ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 76141e70-6602-11dc-8f15-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 51, person 60, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXxi
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek díne 7. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 66.
4 article
Na ranní s odpol, listy předpliácí se v Praze v zdministraci anlsíe . . . .. na ftvst. leta
Praha
5 article
vžětalage vlin
6 article
s dvejí donáekeu n pěs nnla 7 K ooi ve sinlalkáck nněíe . . . 2 K 30 Poštou: npl . . . . . k oo n čtvrt leta s dvojí zásilkou na něsle .. . . sa ttvzt lota
7 article Německo ve službách angli- ckých proti Rusku.
Německo ve službách angli- ckých proti Rusku. Zasedání říšskéhoi sněmu německého nabylo za dnův právě minulých nemalé zají mavosti i pro veřejnost mimoněmeckou způ sobem, jakýmž na světlo boží proklubává s nespokojenost občanstva německého sen za- hraničnou politikou hraběte Bülowa v otázce čínské. Známo, že přédehůdce hr.- Bülowa v úřadě říšského kancléře německého a v správě zahraničné politiky pruské, kníže Hohenlohe, odešel jedině pro otázku ečín- skou, nechtěje vyhovovati v ní přáním a ná- zorům císaře Viléma II., a že hr. Bülow stal se nástupcem jeho jen proto, že rozkazům císařovým v té otázce úplně se podřídi. Tyto rozkazy nabyly i pro všechnu veřejnos viditelné formy jmenováním hr. Waldersee nejvyšším velitelem všech spojeneckých vojsk evropských a amerických, kteréžto jmeno vání bylo nejvlastnějším dílem císaře Vi léma II. a zavdalo brzy podnět k prudkým sporům diplomatickým mezi Berlínem a Pe- trohradem. Nevymizelo z veřejné paměti, te v těchto sporech výklady berlinskév utr pěly těžké porážky. Však to byla toliko episodka v celkové napjatosti, která mezi Némeckem a Ruskem vznikla už před tím a jest rázu všeobecného. a olet ža žol Podrážděnost ve všech politických kru- tích petrohradských proti Německu jest da- tum staršího než výprava německého vojska do Činy a než vrchní velitelství gen. Walder- seean A počala v kruzích nejvyšších, z nichž pak teprv se šířila níž a níž. Možno stopo- vati ji zpět až ke konferencím mírů, kona- ným v Haagu. Na Rusi totiž zavládlo pře- svědčení, že zmar těchto porad v první řadě způsobil císař Vilém II., nejspíše ze žárli- vosti, že podnět k nim nedal sám, ale car nuský. Rovněž dlužno se rozpomenouti, že
Bülow Hohenlohe Vilém II Walder Německo Rusko Berlín Haag
8 article
první znamení připravovanébližší a důvěr- nější shody mezi Anglií a Německémi obje- vily se na poradách v Haagu. Od té doby přátelství Německa s Anglil pokračoval velmi rychle. Následovalo uzavření zvláštní anglo-německé smlouvy v otázce čínské, od- milnutí návštěvy presidenta Krügra v Ber lině, vyznamenání lorda Robertsa pruským řádem červeného orla, až konečně se do- stavil německý protest proti po stoupení Mandžurska Rusku. Mezi m sběhly se osobní styky císaře německého inového krále anglického, způsobené ovšem imrtím královny Viktorie, ale vykořistěné kúčelům politickým. Ze všech těchto událostí občanstvo ně mecké nabylo dojmu a přesvědčení, že za hraničná politika nejen pruská, ale zároveř německá octla se ve vleku politiky anglické s že v těch cizích službách namířena jest v první a přímé čáře proti Rusiku. Odtud veliké znepokojení v nejširších kruzích národa německého, obávajícího se nejen těžkých zápletek politických s Ruskem, ale i bolestných škod národohospodářských s t srany, zejmena co se týče dovozu obilí ru- ského do Německa. V časopisectvu říše německé na sever i na jihu vystiženo takové nebezpečí pro celé Německo nejdříve; konečně věc pro pukla i v zastupitelstvu říšském. Včera i předvčírem telegramy naše z Berlína při- nesly obšírné a podrobné zprávy, z nich patrno, že občanstvo německé ve svých ná- zorech o prospěšnosti zahraničné politiky berlínské s hr. Bůlowem velmi příkřese rozchází a že jej chce donutit k přiznání kleré on nejraději by zatajil. ne Hr. Bülow všechny nepopíratelné důkazy německé přízně pro Angliiaov jižní Afric snaží se vysvětliti jako ryze osobní záležitost dsaře Viléma. Všechnu mravní i hmotnou
Krügr Robertsa Vilém Anglie Haag Německo Anglit Rusko Berlín Hradec Viktoria
9 article
o doi
11 article
ne podporu, z kteréž Anglie ve válce s republi- kou jihoafrickou se strany německé se těší, kancléř Bülow připisuje pouze na vrub osobní politiky čísařovy, odmítaje takto od sebe všechnu odpovědnost. V pří- čině Číny pak utíká se za bradbu planých frásí, zapíraje vůbec, že by na prospěch Anglie proti Rusku něčeho byl podnikl nebo pro nejbližší budoucnost obmýšel. Celkem by o Busku nejraději mičel. Však snaha jeho v tom směru jest úplně marna. Otázka jest už rozdělána tou měrou, že nepodaří se mu, aby ji ututlal. Rusové sami nepustí ho z kleští, do kterých k vůli Anglii vlezl. Jeho protest proti zvláštnímu dohodnuti čínsko- ruskému, podle něhož Rusko by zabralo celé Mandžursko, došel sice, podpory i se strany Anglie, Rakouska, Italie, Španělska, ba i Spojených statů severoamerických, ale zajisté nebude překážkou, a by Rusko svůj záměr neprovedlo. a tu nastanou pro hr. Bülowa největší roz- paky. Nebledě ani k tomu, že Francie jest v té věci po straně Ruska, pusti se hrabě Bůlow k vůli Mandžursku s Ruskem do války k vůli Anglii, která jediná ze všech velmoci evropských má interes, aby Man
Bülow Busek Rus Mandžursko Anglie Čína Rusko Rakousko Italia Španělsko Francie
12 article
džursko Ruskem zabráno nebylo ?ses 1 s Když byla uveřejněna zpráva o dohod nutí anglo-německém v otázce čínské, a když ivětšina časopisův v říši německé vykládala účel jeho v ten smysl, že čelí proti Rusku, úřadní i poloúřadní listy pruské to popřely, výslovně tvrdíce, že Německu do M an- džunska vůbecnic není, a že tedy smlouva angloněmecká se ne- týká Mandžur ska. Dnes všechen svět vidí, co z té smlouvy se vyklubalo. Německ popírá i Číně právo, aby mohla Rusku Mandžursko postoupiti, poněvadž prý po pří- padě vůbec celé územíuříše čínské bude pro- hlášeno za zástavu, že požadavky evropských velmocí — tedy účet za výpravu válečnou — budou do posledního haléře vypořádány Než prý se tak stane, nesmí dle protestu hr. Bülowa Čína se žádnou velmocí ujedná- vati zvláštní smlouvy a žádné z nich nie es postupovati.
Mandžursko Rusko Německo Čína
13 article
Rusko zůstane i po protestu německém ve skutečném vlast- ni ctví Mandžunka, ať zvláštní jeho do- hodnutí s Čínou nyní se podepíše nebo ne- podepíše, a zní opravdu velice směšně, aby podle protestu německého, podaného jen k vůli Aoglii, Rusko, nejmocnějs interessent na severovýchodu čínském, s formálním vyřízením svého práva mělo počkat, až Čína vyrovná své účty i se Španělskem, s Belgií, s Dánskem a s jinými státy evropskými a mimoevropským řádu čtvrtého a pátého Ale hr. Bülow ve službách anglických ani neznamená, do jakého nebezpečí uvedl Německo svým zjevným nepřátelstvím proti Rusku v oněch krajinách, kde toto Německo nemá zhola zádného interesu! V Jižní Africe, kde Německo vidí klesati své soukmenovce pod tíží zbraní a peněz anglických, a kde i jeho vlastní prospěchy hospodářské jsou nebezpečně ohroženy nenasytnou hrabivostí a barbarskou lakotou anglickou, tam za potírání hrdinných Burův zahraničná politika německá ještě připíná anglickému generálovi řád na prsa; tam i národní i hospo- dářské prospěchy německé nechá ušlapávat a ničit anglickou patou: ale v Mandžursku, kde nemá ani jediného sou- kmenovce a »do něhož mu vůbec nic není« vystupuje proti Rusku ve službách Anglie jejiž přízeň a spojenství podle starých zkuše nosti vždycky jen mu byly na škodu. Však už se stalo. Rusko zajisté dovede šťaštně čeliti nepřátelské politice berlínské nejen v Asii, ale i v Evropěl oeb ust žos ne ale
Bülow Burův Rusko Čína Španělsko Belgie Dánsko Německo jižní Afrika Mandžursko Anglie Asie
14 article
sby 5e Švet
15 article
o nle
16 title
Říšská rada.
17 article
šlen str Poslanecká sněmovna Schůze sedmnáctá.
18 article (Páv. a tel. zpráva ,Nár, pásioc ý žebon
(Páv. a tel. zpráva ,Nár, pásioc ý žebon G s cebuigen Z Vídně, 6. března. Sotva dvě hodiny trvala dnešní schůze. Z hájena v ní rozprava o novelle k dani lihové Nie se nestalo, odečtou-li se episody na počátku a na konci. Neprávem dostala se vzpomenutá předloha do říšské rady. Nejen neprávem, ale také bez potřeby. Vláda dra. Körbra v jinýeh záležitostech otálivá byla v několika hodinách odhodlána vzlti ji všem sněmům, proto že v je diném sněmu zemském v Dalmacii chybě jeden hlas do většiny. My sami v »Národních Listech« vyložil jsme dosah a povahu tohoto ukvapeného činu vládního a čelili jsme také důsledkům odvozo vaným z vota sněmu zaderského proti myšlenee autonomistické. Kromě toho státník, jenž by v této záležitosti aktivně činným, v novoročním čísle našem uveřejnilz velmi pozoruhodně remi- niscence, v nichž činil výtky, adresované vládo vůbec a ministru financi zvlášť. Později vyšlo na jevo, že kdyby kabinet měl jen trochu bdě losti, ona náhoda na sněmu dalmatském byrse bývala dala odvrátiti. Co pověděl ve schůz panské sněmovny kniže Jiří Lobkovitcc, pod- pisujeme oběma rukama, proto že se to kryje úplně a zcela s názory našimi.
Lobkovitcc Vídeň Dalmacie panská sněmovna
19 article
Zavádějíe míslo zemské přirážky ke státní dani z lihu přirážku s tátní, vracejícse takto ke druhému, již odstavenému plánu, po dávajíc předlohu říšské radě, uvedla vláda poslance v pravdě autonomistické a zástupee veškerých zemí, kteří se poctivě domáhají ná pravy i zlepšení jejich financi do tísně, ve kter jim vzbývá buď v zájmu těchto financi přijat vládní předlohu jako splátku velkého dluhu. kterým je stát povinen vůči zemím, který nen zaplacen takovou drobotmou a který smazat dá se toliko postoupením určitých, v první, řadě rcálhích daní zemím anebo tuto maličkost zma- řiti a zamítnouti. Taková bylá také taktika hr. T as f f a dra. Dunajewského a dr. Körber Böhm Bawerk je napodobují. Ovšem jenom v malíčkostech a ve věcech stinných, nikoli v světlých a velkých. Velmi pěknou řeč, která vystihla všechny stránky celé otázky, pronesl posl. H'eli' mr ich Co řekl o poměru státu k zemím, jest smulnou pravdou. Choroba je známa, lék jest udán, ale nenašla se ještě pohříchu vláda, která by chitěl ho užiti, a pochybujeme, že se břzy najde, psátl vonbiver Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 3. ho 55 min. odpol. a dal čísti došlé spisy Ministr financí předložil hlavní účetní závěrky státním hospodářství za léla 1894.—1898 Volba posl. Karbus a po návrhu II. oddělen schvaluje se.
doktor Körber Böhm Vetter Karbus T as f f
20 article
Zemský trestní soud v Brně žádá za povolen soudního stíhání posl. Eldersche a Hybeše Příslušné přípisy přikazují se immunitnímu výboru Dotazy podali poslanci dr. Kurz a spol. p zřízení větradla v Lomu tamější horní společností — Březnovský a spol. po jednání jakéhosi nad- poručíka naproti vojákovi; —- Formánek a spo po místodržitelském přípisu obchodnímu gremiu krá- lové-hradeckému, jímž zakazuje uživati češtiny jako jednací řeči; — Bergra a spol. po dvojjazyčném vyvolávání stanic a snížení branné služby na 2 leta . — Hanich a spol. po upravení služebních poměr zřízenců ústecko teplické železnice; — Walza spol. stran poškozování průmyslníků a j. obyvatel stva vídeňským vodovodem. Po odbytých formalitách sněmovna rokovala o přirážce k lihové dani. Posl. Heimrich: Jsme již sice zvykli na různá překvapení se strany vlády, avšak předlohou, o niž se dnes jedná, způsobila nám vláda najednou několikeré překvapení. Po léta již slýchali jsme ve výkladech našich finančních ministrů sliby, že vláda jest odhodlána přispěti zemím v jejich finanční tísn a uzdraviti jejich finance. Posl. Fressl: Pane předsedo, přihlásili jsm se přece ke slovu. (Hlasy na levici: Ticho 1) n ředseda: Bude vám uděleno slovo. Posl. Fressl: Pane předsedo, máte nám udělit slovo
Eldersch Hybeš doktor Kurz Formánek Hanich Posl Brno
21 article
sčotovo dsoni sou nasle č081 spni
22 article
olmot v Šnibe
24 article
Předseda: Prosím, já uděluji slovo a vy j dostanete. Udělím vám slovo, až já budu chtit (Bouřlivá pochvala na levici.y Posl! Fressl: To jest skandál. Stydte se, pře seda může s vámi dělati co chce. (Protesty na lavi cích agrárníků a národních socialistů. Hlasy na le víci: Mičet Posl. Grössí, prž tspurvalos s Posl. Fressl: Nejpěknější jest, že pokrokov strany v této sněmovně dají si všecko líbiti. Žádali jsme za slovo. Předseda: Žádám vás, abyste se chova klidně. Já mám udělovati slovo, a pozdějí vám je udělím. (Odpor na levíci.) Posl. Heinírich (pokračuje): Vládní předloha o přirážce k dani lihové způsobila nepříjemné pře kvapení obzvláště těm, jichž se týká. Musím proti vládě pronésti výtku, že opustila cestu jednou již nastoupenou, ponechati řešení hospodářských otáze zemským sněmům a že otázky takové přináší do řísské rady. Není nic přirozenějšího, než aby každé zemské zastupilelstvo takové otázky samo řešilo. Mám takový dojem, že vláda zamítnutí předloh v Dalmácii použila za záminku, aby vyhověla žádost ceutralistů a předloha tato dánao by la dofříšské rady. (Hlučný souhlas u Čechů.) Řečník pojednává pak o předloze se stanoviska moravského poslance: Především se muisím tázali čím byly zemské linanče na Moravě ruinovány Stát svalil výlohy na vydržování škol na země. Po- dobně má se to také se zdravolnictvími a mnohými jinými záležitostmi. Dle slibů, pronášených každý rok vládami, mohlo se očekávati, že vláda přikroč k systému, poněchati zemím reálné daně, čím by s poskytnula zemím vydatná pomoc. Morava odvádí státu 90 mill. K daní, kdežto stát vrací zemi jenom 26 milí. K a to k úhradě všech správných výloh Kdyby stát ponecha! Moravě 17 mili. K reainích daní, zůstalo by ještě 57 mill. K ve prospěch státu.
Posl Čecho Dalmácie Morava Heinírich
25 article
Vláda však zvolila si jinou cestuí a musí se jí vy tknouti, že byla povinna dříve ještě, nežli toulo předlohou uvalila nové břímě, tázati se, zdali toto břímě mohou ještě snésti. (Souhlas na lavicích r9pl českýchl) Na zemském sněmu bylo o tom mluveno, ab se další provádění přirážkového systemu zastavilo. Tato nová daň není ničím, než přírážkou. Zemské finance byly hlavně v zájmu bohatších ruinovány Proč má chudobný rolník v horách nebo dělnictvo platiti na toj co jest v zájmu blaha všeobecnéhor Dělníci a rolníci jsou pohříchu přece největšími spotřebovateli kořalky. Mluví-li se o tom, že bude kořalka zdražen o 4 h na 1 litru, nemohu věřiti, že by zvýšení dan z lihu mělo jenom tak malý výslédek. Řečník pojednává o zvýšení exportní premi Přání ke zvýšení exportní bonifikace jest úplně odn vodněno. Tím, že byl zřízen zákon s 10letou plat ností, stala se velká chyba, poněvádž prémie 5l dle tehdejšího ustanovení se ani jednou nedostalc exportérům. Cukerní prémie neměly by úplně býti zrušeny ani restringovány, a také lihovarnictví potřebuje vy datného zvýšení vývozní prémie, aby mohlo bt schopno soutéže, a aby mu bylo umožněno hledat za hranicemi odbyt. Při posledním vyrovnání Ubry dovedly využítí situace a dostaly pro zemědělsk lihovary novou zvýšenou bonifikaci. Výhod, jichž po živají Uhry v libovarnictví se strany tamní vlády užtvají tamní průmyslnici s velkým úspěchem, kdežtc průmyslníci naši jsou omezování. Navrhuje resoluci, již vláda vyzývá se, aby ku podpoře vývozu lihu pojala do příslušné příští před- lohy 3—4 proc. výnosu lihově daně, avšak nejméně 4 mill K na premie pro vývozo nejméně 10 hl lihu.
Ubry Uher
26 article
Přimlouvá se za zrušení denaturačního poplatku, aby se zajistil větší odbyt také denaturovanému lihu konečně prohlašuje, že on bude hlasovati proti před loze, neboť je nespravedliva Posl. Lemisch (pro předlohu) souhlasí s Heim richovými vývody v mnohých věcech a také v té, že hospodářská činnost má se zůstaviti spíše zemským sněmům. Předloha znamená nerovnoměrným rozdě- lením berního výnosu nedostatečně ospravedlněn obobacení severních krajů a zanedbávání hospodář ských zájmů jižních zemí rakouských. Líčí břemena, jež vznikla Korutansku zvýšením učitelských platů, jakož i finanění stav země a pro hfašuje, že touto vládní předlohou nenapraví s finanční poměry alpských zemí. Chce-li již minist financí upravovati lihovou daň, ať postará se té o změnu výčepné daně, aby jedna věc nepodléhal dvojí daní. Po Lemischově řeči prolhásil předseda, že hodlá ukončiti schůzi Posl. Stein, dr. Brzorád a S chuhmedden již vyžádali si slovo k dotazům, přišli o ně, nejsouce právé přffomni.
Posl Heim Lemischův Stein doktor Brzorád Korutansko
27 article
Předseda dal slovo poslanci Klofáčovi k jedna címu řadu. Poslanec Klofáě: Proto že bylo poslancům české strany agrární a národně sociální proli všem ústanovením jednacího řádu zabráněno práva neně- meckých interpellaci v této sněmovně hájiti a proto že jim byla vzata veškerá možnost při debatě o kon- tingentě nováčků konstatovati skutečné smýšlen českého lidu, námi zastoupeného, dovolují si jmenem svých přátel tímto způsobem konstatovati, že pouhé mluvení a hlasování proti opatřením předsedovým proti branecké předloze nijak neodpovídá smýšlení v arovněm predejtz nnní číle o sobě . . 1. zai slh odpolední . .. .o v. . za 2 h Ve flislkách na venkově- zanní čialo, . . . . . . 10 9dpole dní . . Bh Tnser a t, plati se hotovš tepkes, Přeéplacení a jnserty přiitmá aes le- strhce v Mlarianské ulici l č. 3. o Tam pacbézají se ték redakce ti,káraa s eapedíce „Národních lastá- Rukopisy se nevraceji.
Klofáč Mlarianský ulice
28 article
českého lidu a veliké jeho většiny, jednání jest jenom zdánlivě opposičním činem a proto že pro- visorinm předsedy rovnoprávnosti se posmívajícího, povolení rekrutů této, národu českému krajně ne- přátelské vládě stává se de facto skutkem. Kdyby českých poslánců národně sociálních a agrárních bylo dnes v této sněmovně aspoň tolik, aby mohli disponovati dostatečným počtem hlasů, potřebných k podpisování návrhů a inlerpellací, pak by ani předseda ani vláda Körbrova nebyli by se dožili svých úspěchů, neboť měli bychom dosti sily i oprav- dovosti, plniti slib svému voličstvu učiněný a zne- možniti projednávání veškerých vládních předloh, zejmena pak jednání o rekratech, dokud. českému národu nebyla by dána satisťakce za přikoříl jemu učiněná, a dokud před předlohami vládními nebyly by projednány návrhy, týkající se nejdůležitějších potřeb lidových oNemůžeme-li dnes, jsouce ve své opravdovosti opuštěni a jsouce také falešným výkladem jednacího řádu znásilněni, smýšlení voličstva dáti zde náležitý a rozhodný výraz, můžeme přeceu jenom odvolati se na široké vrstvy českého lidu, které nevěří dnes ni- žádným slibům, vládním a jež vidí, že. konáme prostě a poctivě to, co českému voličstvu jsme slíbili, a budeli nám zde učiněno nemožným, odpor če- ského lidu tlumočiti v nejrozhodnější formě, pak věříme, že tento odpor v nejkratší době ozve se z řad našeho lidu, který po všech zkušenostech sťoji v nejkrajnější opposici proti Vídní i proti centrali- stickému systému, o nějž tato vláda se opírá,a který je pouze zastřeným absolutismem. Nepodávám panu předsedovi žádného zvláštního dotazu, přotože po dnešním porušení jednacího řádu presidiu sně- movny vabee nevěříme.
Vídeň
29 article
Posl. Fressl: Vy, pane předsedo, jste zodpa- pověden za vykořisťování reakce v této šněmovně proti zdravým zástupcům sněmovním. Nechcete li na sebe uvaliti kletbu a hanbu, obrafte a nechoďte po cestáchi dosavadních. O statní poslanci tét sněmovny jsou voleni nejblbějším a nejhloupějšími l4dmi.. Nebudeme činiti žádných dalších dotazů, protože se na ně neodpo- vídá. Budeme brániti svého práva dle potřeby a bez zřetele na pravo a na levo a jsme ochotni jíti až do posledních konsekvencí a při tom třeba nasadíti své životy. Posl. Em. Hrubý táže se předsedy, proč nedal pročísti dosud jeho dotaz ve příčině konilskace »Lab- ských Proudů“, podaný už přede 2 nedělemi. Poslanec Stein tázal se, je-li pravda, že mi- nistr orby uzavřel smlouvu s firmami Weimanna Petschek o uhlí. Naléhá, aby byla podána předloha o zkrácení pracovní doby v dolech. Doráží prudce na ministra orbyr a výčitá mu, že dnes poslal do sociálně politického výboru úřadníka, jenž oznámil ministrův vzkaz, že k návrhu na zavedení Shodinné práce odvolává se na trůnnísřeč a její obsah. Po- rovnává rakouskou trůnní řeč a německou, pročež předseda vyzývá jej, aby spokojil se dotazem. Řečník taže se konečně, hodlá-li předseda zakročiti u mi- nistra orby, aby zodpověděl jeho dotazy a poptávky. Předseda prohlašuje, že tomu vyhoví Poslanec dr. Brzorád. (česky): Z národně- sociální strany bylo dnes prohlášeno, že naše řeč jsou jen zdanlivou opposici. O tom přísluší soud to- liko nám a našim voličům. (Souhlas u Čechů.) Při tom, co činíme a nečiníme, rozhoduje jen naše pře- svědčení a toliko prospěch národa.
Posl Stein doktor Brzorád Čecho Laba tét sněmovna Weimann Petschek
30 article
Pravíli se, že jenom páni z národně-sociální strany zastupují majoritu českého lidu, tu sluší uká- zati na počet, který má strana naše, a na počet, ktery má zde strana národně sociální. (Německy pokračuje:) Včerejší odpověď před- sedova nemění docela ničeho na skutečnosti, že úřadníkům sněmovny absolutně nepřísluší žádného práva interpeliace poslanců censurovati. Jestliže pan předseda to nařídil, dopustil se hrubého přehmatu Rečník jest přesvědčen, že něco takového se ne- děje v žádném parlamentu světa. Jestliže předseda prohlásil, že rozhodnutí ve příčině neněmeckých interpellací učinil beze všech cizích vlívů, jest tím více zodpovědným. Tímto libovolným rozhodnutím jednací řád po- rušujícím, přecházejícím přes práva neněmeckých národů k jednacímu pořadu, vzbudilo se mezi ne- německými poslanci rozhořčení, které stěží přispěje k zjednání dělnosti parlamentu Táži se pana předsedy, jakým právem uložii úřadníkům, aby interpellace poslanců censurovali Tím st 1 se předseda prvním rušitelem pokoje v této sněmovně. Předseda hrabě Vetter odpověděl, že dotazy censuruje on sám nebo jeho náměstkové a ne sně- movní úřadníci a opakuje, že rozhodl dle svého pře- svědčení a ne z národních přičín. Konec sehůze v 5.30 hod. odpoledne; příšti bude zejtra o 3. hodině odpolední. zvi lonin Z parlamentních výborův l a sdružení. ni iloe Z Vídně, 6. března. aoe (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Agrární sdružení bývalých stran pravice konalo dnes za předsednictví posl. Maxe Zedt- witze schůzi velice cetně navštivenou, ve které po rozdělení referátů přednášel posl. Ma št ál ka o el-
Vetter Zedt Německo Vídeň Ma
31 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Stupně dokonalosti. Kapitola ze srovnávací přírodovědy. Clověku od věků vštěpována sobělibá iden osvrchované dokonalosti vlastní bytosti. Pán pří- rody, koruna tvorstva, vrchol stvoření !. Ostatní kvoucí bytosti hluboko pod ním v prachu se plazí, bez duše a vůle, nástrojk a hmotah ka vůl sodznž zěmlu stvořená. A přece jsou vlastnosti a schopnosti při nzené, jimiž lidé sotva zvířatům se vyzo v nají Hnoho kmenů lidských žije v neslýchaně nízkém thavu duševního vývoje.*) Afričti trpaslíci, Do- kré, na příklad, nečistí Indiání v jeskyníeh Šierry Nevady, jsou co do způsobu života solv v slupinek výše nežli opice. Dokové v okoli Iašfy (dle zpráv missionáře Krapfa) nevědí, jak sheň rozdělati nebo soli dobývatí. Vyhrabávají psty svými kořinky ze země nebo pojídají velké uravence, šťastni jsouce, najdou-li myš, ještěrku nibo hada. Matka, jakmile děti odkojila, více se o ně nestará. A což Veddové cejlonští, kteři loď ve skalních děrách se schovávají nebo na sromech po způsobu opie si hnizdo staví. Ně- lleři kmenové austrálstí, Damplerem popsan mni nástroje pro lovení zvířat, jimiž se živí. kaloviti nedovedou a více než do pěti počítat- neumějí. Holtentoti vyhánějí starce z vesnie. by je šelmy roztrhaly a Kafrové Mačapis opou- třjí vždyeky nemocné, ponechávajíce je smut- símu jejich osudu, Lidožroutů, ať z ohledů ro- dmnýchpo náboženských nebo soudních, žije do lnes na zemi několik milliohů. Divoši na Guyaně, * Viz: Supérioritě des animaux sur l'homme se le dr. Maréchal, Paris 1900.
trpaslík Krapf Vedd doktor Maréchal Paris Guyana Šierry Nevada
32 article
avali Ja ž
33 article
Karaibové, kteří si zajatee na tlusto vykrmují domorodci ostrovů Fidži, jichž pohlavár Ra Ondr Ondr snědl sám 900 osob, Novozélanďané. mnozí kmenové afričlí, jako Nam-Namové a jin oddáni jsou šeredněmu kanibálství. Civilisovat tyto tvory není možno, každá snaha rozbíjíse o jejich neskonalog hloupost, ooe2 m urne Pozorujme, kterými tělesnými vlastnostm nás zvířata předči. Člověk obývá od 60° severni šikyř do 70 jižní šitky, ale zvířata mohou obý vati všude. V nesmírných hloubkách moře našly se ryby jako Bythytes cranůs (4225 metrě) ne Báthyopis ferox (5019 metrů). Ryby přizpůsobuj se vodám, jichž teplota je blízka nulle neb zij ve vodách horkých, slaných i sladkých (losos. okoun). Kůže i kosti lidské jsou lehice zranitelny Za to kostra zvířat, na př. chytin hmyzu, vzdo- ruje kyselinám i žíravinám. Některé houby, jako Aphrocalliste siliciosa mají dokonce kostru kře mičítou podivuhodně vytvořenou. Jak slabé jsou poměrně svaly člověka neb ssavců u porovnání se svaly jiných zvířat! Kůr může utáhnouti jen dvě třetiny své tíže, chrous 23krát více než sám váží, někteří jiní hmyzové 40 až 70krát více. Pohyb svalů lidských, je zdlouhavý. Srovnejme pohyb křídel ptáka neh mouchy, která může ve vteřině 330krát křídělky máchnouti, s nejobratnějšími prsty proslulého některého pianisty
Novozélanďan Nam Báthyopis Fidži
34 article
Omládnuti, tento luzný sen starých panen i mládenců, pozorovati můžeme u nejnižších živo- čichů, nálevníků brynatých, kteří sloučice se, vy- měňují si částečně živočišné své látky. Sumýš vyrůstají dokonce nové vnitřnosti, jichž se při pronásledování zbavil, nezmara můžeme jako rukavici obrátiti a v bržee přizpůsobí se pletivo novému úkonu. trávení. Dýchání děje se u ně- kterých ssavců a ptáků dokonaleji než u člo věka. Plíce, zejmena vodních ptáků, mohou po jmouti neobyčejně množství vzduchu. Naše za živací ústroje nejsou také, u porovnání se zví řecími, vzorem dokonalostí. Opice mají zuby mnohem pevnější nežli my. Bez plomb a prášk vzdorují zuby jejich všem potravinám a gorilla louská jimi, proti všem pravidlům hygieny, plody tvrdé jako kámen. Někteří hadi, na př. Dasy peltis ve Střední Africe, mají zuby i v hltanu Žaludek ptačí, jako pštrosí, v němž se železo obrušuje, neb žaludek korýší destičkami opatřený. může rozhodně lépe tráviti než žaludek lidský Jak vysoko, pokud se týče výživy, nalezají s zvířata nad člověkem! Jedí vždycky jen proto a jen tolik, aby byla živa, ale nikdy opačně.
Afrika
35 article
Vyříznutá ústředí nervová u člověka se ne- obnovují; jak učí fysiologie. Opicím (pokua Vitzona) narůstají znova i části vyňatého mozku ptákům hojí se i přeseknutá mícha. (Flourens. Smysly zvířat jsou často mnohem dokona lejší lidských. Oči ptáků výborně jsou chráněny třemi víčky, a mohou býti snadno na dálku i na blízkost přizpůsobeny, tak že pláci zřetelně na 10kráte větší dálku předměty rozeznávaji než člověk. Některým živočichům jako mlokům i ssa cům části oka znova narůstají (Cocteau, Leroy d. Etiolle). Výtečný sluch a hmat netopýro čich psa neb slona nelze k našim smyslům ani přirovnati. Obraťme nyní pozornost k duševním vlast- nostem zvířat. Broussais pravil kdysi k veli- kému pohoršení členů akademie, že snaha po ideálech, uctívání, snaha doufati existuje též zvířát. Celá řada přírodozpytců jmen nejskvě lejších doložila věty tyto příklady oa nil
Cocteau Leroy Broussais
36 article
Paměť zvířat, jako psů, holubů, koček, ze- jmena při orientací, Vvzbuzuje úžas. Zdá se. jako by kočky viděly skrze předměty neprů hledné, jako my, když používáme Rönigenových paprsků. I zvířata dovedou mluviti, ovšem svým en- způsobém. Sloni tlumočí hrdelními zvuky, jíchž jea 15, radostné pocity, zármutek, strach, rypáko vými, jichž je 30, zlost, nepokoj nebezpečen- ství, smíšenými, asi 60, dohoduje se se svými pá nem. Houzeau studoval pilně řeč drůbeze určil její význam. Psi na dvoře dobře roze znávali zvuky drůbeže dravcem poplašené a ne hýbali se z mista, jakmile však zaslechli křil kuřat, vešel-li cízí člověk neb některé zvíře, ihned jim na pomoc spěchali. Papouškové dobře uživají slov »vstupte«, klepá-li někdo n dvéře, neb »to je hrozné«, vypráví-li se smutná přihoda. Kdesi měli chromého papouška. Jak míle mu někdo bedlivěji nohu prohližel, řikával »Ztratil jsem nohu ve službách svého pána Smilujte se nad ubohým mrzáčkeme Ve svých technických pracích předstihuj zvířata mnohdy člověka. Termiti staví hnízda proti nimž (u porovnání s velikostí zvířete) by musila býti Eifelova věž 1600 metrů vysoká. Jak výlečně je vše rozděleno, jak postaránoo stejnou temperaturu dutinami vzduchem naplně nými, jak vtipně zařízen odvodňovací systém aby voda pří deštích co nejrychleji z hnízda odtékati mohla. Pohnutlivé bývají připady soucítu a vzá jemné pomoci u zvířat, kterými bývá člověk, homo sapiens, často velice zahanben. Kde je tolik nezištnosti, sebezapření a lásky k spole- čenským zájmům jako u zvířat?
Rönigenový Houzeau Papoušek Eifelův
37 article
Jedné vlaštovce zapletla se nožička do drátů telegrafních mezi Pont de Tuileries Pont-Neuf v Paříži. Několik set vlastovek, které se slětly, tak dlouho zobáky do drátu tloukly, až se jim podařilo pouto, nešťastnou družku svírajíci, přetrhnouti. Jinde opět krmily vlaštovky svou družku, jež se podobně do drátů zapletla, tak dlouho, až ji lidě vysvobodili. Jenom zví řata milují svého nepřítele člověka a prokazujo mu všemožně dobrodiní. Žijí li zviřala v monogamii, trestává se ne- věra manželská, na př. u čápů, velmi přísně, ba ani krádež větviček z hnizd nezůstává be pomsty na přa u vran, krkavců, kavek. Je- potřebi odsouzení, slétává se třeba celý tri- bunál, I k vyhnanství bývají neposlušní členové společnosli sloní neb bobří často odsouzeni. Střidmost, základní podmínka zdraví, je u zvířal kardinální cností. Nedbají-li tohoto pravidla opijí-li se, mívá na tom viny jenom člověk. U nich pozorujeme i šílenství (jako u slona, jelena, koně), i sebevraždu. Před nedávnem ehtěl se vrhnouti pes, jehož pán zemřel, pod lokomolivu. Když jej zachránili, utopil se v blízké řece. Zrovna tak, jak to lidé dělajíl Lidstvem buďou zmítati bouře sociální, které z nerovnosti a nedokonalosti člověkaa jeho zřízení i zákonů plynou. Sociální poměry zvířat trvají tisícileti v harmonii nejlepší. Na člověku vyplňuje se jen stále kletb v první knize Mojžíšově uvedená: Zlořečena země pro tebe, s bolestí budes jísti z ní po všechny dny života svého, a oha trní a bödlác tobě ploditi bude . ..
Pont jít Tuileries Pont Paříž Mojžíšův