Strana 4.

Číslo 339.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 1I. prosince 1900

nace provádět, o tom dnes není řeč, ale uvádím, že máme plán finanční i stavební. Pan dr. Podlipný mínil, že by lépe bylo, aby v otázce assanační sestoupila se právnická a finanční ko- mise. Komise ovšem nesměly by dlouho otáleti, ale řečník není pro odročení. Dr. Podlipný polemisuje s p. Vaníčkem, uvádí, že dotyčný zákon byl za předchůdců jeho pracován, zejména ze strany dra. Freunda a že vyhledáváno tu stejné právo. Není správné, že by nebyl zřízen plán technický, finanční. Byly zřízeny oba, ke cti dra. Šolce budiž to konstatováno. Ale tehdy naše síly byly poměrně slabé a jednalo se úzkostlivě, co možno veškeré směry zachovat, aby věc co nejméně finančně stála. Řečník líči celou otázku assanace od její začátku, dokládaje, má-li assanace prosperovat, nutno dostati se přímo k řece; mluví k technickému plánu assanace a bourá-li se tam, nebourá se na zdař Bůh, nýbrž dle určitého plánu. Kdyby se tam domy ne- chaly stát, činže by se sotva od chudiny dostala, ale daně by se přece platit musily. Také finanční plán existoval, bylo počítáno pro jednotlívé období, bylo vypočtěno, co by stála celá assanace, ale nenastalo to, aby hned v I. období se prodávalo. Chyba se stala, nebylo počítáno se všemi okolnostmi a proto nutna náprava. Nejdříve musí se otevříti Mikulášská třída a j. Řečník jest pro podání petice co nejdůraznější. (Potlesk.) Dr. Jeřábek nepopírá promyšlenost plánů assa- načních, ale faktum je, že se ani jeden plán neosvědčil.

Cht 1 jsem navrhovat širší komisi znalců nejen technických, nýbrž i finančních a právnických a možno, že budeme žádat o změnu zákona. Dr. Vlček míní, že všichni pánové jsou pro pro dloužení zákona a nikoli pro změnu. Má-li se umožnit ná- prava, musí tu býti zákon assanační, jinak bychom mohli klidně odepsat 12 mil. kor. a čekat, ať to dopadne jakkoli. Ostatně před vydáním zákona byly ankety a dnes nic nového jsme neslyšeli. Pan Vaníček uvádí, že poukázal na to, co cítí veškero občanstvo a ohražuje se proti poslednímu výroku předřečníka. Př mlouvá se za to, aby se při dalším prová- dění assanace neopakovaly chyby, jež se již staly. Pan Lada diví se ř čem pp. Vaníčka a dr. Jeřábka a tvrdí, že není možna změna assanačního zákona; ostatně možno je zasadit se rationelně o assanaci po prodloužení zákona a řečník prosí p. dra. Jeřábka, aby příliš se do assa- nace nepletl. (Smích.) Pan dr. Vlček ohražuje se osobní poznámkou proti p. Vaníčkovi. Po té magistrátní sekretář p. Knot referoval o ná- vrhu na prodloužení zákona assanačního; návrh p. dra. Je- řábka zamítnut, přijat návrh rady městské; návrh dra. Scharfa odkázán městské radě, Na to p. Březnovský učinil návrh na odročení rokování o rozpočtu na středu. Schůze o 7. hod. več. skončena.

Zprávy denní. Nedělní a sváteční klid v redakcích pražských denních listů. Jest zajímavo, že ži- dovské listy ve Vídni v neděli dne 9. t. m. nevyšly, kdežto v Praze všecky listy kromě »Katolických Listů« a »Pražských úředních novin« vyšly v neděli ráno jako po všedním dnu. Snad by páni majitelé zdejších, znamenitě si stojících listů také mohli svému redakčnímu a tiskárenskému personálu práci ve dny sváteční uspořiti, tím více. ani lonského roku zruše- ním novinového kolku tak mnoho získali, mnozí do- konce i statisíce ročně. * Klerikalismus ve škole. »Radikální Listy« ze dne 6. t. m. ve dlouhém sice, ale dutém úvodníku volají státoprávníky české plačtivou jere- miádou v mohutný a mocný šik a v litý boj na celé čáře za heslo: »Škola budiž prosta všeho vlivu byro- kratismu a klerikalismu.« .Orgán dra. Baxy každého skoro dne hledí »klerikály« štípnouti, ale tentokráte »F« si tam ulevil, jak se patří. »Klerikalismus« po- jmenován »cizopásníkem«, pod nímž škola chřadne Novotu jednu hlásá přítelíček náš ze zelotického tá- bora dra. Baxy: »Kardinální a všemu kleru celého světa společný požadavek: snížení obecného vzdělání, došel v našem školství uzákonění hned školní novellou.« Pisatel ví ovšem více, nežli my.

Pranic se však tomu nedivíme, nebo on i toho se do- pátral, že kaplanům dostává se tajných fermanův a tajemných instrukcí pro získání školy! Plán dobře vypočten. Bombastickým upřílišováním má býti státo- právní národ český vyburcován k tažení proti kleri- kalismu. Ano, my pracujeme pro školu vážně, jako vůbec všechna práce naše jest vážná. Škole ná- rodní dlužno vždy věnovati pozornost co největší; mládež jest jest rozhodnou a směrodatnou pro příští národa. A již nejednou se vším důrazem k tomu jsme poukázali, že velmi mnoho sejde na nábo- žensko-mravné výchově mládeže. a tvrzení to opakovati nepřestaneme, poněvadž skutečný život nás v soudě utvrzuje a posiluje. Nepracujeme pro ulice, ale vážně pracujeme za nejsvě- tější statky národa i vlasti a ve snažení tom nezadrží nás ani prázdný tlach českých státo- právníkův. Víme velmi dobře, že katolická strana, bedlivě bez ustání střežená, ani mezi liberály, ani meri radikály, ani mezi pokrokáři, ani mezi lidovci přátel nemá; ale strany tyto nemají patentu na práci národní, se kterou to myslí strana naše zcela upřímně. A práci tuto jsme si střízlivě rozčlánkovali a článek se článkem jest v úplné shodě; nikde není odporův, nikd není mezer. A jedním takovým člán- kem jest — škola. Z té příčiny všímáme si školy O planém balamucení lidu, že staráme se o snížení obecného vzdělání národa, vůbec ani nemluvíme. Mezí vážnými lidmi něco tak absurdního není vůbec mož- ného; a poněvadž s lidmi, již jsou mente capti, dispu- tace vážná není vůbec možna, ani my s »Rad. Listy« nechceme se potýkati a jim předpotopní jich názory vyvraceti. O zdravém poměru víry a vědy napsány jsou spisy spravedlivými vědátory, před nimiž domý- šlivé »Rad. Listy« musí se kořiti v prachu, jsou-li ještě schopny alespoň poněkud — autokritiky! Sa- pienti sat!

Položení základu k novému prote- stantskému kostelu. V Hrobech bude ve středu položen základní kámen k novému protestantskému kostelu. Pastoři Gurmni a Lumnitzer budou míti slavnostní řeči. Tak se rozšiřuje v Čechách síť pro- testantsko-prušáckých stanic na zkázu Rakouska. * Z městské rady kr. hl. města Prahy. Pan dr. Ed. Baštýř, příslušník staročeské strany radniční, dal mandát svůj jako městský rada vedení své strany k disposici, ježto nesouhlasí s modalitami mezi stranou dra. Friče a stranou staročeskou ujednanými. * Lidové přednášky české university. Dnes, v úterý bude míti 6. přednašku třetího kursu pan prof. dr. Eugen Kadeřávek: „Jak soudí zdravý rozum o mravnosti náboženské a bezbožecké“ v sále Svatováclav- ské záložny. Začátek o půl osmé hod. večerní. * Z oboru stavitelského. Pan František Ko- zák, rodem z Nučic v Čechách podrobil se předepsané zkoušce z pozemkového stavitelství u c. k. místodržitel- ství v Praze a stal se úředně oprávněným stavitelem. * Z české university. Immatrikulace nových stu- dujících konati se bude dne 15. prosince 1900 o 9. hod. ve veliké aule Karolina.

* Přesídlení. Pan JUDr. Melichar, advokáta translator přesidlil se svou advokátní kanceláří ze Spálené ulice do Vladislavovy úl. č. 52-II. * Z kruhů literárních. V krazích literárních dle »Plz. L«, se ujisťuje, že nakladatel Topič koupil časopis »Palaček« a že jej o novém roce zastaví resp. spojí se svým »Švandou dudákem« jako se to loni stalo se »Světozorem« a »Zlatou Prahou«. Vánoční výstava a tržnice českých ob- chodníků v Olomouci. Po příkadě a úspěchu v ji- ných mestech prikročuje k otevření své vánoční výstavya tržnice i české obchodnictvo a živnostnictvo v Olomouci Je to krok plný odvahy, svědčící o sebedůvěře i odborné vyspělosti. Dle četných prih ásek a vykonaných příprav bude to jedna s nejrozsáhlejšíoh a take nejúčelněji zaří- zených tržnic vůbec. Pořadatelé nešetří námahy ani obětí, jen aby mohli podati důkaz o cennosti a solidnosti práce a výrobků svých a zároveň poskytnouti příležitost k na- koupení vánočních dárkůi ostatních potřeb u českých ob- chodníků. Tržníce otevřena bude ve veliké dvoraně Národ- ního domu od 15. do 23. prosince vždy od 8. hod ranní do 8 hod. večerní. Vstup bude ovšem volný. Český lid olomoucký a hlavně uvědomělé, zámožné obce hanácké na Olomoucku i přilehlých okresů zajisté odmění snahya práci vystavovatelů tím, že hromadnými výpravami súčastní se této tržnice.

* Prednáškový cyklns Národopisné společ- nosti českoslovanské. Předposlední přednáška tohoto cyklu shromáždila v pondělí, dne 3. t. m. zase přečetné obecenstvo. Přednášel pan prof. dr. Arnošt Kraus »o lout- kovém divadle« na ákadě hluboké znalosti předmětu, a při tom velice poutavě. Vyčerpav přehledně dějiny loutkového divadla od nejstarších dob a věnovav zejména podrobnou pozornost rozvoji těchto divadel, jakož i divadelních her vůbec v Italii, Francii, Anglii a sousedním Německu, obrátil se v druhé polovici své velezajímavé přednášky k dějinám českého loutkového div dla, kteréž ovšem byly vyslechnuty s největší pozorností. Také jí plnou měrou za- sluhovaly svou podrobností a plastičností, s jakou byly po- dány. Na konci p. prof. Kraus přirozeně dospěl k nynějšímu stavu loutkových divadel u nás, která se objevují proti dobám M Kopeckého v úpadku. A nemůže býti lhostejno, setrvají-li v tom úpadku — naopakz ohledů národní vý. chovy bylo by si přáti, aby nastalo povznesení těch divadel. Měla by se řádné reorganisace loutkoyých divadel uchopiti povolaná organisace, která by opatřovala loutkářům bry, psané skutečnými umělci na základě starých her již oblí- bených. Ukázkou přečetl pan profesor scénu z »Fausta«, zpracovanou nejpřednějším naším básníkem která vzbu- zovala přání, aby celý repertoar našich loutkových divadel byl zpracován tak uměleskou rukou. K neštěstí v hnědouhelných dolech.

Z Vídně, 10. prosince. (T. k.) Jak nedávno oznámeno, nařídil ministr orby baron Call za příčinou nedávné po- hromy na duchcovském dolu „Frůschglück“ komisionelní ohledání v severozápadní české hnedouhelné pánvi se zře- tel m na nebezpečí při tamním dolování. Do komise této, která se 14. prosince t. r. sestoupí u c. k. revírního úřadu v Mostu, povoláni byli následující odborníci: Jako ná- čelník c. k. horní rada Jos. Schardinger z Vídně, jako členové: vrchní inspekční horní rada Vaclav Benda z Prahy, vrchní horní rada dr. Jos. Gattnar a řiditel dolů Bohumír Hüttemann z Mostu vrchní báňský správce n. o. Karel Balling z Prahy, řiditel dolů Jos. Meuerhofer z Polské Ostravy, centr. řiditel n. o. a vrchní horní rada Antonín Rücker z Vídně, prof. na hornické škole, c. k. horní rada Ullrick v Duc cově a řiditel dolů Ludvík Wessely z Mostu. Vedle těchto přizváni byli také pisatel soudního dobrozdání v záležitosti katastrofy na dole „Frischglück“, horní rada a centrální řiditel Vilém Jičinský z Prahy a řiditel dolu Mikuláš Herrmann ze Schwarzbachu. Také zákonnitým zá- stupcům dělnictva bude dána příležitost, aby svoje přání náhledy a stížnosti přednesli.

* Konkurs prohlásil c. k. krajský soud v Kutné Hoře na jmění zemřelého Jos. Cinera, obchodníka smíšeným zbožím v Chotusicích. Stání konají se 16. prosince 1900, 5. a 11. února roku příštího. — C. k. krajský soud v Chru- dimi povolil uvalení konkursu na jmění pozůstalosti Al. Lochmanna, obchodníka v Dašicích. Stání 16. prosince t. r. , 27. ledna a 11. února 1 01. Exekuční dražba továrny. U okresního soudu v Úpici. konala se v pátek dne 7. prosince exekuční dražba „První úpické továrny na spřádání lněné a bavl- něné příze, parní barevna a bělidlo v Úpici“. Koupil ji pan František Procházka, majitel realit v Pelhřimově z 142.500 korun.

* Byl na svém vlastním pohřbu. »Plz, L.« píší: V Bučkovicích byla asi před třemi nedělemi vylo- vena z řeky mrtvola utopence, jenž pokládán byl za po- hřešovaného drohorozeného syna zemřelého bučkovického sedlaře. Matka pohřešovaného i několik př. buzných šli se na utopence podívati a poznali v něm dle svého mínění pohřešovaného mladíka. V den pohřbu objevil se však domněle utopený v obci, i běžel se honem podívati na »svůj“ pohřeb. Jeden známý na něho zvolal: »Pospěš si, Francku, zrovna máš fonus!« * Nebezpečná hra. Sedmnáctiletý učeň Rudolí Hruška z Krnova, zaměstnaný u klempířského mistra Sta- ňury v Opavě, nahříval patronu, která vybuchla a kulka vjela chlapci do břicha. Byl odnešen do nemocnice, kdež brzo na to zemřel. * Nehoda kočího. Včera odpoledne vezl 33letý kočí Vendelín Herz, zaměstnaný u zasílatele Kocourka na Havlíčkově náměstí, ze skladiště nádraží buštěhradské dráhy náklad skleněného zboží a když vyjížděl ze vrat, vrazil vojí do povozu Františka Pecha, který jel právě v tom okamžiku kolem. Vosem Pechovým byl stržen předek povozu Herzova a při tom zároveň byl zadek téhož povo u prudce vržen ku patníku vrat, u něhož Herz stál. Nebohému muži byla vozem rozdrcena noha v koleně, pročež byl ambnlančním vozem odvezen po případné lékařské pomoci do zdejší vše- obecné nemocnice.

* Náhlé úmrtí. V hotelu »Plalejs« na Ferdinan- dově třídě zemřel včera před polednem 28letý úředník Karel Příborský. Mrtvola byla dopravena do patholo- gicko-anatomického ústavu. * Jaký život, taková smrt. V Klikově oběsila se nedávuo tepev 16leta bývala služka Marie Boukalova, která postrkem dopravena byla z Vídně do své domovské obce pro tuláctví a nemravný život. * Na posledním schodě. Václav Gottfried, 17letý učeň u kupce Fr. Vorlíčka ve Schwarzenbergově třídě č. 59 Smíchově, šel včera odpoledne do sklepa a na posledním schodě upadl tak nešťastně, že se zkácel obličejem přímo na kliku a těžce se zranil. Politování hodný hoch, který asi přijde o pravé oko, byl dopraven do zdejší všeobecné ne- mocnice. * Vlastní neopatrností zranil se včera 1!letý syn zedntka František Kabeláč, bydlící u svých rodičů v domě čís. 66 v Nuslích. Chtěl si nůžkama rozříznouti u botky zašmodrchanou šňůrku a trhl jimi tak prudce, že si vrazil jednu špičku do pravého oka. Z nařízení lékař byl zraněný hoch dopraven do zdejší všeobecné nemocnice.

Vyloupená pokladna. Na poštovní úřad v Jí- lovém u Podmokel dostali se zloději a ukradli pokladnu s 1240 kor., načež beze stopy zmizeli. Po pachatelích se patrá Na kusy roztrhán. Ve čtvrtek k 6. hodině ve- černí nesl 11letý školak A. Neumann na trati statní dráhy Ú-tí—Krásné Březno večeři. A při tom při přeskakování kolejí zachycen byl lokomotivou osobního vlaku a na kusy roztrhan — našel strašlivou smrt. Jiná zpráva dí, že si zoufal a sám pod vlak se položil v úmyslu sebevra- žedném. Smrtelný skok. V závodě firmy Liebigovy v Že- lezném Brodě zaměstnaný dělník Jos. Patka ze Semil usnul ve vagoně osobního vlaku, jedoucího ve čtvrtek večer do Semil, a probudil se, když již vlak opět byl z pohybu. Rozespalý dělnik rychle chtěl vyskočiti z vlaku, leč dostal se pod kola vozu, která nebožáku obě nohy pod koleny od těla uřízla. Těžce zraněný dopraven do nemoc- nice, kde druhý den zemřel, zanechav po sobě ženua děcko. * Tragedie lásky. Pokojská Krist. Fialova v Brně vypověděla lasku závoučímu 15. dragounského pluku tam- tež Jos. Hundegrubrovi, což toho tak dojalo, že v neděli přiběhl k ní a vypáliv jí do prsou střelnou ránn — za- střelil ji. Nerozvážný mladík vrátil se pak zpět do ka- sáren, kde ranou z revolveru učinil konec i svému životu dřive, než mu v tom mohlo býti zabráněno Povětrnost. Většinou jasné, místy mlhavé a mra- zivé počasí.

Směs. ** Insolvence. Z Vídně, 10. prosice. (T. k.) Manufakturní firma Kisch Wiese prohlásila in- solvenci. Passiva obnášejí 200 000 korun. ** Poprava. Ze L vova, 10. prosince. (T. k.) Ve dvoře budovy zdejšího zemského trestního soudu popraven byl dnes ve tři čtvrti na 8. hod. ranní 23letý nádenník Theodor Bekievski, kterýž pro zavraždění domovnice a 10letého děvčátka a odsouzen byl k smrti provazem. ** Poprava vraha Northuma. Z Vester- a asu (ve Svédsku), 10. prosince. (T. k.) Mnohonásobný vrah Northum byl dnes dopoledne popraven. Týž ve chvíli, kdy kladl hlavu na špalek, přezpíval několik žalmů. *Opět nové nadělení. Berlínský »Vorwärts« oznamuje, že se jistému Norovi podařilo vynajíti pušku, která co do ženiální konstrukce a nárazu střely tak velice předčí všecky dosavadní, že po skvělých výsledcích zkoušky císař nařídil, aby jedna divise hannoverského armádního sboru byla touto puškou na zkoušku vyzbrojena. Vynález ten přešel před nedávnem v majetek jistého mezinárodního kon- sorcia, v němž se nalézají také Rothschildové a pak také tajný rada Erhardt z Düsseldorfu, v jehož továrnách zbraň ta má býti vyráběna. Tento pan Erhardt sám před nedáv- nem prý vynalezl dělo, které překoná všecky dosavadní systémy. K tomu dovolujeme si podotknouti, že každé další zvýšení účinků pušky nemá více praktické ceny, poněvadž už ani účinek dnešní pušky nedá se z různých příčin vy- užitkovati. Boerové mají mnohem zastaralejší druh zbraní než Angličané a přece těmto tolikrát naklepalig bez ohledu na přesilu.

Sebevraždy v Pešti. V posledních dnech udála se v Pešti celá řada sebevražd. Všeobecné vzrušení způso- bily sebevraždy soudce nejvyššího správního soudu Barne- miezy, pak chovance ludovické akademie Perczela, syna ge- nerálního majora Perczela a posluchače filosofie Viléma Matesiho. Tak prožírá bezbožectví nejvyšší kruhy v Maďarii. Tak zvaná vzdělanost bez Boha nechrání před mravní zká- zou a neskytá žádné mravní opory v útrapách života. Konec pak je — sebevražda, všeobecný úpadek a katastrofa jak jedince, tak celé společnosti lidské. ** Sebevražda tchána Mořice Jokaie. V Pešti spáchal sebevraždu žid Mořic Gross, tchán Jokaiův, který před 2 lety se oženil s jeho doerou. Jokai jest starší o 10