ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 77da4a60-6600-11dc-9d88-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 48, person 52, work 2, org 9
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 29. ledna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 29.
4 article
Na ranní a odpol. listy přudplácí se v Praze v sdministraei na miěsšn na čtvrt leta . . . . S R 2 s dvejí donáiškon na mněste on na čtvrti lsta ve úilialkácht na měeie . .. . . 2 K Boh Poštou: n. . . . . K e s dvojí zásilkoe na měsí keh na žtvst lek
Praha
5 article Schönerer triumphans!
Schönerer triumphans! Prostořeký a neomalený prusofil Jiř Schönerer vyvedl našim farizeům a zá- konnikům německo-ústaváckým zase pěkný kousek. Záleželo jim té chvíle ne- smírně na tom, aby mu odvedli těch 19 německo-radikálních poslanců, zvolených le- tos ve zněmčených krajích Čech a přitáhli je k sobě, ve svůj tábor zněmeckého sou- ručenství«, které by pak bylo obsahovalo ně- mecké pokrokáře a velkostatkáře, německé nacionály a německé radikály, úhrnem tedy asi 105 poslanců; tato nová »spojená levice měla znovu šalebně haliti se v togu loyální státní strany rakouské a milostivě přijati ve sféru své moci nejen křesťanské sociály a německé klerikály, ale i — polské kolo jako pomocné pluky proti nám. »Čechů vzdor zlomit!« »Čechy osamotitl- znělo heslo, jímž doufala koterie bar. Chlu- meckého zfanatisovat a spojit všechny ně- mecké strany a frakce, čítající na 199 po- slanců, v jedinou falangu; o ostatních, do většiny potřebných 30 až 40 hlasů neměli pánové hrubě starostí: těch jim skytnou Vla- chové a část polských — charakterů. Již presentovala »Neue Freie Presse tuto vysněnou silnou »pracovní většinu« ně- mecko-polskou za vzteklého láteření na státu zhoubnou opposici českou — co den vládě Körbrově na talíři . .. Pouze jediný malér nesměl se při tom krásném plánu přihodit: aby těch 19 něme ckých radikálů z Čech v rozhodné chvíli ne- připjalo si prušáckou kokardu Schönererovu a nestrhlo s sebou i štyrské a rakouské na cionály německé, kteří jsou jim programem i duchem tak k nerozeznání blízkými . ..
Čecho Neue Frei Čechy Chla
6 article
Než, to se bohda nestane, utěšovali se ně- meckoústaváčti spekulanti, neboť Schönerer vyvedl svým zpupným »fermanem« ze dne 17. ledna velikou nemotornost. Diktovalo v něm jako nějaký paša podmínky německo- radikálním poslancům zvoleným »na linecký program«, za kterých přijme je ve svůj »v še- německý« klub. Nestačila mu ani do- gmata onoho lineckého programu: »Státní řeč. žádné vyrovnání s Uhry, vyloučení Haliče a Dalmacie ze zákonodárství císlajtánského. antisemitism a antiklerikalism,« nýbrž přičini k nim diktáty: Poslancům, kteří se chtěji připojiti ke skupině Schönererově, bude po- depsati následující revers: »Snažime se o spojeneckorprávní poměr ně- meckorakouských zemí (bývalých částí německého buntu) k říši německe v ten způsob, aby zachování naší národnosti bylo trvale zabezpečeno. Proto potí- ráme každou vládu, která působí proti tomuto našemu cíli a ne- můžeme se účastniti projev loyality do té doby, dokud trvá taková vládní politika. Očistiti naši národnost od všeho cizího a tedy také od židovskéh vlivu a zříci se Ríma, pokládáme za svou samozřejmou povinnost.« Poslanci, kteří »ještě« nevyhověli heslu »Pryč od Římal mohou býti jen hosty všeněmeckého sdružení »Mohou se německo-radikální poslane z Čech podrobiti kdy tomuto nesmyslnému fermanu?« rozkřikli se němečtí pokrokáři na ručest? »Bylo by možné, aby muži, kteř drži na svou důstojnost, na své pevné, byt i radikální, přece rozumné přesvědčení a pře- devším na své právo sebeurčení, podrobili se takémuto příkazu a schýlili se pode jho takové tyranie svědomi a smýšlení?« A veliká byla radost v ústaváckém Israeli, když jednatel německo radikálnív
Uhry Halič Dalmacie Čechy Izrael Schönererov
7 article
Čechách dr. Tschan, svolávaje za příči- nou této »revoluční proklamace« Schönere- rovy sjezd německoradikálních důvěrníků a poslanců do Podmokel k dní 27. t. m., zaslal zároveň z Bíliny pe- prný list světelskému diktáloru tohotc znění: »Velectěný p. Schönerere! Zdárn spolupůsobení v jednom klubu může nastati zajisté jen tehdy, mají li všichni. členové stejná práva a stejné povinnosti My zvolení radikální poslanci kandidlovali jsme na linecký program a byli jsme na tomto základě zvoleni, máme tudíž plné právo naležeti k radikálnímu klubu, jenž bude utvořen. Kdyby pro tento klub bylo potřebí dalšíchoprograma tickýc dodatků, mohly by býti usne seny jen všemi zvoenými radikálním poslanci, ale nemohly by, být nařízeny poslancem jednotli- vým. Moji voliči, pokud se týče důvěrníci, uložili mi, abych usiloval o utvoření veliké radikální strany a vkdyby to nebylo možno, nejdříve jim podal o tom zprávu a vyžádal si jejich dobré zdání, pokud se týče usne- sení, ku kterému klubu mám přistoupiti S věrným německým pozdravem. »Heil!« »To jest mužné slovo!« plesal všechen německo-ůstavácký tisk a zároveň důkaz, jak jsou německo radikální poslanci, sna krom jediného Wolfa, na bimbašu Schöne- rera rozezleni a neochotní odevzdati se v jeho vlek. Od »Reichenberger Zeitungu- až po Adlerovu »Arbeiter-Zeitung« zmítalo německo-ústaváckým táborem rozčilení ne- jistoty vůči nedělnímu sjezdu německých ra dikálů v Podmoklech: Kdo povolí? A na- pjetí dosáhlo vrchole, když v předvečen sjezdu Schönerer pyšné a pevně od- pověděl Tschanovi, že — nepovolí zůstane buď divokým, nebo stane se členen všenémecké skupiny, jejíž členov podepíšou jeho manifest
Čech doktor Tschan Schöner Schönerere Wolf Schön Adlerův Podmokly Bílina Reichenberger Zeitung ArbeiterZeitung
8 article
»Nepodpisujte ! Za živý svět nepodpi sujte!« zapřísahal ještě v poslední chvíli ně- mecko-ústavácký tisk těch 19 radikálních poslanců německých: »Považte ! Německo- nacionální strana chce vás pozvati do svazku nově zřizovaného německého souru- čenství a my očekáváme od vás, že pozvání to přijmete. Však kdyby S chönere měl zůstati pánem vaslch duchu a vaší vůle, kdybyste podepsal žádané od něho osvědčení, jimž býste se odřekli rakouskéh státu, pak by to bylo nemožným učiněno !« Tak domlouvala ještě v den sjezdu podmokelského (27. t. m.) ústavácká » Reichen- berger Ztg.« německým radikálům, kdežto ve Vídní Adlerův orgán jizlivě potíral Schönerera jako lenocha, hlupce a renomistu. a persifluje jeho »ůkaze, (tak že prý vel možný pán poroučí a dekretuje straně), pta se: zdaliž zejtra radikálové ně mečtí vlezou pode jho, či se opováží žihadlo Schönererovi vytrhnout ?. Nuže sjezd německých radikálů se v ne děli v Podmoklech za účastenství 100 důvěr níků odbyl a výsledek jeho jest — na- prostý, sikvělý triumf Schönere- rův: neboť všech devatenáct ně- meckoradikálních poslanců z Čech podepsalo ten Schönere- rem nadiktovaný revers, vše c 19 německoradikálních poslane podřídilo se jeho vůdcovství přísahalo na jeho protirakou ský všeněmecký program. — B hyní vychází na jevo, že již před sjezdem měl Schönerer vlastně vyhráno; neboť z 19 již většina, totiž 12 německých radikálnícl poslanců s Wolfem, Bareuthrem a Eise kolbem v čele, byla jeho manifest pode psala.
Reichen Adlerův Schönerer Schöner Wolf Bareuthr Eis Vídeň Podmokly Čechy
9 article
Jednalo se tedy vlastně jen ještě o pře mluvení zbývajících sedmi (dra. Tschana Pachra, Bergra, Kaspra, Kutschra, Schreibra a Kliemana), nuž a to se již v předběžné schůzi Wolfovi podařilo. Celá opposice se sevrkla na to, že nepotřebuji všickni členové Schönererovy skupiny vysťoupití z katolické církve, jen když i jako katolíci budou fedro vati heslo »Pryč od Ríma h Přijaty jednomyslně tyto dvě reso- luce: I. »Podepsaných devět poslanců pro hlašuje, že chtějí dostáti slavně projevené vůli svých voličův, aby všichni na linecký program zvolení poslancí svorně postupovali pročež vyslovuji svůj souhla s prohlášením, jež pavrhl posla- nec Schönerer, když tento učinil svů přístup ku parlamentní skupině od souhlasu toho závislým, i pokládají za nezbytnou nut nost, aby zřídil se svazek obsahu- jící všech 21 německo-radikál- ních poslancův, aby věci německého lidu jimi hájené zjednáno bylo důrazu.« Il. »Zároveň prohlašuje všech 9 podepsaných poslanců, že hnutí „pryč od Říma“ v tomto prohlášení (Schönererově) obsažené, po kládati se má za zaležitost poli- tieko-národní, t. j. za osvobozen státní činnosti od vlivu kurie římské a nikoli za otázku náboženskou. pročež postavení poslanců ve všeněmeckém tom svazu nemůže běti činěno závislým na jich vyznání víry.« Pánové tedy prosí Scho- nerera, aby je nevyhodil ze dveří proto. zůstanou-li i na dále katoliky »dle matriky« Nuž, snad se dá světelský velkokofta uprosit Dale bylo na sjezdu jednáno o německém souručensťví
Bergr Kaspra Kutschr Schreibr Klieman Wolf Pánová Scho Dale Řím Tschan Pachr Rím h
10 article
»Celkem«, referuje klassicky »Bohemie« »vysloveno se pro ně, avšak s vylouče nim německých klerikálů a křesťanských sociálů, jakožto papežencův. Němečtí nacio- nálové budou radíkálům vítání, ale za pod mínky, podrobi-li se jich veden a odřeknou-li se svatodušního programu konečně dovoleno milostivě i německým liberálům — »připojiti se«, ale o nastáva jících sněmovních volbách mají býti jakožt židovšti liberálové nemilosrdně potře ni — Tak vyzněl podmokelský německo-radi kální sjezd svrchovaným triumfem Schöne rerovým a dokonalou porážkou německo ústaváckých naději a plánů.
Schön Bohemia
11 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 28. ledna. Ruský list o rakouské krisi. »HonocT« praví, že volby do říšské rady vypadly právě tak, jak si vláda nepřála. Nový parlament bůde arenou živlů navzájem se vy- lučujících. Pangermanská skupina Wolfova Schönererova zjevně hlásá připojení Cislajtanie k Německu a vláda musí k tomu mlčet. Nic- méně výsledek nynějších voleb může býti Ra- kousku dobrým pokynem do budouenosti. Škoda času při podobném zsmiřování« Němcův a Slo- vanů, jaké prováději ve Vídni! Je třeba po- mysliti na jině prostředky. Rakousko n konec bude nuceno obrátiti s k soustavě federativné, t. j. dát Čechám s Moravou a Slezskem týz samostatný život, jako dalo r. 1867 Uhrám. Tajné spolčení ruských studentů Podáváme širší výtah z úřadního sdělen ruské vlády o tajném spolčení studujíefch ně kterých ruských vysokých škol, čimž doplňujeme krátkou tolegrafiekou zprávu, uveřejnénou e kolik tomu dní. Tajné studentské organisace svolaly tajný »všestudentský sjezd« do Oděssy na červen 1900. Na sjezd dostavili se delegáti těch orga nisací a byli v Oděsse zatčeni. Úmyslem jejieh bylo vypracovati »plán společného postupu všeho ruského studentstva«. Dokumenty, při zatčenýeh nalezeně, byly zabaveny. Z nich se poznal celá tajná organisace, její eíle, počet jejíh členstva a také další plány, mezi nimi zřízen ústředního orgánu, který by »všestudentstvoe řídil. Mezi těmito plány byly také některé proti zákonné politické, jež byly skrývány před šir šími kruhy členstva.
Němcův Praha Německo Vídeň Rakousko Morava Slezsko Uhry Wolfův Schönererov
12 article
Ačkoli účastníci sjezdu byli zatčeni, po kusy o provedení programu jevily se od počátku nynějšího školního roku ve mnohých vyššíeh ústavech, zvláště na universitě kyjevské. V Ky jevě počátkem prosince studující konali bout livou schůzi, kde se usnesli stávkovat, nebudou- jejich požadavky přijaty. Jitření mezi kyjevským sludentstvem počalo již v říjnu. Za záminkusi vzali, že jeden oblibený professor odjel na cesty a dal se v přednáškách zastupovati svým ne- oblibeným assistentem. Studenti konali schůz za schůzi a nedali se upokojiti rektorem, inspek torem a professory. Inspektor hlavní vinniky udal soudu universitnímu, jenž dne 14. prosine vynesl rozsudek nejvýš mírný, jímž 4 hlavn vinníci odsouzení do karceru na 2—5. dní kromě toho nékolik studentů bylo na rok zba veno některých výhod. Tento rozsudek dal podnět k dalšímu jitření. Dva studenti, odsouzení do karceru, roz- hodně prohlásili, že se trestu nepodrobí a hned po východu z kabinetu inspektorova svolali novou schůzi na den následující. Inspektor dal zavřii posluchárnu, kde se sehůze měla konati, a stu- dující vnikli do dvou jiných poslucháren, kde právé konaly se přednášky, a chtěli tam mi schůzi. Když ale professoři i studující tomus opřeli, násilím vnikli do jiné posluchárny, jež byla uzamčena. Rektor povolal k sobě ty dva studenty kteří se nechtěli podrabiti karceru, a ohlásil jim že v takovém připadě nastává vyloučení z uni versity. Ostatní ujali se odsouzených a žádali
13 article
v drobném prodiejit ranní člo o mobě . . . pazh odpolední Ve sillalkách na veukově ranni čísle. Iusera s plati se hotová napřel. Fředpleceni a inserty přijímná zdmini strace v Marinnské ulici č . Tam nacházejí sa též nodakne tlskárna d expedica „Národnieh Lilsta“ Binkoplsy zo novrae-e
Národnieh Lilsta Binkoplsa Marinnský ulice
14 article
edpoledut. . . . . . . . 3
15 article
aby oba rozsudky byly odvolány, sice že na- stane všeobecná stávka po vánočních svátcích. Vyloučení ještě téhož dne připravili se k od- jezdu z Kyjeva. Na nádraží doprovázelo je na 300 studujících obojího pohlaví. V bouřlivých schůzích pokračováno. Všechny schůze konány v budově universitní v době přednášek. Jednoho dne inspektor po přednáškách vyzval nedovo- lenou schůzi, aby se rozešla. Studenti prohlásili, že se nerozejdou, dokud nepřijde rektor, byt naň měli čekati 24 hodin. Inspektor zatimí dal uzavříti všechny vehody do universily, při čemž ale každému, kdo chtěl, bylo volno odejíti, žá- nému však vejíi Tlupa asi 15 studentů se vzdálila, ale z nedlouho vrátili se s posilou. Přinesli zásoby rozličné spíže. Do budovy nebyli vpuštění. Avšak na daný signál ti, kteří byli v budově zavření, vylámali jedna vrata a vpustili kolleky, přinessi proviant a svíčky. Vchod obsadili stráží. Kdyz nastal soumrak, zapálili svíce, hodovali, zpival a lomozili. Universitní úřad neměl žádných pro- středkův, aby ha nepokojné působil. Brzy vylomili dvěře do sousední poslu- chárny, tak že hospodařili už ve dvou. Potom počali rozbijeli okna. Protože výtržnost byl stále hlučnější, byla o ni podána zpráva gen. gubernátoru, jenž poslal do upiversity vojskoa četnictvo s rozkazem, aby všichni výtržnicí byli sepsáni, a ti, kteří by se nechtěli rozejíi, zatčení.
Kyjev
16 article
Okolo 71s hod. vojsko obsadilo všechny vehody do university. Důstojníci odebrali se do poslucháren, obsazených studenty. Studenti při- vítali důstojníky nejprvá krajně nepřátelsky, ale brzy stali se zdvořilejšími, když viděli, že z důstojníky je vojsko. Nieméně prohlásili, že dobrovclně se nerozejdou, dokud nepřijde rektor a nevyslechne jejich požadavky Důstojníci sli to vyřídit rektorovi a prosili ho, aby přišel ke studentům, poněkud již upo- kojeným. Když rektor přišel, jeden ze studentů přednesl mu následující požadavky, na kterých se schůze usnesla: 1. schůze žádá, aby tre- stání karcerem bylo na kyjevské université zru- šeno; 2. žádá, aby vyloučení kollegové byli nazpět přijati do svazku university ; 3. nebude li těmto požadavkům vyhověno, studenti udělaji v lednu všeobecnou obstrukci.
17 article
Rektor jim začal dokazovati, že jejich po- žadavkům vyhověti nemůže, načež ten, který požadavky přednesl, prohlásil, že je spokojen. Na to bylo předsevzato zaznamenání všech při- tomných, jichž bylo 396, mezi nimi jeden z jiné university a jeden již absolvovavšl. (Počet studujícíeh na kyjevské universitě převyšuje 2700). Seznam výtržníků podán byl vládě, jež utvořila zvláštní soud, složený ze zástupců mi- nisterstva osvěty, vojenství, vnitra a práv. Soud v době od 23. prosince do 13. ledna (po nov.) konal 15 porad. V poradách byly přečteny pí- semné obrany obviněných. Rozsudek, vynesený většinou hlasů, zněl: všichni zaznamenaní jsou vinni, odsuzují se k vyloučení z universitya k vojenské službě na rozličné lhůty: 2 na 3 léta, 5 na 2 léta, ostatní na rok. Rozsudek byl oznámen ministru osvěty, jenž rozhodl defini- tivně: rozsudek se potvrzuje, co se týče dvou studentů 1. a 5 st. 2 kategorie. Co se týče 3. kateg., rozsudek potvrzen nad 176 stud.a 209 zmírněn tím způsobem, aby zapsáni byli do kárné knihy a po celou dobu studia zbaveni všech výhod.
18 title
FEUILLETON.
19 article WWINDSOR
WWINDSOR sídlo královny Viktorie. Podává František Vondráček. “) Nad Temží, blízko Londýna, nalezl se pa horek, věc v té krajině řídká, proto nejdříve, ještě za Edvarda Vyznavače usidlili se na něm mniši z Westminsteru. Později místo zalíbilo s králům a klášter změněn v zámek. Zámek pře- stavován, až za Řehoře IV. ustanoven poslední plán rozlehlě budovy, jež dokončena teprv z Viktorie. John Buil vydal na nynější zámek slušnou sumu 900.000 liber, ale vystavěl za to pro avé vládce sídlo tak spanilé, jakým málo který, půnovnik pochlubiti se může. Několik desílek kroků vzhůru — a tu brána, při ni spěšným krakem sem tam chodi dvě gardistů. sálibvýck chlapíků v rudém šatě, s ohromnými medvědicemi na hlavách. Gardisté mne ignoruji. za to za branou velice pozorně prohliží si přl chozího polieista a s očí jej nespoušti. V prvém nádvoří »Lower ward«: před nám gothický chrám sv. Jiři, dále kaple Albertova. na právo, na temeni pahorku, široká, rozložitá bašta »Round-Tower«, nejvyšší bod skupiny domů, kol něhož se tulí skotské domky z čer vených cihel, kladených na způsob prusk v dubové rámy a zdobených dřevěnými orna- menty. Před maleu strážnicí zivají granátnie královští, dále je tu obydli kaplanavo, služeb nictva a různých úřadníkův. S nízko položených oken vyzírá množství květin a dodává přísnému na pohled vzezření zámku útulného rázu.
Vondráček Řehoř Iva Buil svatý . Jiř Temže Londýn Westminster Albertov Round Tower Viktoria
20 article
První návštěva na »Round-Tower«, abyeh odtud přehlédnouti mohl celek. Jako na mohujném kopci sedí ona ploch věž a děli první nádvoří od druhého? Na vě vchází se úzkými dveřmi. Po dlouhém stoupáni konečně plošina a námaha odměněna! Vůkol objimá pohiled dvanáctero hrabství, pohled nádherný. Obzor všecek zdá se být parkem, jímž protéká Temže; pod námi domky městečka tu a lam červené skvrny, to oni věční granát- níci. Na jednom místě, za branou, skvrna větší než jinde a odtud zalétají sem zvuky vojenské hudby.
Round Tower Temže
21 article
*) Ze spisu Kazimierza Chledowskího (bývalého ministra) »Dwie wizyty wr Anglii.« Královská selanka! Všude ticho, klid, n ohromných nádvořích ztrácejí se nemnozí turisté, přede dveřmi královnina obydli dva lokajové s lysýmí hlavami. Nikde intrik, nie neprozrazuje, že tu obydlí císařovny Indie- Přijímacích pokojů i trůnní síně nelzetu spatřiti, kromě několika vzácnějších obrazův anglických mistrů nic tu není zajímavého. Za to chrám sv. Jiři i kaple a mausoleum Albertovo stojí za podívanou. Sv. Jiři jest kapitulní chrám řádu podvazkového a »stally« — stolice rytířu jsou stejně krásny jako ve Westminsteru. Nad každým sedadlem přilby, meče, pra- pory, podivné erby, na stítech malované, do- dávají chóru vážný a originální vzhled. Řad sof the Garter« vtisknul chrámu svoji značku, kam se pohlědne, všude známý řemének na přesku zapjatý; v krásných oknech skvostn malby na skle, vztahující se k dějinám slavného řádu. Vedle oltáře, ve výši nízkého patra má královna svoji zasklenou loži, kde dlivá př pobožnostech. Vycházeje z chóru spatřil jsem tlačicí s turisty ke dveřím postranní kaple a usedave plačíci slečinku. Co to? I nic se nestalo : mladá Angličanka prolévá tu slzy nad hrobem nešťast ného Napoleona, jenž zhynul v zemi Kafrů Přesla kolem mnoha hrobů, kryjících ostatky lidi, jichž osudy byly mnohem smutnější osudu mladého Napoleona a tklivé jeji srdce se ne sevřelo. Napoleon však zbynul v čase nedávném, proto smrt jeho silněji působila na představi vost dívčinu.
Kazimierza svatý . Jiř Albertův Napoleon Anglie Indie Westminster
22 article
Nálrobek je velice ladný. Na sarkofágu z bílého mramoru leží syn cisařovny Eugenie ve vojenské uniformě anglické, úplné podoben znamenitému portraitu, jejž Ganon pod dohledem matky-cisarovny vymaloval. U nohou odhozena přilba a rukavičky, dále orel a známě napo- leonské »N.« Po straně vyryta krásná slova ze závěti princovy, psané 26. února r. 1879 »Je mourrai avec un sentiment de profonde gratitude pour sa Majesté la Reine d'Angleterr et pour le pays ou j'ai recu pendant huit ans une sicordiale hospitalitě«. Z chrámu sv. Jiří možno přejíti starobylou gothiekou chodbou do kaple Albertovy, již krá- lovna Viktorie ke cti manžela svého krásně pře stavěla. Přede dveřmi sloužící v livreji barev králov niných, upřimný starý Francouz, jenž rád by podal co možno mnoho vysvětlení, jen aby vy dělal šiling Do kaple vehází se vždy ve společ nosti několika osob, se vší možnou opatrností s vážností, jako do sanktuaria; jeť kaple jediným svého druhu dílem. Mocná královna, vládnoue všemi možnými prostředky stavěla ji pro uetění muže svého. Stavěla ji s láskou. Dohlédala ku práci každého kousku mosaiky v podlaze, pře- mýšlela o nejdrobnější krasbě v barevném okně rozhodovala o každé architektonické ozdůbce Čeho schopno bylo vytvořiti XIX. stoleli, to tu vytvořeno. Mausoleum Albertovo jest jakýms výstavním dílem dnešní doby a proto velice za- jimavo. Překročili jsme prah a máme dojem, jako bychom se ocitli v jakémsí velikém reliqulár z XV. věku, kde drahokamy zastoupeny jsou mramorem, malachitem, lapisem lazuli atd. Pěisná gothika katolická přeměněna, tu v jakousi golhiku reformovanou, nad níž zavanul již proud renl stický. Klenba v celku gothická, vyloženaje emailovanou mosaikou Salviala z Benátek. Jak by se byla královna Anglie mohla obejiti bez Salviata?
Eugenius Jiří možný Francouz Albertův Albertov Benátky Anglie Majesta le Rein d ' Angleterr
23 article
Chyby v tom není, neboť klenba jest krásna. znáti na ni dobré vlaské vzosy a andilkové, držíe modaiilonky se zástavkami umučení Pa ně as vzpomínkami královnina manželi, jsou vytvořeny podle ladných náčrtův. Na stěnách kolem veliké obrazy z různo- barevného mramoru znázorňují výjevy z Pisma Ty mossiky jsou nejzajimavější. Představte barevnou dřevory tinu, vtisknutou na lesklé jabule mramorové; podklad žlutsvý, vjako ze slonové kosti, tenké linie tvoři obrysy, tažené zelena vými, rudými a růžovými proužky mramorův Kresba dopadne mnohem určitěji. Obr vystíněn toliko několika barvami klidných tónů Ač mosaika jest dílem Vlacha Triquetiho, jest přece jako pro Anglii tvořena, pro zemi, kde rytina dosáhla veliké dokonalosti, pro ono slunce, jež káže všecko viděti v barvách lahodných. Pod každým obrazem medaillon z bílého mramoru práce Durantovy představuje hlavu jednoho z členů královské rodiny, jinde medail- lony s květy a plody, vykládány jsou z přisluš ných kamenův. Mausoleum jest dílem sira Scotta. nejslavnějšího stavitele Anglie poslední doby, Po několikahodinových uměleckých dojmec ráda by se mysl zaujala čímsi reálnějším.
Obr Vlach Triqueti Durantův Scott Anglie
24 article
Zvláště snídaní. Mohla by tu někde býti ho- spoda »U podvazku«, kde Falstaff s paní Hurti- govou spřádal své milostné pletky. Snad se bě- hem času změnila v hotel. Jakýsi podnikavý Angličan snad tu udržuje starou firmu. Tak u-uzujete a ohlížite se po hötelu »U podvazku«. Zdá se však, že památný ten podnik zanik úplně, nezbývá než jíti tam, kam jdou jiní, do jakési novodobé restaurace. Prosím tedy se mnou na oběd do Wind seru a to do zvláště nádherné restaurace. Ne- liší se konečně nijak od podobných ústavů v Londýně, Gargon podává jidelní lístek. Věcně totéž: polévka želvi a úhoči, rostbeef, skopové a telací kotlety, losos, zelenina a »pav«, ne- smrtelný »pay«, cestující s Angličany od točny k točně. Vlno, rozumí se, »elarety, neboť v Anglii červené vino zove se »elaret«, buďsi falšováno v Bordeaux nebo v Londýně.
Hurt Angličan Londýn Anglie Bordeaux
25 article
Polévka úhoři! Třeba se na to podívat. Poručíme si ji . . . Sklamáni k nepopsání. Na talíři pravý maz na stroje, rybí tuk s polovinu pepřem promišený. Po lžičce pochoutky popál jazyk jak po visikátoru. Člověku se zdá, že se sta komediantem a polyká hořicí vatu. K uhašen žáru je třeba vína, ááh! Ale víno ohně ješt přímnožuje, neboť neobyčejně připraveno je lihem. Není jiné pomoci, než chopiti se skleniee vody. Druhé jídlo, losos, výborné; ale na tom má zásluhu moře, ne anglický kuchař, jenž rybu podal tak, jak ji z hrnce vytáhl, ba ani ji ne osolil. Konečně rostbeef, jako maso výtečný ale neslaný, s rovněž neslanou zeleninou, uva- řenou beze vší přípravy. Za náplasť na spálené ponebi v ústech poslouží maso to výborně, nebo ničím již nedráždí. Ale jako pokrm? Leda při- dáte li hořčice. Přinesli moučník, věčně a stále se opaku- jící »pay«. Musí být neobyčejný, neboť Angli- čané proti mně sedící jsou právě nad nímv nadšení. Otec každou chvíli přibírá si z mísy. dokládaje slavně: »very good« a celá rodina. sedmičlenná, sborem dokládá: »Yes!« Postavili i přede mne talíř, překlenutý bi- lým pečeným téstem, jako by zrobeným ze škrobu. Odvážným řezem něčím pokrývku objevuje se — ovařený angrešt. Nie více An- grešt a k tomu hodně kyselý a těsto příliš tvrdé. Misto angreštu bývají nikdy víšně, jahody. švestky neb jiné ovoce. Ale věc vždy tatáž čerstvý kompet v podešpu. Pojídaje několik dní v anglické restaurae
Angl Ye
26 article
hledá člověk toužebně kuchaře Francouze, kde též s největším úžasem natrefí samě Angličany. Nemohl jsem opustiti Windsoru, aniž bych neshlednul královské stáje. Otevírají se teprvo třetí hodině. Ale co neuděláš ze zvědavosti! Třetí odbíjí, otevíraji bránu, nařizují zapsat jmeno do knihy a za průvodce nám dají černě oblečeného štolbu »Račte mluvit německy ?« ptá se cicerone »Ano, mluvím !« »Neboť račte vědět, já jsem Němec !« »Šťastný národ! Všude ho plno ! Odku jste se sem dostal ? »Prosím, protekcí německého následník trůnu. Byl jsem dřive štolbou v Berlině a pře tím ve Vídní. Vídeň je pěkné město, není-l pravda ? »Skutečněle »Vrátím se tam za dva měsíce. Moje sestra jest vychovatelkou ve Vidní, našla mi tam místo v šlechtickém domě. Ti Angličané, pane, ti by brali peníze, ale peníze dávat, to ne. Královna je první lakomec; člověk nic a nic neušetří. A od návštěvníků mnoho nevybereš, prolože tu mnoho se nevidi.« A opravdu není toho mnoho.
Francouz Angličan Němec Berlín Vídeň šlechtický dům
27 article
Ve stáji nejvýš padesát komoňů, ponejvíce prostředních, ve zvláštním oddělení jest malý »Ponny«, pensista, na němž královna jestě ne- dávno jezdila na výlety do hor skotských. Oby- čejně kočáry malované jako košiky, několik eqni- paží historieké ceny — a nie více. Nebylo pro sem chodit. »Vskutku, nestojí za to«, přilakuje Víde ňák, »ale ukážu vám, pane, zámecký park, krá- lovna právě vyjela na projížďku.« Park byl překrásný. Na svahu poborku, obráceném k Temži; ohromná fronta králov- ského paláce vystupuje okázale. Dlouho však nebylo možno se rozhližeti. Přitel Němec obával se blíže přistoupiti, jeť cizím návštěva královské zahrady zapovězena. Měl dobrou předtuchu Vycházeje ze stájí potkal jsem královnu z pro- jiždky se vracející. V odkrytém kočáře, taženém zavalitými siváky, jela černé oblečena, s jakousi paní velmi červené fysiognomie. V druhěm kočáře jelo dvě velmi vážné vy- hližejících gentlemanů. Rudí gardisté vzdali čest, kočáry zmizely za branou — a ulm končila návštéva Windsoru.
Němec Ob Temže