ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 761d5f90-8f13-11dd-9683-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 125, org 13, person 79, work 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 19. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 196.
4 article
Na ranní a večerní listy předpláci se V Praze v administraci: na měsla. na čévrt lsta . . . . 6 K — s dvojt donáškou ne devrt lota . . . . 7 K ez h na měsi Ve fliAlkáchí 2Ka Poštou a měsic. . . . . . na čtvrt lota : . . . 9 K 50 h s dvojí zásilkon na měsle- na čtvrt iota : . . . K
Praha
5 article
ecerní dání. V drobném prodejli ranni čislo o sobě . . za 8h večkrní. r. . . . . za d h Vě fliálkách na venkově: ranní dislo . . . . . . 10h vdčerní . . . . . . . . 5h lnaeráty platí se hotově napřod- Předplacení a inserty přijíma admínistrace v Marinnské ul., B. Tam nacháneji se též redakco, tiskárna a srpodlee „Národních Llstů“ Rukoplay se nevracej
Marinnský ulice národní Llstus
6 article
V Praz e, 19. července.
Praz e
7 article
Četli jsme v ruských novinách článkyo Bulharsku, kde byl tento balkánský stát, jehož sláva a úpadek tak rychle se vystřídaly, při- rovnáván rybářské stařeně ve známé bajce Puškinově, která nebyla spokojena nenadálým štěstím a žádala na zlaté rybce víc a více, až na konec přišla o všechno a zbyly jí jen roz- bité necky. Přirovnání toto je sice velmi lákavé, ale ještě daleko ne správné. Poražené a se všech stran sevřené Bulharsko, ať už jakkoli do- padnou podmínky míru, bude stále ještě větší. než ostatní státy na Balkáně, kromě Rumun- ska. Draho, strašně draho zaplatilo Bulharsko těch 10.000 km2, kterých nechtělo ustoupiti Srbsku. A mělo z čeho dávati. Před válkou Bulharsko mělo skoro 100.000 km?, k tomu přibylo by ještě 50.000 km2, dobytých na Tur- cích, takže by vždy ještě Bulharsko bylo teri- toriálně větší, než Rumunsko, jež má 132.000 km2, a skoro dvakráte tak veliké jako Srbsko. které i s novým územím mělo by asi 84.000 km2. Vezme-li si nyní Rumunsko čtyřhran o Turtukaje po Balčik, ubude tím Bulharům z jich vlastní země asi 5—6000 km3. Kolik zů- stane Bulharům v Makedonii, prozatím těžko předpovídati. Ale o „rozbitých neckách“ bul- harských mluviti nelze.
Puškinův Rumun Bulhar Bulharsko Balkán Srbsko Rumunsko Makedonie km 2 km
8 article
Ovšem, na dlouhá léta je zničen vojenský a politický prestiž Bulharska, a jmenovitě da- lekosáhlé výbojné plány na Balkáně jsou zma- řeny. Ale přes to zůstane Bulharsko stále ještě veličinou, s kterou balkánské státya jmenovitě Srbsko musí počítati. Balkánským státům, které nedovedly bez krvavých sporů rozděliti mezi sebou dobytá území, hrozí nyní nebezpečí s jiné strany. Jako po válce r. 1878 zasahuje do nynějších balkán- ských sporů mezinárodní diplomacie v čele s naším Berchtoldem, který našel novou for- muli pro řešení makedonské otázky, formuli podobnou té, s kterou vystoupil právě před rokem a tak polekal balkánské státy, že spěš- ně se pustily do války s Tureckem, aby zma- řily Berchtoldův plán — autonomii v kra- jích evropského Turecka. Berchtold nyní chce. aby spornému území makedonskému dostalo se autonomního zřízení a hlavním městem autonomní Makedonie aby by Solun.
Berchtold Berchtoldův Bulharsko Balkán Srbsko Turecko Makedonie Soluna
9 article
Toto řešení před krátkou dobou nebyli by vítali ani Srbi, ani Řeci, ani Bulhaři; nyní Bulhaři arci budou rádi, že aspoň takto Ma- kedonie neposílí jich nedávné spojence. Autonomní Makedonie může nás překva- piti ještě jedním nadělením — novým národem slovanským. Jestliže mohly se dělat v Bosně a Hercegovině pokusy s „bosenským“ jazy- kem, proč by se týž pokus nemohl opětovati v Makedonii? Mezi Makedonci je řada lidí. kteří se nepočítají ani k Srbům, ani k Bulha- rům, ale považují se za zvláštní slovanský kmen „Makedono-Slovany“; tvrdí o sobě, že tvořili až do Dušana Silného samostatný stát a národ, že z jich kmeno pocházejí Cyrilla Method, že na Kosovu poli byl účasten jich král Volkašin (Vukašin) jako vasal srbského cara Lazara, že slavný junák srbsko-chorvat- ských písní kralevič Marko je vlastně z rodu makedonského, že tudíž třeba jen tyto tradice obnoviti. V Petrohradě Makedono-Slované právě začali vydávati časopis „Makedonski Golos“. V posledním čísle pouštějí se i do církevní politiky a hrozi, že Makedonci pře- jdou od pravoslaví k uniatství s katolickou církví, nebudou-li jich národní zájmy nále žitě chráněny.
Srb Řek Bulhar Makedonec Srba Dušan Kosův Volkašin Vukašin Slovan Ma Makedonie Boseň a Hercegovina Petrohrad Slovan Makedonski Golos
10 title
Válka mezi spojenci.
11 article Turci u Drinopole.
Turci u Drinopole. Z Caříhradu, 18. července. (K. k.) Ve 12. hodin v noci. Turecká jízda přibyla před Drinopol. Z Londýna, 19. července. („N. Fr. Pr. Diplomatičtí zástupci Turecka ve všech hlav- ních městech prohlašují, že Porta nikdy nepo- mýšlela ani nepočala pokoušeti se o zpětné získání území za pomezní čarou Enos—Midia Opačné zprávy jsou původu bulharského. Mezinárodní komise pro stanovení hranic bulharsko-tureckých. Z Říma, 19. července. (K. k.) „Tribuna píše: Mezinárodní komise k vytýčení turecko- bulharských hranic sejde se příštím tý- dnem v Cařihradě a zahájí nepro- dleně své práce. Všechny velmoci jme- novaly již své zástupce. Plukovník Caputo, zástupce Italie, odjede dnes nebo zítra do Ca- řihradu. Komise musí se rychle chopiti díla. Zahájení prací nemůže zůstati bez významu pro Portu. Čára Enos—Midia byla stanoven konferencí a velmoci nemohou připustiti, aby protokol byl porušován. Všechny velmoci jsou tudíž zajedno v tom, aby za všech okol- ností uloženo bylo Turecku dbát hranic, určených mu jejich pro- střednictvím. Z Říma, 19. července. („N. Fr. Pr.“) Mezi- národní komise pro úpravu bulharsko-ture- ckých hranic sejde se počátkem přístího týdne v Cařihradě. Italský její delegát odjel včeraz Říma a přibude do Cařihradu v úterý. Komise zahájí ihned své práce, aby nebylo žádné po- chybnosti, že usnesení londýnské konference v celku i v podrobnostech zůstanou platna a že turecké vojsko nesmí pohraniční čáru Mi- dia—Enos za žádných okolností překročiti. „Tribuna“ předpovídá pro případ, že by turecká vláda bojovnost armády nezdolala a postup na Drinopol nezastavila, společnou akci velmocí, protože by jinak Rusko zakro- čilo samo.
Turek Port Capout Ruska Drinopol Caříhrad Londýn Francie Turecko Řím Ca Italia
12 article
Akce velmocí pro mír. Z Říma, 19. července. (N. Fr. Pr.) „Tri- buna“ sděluje z Petrohradu: Kabinety ruský. rakousko-uherský a italský jsou v nejčilejších stycích a vyměňují stále telegramy, aby. bude-li třeba, podnikly společnou akci ve prospěch politicko-vojenské rovnováhy mezi balkánskými státy. VIády těchto tr států jsou svorny v tom, že poní- žení Bulharska, jaká zamýšleji Srbsko a Řecko, odporují sprave- dlnosti a měla by neblahý účinek na mir. Makedonie neodvislým státem? Z Paříže, 19. července. Oznamuje se sem z Vídně, že Rakousko-Uhersko má úmysl navrhnouti velmocem, aby Make- donie stala se státem neodvislým, který by se skládal z oněch území, o která se právě na Balkáně vede boj. Solun stala by ce hlavním městem Makedonie. Sly- šení hr. Berchtolda v Išlu bylo věnováno tomuto návrhu, pro který Rumunsko a Bulharsko bylo již získáno. Vyjednávání Řecka s Tureckem. Z Cařihradu, 18. července. (K. k.) V infor- movaných kruzích se proslýchá, že nynější vy- jednávání, vedené v Athénách mezi Tureckem a Řeckem, týká se příštích hranic mezi oběma zeměmí, jichž stanovení naráží následkem po- žadavků Řecka na obtíže. Řecko a trojspolek. Z Berlína. 19. července. V kruzích zdejší balkánské diplomacie jsou přesvědčení, že po- věsti, dle nichž jeví Řecko chuť přiblížiti se
Berchtold Řím Francie Tri Petrohrad Bulharsko Srbsko Řecko Makedonie Paříž Vídeň Rakousko Uhersko Balkán Išlu Rumunsko Turecko Cařihrad Atény Berlín Soluna
13 article
k trojspolku, spočívají na reelním podkladu Řecko musí ovšem největší váhu přirozeně klásti také na dobré poměry k trojdohodě. Ve zmíněných kruzích považuje se pochopitel- ným, že Řecko jako stát neslovanský hledá pro své příští postavení na Balkáně a v Evropě oporu také u trojspolku, ve kterém jsou Slo- vané v menšině. Rumunsko ochotno k míru. Z Berlína, 19. července. „Localanzeiger“ oznamuje z Bukurešti ze dne včerejšího, že rumunský vyslanec v Bělehradě předložil ne- pochybně včera notu, ve které Rumunsko pro- hlašuje, že považuje nynější okamžik za pří- znivý k vyjednávání o mír a že je ochotno se ho súčastniti. Bojovný projev rumunský. Z Bukurešti, 19. července. „Minerva“ uve- řejňuje projev aktivního ministra, který pra- vil: Co nám přinesou dni nejbližší, nemohu po- věděti. Možná, že dojde k vyjasnění, jest však takémožno, ževypukne válka, pro- ti které válka dosavadní byla pou- hou hračkou. Rumunský národ jest pro všechny případy vyzbrojen a má bezpeč- nost, že nebude semu něčeho nedo- stávati, aby ze všeho mohl vyjít vítězně. Nehledáme válku, ale byla nám vnucena. Ranní listy oznamují, že rozhodující kruhy zachovávají zdrželivost o situací. Zpravodajům novin bylo však praveno, že situace jest velmí vážná a že kompensace jsou možné. Dojde-l k zatímnímu míru na základě evropské konfe- rence, která by se však v Bukurešti nekonala. potom bude záviseti další vývoj věcí na tom jak se Rumunsko k této konferenci postaví. Na žádný způsob nepřistoupí rumunská vláda na taktiku vyčkávací nebo slibovací. O schůzce Venízela s Pašíčem. — Naděje n mír dobré.
Minerva Řecko Balkán Evropa Rumunsko Berlín Bukurešť Bělehrad
14 article
Z Vídně, 19. července. „Südslavische Korr.“ dovídá se z Bělehradu: Podle výroku mp. Pašiče o jeho cestě do Skoplje a Niše možno soudit, že naděje na blízký mír jsou dobré. Pašič prohlásil o své schůzce s Veni- zelem, že dopadla uspokojivě a doložil, že zji- štěn naprostý souhlas mezi oběma kabinety. který sahá dále, nežli dohoda, učiněná pouze ad hoc. Mezisrbským a bulharským kabinetem zahájeno přímé vyjed- návání. Tou dobou koná se konversace me- zi Bělehradem a Soflií v příčině míru. Ze spo- lehlivého pramene se sděluje, že konversace ta koná se v Bukurešti. Rumunsko si přeje. aby Bulharsko se dorozumělo s ním a s Ture- ckem, avšak do války Bulharska s Řeckem Srbskem se nechce plésti. Stačí mu, když Bul- harsko do dohody s Rumunskem pojme také dohodu se Srbskem a Řeckem. Venízelos o schůzce s Pašíčem. Z Athén, 18. července. (K. k.) (Agenced Athěnes.) V ministerské radě sdělil minister. předseda Venizelos svoje dojmy, získane při schůzce se srbským minist. předsedou Pa- šičem a prohlásil: V odpovědi na ruské za- kročení vysloví Řecko a Srbsko Rusku svů dík za intervenci a prohlásí, že jak Srbsko, tak i Řecko jsou ochotny vejíti v pří- mé vyjednávání s Bulharskem pro uzavřenímíru. Vyhražujíce si sděliti Bul- harsku podmínky obou spojenců, prohlásív odpovědi, že zodpovědnost za válku spadá n Bulharsko. Venizelos líčil pak skvělý stav ře- cké armády, jejíž nadšení jest nevylíčitelné. Projevy Pašíče a Venizela. — Bude se bojo- vatí dále.
Pašič Venizelos Vídeň Bělehrad Skoplje Niš Vit Bukurešť Rumunsko Bulharsko Řecko Srbsko Atény Rusko Südslavische Korr Izi Bělehrad Agenced Athěne
15 article
Z Paříže, 19. července. Bělehradský zpravodaj „Matinu“ měl včera rozmluvu s Pašičem, který mu prohlásil, že ani Srbsko ani Řecko nepřeje si rozdrcení Bul- harska, že však musí se postarati o to, aby vyloučena byla možnost, že by Bulharsko je náhle přepadlo. Proto dlužno ve válce pokračovati, dokud Bul- haři nepřijdou ke kříži. Venizelos prohlásil spolupracovní- ku „Journalu“, že Řecko a Srbsko jsou svorní ve všech záležitostech, a že budou bojovati proti Bulharsku, doku nebude uzavřen mír trvalý, kte- rý by navždy učinil přítrž bul- harské převaze na Balkáně. Ve- nizelos popřel, že mezí Rumunskem, Řeckem a Srbskem jest nějaká dohoda. Rumunsko jenom proto sáhlo k meči, poněvadž mus stejně jako Řecko a Srbsko zabrániti, aby Bulharsko nenabylo na Balkáně dominuji cího postavení.
Matin Pašič Venizelos Paříž Srbsko Řecko Bulharsko Balkán Rumunsko
16 article
Nový bulharský ministr zahraničních zá- ležitostí. Z Paříže, 19. července. (N. Fr. Pr.) Nový bulharský ministr zahraničních záležitost Genadiev je v Paříži dobře znám. Ab- solvoval zde své studie a žije v přátelském poměru s Pichonem a Clemenceauem, který udržuje častými návštěvami v sekvanské me- tropoli. Také loňského roku dlel delší dobu v Paříži. Genadiev je pro naprosto neodvislost politiky Bulharska. Bulharské loďstvo v Sevastopoli nechce odzbrojiti? Z Berlína, 19. července. Dle petrohradsk zprávy „Localanzeigeru“ vzpírá se velitel bulharského loďstva, uchýlivšího se do Seva- stopolu, tomu, aby děla z bulharského křižá- ku byla dopravena na pevninu a 5 torpédo- vých lodí by bylo odzbrojeno. Ruský vyslane v Sofiji zakročil ve věci té důtklivě u sofij- ské vlády. Bulharští námořní důstojníci prohlá- sili, že požadavku za odzbrojení nemohou vy- hověti, protože Bulharsko války Rumunsku oficiálně nevypovědělo. Bude-li se však v Se- vastopolu na odzbrojení trvati, bulharské lod- stvo opustí válečný přístav.
Pichon Clemenceau Paříž Francie Bulharsko Berlín Seva Rumunsko
17 article
V Sofijí klid. Z Vídně, 19. července. „Südslawische Korr.“ oznamuje úřadně ze Sofije, že jest tam i v celé zemi naprostý klid a pokoj, a že vše- chny pověsti o postrachu v městě jsou vy- myšleny. Rumunsko postupuje v dohodě s Ruskem. Z Paříže, 19. července. „Petit Pari- sienne“ oznamuje z Petrohradu, že Rusko s vzdalo úkolu prostředkovati mezi Srbskem a Bulharskem. Rumunsko jedná v pl- né dohodě s Ruskem. Podmínky pro volnost vojenské akce, které slíbilo Rumun- sko Rusku, nesou se v tom směru, že Ru- munsko se zavázalo po uzavřen míru přistoupiti k balkánskému Rumuní v Bulharsku. Z Bukurešti, 18. července. (K. k. rum.) Oficiosní listy sdělují, že rumunské vojsko po- kračuje v pochodu a obsadilo Vracu, která jest vzdálena 60 km od Sofije. Z Bukurešti, 19. července. (N. Fr. Pr. Zpráva, že rumunské vojsko vtrhne do Sofije. je mylna. Rumunské vojsko postoupí však až k balkánskému pohoří. Obsazení Sofije mohlo by přivoditi události, kte- ré nejsou v úmyslech rumuniské vlády a jež by znesnadnily vyjed- návání o mír. Doprava v Rumunsku. Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Od neděle bude znovuzahájeno paroplavební spojení meri Kystendží a Cařihradem. Odjezd z Kystendže jest v neděli a ve čtvrtek. Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Železniční správa oznamuje, že od pondělka bude na každé
Petit Pari Rumun Vracu Vídeň Rumunsko Rusko Paříž Petrohrad Srbsko Bulharsko Bukurešť Francie Cařihrad Südslawische Korr km
18 article
hlavní trati jezditi denně jeden rychlík. Nákladní vlaky budou jezditi na všech tratích, vyjímaje trat Pitesci-Vereiorova. Z Cařihradu, 19. července. Dle sdělení ru- munské vlády bude rumunská poštovní dopra- va parníková mezi Konstancí a Cařihradem zítra 20. t. m. opět zahájena. Poštovní parníky budou prozatím jezditi dvakráte týdně. Strašné obětí dosavadních bojů. Z Petrohradu, 19. července. („N. W. T.“) V telegramu „Nového Vremene“ z Bč- lehradu odhaduje se počet padlých ve dru- hé balkánské válce na 140.000 osob,z nichž připadá na Bulharsko 70.000, na Srbsko 40.000 a na Řecko 30.000 osob zabitých.
Cařihrad Konstanc Petrohrad Nový Vremen Bč Bulharsko Srbsko Řecko PitesceVereiorův
19 article
Těžká obvinění Bulharů. Z Bělehradu, 18. července. (K. k.) Tisková kan- celář sděluje: Počet ukrutností, páchaných Bulhary na našich raněných vojínech, se množí každým dnem. Velitelé různých sborů uvádějí denně strašlivé příklady. Tisková kancelář vypočítává řadu takových případů a praví ke konci: Cizí do- pisovatelé mohou se přesvědčiti o ukrutnosti a barbarství Bulharů a mohou civilisované Evropě oznámiti plnou pravdu. Zprávy bulharské telegrafní kanceláře o srbských ukrutnostech přicházejí pozdě i když mají býti odplatou za srbské a řecké zprávy o bulharských ukrutnostech na pravdě se zakláda- jící. Po přepadení a vydrancování cizích konsulátů ve Sěru, po známém apelu krále Konstantina na evropské dvory a po řádění bulharské soldatesky v Knjaževci, kde spáchány všechny bestiality, od vražd, paličství a sprznění, až do zehavování ra- něných, což zjištěno bylo zahraničními dopisovateli, je odpověď na bulharské osočování zcela zby- tečnou. Ze Soluna, 18. července. (K. k.) Rakousko- uherský místokonsul Zlatko přibyl sem se svou ro- dinou ze Sěru, aby zařídil nezbytně rychlou pomoe pro rakouské a uherské sbátní příslušníky, připra- vené o veškeren majetek a dal dopraviti do Sěru šatstvo, prádlo, houně a potraviny. Generální kon- sul Král a jeho choť ho v tom co nejhorlivěji pod- porovali. Řeže v Doxatu. Z Athén, 18. července. (K. k.) (Agence d'Athěnes. Konsulové mocností v Kavale byli vy- zváni odebrati se do Doxata, aby se přesvědčil o řežích. Doxato jest úplně pobořeno. Potvrzuje se, že z 3000 obyvatelů bylo 2500 povražděno bulharským vojskem. Pouze 130 lidí nalezlo se v městě na živu.
Bulhar Konstantinos Zlatko Athěnes Doxata Bělehrad Evropa Knjaževec Sěra Doxa Atény Soluna
20 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Císař německý do Londýna. Z Berlína, 19. července. Ve zdejších směrodst- ných kruzich dodává se k londýnské zprávě, že německý císař s císařovnou příštího jara navštíví anglické královské manžele, že tato návštěva je možna. Car Mikuláš v Revalu. Z Petrohradu, 18. července. [Spb. Ag.) Car Mikuláš připlul dnes odpoledne s rodinou na jach- tě „Standart“ do revalského přístavu. Byl příto- men lodním manevrům a střeleckým cvičením. Po nich vrátila se jachta „Standart“ s carskými man- žely a jejich dětmi do standartské rejdy ve fin- ských vodách
Mikuláš Londýn Berlín Reval Petrohrad Aga
21 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Vláda protí zvýšení přirážek a pivní dávce? Již včera večer sdělila „Bohemia“, že místodržitel kníže Thun, vrátiv se z Vídně do Prahy, oznámil v zemském výboru, že vláda chová se k žádosti zemského výboru, aby zemské přirážky byly zvýšeny o 10%% a aby zavedena byla 4korunová pivní dávka, odmi- tavě. A dnešní „Pr. Tagbl.“ oznamuje z Vídně, že usnesení zemského výboru v příčině zvý- šení zemských přirážek a vybírání pivní dáv- ky bylo odepřeno císařské schvále- ní a dokládá k tomu: „Zemský výbor předlo- žil vládě své usnesení k docílení císařské sankce. Považovalo se za pravděnepodobné, že by vláda převzala za to zodpovědnost, po- něvadž Němci souhlas vlády k ote-
Thun Němec Vídeň Praha Bohemia zemský výbor
22 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. „Národopisný Věstník Českoslo- vanský“ (VIII., č. 6) přináší studii dra. Josefa Salaby „Pověst o bílé paní v litera- tuře a v tradicích českého lidu“. Stat Salabova je spolu zajímavým příspěvkem ku po- znání ducha a činnosti Tovaryšstva Ježišova v XVI. a v XVII. století. Dr. Salaba dokazuje totiž, že pověst o bílé paní v rodě Vítkovců (a tím i v Čechách), jak nám je literárně zachována, není rodová, ale umělá, i posthumní, nesena v rukou i rukama Jesuitů, a indirektně výrobkem jesuit- ským (výklady i zprávami o zjevování). Jak byl jesuitský řád pilně účasten na šíření víry v du- chy, která v XVII. století tak hrůzně opanovala, dokládají na př. zápisy pana V. Slavaty: V jed- nom ze svých rukopisných foliantů, zachovaných v archivě jindřichohradeckém, vypráví V. Slavata o známém P. Canisiovi S. J. v Ingolštatě, jak hlasem velikým modlíval se, uzavřen celé hodiny. za osvobození duší. S jiným Jesuitou, specialistou v oboru osvobozování duchů z očistce, seznámil se Slavata osobně. Byl to P. Gladick, který vy- proštění bílé paní spojoval přímo se zničením zámku na Jindřichovu Hradci a proti čemuž Balbín protestoval, řka, že bílá paní je duch dobrý. Gla- dick při svých osvobozovacích funkcích vypouští- val na konci připravenou holubici, která se vzná- šela v kostele nad oltářem a konečně vylétla otevřeným již oknem: a to prý je ta vysvobozená duše z očistce. Konečně byl při jednom takovém úkonu dopaden a usvědčen — z hamižnosti a pot- vodu. A šířiti zprávy i pověsti, které odpovídaly tendenci řádu, jesuité mohli a uměli neobyčejně.
Salaba Salabův doktor Vítkovec V Slavata Canisius Slavata P Gladick Balbín Čechy Ingolštata Jindřichov Hradec
23 article
Jesuitský řád měl v XVI. století výbornou a úspěš- nou organisaci, chromnou čilost. Členové kolejí se stále střídali, stále si dopisovali, půjčovali knihy. oznamovali zprávy, rychle putovali od místak místu. Byly to pravé živé noviny a nejrychlejší své doby. A tak se nějaká látka podivuhodně záhy rozšířila od jednoho konce Evropy k dru- hému za neobyčejně krátký čas: byliť jesuitě praví internationální nositelé. A tak se stalo též s pověstí o bílé paní. Při šíření pověsti té neroz- hodovala ovšem jenom snaha o nové zjevení (du- cha). Pověst měla i poslání politické: šlo o to, společnou rodovoů tradicí dokazovati i příbuz- nost rodovou: Rožmberkové tím způsobem měli mnoho vzácných příbuzných, skutečných i fiktiv- ních. „Rostla jejich genealogie jako lavina. Vzpo- mínáno i vzdálených starých příbuzných, ač ovšem znamenitých — na př. i Habsburků; a tak — tuším, týmž vlivem (jesuitským) — vstoupila bílá paní i do vídeňského hradu, jakožto společný ro- dový duch. Příbuzenství s Habsburky — skrze Petra z Rožemberka a Záviše z Falkenštejna — se na Krumlově vždy dobře pamatovalo. Ani jejich často vítězně nároky na České Budějovice nejsou bez příbuzenských důvodů. Není však tento po- slední genealogický fakt i prostředek jen proje- vem boje o veliké dědictví hasnoucího rodu (ro- žemberského), boje mezi stranou katolickou a pro- testantskou?“ — V ostatním obsahu „Národopis- ného Věstníku“ je: Jiří Horák. Drobné příspěvky národopisné. — Literatura. — Drobné zprávy ná- rodopisné. — Zprávy o museích a společnostecl národopisných. — Povídky Kladské, které sebral Joseí Kubín a komentářem kriticko-bibliografi- ckým provází J. Polívka.
Habsburk Petro Záviš Horák Kubín J Polívka Evropa vídeňský hrad Rožemberk Falkenštejn Krumlov Český Budějovice
24 article
V „Brdském Kraji“ (V. č. 8) uveřejňuje Th. Montanus úvahu „Za uměleckou vý- ehovou“, kterou zakončuje dobrým návrhem jak pracovati k rozšíření umění mezi lidem. „Jest lid náš opravdu tak barbarský, že nemá vkusu Nemá a neměl svého umění? Konstatujeme sku- tečnost, že je měl, dokud města nezničila nejušlech- tilejší lidové cítění umělecké. Schováváme dokla- dy tohoto umění do museí jako mrtvé památky. ač bychom je měli vlastně udržeti při životě, č chráníme banální neumělecký průmysl a souhla- síme se zánikem lidového umění? . . . Pleny, ke- ramiku, kování, nábytek atd. skrýváme v museích jako doklady lepšího života, jichž místo zaujalo bezcenné — jak tu možno štěpovati nové idee? Ne vnášet nové, křísit třeba krásné, jež žilo plným životem; musea musejí propustit zakletou duši u- měleckého vkusu lidového a z krásných vzorů, pří- stupných vytryskne nový život. Za pomocnou akci vzkříšení pokládal bych výstavky lidové práce —
Th Montanus
25 article
ne uzavřené v centrech, nýbrž jdoucí domů na venkov, jako apoštolové lepší doby. Sbírky kras- lic, výšivek, keramiky, obrázky a fotografie lido- vých staveb, ozdob atd., toť atmosféra umělecké- ho cítění lidového, toť most od přírody k vrchol- nému užití námětu z přírody. Určitěji vyslovuji návrh tak, aby uspořádány byly kočovné výstav- ky lidového umění všech oborů a posílány po kraji beze slova výkladu. Jen místní určení, naznačená idea stačí — ostatní domyslí vnímavá duše a snad. řekl bych: jistě zalíbí se umění původem duši blízké a svede k napodobení. Pro výběr opravdu vkusného, krásného a ne nákladného národopisný výzkum slovanský snesl již dosti materiálu, takže provedení neskytalo by valných obtíží. Po pří- pravných výchovných pracích teprve můžeme če- kati, že výstavy umělecké, koncerty, divadla bu- dou míti své návštěvníky a zmizejí nářky, že není porozumění pro umění.“ — „Brdský Kraj dále ob- sahuje: A. Drachovský. V huti Dobřívské. — A. Fafl. Reformací Rokycanská. — J. Hodek, Jak učitelům v Rokycanech v polovině XVIII. věku přidávali a ubírali. — F. Světlík, Poslední cech ro- kycanský. — Č. Knittl, O útvaru kamenouhelném u Vejvanova. — Mozr a Kozák, Hospodářské ná- činí na Rokycansku. — M. Kozák. Pověst o oltá- řích na Žďáře. — Gregorias, Tajemné. — J. Mach. Píseň o ševcích. — Úmrtí. — Směs. — Zprávy spolkové a knihovní. — Literatura.
A Fafl J Hodek F Světlík Knittl Mozr M Kozák J Mach Rokycany Kozák Rokycansko Žďár Gregorias kamenouhelný u Vejvanov
26 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Historky o Lenbachovi. Slavný bavorský malíř Frant. Lenbach vynikal, jak známo, v portre- tování a skoro všichni evropští mocnáři a vý- znamné osobnosti byli jim malovány. Honorář by u něho věcí vedlejší a spokojil se za svou práci mnohem menší odměnou nežli jiní malíři jeho vý- znamu. Hlavní věcí bylo, aby byl modelem nadšen. Za jeho římského pobytu navštívil ho jednou starý pán s neobyčejně krásnou mladou damou. Byl to benátský bankéř Rombo. Lenbach, fascinovaný krásou dívky, přijal návštěvníky tak přátelsky, že ho bankéř pozval, aby je v Benátkách navštívíl. Lenbach pozvání přijal a brzy se u bankéře objevil.
Lenbach František Benátky
27 article
Bylo smluveno, že Lenbach vymaluje Rombovu dceru. Bankéř jako peněžník chtěl míti hned všecko vyjednáno a proto se ptal, co bude portrét stát. „Nicí“ odpověděl Lenbach. Malovati hlavu krásy tak klasické, je radostí a ne praci!“ Bankéř řekl. že tak cenný dar nemůže přijati. Ale Lenbacha urá- žela i jen myšlenka, že by takový obraz měl býti zaplacen a oba tvrdohlavci se rozešli a Lenbach krasavici nemaloval. Za to však, koho maloval ne- rad, od toho si dal hodně zaplatiti a ještě byl k němu nezdvořilý. Zbohatli lidé se k Lenbachovi jen hrnuli, neboť býti malován Lenbachem, zname- nalo „býti uznán“. Kdysi přišel k mistru jistý ber- linský bankéř s otázkou, mnoho-li by stál portrét? Lenbach žádal neobyčejně mnoho. Bankéř se za- razil a řekl: „Ale to je ohromný obnos! Za polo- vinu jsem nedávno koupil vámi malovaný obraz Bismarkův!“ Lenbach odvětil: Možná! Ale malo- vati Bismarka působilo mi potěšení a nebudetesi přece myslit — třeba jste byl, kdo ví, jak pře- svědčen o své ceně — že mi bude stejným potě- šením, malovati i váš obraz?“ = Úpadek dívčí výchovy v Japonsku. Tokij- ské listy vyslovují své politování nad tím, že chodá do škol stále méně japonských dívek, kdežto ná- vštěva hochů za stejných podmínek stále vzrůstá.
Lenbach Rombův Bismarkův Japonsko
28 article
Příčinu prý dlužno hledati v tom, že jisté kruhy jež s neklidem pozorovaly hnutí „rovnocennost obou pohlaví“, pracují nyní na tom, aby poměry byly vráceny do starých kolejí a žena zachována jenom domácnosti. Toho se ovšem dle jejich názoru do- cilí jen zmenšením divčího vzdělání. = život svého dítěte obětoval mílence. Z Říma se oznamuje: Strašný zločin byl odhalen na Sicili u Palerma. Policie našla na poli bezhlavé tělo hocha asi Sletého. Vyšetřováním se zjistilo, že hocha zabil vlastní jeho otec, jistý Antonis Salerno. Byl vdovcem a chtěl se po druhé oženiti, ale jeho milenka prohlásila, že si nikdy nevezme muže který má dítě z prvního manželství. Zmámen vášní k ženě, kterou chtěl získat stůj co stůj. rozhodl se, že se hocha zbaví. Vzal dítě s sebou na pole, nožem mu prořízl krk a hlavu oddělil od (ěla, jež zakopal. Hlavu přinesl milence. Salerno byl zatčen po dlouhém zápase s čotlníky.
Salerno Řím Palermo Salerno
29 article
Nejstarší škarohlíd. V britském museuv Londýně je starý papyrus, pocházející ze třetího tisíciletí před Kristem, jenž obsahuje mudrosloví královského filosofa Ptah-hotefa. Ve sbírce výro- ků je také nejstarší, dosud známá výstraha před ženami. Ve volném překladu zní: Navštěvuješ-li svého přítel uvnitř jeho domu, ať jako pán, bratr, nebo přítel, na každém místě kam přijdeš, střez se přiblížiti se k ženám: opravdu není radnos nimi prodlévati.“ — Ale což to musila býti nenávist k ženám? Neměl filosof spíše na mysli orientálskou horkokrevnost a nebyla výstraha spí- še ohledem k hostiteli? Kdo může nyní vědět, co rodilo se tehdy v hlavě filosofa?
Krist Ptah Londýn
30 article
— Stoletý spisovatel. Je-li vzácností vysoký věk u lidi, kteří duševně nic nebo zcela málo pra- cují, je to skutečným divem u těch, kteří po celý život úsilně vyčerpávali životní elektřinu přemý- šlením a mnohdy i materiálním nedostatkem. Spi- sovatelem, který v poměrné svěžesti dožil 100 let jistě jediný případ nynější doby — je Francouz F. Fertiault, který kdysi na vrcholu své tvorby nebyl jen plodným, hodně čteným básníkem, ale také obratným žurnalistou, jehož zábavné cause- sie o ženách a dětech vyvolaly mnohou veselou chvili. Fertiault přežil všechny, kteří zasedali s ním ve Společnosti francouzských spisovatelů, ač mno- zí byli o kolik desítek mladší. Gautier, Leconte de Lisle. Lemerre, Sully Prudhomme. Catulle Men- děs. Verlaine. Léon Dierx, ti všichni byli jeho bratry v básnictví a všichni ho předešli tam, kde je to snad lepší. Starý pán je prý dosud elegantní a libuje si v krásném okolí. Jeho nádherná pra- covna je zeela moderně zařízena, plna obrazů, knih a sošek a mohla by býti zcela dobře pracovnou básníka třicetiletého. Nescházejí ani návštěvy krásných žen, jež stařičkého básníka obklopují květinami, jedinou jeho vášní, jež zbyla mu z dob mládí. Mladí básníci a spisovatelé k němu přichá- zejí a předčítají mu svá díla. Sleduje směry a tou- hy dnešních dob, obklopuje se mládím, a to jistě má nemalou zásluhu o jeho vysoký věk a duševní svěžest.
Francouz Fertiault Gautier Lecont jít Lisla Sulla Prudhomme Verlain Léon Dierx Catullus Mena