2
masthead
V Praze, v úterý dne 29. ledna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přudplácí se
v Praze v sdministraei
na miěsšn
na čtvrt leta . . . . S R 2
s dvejí donáiškon
na mněste
on
na čtvrti lsta
ve úilialkácht
na měeie . .. . . 2 K Boh
Poštou:
n. . . . . K e
s dvojí zásilkoe
na měsí
keh
na žtvst lek
Praha
5
article
Schönerer triumphans!
Schönerer triumphans!
Prostořeký a neomalený prusofil Jiř
Schönerer vyvedl našim farizeům a zá-
konnikům německo-ústaváckým zase
pěkný kousek. Záleželo jim té chvíle ne-
smírně na tom, aby mu odvedli těch 19
německo-radikálních poslanců, zvolených le-
tos ve zněmčených krajích Čech a přitáhli
je k sobě, ve svůj tábor zněmeckého sou-
ručenství«, které by pak bylo obsahovalo ně-
mecké pokrokáře a velkostatkáře, německé
nacionály a německé radikály, úhrnem tedy
asi 105 poslanců; tato nová »spojená levice
měla znovu šalebně haliti se v togu loyální
státní strany rakouské a milostivě přijati ve
sféru své moci nejen křesťanské sociály a
německé klerikály, ale i — polské kolo
jako pomocné pluky proti nám. »Čechů
vzdor zlomit!« »Čechy osamotitl-
znělo heslo, jímž doufala koterie bar. Chlu-
meckého zfanatisovat a spojit všechny ně-
mecké strany a frakce, čítající na 199 po-
slanců, v jedinou falangu; o ostatních, do
většiny potřebných 30 až 40 hlasů neměli
pánové hrubě starostí: těch jim skytnou Vla-
chové a část polských — charakterů.
Již presentovala »Neue Freie Presse
tuto vysněnou silnou »pracovní většinu« ně-
mecko-polskou za vzteklého láteření na
státu zhoubnou opposici českou — co den
vládě Körbrově na talíři . ..
Pouze jediný malér nesměl se při tom
krásném plánu přihodit: aby těch 19 něme
ckých radikálů z Čech v rozhodné chvíli ne-
připjalo si prušáckou kokardu Schönererovu
a nestrhlo s sebou i štyrské a rakouské na
cionály německé, kteří jsou jim programem
i duchem tak k nerozeznání blízkými . ..
Čecho
Neue Frei
Čechy
Chla
6
article
Než, to se bohda nestane, utěšovali se ně-
meckoústaváčti spekulanti, neboť Schönerer
vyvedl svým zpupným »fermanem« ze dne
17. ledna velikou nemotornost. Diktovalo
v něm jako nějaký paša podmínky německo-
radikálním poslancům zvoleným »na linecký
program«, za kterých přijme je ve svůj »v še-
německý« klub. Nestačila mu ani do-
gmata onoho lineckého programu: »Státní řeč.
žádné vyrovnání s Uhry, vyloučení Haliče
a Dalmacie ze zákonodárství císlajtánského.
antisemitism a antiklerikalism,« nýbrž přičini
k nim diktáty: Poslancům, kteří se chtěji
připojiti ke skupině Schönererově, bude po-
depsati následující revers: »Snažime
se o spojeneckorprávní poměr ně-
meckorakouských zemí (bývalých
částí německého buntu) k říši německe
v ten způsob, aby zachování naší národnosti
bylo trvale zabezpečeno. Proto potí-
ráme každou vládu, která působí
proti tomuto našemu cíli a ne-
můžeme se účastniti projev
loyality do té doby, dokud trvá taková
vládní politika. Očistiti naši národnost od
všeho cizího a tedy také od židovskéh
vlivu a zříci se Ríma, pokládáme za
svou samozřejmou povinnost.« Poslanci, kteří
»ještě« nevyhověli heslu »Pryč od Římal
mohou býti jen hosty všeněmeckého sdružení
»Mohou se německo-radikální poslane
z Čech podrobiti kdy tomuto nesmyslnému
fermanu?« rozkřikli se němečtí pokrokáři na
ručest? »Bylo by možné, aby muži, kteř
drži na svou důstojnost, na své pevné, byt
i radikální, přece rozumné přesvědčení a pře-
devším na své právo sebeurčení, podrobili
se takémuto příkazu a schýlili se pode jho
takové tyranie svědomi a smýšlení?«
A veliká byla radost v ústaváckém
Israeli, když jednatel německo radikálnív
Uhry
Halič
Dalmacie
Čechy
Izrael
Schönererov
7
article
Čechách dr. Tschan, svolávaje za příči-
nou této »revoluční proklamace« Schönere-
rovy sjezd německoradikálních
důvěrníků a poslanců do Podmokel k
dní 27. t. m., zaslal zároveň z Bíliny pe-
prný list světelskému diktáloru tohotc
znění: »Velectěný p. Schönerere! Zdárn
spolupůsobení v jednom klubu může nastati
zajisté jen tehdy, mají li všichni. členové
stejná práva a stejné povinnosti
My zvolení radikální poslanci kandidlovali
jsme na linecký program a byli jsme na
tomto základě zvoleni, máme tudíž plné
právo naležeti k radikálnímu klubu, jenž
bude utvořen. Kdyby pro tento klub bylo
potřebí dalšíchoprograma tickýc
dodatků, mohly by býti usne seny
jen všemi zvoenými radikálním
poslanci, ale nemohly by, být
nařízeny poslancem jednotli-
vým. Moji voliči, pokud se týče důvěrníci,
uložili mi, abych usiloval o utvoření veliké
radikální strany a vkdyby to nebylo možno,
nejdříve jim podal o tom zprávu a vyžádal
si jejich dobré zdání, pokud se týče usne-
sení, ku kterému klubu mám přistoupiti
S věrným německým pozdravem. »Heil!«
»To jest mužné slovo!« plesal všechen
německo-ůstavácký tisk a zároveň důkaz,
jak jsou německo radikální poslanci, sna
krom jediného Wolfa, na bimbašu Schöne-
rera rozezleni a neochotní odevzdati se
v jeho vlek. Od »Reichenberger Zeitungu-
až po Adlerovu »Arbeiter-Zeitung« zmítalo
německo-ústaváckým táborem rozčilení ne-
jistoty vůči nedělnímu sjezdu německých ra
dikálů v Podmoklech: Kdo povolí? A na-
pjetí dosáhlo vrchole, když v předvečen
sjezdu Schönerer pyšné a pevně od-
pověděl Tschanovi, že — nepovolí
zůstane buď divokým, nebo stane se členen
všenémecké skupiny, jejíž členov
podepíšou jeho manifest
Čech
doktor
Tschan
Schöner
Schönerere
Wolf
Schön
Adlerův
Podmokly
Bílina
Reichenberger Zeitung
ArbeiterZeitung
8
article
»Nepodpisujte ! Za živý svět nepodpi
sujte!« zapřísahal ještě v poslední chvíli ně-
mecko-ústavácký tisk těch 19 radikálních
poslanců německých: »Považte ! Německo-
nacionální strana chce vás pozvati do
svazku nově zřizovaného německého souru-
čenství a my očekáváme od vás, že pozvání
to přijmete. Však kdyby S chönere
měl zůstati pánem vaslch duchu
a vaší vůle, kdybyste podepsal
žádané od něho osvědčení, jimž
býste se odřekli rakouskéh
státu, pak by to bylo nemožným
učiněno !«
Tak domlouvala ještě v den sjezdu
podmokelského (27. t. m.) ústavácká » Reichen-
berger Ztg.« německým radikálům, kdežto
ve Vídní Adlerův orgán jizlivě potíral
Schönerera jako lenocha, hlupce a renomistu.
a persifluje jeho »ůkaze, (tak že prý vel
možný pán poroučí a dekretuje straně), pta
se: zdaliž zejtra radikálové ně
mečtí vlezou pode jho, či se opováží
žihadlo Schönererovi vytrhnout ?.
Nuže sjezd německých radikálů se v ne
děli v Podmoklech za účastenství 100 důvěr
níků odbyl a výsledek jeho jest — na-
prostý, sikvělý triumf Schönere-
rův: neboť všech devatenáct ně-
meckoradikálních poslanců
z Čech podepsalo ten Schönere-
rem nadiktovaný revers, vše c
19 německoradikálních poslane
podřídilo se jeho vůdcovství
přísahalo na jeho protirakou
ský všeněmecký program. — B
hyní vychází na jevo, že již před sjezdem
měl Schönerer vlastně vyhráno; neboť z 19
již většina, totiž 12 německých radikálnícl
poslanců s Wolfem, Bareuthrem a Eise
kolbem v čele, byla jeho manifest pode
psala.
Reichen
Adlerův
Schönerer
Schöner
Wolf
Bareuthr
Eis
Vídeň
Podmokly
Čechy
9
article
Jednalo se tedy vlastně jen ještě o pře
mluvení zbývajících sedmi (dra. Tschana
Pachra, Bergra, Kaspra, Kutschra, Schreibra
a Kliemana), nuž a to se již v předběžné
schůzi Wolfovi podařilo. Celá opposice se
sevrkla na to, že nepotřebuji všickni členové
Schönererovy skupiny vysťoupití z katolické
církve, jen když i jako katolíci budou fedro
vati heslo »Pryč od Ríma h
Přijaty jednomyslně tyto dvě reso-
luce: I. »Podepsaných devět poslanců pro
hlašuje, že chtějí dostáti slavně projevené
vůli svých voličův, aby všichni na linecký
program zvolení poslancí svorně postupovali
pročež vyslovuji svůj souhla
s prohlášením, jež pavrhl posla-
nec Schönerer, když tento učinil svů
přístup ku parlamentní skupině od souhlasu
toho závislým, i pokládají za nezbytnou nut
nost, aby zřídil se svazek obsahu-
jící všech 21 německo-radikál-
ních poslancův, aby věci německého
lidu jimi hájené zjednáno bylo důrazu.« Il.
»Zároveň prohlašuje všech 9 podepsaných
poslanců, že hnutí „pryč od Říma“ v tomto
prohlášení (Schönererově) obsažené, po
kládati se má za zaležitost poli-
tieko-národní, t. j. za osvobozen
státní činnosti od vlivu kurie
římské a nikoli za otázku náboženskou.
pročež postavení poslanců ve všeněmeckém
tom svazu nemůže běti činěno závislým na
jich vyznání víry.« Pánové tedy prosí Scho-
nerera, aby je nevyhodil ze dveří proto.
zůstanou-li i na dále katoliky »dle matriky«
Nuž, snad se dá světelský velkokofta uprosit
Dale bylo na sjezdu jednáno o německém
souručensťví
Bergr
Kaspra
Kutschr
Schreibr
Klieman
Wolf
Pánová
Scho
Dale
Řím
Tschan Pachr
Rím h
10
article
»Celkem«, referuje klassicky »Bohemie«
»vysloveno se pro ně, avšak s vylouče
nim německých klerikálů a křesťanských
sociálů, jakožto papežencův. Němečtí nacio-
nálové budou radíkálům vítání, ale za pod
mínky, podrobi-li se jich veden
a odřeknou-li se svatodušního programu
konečně dovoleno milostivě i německým
liberálům — »připojiti se«, ale o nastáva
jících sněmovních volbách mají býti jakožt
židovšti liberálové nemilosrdně potře ni
— Tak vyzněl podmokelský německo-radi
kální sjezd svrchovaným triumfem Schöne
rerovým a dokonalou porážkou německo
ústaváckých naději a plánů.
Schön
Bohemia
11
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 28. ledna.
Ruský list o rakouské krisi.
»HonocT« praví, že volby do říšské rady
vypadly právě tak, jak si vláda nepřála. Nový
parlament bůde arenou živlů navzájem se vy-
lučujících. Pangermanská skupina Wolfova
Schönererova zjevně hlásá připojení Cislajtanie
k Německu a vláda musí k tomu mlčet. Nic-
méně výsledek nynějších voleb může býti Ra-
kousku dobrým pokynem do budouenosti. Škoda
času při podobném zsmiřování« Němcův a Slo-
vanů, jaké prováději ve Vídni! Je třeba po-
mysliti na jině prostředky. Rakousko n
konec bude nuceno obrátiti s
k soustavě federativné, t. j. dát
Čechám s Moravou a Slezskem týz
samostatný život, jako dalo r. 1867
Uhrám.
Tajné spolčení ruských studentů
Podáváme širší výtah z úřadního sdělen
ruské vlády o tajném spolčení studujíefch ně
kterých ruských vysokých škol, čimž doplňujeme
krátkou tolegrafiekou zprávu, uveřejnénou e
kolik tomu dní.
Tajné studentské organisace svolaly tajný
»všestudentský sjezd« do Oděssy na červen
1900. Na sjezd dostavili se delegáti těch orga
nisací a byli v Oděsse zatčeni. Úmyslem jejieh
bylo vypracovati »plán společného postupu všeho
ruského studentstva«. Dokumenty, při zatčenýeh
nalezeně, byly zabaveny. Z nich se poznal
celá tajná organisace, její eíle, počet jejíh
členstva a také další plány, mezi nimi zřízen
ústředního orgánu, který by »všestudentstvoe
řídil. Mezi těmito plány byly také některé proti
zákonné politické, jež byly skrývány před šir
šími kruhy členstva.
Němcův
Praha
Německo
Vídeň
Rakousko
Morava
Slezsko
Uhry
Wolfův Schönererov
12
article
Ačkoli účastníci sjezdu byli zatčeni, po
kusy o provedení programu jevily se od počátku
nynějšího školního roku ve mnohých vyššíeh
ústavech, zvláště na universitě kyjevské. V Ky
jevě počátkem prosince studující konali bout
livou schůzi, kde se usnesli stávkovat, nebudou-
jejich požadavky přijaty. Jitření mezi kyjevským
sludentstvem počalo již v říjnu. Za záminkusi
vzali, že jeden oblibený professor odjel na cesty
a dal se v přednáškách zastupovati svým ne-
oblibeným assistentem. Studenti konali schůz
za schůzi a nedali se upokojiti rektorem, inspek
torem a professory. Inspektor hlavní vinniky
udal soudu universitnímu, jenž dne 14. prosine
vynesl rozsudek nejvýš mírný, jímž 4 hlavn
vinníci odsouzení do karceru na 2—5. dní
kromě toho nékolik studentů bylo na rok zba
veno některých výhod.
Tento rozsudek dal podnět k dalšímu
jitření. Dva studenti, odsouzení do karceru, roz-
hodně prohlásili, že se trestu nepodrobí a hned
po východu z kabinetu inspektorova svolali novou
schůzi na den následující. Inspektor dal zavřii
posluchárnu, kde se sehůze měla konati, a stu-
dující vnikli do dvou jiných poslucháren, kde
právé konaly se přednášky, a chtěli tam mi
schůzi. Když ale professoři i studující tomus
opřeli, násilím vnikli do jiné posluchárny, jež
byla uzamčena.
Rektor povolal k sobě ty dva studenty
kteří se nechtěli podrabiti karceru, a ohlásil jim
že v takovém připadě nastává vyloučení z uni
versity. Ostatní ujali se odsouzených a žádali
13
article
v drobném prodiejit
ranní člo o mobě . . . pazh
odpolední
Ve sillalkách na veukově
ranni čísle.
Iusera s
plati se hotová napřel.
Fředpleceni a inserty přijímná zdmini
strace v Marinnské ulici č .
Tam nacházejí sa též nodakne
tlskárna d expedica „Národnieh Lilsta“
Binkoplsy zo novrae-e
Národnieh Lilsta
Binkoplsa
Marinnský ulice
14
article
edpoledut. . . . . . . . 3
15
article
aby oba rozsudky byly odvolány, sice že na-
stane všeobecná stávka po vánočních svátcích.
Vyloučení ještě téhož dne připravili se k od-
jezdu z Kyjeva. Na nádraží doprovázelo je na
300 studujících obojího pohlaví. V bouřlivých
schůzích pokračováno. Všechny schůze konány
v budově universitní v době přednášek. Jednoho
dne inspektor po přednáškách vyzval nedovo-
lenou schůzi, aby se rozešla. Studenti prohlásili,
že se nerozejdou, dokud nepřijde rektor, byt
naň měli čekati 24 hodin. Inspektor zatimí dal
uzavříti všechny vehody do universily, při čemž
ale každému, kdo chtěl, bylo volno odejíti, žá-
nému však vejíi
Tlupa asi 15 studentů se vzdálila, ale z
nedlouho vrátili se s posilou. Přinesli zásoby
rozličné spíže. Do budovy nebyli vpuštění. Avšak
na daný signál ti, kteří byli v budově zavření,
vylámali jedna vrata a vpustili kolleky, přinessi
proviant a svíčky. Vchod obsadili stráží. Kdyz
nastal soumrak, zapálili svíce, hodovali, zpival
a lomozili. Universitní úřad neměl žádných pro-
středkův, aby ha nepokojné působil.
Brzy vylomili dvěře do sousední poslu-
chárny, tak že hospodařili už ve dvou. Potom
počali rozbijeli okna. Protože výtržnost byl
stále hlučnější, byla o ni podána zpráva gen.
gubernátoru, jenž poslal do upiversity vojskoa
četnictvo s rozkazem, aby všichni výtržnicí byli
sepsáni, a ti, kteří by se nechtěli rozejíi,
zatčení.
Kyjev
16
article
Okolo 71s hod. vojsko obsadilo všechny
vehody do university. Důstojníci odebrali se do
poslucháren, obsazených studenty. Studenti při-
vítali důstojníky nejprvá krajně nepřátelsky, ale
brzy stali se zdvořilejšími, když viděli, že z
důstojníky je vojsko. Nieméně prohlásili, že
dobrovclně se nerozejdou, dokud nepřijde rektor
a nevyslechne jejich požadavky
Důstojníci sli to vyřídit rektorovi a prosili
ho, aby přišel ke studentům, poněkud již upo-
kojeným. Když rektor přišel, jeden ze studentů
přednesl mu následující požadavky, na kterých
se schůze usnesla: 1. schůze žádá, aby tre-
stání karcerem bylo na kyjevské université zru-
šeno; 2. žádá, aby vyloučení kollegové byli
nazpět přijati do svazku university ; 3. nebude li
těmto požadavkům vyhověno, studenti udělaji
v lednu všeobecnou obstrukci.
17
article
Rektor jim začal dokazovati, že jejich po-
žadavkům vyhověti nemůže, načež ten, který
požadavky přednesl, prohlásil, že je spokojen.
Na to bylo předsevzato zaznamenání všech při-
tomných, jichž bylo 396, mezi nimi jeden z
jiné university a jeden již absolvovavšl. (Počet
studujícíeh na kyjevské universitě převyšuje
2700).
Seznam výtržníků podán byl vládě, jež
utvořila zvláštní soud, složený ze zástupců mi-
nisterstva osvěty, vojenství, vnitra a práv. Soud
v době od 23. prosince do 13. ledna (po nov.)
konal 15 porad. V poradách byly přečteny pí-
semné obrany obviněných. Rozsudek, vynesený
většinou hlasů, zněl: všichni zaznamenaní jsou
vinni, odsuzují se k vyloučení z universitya
k vojenské službě na rozličné lhůty: 2 na 3
léta, 5 na 2 léta, ostatní na rok. Rozsudek byl
oznámen ministru osvěty, jenž rozhodl defini-
tivně: rozsudek se potvrzuje, co se týče dvou
studentů 1. a 5 st. 2 kategorie. Co se týče
3. kateg., rozsudek potvrzen nad 176 stud.a
209 zmírněn tím způsobem, aby zapsáni byli
do kárné knihy a po celou dobu studia zbaveni
všech výhod.
19
article
WWINDSOR
WWINDSOR
sídlo královny Viktorie.
Podává František Vondráček. “)
Nad Temží, blízko Londýna, nalezl se pa
horek, věc v té krajině řídká, proto nejdříve,
ještě za Edvarda Vyznavače usidlili se na něm
mniši z Westminsteru. Později místo zalíbilo s
králům a klášter změněn v zámek. Zámek pře-
stavován, až za Řehoře IV. ustanoven poslední
plán rozlehlě budovy, jež dokončena teprv z
Viktorie. John Buil vydal na nynější zámek
slušnou sumu 900.000 liber, ale vystavěl za to
pro avé vládce sídlo tak spanilé, jakým málo
který, půnovnik pochlubiti se může. Několik
desílek kroků vzhůru — a tu brána, při ni
spěšným krakem sem tam chodi dvě gardistů.
sálibvýck chlapíků v rudém šatě, s ohromnými
medvědicemi na hlavách. Gardisté mne ignoruji.
za to za branou velice pozorně prohliží si přl
chozího polieista a s očí jej nespoušti.
V prvém nádvoří »Lower ward«: před nám
gothický chrám sv. Jiři, dále kaple Albertova.
na právo, na temeni pahorku, široká, rozložitá
bašta »Round-Tower«, nejvyšší bod skupiny
domů, kol něhož se tulí skotské domky z čer
vených cihel, kladených na způsob prusk
v dubové rámy a zdobených dřevěnými orna-
menty. Před maleu strážnicí zivají granátnie
královští, dále je tu obydli kaplanavo, služeb
nictva a různých úřadníkův. S nízko položených
oken vyzírá množství květin a dodává přísnému
na pohled vzezření zámku útulného rázu.
Vondráček
Řehoř Iva
Buil
svatý . Jiř
Temže
Londýn
Westminster
Albertov
Round
Tower
Viktoria
20
article
První návštěva na »Round-Tower«, abyeh
odtud přehlédnouti mohl celek.
Jako na mohujném kopci sedí ona ploch
věž a děli první nádvoří od druhého? Na vě
vchází se úzkými dveřmi. Po dlouhém stoupáni
konečně plošina a námaha odměněna! Vůkol
objimá pohiled dvanáctero hrabství, pohled
nádherný. Obzor všecek zdá se být parkem,
jímž protéká Temže; pod námi domky městečka
tu a lam červené skvrny, to oni věční granát-
níci. Na jednom místě, za branou, skvrna větší
než jinde a odtud zalétají sem zvuky vojenské
hudby.
Round
Tower
Temže
21
article
*) Ze spisu Kazimierza Chledowskího (bývalého
ministra) »Dwie wizyty wr Anglii.«
Královská selanka! Všude ticho, klid, n
ohromných nádvořích ztrácejí se nemnozí turisté,
přede dveřmi královnina obydli dva lokajové
s lysýmí hlavami. Nikde intrik, nie neprozrazuje,
že tu obydlí císařovny Indie-
Přijímacích pokojů i trůnní síně nelzetu
spatřiti, kromě několika vzácnějších obrazův
anglických mistrů nic tu není zajímavého. Za to
chrám sv. Jiři i kaple a mausoleum Albertovo
stojí za podívanou. Sv. Jiři jest kapitulní chrám
řádu podvazkového a »stally« — stolice rytířu
jsou stejně krásny jako ve Westminsteru.
Nad každým sedadlem přilby, meče, pra-
pory, podivné erby, na stítech malované, do-
dávají chóru vážný a originální vzhled. Řad
sof the Garter« vtisknul chrámu svoji značku,
kam se pohlědne, všude známý řemének na
přesku zapjatý; v krásných oknech skvostn
malby na skle, vztahující se k dějinám slavného
řádu. Vedle oltáře, ve výši nízkého patra má
královna svoji zasklenou loži, kde dlivá př
pobožnostech.
Vycházeje z chóru spatřil jsem tlačicí s
turisty ke dveřím postranní kaple a usedave
plačíci slečinku. Co to? I nic se nestalo : mladá
Angličanka prolévá tu slzy nad hrobem nešťast
ného Napoleona, jenž zhynul v zemi Kafrů
Přesla kolem mnoha hrobů, kryjících ostatky
lidi, jichž osudy byly mnohem smutnější osudu
mladého Napoleona a tklivé jeji srdce se ne
sevřelo. Napoleon však zbynul v čase nedávném,
proto smrt jeho silněji působila na představi
vost dívčinu.
Kazimierza
svatý . Jiř
Albertův
Napoleon
Anglie
Indie
Westminster
22
article
Nálrobek je velice ladný. Na sarkofágu
z bílého mramoru leží syn cisařovny Eugenie
ve vojenské uniformě anglické, úplné podoben
znamenitému portraitu, jejž Ganon pod dohledem
matky-cisarovny vymaloval. U nohou odhozena
přilba a rukavičky, dále orel a známě napo-
leonské »N.« Po straně vyryta krásná slova ze
závěti princovy, psané 26. února r. 1879
»Je mourrai avec un sentiment de profonde
gratitude pour sa Majesté la Reine d'Angleterr
et pour le pays ou j'ai recu pendant huit ans
une sicordiale hospitalitě«.
Z chrámu sv. Jiří možno přejíti starobylou
gothiekou chodbou do kaple Albertovy, již krá-
lovna Viktorie ke cti manžela svého krásně pře
stavěla.
Přede dveřmi sloužící v livreji barev králov
niných, upřimný starý Francouz, jenž rád by
podal co možno mnoho vysvětlení, jen aby vy
dělal šiling Do kaple vehází se vždy ve společ
nosti několika osob, se vší možnou opatrností
s vážností, jako do sanktuaria; jeť kaple jediným
svého druhu dílem. Mocná královna, vládnoue
všemi možnými prostředky stavěla ji pro uetění
muže svého. Stavěla ji s láskou. Dohlédala ku
práci každého kousku mosaiky v podlaze, pře-
mýšlela o nejdrobnější krasbě v barevném okně
rozhodovala o každé architektonické ozdůbce
Čeho schopno bylo vytvořiti XIX. stoleli, to tu
vytvořeno. Mausoleum Albertovo jest jakýms
výstavním dílem dnešní doby a proto velice za-
jimavo. Překročili jsme prah a máme dojem,
jako bychom se ocitli v jakémsí velikém reliqulár
z XV. věku, kde drahokamy zastoupeny jsou
mramorem, malachitem, lapisem lazuli atd. Pěisná
gothika katolická přeměněna, tu v jakousi golhiku
reformovanou, nad níž zavanul již proud renl
stický. Klenba v celku gothická, vyloženaje
emailovanou mosaikou Salviala z Benátek. Jak
by se byla královna Anglie mohla obejiti bez
Salviata?
Eugenius
Jiří možný
Francouz
Albertův
Albertov
Benátky
Anglie
Majesta le Rein d ' Angleterr
23
article
Chyby v tom není, neboť klenba jest krásna.
znáti na ni dobré vlaské vzosy a andilkové, držíe
modaiilonky se zástavkami umučení Pa ně as
vzpomínkami královnina manželi, jsou vytvořeny
podle ladných náčrtův.
Na stěnách kolem veliké obrazy z různo-
barevného mramoru znázorňují výjevy z Pisma
Ty mossiky jsou nejzajimavější. Představte
barevnou dřevory tinu, vtisknutou na lesklé jabule
mramorové; podklad žlutsvý, vjako ze slonové
kosti, tenké linie tvoři obrysy, tažené zelena
vými, rudými a růžovými proužky mramorův
Kresba dopadne mnohem určitěji. Obr
vystíněn toliko několika barvami klidných tónů
Ač mosaika jest dílem Vlacha Triquetiho, jest
přece jako pro Anglii tvořena, pro zemi, kde
rytina dosáhla veliké dokonalosti, pro ono slunce,
jež káže všecko viděti v barvách lahodných.
Pod každým obrazem medaillon z bílého
mramoru práce Durantovy představuje hlavu
jednoho z členů královské rodiny, jinde medail-
lony s květy a plody, vykládány jsou z přisluš
ných kamenův. Mausoleum jest dílem sira Scotta.
nejslavnějšího stavitele Anglie poslední doby,
Po několikahodinových uměleckých dojmec
ráda by se mysl zaujala čímsi reálnějším.
Obr
Vlach Triqueti
Durantův
Scott
Anglie
24
article
Zvláště snídaní. Mohla by tu někde býti ho-
spoda »U podvazku«, kde Falstaff s paní Hurti-
govou spřádal své milostné pletky. Snad se bě-
hem času změnila v hotel. Jakýsi podnikavý
Angličan snad tu udržuje starou firmu. Tak
u-uzujete a ohlížite se po hötelu »U podvazku«.
Zdá se však, že památný ten podnik zanik
úplně, nezbývá než jíti tam, kam jdou jiní, do
jakési novodobé restaurace.
Prosím tedy se mnou na oběd do Wind
seru a to do zvláště nádherné restaurace. Ne-
liší se konečně nijak od podobných ústavů
v Londýně, Gargon podává jidelní lístek. Věcně
totéž: polévka želvi a úhoči, rostbeef, skopové
a telací kotlety, losos, zelenina a »pav«, ne-
smrtelný »pay«, cestující s Angličany od točny
k točně. Vlno, rozumí se, »elarety, neboť v Anglii
červené vino zove se »elaret«, buďsi falšováno
v Bordeaux nebo v Londýně.
Hurt
Angličan
Londýn
Anglie
Bordeaux
25
article
Polévka úhoři! Třeba se na to podívat.
Poručíme si ji . . . Sklamáni k nepopsání. Na
talíři pravý maz na stroje, rybí tuk s polovinu
pepřem promišený. Po lžičce pochoutky popál
jazyk jak po visikátoru. Člověku se zdá, že se sta
komediantem a polyká hořicí vatu. K uhašen
žáru je třeba vína, ááh! Ale víno ohně ješt
přímnožuje, neboť neobyčejně připraveno je
lihem. Není jiné pomoci, než chopiti se skleniee
vody. Druhé jídlo, losos, výborné; ale na tom
má zásluhu moře, ne anglický kuchař, jenž rybu
podal tak, jak ji z hrnce vytáhl, ba ani ji ne
osolil. Konečně rostbeef, jako maso výtečný
ale neslaný, s rovněž neslanou zeleninou, uva-
řenou beze vší přípravy. Za náplasť na spálené
ponebi v ústech poslouží maso to výborně, nebo
ničím již nedráždí. Ale jako pokrm? Leda při-
dáte li hořčice.
Přinesli moučník, věčně a stále se opaku-
jící »pay«. Musí být neobyčejný, neboť Angli-
čané proti mně sedící jsou právě nad nímv
nadšení. Otec každou chvíli přibírá si z mísy.
dokládaje slavně: »very good« a celá rodina.
sedmičlenná, sborem dokládá: »Yes!«
Postavili i přede mne talíř, překlenutý bi-
lým pečeným téstem, jako by zrobeným ze
škrobu. Odvážným řezem něčím pokrývku
objevuje se — ovařený angrešt. Nie více An-
grešt a k tomu hodně kyselý a těsto příliš tvrdé.
Misto angreštu bývají nikdy víšně, jahody.
švestky neb jiné ovoce. Ale věc vždy tatáž
čerstvý kompet v podešpu.
Pojídaje několik dní v anglické restaurae
Angl
Ye
26
article
hledá člověk toužebně kuchaře Francouze, kde
též s největším úžasem natrefí samě Angličany.
Nemohl jsem opustiti Windsoru, aniž bych
neshlednul královské stáje. Otevírají se teprvo
třetí hodině. Ale co neuděláš ze zvědavosti!
Třetí odbíjí, otevíraji bránu, nařizují zapsat
jmeno do knihy a za průvodce nám dají černě
oblečeného štolbu
»Račte mluvit německy ?« ptá se cicerone
»Ano, mluvím !«
»Neboť račte vědět, já jsem Němec !«
»Šťastný národ! Všude ho plno ! Odku
jste se sem dostal ?
»Prosím, protekcí německého následník
trůnu. Byl jsem dřive štolbou v Berlině a pře
tím ve Vídní. Vídeň je pěkné město, není-l
pravda ?
»Skutečněle
»Vrátím se tam za dva měsíce. Moje sestra
jest vychovatelkou ve Vidní, našla mi tam místo
v šlechtickém domě. Ti Angličané, pane, ti by
brali peníze, ale peníze dávat, to ne. Královna
je první lakomec; člověk nic a nic neušetří.
A od návštěvníků mnoho nevybereš, prolože tu
mnoho se nevidi.«
A opravdu není toho mnoho.
Francouz
Angličan
Němec
Berlín
Vídeň
šlechtický dům
27
article
Ve stáji nejvýš padesát komoňů, ponejvíce
prostředních, ve zvláštním oddělení jest malý
»Ponny«, pensista, na němž královna jestě ne-
dávno jezdila na výlety do hor skotských. Oby-
čejně kočáry malované jako košiky, několik eqni-
paží historieké ceny — a nie více. Nebylo pro
sem chodit.
»Vskutku, nestojí za to«, přilakuje Víde
ňák, »ale ukážu vám, pane, zámecký park, krá-
lovna právě vyjela na projížďku.«
Park byl překrásný. Na svahu poborku,
obráceném k Temži; ohromná fronta králov-
ského paláce vystupuje okázale. Dlouho však
nebylo možno se rozhližeti. Přitel Němec obával
se blíže přistoupiti, jeť cizím návštěva královské
zahrady zapovězena. Měl dobrou předtuchu
Vycházeje ze stájí potkal jsem královnu z pro-
jiždky se vracející. V odkrytém kočáře, taženém
zavalitými siváky, jela černé oblečena, s jakousi
paní velmi červené fysiognomie.
V druhěm kočáře jelo dvě velmi vážné vy-
hližejících gentlemanů. Rudí gardisté vzdali čest,
kočáry zmizely za branou — a ulm končila
návštéva Windsoru.
Němec
Ob
Temže