ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 76161a40-6602-11dc-81de-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 109, org 10, work 6, place 50
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁROVN LISTY.
3 masthead
7. března 1901. Cislo66
4 article
sařském nařízení ze dne 16. srpna 1899 stran po- platků z převodu nemovito stí. Ve věcných vývodech, pozorně poslouchaných podal zprávu o krocích, podnikaných četnýmí korpo- racemi a čelících k úplnému zrušení novelly lé. Od- soudil ostře toto počínání, které by mělo za ná- sledek, kdyby se zdařilo, zrušení velmi četných vý- hod, dnes platných při převodu malého a středního majetku lidu venkovského i městského, Promlouvaje o podrobnostech novelly, ukázal na její prospěšnost. zejmena pro země koruny české a na její dosah so- ciálně-politický. Nepopřel, že novella přinesla citelné stížení ruchu stavebnímu ve velkých městech a žá- dal nápravu ustanovení, pokud jeví se škodlivými. tarifem škálovým podle způsobu zrušeného nařízen z r. 1850. Řečníkovi vzdány výborem díky za jeho instruk tivní výklad. Debaty zúčastníli se bývalý předseda dr. F uch a předseda sdružení hr. Zediwilz. Poplatkový výbor jednal o zrušen poplatkové novely. Debaty zúčastnili se poslanci G ötz, R apa- port, Ofner, Licht, Formánek a ministr dr. Böhm- Bawerk. Ministr Böhm Bawerk pravil: Sněmovněse doporučuje snížiti poplatky, a sice v tom smyslu. aby se na místo 4 proc., stanovených poplatkovou novelou, platilo jen 21/2 proc. Doba, ve které se mus státi druhé převedení nemovitostí, bude stanovena třemi léty. Ministr vyslovuje naději, že toto snížení bude s to vyhověti nynějším stížnostem. Tato výboda pro nové stavby a přístavby znamená pro státní po kladnu oběť 11 mill. K. Žádal, by se tento návrh přijal, aby celá akce nebyla ohrožena. Výbor se usnesl zvoliti sedmičlenný odbor, kter má podati zprávu do tří dnů.
doktor Ofner Licht Formánek Böhm Bawerk Sněmovněs G ötz
5 article
V zemrědělskén výhoru za předsednictv br. Zedtwitze rozdány referáty: posl. Flnkov o návrhu stran másla, sýra a náhražek; poslanci Povšovi o reformě termínového obchodu; posl. Grabmayrovi o zproštění dlubů venkovských i městských realit; posl. Povšovi o pomoci proti nedostatku dělnictva v zemědělství; posl. Marcha- tovi o změně zákonných ustanovení stran ochran- ných známek pro chmel a zemědělské produkty. V dnešní schůzi legitimačního výborm navrhl posl. Axmann, aby spisy o obou vol- bách posl. Kloláče byly přikázány jednomu referentovi a bylo mu uloženo podati do 14 dna zprávu. Referentem byl zvolen dr. bar. Pražák. Po návrhu posl. Perathonera bylo usneseno vy- zvati vládu, aby zavedla vyšetřování o volbě po- slance Sebralila. Referenty ustanoveni poslanci: dr. Bartol (o Vujatoviči), dr. Byk a V. Hrubý (o ryt. Walew ském), kn. Sapieha (o Weiserovi), dlr. Conci Vogler (o Weisskirchnerovi), Daszyňskio Wilkovi). Królikowski (o Wojtygovi, Blažow- ském a Žyguliňském), dr. Bartoli (o Pommerovi a Bennatovi), dr. Schöpíer (o Trafoyerovi) V. Hrubý a Černý (o Zázvorkovi). Posl. Hrhbý podal zprávu o této volbě hned a navrhl, aby byla schválena. Národo hospodářský výbor předsedou zvolil ryt. Skemaj mistopředsedy posl. Kozlowského a Finka.bova zn ulln dzdo a 50e* válovbo Sociálně politieký výbor rokoval o in cialivných navrzích na z krácení praco v n doby v dolech. Všidhní řečníci stěžovali si na průtahy s tout záležitostí. M. r. Zechner ujištoval, že vláda jest ochotn učiniti vše, aby otázka ta byla rozřešena. Posl. Stein navrhl, aby ministerstvu orby pro průtah této záležitosti bylo osvědčeno rozhorlení. Návrh propadí 18 hlasy proti 13 a usneseno při- kázati iniciativné návrhy zvláštnímu odboru, jenž má podati zprávu do týdne. Nvnanl
Zedtwitz Povš March Axmann Perathoner Bartol doktor Byk V Hrubá Weiser Vogler Bartoli Pommer Bennat Schöpíer Černá Zázvorka Posl Kozlowski Zechner Stein Daszyňskio Wilk Sapieh Królikowski
6 article Branný výbor měl schůzi za předsedníciví
Branný výbor měl schůzi za předsedníciví posl. Lupula. Debaty zúčastnil se také ministr zemské obrany hr. Welsersheim. Branná povinnost musí se pro- vésti zákonně. Poukazuje na ustanovení o branné po- vinnosti, dovoloné, evičeních a přípustné úlevy. Do- vozuje, že branecký kontingent není dostatečný a mu- sil by se rozmnožiti, kdyby se žádané úlevy měly provésl. Na cvičení povolává se jen nevyhnutelný počet vojska, objednávky musí se prý zadávat velko- průmyslníkům, hlavně se zřetelem k vojně; malým průmyslníkům zadává se, co je možného. Naturální dodávky od producentů byly by žádoucí, vyličuje však příslušné nesnáze. Ostatně, kde bude možná, přičin se o přímé dodávky. O podporu záložnických rodin v případě mobili sace je postaráno. Připomíná, že příslušné zkoušky pohltily mnoho peněz. Slibuje spravedlivou úprave vojenské taxy (vzestupnou) a zřelel na nezámožné Vojenské hudby nesmí se prý občanstvu odpírali. Jejich zaměstnávání je vázáno určitými předpisy. Pense četnictva jsou výhodnější než jiných služeh- níků státních. Potom jednal o vojenských pensích a pensích vojenských vdov a sirotků. Byl by povděčen, moha věc předložiti parlamentu, aby ji příznivě vyřídil. Také moderní trestní zákonník závisí na souhlasu mnohých činitelův, svšak také vojenská správa by ráda, aby se stal skutkem. Dále zmínil se o upra- vení platů mužstva a poddůstojnictva, o soubojích. proti nimž vyslovili se nejslavnější vojevůdci. Předpis o řízení čestné rady není v odporu s trestním zákonem a upravuje posudek, zda dů- stojník vyhověl stavovskému požadavku. Nucenosti tu prý není. Soubojů ve vojště ubývá. V jiných spo- lečenských třídách konají se souhoje také.
7 article
Jednáno bylo o předloze o odvodu branců Zpravodajem byl zvolen posl. Popowski. Posl. Pospíšil žádal, by bylo především za- hájeno rokování o císařských nařízeních o kontin- gentu vojska z r. 1898 a 1899. Ministr hr. Welsersheim odpověděl, ž oboje nařízení pokládá již za vyřízená, poněvadž platnost jejich již minula. Posl. Hořica: Pan ministr pravil, že císařská nařízení na základě 8 14. st. z. z. pro rok 1898 a 1899 měla platnost toliko na rok a tím že záležitost vypršela. Pan ministr jako člen vlády musí státi na stanovisku ústavním a my se proti tomu ohražu- jeme, aby si úslavu svým názorům takto přizpůso- boval. O dvod není žádná věc nepředvídana. pro něj neplatí § 14. Jestili se ho užilo, stalo se te násilným a libovolným výkladem ústavy. Vládě urá- čilo se na příklad, dne 1. února 1899 parlament od ročit a chopit se z pohodlí 8 14. Pořád se dovo- láváte ústavy. Jsou to kejkle na omámení bůhví koho. Nás tím neomámíte. Držite se ústavy, pokud vám slouží, jinak pod rouškou ústa v děláte co chcete, když se vám ústava nehodí. To je pěkné hospodářství, žádat o rekruty pro rok 1901. když věc pro rok 1898 a 1899 dosud není vyřízena. Proti tomu protestujeme a zúčastníme se jednání jen s touto výhradou. Posl. Hotfmann Wellenhot podal pak dotaz po výnosu ministerstva vojenství čelícího proti spolku pensionovaných důstejníků a vojenských úřadníků, a prohlásil, že vydání tohoto výnosu bylo zvůli, neboť členové onoho spolku nejsou podroben ministru vojenství.
Posl Pospíšil
8 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. března. (Němčina vl pa lamentě.) Vétšina vídeňských listů pokládá české a vůbec neněmecké řeči, mluvené na říšské radě, za obstrukci. Toho mínění držel se i vídeňský orgán sociální demokracie ale když v otázce osmihodinné pracovní doby v dolech promluvili opělně české řeči poslanei páté kurie Fressl a Karbus, tedy poslanci, jimž opravdu jde o usnadnění těžké práce hornické. »Arbeiter-Zeitung« nabyla konečně přesvědčení že někteři čeští poslanci mluví ve sněmovně česky, protože jedině v tomto jazyku mohou správně vyložiti své myšlénky. A z toho »Arb.- Zeitung« zavírá správně, že by uzákoněním je- diného jednacího jazyka ve sněmovné veliký počet poslanců byl umlčen, že by tím byly zná- silněny všechny neněmecké národnosti. »Dosu slýcháme česky mluviti jen divoké poslance — píše »Arbeiter- Zeitung« — z toho mohlo by se zavírati, že ostatní čeští poslanci mohou všichni správně mluviti německy. To je však omyl, jenž by se ihned ukázal, kdyby se provedla zkouška jazykových znulostí rakouských poslanců. Ta- ková zkouška by ukázala, že už dnes je ve sněmovně na sto lidí, kteří německy neumějl. aspoň ne tolik, aby bez obtíže a jasně vyjádrili, co chtěji pověděti. Netýká se to jen českých poslanců, stojících mimo klub; i v českém klubu jsou členové, pro něž parlament není místem k mluveni, nýbrž k mlčení. Ještě hůře je mezi Poláky a tím se vysvětluje, že z pol ského klubu mluví vždy jen několik starýeh poslanců, ostatní pak jsou odsouzeni k mlčen a jen při hlasováni mohou projeviti své mínění Mafomoenost opposičních sedláků z Haliče vy- světluje se hlavně jejich neznalostí němčiny.
Fressl Karbus Polák Praha Halič Zeitung ArbeiterZeitung
9 article
Že mezi Rusy je člověk, mluvíci sběhle ně mecky, bílou vránou, rozumí se samo sebou, Totéž platí o Vlaších, Slovincích a Chorvatechs Tyto poměry se časem ještě zhorší, a prot soudi » Arbeiter Zeitung«, že ústřední parlamen vídeňský stává se čím dále, tím neschop- nějším k řešení kulturních otázek národů rakouských. Jedinou odpomo vidí v široké autonomii, ovšem ne zemské. nýbrž národní. Pro centrální parlament na vy- řizování věcí opravdu všem národům společných našel by se pak v každém národě dostatečný počet osob znalých — dorozumivacího jazyka.
Rus Vlach Slovinec Arbeiter Zeitung
10 article
»Arb. Ztg.«, jak vidno, stoji také na sta- novisku »dorozumívacího jazyka«, za který po- kládá ovšem jen němčinu a je tedy při vší své liberálnosti pro novou, »jazykovou daň«, kterou dle »Budap. Hirlapu« bude prý potřeba zavésti v Uhrách a kterou by Wolf a jeho přátelé s chuti zavedli i v Rakousku. Český měsíčník »Rozhledy«, jenž se náhodou zabývá toutéž otázkou, jako »Arbzlg.« a shledává týž stav věcí, jako list vídeňský, dochází však k jinému závěru. »Rozhl.« soudí, že ve vídeňské sně- movně postupem času nezbytně musí dojítí ku protokolování i neněmeckých řečí a že tomuto parlamentu, přetrvá-li příboj zevních i vnitřních rozporů konstitučních, národnostních, konfessio- nálních, politických, hospodářských a sociálních nastane povinnost rozřešiti ve svém vlastním lůně jazykovou otázku, nad níž snad někde na- hoře pohrdlivě dosudv krčí ramenoma, která se všaktím odbýti nedá, jako se nedala odbýti v všech jiných instancich.
Wolf Uhry Rakousko
11 article
V Praze, 6. března. (Polské h las o panské sněmo vině.) Krakovské listy přičiňují k referátu o sobotní schůzi panské sněmovny stručně poznámky, které však charakte- risují nynější polilickou situaci. »Czas« pravít »Každého politika musí překvapiti nálada řeč- níků, kleří po většině předvídají nezbylnos radikální změny a u nejpevnějšího krbu legál- nosti mluví o státním převratu. Nebude-li sobolní debata míti jiného účinku, bude aspoň výstrahou, že politické »zejtra« může vzejíti z rámce poli- tického »dneška« a to »zejtra«, jako všude nejisté, kryje ve svém lůně obavy a pochyb- nosti, byť i bylo nezbytným.« — » Nová Re- forma« dodává: »Debata dokazuje, že kdyby této arcikonservativní panské sněmovně byl předložen návrh jazykového zákona, vybuchly by tam okamžitě boje, snad méně hlučné, než ve sněmovně poslanců, ale neméně zatvrzelé dlouho trvající.« Z Vídně, 6. března. (Kandidatura dra. Ebenhoch a.) Pověst, že posl. Scha- chinger, volený v Rohrbachu (ve IV. kurii horno-rakouské) vzdá se mandátu, aby se uprázd- nilo místo pro dra. Ebenhocha, opět se vyskytla v kruzích parlámentních. Tvrdi se, že posl. Schachinger odstoupí co nejdříve, aby se volba mohla provésti ještě na základě posledních vo ee lebních listin Z Pešti, 5. března. (Ruch mezi Ru- muny.) Peštským listům sděluje se z Aradu. že tam konána tyto dni porada zástupeň mladé inlelligence rumunské, jež se usnesla zříditi pře blížícími se všeobecnými sněmovními volbam novou, mladorumunskou stranu a vystoupiti ve všech rumunských okresích se svými kandidáty Nová strana má prý už podrobně vypracovaný program, v nějž pojata i povinnost všech při štích rumunských poslanců všemi prostředky. i nejkrajnější obstrukcí dovolávati se ve sně movně práv národa rumunského.
Praha Vídeň Rohrbach Pešť Arad panská sněmovna
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. března. Makedonie. Zpráva, že Turecko do Makedonie a Drino polska vrhlo 50.000 m., aby pohrozilo povstal cům i Bulharsku, po mnoha dnech se popírá Do světa se dostala z »C.-B.« Nechť si to rakouské úřadní zpravodajství vezme k srdei a oznamuje přiště pouhou pravdu. Ostatně není třeba pochybovati, že vojen- ská síla turecká v Makedonii je dostatečnáa kdyby ji bylo třeba rozmnožiti, že se tak stane. Bulharské listy přestaly mluvit o Srbech nepřátelsky. Píšou, že Bulharsko musí se do- hodnouti se srbskými státy, Srbskem a Černou Horou, aby se společně s nim zasadily u Vy- soké Porty o povolení potřebných reforem v Makedonii. Reformy ty jsou naznačeny již ber- linskou smlouvou a velmoci nemohou jinak, než jim býti příznivy. Srbové jsou bulharským listům zase »milými a drahými bratry«. Žádný bulhar- ský list netvrdí už, že v Makedonii bydlí jen Bulhaři a Srbové tamní že nejsou Srby, nýbrž Bulhary »Ale to nevadi agentům bulharského Make- donského komitétu, aby sem tam neskolili ně- kterého Srba v Makedonii a Starém Srbskue podotýká jeden srbský list. Na pouhá nezodpovědná slova nelze ni dáti, ale Srbové nesmějí pravici bulharskou od mítnouti, kdykoli se k nim napřahuje. Je třeb poctivě se dohodnouti a dohodnuuí formulovati tak jasně, aby se bez ujmy své cti nikdo z něho vyzouti nemohl, jakmile by mu napadlo. Dojdeli na svolání sjezdu jihoslovanských žurnalistů, čehož je si vřele přáti, zajistě najde se cesta dohody nejen vve věci, nýbrž také způsobu a tonu, jak před veřejností o společ ných otázkách pojednávati. Neméně důložitým sjezdu žurnalistů bylby sjezd jihoslovanských národních politiků. Bulharská vláda, jak se oznamuje, tak s Rumunskem chce obnoviti přátelský poměr za kteroužto příčinou bulharské kníže hodlá uči- niti návštěvu králi rumunskému.
Srba Bulhar Praha Makedonie Turecko Drina Bulharsko Srbsko Černá Hora Rumunsko
13 article
Valná hromada Slovauského spolku petrohradského. Výroční valná hromada Slovanského spolku petrohradského konala se tyto dni za četného účastenství. Předsedal hr. N. P. Ignatěv. Na čestných místech seděli: mitropolit kyjevský Feognost, mitropolit moskevský Vladimir, arci- biskup varšavský a chlumský. Jeronym, petro bradský vikát biskup Boris, narvský biskup Mi kuláš, gdovský biskup Benjamín, sarapulský bískup Vladimír a bískup Sergij, rektor petro hradské duchovní akademie. Dále byli přítomn kromě olenů výboru: náměstek vrchního proku- rátora sv. synodu Sabler, člen státní rady Galkin Vraský, gen. pěchoty Durnovo, ředite asijského departementu Gartvig, hofmistr hr Naryškin, gen. Kirějev, pomocník státního ta jemníka kniže D. P. Golicyn, srbský vyslane prof. Stojan Novakovič, mnozí professoří petro- hradské duchovní akademie, profeskoři akademi gen. štábu aj. Předseda hr. Ignatěv promluvil o nynějším stavu spolku a o změnách stanov, které se staly v posledním roce. Konstatoval, že Slovanský spolek přese všechny vnitřní třenice roste a mo- hutní. Členů má 33 čestných, 70 doživotných (zakládajíeích) a 355 skutečných. Na konci své řeči hr. Ignatěv upřímně uvita! »Pycegoe Co- ópanie«, jež právě vstoupilo v život a jež pře- vezme čásť úlohy, kterou má Slovanský spolek.
Ignatěv Vladimir Jeronym Boris Vladimíra Sergij Galkin Vraský Durnův Gartvig Naryškin Golicyn profesor Novakovič Pycegoe Companyópanie
14 article
Předseda nového národního spolku ruského, kníže D. P. Golicyn, poděkoval za tofo upřimné slovo a právil, že »Pycckoe Coópanie« a Slo- vanský spolek nebudou si překážeti, nýbrž do- plňovati se. sorě do- V. N. Lěskovský pronesl krátkou, ale pro eítěnou řoč, věnovanou památce velikého slavja- nofila A. S. Chomjakova. Professor akademi gen. štábu generál-major Gejsman vénoval vzpo mínku slavnému ruskému hrdinovi MI. D. Sko- belevu, velice zasloužilému o osvobození Slo- vanů. Generálmajor Borodkin přečetl báseň, vě- novanou památce Chomjakova,ěels Sbor Archángelského překrásně pěl° v pře stávkách rozličné církevně slovanské a vlast necké písně.lmner 1el Nejnovější řečnický výkon Vi- léma ni. Při odjezdu dalšího německého vojska do Kiaočau měl Vilém II. tuto řeč: »Vojáci! Od- jíždíle do cizí země, která z událostí posled- ních měsícův zvěděla, co jest němeic ká kázeň, německá statečnost a německá výchova. K povinnostem! Cizinec z věděl, co znamená, uraziti německéh císaře a německého vojáka. Vážné poučení bylo uděleno našemu nepříteli a všichni národové poznali, jak nlěmečtí vojáci bo- jují, vítězí neb mrou! Všichni nabyli vážnost před naším uměním válečným i výevikem Osvědčujtež i vy v cizině bezvadnou kázeň poslušenství, statečnost a všechny dobré vlast nosti duševní 1 tělesné. Pečujtež, ať sláva vlast známou se stane celému světu a aby štít voj- ska i námořnictva zůstal neporušen a prapory naše nepokáleny ! Očekávám, že vykonáte totéž, co vaši sou- druhové v cizíně již vykonali« Tanul snad Vilémovi II. při této řeči jeho na mysli známý výrok Göthův. o skromnosti
Golicyn Pycckoe V N Lěskovský A S Chomjakov D Sko Borodkin Chomjakov Vilém II Göthův
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Rvačka v parlamentě. Poslaneck sněmovna byla předvčírem jevištém ošklivého výstupu. Muži, o nichž dalo by se před pokládati. že jsou dobře vychováni, slušní a své cti dbali, pustili se do sebe a před tváří sboru zákono- dárného a obecenstva rvali se. Byl to výstup. jenž naplnil každého, kdo má smysl pro dobr mravy, odporem a hněvem. Litujeme toho,“že původcem tohoto výstupu byl poslanec český zvolený v páté kurii plzeňské pan Fressl. Ne- vytýkáme mu při mládí jeho živější a bujnější temperament, než ho má miti snad muž v vážném rouchu zákonodárce, ba jistou úctou by nás naplňoval hněv, jejž pociťuje nad křiv- dami, které národu našemu se dějí, však pán ten měl by míti na mysli, že jest povinností zralého muže krotiti vášeň, zejmena když jest členem sboru zákonodárného a když ví, že jednání jeho mnohem přísnějšímu podlehne soudu, než je ten, který rozsudek vynáší nad skutky jednotlivce-soukromníka. Pan Fressl. je muž, jenž za každou cenu chce se státi slavným, aneb aspoň ehce, aby se o něm mluvilo. Po- něvadž nemůže to dokázati velkým výkonem parlamentním, studuje slavné činy vykonané se strany »všeněmeckých radikálů« a sociálních demokratů. V úterý podnikl to, co posl. Berner v památném sezení dne 28. listopadu r. 1897. Altakoval předsednietvo, vlastně místopředsedu Prada, vyrvav mu z ruky — bůh ví proč a zač — listinu, na níž byli zaneseni přihlášení řečníci.
Fressl Berner Prado
16 article
Schönererovci, kteří to spatřili a kteří dávno již panu Fresslovi slibovali bití, vrhli se na něho jako divoši a dali mu několik ran. Tak hrozné, jak to líči vídeňské listy, to nebylo, neboť pan Fressl setřásl se sebe, co byl dostal, velmi rychle, však o to nejde. Jde pouze o to, že ztlučen byl poslanec český a že stalo se tak za okolnosti, která i se strany nejshovívavějších vylučuje jakoukoli soustrast. Na tom sí vždy zakládala delegace česká, že v obstrukčním svěm zápasu nevybočovala nikdy z mezí slušnosfi, že provozovala obstrukci sice hlučně a dramaticky. ale nikdy surově a že nikdy neu žiía násilI. Pan Fressl, který byl sice zvolen výhradně hlasy mladočeškými, nenálezí do sboru poslanců českých strany svobodo- myslně, ale je Čech a měl proto dbati těchže ohledů, jimiž řídili se v boji za práva národní ostatní zástůpci čestí. Seénu, jíž vyvolal tento pán, nelze popsati, aby si učinil člověk o ní představu, musil býti, dle tvrzení poslanců, jejím svědkem. V kom česká proudila krev, měl příčinu se do duše zastyděti. Více ještě cho- váním se pana Fressla po tom, co se štalo, nez následkem toho, co on sám byl ztropil. Pan Fressl na místě, aby vyvodil důsledky z jednán svého, zcela tak, jako jeho vzor, p. Berner, otřás se a vynadav poslancům českým, že nepustil se k vůli němu s »alldeutsch« surovci do pra- nice, tak jako on, zasedl klidně na své místo. Tak jakoby se nebylo pranie přihodilo, zatím co v každé české duši to pálilo, čeho byla svěd- kem. Naleznou se sice snad lidé, již pana Fressla slávou zasypou a snažiti se budou uči- niti z něho mučedníka — však český člověk. eti své dbalý, se zdravým soudem a citem k nim se nepřidá. Na to jsme žádostiví. jak záchovají se voličové oproti svému, bez zadostiučinění zbitému poslanci.
Fressl Fresslo Berner Čechy český strana svoboda
17 article
Professor Stojanovič. Naši národní odpůrci jsou šťastni, že mezi tolika a tolik miliiony Slovanů našel se zase muž, jenž jim hude do noty. Je to jakýsi Stojanovič, Srb jenž své krajany plamennými slovy nabádě, aby se učili německy. Jen němčina prý Srby spas a jsou prý darebáci ti, kteři jim vnucují ru stinu, s kterou prý nikam nedojdou. Němci prý jsou nejmoenějším národem na světě a eíšař Vílém prý nikdy nedopustí, aby se jim křivdílo, nechť jsou kdekoli. Proto prý také všechno naše namáhání Němce v Čechách povaltije marné. Němčina je prý ale pro Srba nejen z příčin kulturních, nýbrž i politických nezbytná. Balkán prý se po- němčuje vic a více, němčina prý sitává se tam řeči obcovací. Kupci na Balkáně jsou prý buď Němci, aneb německy musejí umět, tisíce německých agentů prý tam cestuje a chce-li se kdo s nimi smluvit, musi umět německy. — Výborný muž a Slovan, který s takovou ležérností doznává, jak to na Bal- káně vypadá, jaké nebezpeči tamějšímu původ- nímu obyvatelstvu hrozí. Na místě, aby před šířením se němčiny varoval, doporučuje, aby se ji každý přiuči. Srbově mají se naučit ně mecky k vůli židovským cestujícím, již jje tam
Stojanovič Srb Srba Němec Srbův Čechy Balkán Bala Slovan
18 article
— Ze statistické knížky král. hlavního města Prahy Statistická komise král. hlavního města Prahy a obeí s komisí touto spojenýe Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova. dostavila se opětně se svou výroční žlutou knihou za rok 1898, nové řady ročníkem osmnáctým. Nebývá v těchto knížkách, redigovaných ředitelem městské statistické kanceláře Josefem Erbenem společně s adjunktem téže komise Jos. Horákem, mnoho prosy textové, nýbrž všechny stránky jich spisu hemží se takřka výhradně a šmahem poesií cifer. »Poesii, « zeptá se čtenář, který s odvážil přes titul nášeho článečku, věnovaného výročnímu plodu píle statečné naší statistické kanceláře, »poesif cifer«? Ano, neboť pro čtenáře zstatistické knižky«, který dovede čísti » mez ciframi«, nezůstanou ty údaje statistické komise nasvědčující, že vše, co v Praze a předměstíeh lze počítati, měřiti a svážiti, také sečtono, změ- reno i zváženo jest, jen hluchými kolonami nud- ných cifer! Ozbroji-li se trpělivostí a vnikne-li do tohoto aritmetického moře, pozná záhy, že ne- měli jsme o spoesli cifer« tak nepravdu, nebo lze-li říci vskutky mluví«, lze to říci i o číslech a mluvi-li tato někde, mluví především v stati- stické správě města Prahy. Vypravují tu Pražanu, naslouchání schopnému, velkou báseň o vzrůstu jeho milované Prahy, tedy látka snům jeho touhy nejbližší, sdělují, jak kolotný život její pohybuje se ve vlnách stále vzestupných, jak šíři se pro- stranství přibytky zastaveně, jak přibývá dušl.
Král Erben Pražan Praha Karlín Smíchov Žižkov Jos
19 article
majetku, jak rychle spěje rodné jeho město v zá- vodu moderního rozvoje měst, měří se mu tu i hu- maníta i osvěla na vlas spolehlivými čísly, kteréž nabývají tepla, barvy, formy a popadají jej za jeho lokální patriotismus, za jeho pražský cit Pro dnešek zůstaňme v našem přehledu př zájmu vůči pražské statistice, tak říkajíe nej- lidštějším, při »oddělení druhém«, nesoucím název »Měna a stav obyvatelstva«.
20 article
Hned na pryní tabulce narazíme na čísla, která obírají se hnutím obyvatelstva pražského nej- něžnějším — láskou; neboť i tu měří statistika. sečítajíc »sňatky«, nejspolehlivější ukazatel oprav- dově lásky. Taková statistika bude zajímati na konec i plet, kteráž se vyhýbá cifrám mimo kuchyňskou a hospodyňskou bilanci. Kolik je v Praze a předměstích za rok sňatků, a kolik jich bylo zvláště v roce 1898? Celkem 3899. v Praze samotné 2305, v Karlíně 174, na Smi- chově 412, na Král. Vinohradech 471, v Žiž- kově 530. Květen »lásky čas« čifal sňatků nej více 470, nejméně prosinec 32, dále březen 42 ve kterýchž y Karlíné a na Smíchově nebylo aní jediného sňatku. Dle věku byly za celý ten rok jen dvě 16letě nevěsty, a sice na Sml- chově, jež vdaly se za ženichy od 20—30 let. nevěst starších než šedesát let bylo víc, v celém statistickém obvodu 16, bohudiky všechny vdaly se za ženichy přiměřeného věku, starší padesáti let, vdovců bylo 99, vdov 95, rozvedených že- nichů 3. .., židovských nevěst bylo 323 (P.), 1 (K.), 11 (S.), 23 (V.), celkem 385, že- nichů židů celkem 354, občanských sňatků celkem 28. Těch několik čísel z rubriky sňatků jenom namátkou, »knížka« sama má o tom čtyř podrobné tabulky. O dětech živě i mrtvě na- rozených, legitimné i mimo svazek manželský na tento pražský svět přišlých, rozhovořila se statistická »knížka« číslicemi na 4 stranách.
Král Praha Karlín Vinohrady Žiž Smíchov
21 article
Všech porodů v celém obvodu bylo roku 1898 11.971, z těch manželských 8138, nemanžel- ských 3833, děti mrtvě narozených manž. 396. nemanž. 142, (tedy poměr normální) všech hochů 6226, všech děvčat 5745, nejvíce dělí narodílo se v lednu (1096), v únoru (1026). v dubnu (1097), nejméně v září (857). Troj- čat v celém obvodu r. 1898 byly tři případy. dvojčat hochů 71 případů, ve dvou narodily se děti mrtvé, (nemanž. 30), hochů a děvčat 86 (ne- manž. 21), děvčat 87 (nemanž. 35). Legitimováno bylo nemanželských dětí pozdějším sňatkem ro- dičů 769. Trudná jest rubrika úmrtnos dětí. . . . Úmrtí obyvatelstva vůbec v hromadě 7228, při čemž Morana vybí rala z obou pohlaví takřka stejně, zemřelou mužských 3611 a ženských 3584, mimo to ze mřelo v celém obvodu 1825 přespolních; nej- větší úmrinost řádí v letech nemluvných (do 1. roku 1971, do 5. roku 962, od 5— 15 lel jedno z nejmenštch čísel 81), na to stoupa úmrtnost konstantně od 206 případů (od 15 do 20 let) až 356 (od 70—75 let), odtud přiro- zeně klesa: osob od 75—80 let zemřelo 189 od 80—85 let 69; od 85—90 let 16 ; o 90—95 let 2 od 95—100 tet 0. Nejhrůzněj
Moran
23 article
řádily spalničky, na něž zemřela i 1 osoba stnri 40 let, celkem 195, spála (celkem 204), má dřivka (108), mrtvice (147), tyfus střevní (88) záněty dychadel (736), tuberkulosa (1177), záneiy střev, rakoviny. Hlavní suma obyvatelství v celém statistickém obvodu byla roku 1899 380.077, z toho ženských 197.646, mužskte 182.431, r. 1890 310.483, z toho ženskýe 161.187, mužských 149 296, v obou obnlobie připadá pak na vojsko 8858 (vpočíláno do hlan sumy). Koncem roku 1898 v Praze 189.86 obyv. civilního, v Karlíně 20.049, na Sn chově 47.147, na Král. Vinohradech 50.478 na Žižkově 63.682. — Z Vídně, 6. března. (Zvl. telg.) Klui českých poslanců svobodomyslných došel tenl přípis: »Městská rada král. věn. města Poličk ve schůzi své ze dne . t. m., uváživši činnos sl. klubu svobodomyslných poslanců českých říšské radě ve Vídni, usnesla se vyslovitiv jeno své uznání a důvěru ji poslanci zal e městoc na panu dru. Boleslavu ryt. Plačkovi pako zvlá plný souhlas s jeho rézným počínáním.a — Kluby občanské. Sckůze výbo staroměstského občanského kluh v Praze konati se bude dnes ve čtvri v8 hod. večer v restnurantu po Kráglan v Týn ském dvoře. Program důležitý. Přítomnosk všee pánů členů nutna. — Rodinné zprávy. Pan Adoli Baxa v Klincích na Rusí a paní Marie Bak alnt ovvl á ro- Valentova z Prahy slavili těchto dnů svůj sňnki manželský.
Král Boleslav rýt Plaček Adoli Baxa Rus Marie Bak Valentův Praha Karlín Vinohrady Žižkov Vídeň Klink sn městský rada král
24 article
— Úmrtí. Dne 5. března o 11. hod. dopoledn zemřela na Král. Vinohradech paní Antonie J bůrková, býv. obchodnice v Praze, po dlouhé n moci ve věku74 let. Zesnulá byla před 25 lety prv zakladatelkou české výrobynákrčníků. Pohřeb koni se dnes ve čtvrtek o 3. hod. odpol. z ústřední kap na hřbitově vinohradském. — Resignace obecního staršího p. v olava Varvažovského byla předmělem interpe lace a rozpravy v úterní schůzi městské rady pral ské, jak jsme o tom zprávu podali. Přípis, který pr Varvažovský zaslal p. dru. Podlipnému, předsedo sdružení obecních starších Národní strany svoboc myslné, má toto znění: »Velectěnýpane předsedo Jelikož jsem byl od počátku utvoření našeho sdružen od vlastních kollegů v naší části napaden a posledr doby i do veřejnosti zprávy vysílány, nemohu dět jakožto poctivý řemeslník zůstati členem sboru a ode vzdávám p. starostovi svůj mandát jako člen sbor městské rady a obecních starších a zároveň se louči ctěný p. předsedo, i s Tebou a pp. koilegy našeh sdružení, s tím dobrým svědomím, že jsem mínil hi jiti práva naší matičky Prahy a našeho poplatnictva Ale bude-li se i na dále od jistých pp. kollegů takti pokračovati, nebude se chtíti poctivý člověk k la kovému čestnému úřadu více věnovati. S přátelskýn pozdravem Václav Varvažovský.« — Přípis tento bsl přečten v sobotní schůzi sdružení svobodomysiných obecních starších p. dra. Podlipného, které usnesl se požádati p. Varvažovského, aby resignaci odvolnl
Král J bůrková Podlipný Varvažovský Praha sdružený obecní
25 article
Panu Varvažovskému byl o tum zaslán následujíd přípis: »Velectěný pane a příteli J Obsah listu Tvéhe sdělil jsem se sdružením pp. obecních starších ná- rodní strany svobodomyslné. Členově sdružení ne- shledávají příčiny, abys resignoval na člena měsísk rady král. hlav. města, nni sboru jeho. Členství rao městské bylo důkazem vážnosti a důvěry, jichž spoluobčanů jsi požíval a posud požíváš. Sdružen samému není ničeho povědomo, co by mohlo slo- žiti na úkor plné důvěry v neúnavnou píli a přáci jíž jsi zejmena v podnicích elektridkých věnoval zl mům celé matičky Prahy a známy jsou kroky Tvéi úsilí, podniknuté na prospěch VIl. části, kterouj věrné a horlivě do poslední chvíle zastupoval, měně i Tvoje oddanost pro potřeby voličstva vůbe, zvláště ale voličstva sboru třetího. Nevráživost a níe jednotlivců nesmí odvrátiti muže pečlivé vůle a ry- zího konání od cesty, voličstvem vytknuté. Z jedno- myslného usnesení sdružení žádáme Tě, bys resi- gnacitna členství sboru a m. rady nepodával, pokuds lýče, vzal ji zpět. Trvám s přátelským pozdravem
Varvažovský Členův Praha
26 article
1. Podlipný. V Praze, 3. března 1901.« — O jednán konaném v radě městské o resigonci p. Varvaže ského sdělují se nám tyto podrobnosti: Po řeči měst rady pana Šillera krátkou poznámku proslovl měst. rada p. Jirousek, načež promluvil měst. p. Zikan v tom smyslu, že lituje jednání kollest p. Várvažovského. Ve zprávě »Nár. Listů«, resigano se týkající, netvrdí se, že to bylo pouze nepřátelstu pp. kollegů z Holešovic na radnici samé proti němi provozované, poněvadž k tomu nebylo příčiny, al že dle náhledu řečníku k resignací dohnala p. Var važovského činnost mimoradniční, nepřátelské vyal pování jeho kollegů mezi voličstvem a též zejmen v klubu holešovickém. Dále doporučoval řečník, ab resignace p. Varvažovského nebyla přijata, ponl vadž k tomu není žádné příčiny svědomitého a po etivého tphoto pracovníka z řad oběcních starši iibe ozlo výloučitii
Podlipná Šiller Jirousek Zikan Varvažovský Praha Holešovice
27 article
— Ze zemského výboru. Ve včerejší scho byli jmenováni koncipisty u zemského výboru dr. Strejček, magistrátní koncipista a dr. P korný, auskultant. Žádostí podáno 39. — O upraveni učitelských platů. Zems výbor král. českého vypracoval tři osnovy v záleh tosti upravení učitelských platů. Osnova provázzen bude obšírnou zprávou. Osnovy stanou se předmětnr jednání užšího komitétu, které bylo za tím účelen svého času zemským výborem zvoleno, a v něai zasedají pp. dr. Herold, prol. dr. Pražák a dr. We runský. Usnesení komitétu bude předloženo sněmí král. českého hned v prvých schůzích. Stala se jl jednou zmínka o tom, že upravení učitelských pla bude mít v zápětí zvýšení zemských přirážek. — Na c. k. české vysoké škole tochnick v Praze propůjčí se na stud. rok 1901—1902 státn stipendium ku vzdělání učitelských sil z oboru e skriptivní geometrie anebo geodesic a sferické astro nomie na vysokých školách technických, jež pro st dium v cizině vyměřeno jest v obnosu 2000 K které jinak rozdělí se na dvě podpory studijní.ž dosti přijímá do 30. dubna t. r. rektorát vysoké ško- technické, jenž na požádání sdělí též podminky.
doktor Strejček Herold Pražák Praha vysoký škotechnický
28 article
— Švindl při sčítání lidu v Mor. Ostraví Jeden z největších švindlů, jaké prováděny byly j sčítání lidu na úkor Čechů, proveden byl v Moravs Ostravě. Soudní okres moravsko-ostravský nevrk zoval dle posledního sčítání lidu ani 209o německii obyvatelstva. Snahou pánů na ostravské radnici bp aby docílili nyní nejméně těchto 20%, což podal se jim velmi dobře. Při sčítání, v roce 1890n počleno v Mor. Ostravě 10.674 Čechů, 5106 Něn a 2415 Poláků. Z 5106 Němců bylo 1916 židů, že Němců bez nich bylo jen 3190. Letos napočii však: Čechů 12.796, Poláků 6263 a Němců 10.2 Odčítáme-li od Němců žídy, jichž napočtěno lt 3272, zůstává Němců 6932 a přibylo jich tedy 3 tudíž za 10 let 100%! Čechů oproti tomu přib pouze 2122, t. j. asi 20o. Povážíme-li, že celé ot Ostravy na všechny čtyři světové strany, nevyjím ani sousední Prusko, jest české, lehce si vy čteme, že příliv obyvatelstva do města byl velta většinou český. Také jest to přirozeno. Do Ostn přibývá stále dělný lid v masách, který jest z vel části český, z části polský, nikdy však němecš
Čecho Polák Němec Morava Moravs Ostrava Ostrava Prusko
29 article
Dle tohoto sčítání lidu bylo by se však musilo Ostravy nastěhovati množství německých dělní ale těch tam není. Byl tedy zkrátka spáchánp sčítání lidu v Mor. Ostravě čirý veliký švindl. Ce dělnické kolonie, v nichž není jediného německéh dělníka, zapsány s německou obcovací řečí, rovn i všichni na Němcích odvislí lidé. Takovým způsobe přibylo pak 100% Němců v Mor. Ostravě. Jsou tudl dáta, sebraná o lidu v Mor. Ostravě ve směru obo vací řeči, úplně falešná, vylhaná. Ve příčiné lel bude podána na říšské radě interpelace. — Přednášky. Lidové přednášky če ské university. Dnes ve čtvrtek budou předni- šeti v Praze: p. prof. dr. Frant. Augustit O předpovídání povětrnosti a jeho významu stránce kulturně historické i praktická« (4. přednášt v sále svatováclavské záložny; v Karlíně: p. do dr. Ant. Heveroch 10 podivínech a lidecha
Němec profesor doktor František Augustit Antonín Heveroch Ostrava Morava Praha Karlín