována za obec ryze
německou. Zmíněný plátek běduje, že prý je to prác
českých emissarů plzeňských. Tomu však není tak
Kotíkov byl dosud pouze následkem nekalých agitac
Němců z Plzně a Stříbra pokládán za obec něme
ckou, ve skutečnosti však jí nebyl a počet tamníel
Čechů byl by mnohem větším, kdyby mnoho oby
vatelů obce té nebylo od Němců hmotně odvislými
Ještě dnes ale jeho občané jezdí si pro nevěsty sko
rem výhradně do Křimic. Škvrňan a Račic, kde je
jak známo, hojný výběr švarných, intelligentních a
dělných selských dívčic. A zvláště tyto matky do-
rostu kotíkovského to byly, které udržely tam český
živel přes to, že Kotíkov byl přidělen ke stříbrskému
okresu, aby snáze mohl býti poněmčen. Mimo to
pak občané kotíkovští jsou v každém ohledu odkázáni
Němec
Kotíkov
Herbstův
Čecho
Stříbro
Křimice
Škvrňany
Pilsner Tagblait
25
article
hospodářsky na Plzeň a její tržiště a proto také ne-
ustálé tyto styky s českým městem samovolně při-
spívají k posilňování tamního českého živlu. Kdyby
ostatně bylo sčítání lidu prováděno v samém Stříbře
přesně, zajisté že by se tu — kde Němci tvrdí, že
není žádných Čechů — shledala velmi slušna
česká menšina, která u poměru k celkové číslici
obyvatelstva v ničem si nezadala před číslici německé
minority plzeňské.
— Zobcí předměstekých. Městské zastupitel-
stvo na Král. Vinohradech zřídilo ve schůzi
dne 19. prosince m. r. IV. zdravotní obvod a v
schůzi dne 16. ledna t. r. jmenovalo městským lékařem
pro něj pana MUDra. Bohuslava Strettiho. Král. Vino-
hrady jsou tudíž nyní rozděleny ve čtyři zdravotnl
obvody a sice I. obvod (pan MUDr. E. Martin v Pala-
ckého třídě č. 13 n.) ohraničen jest Sadovou třídou,
částí Jungmannovy třídy, Skrétovou ulicí, Čelakov-
ského sady. Táborskou třídou, Vávrovou třídou. Pur-
kyňovým náměstím mezi touto třidou a Palackého
třídou, Chocholouškovou ulicí, částí Slezské třídy
a pak prodlouženou Budečskou vlicí až k městskéma
sadu na místě bývalé Kanálské zahrady. II. obvod
(pan MUDr. Kurel Stretti, Havlíčkova třída č. 38 n.)
ohraničen jest Vávrovou třídou, Puchmajerovou ulici,
částí Purkyňova náměstí mezi Komenského utici
a Palackého třídou, pak touto třídou. Čelakovskéno
ulicí, částí Krameriovy ulice a Koperníkovou ulicí.
Němec
Čecho
Král
Mudra
Stretti
MUDr
Martin
Jungmannův
Vávrův
Pur
Kurel Stretti
Komenský
Palacký
Krameriův
Plzeň
Palo
Skrétova ulice
Čelakov
Palacký třída
Chocholouškův
Havlíčkův třída
Puchmajerův ulice
Purkyňův náměstí
Čelakovskéno
Koperníkův ulice
26
article
III. obvod (pan MUDr. E. Vlasák v Korunní třídě
č. 9 n.) ohraničen jest Palackého třidou od kosteia
až k Budečské ulici, pak Čelakovského ulicí, částí
Krameriovy ulice, Koperníkovou ulicí a hranici mezi
villou č. pop. 58 a villou č. pop. 308, potokem Boti-
čem, Jablonského ulici, Barákovou ulicí a Chodskou
ulicí, kteráž zároveň oddéluje IV. zdravotní obvod,
jenž zaujímá celou východní čásť města od ulice Chod-
ské směrem k pivovaru a ke hřbitovům olšanským
až na hranice Žižkova, Strašnic a Vršovie.
MUDr
E Vlasák
Palacký
Čelakovský
Krameriův
Boťa
Koperníkův ulice
Jablonski ulice
Barákův ulice
chodský ulice
Chod
Olšanský
Žižkov
Strašnice
27
article
Zemsků komise umělecko-historická
měla dne 24. ledna schůzi, které zúčastnili se témě
všichni její členové. Projednány v ní byly mimo
jiné následující záležilosti: O žádosti za udělení
zemské subvence z paušálu pro zachování umělecko-
historických památek na další odkrytí a slohové re-
staurování nalezených románských fresek v kapli
sv. Klimenta ve Staré Boleslaví referoval p. arch.
Herain. Po debatě, které zúčsstnili se členové ko-
míse mons. Lehner, vrchní stav. rada Hlávka a prof.
Neuwirth, přijat návrh referenta, kterým doporučuje
se zemskému výboru povolení částky 2000—2400 k
s podmínkami, řádné provedení restaurování zaruču-
jícími. O záležitosti opravy starobylého kostela sv.
Kateřiny v Chomutově referoval p. prof. PhDr.
Alvin Schultz, a předložil fotografie této historické
památky, připomínající klášter bl. Anežky v Praze.
Klimenta
Herain
Lehner
Hlávek
profesor
Neuwirth
svatý . Kateřina
PhDr
Alvin Schultz
Anežka
Stará Boleslav
Chomutov
Praha
28
article
K návrhu prof. dra. Neuwirtha usneseno doporučiti
zemskému výboru povolení značnější částky na
opravu chrámu tohoto. — Oproti tomu zamítnuta
žádost za podporu na opravu kostelika sv. Petrav
Hřadsku u Mšena, poněvadž dle náhledu referenta
p. arch. Heraina nejedná se v případě tomto o pu-
dovu ceny ani umělecké, ani dokázaně historické,
ač tamní okolí samo o sobě na nálezy praehistorické
velmi jest bohato. — Referát prof. dra. Neuwirtha
o opravé vynikající památky, františkanského pout-
nického kostela v Haindorfu u Frýdlandu, končil ná-
vrhem, by povolil se k tomuto účelu obnos 20.000
korun, splatný ve třech letech, s obvyklými podmín-
kami. — Rámci oboru působnosti komise vymykal
se sice do jisté míry předmět následující, totiž žá-
dost za podporu k přestavění chrámu sv. Petraa
doktor
Neuwirth
Petrav
Hřadsko
Herain
profesor
Mšeno
Haindorf
Frýdland
29
article
Pavla na král. Vyšehradě, poněvadž jedná se spíse
o novostavbu, nežli o opravu stavby staré. Nicméně
přijat návrh referenta p. prof. Kouty, by doporučila
se značnější podpora vzhledem k značným obětem
této stavbě dosud obětavě poskytnutým, jakož iz
ohledu, že stará část rekonstruována byla již nákla-
dem 374 000 zl. bez přispění země. — V záležitost
dobrozdání o obmýšlené opravě chrámu na Karlové
usneseno k návrhu téhož referenta vyjednávati dále
s městskou radou pražskou v příčině dosažení vhod-
ných plánů rekonstrukčních. — Delší debata rozvi-
nula se o důležité opravě kostelika budečského, po
které konečně k návrhu referenta p. arch. Heraina
nsnoseno,by oprava této vynikajíci historické pa-
mátky provedena byta dte návrhu C) techntekéno
oddělení při zemském výboru s malými modifika-
cemi, o nichž po případě rozhodne trojčlenná ko-
mise, ihned aklamací zvolená. Stavba budiž prove-
dena do roku 1904, poněvadž roku 1905 slavena
bude památka vystavění tohoto kostelíka. — Závě-
rečným předmětem bylo rokování o příspěvku na
zachování krásných historických bran. Vysoké a
Pražské, v Rakovníce, o nichž referoval pan arch.
Roštlapil. Usneseno v zásadě podporu doporučiti,
avšak až zdělán bude detailně plán restaurační.
Pavel
profesor
Kout
Herain
Roštlapil
Vyšehrad
Karlová
Rakovník
30
article
— Výsledky sčítání lidu ve venkovských
obcích politického okresu plzeňského (pokud
jsou již výsledky pohotově) jsou tyto: plzeň sky
okres: Oujezd r. 1890 494, r. 1900 515, Otušice
r. 1890 378, r. 1900 446. Bříza Horní r. 1890 447,
r. 1900 418. Bukovec r. 1890 392, r. 1900 491, Čer-
nice r. 1890 711, r. 1900 809, Chrast r. 1890 949,
r. 1900 1185, Dolany r. 1890 476, r. 1900 533,
Doubravka r. 1890 942 r. 1900 2402, Hrádek r. 1890
397, r. 1900 500, Hradiště r. 1890 95, r. 1900 142,
Kostelec r. 1890 67, r. 1900 69, Koterey r. 1890
473, r. 1900 551, Křimice r. 1890 928, r. 1900 1264,
Kyšice r. 1890 638, r. 1900 633, Ledec r. 1890 565,
r. 1900 623, Letkov r. 1890 292, r. 1900 318, Lhotka
r. 1890 125, r. 1900 114, Litice r. 1890 2098, r. 1900
2206, Nebřem r. 1890 382, r. 1900 406, Nekmiřr.
1890 500, r. 1900 477, Plzenec r. 1890 1670, r. 1900
2010, Příšov r. 1890 239, r. 1900 246, Radobšicer.
1890 402, r. 1900 423, Račise r. 1890 381, r. 1900
442, Senec r. 1890 331, r. 1900 437, Škvrňany
r. 1890 1799, r. 1900 3737, Vochov r. 1890 432,
r. 1900 448, Záluží r. 1890 413, r. 1900 446, Žilov
r. 1890 275, r. 1900 415, Zruč r. 1890 518, r. 1900
623. Blovický okres: Vlčtýn r. 1890 237,
r. 1900 230, Blovice r. 1890 1758, r. 1900 1751,
Dolana
Nekmiřr
Radobšicer
Bříza
Chrast
Doubravka
Kostelec
Křimice
Kyšice
Ledec
Letkov
Lhotka
Škvrňany
Vochov
Záluží
Blovice
31
article
Spálené Poříčí r. 1890 1819, r. 1900 1775, Borovno
r. 1890 325, r. 1900 298, Bzý r. 1890 154, r. 1300
133, Ounětice r. 1890 246, r. 1900 192, Chlum
r. 1890 290, r. 1900 312, Chouzov r. 1890 116,
r. 1900 112, Chválenice r. 1890 591, r. 1900 523,
Čičov r. 1890 533, r. 1900 496, Čížkov r. 1890 527,
r. 1900 482, Domyslice r. 1890 414, r. 1900 393,
Oujezd Železný r. 1890 466, r. 1900 427. Jarovo
r. 1890 447, r. 1900 487, Kocenice r. 1890 518,
r. 1900 526, Kotousov r. 1890 169, r. 1900 189,
Lbota r. 1890 122, r. 1900 100, Lhota Kocenick
r. 1890 105, r. 1900 107, Ždár r. 1890 192, r. 1900
145, Žákava r. 1890 525, r. 1900 513, Lučiště r. 1890
376, r. 1900 344, Milinov r. 1890 424, r. 1900 453,
Mišov r. 1890 444. r. 1900 371. Mitov r. 1890 238,
r. 1900 218, Nebylovy r. 1890 353, r. 1900 373, Ne-
chanice r. 1890 226, r. 1900 227, Netonice r. 1890
330, r. 1900 314, Nezbavětice r. 1890 261, r. 1900
304, Předenice r. 1890 296, r. 1900 295. Přešínr.
1890 463, r. 1900 414, Selčany r. 1890 159, r. 1900
157, Seč r. 1890 285, r. 1900 306, Smederov r. 1890
175, r. 1900 160, Stáhlavice r. 1890 431, r. 1900
412, Slitov r. 1890 312, r. 1900 322, Střižovicer.
1890 438, r. 1900 477, Teňovice r. 1890 352, r. 1900
321, Ždírec r. 1890 166, r. 1900 125. Velice po-
zoruhodné jest ubývání populac
v obcích okresu blovického. Nutka
k vážným úvahám.
Jarův
Nebylův
Přešínr
Borovno
Čížkov
Oujezd
Ždírec
Lhota Kocenick
32
article
— Sčítání lidu. V Libušíně napočteno 408
přítomného obyvatelstva, tvořícího 821 rodinu, kter
bydli ve 264 domech a jednom voze kočovném. Cel-
kem jest v Libušíně 275 domů, z nichž jest 11 ne-
obydleno. Z úhrnného počtu obyvatelstva 4087. jsou
2084 muži a 2003 ženy. Dle národnosti jest: Čechů
4059, Němců 28. V roce 1890 bylo napočteno 2339
obyvatel ve 186 domech. V procentech vyjádřeno čin
vzrůst při obyvatelstvu 74%, při domech 47%.
— Přednášky. Klub českých turistu
pořádá ve čtvrtek 31. t. m. ve velké dvoraně M-
šťanské besedy v Praze přesně o půl 8. hodině
večerní turistický večer a zároveň V. měsíční schůzi
členů Klubu českých turistů, ke kteréž zve P. T.
členy a jich dámy. Přednášeti bude člen pan lnliua
Pojman, inspektor lázní v Illidži u Sarajeva:
»Bosna a Hercegovina v ohledu tu-
ristickéme, a doprovodí poutavou svoji před-
nášku zajímavými promitavými obrazy krajina
horských velikánů bosensko-hercegovských. Po před-
nášce bude koncertní a zábavní program za laska-
vého účinkování členů Klubu českých turistů. Vstu
volný. Hosté vítáni.
— Česká beseda ve Lvově zařídila si práv
nové, vlastní, útulné místnosti (čítámnu i knihovnu
Čecho
Němec
Pojman
Libušín
Praha
Illidži
Sarajevo
Bosna a Hercegovina
Lvov
Český beseda