1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 19. července 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administraci:
na měsla.
na čévrt lsta . . . . 6 K —
s dvojt donáškou
ne devrt lota . . . . 7 K ez h
na měsi Ve fliAlkáchí
2Ka
Poštou
a měsic. . . . . .
na čtvrt lota : . . . 9 K 50 h
s dvojí zásilkon
na měsle-
na čtvrt iota : . . . K
Praha
5
article
ecerní
dání.
V drobném prodejli
ranni čislo o sobě . . za 8h
večkrní. r. . . . . za d h
Vě fliálkách na venkově:
ranní dislo . . . . . . 10h
vdčerní . . . . . . . . 5h
lnaeráty
platí se hotově napřod-
Předplacení a inserty přijíma
admínistrace v Marinnské ul., B.
Tam nacháneji se též
redakco, tiskárna a srpodlee
„Národních Llstů“
Rukoplay se nevracej
Marinnský ulice
národní Llstus
6
article
V Praz e, 19. července.
Praz e
7
article
Četli jsme v ruských novinách článkyo
Bulharsku, kde byl tento balkánský stát, jehož
sláva a úpadek tak rychle se vystřídaly, při-
rovnáván rybářské stařeně ve známé bajce
Puškinově, která nebyla spokojena nenadálým
štěstím a žádala na zlaté rybce víc a více, až
na konec přišla o všechno a zbyly jí jen roz-
bité necky.
Přirovnání toto je sice velmi lákavé, ale
ještě daleko ne správné. Poražené a se všech
stran sevřené Bulharsko, ať už jakkoli do-
padnou podmínky míru, bude stále ještě větší.
než ostatní státy na Balkáně, kromě Rumun-
ska. Draho, strašně draho zaplatilo Bulharsko
těch 10.000 km2, kterých nechtělo ustoupiti
Srbsku. A mělo z čeho dávati. Před válkou
Bulharsko mělo skoro 100.000 km?, k tomu
přibylo by ještě 50.000 km2, dobytých na Tur-
cích, takže by vždy ještě Bulharsko bylo teri-
toriálně větší, než Rumunsko, jež má 132.000
km2, a skoro dvakráte tak veliké jako Srbsko.
které i s novým územím mělo by asi 84.000
km2. Vezme-li si nyní Rumunsko čtyřhran o
Turtukaje po Balčik, ubude tím Bulharům z
jich vlastní země asi 5—6000 km3. Kolik zů-
stane Bulharům v Makedonii, prozatím těžko
předpovídati. Ale o „rozbitých neckách“ bul-
harských mluviti nelze.
Puškinův
Rumun
Bulhar
Bulharsko
Balkán
Srbsko
Rumunsko
Makedonie
km 2
km
8
article
Ovšem, na dlouhá léta je zničen vojenský
a politický prestiž Bulharska, a jmenovitě da-
lekosáhlé výbojné plány na Balkáně jsou zma-
řeny. Ale přes to zůstane Bulharsko stále
ještě veličinou, s kterou balkánské státya
jmenovitě Srbsko musí počítati.
Balkánským státům, které nedovedly bez
krvavých sporů rozděliti mezi sebou dobytá
území, hrozí nyní nebezpečí s jiné strany. Jako
po válce r. 1878 zasahuje do nynějších balkán-
ských sporů mezinárodní diplomacie v čele
s naším Berchtoldem, který našel novou for-
muli pro řešení makedonské otázky, formuli
podobnou té, s kterou vystoupil právě před
rokem a tak polekal balkánské státy, že spěš-
ně se pustily do války s Tureckem, aby zma-
řily Berchtoldův plán — autonomii v kra-
jích evropského Turecka. Berchtold nyní chce.
aby spornému území makedonskému dostalo
se autonomního zřízení a hlavním
městem autonomní Makedonie aby by
Solun.
Berchtold
Berchtoldův
Bulharsko
Balkán
Srbsko
Turecko
Makedonie
Soluna
9
article
Toto řešení před krátkou dobou nebyli
by vítali ani Srbi, ani Řeci, ani Bulhaři; nyní
Bulhaři arci budou rádi, že aspoň takto Ma-
kedonie neposílí jich nedávné spojence.
Autonomní Makedonie může nás překva-
piti ještě jedním nadělením — novým národem
slovanským. Jestliže mohly se dělat v Bosně
a Hercegovině pokusy s „bosenským“ jazy-
kem, proč by se týž pokus nemohl opětovati
v Makedonii? Mezi Makedonci je řada lidí.
kteří se nepočítají ani k Srbům, ani k Bulha-
rům, ale považují se za zvláštní slovanský
kmen „Makedono-Slovany“; tvrdí o sobě, že
tvořili až do Dušana Silného samostatný stát
a národ, že z jich kmeno pocházejí Cyrilla
Method, že na Kosovu poli byl účasten jich
král Volkašin (Vukašin) jako vasal srbského
cara Lazara, že slavný junák srbsko-chorvat-
ských písní kralevič Marko je vlastně z rodu
makedonského, že tudíž třeba jen tyto tradice
obnoviti. V Petrohradě Makedono-Slované
právě začali vydávati časopis „Makedonski
Golos“. V posledním čísle pouštějí se i do
církevní politiky a hrozi, že Makedonci pře-
jdou od pravoslaví k uniatství s katolickou
církví, nebudou-li jich národní zájmy nále
žitě chráněny.
Srb
Řek
Bulhar
Makedonec
Srba
Dušan
Kosův
Volkašin
Vukašin
Slovan
Ma
Makedonie
Boseň a Hercegovina
Petrohrad
Slovan
Makedonski Golos
10
title
Válka mezi spojenci.
11
article
Turci u Drinopole.
Turci u Drinopole.
Z Caříhradu, 18. července. (K. k.) Ve
12. hodin v noci. Turecká jízda přibyla
před Drinopol.
Z Londýna, 19. července. („N. Fr. Pr.
Diplomatičtí zástupci Turecka ve všech hlav-
ních městech prohlašují, že Porta nikdy nepo-
mýšlela ani nepočala pokoušeti se o zpětné
získání území za pomezní čarou Enos—Midia
Opačné zprávy jsou původu bulharského.
Mezinárodní komise pro stanovení hranic
bulharsko-tureckých.
Z Říma, 19. července. (K. k.) „Tribuna
píše: Mezinárodní komise k vytýčení turecko-
bulharských hranic sejde se příštím tý-
dnem v Cařihradě a zahájí nepro-
dleně své práce. Všechny velmoci jme-
novaly již své zástupce. Plukovník Caputo,
zástupce Italie, odjede dnes nebo zítra do Ca-
řihradu. Komise musí se rychle chopiti díla.
Zahájení prací nemůže zůstati bez významu
pro Portu. Čára Enos—Midia byla stanoven
konferencí a velmoci nemohou připustiti, aby
protokol byl porušován. Všechny velmoci jsou
tudíž zajedno v tom, aby za všech okol-
ností uloženo bylo Turecku dbát
hranic, určených mu jejich pro-
střednictvím.
Z Říma, 19. července. („N. Fr. Pr.“) Mezi-
národní komise pro úpravu bulharsko-ture-
ckých hranic sejde se počátkem přístího týdne
v Cařihradě. Italský její delegát odjel včeraz
Říma a přibude do Cařihradu v úterý. Komise
zahájí ihned své práce, aby nebylo žádné po-
chybnosti, že usnesení londýnské konference
v celku i v podrobnostech zůstanou platna a
že turecké vojsko nesmí pohraniční čáru Mi-
dia—Enos za žádných okolností překročiti.
„Tribuna“ předpovídá pro případ, že by
turecká vláda bojovnost armády nezdolala a
postup na Drinopol nezastavila, společnou
akci velmocí, protože by jinak Rusko zakro-
čilo samo.
Turek
Port
Capout
Ruska
Drinopol
Caříhrad
Londýn
Francie
Turecko
Řím
Ca
Italia
12
article
Akce velmocí pro mír.
Z Říma, 19. července. (N. Fr. Pr.) „Tri-
buna“ sděluje z Petrohradu: Kabinety ruský.
rakousko-uherský a italský jsou v nejčilejších
stycích a vyměňují stále telegramy, aby.
bude-li třeba, podnikly společnou akci ve
prospěch politicko-vojenské rovnováhy mezi
balkánskými státy. VIády těchto tr
států jsou svorny v tom, že poní-
žení Bulharska, jaká zamýšleji
Srbsko a Řecko, odporují sprave-
dlnosti a měla by neblahý účinek
na mir.
Makedonie neodvislým státem?
Z Paříže, 19. července. Oznamuje se
sem z Vídně, že Rakousko-Uhersko má
úmysl navrhnouti velmocem, aby Make-
donie stala se státem neodvislým, který
by se skládal z oněch území, o která se
právě na Balkáně vede boj. Solun stala
by ce hlavním městem Makedonie. Sly-
šení hr. Berchtolda v Išlu bylo věnováno
tomuto návrhu, pro který Rumunsko a
Bulharsko bylo již získáno.
Vyjednávání Řecka s Tureckem.
Z Cařihradu, 18. července. (K. k.) V infor-
movaných kruzích se proslýchá, že nynější vy-
jednávání, vedené v Athénách mezi Tureckem
a Řeckem, týká se příštích hranic mezi oběma
zeměmí, jichž stanovení naráží následkem po-
žadavků Řecka na obtíže.
Řecko a trojspolek.
Z Berlína. 19. července. V kruzích zdejší
balkánské diplomacie jsou přesvědčení, že po-
věsti, dle nichž jeví Řecko chuť přiblížiti se
Berchtold
Řím
Francie
Tri
Petrohrad
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Makedonie
Paříž
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Balkán
Išlu
Rumunsko
Turecko
Cařihrad
Atény
Berlín
Soluna
13
article
k trojspolku, spočívají na reelním podkladu
Řecko musí ovšem největší váhu přirozeně
klásti také na dobré poměry k trojdohodě.
Ve zmíněných kruzích považuje se pochopitel-
ným, že Řecko jako stát neslovanský hledá pro
své příští postavení na Balkáně a v Evropě
oporu také u trojspolku, ve kterém jsou Slo-
vané v menšině.
Rumunsko ochotno k míru.
Z Berlína, 19. července. „Localanzeiger“
oznamuje z Bukurešti ze dne včerejšího, že
rumunský vyslanec v Bělehradě předložil ne-
pochybně včera notu, ve které Rumunsko pro-
hlašuje, že považuje nynější okamžik za pří-
znivý k vyjednávání o mír a že je ochotno
se ho súčastniti.
Bojovný projev rumunský.
Z Bukurešti, 19. července. „Minerva“ uve-
řejňuje projev aktivního ministra, který pra-
vil: Co nám přinesou dni nejbližší, nemohu po-
věděti. Možná, že dojde k vyjasnění, jest však
takémožno, ževypukne válka, pro-
ti které válka dosavadní byla pou-
hou hračkou. Rumunský národ jest pro
všechny případy vyzbrojen a má bezpeč-
nost, že nebude semu něčeho nedo-
stávati, aby ze všeho mohl vyjít
vítězně. Nehledáme válku, ale byla nám
vnucena.
Ranní listy oznamují, že rozhodující kruhy
zachovávají zdrželivost o situací. Zpravodajům
novin bylo však praveno, že situace jest velmí
vážná a že kompensace jsou možné. Dojde-l
k zatímnímu míru na základě evropské konfe-
rence, která by se však v Bukurešti nekonala.
potom bude záviseti další vývoj věcí na tom
jak se Rumunsko k této konferenci postaví.
Na žádný způsob nepřistoupí rumunská vláda
na taktiku vyčkávací nebo slibovací.
O schůzce Venízela s Pašíčem. — Naděje n
mír dobré.
Minerva
Řecko
Balkán
Evropa
Rumunsko
Berlín
Bukurešť
Bělehrad
14
article
Z Vídně, 19. července. „Südslavische
Korr.“ dovídá se z Bělehradu: Podle výroku
mp. Pašiče o jeho cestě do Skoplje a Niše
možno soudit, že naděje na blízký mír jsou
dobré. Pašič prohlásil o své schůzce s Veni-
zelem, že dopadla uspokojivě a doložil, že zji-
štěn naprostý souhlas mezi oběma kabinety.
který sahá dále, nežli dohoda, učiněná pouze
ad hoc. Mezisrbským a bulharským
kabinetem zahájeno přímé vyjed-
návání. Tou dobou koná se konversace me-
zi Bělehradem a Soflií v příčině míru. Ze spo-
lehlivého pramene se sděluje, že konversace
ta koná se v Bukurešti. Rumunsko si přeje.
aby Bulharsko se dorozumělo s ním a s Ture-
ckem, avšak do války Bulharska s Řeckem
Srbskem se nechce plésti. Stačí mu, když Bul-
harsko do dohody s Rumunskem pojme také
dohodu se Srbskem a Řeckem.
Venízelos o schůzce s Pašíčem.
Z Athén, 18. července. (K. k.) (Agenced
Athěnes.) V ministerské radě sdělil minister.
předseda Venizelos svoje dojmy, získane
při schůzce se srbským minist. předsedou Pa-
šičem a prohlásil: V odpovědi na ruské za-
kročení vysloví Řecko a Srbsko Rusku svů
dík za intervenci a prohlásí, že jak Srbsko,
tak i Řecko jsou ochotny vejíti v pří-
mé vyjednávání s Bulharskem pro
uzavřenímíru. Vyhražujíce si sděliti Bul-
harsku podmínky obou spojenců, prohlásív
odpovědi, že zodpovědnost za válku spadá n
Bulharsko. Venizelos líčil pak skvělý stav ře-
cké armády, jejíž nadšení jest nevylíčitelné.
Projevy Pašíče a Venizela. — Bude se bojo-
vatí dále.
Pašič
Venizelos
Vídeň
Bělehrad
Skoplje
Niš
Vit
Bukurešť
Rumunsko
Bulharsko
Řecko
Srbsko
Atény
Rusko
Südslavische Korr
Izi Bělehrad
Agenced Athěne
15
article
Z Paříže, 19. července. Bělehradský
zpravodaj „Matinu“ měl včera rozmluvu
s Pašičem, který mu prohlásil, že ani
Srbsko ani Řecko nepřeje si rozdrcení Bul-
harska, že však musí se postarati o to, aby
vyloučena byla možnost, že by Bulharsko
je náhle přepadlo. Proto dlužno ve
válce pokračovati, dokud Bul-
haři nepřijdou ke kříži.
Venizelos prohlásil spolupracovní-
ku „Journalu“, že Řecko a Srbsko jsou
svorní ve všech záležitostech, a že budou
bojovati proti Bulharsku, doku
nebude uzavřen mír trvalý, kte-
rý by navždy učinil přítrž bul-
harské převaze na Balkáně. Ve-
nizelos popřel, že mezí Rumunskem, Řeckem
a Srbskem jest nějaká dohoda. Rumunsko
jenom proto sáhlo k meči, poněvadž mus
stejně jako Řecko a Srbsko zabrániti, aby
Bulharsko nenabylo na Balkáně dominuji
cího postavení.
Matin
Pašič
Venizelos
Paříž
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Balkán
Rumunsko
16
article
Nový bulharský ministr zahraničních zá-
ležitostí.
Z Paříže, 19. července. (N. Fr. Pr.) Nový
bulharský ministr zahraničních záležitost
Genadiev je v Paříži dobře znám. Ab-
solvoval zde své studie a žije v přátelském
poměru s Pichonem a Clemenceauem, který
udržuje častými návštěvami v sekvanské me-
tropoli. Také loňského roku dlel delší dobu
v Paříži. Genadiev je pro naprosto
neodvislost politiky Bulharska.
Bulharské loďstvo v Sevastopoli nechce
odzbrojiti?
Z Berlína, 19. července. Dle petrohradsk
zprávy „Localanzeigeru“ vzpírá se velitel
bulharského loďstva, uchýlivšího se do Seva-
stopolu, tomu, aby děla z bulharského křižá-
ku byla dopravena na pevninu a 5 torpédo-
vých lodí by bylo odzbrojeno. Ruský vyslane
v Sofiji zakročil ve věci té důtklivě u sofij-
ské vlády. Bulharští námořní důstojníci prohlá-
sili, že požadavku za odzbrojení nemohou vy-
hověti, protože Bulharsko války Rumunsku
oficiálně nevypovědělo. Bude-li se však v Se-
vastopolu na odzbrojení trvati, bulharské lod-
stvo opustí válečný přístav.
Pichon
Clemenceau
Paříž
Francie
Bulharsko
Berlín
Seva
Rumunsko
17
article
V Sofijí klid.
Z Vídně, 19. července. „Südslawische
Korr.“ oznamuje úřadně ze Sofije, že jest tam
i v celé zemi naprostý klid a pokoj, a že vše-
chny pověsti o postrachu v městě jsou vy-
myšleny.
Rumunsko postupuje v dohodě s Ruskem.
Z Paříže, 19. července. „Petit Pari-
sienne“ oznamuje z Petrohradu, že Rusko s
vzdalo úkolu prostředkovati mezi Srbskem
a Bulharskem. Rumunsko jedná v pl-
né dohodě s Ruskem. Podmínky pro
volnost vojenské akce, které slíbilo Rumun-
sko Rusku, nesou se v tom směru, že Ru-
munsko se zavázalo po uzavřen
míru přistoupiti k balkánskému
Rumuní v Bulharsku.
Z Bukurešti, 18. července. (K. k. rum.)
Oficiosní listy sdělují, že rumunské vojsko po-
kračuje v pochodu a obsadilo Vracu, která
jest vzdálena 60 km od Sofije.
Z Bukurešti, 19. července. (N. Fr. Pr.
Zpráva, že rumunské vojsko vtrhne do Sofije.
je mylna. Rumunské vojsko postoupí však až
k balkánskému pohoří. Obsazení Sofije
mohlo by přivoditi události, kte-
ré nejsou v úmyslech rumuniské
vlády a jež by znesnadnily vyjed-
návání o mír.
Doprava v Rumunsku.
Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Od neděle
bude znovuzahájeno paroplavební spojení meri
Kystendží a Cařihradem. Odjezd z Kystendže jest
v neděli a ve čtvrtek.
Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Železniční
správa oznamuje, že od pondělka bude na každé
Petit Pari
Rumun
Vracu
Vídeň
Rumunsko
Rusko
Paříž
Petrohrad
Srbsko
Bulharsko
Bukurešť
Francie
Cařihrad
Südslawische Korr
km
18
article
hlavní trati jezditi denně jeden rychlík. Nákladní
vlaky budou jezditi na všech tratích, vyjímaje trat
Pitesci-Vereiorova.
Z Cařihradu, 19. července. Dle sdělení ru-
munské vlády bude rumunská poštovní dopra-
va parníková mezi Konstancí a Cařihradem
zítra 20. t. m. opět zahájena. Poštovní parníky
budou prozatím jezditi dvakráte týdně.
Strašné obětí dosavadních bojů.
Z Petrohradu, 19. července. („N. W.
T.“) V telegramu „Nového Vremene“ z Bč-
lehradu odhaduje se počet padlých ve dru-
hé balkánské válce na 140.000 osob,z
nichž připadá na Bulharsko 70.000, na
Srbsko 40.000 a na Řecko 30.000 osob
zabitých.
Cařihrad
Konstanc
Petrohrad
Nový Vremen
Bč
Bulharsko
Srbsko
Řecko
PitesceVereiorův
19
article
Těžká obvinění Bulharů.
Z Bělehradu, 18. července. (K. k.) Tisková kan-
celář sděluje: Počet ukrutností, páchaných Bulhary
na našich raněných vojínech, se množí každým
dnem. Velitelé různých sborů uvádějí denně
strašlivé příklady. Tisková kancelář vypočítává
řadu takových případů a praví ke konci: Cizí do-
pisovatelé mohou se přesvědčiti o ukrutnosti a
barbarství Bulharů a mohou civilisované Evropě
oznámiti plnou pravdu. Zprávy bulharské telegrafní
kanceláře o srbských ukrutnostech přicházejí pozdě
i když mají býti odplatou za srbské a řecké zprávy
o bulharských ukrutnostech na pravdě se zakláda-
jící. Po přepadení a vydrancování cizích konsulátů
ve Sěru, po známém apelu krále Konstantina na
evropské dvory a po řádění bulharské soldatesky
v Knjaževci, kde spáchány všechny bestiality, od
vražd, paličství a sprznění, až do zehavování ra-
něných, což zjištěno bylo zahraničními dopisovateli,
je odpověď na bulharské osočování zcela zby-
tečnou.
Ze Soluna, 18. července. (K. k.) Rakousko-
uherský místokonsul Zlatko přibyl sem se svou ro-
dinou ze Sěru, aby zařídil nezbytně rychlou pomoe
pro rakouské a uherské sbátní příslušníky, připra-
vené o veškeren majetek a dal dopraviti do Sěru
šatstvo, prádlo, houně a potraviny. Generální kon-
sul Král a jeho choť ho v tom co nejhorlivěji pod-
porovali.
Řeže v Doxatu.
Z Athén, 18. července. (K. k.) (Agence
d'Athěnes. Konsulové mocností v Kavale byli vy-
zváni odebrati se do Doxata, aby se přesvědčil
o řežích. Doxato jest úplně pobořeno. Potvrzuje
se, že z 3000 obyvatelů bylo 2500 povražděno
bulharským vojskem. Pouze 130 lidí nalezlo se
v městě na živu.
Bulhar
Konstantinos
Zlatko
Athěnes
Doxata
Bělehrad
Evropa
Knjaževec
Sěra
Doxa
Atény
Soluna
20
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Císař německý do Londýna.
Z Berlína, 19. července. Ve zdejších směrodst-
ných kruzich dodává se k londýnské zprávě, že
německý císař s císařovnou příštího jara navštíví
anglické královské manžele, že tato návštěva je
možna.
Car Mikuláš v Revalu.
Z Petrohradu, 18. července. [Spb. Ag.) Car
Mikuláš připlul dnes odpoledne s rodinou na jach-
tě „Standart“ do revalského přístavu. Byl příto-
men lodním manevrům a střeleckým cvičením. Po
nich vrátila se jachta „Standart“ s carskými man-
žely a jejich dětmi do standartské rejdy ve fin-
ských vodách
Mikuláš
Londýn
Berlín
Reval
Petrohrad
Aga
21
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Vláda protí zvýšení přirážek a pivní dávce?
Již včera večer sdělila „Bohemia“, že
místodržitel kníže Thun, vrátiv se z Vídně do
Prahy, oznámil v zemském výboru, že vláda
chová se k žádosti zemského výboru, aby
zemské přirážky byly zvýšeny o 10%% a aby
zavedena byla 4korunová pivní dávka, odmi-
tavě. A dnešní „Pr. Tagbl.“ oznamuje z Vídně,
že usnesení zemského výboru v příčině zvý-
šení zemských přirážek a vybírání pivní dáv-
ky bylo odepřeno císařské schvále-
ní a dokládá k tomu: „Zemský výbor předlo-
žil vládě své usnesení k docílení císařské
sankce. Považovalo se za pravděnepodobné,
že by vláda převzala za to zodpovědnost, po-
něvadž Němci souhlas vlády k ote-
Thun
Němec
Vídeň
Praha
Bohemia
zemský výbor
22
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Národopisný Věstník Českoslo-
vanský“ (VIII., č. 6) přináší studii dra. Josefa
Salaby „Pověst o bílé paní v litera-
tuře a v tradicích českého lidu“. Stat
Salabova je spolu zajímavým příspěvkem ku po-
znání ducha a činnosti Tovaryšstva Ježišova v
XVI. a v XVII. století. Dr. Salaba dokazuje totiž,
že pověst o bílé paní v rodě Vítkovců (a tím i v
Čechách), jak nám je literárně zachována, není
rodová, ale umělá, i posthumní, nesena v rukou
i rukama Jesuitů, a indirektně výrobkem jesuit-
ským (výklady i zprávami o zjevování). Jak byl
jesuitský řád pilně účasten na šíření víry v du-
chy, která v XVII. století tak hrůzně opanovala,
dokládají na př. zápisy pana V. Slavaty: V jed-
nom ze svých rukopisných foliantů, zachovaných
v archivě jindřichohradeckém, vypráví V. Slavata
o známém P. Canisiovi S. J. v Ingolštatě, jak
hlasem velikým modlíval se, uzavřen celé hodiny.
za osvobození duší. S jiným Jesuitou, specialistou
v oboru osvobozování duchů z očistce, seznámil
se Slavata osobně. Byl to P. Gladick, který vy-
proštění bílé paní spojoval přímo se zničením
zámku na Jindřichovu Hradci a proti čemuž Balbín
protestoval, řka, že bílá paní je duch dobrý. Gla-
dick při svých osvobozovacích funkcích vypouští-
val na konci připravenou holubici, která se vzná-
šela v kostele nad oltářem a konečně vylétla
otevřeným již oknem: a to prý je ta vysvobozená
duše z očistce. Konečně byl při jednom takovém
úkonu dopaden a usvědčen — z hamižnosti a pot-
vodu. A šířiti zprávy i pověsti, které odpovídaly
tendenci řádu, jesuité mohli a uměli neobyčejně.
Salaba
Salabův
doktor
Vítkovec
V Slavata
Canisius
Slavata
P Gladick
Balbín
Čechy
Ingolštata
Jindřichov Hradec
23
article
Jesuitský řád měl v XVI. století výbornou a úspěš-
nou organisaci, chromnou čilost. Členové kolejí se
stále střídali, stále si dopisovali, půjčovali knihy.
oznamovali zprávy, rychle putovali od místak
místu. Byly to pravé živé noviny a nejrychlejší
své doby. A tak se nějaká látka podivuhodně
záhy rozšířila od jednoho konce Evropy k dru-
hému za neobyčejně krátký čas: byliť jesuitě
praví internationální nositelé. A tak se stalo též
s pověstí o bílé paní. Při šíření pověsti té neroz-
hodovala ovšem jenom snaha o nové zjevení (du-
cha). Pověst měla i poslání politické: šlo o to,
společnou rodovoů tradicí dokazovati i příbuz-
nost rodovou: Rožmberkové tím způsobem měli
mnoho vzácných příbuzných, skutečných i fiktiv-
ních. „Rostla jejich genealogie jako lavina. Vzpo-
mínáno i vzdálených starých příbuzných, ač ovšem
znamenitých — na př. i Habsburků; a tak —
tuším, týmž vlivem (jesuitským) — vstoupila bílá
paní i do vídeňského hradu, jakožto společný ro-
dový duch. Příbuzenství s Habsburky — skrze
Petra z Rožemberka a Záviše z Falkenštejna —
se na Krumlově vždy dobře pamatovalo. Ani jejich
často vítězně nároky na České Budějovice nejsou
bez příbuzenských důvodů. Není však tento po-
slední genealogický fakt i prostředek jen proje-
vem boje o veliké dědictví hasnoucího rodu (ro-
žemberského), boje mezi stranou katolickou a pro-
testantskou?“ — V ostatním obsahu „Národopis-
ného Věstníku“ je: Jiří Horák. Drobné příspěvky
národopisné. — Literatura. — Drobné zprávy ná-
rodopisné. — Zprávy o museích a společnostecl
národopisných. — Povídky Kladské, které sebral
Joseí Kubín a komentářem kriticko-bibliografi-
ckým provází J. Polívka.
Habsburk
Petro
Záviš
Horák
Kubín
J Polívka
Evropa
vídeňský hrad
Rožemberk
Falkenštejn
Krumlov
Český Budějovice
24
article
V „Brdském Kraji“ (V. č. 8) uveřejňuje
Th. Montanus úvahu „Za uměleckou vý-
ehovou“, kterou zakončuje dobrým návrhem
jak pracovati k rozšíření umění mezi lidem. „Jest
lid náš opravdu tak barbarský, že nemá vkusu
Nemá a neměl svého umění? Konstatujeme sku-
tečnost, že je měl, dokud města nezničila nejušlech-
tilejší lidové cítění umělecké. Schováváme dokla-
dy tohoto umění do museí jako mrtvé památky.
ač bychom je měli vlastně udržeti při životě, č
chráníme banální neumělecký průmysl a souhla-
síme se zánikem lidového umění? . . . Pleny, ke-
ramiku, kování, nábytek atd. skrýváme v museích
jako doklady lepšího života, jichž místo zaujalo
bezcenné — jak tu možno štěpovati nové idee?
Ne vnášet nové, křísit třeba krásné, jež žilo plným
životem; musea musejí propustit zakletou duši u-
měleckého vkusu lidového a z krásných vzorů, pří-
stupných vytryskne nový život. Za pomocnou akci
vzkříšení pokládal bych výstavky lidové práce —
Th
Montanus
25
article
ne uzavřené v centrech, nýbrž jdoucí domů na
venkov, jako apoštolové lepší doby. Sbírky kras-
lic, výšivek, keramiky, obrázky a fotografie lido-
vých staveb, ozdob atd., toť atmosféra umělecké-
ho cítění lidového, toť most od přírody k vrchol-
nému užití námětu z přírody. Určitěji vyslovuji
návrh tak, aby uspořádány byly kočovné výstav-
ky lidového umění všech oborů a posílány po kraji
beze slova výkladu. Jen místní určení, naznačená
idea stačí — ostatní domyslí vnímavá duše a snad.
řekl bych: jistě zalíbí se umění původem duši
blízké a svede k napodobení. Pro výběr opravdu
vkusného, krásného a ne nákladného národopisný
výzkum slovanský snesl již dosti materiálu, takže
provedení neskytalo by valných obtíží. Po pří-
pravných výchovných pracích teprve můžeme če-
kati, že výstavy umělecké, koncerty, divadla bu-
dou míti své návštěvníky a zmizejí nářky, že není
porozumění pro umění.“ — „Brdský Kraj dále ob-
sahuje: A. Drachovský. V huti Dobřívské. — A.
Fafl. Reformací Rokycanská. — J. Hodek, Jak
učitelům v Rokycanech v polovině XVIII. věku
přidávali a ubírali. — F. Světlík, Poslední cech ro-
kycanský. — Č. Knittl, O útvaru kamenouhelném
u Vejvanova. — Mozr a Kozák, Hospodářské ná-
činí na Rokycansku. — M. Kozák. Pověst o oltá-
řích na Žďáře. — Gregorias, Tajemné. — J. Mach.
Píseň o ševcích. — Úmrtí. — Směs. — Zprávy
spolkové a knihovní. — Literatura.
A Fafl
J Hodek
F Světlík
Knittl
Mozr
M Kozák
J Mach
Rokycany
Kozák
Rokycansko
Žďár
Gregorias
kamenouhelný u Vejvanov
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Historky o Lenbachovi. Slavný bavorský
malíř Frant. Lenbach vynikal, jak známo, v portre-
tování a skoro všichni evropští mocnáři a vý-
znamné osobnosti byli jim malovány. Honorář by
u něho věcí vedlejší a spokojil se za svou práci
mnohem menší odměnou nežli jiní malíři jeho vý-
znamu. Hlavní věcí bylo, aby byl modelem nadšen.
Za jeho římského pobytu navštívil ho jednou starý
pán s neobyčejně krásnou mladou damou. Byl to
benátský bankéř Rombo. Lenbach, fascinovaný
krásou dívky, přijal návštěvníky tak přátelsky, že
ho bankéř pozval, aby je v Benátkách navštívíl.
Lenbach pozvání přijal a brzy se u bankéře objevil.
Lenbach
František
Benátky
27
article
Bylo smluveno, že Lenbach vymaluje Rombovu
dceru. Bankéř jako peněžník chtěl míti hned všecko
vyjednáno a proto se ptal, co bude portrét stát.
„Nicí“ odpověděl Lenbach. Malovati hlavu krásy
tak klasické, je radostí a ne praci!“ Bankéř řekl.
že tak cenný dar nemůže přijati. Ale Lenbacha urá-
žela i jen myšlenka, že by takový obraz měl býti
zaplacen a oba tvrdohlavci se rozešli a Lenbach
krasavici nemaloval. Za to však, koho maloval ne-
rad, od toho si dal hodně zaplatiti a ještě byl
k němu nezdvořilý. Zbohatli lidé se k Lenbachovi
jen hrnuli, neboť býti malován Lenbachem, zname-
nalo „býti uznán“. Kdysi přišel k mistru jistý ber-
linský bankéř s otázkou, mnoho-li by stál portrét?
Lenbach žádal neobyčejně mnoho. Bankéř se za-
razil a řekl: „Ale to je ohromný obnos! Za polo-
vinu jsem nedávno koupil vámi malovaný obraz
Bismarkův!“ Lenbach odvětil: Možná! Ale malo-
vati Bismarka působilo mi potěšení a nebudetesi
přece myslit — třeba jste byl, kdo ví, jak pře-
svědčen o své ceně — že mi bude stejným potě-
šením, malovati i váš obraz?“
= Úpadek dívčí výchovy v Japonsku. Tokij-
ské listy vyslovují své politování nad tím, že chodá
do škol stále méně japonských dívek, kdežto ná-
vštěva hochů za stejných podmínek stále vzrůstá.
Lenbach
Rombův
Bismarkův
Japonsko
28
article
Příčinu prý dlužno hledati v tom, že jisté kruhy
jež s neklidem pozorovaly hnutí „rovnocennost obou
pohlaví“, pracují nyní na tom, aby poměry byly
vráceny do starých kolejí a žena zachována jenom
domácnosti. Toho se ovšem dle jejich názoru do-
cilí jen zmenšením divčího vzdělání.
= život svého dítěte obětoval mílence. Z Říma
se oznamuje: Strašný zločin byl odhalen na Sicili
u Palerma. Policie našla na poli bezhlavé tělo
hocha asi Sletého. Vyšetřováním se zjistilo, že
hocha zabil vlastní jeho otec, jistý Antonis Salerno.
Byl vdovcem a chtěl se po druhé oženiti, ale jeho
milenka prohlásila, že si nikdy nevezme muže
který má dítě z prvního manželství. Zmámen vášní
k ženě, kterou chtěl získat stůj co stůj. rozhodl
se, že se hocha zbaví. Vzal dítě s sebou na pole,
nožem mu prořízl krk a hlavu oddělil od (ěla, jež
zakopal. Hlavu přinesl milence. Salerno byl zatčen
po dlouhém zápase s čotlníky.
Salerno
Řím
Palermo
Salerno
29
article
Nejstarší škarohlíd. V britském museuv
Londýně je starý papyrus, pocházející ze třetího
tisíciletí před Kristem, jenž obsahuje mudrosloví
královského filosofa Ptah-hotefa. Ve sbírce výro-
ků je také nejstarší, dosud známá výstraha před
ženami. Ve volném překladu zní: Navštěvuješ-li
svého přítel uvnitř jeho domu, ať jako pán, bratr,
nebo přítel, na každém místě kam přijdeš, střez
se přiblížiti se k ženám: opravdu není radnos
nimi prodlévati.“ — Ale což to musila býti
nenávist k ženám? Neměl filosof spíše na mysli
orientálskou horkokrevnost a nebyla výstraha spí-
še ohledem k hostiteli? Kdo může nyní vědět, co
rodilo se tehdy v hlavě filosofa?
Krist
Ptah
Londýn
30
article
— Stoletý spisovatel. Je-li vzácností vysoký
věk u lidi, kteří duševně nic nebo zcela málo pra-
cují, je to skutečným divem u těch, kteří po celý
život úsilně vyčerpávali životní elektřinu přemý-
šlením a mnohdy i materiálním nedostatkem. Spi-
sovatelem, který v poměrné svěžesti dožil 100 let
jistě jediný případ nynější doby — je Francouz
F. Fertiault, který kdysi na vrcholu své tvorby
nebyl jen plodným, hodně čteným básníkem, ale
také obratným žurnalistou, jehož zábavné cause-
sie o ženách a dětech vyvolaly mnohou veselou
chvili. Fertiault přežil všechny, kteří zasedali s ním
ve Společnosti francouzských spisovatelů, ač mno-
zí byli o kolik desítek mladší. Gautier, Leconte de
Lisle. Lemerre, Sully Prudhomme. Catulle Men-
děs. Verlaine. Léon Dierx, ti všichni byli jeho
bratry v básnictví a všichni ho předešli tam, kde
je to snad lepší. Starý pán je prý dosud elegantní
a libuje si v krásném okolí. Jeho nádherná pra-
covna je zeela moderně zařízena, plna obrazů, knih
a sošek a mohla by býti zcela dobře pracovnou
básníka třicetiletého. Nescházejí ani návštěvy
krásných žen, jež stařičkého básníka obklopují
květinami, jedinou jeho vášní, jež zbyla mu z dob
mládí. Mladí básníci a spisovatelé k němu přichá-
zejí a předčítají mu svá díla. Sleduje směry a tou-
hy dnešních dob, obklopuje se mládím, a to jistě
má nemalou zásluhu o jeho vysoký věk a duševní
svěžest.
Francouz
Fertiault
Gautier
Lecont
jít Lisla
Sulla Prudhomme
Verlain
Léon Dierx
Catullus Mena