3
masthead
7. března 1901. Cislo66
4
article
sařském nařízení ze dne 16. srpna 1899 stran po-
platků z převodu nemovito stí.
Ve věcných vývodech, pozorně poslouchaných
podal zprávu o krocích, podnikaných četnýmí korpo-
racemi a čelících k úplnému zrušení novelly lé. Od-
soudil ostře toto počínání, které by mělo za ná-
sledek, kdyby se zdařilo, zrušení velmi četných vý-
hod, dnes platných při převodu malého a středního
majetku lidu venkovského i městského, Promlouvaje
o podrobnostech novelly, ukázal na její prospěšnost.
zejmena pro země koruny české a na její dosah so-
ciálně-politický. Nepopřel, že novella přinesla citelné
stížení ruchu stavebnímu ve velkých městech a žá-
dal nápravu ustanovení, pokud jeví se škodlivými.
tarifem škálovým podle způsobu zrušeného nařízen
z r. 1850.
Řečníkovi vzdány výborem díky za jeho instruk
tivní výklad.
Debaty zúčastníli se bývalý předseda dr. F uch
a předseda sdružení hr. Zediwilz.
Poplatkový výbor jednal o zrušen
poplatkové novely.
Debaty zúčastnili se poslanci G ötz, R apa-
port, Ofner, Licht, Formánek a ministr dr.
Böhm- Bawerk.
Ministr Böhm Bawerk pravil: Sněmovněse
doporučuje snížiti poplatky, a sice v tom smyslu.
aby se na místo 4 proc., stanovených poplatkovou
novelou, platilo jen 21/2 proc. Doba, ve které se mus
státi druhé převedení nemovitostí, bude stanovena
třemi léty. Ministr vyslovuje naději, že toto snížení
bude s to vyhověti nynějším stížnostem. Tato výboda
pro nové stavby a přístavby znamená pro státní po
kladnu oběť 11 mill. K. Žádal, by se tento návrh
přijal, aby celá akce nebyla ohrožena.
Výbor se usnesl zvoliti sedmičlenný odbor, kter
má podati zprávu do tří dnů.
doktor
Ofner
Licht
Formánek
Böhm
Bawerk
Sněmovněs
G ötz
5
article
V zemrědělskén výhoru za předsednictv
br. Zedtwitze rozdány referáty: posl. Flnkov
o návrhu stran másla, sýra a náhražek; poslanci
Povšovi o reformě termínového obchodu; posl.
Grabmayrovi o zproštění dlubů venkovských
i městských realit; posl. Povšovi o pomoci proti
nedostatku dělnictva v zemědělství; posl. Marcha-
tovi o změně zákonných ustanovení stran ochran-
ných známek pro chmel a zemědělské produkty.
V dnešní schůzi legitimačního výborm
navrhl posl. Axmann, aby spisy o obou vol-
bách posl. Kloláče byly přikázány jednomu
referentovi a bylo mu uloženo podati do 14 dna
zprávu.
Referentem byl zvolen dr. bar. Pražák.
Po návrhu posl. Perathonera bylo usneseno vy-
zvati vládu, aby zavedla vyšetřování o volbě po-
slance Sebralila.
Referenty ustanoveni poslanci: dr. Bartol
(o Vujatoviči), dr. Byk a V. Hrubý (o ryt. Walew
ském), kn. Sapieha (o Weiserovi), dlr. Conci
Vogler (o Weisskirchnerovi), Daszyňskio
Wilkovi). Królikowski (o Wojtygovi, Blažow-
ském a Žyguliňském), dr. Bartoli (o Pommerovi
a Bennatovi), dr. Schöpíer (o Trafoyerovi)
V. Hrubý a Černý (o Zázvorkovi).
Posl. Hrhbý podal zprávu o této volbě hned
a navrhl, aby byla schválena.
Národo hospodářský výbor předsedou
zvolil ryt. Skemaj mistopředsedy posl. Kozlowského
a Finka.bova zn ulln
dzdo a 50e* válovbo
Sociálně politieký výbor rokoval o in
cialivných navrzích na z krácení praco v n
doby v dolech.
Všidhní řečníci stěžovali si na průtahy s tout
záležitostí.
M. r. Zechner ujištoval, že vláda jest ochotn
učiniti vše, aby otázka ta byla rozřešena.
Posl. Stein navrhl, aby ministerstvu orby pro
průtah této záležitosti bylo osvědčeno rozhorlení.
Návrh propadí 18 hlasy proti 13 a usneseno při-
kázati iniciativné návrhy zvláštnímu odboru, jenž
má podati zprávu do týdne.
Nvnanl
Zedtwitz
Povš
March
Axmann
Perathoner
Bartol
doktor
Byk
V Hrubá
Weiser
Vogler
Bartoli
Pommer
Bennat
Schöpíer
Černá
Zázvorka
Posl
Kozlowski
Zechner
Stein
Daszyňskio Wilk
Sapieh
Królikowski
6
article
Branný výbor měl schůzi za předsedníciví
Branný výbor měl schůzi za předsedníciví
posl. Lupula.
Debaty zúčastnil se také ministr zemské obrany
hr. Welsersheim. Branná povinnost musí se pro-
vésti zákonně. Poukazuje na ustanovení o branné po-
vinnosti, dovoloné, evičeních a přípustné úlevy. Do-
vozuje, že branecký kontingent není dostatečný a mu-
sil by se rozmnožiti, kdyby se žádané úlevy měly
provésl. Na cvičení povolává se jen nevyhnutelný
počet vojska, objednávky musí se prý zadávat velko-
průmyslníkům, hlavně se zřetelem k vojně; malým
průmyslníkům zadává se, co je možného. Naturální
dodávky od producentů byly by žádoucí, vyličuje však
příslušné nesnáze. Ostatně, kde bude možná, přičin
se o přímé dodávky.
O podporu záložnických rodin v případě mobili
sace je postaráno. Připomíná, že příslušné zkoušky
pohltily mnoho peněz. Slibuje spravedlivou úprave
vojenské taxy (vzestupnou) a zřelel na nezámožné
Vojenské hudby nesmí se prý občanstvu odpírali.
Jejich zaměstnávání je vázáno určitými předpisy.
Pense četnictva jsou výhodnější než jiných služeh-
níků státních.
Potom jednal o vojenských pensích a pensích
vojenských vdov a sirotků. Byl by povděčen, moha
věc předložiti parlamentu, aby ji příznivě vyřídil.
Také moderní trestní zákonník závisí na souhlasu
mnohých činitelův, svšak také vojenská správa by
ráda, aby se stal skutkem. Dále zmínil se o upra-
vení platů mužstva a poddůstojnictva, o soubojích.
proti nimž vyslovili se nejslavnější vojevůdci.
Předpis o řízení čestné rady není v odporu
s trestním zákonem a upravuje posudek, zda dů-
stojník vyhověl stavovskému požadavku. Nucenosti
tu prý není. Soubojů ve vojště ubývá. V jiných spo-
lečenských třídách konají se souhoje také.
7
article
Jednáno bylo o předloze o odvodu branců
Zpravodajem byl zvolen posl. Popowski.
Posl. Pospíšil žádal, by bylo především za-
hájeno rokování o císařských nařízeních o kontin-
gentu vojska z r. 1898 a 1899.
Ministr hr. Welsersheim odpověděl, ž
oboje nařízení pokládá již za vyřízená, poněvadž
platnost jejich již minula.
Posl. Hořica: Pan ministr pravil, že císařská
nařízení na základě 8 14. st. z. z. pro rok 1898 a
1899 měla platnost toliko na rok a tím že záležitost
vypršela. Pan ministr jako člen vlády musí státi na
stanovisku ústavním a my se proti tomu ohražu-
jeme, aby si úslavu svým názorům takto přizpůso-
boval. O dvod není žádná věc nepředvídana.
pro něj neplatí § 14. Jestili se ho užilo, stalo se te
násilným a libovolným výkladem ústavy. Vládě urá-
čilo se na příklad, dne 1. února 1899 parlament od
ročit a chopit se z pohodlí 8 14. Pořád se dovo-
láváte ústavy. Jsou to kejkle na omámení bůhví
koho. Nás tím neomámíte. Držite se ústavy, pokud
vám slouží, jinak pod rouškou ústa v
děláte co chcete, když se vám ústava nehodí. To je
pěkné hospodářství, žádat o rekruty pro rok 1901.
když věc pro rok 1898 a 1899 dosud není vyřízena.
Proti tomu protestujeme a zúčastníme se jednání jen
s touto výhradou.
Posl. Hotfmann Wellenhot podal pak
dotaz po výnosu ministerstva vojenství čelícího proti
spolku pensionovaných důstejníků a vojenských
úřadníků, a prohlásil, že vydání tohoto výnosu bylo
zvůli, neboť členové onoho spolku nejsou podroben
ministru vojenství.
Posl
Pospíšil
8
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. března. (Němčina vl pa
lamentě.) Vétšina vídeňských listů pokládá
české a vůbec neněmecké řeči, mluvené na
říšské radě, za obstrukci. Toho mínění
držel se i vídeňský orgán sociální demokracie
ale když v otázce osmihodinné pracovní doby
v dolech promluvili opělně české řeči poslanei
páté kurie Fressl a Karbus, tedy poslanci, jimž
opravdu jde o usnadnění těžké práce hornické.
»Arbeiter-Zeitung« nabyla konečně přesvědčení
že někteři čeští poslanci mluví ve sněmovně
česky, protože jedině v tomto jazyku mohou
správně vyložiti své myšlénky. A z toho »Arb.-
Zeitung« zavírá správně, že by uzákoněním je-
diného jednacího jazyka ve sněmovné veliký
počet poslanců byl umlčen, že by tím byly zná-
silněny všechny neněmecké národnosti. »Dosu
slýcháme česky mluviti jen divoké poslance —
píše »Arbeiter- Zeitung« — z toho mohlo by se
zavírati, že ostatní čeští poslanci mohou všichni
správně mluviti německy. To je však omyl, jenž
by se ihned ukázal, kdyby se provedla zkouška
jazykových znulostí rakouských poslanců. Ta-
ková zkouška by ukázala, že už dnes je ve
sněmovně na sto lidí, kteří německy neumějl.
aspoň ne tolik, aby bez obtíže a jasně vyjádrili,
co chtěji pověděti. Netýká se to jen českých
poslanců, stojících mimo klub; i v českém
klubu jsou členové, pro něž parlament není
místem k mluveni, nýbrž k mlčení. Ještě hůře
je mezi Poláky a tím se vysvětluje, že z pol
ského klubu mluví vždy jen několik starýeh
poslanců, ostatní pak jsou odsouzeni k mlčen
a jen při hlasováni mohou projeviti své mínění
Mafomoenost opposičních sedláků z Haliče vy-
světluje se hlavně jejich neznalostí němčiny.
Fressl
Karbus
Polák
Praha
Halič
Zeitung
ArbeiterZeitung
9
article
Že mezi Rusy je člověk, mluvíci sběhle ně
mecky, bílou vránou, rozumí se samo sebou,
Totéž platí o Vlaších, Slovincích a Chorvatechs
Tyto poměry se časem ještě zhorší, a prot
soudi » Arbeiter Zeitung«, že ústřední parlamen
vídeňský stává se čím dále, tím neschop-
nějším k řešení kulturních otázek
národů rakouských. Jedinou odpomo
vidí v široké autonomii, ovšem ne zemské.
nýbrž národní. Pro centrální parlament na vy-
řizování věcí opravdu všem národům společných
našel by se pak v každém národě dostatečný
počet osob znalých — dorozumivacího jazyka.
Rus
Vlach
Slovinec
Arbeiter Zeitung
10
article
»Arb. Ztg.«, jak vidno, stoji také na sta-
novisku »dorozumívacího jazyka«, za který po-
kládá ovšem jen němčinu a je tedy při vší své
liberálnosti pro novou, »jazykovou daň«, kterou
dle »Budap. Hirlapu« bude prý potřeba zavésti
v Uhrách a kterou by Wolf a jeho přátelé s
chuti zavedli i v Rakousku. Český měsíčník
»Rozhledy«, jenž se náhodou zabývá toutéž
otázkou, jako »Arbzlg.« a shledává týž stav
věcí, jako list vídeňský, dochází však k jinému
závěru. »Rozhl.« soudí, že ve vídeňské sně-
movně postupem času nezbytně musí dojítí ku
protokolování i neněmeckých řečí a že tomuto
parlamentu, přetrvá-li příboj zevních i vnitřních
rozporů konstitučních, národnostních, konfessio-
nálních, politických, hospodářských a sociálních
nastane povinnost rozřešiti ve svém vlastním
lůně jazykovou otázku, nad níž snad někde na-
hoře pohrdlivě dosudv krčí ramenoma, která se
všaktím odbýti nedá, jako se nedala odbýti v
všech jiných instancich.
Wolf
Uhry
Rakousko
11
article
V Praze, 6. března. (Polské h las
o panské sněmo vině.) Krakovské listy
přičiňují k referátu o sobotní schůzi panské
sněmovny stručně poznámky, které však charakte-
risují nynější polilickou situaci. »Czas« pravít
»Každého politika musí překvapiti nálada řeč-
níků, kleří po většině předvídají nezbylnos
radikální změny a u nejpevnějšího krbu legál-
nosti mluví o státním převratu. Nebude-li sobolní
debata míti jiného účinku, bude aspoň výstrahou,
že politické »zejtra« může vzejíti z rámce poli-
tického »dneška« a to »zejtra«, jako všude
nejisté, kryje ve svém lůně obavy a pochyb-
nosti, byť i bylo nezbytným.« — » Nová Re-
forma« dodává: »Debata dokazuje, že kdyby
této arcikonservativní panské sněmovně byl
předložen návrh jazykového zákona, vybuchly
by tam okamžitě boje, snad méně hlučné, než
ve sněmovně poslanců, ale neméně zatvrzelé
dlouho trvající.«
Z Vídně, 6. března. (Kandidatura
dra. Ebenhoch a.) Pověst, že posl. Scha-
chinger, volený v Rohrbachu (ve IV. kurii
horno-rakouské) vzdá se mandátu, aby se uprázd-
nilo místo pro dra. Ebenhocha, opět se vyskytla
v kruzích parlámentních. Tvrdi se, že posl.
Schachinger odstoupí co nejdříve, aby se volba
mohla provésti ještě na základě posledních vo
ee
lebních listin
Z Pešti, 5. března. (Ruch mezi Ru-
muny.) Peštským listům sděluje se z Aradu.
že tam konána tyto dni porada zástupeň mladé
inlelligence rumunské, jež se usnesla zříditi pře
blížícími se všeobecnými sněmovními volbam
novou, mladorumunskou stranu a vystoupiti ve
všech rumunských okresích se svými kandidáty
Nová strana má prý už podrobně vypracovaný
program, v nějž pojata i povinnost všech při
štích rumunských poslanců všemi prostředky.
i nejkrajnější obstrukcí dovolávati se ve sně
movně práv národa rumunského.
Praha
Vídeň
Rohrbach
Pešť
Arad
panská sněmovna
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. března.
Makedonie.
Zpráva, že Turecko do Makedonie a Drino
polska vrhlo 50.000 m., aby pohrozilo povstal
cům i Bulharsku, po mnoha dnech se popírá
Do světa se dostala z »C.-B.« Nechť si to
rakouské úřadní zpravodajství vezme k srdei
a oznamuje přiště pouhou pravdu.
Ostatně není třeba pochybovati, že vojen-
ská síla turecká v Makedonii je dostatečnáa
kdyby ji bylo třeba rozmnožiti, že se tak stane.
Bulharské listy přestaly mluvit o Srbech
nepřátelsky. Píšou, že Bulharsko musí se do-
hodnouti se srbskými státy, Srbskem a Černou
Horou, aby se společně s nim zasadily u Vy-
soké Porty o povolení potřebných reforem v
Makedonii. Reformy ty jsou naznačeny již ber-
linskou smlouvou a velmoci nemohou jinak, než
jim býti příznivy. Srbové jsou bulharským listům
zase »milými a drahými bratry«. Žádný bulhar-
ský list netvrdí už, že v Makedonii bydlí jen
Bulhaři a Srbové tamní že nejsou Srby, nýbrž
Bulhary
»Ale to nevadi agentům bulharského Make-
donského komitétu, aby sem tam neskolili ně-
kterého Srba v Makedonii a Starém Srbskue
podotýká jeden srbský list.
Na pouhá nezodpovědná slova nelze ni
dáti, ale Srbové nesmějí pravici bulharskou od
mítnouti, kdykoli se k nim napřahuje. Je třeb
poctivě se dohodnouti a dohodnuuí formulovati
tak jasně, aby se bez ujmy své cti nikdo
z něho vyzouti nemohl, jakmile by mu napadlo.
Dojdeli na svolání sjezdu jihoslovanských
žurnalistů, čehož je si vřele přáti, zajistě najde
se cesta dohody nejen vve věci, nýbrž také
způsobu a tonu, jak před veřejností o společ
ných otázkách pojednávati.
Neméně důložitým sjezdu žurnalistů bylby
sjezd jihoslovanských národních politiků.
Bulharská vláda, jak se oznamuje, tak
s Rumunskem chce obnoviti přátelský poměr
za kteroužto příčinou bulharské kníže hodlá uči-
niti návštěvu králi rumunskému.
Srba
Bulhar
Praha
Makedonie
Turecko
Drina
Bulharsko
Srbsko
Černá Hora
Rumunsko
13
article
Valná hromada Slovauského spolku
petrohradského.
Výroční valná hromada Slovanského spolku
petrohradského konala se tyto dni za četného
účastenství. Předsedal hr. N. P. Ignatěv. Na
čestných místech seděli: mitropolit kyjevský
Feognost, mitropolit moskevský Vladimir, arci-
biskup varšavský a chlumský. Jeronym, petro
bradský vikát biskup Boris, narvský biskup Mi
kuláš, gdovský biskup Benjamín, sarapulský
bískup Vladimír a bískup Sergij, rektor petro
hradské duchovní akademie. Dále byli přítomn
kromě olenů výboru: náměstek vrchního proku-
rátora sv. synodu Sabler, člen státní rady
Galkin Vraský, gen. pěchoty Durnovo, ředite
asijského departementu Gartvig, hofmistr hr
Naryškin, gen. Kirějev, pomocník státního ta
jemníka kniže D. P. Golicyn, srbský vyslane
prof. Stojan Novakovič, mnozí professoří petro-
hradské duchovní akademie, profeskoři akademi
gen. štábu aj.
Předseda hr. Ignatěv promluvil o nynějším
stavu spolku a o změnách stanov, které se staly
v posledním roce. Konstatoval, že Slovanský
spolek přese všechny vnitřní třenice roste a mo-
hutní. Členů má 33 čestných, 70 doživotných
(zakládajíeích) a 355 skutečných. Na konci své
řeči hr. Ignatěv upřímně uvita! »Pycegoe Co-
ópanie«, jež právě vstoupilo v život a jež pře-
vezme čásť úlohy, kterou má Slovanský spolek.
Ignatěv
Vladimir
Jeronym
Boris
Vladimíra
Sergij
Galkin Vraský
Durnův
Gartvig
Naryškin
Golicyn
profesor
Novakovič
Pycegoe Companyópanie
14
article
Předseda nového národního spolku ruského,
kníže D. P. Golicyn, poděkoval za tofo upřimné
slovo a právil, že »Pycckoe Coópanie« a Slo-
vanský spolek nebudou si překážeti, nýbrž do-
plňovati se. sorě do-
V. N. Lěskovský pronesl krátkou, ale pro
eítěnou řoč, věnovanou památce velikého slavja-
nofila A. S. Chomjakova. Professor akademi
gen. štábu generál-major Gejsman vénoval vzpo
mínku slavnému ruskému hrdinovi MI. D. Sko-
belevu, velice zasloužilému o osvobození Slo-
vanů. Generálmajor Borodkin přečetl báseň, vě-
novanou památce Chomjakova,ěels
Sbor Archángelského překrásně pěl° v pře
stávkách rozličné církevně slovanské a vlast
necké písně.lmner
1el
Nejnovější řečnický výkon Vi-
léma ni.
Při odjezdu dalšího německého vojska do
Kiaočau měl Vilém II. tuto řeč: »Vojáci! Od-
jíždíle do cizí země, která z událostí posled-
ních měsícův zvěděla, co jest němeic ká
kázeň, německá statečnost a německá
výchova. K povinnostem! Cizinec z věděl,
co znamená, uraziti německéh
císaře a německého vojáka. Vážné
poučení bylo uděleno našemu nepříteli a všichni
národové poznali, jak nlěmečtí vojáci bo-
jují, vítězí neb mrou! Všichni nabyli vážnost
před naším uměním válečným i výevikem
Osvědčujtež i vy v cizině bezvadnou kázeň
poslušenství, statečnost a všechny dobré vlast
nosti duševní 1 tělesné. Pečujtež, ať sláva vlast
známou se stane celému světu a aby štít voj-
ska i námořnictva zůstal neporušen a prapory
naše nepokáleny !
Očekávám, že vykonáte totéž, co vaši sou-
druhové v cizíně již vykonali«
Tanul snad Vilémovi II. při této řeči jeho
na mysli známý výrok Göthův. o skromnosti
Golicyn
Pycckoe
V N
Lěskovský
A S Chomjakov
D Sko
Borodkin
Chomjakov
Vilém II
Göthův
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Rvačka v parlamentě. Poslaneck
sněmovna byla předvčírem jevištém ošklivého
výstupu. Muži, o nichž dalo by se před pokládati.
že jsou dobře vychováni, slušní a své cti dbali,
pustili se do sebe a před tváří sboru zákono-
dárného a obecenstva rvali se. Byl to výstup.
jenž naplnil každého, kdo má smysl pro dobr
mravy, odporem a hněvem. Litujeme toho,“že
původcem tohoto výstupu byl poslanec český
zvolený v páté kurii plzeňské pan Fressl. Ne-
vytýkáme mu při mládí jeho živější a bujnější
temperament, než ho má miti snad muž v
vážném rouchu zákonodárce, ba jistou úctou by
nás naplňoval hněv, jejž pociťuje nad křiv-
dami, které národu našemu se dějí, však pán
ten měl by míti na mysli, že jest povinností
zralého muže krotiti vášeň, zejmena když jest
členem sboru zákonodárného a když ví, že
jednání jeho mnohem přísnějšímu podlehne soudu,
než je ten, který rozsudek vynáší nad skutky
jednotlivce-soukromníka. Pan Fressl. je muž,
jenž za každou cenu chce se státi slavným,
aneb aspoň ehce, aby se o něm mluvilo. Po-
něvadž nemůže to dokázati velkým výkonem
parlamentním, studuje slavné činy vykonané se
strany »všeněmeckých radikálů« a sociálních
demokratů. V úterý podnikl to, co posl. Berner
v památném sezení dne 28. listopadu r. 1897.
Altakoval předsednietvo, vlastně místopředsedu
Prada, vyrvav mu z ruky — bůh ví proč a zač —
listinu, na níž byli zaneseni přihlášení řečníci.
Fressl
Berner
Prado
16
article
Schönererovci, kteří to spatřili a kteří dávno již
panu Fresslovi slibovali bití, vrhli se na něho
jako divoši a dali mu několik ran. Tak hrozné,
jak to líči vídeňské listy, to nebylo, neboť pan
Fressl setřásl se sebe, co byl dostal, velmi
rychle, však o to nejde. Jde pouze o to, že
ztlučen byl poslanec český a že stalo se tak
za okolnosti, která i se strany nejshovívavějších
vylučuje jakoukoli soustrast. Na tom sí vždy
zakládala delegace česká, že v obstrukčním svěm
zápasu nevybočovala nikdy z mezí slušnosfi, že
provozovala obstrukci sice hlučně a dramaticky.
ale nikdy surově a že nikdy neu žiía
násilI. Pan Fressl, který byl sice zvolen
výhradně hlasy mladočeškými, nenálezí do
sboru poslanců českých strany svobodo-
myslně, ale je Čech a měl proto dbati
těchže ohledů, jimiž řídili se v boji za práva
národní ostatní zástůpci čestí. Seénu, jíž vyvolal
tento pán, nelze popsati, aby si učinil člověk
o ní představu, musil býti, dle tvrzení poslanců,
jejím svědkem. V kom česká proudila krev, měl
příčinu se do duše zastyděti. Více ještě cho-
váním se pana Fressla po tom, co se štalo, nez
následkem toho, co on sám byl ztropil. Pan
Fressl na místě, aby vyvodil důsledky z jednán
svého, zcela tak, jako jeho vzor, p. Berner, otřás
se a vynadav poslancům českým, že nepustil
se k vůli němu s »alldeutsch« surovci do pra-
nice, tak jako on, zasedl klidně na své místo.
Tak jakoby se nebylo pranie přihodilo, zatím
co v každé české duši to pálilo, čeho byla svěd-
kem. Naleznou se sice snad lidé, již pana
Fressla slávou zasypou a snažiti se budou uči-
niti z něho mučedníka — však český člověk.
eti své dbalý, se zdravým soudem a citem
k nim se nepřidá. Na to jsme žádostiví.
jak záchovají se voličové oproti svému, bez
zadostiučinění zbitému poslanci.
Fressl
Fresslo
Berner
Čechy
český strana svoboda
17
article
Professor Stojanovič. Naši národní
odpůrci jsou šťastni, že mezi tolika a tolik
miliiony Slovanů našel se zase muž, jenž jim
hude do noty. Je to jakýsi Stojanovič, Srb
jenž své krajany plamennými slovy nabádě, aby
se učili německy. Jen němčina prý Srby spas
a jsou prý darebáci ti, kteři jim vnucují ru
stinu, s kterou prý nikam nedojdou. Němci
prý jsou nejmoenějším národem na světě a
eíšař Vílém prý nikdy nedopustí, aby se jim
křivdílo, nechť jsou kdekoli. Proto prý také
všechno naše namáhání Němce v Čechách
povaltije marné. Němčina je prý ale
pro Srba nejen z příčin kulturních, nýbrž
i politických nezbytná. Balkán prý se po-
němčuje vic a více, němčina prý
sitává se tam řeči obcovací. Kupci
na Balkáně jsou prý buď Němci, aneb německy
musejí umět, tisíce německých agentů prý tam
cestuje a chce-li se kdo s nimi smluvit, musi
umět německy. — Výborný muž a Slovan, který
s takovou ležérností doznává, jak to na Bal-
káně vypadá, jaké nebezpeči tamějšímu původ-
nímu obyvatelstvu hrozí. Na místě, aby před
šířením se němčiny varoval, doporučuje, aby
se ji každý přiuči. Srbově mají se naučit ně
mecky k vůli židovským cestujícím, již jje tam
Stojanovič
Srb
Srba
Němec
Srbův
Čechy
Balkán
Bala
Slovan
18
article
— Ze statistické knížky král. hlavního
města Prahy Statistická komise král. hlavního
města Prahy a obeí s komisí touto spojenýe
Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova.
dostavila se opětně se svou výroční žlutou knihou
za rok 1898, nové řady ročníkem osmnáctým.
Nebývá v těchto knížkách, redigovaných ředitelem
městské statistické kanceláře Josefem Erbenem
společně s adjunktem téže komise Jos. Horákem,
mnoho prosy textové, nýbrž všechny stránky
jich spisu hemží se takřka výhradně a šmahem
poesií cifer. »Poesii, « zeptá se čtenář, který s
odvážil přes titul nášeho článečku, věnovaného
výročnímu plodu píle statečné naší statistické
kanceláře, »poesif cifer«? Ano, neboť pro čtenáře
zstatistické knižky«, který dovede čísti » mez
ciframi«, nezůstanou ty údaje statistické komise
nasvědčující, že vše, co v Praze a předměstíeh
lze počítati, měřiti a svážiti, také sečtono, změ-
reno i zváženo jest, jen hluchými kolonami nud-
ných cifer! Ozbroji-li se trpělivostí a vnikne-li do
tohoto aritmetického moře, pozná záhy, že ne-
měli jsme o spoesli cifer« tak nepravdu, nebo
lze-li říci vskutky mluví«, lze to říci i o číslech
a mluvi-li tato někde, mluví především v stati-
stické správě města Prahy. Vypravují tu Pražanu,
naslouchání schopnému, velkou báseň o vzrůstu
jeho milované Prahy, tedy látka snům jeho touhy
nejbližší, sdělují, jak kolotný život její pohybuje
se ve vlnách stále vzestupných, jak šíři se pro-
stranství přibytky zastaveně, jak přibývá dušl.
Král
Erben
Pražan
Praha
Karlín
Smíchov
Žižkov
Jos
19
article
majetku, jak rychle spěje rodné jeho město v zá-
vodu moderního rozvoje měst, měří se mu tu i hu-
maníta i osvěla na vlas spolehlivými čísly, kteréž
nabývají tepla, barvy, formy a popadají jej za
jeho lokální patriotismus, za jeho pražský cit
Pro dnešek zůstaňme v našem přehledu př
zájmu vůči pražské statistice, tak říkajíe nej-
lidštějším, při »oddělení druhém«, nesoucím
název »Měna a stav obyvatelstva«.
20
article
Hned na pryní tabulce narazíme na čísla, která
obírají se hnutím obyvatelstva pražského nej-
něžnějším — láskou; neboť i tu měří statistika.
sečítajíc »sňatky«, nejspolehlivější ukazatel oprav-
dově lásky. Taková statistika bude zajímati na
konec i plet, kteráž se vyhýbá cifrám mimo
kuchyňskou a hospodyňskou bilanci. Kolik je
v Praze a předměstích za rok sňatků, a kolik
jich bylo zvláště v roce 1898? Celkem 3899.
v Praze samotné 2305, v Karlíně 174, na Smi-
chově 412, na Král. Vinohradech 471, v Žiž-
kově 530. Květen »lásky čas« čifal sňatků nej
více 470, nejméně prosinec 32, dále březen 42
ve kterýchž y Karlíné a na Smíchově nebylo
aní jediného sňatku. Dle věku byly za celý
ten rok jen dvě 16letě nevěsty, a sice na Sml-
chově, jež vdaly se za ženichy od 20—30 let.
nevěst starších než šedesát let bylo víc, v celém
statistickém obvodu 16, bohudiky všechny vdaly
se za ženichy přiměřeného věku, starší padesáti
let, vdovců bylo 99, vdov 95, rozvedených že-
nichů 3. .., židovských nevěst bylo 323
(P.), 1 (K.), 11 (S.), 23 (V.), celkem 385, že-
nichů židů celkem 354, občanských sňatků
celkem 28. Těch několik čísel z rubriky sňatků
jenom namátkou, »knížka« sama má o tom čtyř
podrobné tabulky. O dětech živě i mrtvě na-
rozených, legitimné i mimo svazek manželský
na tento pražský svět přišlých, rozhovořila se
statistická »knížka« číslicemi na 4 stranách.
Král
Praha
Karlín
Vinohrady
Žiž
Smíchov
21
article
Všech porodů v celém obvodu bylo roku 1898
11.971, z těch manželských 8138, nemanžel-
ských 3833, děti mrtvě narozených manž. 396.
nemanž. 142, (tedy poměr normální) všech
hochů 6226, všech děvčat 5745, nejvíce dělí
narodílo se v lednu (1096), v únoru (1026).
v dubnu (1097), nejméně v září (857). Troj-
čat v celém obvodu r. 1898 byly tři případy.
dvojčat hochů 71 případů, ve dvou narodily se
děti mrtvé, (nemanž. 30), hochů a děvčat 86 (ne-
manž. 21), děvčat 87 (nemanž. 35). Legitimováno
bylo nemanželských dětí pozdějším sňatkem ro-
dičů 769. Trudná jest rubrika úmrtnos
dětí. . . . Úmrtí obyvatelstva vůbec
v hromadě 7228, při čemž Morana vybí
rala z obou pohlaví takřka stejně, zemřelou
mužských 3611 a ženských 3584, mimo to ze
mřelo v celém obvodu 1825 přespolních; nej-
větší úmrinost řádí v letech nemluvných (do
1. roku 1971, do 5. roku 962, od 5— 15 lel
jedno z nejmenštch čísel 81), na to stoupa
úmrtnost konstantně od 206 případů (od 15 do
20 let) až 356 (od 70—75 let), odtud přiro-
zeně klesa: osob od 75—80 let zemřelo 189
od 80—85 let 69; od 85—90 let 16 ; o
90—95 let 2 od 95—100 tet 0. Nejhrůzněj
Moran
23
article
řádily spalničky, na něž zemřela i 1 osoba stnri
40 let, celkem 195, spála (celkem 204), má
dřivka (108), mrtvice (147), tyfus střevní (88)
záněty dychadel (736), tuberkulosa (1177), záneiy
střev, rakoviny. Hlavní suma obyvatelství
v celém statistickém obvodu byla roku 1899
380.077, z toho ženských 197.646, mužskte
182.431, r. 1890 310.483, z toho ženskýe
161.187, mužských 149 296, v obou obnlobie
připadá pak na vojsko 8858 (vpočíláno do hlan
sumy). Koncem roku 1898 v Praze 189.86
obyv. civilního, v Karlíně 20.049, na Sn
chově 47.147, na Král. Vinohradech 50.478
na Žižkově 63.682.
— Z Vídně, 6. března. (Zvl. telg.) Klui
českých poslanců svobodomyslných došel tenl
přípis: »Městská rada král. věn. města Poličk
ve schůzi své ze dne . t. m., uváživši činnos
sl. klubu svobodomyslných poslanců českých
říšské radě ve Vídni, usnesla se vyslovitiv jeno
své uznání a důvěru ji poslanci zal e městoc na
panu dru. Boleslavu ryt. Plačkovi pako zvlá
plný souhlas s jeho rézným počínáním.a
— Kluby občanské. Sckůze výbo
staroměstského občanského kluh
v Praze konati se bude dnes ve čtvri
v8 hod. večer v restnurantu po Kráglan v Týn
ském dvoře. Program důležitý. Přítomnosk všee
pánů členů nutna.
— Rodinné zprávy. Pan Adoli Baxa
v Klincích na Rusí a paní Marie Bak alnt ovvl á ro-
Valentova z Prahy slavili těchto dnů svůj sňnki
manželský.
Král
Boleslav rýt
Plaček
Adoli Baxa
Rus
Marie Bak
Valentův
Praha
Karlín
Vinohrady
Žižkov
Vídeň
Klink
sn
městský rada král
24
article
— Úmrtí. Dne 5. března o 11. hod. dopoledn
zemřela na Král. Vinohradech paní Antonie J
bůrková, býv. obchodnice v Praze, po dlouhé n
moci ve věku74 let. Zesnulá byla před 25 lety prv
zakladatelkou české výrobynákrčníků. Pohřeb koni
se dnes ve čtvrtek o 3. hod. odpol. z ústřední kap
na hřbitově vinohradském.
— Resignace obecního staršího p. v
olava Varvažovského byla předmělem interpe
lace a rozpravy v úterní schůzi městské rady pral
ské, jak jsme o tom zprávu podali. Přípis, který pr
Varvažovský zaslal p. dru. Podlipnému, předsedo
sdružení obecních starších Národní strany svoboc
myslné, má toto znění: »Velectěnýpane předsedo
Jelikož jsem byl od počátku utvoření našeho sdružen
od vlastních kollegů v naší části napaden a posledr
doby i do veřejnosti zprávy vysílány, nemohu dět
jakožto poctivý řemeslník zůstati členem sboru a ode
vzdávám p. starostovi svůj mandát jako člen sbor
městské rady a obecních starších a zároveň se louči
ctěný p. předsedo, i s Tebou a pp. koilegy našeh
sdružení, s tím dobrým svědomím, že jsem mínil hi
jiti práva naší matičky Prahy a našeho poplatnictva
Ale bude-li se i na dále od jistých pp. kollegů takti
pokračovati, nebude se chtíti poctivý člověk k la
kovému čestnému úřadu více věnovati. S přátelskýn
pozdravem Václav Varvažovský.« — Přípis tento bsl
přečten v sobotní schůzi sdružení svobodomysiných
obecních starších p. dra. Podlipného, které usnesl
se požádati p. Varvažovského, aby resignaci odvolnl
Král
J bůrková
Podlipný
Varvažovský
Praha
sdružený obecní
25
article
Panu Varvažovskému byl o tum zaslán následujíd
přípis: »Velectěný pane a příteli J Obsah listu Tvéhe
sdělil jsem se sdružením pp. obecních starších ná-
rodní strany svobodomyslné. Členově sdružení ne-
shledávají příčiny, abys resignoval na člena měsísk
rady král. hlav. města, nni sboru jeho. Členství rao
městské bylo důkazem vážnosti a důvěry, jichž
spoluobčanů jsi požíval a posud požíváš. Sdružen
samému není ničeho povědomo, co by mohlo slo-
žiti na úkor plné důvěry v neúnavnou píli a přáci
jíž jsi zejmena v podnicích elektridkých věnoval zl
mům celé matičky Prahy a známy jsou kroky Tvéi
úsilí, podniknuté na prospěch VIl. části, kterouj
věrné a horlivě do poslední chvíle zastupoval,
měně i Tvoje oddanost pro potřeby voličstva vůbe,
zvláště ale voličstva sboru třetího. Nevráživost a níe
jednotlivců nesmí odvrátiti muže pečlivé vůle a ry-
zího konání od cesty, voličstvem vytknuté. Z jedno-
myslného usnesení sdružení žádáme Tě, bys resi-
gnacitna členství sboru a m. rady nepodával, pokuds
lýče, vzal ji zpět. Trvám s přátelským pozdravem
Varvažovský
Členův
Praha
26
article
1. Podlipný. V Praze, 3. března 1901.« — O jednán
konaném v radě městské o resigonci p. Varvaže
ského sdělují se nám tyto podrobnosti: Po řeči měst
rady pana Šillera krátkou poznámku proslovl
měst. rada p. Jirousek, načež promluvil měst.
p. Zikan v tom smyslu, že lituje jednání kollest
p. Várvažovského. Ve zprávě »Nár. Listů«, resigano
se týkající, netvrdí se, že to bylo pouze nepřátelstu
pp. kollegů z Holešovic na radnici samé proti němi
provozované, poněvadž k tomu nebylo příčiny, al
že dle náhledu řečníku k resignací dohnala p. Var
važovského činnost mimoradniční, nepřátelské vyal
pování jeho kollegů mezi voličstvem a též zejmen
v klubu holešovickém. Dále doporučoval řečník, ab
resignace p. Varvažovského nebyla přijata, ponl
vadž k tomu není žádné příčiny svědomitého a po
etivého tphoto pracovníka z řad oběcních starši
iibe ozlo
výloučitii
Podlipná
Šiller
Jirousek
Zikan
Varvažovský
Praha
Holešovice
27
article
— Ze zemského výboru. Ve včerejší scho
byli jmenováni koncipisty u zemského výboru
dr. Strejček, magistrátní koncipista a dr. P
korný, auskultant. Žádostí podáno 39.
— O upraveni učitelských platů. Zems
výbor král. českého vypracoval tři osnovy v záleh
tosti upravení učitelských platů. Osnova provázzen
bude obšírnou zprávou. Osnovy stanou se předmětnr
jednání užšího komitétu, které bylo za tím účelen
svého času zemským výborem zvoleno, a v něai
zasedají pp. dr. Herold, prol. dr. Pražák a dr. We
runský. Usnesení komitétu bude předloženo sněmí
král. českého hned v prvých schůzích. Stala se jl
jednou zmínka o tom, že upravení učitelských pla
bude mít v zápětí zvýšení zemských přirážek.
— Na c. k. české vysoké škole tochnick
v Praze propůjčí se na stud. rok 1901—1902 státn
stipendium ku vzdělání učitelských sil z oboru e
skriptivní geometrie anebo geodesic a sferické astro
nomie na vysokých školách technických, jež pro st
dium v cizině vyměřeno jest v obnosu 2000 K
které jinak rozdělí se na dvě podpory studijní.ž
dosti přijímá do 30. dubna t. r. rektorát vysoké ško-
technické, jenž na požádání sdělí též podminky.
doktor
Strejček
Herold
Pražák
Praha
vysoký škotechnický
28
article
— Švindl při sčítání lidu v Mor. Ostraví
Jeden z největších švindlů, jaké prováděny byly j
sčítání lidu na úkor Čechů, proveden byl v Moravs
Ostravě. Soudní okres moravsko-ostravský nevrk
zoval dle posledního sčítání lidu ani 209o německii
obyvatelstva. Snahou pánů na ostravské radnici bp
aby docílili nyní nejméně těchto 20%, což podal
se jim velmi dobře. Při sčítání, v roce 1890n
počleno v Mor. Ostravě 10.674 Čechů, 5106 Něn
a 2415 Poláků. Z 5106 Němců bylo 1916 židů,
že Němců bez nich bylo jen 3190. Letos napočii
však: Čechů 12.796, Poláků 6263 a Němců 10.2
Odčítáme-li od Němců žídy, jichž napočtěno lt
3272, zůstává Němců 6932 a přibylo jich tedy 3
tudíž za 10 let 100%! Čechů oproti tomu přib
pouze 2122, t. j. asi 20o. Povážíme-li, že celé ot
Ostravy na všechny čtyři světové strany, nevyjím
ani sousední Prusko, jest české, lehce si vy
čteme, že příliv obyvatelstva do města byl velta
většinou český. Také jest to přirozeno. Do Ostn
přibývá stále dělný lid v masách, který jest z vel
části český, z části polský, nikdy však němecš
Čecho
Polák
Němec
Morava
Moravs Ostrava
Ostrava
Prusko
29
article
Dle tohoto sčítání lidu bylo by se však musilo
Ostravy nastěhovati množství německých dělní
ale těch tam není. Byl tedy zkrátka spáchánp
sčítání lidu v Mor. Ostravě čirý veliký švindl. Ce
dělnické kolonie, v nichž není jediného německéh
dělníka, zapsány s německou obcovací řečí, rovn
i všichni na Němcích odvislí lidé. Takovým způsobe
přibylo pak 100% Němců v Mor. Ostravě. Jsou tudl
dáta, sebraná o lidu v Mor. Ostravě ve směru obo
vací řeči, úplně falešná, vylhaná. Ve příčiné lel
bude podána na říšské radě interpelace.
— Přednášky. Lidové přednášky če
ské university. Dnes ve čtvrtek budou předni-
šeti v Praze: p. prof. dr. Frant. Augustit
O předpovídání povětrnosti a jeho významu
stránce kulturně historické i praktická« (4. přednášt
v sále svatováclavské záložny; v Karlíně: p. do
dr. Ant. Heveroch 10 podivínech a lidecha
Němec
profesor
doktor
František
Augustit
Antonín
Heveroch
Ostrava
Morava
Praha
Karlín