2
masthead
V Praze, ve čtvrtek díne 7. března 1901.
Praha
4
article
Na ranní s odpol, listy
předpliácí se
v Praze v zdministraci
anlsíe . . . ..
na ftvst. leta
Praha
6
article
s dvejí donáekeu
n pěs
nnla 7 K ooi
ve sinlalkáck
nněíe . . . 2 K 30
Poštou:
npl . . . . . k oo
n čtvrt leta
s dvojí zásilkou
na něsle .. . .
sa ttvzt lota
7
article
Německo ve službách angli-
ckých proti Rusku.
Německo ve službách angli-
ckých proti Rusku.
Zasedání říšskéhoi sněmu německého
nabylo za dnův právě minulých nemalé zají
mavosti i pro veřejnost mimoněmeckou způ
sobem, jakýmž na světlo boží proklubává s
nespokojenost občanstva německého sen za-
hraničnou politikou hraběte Bülowa v otázce
čínské. Známo, že přédehůdce hr.- Bülowa
v úřadě říšského kancléře německého a v
správě zahraničné politiky pruské, kníže
Hohenlohe, odešel jedině pro otázku ečín-
skou, nechtěje vyhovovati v ní přáním a ná-
zorům císaře Viléma II., a že hr. Bülow stal
se nástupcem jeho jen proto, že rozkazům
císařovým v té otázce úplně se podřídi.
Tyto rozkazy nabyly i pro všechnu veřejnos
viditelné formy jmenováním hr. Waldersee
nejvyšším velitelem všech spojeneckých vojsk
evropských a amerických, kteréžto jmeno
vání bylo nejvlastnějším dílem císaře Vi
léma II. a zavdalo brzy podnět k prudkým
sporům diplomatickým mezi Berlínem a Pe-
trohradem. Nevymizelo z veřejné paměti,
te v těchto sporech výklady berlinskév utr
pěly těžké porážky. Však to byla toliko
episodka v celkové napjatosti, která mezi
Némeckem a Ruskem vznikla už před tím
a jest rázu všeobecného. a olet ža žol
Podrážděnost ve všech politických kru-
tích petrohradských proti Německu jest da-
tum staršího než výprava německého vojska
do Činy a než vrchní velitelství gen. Walder-
seean A počala v kruzích nejvyšších, z nichž
pak teprv se šířila níž a níž. Možno stopo-
vati ji zpět až ke konferencím mírů, kona-
ným v Haagu. Na Rusi totiž zavládlo pře-
svědčení, že zmar těchto porad v první řadě
způsobil císař Vilém II., nejspíše ze žárli-
vosti, že podnět k nim nedal sám, ale car
nuský. Rovněž dlužno se rozpomenouti, že
Bülow
Hohenlohe
Vilém II
Walder
Německo
Rusko
Berlín
Haag
8
article
první znamení připravovanébližší a důvěr-
nější shody mezi Anglií a Německémi obje-
vily se na poradách v Haagu. Od té doby
přátelství Německa s Anglil pokračoval
velmi rychle. Následovalo uzavření zvláštní
anglo-německé smlouvy v otázce čínské, od-
milnutí návštěvy presidenta Krügra v Ber
lině, vyznamenání lorda Robertsa pruským
řádem červeného orla, až konečně se do-
stavil německý protest proti po
stoupení Mandžurska Rusku. Mezi
m sběhly se osobní styky císaře německého
inového krále anglického, způsobené ovšem
imrtím královny Viktorie, ale vykořistěné
kúčelům politickým.
Ze všech těchto událostí občanstvo ně
mecké nabylo dojmu a přesvědčení, že za
hraničná politika nejen pruská, ale zároveř
německá octla se ve vleku politiky anglické
s že v těch cizích službách namířena jest
v první a přímé čáře proti Rusiku.
Odtud veliké znepokojení v nejširších kruzích
národa německého, obávajícího se nejen
těžkých zápletek politických s Ruskem, ale
i bolestných škod národohospodářských s t
srany, zejmena co se týče dovozu obilí ru-
ského do Německa.
V časopisectvu říše německé na sever
i na jihu vystiženo takové nebezpečí pro
celé Německo nejdříve; konečně věc pro
pukla i v zastupitelstvu říšském. Včera
i předvčírem telegramy naše z Berlína při-
nesly obšírné a podrobné zprávy, z nich
patrno, že občanstvo německé ve svých ná-
zorech o prospěšnosti zahraničné politiky
berlínské s hr. Bůlowem velmi příkřese
rozchází a že jej chce donutit k přiznání
kleré on nejraději by zatajil.
ne
Hr. Bülow všechny nepopíratelné důkazy
německé přízně pro Angliiaov jižní Afric
snaží se vysvětliti jako ryze osobní záležitost
dsaře Viléma. Všechnu mravní i hmotnou
Krügr
Robertsa
Vilém
Anglie
Haag
Německo
Anglit
Rusko
Berlín
Hradec
Viktoria
11
article
ne
podporu, z kteréž Anglie ve válce s republi-
kou jihoafrickou se strany německé se těší,
kancléř Bülow připisuje pouze na vrub
osobní politiky čísařovy, odmítaje
takto od sebe všechnu odpovědnost. V pří-
čině Číny pak utíká se za bradbu planých
frásí, zapíraje vůbec, že by na prospěch
Anglie proti Rusku něčeho byl podnikl nebo
pro nejbližší budoucnost obmýšel. Celkem
by o Busku nejraději mičel. Však snaha
jeho v tom směru jest úplně marna. Otázka
jest už rozdělána tou měrou, že nepodaří se
mu, aby ji ututlal. Rusové sami nepustí ho
z kleští, do kterých k vůli Anglii vlezl. Jeho
protest proti zvláštnímu dohodnuti čínsko-
ruskému, podle něhož Rusko by zabralo
celé Mandžursko, došel sice, podpory i se
strany Anglie, Rakouska, Italie, Španělska,
ba i Spojených statů severoamerických, ale
zajisté nebude překážkou, a by
Rusko svůj záměr neprovedlo.
a tu nastanou pro hr. Bülowa největší roz-
paky. Nebledě ani k tomu, že Francie jest
v té věci po straně Ruska, pusti se hrabě
Bůlow k vůli Mandžursku s Ruskem do
války k vůli Anglii, která jediná ze všech
velmoci evropských má interes, aby Man
Bülow
Busek
Rus
Mandžursko
Anglie
Čína
Rusko
Rakousko
Italia
Španělsko
Francie
12
article
džursko Ruskem zabráno nebylo ?ses 1 s
Když byla uveřejněna zpráva o dohod
nutí anglo-německém v otázce čínské, a když
ivětšina časopisův v říši německé vykládala
účel jeho v ten smysl, že čelí proti Rusku,
úřadní i poloúřadní listy pruské to popřely,
výslovně tvrdíce, že Německu do M an-
džunska vůbecnic není, a že tedy
smlouva angloněmecká se ne-
týká Mandžur ska. Dnes všechen svět
vidí, co z té smlouvy se vyklubalo. Německ
popírá i Číně právo, aby mohla Rusku
Mandžursko postoupiti, poněvadž prý po pří-
padě vůbec celé územíuříše čínské bude pro-
hlášeno za zástavu, že požadavky evropských
velmocí — tedy účet za výpravu válečnou
— budou do posledního haléře vypořádány
Než prý se tak stane, nesmí dle protestu
hr. Bülowa Čína se žádnou velmocí ujedná-
vati zvláštní smlouvy a žádné z nich nie
es
postupovati.
Mandžursko
Rusko
Německo
Čína
13
article
Rusko zůstane i po protestu
německém ve skutečném vlast-
ni ctví Mandžunka, ať zvláštní jeho do-
hodnutí s Čínou nyní se podepíše nebo ne-
podepíše, a zní opravdu velice směšně, aby
podle protestu německého, podaného jen
k vůli Aoglii, Rusko, nejmocnějs
interessent na severovýchodu
čínském, s formálním vyřízením svého
práva mělo počkat, až Čína vyrovná své účty
i se Španělskem, s Belgií, s Dánskem a
s jinými státy evropskými a mimoevropským
řádu čtvrtého a pátého
Ale hr. Bülow ve službách anglických
ani neznamená, do jakého nebezpečí uvedl
Německo svým zjevným nepřátelstvím proti
Rusku v oněch krajinách, kde toto Německo
nemá zhola zádného interesu! V Jižní Africe,
kde Německo vidí klesati své soukmenovce
pod tíží zbraní a peněz anglických, a kde
i jeho vlastní prospěchy hospodářské jsou
nebezpečně ohroženy nenasytnou hrabivostí
a barbarskou lakotou anglickou, tam za
potírání hrdinných Burův zahraničná politika
německá ještě připíná anglickému generálovi
řád na prsa; tam i národní i hospo-
dářské prospěchy německé nechá
ušlapávat a ničit anglickou patou: ale
v Mandžursku, kde nemá ani jediného sou-
kmenovce a »do něhož mu vůbec nic není«
vystupuje proti Rusku ve službách Anglie
jejiž přízeň a spojenství podle starých zkuše
nosti vždycky jen mu byly na škodu. Však
už se stalo. Rusko zajisté dovede šťaštně
čeliti nepřátelské politice berlínské nejen
v Asii, ale i v Evropěl
oeb
ust žos ne
ale
Bülow
Burův
Rusko
Čína
Španělsko
Belgie
Dánsko
Německo
jižní Afrika
Mandžursko
Anglie
Asie
17
article
šlen
str
Poslanecká sněmovna
Schůze sedmnáctá.
18
article
(Páv. a tel. zpráva ,Nár, pásioc ý žebon
(Páv. a tel. zpráva ,Nár, pásioc ý žebon
G s
cebuigen
Z Vídně, 6. března.
Sotva dvě hodiny trvala dnešní schůze. Z
hájena v ní rozprava o novelle k dani lihové
Nie se nestalo, odečtou-li se episody na počátku
a na konci. Neprávem dostala se vzpomenutá
předloha do říšské rady. Nejen neprávem, ale
také bez potřeby. Vláda dra. Körbra v jinýeh
záležitostech otálivá byla v několika hodinách
odhodlána vzlti ji všem sněmům, proto že v je
diném sněmu zemském v Dalmacii chybě
jeden hlas do většiny.
My sami v »Národních Listech« vyložil
jsme dosah a povahu tohoto ukvapeného činu
vládního a čelili jsme také důsledkům odvozo
vaným z vota sněmu zaderského proti myšlenee
autonomistické. Kromě toho státník, jenž by
v této záležitosti aktivně činným, v novoročním
čísle našem uveřejnilz velmi pozoruhodně remi-
niscence, v nichž činil výtky, adresované vládo
vůbec a ministru financi zvlášť. Později vyšlo
na jevo, že kdyby kabinet měl jen trochu bdě
losti, ona náhoda na sněmu dalmatském byrse
bývala dala odvrátiti. Co pověděl ve schůz
panské sněmovny kniže Jiří Lobkovitcc, pod-
pisujeme oběma rukama, proto že se to kryje
úplně a zcela s názory našimi.
Lobkovitcc
Vídeň
Dalmacie
panská sněmovna
19
article
Zavádějíe míslo zemské přirážky ke
státní dani z lihu přirážku s tátní, vracejícse
takto ke druhému, již odstavenému plánu, po
dávajíc předlohu říšské radě, uvedla vláda
poslance v pravdě autonomistické a zástupee
veškerých zemí, kteří se poctivě domáhají ná
pravy i zlepšení jejich financi do tísně, ve kter
jim vzbývá buď v zájmu těchto financi přijat
vládní předlohu jako splátku velkého dluhu.
kterým je stát povinen vůči zemím, který nen
zaplacen takovou drobotmou a který smazat
dá se toliko postoupením určitých, v první, řadě
rcálhích daní zemím anebo tuto maličkost zma-
řiti a zamítnouti.
Taková bylá také taktika hr. T as f f a
dra. Dunajewského a dr. Körber
Böhm Bawerk je napodobují. Ovšem jenom
v malíčkostech a ve věcech stinných, nikoli v
světlých a velkých.
Velmi pěknou řeč, která vystihla všechny
stránky celé otázky, pronesl posl. H'eli' mr ich
Co řekl o poměru státu k zemím, jest smulnou
pravdou. Choroba je známa, lék jest udán, ale
nenašla se ještě pohříchu vláda, která by chitěl
ho užiti, a pochybujeme, že se břzy najde,
psátl vonbiver
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 3. ho
55 min. odpol. a dal čísti došlé spisy
Ministr financí předložil hlavní účetní závěrky
státním hospodářství za léla 1894.—1898
Volba posl. Karbus a po návrhu II. oddělen
schvaluje se.
doktor
Körber Böhm
Vetter
Karbus
T as f f
20
article
Zemský trestní soud v Brně žádá za povolen
soudního stíhání posl. Eldersche a Hybeše
Příslušné přípisy přikazují se immunitnímu výboru
Dotazy podali poslanci dr. Kurz a spol. p
zřízení větradla v Lomu tamější horní společností
— Březnovský a spol. po jednání jakéhosi nad-
poručíka naproti vojákovi; —- Formánek a spo
po místodržitelském přípisu obchodnímu gremiu krá-
lové-hradeckému, jímž zakazuje uživati češtiny jako
jednací řeči; — Bergra a spol. po dvojjazyčném
vyvolávání stanic a snížení branné služby na 2 leta .
— Hanich a spol. po upravení služebních poměr
zřízenců ústecko teplické železnice; — Walza
spol. stran poškozování průmyslníků a j. obyvatel
stva vídeňským vodovodem.
Po odbytých formalitách sněmovna rokovala
o přirážce k lihové dani.
Posl. Heimrich: Jsme již sice zvykli na
různá překvapení se strany vlády, avšak předlohou,
o niž se dnes jedná, způsobila nám vláda najednou
několikeré překvapení. Po léta již slýchali jsme ve
výkladech našich finančních ministrů sliby, že vláda
jest odhodlána přispěti zemím v jejich finanční tísn
a uzdraviti jejich finance.
Posl. Fressl: Pane předsedo, přihlásili jsm
se přece ke slovu. (Hlasy na levici: Ticho 1) n
ředseda: Bude vám uděleno slovo.
Posl. Fressl: Pane předsedo, máte nám udělit
slovo
Eldersch
Hybeš
doktor
Kurz
Formánek
Hanich
Posl
Brno
21
article
sčotovo dsoni sou nasle č081 spni
24
article
Předseda: Prosím, já uděluji slovo a vy j
dostanete. Udělím vám slovo, až já budu chtit
(Bouřlivá pochvala na levici.y
Posl! Fressl: To jest skandál. Stydte se, pře
seda může s vámi dělati co chce. (Protesty na lavi
cích agrárníků a národních socialistů. Hlasy na le
víci: Mičet
Posl. Grössí, prž tspurvalos s
Posl. Fressl: Nejpěknější jest, že pokrokov
strany v této sněmovně dají si všecko líbiti. Žádali
jsme za slovo.
Předseda: Žádám vás, abyste se chova
klidně. Já mám udělovati slovo, a pozdějí vám je
udělím. (Odpor na levíci.)
Posl. Heinírich (pokračuje): Vládní předloha
o přirážce k dani lihové způsobila nepříjemné pře
kvapení obzvláště těm, jichž se týká. Musím proti
vládě pronésti výtku, že opustila cestu jednou již
nastoupenou, ponechati řešení hospodářských otáze
zemským sněmům a že otázky takové přináší do
řísské rady. Není nic přirozenějšího, než aby každé
zemské zastupilelstvo takové otázky samo řešilo.
Mám takový dojem, že vláda zamítnutí předloh
v Dalmácii použila za záminku, aby vyhověla žádost
ceutralistů a předloha tato dánao by la dofříšské rady.
(Hlučný souhlas u Čechů.)
Řečník pojednává pak o předloze se stanoviska
moravského poslance: Především se muisím tázali
čím byly zemské linanče na Moravě ruinovány
Stát svalil výlohy na vydržování škol na země. Po-
dobně má se to také se zdravolnictvími a mnohými
jinými záležitostmi. Dle slibů, pronášených každý
rok vládami, mohlo se očekávati, že vláda přikroč
k systému, poněchati zemím reálné daně, čím by s
poskytnula zemím vydatná pomoc. Morava odvádí
státu 90 mill. K daní, kdežto stát vrací zemi jenom
26 milí. K a to k úhradě všech správných výloh
Kdyby stát ponecha! Moravě 17 mili. K reainích
daní, zůstalo by ještě 57 mill. K ve prospěch státu.
Posl
Čecho
Dalmácie
Morava
Heinírich
25
article
Vláda však zvolila si jinou cestuí a musí se jí vy
tknouti, že byla povinna dříve ještě, nežli toulo
předlohou uvalila nové břímě, tázati se, zdali toto
břímě mohou ještě snésti. (Souhlas na lavicích
r9pl
českýchl)
Na zemském sněmu bylo o tom mluveno, ab
se další provádění přirážkového systemu zastavilo.
Tato nová daň není ničím, než přírážkou. Zemské
finance byly hlavně v zájmu bohatších ruinovány
Proč má chudobný rolník v horách nebo dělnictvo
platiti na toj co jest v zájmu blaha všeobecnéhor
Dělníci a rolníci jsou pohříchu přece největšími
spotřebovateli kořalky.
Mluví-li se o tom, že bude kořalka zdražen
o 4 h na 1 litru, nemohu věřiti, že by zvýšení dan
z lihu mělo jenom tak malý výslédek.
Řečník pojednává o zvýšení exportní premi
Přání ke zvýšení exportní bonifikace jest úplně odn
vodněno. Tím, že byl zřízen zákon s 10letou plat
ností, stala se velká chyba, poněvádž prémie 5l
dle tehdejšího ustanovení se ani jednou nedostalc
exportérům.
Cukerní prémie neměly by úplně býti zrušeny
ani restringovány, a také lihovarnictví potřebuje vy
datného zvýšení vývozní prémie, aby mohlo bt
schopno soutéže, a aby mu bylo umožněno hledat
za hranicemi odbyt. Při posledním vyrovnání Ubry
dovedly využítí situace a dostaly pro zemědělsk
lihovary novou zvýšenou bonifikaci. Výhod, jichž po
živají Uhry v libovarnictví se strany tamní vlády
užtvají tamní průmyslnici s velkým úspěchem, kdežtc
průmyslníci naši jsou omezování.
Navrhuje resoluci, již vláda vyzývá se, aby ku
podpoře vývozu lihu pojala do příslušné příští před-
lohy 3—4 proc. výnosu lihově daně, avšak nejméně
4 mill K na premie pro vývozo nejméně 10 hl lihu.
Ubry
Uher
26
article
Přimlouvá se za zrušení denaturačního poplatku, aby
se zajistil větší odbyt také denaturovanému lihu
konečně prohlašuje, že on bude hlasovati proti před
loze, neboť je nespravedliva
Posl. Lemisch (pro předlohu) souhlasí s Heim
richovými vývody v mnohých věcech a také v té, že
hospodářská činnost má se zůstaviti spíše zemským
sněmům. Předloha znamená nerovnoměrným rozdě-
lením berního výnosu nedostatečně ospravedlněn
obobacení severních krajů a zanedbávání hospodář
ských zájmů jižních zemí rakouských.
Líčí břemena, jež vznikla Korutansku zvýšením
učitelských platů, jakož i finanění stav země a pro
hfašuje, že touto vládní předlohou nenapraví s
finanční poměry alpských zemí. Chce-li již minist
financí upravovati lihovou daň, ať postará se té
o změnu výčepné daně, aby jedna věc nepodléhal
dvojí daní.
Po Lemischově řeči prolhásil předseda, že hodlá
ukončiti schůzi
Posl. Stein, dr. Brzorád a S chuhmedden
již vyžádali si slovo k dotazům, přišli o ně, nejsouce
právé přffomni.
Posl
Heim
Lemischův
Stein
doktor
Brzorád
Korutansko
27
article
Předseda dal slovo poslanci Klofáčovi k jedna
címu řadu.
Poslanec Klofáě: Proto že bylo poslancům
české strany agrární a národně sociální proli všem
ústanovením jednacího řádu zabráněno práva neně-
meckých interpellaci v této sněmovně hájiti a proto
že jim byla vzata veškerá možnost při debatě o kon-
tingentě nováčků konstatovati skutečné smýšlen
českého lidu, námi zastoupeného, dovolují si jmenem
svých přátel tímto způsobem konstatovati, že pouhé
mluvení a hlasování proti opatřením předsedovým
proti branecké předloze nijak neodpovídá smýšlení
v arovněm predejtz
nnní číle o sobě . . 1. zai slh
odpolední . .. .o v. . za 2 h
Ve flislkách na venkově-
zanní čialo, . . . . . . 10
9dpole dní
. . Bh
Tnser a t,
plati se hotovš tepkes,
Přeéplacení a jnserty přiitmá aes le-
strhce v Mlarianské ulici l č. 3. o
Tam pacbézají se ték redakce
ti,káraa s eapedíce „Národních lastá-
Rukopisy se nevraceji.
Klofáč
Mlarianský ulice
28
article
českého lidu a veliké jeho většiny, jednání jest
jenom zdánlivě opposičním činem a proto že pro-
visorinm předsedy rovnoprávnosti se posmívajícího,
povolení rekrutů této, národu českému krajně ne-
přátelské vládě stává se de facto skutkem. Kdyby
českých poslánců národně sociálních a agrárních
bylo dnes v této sněmovně aspoň tolik, aby mohli
disponovati dostatečným počtem hlasů, potřebných
k podpisování návrhů a inlerpellací, pak by ani
předseda ani vláda Körbrova nebyli by se dožili
svých úspěchů, neboť měli bychom dosti sily i oprav-
dovosti, plniti slib svému voličstvu učiněný a zne-
možniti projednávání veškerých vládních předloh,
zejmena pak jednání o rekratech, dokud. českému
národu nebyla by dána satisťakce za přikoříl jemu
učiněná, a dokud před předlohami vládními nebyly
by projednány návrhy, týkající se nejdůležitějších
potřeb lidových
oNemůžeme-li dnes, jsouce ve své opravdovosti
opuštěni a jsouce také falešným výkladem jednacího
řádu znásilněni, smýšlení voličstva dáti zde náležitý
a rozhodný výraz, můžeme přeceu jenom odvolati se
na široké vrstvy českého lidu, které nevěří dnes ni-
žádným slibům, vládním a jež vidí, že. konáme
prostě a poctivě to, co českému voličstvu jsme slíbili,
a budeli nám zde učiněno nemožným, odpor če-
ského lidu tlumočiti v nejrozhodnější formě, pak
věříme, že tento odpor v nejkratší době ozve se
z řad našeho lidu, který po všech zkušenostech sťoji
v nejkrajnější opposici proti Vídní i proti centrali-
stickému systému, o nějž tato vláda se opírá,a
který je pouze zastřeným absolutismem. Nepodávám
panu předsedovi žádného zvláštního dotazu, přotože
po dnešním porušení jednacího řádu presidiu sně-
movny vabee nevěříme.
Vídeň
29
article
Posl. Fressl: Vy, pane předsedo, jste zodpa-
pověden za vykořisťování reakce v této šněmovně
proti zdravým zástupcům sněmovním. Nechcete li na
sebe uvaliti kletbu a hanbu, obrafte a nechoďte po
cestáchi dosavadních. O statní poslanci tét
sněmovny jsou voleni nejblbějším
a nejhloupějšími l4dmi.. Nebudeme činiti
žádných dalších dotazů, protože se na ně neodpo-
vídá. Budeme brániti svého práva dle potřeby a bez
zřetele na pravo a na levo a jsme ochotni jíti až
do posledních konsekvencí a při tom třeba nasadíti
své životy.
Posl. Em. Hrubý táže se předsedy, proč nedal
pročísti dosud jeho dotaz ve příčině konilskace »Lab-
ských Proudů“, podaný už přede 2 nedělemi.
Poslanec Stein tázal se, je-li pravda, že mi-
nistr orby uzavřel smlouvu s firmami Weimanna
Petschek o uhlí. Naléhá, aby byla podána předloha
o zkrácení pracovní doby v dolech. Doráží prudce
na ministra orbyr a výčitá mu, že dnes poslal do
sociálně politického výboru úřadníka, jenž oznámil
ministrův vzkaz, že k návrhu na zavedení Shodinné
práce odvolává se na trůnnísřeč a její obsah. Po-
rovnává rakouskou trůnní řeč a německou, pročež
předseda vyzývá jej, aby spokojil se dotazem. Řečník
taže se konečně, hodlá-li předseda zakročiti u mi-
nistra orby, aby zodpověděl jeho dotazy a poptávky.
Předseda prohlašuje, že tomu vyhoví
Poslanec dr. Brzorád. (česky): Z národně-
sociální strany bylo dnes prohlášeno, že naše řeč
jsou jen zdanlivou opposici. O tom přísluší soud to-
liko nám a našim voličům. (Souhlas u Čechů.) Při
tom, co činíme a nečiníme, rozhoduje jen naše pře-
svědčení a toliko prospěch národa.
Posl
Stein
doktor
Brzorád
Čecho
Laba
tét sněmovna
Weimann Petschek
30
article
Pravíli se, že jenom páni z národně-sociální
strany zastupují majoritu českého lidu, tu sluší uká-
zati na počet, který má strana naše, a na počet,
ktery má zde strana národně sociální.
(Německy pokračuje:) Včerejší odpověď před-
sedova nemění docela ničeho na skutečnosti, že
úřadníkům sněmovny absolutně nepřísluší žádného
práva interpeliace poslanců censurovati. Jestliže pan
předseda to nařídil, dopustil se hrubého přehmatu
Rečník jest přesvědčen, že něco takového se ne-
děje v žádném parlamentu světa. Jestliže předseda
prohlásil, že rozhodnutí ve příčině neněmeckých
interpellací učinil beze všech cizích vlívů, jest tím
více zodpovědným.
Tímto libovolným rozhodnutím jednací řád po-
rušujícím, přecházejícím přes práva neněmeckých
národů k jednacímu pořadu, vzbudilo se mezi ne-
německými poslanci rozhořčení, které stěží přispěje
k zjednání dělnosti parlamentu
Táži se pana předsedy, jakým právem uložii
úřadníkům, aby interpellace poslanců censurovali
Tím st 1 se předseda prvním rušitelem pokoje v této
sněmovně.
Předseda hrabě Vetter odpověděl, že dotazy
censuruje on sám nebo jeho náměstkové a ne sně-
movní úřadníci a opakuje, že rozhodl dle svého pře-
svědčení a ne z národních přičín.
Konec sehůze v 5.30 hod. odpoledne; příšti
bude zejtra o 3. hodině odpolední.
zvi
lonin
Z parlamentních výborův l
a sdružení.
ni iloe
Z Vídně, 6. března.
aoe
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Agrární sdružení bývalých stran pravice
konalo dnes za předsednictví posl. Maxe Zedt-
witze schůzi velice cetně navštivenou, ve které po
rozdělení referátů přednášel posl. Ma št ál ka o el-
Vetter
Zedt
Německo
Vídeň
Ma
31
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Stupně dokonalosti.
Kapitola ze srovnávací přírodovědy.
Clověku od věků vštěpována sobělibá iden
osvrchované dokonalosti vlastní bytosti. Pán pří-
rody, koruna tvorstva, vrchol stvoření !. Ostatní
kvoucí bytosti hluboko pod ním v prachu se
plazí, bez duše a vůle, nástrojk a hmotah ka vůl
sodznž
zěmlu stvořená.
A přece jsou vlastnosti a schopnosti při
nzené, jimiž lidé sotva zvířatům se vyzo v nají
Hnoho kmenů lidských žije v neslýchaně nízkém
thavu duševního vývoje.*) Afričti trpaslíci, Do-
kré, na příklad, nečistí Indiání v jeskyníeh
Šierry Nevady, jsou co do způsobu života solv
v slupinek výše nežli opice. Dokové v okoli
Iašfy (dle zpráv missionáře Krapfa) nevědí, jak
sheň rozdělati nebo soli dobývatí. Vyhrabávají
psty svými kořinky ze země nebo pojídají velké
uravence, šťastni jsouce, najdou-li myš, ještěrku
nibo hada. Matka, jakmile děti odkojila, více se
o ně nestará. A což Veddové cejlonští, kteři
loď ve skalních děrách se schovávají nebo na
sromech po způsobu opie si hnizdo staví. Ně-
lleři kmenové austrálstí, Damplerem popsan
mni nástroje pro lovení zvířat, jimiž se živí.
kaloviti nedovedou a více než do pěti počítat-
neumějí. Holtentoti vyhánějí starce z vesnie.
by je šelmy roztrhaly a Kafrové Mačapis opou-
třjí vždyeky nemocné, ponechávajíce je smut-
símu jejich osudu, Lidožroutů, ať z ohledů ro-
dmnýchpo náboženských nebo soudních, žije do
lnes na zemi několik milliohů. Divoši na Guyaně,
* Viz: Supérioritě des animaux sur l'homme
se le dr. Maréchal, Paris 1900.
trpaslík
Krapf
Vedd
doktor
Maréchal
Paris
Guyana
Šierry Nevada
33
article
Karaibové, kteří si zajatee na tlusto vykrmují
domorodci ostrovů Fidži, jichž pohlavár Ra
Ondr Ondr snědl sám 900 osob, Novozélanďané.
mnozí kmenové afričlí, jako Nam-Namové a jin
oddáni jsou šeredněmu kanibálství. Civilisovat
tyto tvory není možno, každá snaha rozbíjíse
o jejich neskonalog hloupost, ooe2 m
urne
Pozorujme, kterými tělesnými vlastnostm
nás zvířata předči. Člověk obývá od 60° severni
šikyř do 70 jižní šitky, ale zvířata mohou obý
vati všude. V nesmírných hloubkách moře našly
se ryby jako Bythytes cranůs (4225 metrě) ne
Báthyopis ferox (5019 metrů). Ryby přizpůsobuj
se vodám, jichž teplota je blízka nulle neb zij
ve vodách horkých, slaných i sladkých (losos.
okoun). Kůže i kosti lidské jsou lehice zranitelny
Za to kostra zvířat, na př. chytin hmyzu, vzdo-
ruje kyselinám i žíravinám. Některé houby, jako
Aphrocalliste siliciosa mají dokonce kostru kře
mičítou podivuhodně vytvořenou.
Jak slabé jsou poměrně svaly člověka neb
ssavců u porovnání se svaly jiných zvířat! Kůr
může utáhnouti jen dvě třetiny své tíže, chrous
23krát více než sám váží, někteří jiní hmyzové
40 až 70krát více. Pohyb svalů lidských, je
zdlouhavý. Srovnejme pohyb křídel ptáka neh
mouchy, která může ve vteřině 330krát křídělky
máchnouti, s nejobratnějšími prsty proslulého
některého pianisty
Novozélanďan
Nam
Báthyopis
Fidži
34
article
Omládnuti, tento luzný sen starých panen
i mládenců, pozorovati můžeme u nejnižších živo-
čichů, nálevníků brynatých, kteří sloučice se, vy-
měňují si částečně živočišné své látky. Sumýš
vyrůstají dokonce nové vnitřnosti, jichž se při
pronásledování zbavil, nezmara můžeme jako
rukavici obrátiti a v bržee přizpůsobí se pletivo
novému úkonu. trávení. Dýchání děje se u ně-
kterých ssavců a ptáků dokonaleji než u člo
věka. Plíce, zejmena vodních ptáků, mohou po
jmouti neobyčejně množství vzduchu. Naše za
živací ústroje nejsou také, u porovnání se zví
řecími, vzorem dokonalostí. Opice mají zuby
mnohem pevnější nežli my. Bez plomb a prášk
vzdorují zuby jejich všem potravinám a gorilla
louská jimi, proti všem pravidlům hygieny, plody
tvrdé jako kámen. Někteří hadi, na př. Dasy
peltis ve Střední Africe, mají zuby i v hltanu
Žaludek ptačí, jako pštrosí, v němž se železo
obrušuje, neb žaludek korýší destičkami opatřený.
může rozhodně lépe tráviti než žaludek lidský
Jak vysoko, pokud se týče výživy, nalezají s
zvířata nad člověkem! Jedí vždycky jen proto
a jen tolik, aby byla živa, ale nikdy opačně.
Afrika
35
article
Vyříznutá ústředí nervová u člověka se ne-
obnovují; jak učí fysiologie. Opicím (pokua
Vitzona) narůstají znova i části vyňatého mozku
ptákům hojí se i přeseknutá mícha. (Flourens.
Smysly zvířat jsou často mnohem dokona
lejší lidských. Oči ptáků výborně jsou chráněny
třemi víčky, a mohou býti snadno na dálku
i na blízkost přizpůsobeny, tak že pláci zřetelně
na 10kráte větší dálku předměty rozeznávaji
než člověk.
Některým živočichům jako mlokům i ssa
cům části oka znova narůstají (Cocteau, Leroy
d. Etiolle). Výtečný sluch a hmat netopýro
čich psa neb slona nelze k našim smyslům ani
přirovnati.
Obraťme nyní pozornost k duševním vlast-
nostem zvířat. Broussais pravil kdysi k veli-
kému pohoršení členů akademie, že snaha po
ideálech, uctívání, snaha doufati existuje též
zvířát. Celá řada přírodozpytců jmen nejskvě
lejších doložila věty tyto příklady
oa nil
Cocteau
Leroy
Broussais
36
article
Paměť zvířat, jako psů, holubů, koček, ze-
jmena při orientací, Vvzbuzuje úžas. Zdá se.
jako by kočky viděly skrze předměty neprů
hledné, jako my, když používáme Rönigenových
paprsků.
I zvířata dovedou mluviti, ovšem svým
en-
způsobém.
Sloni tlumočí hrdelními zvuky, jíchž jea
15, radostné pocity, zármutek, strach, rypáko
vými, jichž je 30, zlost, nepokoj nebezpečen-
ství, smíšenými, asi 60, dohoduje se se svými pá
nem. Houzeau studoval pilně řeč drůbeze
určil její význam. Psi na dvoře dobře roze
znávali zvuky drůbeže dravcem poplašené a ne
hýbali se z mista, jakmile však zaslechli křil
kuřat, vešel-li cízí člověk neb některé zvíře,
ihned jim na pomoc spěchali. Papouškové
dobře uživají slov »vstupte«, klepá-li někdo n
dvéře, neb »to je hrozné«, vypráví-li se smutná
přihoda. Kdesi měli chromého papouška. Jak
míle mu někdo bedlivěji nohu prohližel, řikával
»Ztratil jsem nohu ve službách svého pána
Smilujte se nad ubohým mrzáčkeme
Ve svých technických pracích předstihuj
zvířata mnohdy člověka. Termiti staví hnízda
proti nimž (u porovnání s velikostí zvířete) by
musila býti Eifelova věž 1600 metrů vysoká.
Jak výlečně je vše rozděleno, jak postaránoo
stejnou temperaturu dutinami vzduchem naplně
nými, jak vtipně zařízen odvodňovací systém
aby voda pří deštích co nejrychleji z hnízda
odtékati mohla.
Pohnutlivé bývají připady soucítu a vzá
jemné pomoci u zvířat, kterými bývá člověk,
homo sapiens, často velice zahanben. Kde je
tolik nezištnosti, sebezapření a lásky k spole-
čenským zájmům jako u zvířat?
Rönigenový
Houzeau
Papoušek
Eifelův
37
article
Jedné vlaštovce zapletla se nožička do
drátů telegrafních mezi Pont de Tuileries
Pont-Neuf v Paříži. Několik set vlastovek, které
se slětly, tak dlouho zobáky do drátu tloukly,
až se jim podařilo pouto, nešťastnou družku
svírajíci, přetrhnouti. Jinde opět krmily vlaštovky
svou družku, jež se podobně do drátů zapletla,
tak dlouho, až ji lidě vysvobodili. Jenom zví
řata milují svého nepřítele člověka a prokazujo
mu všemožně dobrodiní.
Žijí li zviřala v monogamii, trestává se ne-
věra manželská, na př. u čápů, velmi přísně,
ba ani krádež větviček z hnizd nezůstává be
pomsty na přa u vran, krkavců, kavek. Je-
potřebi odsouzení, slétává se třeba celý tri-
bunál,
I k vyhnanství bývají neposlušní členové
společnosli sloní neb bobří často odsouzeni.
Střidmost, základní podmínka zdraví, je u zvířal
kardinální cností. Nedbají-li tohoto pravidla
opijí-li se, mívá na tom viny jenom člověk.
U nich pozorujeme i šílenství (jako u slona,
jelena, koně), i sebevraždu. Před nedávnem
ehtěl se vrhnouti pes, jehož pán zemřel, pod
lokomolivu. Když jej zachránili, utopil se v blízké
řece. Zrovna tak, jak to lidé dělajíl
Lidstvem buďou zmítati bouře sociální,
které z nerovnosti a nedokonalosti člověkaa
jeho zřízení i zákonů plynou. Sociální poměry
zvířat trvají tisícileti v harmonii nejlepší.
Na člověku vyplňuje se jen stále kletb
v první knize Mojžíšově uvedená: Zlořečena
země pro tebe, s bolestí budes jísti z ní po
všechny dny života svého, a oha trní a bödlác
tobě ploditi bude . ..
Pont jít Tuileries Pont
Paříž
Mojžíšův