3
masthead
29. července 1901.
5
article
valící se germanisaci kladeny byly aspoň čá
tečně meze, ale to vše by bývalo úplně ne-
dostatečným. Bylo zřejmo, že nutno podniknouti
rozhodnější krok, který by byl aspoň částečně
v přímém poměru s kroky podnikanými stranou
protivnou. Byla to Národní jednota pro východní
Moravu v Olomouci, která roku 1892 uchopila
se myšlenky zaříditi v Zábřeze české gymnasium.
Na den 21. srpna téhož roku svolán Národní
jednotou pro východní Moravu sjezd českých
obeí a měst okresů zábřežského, mohelnického,
litovelského, unčovského, šumperského a šil-
perského do Loštic, jehož zúčastnilo se přes
400 delegátů a kdež usnešeno zaříditi české
gymnasium v soverní Moravě, a později roz-
hodnuto zaříditi jej v Zábřeze, jako v nejvíce
ohroženém městě sevaromoravském. Agitační
výbor, zvolený k uskutečnění myšlenky této,
uchopil se ihned práce a po čtyřleté neobyčejně
pilné činnosti mohl přistoupiti k uskutečněni
plánu: otevříti prvou třídu matičného gymnasi
v Zábřeze.
Nepřátelská strana, vedená známým až příliš
dobře zábřežským Prušákem, Brassem, se čin-
nosti, podnikaně k založení českého středního
ústavu toho, smála. Do světa rozhlašováno mimo
jiné, že do českého gymnasia v Zábřeze nepři-
hlásí se ani tolik žáků, aby vůbec otevřeno býi
mohlo. Proto tím více překvapila zpráva, když
do prvé třídy mladého ústavu, která otevřena
byla roku 1896, zapsáno 83 žáků, následkem
čehož musila býti ihned prvý rok zřízena para-
lelka. Ústav umistěn v místnostech prozatímních,
avšak již o rok dříve, 1895, zakoupila »Matice
zabřežská« na dolejším předměstí dům se za-
hradou za stavební místo vlastní gymnasialní
budovy a sice za cenu 28.000 K. Se stavbou
mělo se započíti hned na jaře roku 1996.
Brass
Olomouc
Zábřeh
Loštice
Morava
jednota pro východní Morava
národní jednota pro východní Morava
6
article
Až do této doby možno nazvati jinak ne-
obyčejně horlivou činnost agitačního výboru pro
zřízení českého gymnasia zábřežského za po-
měrně klidnou, zvláště vzhledem k událostem,
které nyní následovaly.
Pokladník »Matice“ zábřežské« p. dr. Indra,
advokát v Zábřeze, podal dne 14. února 1896
jménem jejím k obecnímu představenstvu zábřež-
skému řádně doloženou žádost za vyměření sta-
vební čáry na zakoupeném stavebním místě.
Obec za tři týdny vrátila žádost, poněvadž prý
zákres připojený jest malý a má různé vady
Rekurs podaný k zemskému výboru zamitnut
Podána pak nová žádost, již stihl osud prvé
a také třetí žádost zamiſnuta. Obecní výbor
zábřežský vymýšlel si stále nové a nové důvody
k zamílnutí, důvody úplně protizákonné, majieí
pouze jediný účel protáhnouti anebo úplně za-
meziti stavbu českého gymnasia.
Zábřežský paša, továrník Brass, také nepo-
krytě dal na jevo, že za každou cenu znemožní
stavbu budovy českého gymnasia. A co chtěl
Brass, to vykonal obecní výbor. Brass vyslovi
se v té době o stavbě gymnasiální budovy, že
spíše poleče Sázava přes náměstí zábřežské
ſežící na návrší), než bude státi budova českého
gymnasia. Slova tato vystihují úplně všechno,
so úplně protizákonně podnikáno, aby znemož-
něna byla stavba gymnasia.
Dva a půl roku skorem vedl se
boj o stavebni čáru budovy. Matice
zábřežská vždy, když podala novou žádost o ur-
čení stavební čáry, vyhověla v šiem pod-
minkám, které určeny v předešlém zamitnutí
žádosti. Tak také mimo jiné dala zhotoviti ná
kres stavebního místa v rozměrech nebývalých
na 21 m2 papíru.
doktor
Indra
Brass
Zábřeh
Matica
7
article
Konečně na zakročení zemského výboru dne
29. února 1898 byla obec zábřežská donucena
určiti stavební čáru a takž dne 20. dubnal itéhož
toku bylo možno započiti s kopáním základů.
Matice zábřežská neočekávajíc takové mimo-
řádné překážky, dala již na podzim roku 1895
navoziti přes 200.000 cihel na staveniště, jakož
i potřebné kamení a dříví. Tento material po
eelou tu dobu byl vydán v šanc dešti, slunci
a zimě, čímž způsobena na něm značná škoda
V roce 1898 postaveno pravé křídlo bu-
dovy a v roce 1900 započato se stavbou bu-
dovy hlavní a stavba nyní dokončena. Dvoupa-
trová budova gymnasia jest nejhezčí stavbou
z celého města a má cenu přes 240.000 K.
inventář má cenu 30.000 K.
Snadno lze se domysliti, že k celé télo
rozsáhlé akci bylo třeba značných peněžních pro-
středků. Tyto byly vesměs hrazeny dary a od-
kazy a sbírkami. Velká většina potřebných pe-
něz sebrána sbírkami v severní Moravě, něco
pak ve východních Čechách a ostatní na Mo-
ravě. Moravský sever sám tedy by
neobyčejně obětavým.
Matice zábřežská vydržovala po plná čtyř
lela ústav sama. Ústřední Matice školská mohla
zprvu pouze poskytovati roční subvence, ústavu
převzili do své správy však nemohla, ježto vy-
držovala gymnasium opavské. Až když toto se-
státněno, převzala zábřežské ve svoji správu,
při čemž ovšem Matice zábřežská musí vydatně
spolupůsobiti.
Pokusy se sestátněním ústavu selhaly, slát
poukazuje stále — jako v případech jiných —
že může ústav přejmouti, až bude úplný. Od
země pak Matice zábřežská marně domáhá se
subvence. Viděli jsme to opět v právě minu-
lém zasedání zemského sněmu moravského.
Brasova moc jde tak daleko, že i na sněm vy-
konává svůj vliv.
Brasov
Morava
Čechy
8
article
Uvážíme li tedy všechny tyto boje, kter
podniknouti bylo nutno, než bylo možno přikro-
čiti k odevzdání budovy gymnasijní svému
účelu, vídíme, jak veliký má význam pro če-
skou věc na severní Moravě české gymnasium
v Zabřeze-
To právě vědí Němci, že české gym na-
sium zábřežské jest neobyčejine
silnou bastou proti valicí se ger
manisaci, oni vědí, že ústav ten t
bude a jest již nyní šířitelem
národního vědomí v městě samém
i v celém kraji a proto praví správně ně-
mecký liberální dennik olomoucký ve svém so-
botním čísle, že otevření a posvěcení českého
gymnasia zábřežského není obyčejnou slavností
nýbrž oslavou vítězství, jak jsme
podotkli již na počátku zprávy této.
Německá strana na severní Moravě chápe
dobře, že české gymnasium v Zábřeze zajišťuje
budouenosť českých krajů severomoravských.
Ví to také dohře český lid tohoto kraje, a protc
přišel dnes do Zábřeha v tak imposaniuín
počtu, aby manifestoval zdo národní svoj
hrdosť, a aby radoval se nad dílem kulfurním,
které vykonal vlastním přičiněním, vlastn
prací.
Slavnosť zahájena byla v sobotu večer
pěvecko-hudební akademii v aule gymnasia.
Již sobotními odpoledními vlaky dojelo
hojně cizích hostí do Zábřeha, tak že byla
značná nouze o byty.
Nedělní dopoledne bylo vyplněno úplně
církevní částí slavnosti. O půl deváté přijel
olomoucký arcibiskup dr. Kohn povozem z Olo-
mouce a byl u slavnostní brány blíže gymnasia
na Nádražní ulici postavené uvítán ducho-
venstvem, zástupci úřadů, venkova a pak Ma-
tice zábřežské a poslanci přítomnými. Odtud
šel v průvodu do chrámu, kdež sloužena mše sv.
a po ní opět v průvodu vrátil se ke gymnasiu,
které vysvětil. Po vysvěcení měl arcibiskup k
přitomným řeč.
Němec
doktor
Kohn
Morava
Zabřez
Zábřeh
Ola
nádražní ulice
Ma
9
article
Vlastní slavnost lídu pak byla až odpole-
dne. Od jedné hodiny polední seřaďovaly se
spolky v průvod, který rázem třetí hodiny da
se na pochod na místo lidové slavnosti za mě
stem, poblíže nádraží »na Nové«
Průvodu tohoto zúčastnila se celá severní
Morava. Můžeme směle říci, že tak nadšeného
lidu a v takovém množství málo kdy lze viděti
Z celé řady vesnic, nejen blízkých, ale i vzdá-
lených, veškeré obyvatelstvo odešlo do Zábřeha
a šlo v průvodu. Nepřeháníme docela nie,
řekneme-li, že ve mnoha osadách zu
stali doma jenom nemocní. Mladí
staří, ženy a muži šli do Zábřeha, aby tam
radovali se nad dokonaným dílem.
Plné tři čtvrti hodiny trval průvod. Zahájil
jej pokladník M. Z. p. dr. Indra. Pak následo-
valy: banderia, cyklisté, čtenářské spolky, ha
sičské a veteránské spolky, »Sokol«. Za nimi
pak jely povozy s mládeží v národních krojích
z okolních osad. Mnohá osada vyslala pěť až
osm vozů, plných mládeže nadšené. Na to ná-
sledovaly skupiny allegorické: robota, selské
právo, Májový průvod, dožalá, přástky (až
z Tovačova), Boží bojovníci, »Mladosť«, student-
ská legie, sbratření Čechů, Moravanů a Slezanů
Ústřední Matice školská, chránící české ditky
za těmito opět nepřehledná řáda povozů. Mez
těmito jednotlivými skupinami šel v průvodu lid,
který dostavil se sem až z Litovelska, Unčovska
atd. Velmi mnoho hostí vyslala Olomouc. Spolk
celkem bylo v průvodu 68.
doktor
Indra
Mladosť
Čecho
Moravan
Slezan
Morava
Zábřeh
Tovačov
Litovelsko
Olomouc
Sokol
boží bojovník
10
article
Lid v průvodu se ubírající jásal. Na všech
tvářich bylo viděti radost a oči pravily: »Vizt
co jsme dovedli !«
Na »Nové« pak rozpoutala se nenucená
zábava. Během ni promluvíl k lidu ředitel Ustředn
Matice p. Kneidl, který ocenil význam če-
ského gymnasia pro severní Moravu a vzdal pa-
třičnou chválu obětavosti lidu českého na se-
verní Moravě.
Prodlením slavnosti přicházeli zástupci jed-
notlivých obcí, jakož i jednotlivci, ku vyvýše-
nému místu, označenému näpisem »Oltář obětí«
kdež odváděli dary ve prospěch čoského gym-
nasia zábřežského. Viděli jsme intelligenty platíe
tuto národní daň často ve značné výši, ale také
lidi prostě, mozolných rukou, kteří s pýchou
podávali větší či menší obnosy pokladnikovi
jednateli Matice zábřežské.
Když jsme tak pohlíželi na ten jásající lid,
lid ovládaný jeďinou mýšlenkou, lid sebevědomý,
tu chápali jsme, proč zábřežský paša s takovou
houževnatostí vzpíral se proti stavbě tohoto če-
ského ústavu: on věděl, že české gymnasium
v Zábřeze vzpruží národní uvědomění českého
lidu na celé severní Moravě, on předvídal že
bude gymnasium mocnou národní baštou, o níz
budou tříštiti se veškeré jeho útoky podnikané
na poněmčení severní Moravy.
Kneidl
Morava
Zábřeh
Ustředn Matica
verní Morava
11
article
Přiznáváme se, že měli jsme vážné obavy
o české kraje na severní Moravě a také nepo-
krytě vyslovili jsme je tak často ná těchto mí
stech: než po slavnostech zábřežských nebojíme
se již o náš lid v této části naší vlasti, nebo-
jíme se, že ani nejexponovanější český kraj se
veromoravský, jazykový poloostrov bohdikovský
bychom ztratili, tím méně některé snad jiné
osady.
Lid, který tak zářivý podal důkaz o svém
národním uvědomění, lid ten může a bude vi
tězně vzdorovati každému útoku nepřátelskému
Moravský lid na severní Moravě ukázal, že
jest hodným potomkem těch Moravanů, ktel
poslední vytrvali v bitvě na Bílé Hoře. V lidu
tom jest síla a naše budoucnost . .
Z říšských poslanců zúčastnili se slavnosti
dr. Žáček, dr. baron Pražák, Skála, Vychodi
Svozil a dr. Hruban.
Strana německá, jak se proslýchalo, chy
stala se k jakési demonstraci. Vidouc však as
ty veliké massy českého lidu v ulicích i na ná
městí, rozmyslila si věc a zůstala klidnou pozo
rovatelkou.
Politický úřad však měl přece jakési obavy
a proto povolal sem hojně četníků z okolníeh
osad, až z Mohelnice! Po čas svěcení budovy
gymnasijní, střežilo ji pět četníků s nasazeným
Dodáky.
Jinak minula slavnost celá naprosto klidna
a průběh její byl v každém ohledu důstojný
doktor
Žáček
Pražák
Vychodi Svozil
Hruban
Morava
severní Morava
Bílá hoře
Mohelnice
12
article
Odhalení pomníku K. J. Erbenovi
v Miletině.
V Miletíně, 27. července
(Pův. zpráva »Nár. L..)
Rodiště básníkovo.
Asi hodinu pod Zvičínem, onou vzdornou
baštou, již dosud marně snaží se ztěci zněm-
čené, teutonským severem štvané a výdatně pod
porované ostrůvky okolní, rozkládá se v mí-
ném údolí nepatrné, ale roztomilé městečko
Miletin.
Směs malých, pestrých domků, mezi nimi
několik statnějších velikánů, gothický kostelíček
a zastaralý zámek ve vkusném parku, známěm
svým živým tunelem z habrů a lip: toť celý
kolos této příjemné osady, obývané ani ne dvěma
tisíci duší a soustředěné kolem náměstí i kolem
ulic, na čtyři strany z něho vybíhajících.
Život zdejší ubírá se příliš volným tempem.
Čtyři větší dílny soustružnické, řezbářství, ně-
kolik výrobců daleko proslulého perníku a vý
tečného marcipánu, namáhavé tkalcovství, per
lařství, příprava sodové vody, lihovin, zámeč
nictví, jiná běžná řemesla a takřka ke každému
domku přiléhajících pár kousků poli a luk jsou
jediným, pramenem výživy zdejším osadníkům
se
Vane tu již podhorský vzduch z těch po-
věstných tmavých lesů miletínských. Jejich hrady
dávno rozvaleny, historické rytířstvo a panstvo
žije už jenom v archivech, a jako reflex všeho
toho táhne se tu kolem dokola věnec bůhví
kolikátého kolena valně prořidlých pravnuků
jejich, vzpomínajících starých, zašlých časů . .
Teprve těchto dnů rozhlaholily se zas
jednou velkosváteční melodií, a s jejich korun
vane po naší vlasti nadšená zvěsť, že město
Miletín holduje s celou českou veřejností za
sloužilému, nedostižnému velikánu, svému ro-
dáku — Karlu Jaromíru Erbenovi . .
V postranní ulici Arnoldově najdete z-
strčený domek, a v jeho štítě mramorovou
be
desku s nápísem:
„Zde narodil se K. J. Erben
roku 1811.«
Erben
Karel
Jaromír
Miletina
Miletín
Zvičín
Arnoldov
13
article
Před slavností.
Celé město vzalo na se ráz vlastní jenom
neobyčejně vzácnému svátku. Se střech vlaji
prapory v národních barvách. Na konci hlavních
ulic vztýčeny slavobrány s případnými nápisyo
činnosti a životě Erbenově. Střediskem ruchu
je prostranné náměstí, jehož prosté, ale úhledné
domky, sepjaté ve čtyřhran, vroubený bujnými
lipkami, budí ve vás obzvláště milý dojem.
Průčelí větších budov opatřena dekorací
nápisy-
Mezi školou a zahaleným pomníkem stojí
rozsáhlá estráda, určená četným pěveckým
sborům okolním a kapelám. Před ní zvedá se
řečniště a po obou stranách pod košatými lip-
kami zřízeno množství sedadel pro pohodl
obecenstva.
Zbývá ještě dohotoviti mnoho drobných prací
ale ta těžká, olověná obloha, plačíe už od pátku
nechce se vyjasniti a budí starost i úzkostlivé
napjetí všech, jimž leži na srdci opravdový
zdar slavnosti.
Vzdor této nepohodě trousí se již dnes do
Miletína první zvědavci.
Pošta doručuje stále větší a větší množstv
přihlášek a telegramů.
Konečně asi kolem 10. hod. polední pří
roda, jakoby sama oceňovala námahu a obět
s jakou se chystal Miletin hrdě k této události
změnila svou tvářnost; šedé mraky na západě
se roztrhly, naděje osvěžena a každý hledí vy
užitkovati tohoto obratu mravenčí pílí.
Šestou hodinou deputace komitétu přivezl
z Bělohradu příbuzenstvo Erbeno vo-
Její Excel. choť ministra dra. Rezka, sl. učit
Blaženu Erbenovu a trojčlennou representaci krá-
lovské Prahy, pp.: prof. Čelakovského, Kasa-
lického a Brože.
Erbenův
Miletin
Rezek
profesor
Čelakovský
Kasa
Brož
Miletín
Bělohrad
Erbit
Praha
14
article
Serenáda
zahájena o 8. hod. večerní promenádním kon-
certem kapely Sokola hořického.
S nocí, ukládající se nad krajinou, obje
vilo se celé město v záři světel. Z oken volají
k vám písmena: »Ctěme se sami, budou nás
i ostatní etiti. Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti.
Palma vítězství Tobě, pěvče ušlechtilý. Živ jsa
nosil celý národ v srdci svém. Pravda a práce
vítězí. Tyls pod drnem, ale Tvá poesie neza-
hyne « atdl.
Jinde vyloženy obrazy, reliofý, poprsí spiso-
vatelovy. Z transparentů největší pozornost bu-
dily na radnici dva šťastnou rukou učitele Ko-
čárníka provedené interviewy, z nichž jeden na
první pohled připomínal počátek » Pokladu«, druhý
pak věrně tlumočil scénu »Svatební košile«:
Byla noc, byla hluboká,
měsíček svítil s vysoka,
a licho, pusto v dědině,
vítr burácel jedině.
Knížky jí vzal a zahodil . ..
S věže tlouklo právě deset, když hnul se
lampionový průvod všech místních spolků
rohoznických hasičů za zvuků hudby k rodnému
domku Erbenově, kde zapěli mtstní pěvecký spolek
»Dvořák«, řízený noumorným pěstitelem zpěvu.
říd. uč. p. J. Bidlem, smíšený sbor Pivodův
»Kde domov můj?«
Při návratu vypálen na náměstí ohňostroj.
Četný lid okolni vracel se s hlubokým
dojmem pozdě v noci ke svému domovu . ..
Sokol
Palma
Živa
Erbenův
Dvořák
J Bidlo
Pivodův
15
article
Protestní schůze Čechů vídeňských.
Protestní schůze Čechů vídeňských.
Z Vídně, 28. července-
(Telef. zpráva »Nár. La. )
Není přehnaným tvrzením, řekne-li se, že nen
lidu národně více utlačeného nežli Čechové dolno-
rakouští. Stav Čechů v D. Rakousích je nejdokona-
lejším typem národní ujařmenosti a bezprávnosti.
Poroba je tu vybnána do nejkrajnějších a nejposled-
nějších důsledků. Vůči Čechům dolnorakouskýmje
pojem jazykového práva čirou a naprostou negací
Není jediného oboru veřejného života, kde by po
stránce národní pro ně platila jediná litera zákona.
Než ani na tom ještě nemají Němci v D. Rakou sích
dosti a nepostačuje jim, že Čechové jsou v zemi té
oloupeni o poslední špetku práva, ale již po několik
let usilují zajistiti pro všecku budoucnost, že na ny-
nějším stavu se ničeho nezmění. Znásilňování Čecho
má býti intabulováno na věky
Ten smysl a účel má návrh dra. Kolfska, zem-
ským sněmem dolnorakouským už po čtvrté příjatý
žádající, aby výhradnou řečí vyučovací na veřej
ných školách obecných v Dol. Rakousích byla něm
čina. Jako minulá léta vídeňští Čechové povstali tak
letos k energickému boji proti návrhu tomu.
Nedávno uspořádáno socialními demokraty ně-
kolik protestních schůzí, kteréž vyzněly v mohutný
projev, dnes konala se v Prateru protestní schůze
národního dělnictva, kteráž rovněž četným účasten-
stvím — bylo přitomno přes 5000 osob, mezi nimi
mneho žen — i průběhem svým stala se silnou a
významnou manifestací proti zákonu Kolískovu a
proti podobnému návrbu Hoferovu.
Schůzi zahájil předseda p. Hedvičák, kterýi
poukázal na účel schůze a vyslovil potěšení z čet-
ného účastenství.
Po něm ujal se slova redaktor »Hlasů na Du-
naji«, p. Stříbrný.
Dokazuje nezbytnost, aby Čechové vídeňští se
co nejrozhodněji postavili proti návrhu Koliskovu.
Čecho
Němec
Kolískův
Hoferův
Hedvičák
Stříbrná
Vídeň
Dolo
Rakousy
Prater
16
article
Již po čtvrté — praví řečník — opakoval pověstný
Kolísko návrh, aby vyučovací řečí na veřejných
školách obecných i měšťanských v Dolních Rakou-
sích byla výhradně němčina. Všecky strany sněmu
toho spojily se proti nám a pořádaly pravé doslihy,
jak by nás mohli více ujařmiti a uraziti. Kdy jedná
se o pronásledování a utlačování Čechů, jsou všecky
strany německé svorny. Mluvčí vypravuje pak, ža dr.
Lueger za několik dní po přijetí zmíněného návrhu
za posměchu celého sněmu připomněl Kolískovi, že
jeho otec by! — Čecháčkem.
Řečník pojednává o návrhu se stránky právni-
cké. V této příčině je návrh nepřípustný, protože
znamená obejití, ba dokonce přímé porušení zá-
kladních zákonů státních. I kdyby v čele stál
i největší náš nepřítel, nemohl by jej předložiti
k sankci. (Bouřlivý souhlas.)
Než také důvody praktické svědčí proti němu
Nedávno sami němečtí učitelé na Moravě zřetelně
vyslovili se proti germanisaci ve školách, kterouž
trpí a v mravním i duševním vývoji jsou zadržovány
nejen dítky české, ale i německé. Pohleďme do
annalů kriminalistiky a přesvědčíme se, že čísla, jež
tam shledáváme jsou nejtěžší obžalobou germani
sačníbo systému ve škole. Vždyť i sám dr. Luegen
uznal potřebu škol českých ve Vídni, když loni při
svěcení školy v desátém okrese poukazoval, jak
těžkou práci tam mají učitelé s dětmi, které po vět-
šině nerozumějí jazyku vyučovacímu.
Čecho
doktor
Lueger
Kolísek
Čecháček
Luegen
Dolní Raka
Morava
Vídeň
17
article
S národního, lidského, pravního i mravního sta-
noviska musíme s napjetím všech si
povstati k boji proti uzákonění návrhu
Kolískova. Musíme co nejrozhodněji
protestovati proti jeho potvrzen
(Hlučný souhlas.)
Řečník přirovnává vídenské poměry školské
pražským. V Praze, kde Němců stále ubývá a po
sledně jich i se židy napočteno pouze šestnáct tisíc.
vydržuje se pro Němce šest obecných škol a tř
měšťanské, pět reálek, tři gymnasia, universila
technika, umělecké, obchodní a průmyslové školy
kdežta sto tři üisíce úřadně napočtených Čechů víden
ských nemají ani jediné školy! (Bouřlivé hlasy
Hanba!) Útok podníknutý proti nám návrhem Ko
lískovým měl by nám býti vážným napomenutím
výzvou, abychom se vzchopili k nejodhodlanějšímu
obhájení své národnosti. (Hlučný souhlas.) Právo je
ovšem na naší straně, avšak je nezbytno, abychom
měli dosti síly je uplatnit. K tomu je nezbytnou
podmínkou řádná organisace českého lidu ve Vídni.
Kolískův
Němec
Čecho
Praha
Vídeň
18
article
(Hlučný souhlas.)
Řečník dokazuje veliký význam slovanské my
šlenky v zápase o národní práva a končí appellem
Slibmež si, že nebudeme jen protestovati proti návrhu
Koliskovu, ale že vždy budeme pohotově k obraně
své národní existence. (Bouřlivá pochvala.) Ku přede
za slovanským praporem všichni bez rozdílu stra
vítězně budeme postupovati v boji za práva národa
i lidstva. (Bouřlivý potlesk a pochvala.)
Řečník navrhl pak následující resoluci, kte
ráž jednohlasně přijata:
Návrh Koliskův sněmem dolnorakouským již po
čtvrté přijatý, stanovící němčinu výhradnou vyučo
vací řečí na veřejných školách obecných a měšťan
ských v Dolních Rakousích, odporuje čl. 19. stát. zá
kladního zákona ze dne 4. prosince 1867, jímž
uznána rovnoprávnost všech v zemi užívaných ja-
zyků ve škole, úřadě i životě veřejném a zásadně
stanoveno, aby v zemích několika národy obývaných
veřejné vynčovací ústavy tak byly založeny, aby
každému národu bez nucení k učení se druhému ja-
zyku zemskému, dostalo se potřebných prostředků
ke vzdělání v jeho řeči.
Koliskův
Dolní Rakousy
19
article
Zemi dolno rakouskou obývá od dávných časů
vedle obyvatelstva jazyka německého značná men-
šina národnosti české, v obeích buď ryze českých
aneb národnostně smíšených; svědectvím toho jsou
též výsledky úřadních sčítání lidu, ač tyto následkem
pověstné rubriky o »řeči obcovací« a terroru německé
většiny daleko zůstávají za skulečností.
Z toho plyne, že česká řeč v zemi dolno-ra
kouské jest řečí v zemi obvyklou a na této skuteč-
nosti zakládá se nepopíratelné právo českého lidu
Dolních Rakousích na české veřijné školství
Vzhledem k tomu není zákon Kolískův sněmen
dolnorakouským přijatý ničím jiným,g než výrazem
brutálního násilí německé většiny, jímž má býti če-
skému lidu, ne-li navždy, tož alespoň na nedozírno
dobu, vzata možnost uplatniti své spravedlivé nárok
na české veřejné školství, proti duchu platných zá
konů jemu dosud upírané.
Protestujíce tudíž jmenem lidskosti a spravedl-
nosti proti tomuto plodu německo-nacionální vášně
v níž, jak jednohlasné usnesení sněmu svědčí, strana
křesťansko sociální — nač toliko se studem vzpomí-
náme — toliko pomocí českých hlasů ke vláděse
dostavší, v ničem nezadá nejkrajnějším německým
nacionálům, varujeme vládu, aby tento nespravedlivý
zákon nejvyššímu schválení předložila, nechce-
český lid dolno-rakouský dohnati k odporu nejkraj
nějšímu.
Kolískův
Dolní Rakousy
20
article
Přihlížejíce zároveň k tomu, že v Dolních Ra-
kousích ročně tisíce českých dítek v německých ško
lách buď se germanisují aneb aspoň ohlupují, pro
hlašujeme, že leží jak v zájmu našem národním, tak
všeobecně kulfurním, aby tomuto nezákonnému, ne-
přirozenému a právního státu nedůstojnému stavu
brzy učiněn byl konec a žádáme tudíž, aby vešker
české strany v Dolních Rakousich co nejdříve zabá-
jily společný boj ve prospěch českého veřejného
školství.
Dále protestujeme proti návrhu posl. Zifera, po-
danému ve sněmu dolnorakouském, žádajícímu, aby
při vypisování míst učitelských na veřejných školách
dolnorakouských bylo podmínkou, že toliko na ža
datele německého původu a německého přesvědčen
může býti brán zřetel, ježlo návrh ten příčí se zá
kladnímu zákonu státnímu o právech občanských
přirozenému citu právnímu vůbec a ve svých důsle
cích, nehledě k jeho směšnosti, jest neproveditelný
Dr. Živný odsuzuje co nejostřeji germanisační
systém rakouský. Jest naší povinností, abychom sna
hám germanisačním čelili bojem za slovanskou my
šlénku. (Bouřlivý souhlas.) Nesmíme se spokojiti to
liko s protesty, ale musíme se vzchopiti k činné po
litice. Jestliže se pracuje na poněmčení celého Ra
kouska, budeme právě zde ve Vídni ze všech si
usílovati o jeho postovanění. (Bouřlivá pochvala
potlesk.)
Živná
Dolní Ra
Vídeň
státní o právo
21
article
Redaktor Slovana Janča za správní výbor Ná-
rodní rady Čechů dolnorakouských vítá dnešní projev
proti návrhu Kolískovu. Letos připojen byl. k němu
návrh Hofrův, který je věrnou kopif maďarského
ustanovení, že ve školách uberských smějí býti pě-
stounkami pouze Maďarky. Povinností vlády bylo
na protizákonný a provokativný návrh Koliskův
odpověděti udělsním práva veřejnosti škole Komen-
ského. (Bouřlivý souhlas.) Ale vláda řídí se stále
ohledem na Němce a německého souseda. Činí tak
z příčin zahraničných i domácích. V návrhu ně-
meckého tarifu celního jest zpečetěn
krach této politiky ohledův na Ně-
mecko a na Němce. (Hlučná pochvala.) A tn-
kový krach učiní také politika vn-
terní, bude-li se při ní dbáti více německ
svévole, než zákonův a spravedlnosti
(Bouřlivý souhlas.) Kdyby vláda už z lásky k nám
nechtěla prováděti zákona o rovnoprávnosti, je po-
vinna učiniti tak ze zřetele na princip státní
(Hlučný souhlas.)
My jsme základních zákonů státních ani para-
grafu 19. nedělali, udělali je ti, kteří nebyli našim
přáteli a kteří zajisté nevtělili paragraf ten do zá-
kona z lásky k nám, nýbrž jen z ohledu na potřeb
státní. A povinností vlád jest, aby tento princip státní
zachovávaly. (Bouřlivá pochvala.)
Je dosti smutné, že to vládám musíme připomí
nati my, kterým tak často vtiskuje se na čelo zna-
mení neloyalnosti a smýšlení protistátního. Nechtějí-
vlády pochopit svou povinnost, bude nikoli naší, ný
brž jejich vinou, když konec vnitrorakouské politiky
bude takový, jaký přivoditi chtějí Všeněmci: Roz
drobení říše této a jařmo pruské. (Bouřlivý potleska
pochvala
Po řeči té schůze skončena. Za zpěvu národníe
písní se účastníci klidně rozešli.
Slovan
Janča
Čecho
Kolískův
Hofrův
Maďarka
Němec
veřejnost škola Komenský
Národný
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Boj proti žurnalistickým obhájcům
moravských smiřovaček valně podobáse
kritice naprostého rozumu, negativně vzato
pokud se týče — rozumu, neboť co přinášej
brněnské a pražské články ve prospěch vyrov
nání na Moravě, nyní ovšem nevyléčitelně ztra
ceného, ukazuje, že pisatelé jich uchýlili se z
hranice zúmyslného nerozumu, či lépe neroz
umění. Bývá tak pravidelně, jakmile se proti
vník staví nechápavým, bývá jeho věc bezna-
dějně ztracena. V tom případě jest zajímavo
sledovati stezičky, na kteréž se odvažuje »Po-
litik.« Řečený list přinesl v sobotu udánlivě
z Brna dopis, v němž zvláště na základě na-
šeho článku z února r. 1898 dovozuje, že jsme
zaujali vůči moravským smiřovačkám stanovisko
zásadně schvalující. Brněnský dopis »Politíkye
opírá se při tom hlavně o poslední větu článku
našeho ze dne 18. února r. 1898, znějící v ter
smysl: Nechť vyjednávají a debatují (naši mo
ravští poslanci) s Němči, my se nebojíme, že
se jim dají.« Celý článek pod názvem »Smiřo-
vaci stínohra na Moravě« jest polemicky namí-
řen proti moravské akci a zejmena ukazuje se
v něm na německé deklamace o míru r. 1878
na sněmu království českého, na šalmaje míru,
jímž nás tehda ukolíbávali Schmeykal a Russ.
»Obapolnou resignaci kázali« píší »Nár. Listys
doslovně, smírnou ochotou oplývali — než jakmile
měli nám povoliti spravedlivé zastoupení a pocti-
vou rovnoprávnost — spadlo roucho beránčí a my
měli čest, potýkati se opět se stejnými vlky.
Schmeykal
Russ
Morava
Brno
Smiřo
23
article
Podobně, troufáme si hádat, skončí
také to beráněl rouno dnešní smi-
řovací akce pana Chlumeckého.«
Aby bylo jasno, jak beznadějna jest akce, ten-
kráte na sněmě moravském právě zahájená,
uvádí náš Sčlánek nesmiřitelné body zásadních
snah obou smiřujících se straa, vyličuje se
zhouba požadavků Chlumeckého pro český lid
na Moravě, zkrátka není snad třeba uváděti celý
článek, aby byla zjevna jeho celá protipunktační
tendence. Pakliže z věty: »Nechť vyjednávajía
debatují, my se nebojíme, že se dají« dovozuje
se, že jsme »zásadně souhlasili« v roce 1898
s moravskou smiřovací akcí, možno touto logi-
kou konečně dovoditi i tolik, že když někdo po-
sílá někoho ke všem čertům, že mu dává na
cestu vlastně požehnání a blahopřání! Včerejši
»Politik« ve svých chatrných záludech obírá s
také vyjasněnou, myslíme již otázkou solidarity
českomoravské a popírá platnost věty, že má
někdo v Čechách práva jmenem národa bez
jeho vědomí dávati několika moravským poslan-
cům dovolení k uzavření vyrovnání speciál-
ního, separátního s Němci bez nás.
Chlumecký
Němec
Čechy
Chlumecký pro český lid na Morava
24
article
Při tom tvrdí »Politik«, že selnejednalo o schvá-
lent dané několika poslancí, nýbrž o přímé
úmluvy mezi oběma stranami, mladočeskou v Če-
cháchla českou na Moravě, a nikoli pouze meze
jich vůdci. Z autoritativní strany přinesli jsme
před několika dny výslovné prohjášení, že vý-
konný výbor národní strany svobodomyslné v Če-
chách nikdy nezabýval se vyrovnací akcí mo-
ravskou. Z tohoto ohražení naproti zprávám, že
dostalo se moravským několika poslancům schvá-
lení národní strany svobodomyslné, mohla
»Politik« vyčísti, že jedině výkonný výbor
strany této pokládá se za kompetentní vyjedná-
vati a za stranu se usnášeti ve věcech tak
ohromně dalekosáhlých jako jest vyrovnání. My
ovšem opakujeme, že bez dolazu poslanců k lidu
abez výslovného schválení voličstva, jež by
možno bylo považovati za plebiseit celého ná-
roda, ani výkonný výbor není k tomu oprávněn,
zvláště není oprávněn k tajnému sehv alo-
vání separatních vyrovnání moravských.
Morava
národní strana
25
article
Faktum jest také, že nedal ani tajného ani
veřejného a tím také odpadá i tato domnělá
legitimita moravských vyrovnávaček.
»Moravská Orlice« potvrzuje také, že dr. Žáček
v Boskovicích o schválení takovém vůbec ani
nemluvil! Jako vždy jest i včerejší » Moravská
Orlice« komickou, žádá na nás ještě stále nejen
referát, ale i věcnou kritiku boskovické řeči
dra. Žáčka. Zatím dostalo se jí stručné, ale
věcné i vydatné kritiky s boku jí mnohem bliž-
šího, z volebního výboru strany lidové, včera
námi uveřejněné. Boskovické řeči dostává se t
odmitnutí naprostého a zdá se, že smiřovačkam
vůbec umíráčkem odzvoněno. Nejvelkolepější
jest ovšem vídeňská »Information«, kteráž
včera v neděli z Brna píše: Po zemských
volbách má býti vyrovnací akce zase zahájena
v silném tempu. »Neboť dle přesvědčení
politických dobře zpravených kruhů nesmí býti
protivnictví Mladočechů pod vedením Stránského
vážně bráno ..« Usnesení o přerušení punk-
tační akce, po případě vystoupení lidových členů
ze stálého výboru, stalo se již v pátek.
doktor
Žáček
Stránský
moravský Orlice
Boskovice
Brno
strana lidový
26
article
— Proti moravským vyrovnávačkám.
Politický spolek pro severní Mo-
ravu svolal na včerejšek do Národního domu
veřejnou schůzi, na jejíž pořad dal rozhovon
o smiřovací akei na Moravě. O před-
mětu tomto promluvili národní sociální poslanee
Choc a redaktor Hejnic z Prostějova, na-
čež schválena jednohlasně resoluce, kterou se vy-
rovnávací akce na Moravě a způsob jednání
českých členů vyrovnacího výboru nejp řl-
křeji odsuzuje a čeští členové vyrovnacího
výboru se vyzývají, by z něho neprodleně vy-
stoupili.
ná— Pojmy špatně rozeznává a k chyb-
ným úsudkům dospívá pravidelné druhdy
svůdčí«, nyní vedený orgán strany staročeské
»Hlas Národa«. Včera uvádí proti nám
znymburských »Občanských Listů« v záleži-
tostech »jednání o dohodě českých stran delší
výstřižek, proti němuž celkem nic nenamítáme.
Hejnic
Morava
Prostějov
27
article
Za to však proti úvodku, jímž Brářův list vý-
střižek ten na svůj vlastní sloupec vlípl. »K jed-
nání o dohodě českých stran, které mu
chtěly »Nár. Listy« zabrániti re-
kriminacemi, opírajícími se o punktace«, čteme
v »H. N.« Pokud my víme, a s námi každý
náš čtenář s poctivýma očima, chtěli jsme za-
brániti a kdyby to nutno bylo také snad za-
bráníme nekonečně potupným podmínkám, ja-
kýmiž odpověděl staročeský5 tisk na řeči
Heroldovu a Englovu, vyzývající k společné
práci se stranou svobodomyslnou a etablování
staročeské strany jako takové s punktačním
programem a plusem-národního štěstí. V tom
drželi jame se přísně věci a neodpo-
vídali ani na rekriminace, kteréž se na
nás sypaly la coriandoli. Jistý krajinský list
holedbá se dokonce tim,že jsme nevyvrátili
jeho výtek straně svobodomyslné činěných v ten
smysl, že za její vlády v národě rozmohlo se
všeněmectví, klesly zemské finance a na místě
státního práva že doporučuje se »národní auto-
nomie«. První, kdo počal na sněmu mluviti o
národní autonomii na místě autonomie
zemské docela ve smyslu rozdělení králov-
ství, kdo národní autonomii vřele doporučoval,
byl pan dr. Mattuš. Byla to jedna z nekoneč-
ných posledních písní této slíčné labutě.
— Nezaručené císařské slovo. »Müneh.
Allg. Ztg.« přináší zajímavou zprávu o císařově
výroku, jaký učinil pod dojmem uvítání a oslav
uchystaných mu v Solnohradů. Rychle prý roz-
šířil se po městě výrok císařův, pronesený prý
k osobnosti blízko mu stojící. Výrok ten zní:
»Salzburg hat Prag geschlagen« (»Solnohra
Prahu překonal«). Pamětihodno jest, že když se
výrok tento po Solnohradu rychle rozšířil, ž
přinesl jej první list mnichovský.
Brářův
H N
Heroldův
Englův
doktor
Mattuš
Solnohrad
Praha