ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 760b30e0-661a-11dc-b34c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 76, place 56, org 9, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
29. července 1901.
4 masthead
Číslo 207.
5 article
valící se germanisaci kladeny byly aspoň čá tečně meze, ale to vše by bývalo úplně ne- dostatečným. Bylo zřejmo, že nutno podniknouti rozhodnější krok, který by byl aspoň částečně v přímém poměru s kroky podnikanými stranou protivnou. Byla to Národní jednota pro východní Moravu v Olomouci, která roku 1892 uchopila se myšlenky zaříditi v Zábřeze české gymnasium. Na den 21. srpna téhož roku svolán Národní jednotou pro východní Moravu sjezd českých obeí a měst okresů zábřežského, mohelnického, litovelského, unčovského, šumperského a šil- perského do Loštic, jehož zúčastnilo se přes 400 delegátů a kdež usnešeno zaříditi české gymnasium v soverní Moravě, a později roz- hodnuto zaříditi jej v Zábřeze, jako v nejvíce ohroženém městě sevaromoravském. Agitační výbor, zvolený k uskutečnění myšlenky této, uchopil se ihned práce a po čtyřleté neobyčejně pilné činnosti mohl přistoupiti k uskutečněni plánu: otevříti prvou třídu matičného gymnasi v Zábřeze. Nepřátelská strana, vedená známým až příliš dobře zábřežským Prušákem, Brassem, se čin- nosti, podnikaně k založení českého středního ústavu toho, smála. Do světa rozhlašováno mimo jiné, že do českého gymnasia v Zábřeze nepři- hlásí se ani tolik žáků, aby vůbec otevřeno býi mohlo. Proto tím více překvapila zpráva, když do prvé třídy mladého ústavu, která otevřena byla roku 1896, zapsáno 83 žáků, následkem čehož musila býti ihned prvý rok zřízena para- lelka. Ústav umistěn v místnostech prozatímních, avšak již o rok dříve, 1895, zakoupila »Matice zabřežská« na dolejším předměstí dům se za- hradou za stavební místo vlastní gymnasialní budovy a sice za cenu 28.000 K. Se stavbou mělo se započíti hned na jaře roku 1996.
Brass Olomouc Zábřeh Loštice Morava jednota pro východní Morava národní jednota pro východní Morava
6 article
Až do této doby možno nazvati jinak ne- obyčejně horlivou činnost agitačního výboru pro zřízení českého gymnasia zábřežského za po- měrně klidnou, zvláště vzhledem k událostem, které nyní následovaly. Pokladník »Matice“ zábřežské« p. dr. Indra, advokát v Zábřeze, podal dne 14. února 1896 jménem jejím k obecnímu představenstvu zábřež- skému řádně doloženou žádost za vyměření sta- vební čáry na zakoupeném stavebním místě. Obec za tři týdny vrátila žádost, poněvadž prý zákres připojený jest malý a má různé vady Rekurs podaný k zemskému výboru zamitnut Podána pak nová žádost, již stihl osud prvé a také třetí žádost zamiſnuta. Obecní výbor zábřežský vymýšlel si stále nové a nové důvody k zamílnutí, důvody úplně protizákonné, majieí pouze jediný účel protáhnouti anebo úplně za- meziti stavbu českého gymnasia. Zábřežský paša, továrník Brass, také nepo- krytě dal na jevo, že za každou cenu znemožní stavbu budovy českého gymnasia. A co chtěl Brass, to vykonal obecní výbor. Brass vyslovi se v té době o stavbě gymnasiální budovy, že spíše poleče Sázava přes náměstí zábřežské ſežící na návrší), než bude státi budova českého gymnasia. Slova tato vystihují úplně všechno, so úplně protizákonně podnikáno, aby znemož- něna byla stavba gymnasia. Dva a půl roku skorem vedl se boj o stavebni čáru budovy. Matice zábřežská vždy, když podala novou žádost o ur- čení stavební čáry, vyhověla v šiem pod- minkám, které určeny v předešlém zamitnutí žádosti. Tak také mimo jiné dala zhotoviti ná kres stavebního místa v rozměrech nebývalých na 21 m2 papíru.
doktor Indra Brass Zábřeh Matica
7 article
Konečně na zakročení zemského výboru dne 29. února 1898 byla obec zábřežská donucena určiti stavební čáru a takž dne 20. dubnal itéhož toku bylo možno započiti s kopáním základů. Matice zábřežská neočekávajíc takové mimo- řádné překážky, dala již na podzim roku 1895 navoziti přes 200.000 cihel na staveniště, jakož i potřebné kamení a dříví. Tento material po eelou tu dobu byl vydán v šanc dešti, slunci a zimě, čímž způsobena na něm značná škoda V roce 1898 postaveno pravé křídlo bu- dovy a v roce 1900 započato se stavbou bu- dovy hlavní a stavba nyní dokončena. Dvoupa- trová budova gymnasia jest nejhezčí stavbou z celého města a má cenu přes 240.000 K. inventář má cenu 30.000 K. Snadno lze se domysliti, že k celé télo rozsáhlé akci bylo třeba značných peněžních pro- středků. Tyto byly vesměs hrazeny dary a od- kazy a sbírkami. Velká většina potřebných pe- něz sebrána sbírkami v severní Moravě, něco pak ve východních Čechách a ostatní na Mo- ravě. Moravský sever sám tedy by neobyčejně obětavým. Matice zábřežská vydržovala po plná čtyř lela ústav sama. Ústřední Matice školská mohla zprvu pouze poskytovati roční subvence, ústavu převzili do své správy však nemohla, ježto vy- držovala gymnasium opavské. Až když toto se- státněno, převzala zábřežské ve svoji správu, při čemž ovšem Matice zábřežská musí vydatně spolupůsobiti. Pokusy se sestátněním ústavu selhaly, slát poukazuje stále — jako v případech jiných — že může ústav přejmouti, až bude úplný. Od země pak Matice zábřežská marně domáhá se subvence. Viděli jsme to opět v právě minu- lém zasedání zemského sněmu moravského. Brasova moc jde tak daleko, že i na sněm vy- konává svůj vliv.
Brasov Morava Čechy
8 article
Uvážíme li tedy všechny tyto boje, kter podniknouti bylo nutno, než bylo možno přikro- čiti k odevzdání budovy gymnasijní svému účelu, vídíme, jak veliký má význam pro če- skou věc na severní Moravě české gymnasium v Zabřeze- To právě vědí Němci, že české gym na- sium zábřežské jest neobyčejine silnou bastou proti valicí se ger manisaci, oni vědí, že ústav ten t bude a jest již nyní šířitelem národního vědomí v městě samém i v celém kraji a proto praví správně ně- mecký liberální dennik olomoucký ve svém so- botním čísle, že otevření a posvěcení českého gymnasia zábřežského není obyčejnou slavností nýbrž oslavou vítězství, jak jsme podotkli již na počátku zprávy této. Německá strana na severní Moravě chápe dobře, že české gymnasium v Zábřeze zajišťuje budouenosť českých krajů severomoravských. Ví to také dohře český lid tohoto kraje, a protc přišel dnes do Zábřeha v tak imposaniuín počtu, aby manifestoval zdo národní svoj hrdosť, a aby radoval se nad dílem kulfurním, které vykonal vlastním přičiněním, vlastn prací. Slavnosť zahájena byla v sobotu večer pěvecko-hudební akademii v aule gymnasia. Již sobotními odpoledními vlaky dojelo hojně cizích hostí do Zábřeha, tak že byla značná nouze o byty. Nedělní dopoledne bylo vyplněno úplně církevní částí slavnosti. O půl deváté přijel olomoucký arcibiskup dr. Kohn povozem z Olo- mouce a byl u slavnostní brány blíže gymnasia na Nádražní ulici postavené uvítán ducho- venstvem, zástupci úřadů, venkova a pak Ma- tice zábřežské a poslanci přítomnými. Odtud šel v průvodu do chrámu, kdež sloužena mše sv. a po ní opět v průvodu vrátil se ke gymnasiu, které vysvětil. Po vysvěcení měl arcibiskup k přitomným řeč.
Němec doktor Kohn Morava Zabřez Zábřeh Ola nádražní ulice Ma
9 article
Vlastní slavnost lídu pak byla až odpole- dne. Od jedné hodiny polední seřaďovaly se spolky v průvod, který rázem třetí hodiny da se na pochod na místo lidové slavnosti za mě stem, poblíže nádraží »na Nové« Průvodu tohoto zúčastnila se celá severní Morava. Můžeme směle říci, že tak nadšeného lidu a v takovém množství málo kdy lze viděti Z celé řady vesnic, nejen blízkých, ale i vzdá- lených, veškeré obyvatelstvo odešlo do Zábřeha a šlo v průvodu. Nepřeháníme docela nie, řekneme-li, že ve mnoha osadách zu stali doma jenom nemocní. Mladí staří, ženy a muži šli do Zábřeha, aby tam radovali se nad dokonaným dílem. Plné tři čtvrti hodiny trval průvod. Zahájil jej pokladník M. Z. p. dr. Indra. Pak následo- valy: banderia, cyklisté, čtenářské spolky, ha sičské a veteránské spolky, »Sokol«. Za nimi pak jely povozy s mládeží v národních krojích z okolních osad. Mnohá osada vyslala pěť až osm vozů, plných mládeže nadšené. Na to ná- sledovaly skupiny allegorické: robota, selské právo, Májový průvod, dožalá, přástky (až z Tovačova), Boží bojovníci, »Mladosť«, student- ská legie, sbratření Čechů, Moravanů a Slezanů Ústřední Matice školská, chránící české ditky za těmito opět nepřehledná řáda povozů. Mez těmito jednotlivými skupinami šel v průvodu lid, který dostavil se sem až z Litovelska, Unčovska atd. Velmi mnoho hostí vyslala Olomouc. Spolk celkem bylo v průvodu 68.
doktor Indra Mladosť Čecho Moravan Slezan Morava Zábřeh Tovačov Litovelsko Olomouc Sokol boží bojovník
10 article
Lid v průvodu se ubírající jásal. Na všech tvářich bylo viděti radost a oči pravily: »Vizt co jsme dovedli !« Na »Nové« pak rozpoutala se nenucená zábava. Během ni promluvíl k lidu ředitel Ustředn Matice p. Kneidl, který ocenil význam če- ského gymnasia pro severní Moravu a vzdal pa- třičnou chválu obětavosti lidu českého na se- verní Moravě. Prodlením slavnosti přicházeli zástupci jed- notlivých obcí, jakož i jednotlivci, ku vyvýše- nému místu, označenému näpisem »Oltář obětí« kdež odváděli dary ve prospěch čoského gym- nasia zábřežského. Viděli jsme intelligenty platíe tuto národní daň často ve značné výši, ale také lidi prostě, mozolných rukou, kteří s pýchou podávali větší či menší obnosy pokladnikovi jednateli Matice zábřežské. Když jsme tak pohlíželi na ten jásající lid, lid ovládaný jeďinou mýšlenkou, lid sebevědomý, tu chápali jsme, proč zábřežský paša s takovou houževnatostí vzpíral se proti stavbě tohoto če- ského ústavu: on věděl, že české gymnasium v Zábřeze vzpruží národní uvědomění českého lidu na celé severní Moravě, on předvídal že bude gymnasium mocnou národní baštou, o níz budou tříštiti se veškeré jeho útoky podnikané na poněmčení severní Moravy.
Kneidl Morava Zábřeh Ustředn Matica verní Morava
11 article
Přiznáváme se, že měli jsme vážné obavy o české kraje na severní Moravě a také nepo- krytě vyslovili jsme je tak často ná těchto mí stech: než po slavnostech zábřežských nebojíme se již o náš lid v této části naší vlasti, nebo- jíme se, že ani nejexponovanější český kraj se veromoravský, jazykový poloostrov bohdikovský bychom ztratili, tím méně některé snad jiné osady. Lid, který tak zářivý podal důkaz o svém národním uvědomění, lid ten může a bude vi tězně vzdorovati každému útoku nepřátelskému Moravský lid na severní Moravě ukázal, že jest hodným potomkem těch Moravanů, ktel poslední vytrvali v bitvě na Bílé Hoře. V lidu tom jest síla a naše budoucnost . . Z říšských poslanců zúčastnili se slavnosti dr. Žáček, dr. baron Pražák, Skála, Vychodi Svozil a dr. Hruban. Strana německá, jak se proslýchalo, chy stala se k jakési demonstraci. Vidouc však as ty veliké massy českého lidu v ulicích i na ná městí, rozmyslila si věc a zůstala klidnou pozo rovatelkou. Politický úřad však měl přece jakési obavy a proto povolal sem hojně četníků z okolníeh osad, až z Mohelnice! Po čas svěcení budovy gymnasijní, střežilo ji pět četníků s nasazeným Dodáky. Jinak minula slavnost celá naprosto klidna a průběh její byl v každém ohledu důstojný
doktor Žáček Pražák Vychodi Svozil Hruban Morava severní Morava Bílá hoře Mohelnice
12 article
Odhalení pomníku K. J. Erbenovi v Miletině. V Miletíně, 27. července (Pův. zpráva »Nár. L..) Rodiště básníkovo. Asi hodinu pod Zvičínem, onou vzdornou baštou, již dosud marně snaží se ztěci zněm- čené, teutonským severem štvané a výdatně pod porované ostrůvky okolní, rozkládá se v mí- ném údolí nepatrné, ale roztomilé městečko Miletin. Směs malých, pestrých domků, mezi nimi několik statnějších velikánů, gothický kostelíček a zastaralý zámek ve vkusném parku, známěm svým živým tunelem z habrů a lip: toť celý kolos této příjemné osady, obývané ani ne dvěma tisíci duší a soustředěné kolem náměstí i kolem ulic, na čtyři strany z něho vybíhajících. Život zdejší ubírá se příliš volným tempem. Čtyři větší dílny soustružnické, řezbářství, ně- kolik výrobců daleko proslulého perníku a vý tečného marcipánu, namáhavé tkalcovství, per lařství, příprava sodové vody, lihovin, zámeč nictví, jiná běžná řemesla a takřka ke každému domku přiléhajících pár kousků poli a luk jsou jediným, pramenem výživy zdejším osadníkům se Vane tu již podhorský vzduch z těch po- věstných tmavých lesů miletínských. Jejich hrady dávno rozvaleny, historické rytířstvo a panstvo žije už jenom v archivech, a jako reflex všeho toho táhne se tu kolem dokola věnec bůhví kolikátého kolena valně prořidlých pravnuků jejich, vzpomínajících starých, zašlých časů . . Teprve těchto dnů rozhlaholily se zas jednou velkosváteční melodií, a s jejich korun vane po naší vlasti nadšená zvěsť, že město Miletín holduje s celou českou veřejností za sloužilému, nedostižnému velikánu, svému ro- dáku — Karlu Jaromíru Erbenovi . . V postranní ulici Arnoldově najdete z- strčený domek, a v jeho štítě mramorovou be desku s nápísem: „Zde narodil se K. J. Erben roku 1811.«
Erben Karel Jaromír Miletina Miletín Zvičín Arnoldov
13 article
Před slavností. Celé město vzalo na se ráz vlastní jenom neobyčejně vzácnému svátku. Se střech vlaji prapory v národních barvách. Na konci hlavních ulic vztýčeny slavobrány s případnými nápisyo činnosti a životě Erbenově. Střediskem ruchu je prostranné náměstí, jehož prosté, ale úhledné domky, sepjaté ve čtyřhran, vroubený bujnými lipkami, budí ve vás obzvláště milý dojem. Průčelí větších budov opatřena dekorací nápisy- Mezi školou a zahaleným pomníkem stojí rozsáhlá estráda, určená četným pěveckým sborům okolním a kapelám. Před ní zvedá se řečniště a po obou stranách pod košatými lip- kami zřízeno množství sedadel pro pohodl obecenstva. Zbývá ještě dohotoviti mnoho drobných prací ale ta těžká, olověná obloha, plačíe už od pátku nechce se vyjasniti a budí starost i úzkostlivé napjetí všech, jimž leži na srdci opravdový zdar slavnosti. Vzdor této nepohodě trousí se již dnes do Miletína první zvědavci. Pošta doručuje stále větší a větší množstv přihlášek a telegramů. Konečně asi kolem 10. hod. polední pří roda, jakoby sama oceňovala námahu a obět s jakou se chystal Miletin hrdě k této události změnila svou tvářnost; šedé mraky na západě se roztrhly, naděje osvěžena a každý hledí vy užitkovati tohoto obratu mravenčí pílí. Šestou hodinou deputace komitétu přivezl z Bělohradu příbuzenstvo Erbeno vo- Její Excel. choť ministra dra. Rezka, sl. učit Blaženu Erbenovu a trojčlennou representaci krá- lovské Prahy, pp.: prof. Čelakovského, Kasa- lického a Brože.
Erbenův Miletin Rezek profesor Čelakovský Kasa Brož Miletín Bělohrad Erbit Praha
14 article
Serenáda zahájena o 8. hod. večerní promenádním kon- certem kapely Sokola hořického. S nocí, ukládající se nad krajinou, obje vilo se celé město v záři světel. Z oken volají k vám písmena: »Ctěme se sami, budou nás i ostatní etiti. Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti. Palma vítězství Tobě, pěvče ušlechtilý. Živ jsa nosil celý národ v srdci svém. Pravda a práce vítězí. Tyls pod drnem, ale Tvá poesie neza- hyne « atdl. Jinde vyloženy obrazy, reliofý, poprsí spiso- vatelovy. Z transparentů největší pozornost bu- dily na radnici dva šťastnou rukou učitele Ko- čárníka provedené interviewy, z nichž jeden na první pohled připomínal počátek » Pokladu«, druhý pak věrně tlumočil scénu »Svatební košile«: Byla noc, byla hluboká, měsíček svítil s vysoka, a licho, pusto v dědině, vítr burácel jedině. Knížky jí vzal a zahodil . .. S věže tlouklo právě deset, když hnul se lampionový průvod všech místních spolků rohoznických hasičů za zvuků hudby k rodnému domku Erbenově, kde zapěli mtstní pěvecký spolek »Dvořák«, řízený noumorným pěstitelem zpěvu. říd. uč. p. J. Bidlem, smíšený sbor Pivodův »Kde domov můj?« Při návratu vypálen na náměstí ohňostroj. Četný lid okolni vracel se s hlubokým dojmem pozdě v noci ke svému domovu . ..
Sokol Palma Živa Erbenův Dvořák J Bidlo Pivodův
15 article Protestní schůze Čechů vídeňských.
Protestní schůze Čechů vídeňských. Z Vídně, 28. července- (Telef. zpráva »Nár. La. ) Není přehnaným tvrzením, řekne-li se, že nen lidu národně více utlačeného nežli Čechové dolno- rakouští. Stav Čechů v D. Rakousích je nejdokona- lejším typem národní ujařmenosti a bezprávnosti. Poroba je tu vybnána do nejkrajnějších a nejposled- nějších důsledků. Vůči Čechům dolnorakouskýmje pojem jazykového práva čirou a naprostou negací Není jediného oboru veřejného života, kde by po stránce národní pro ně platila jediná litera zákona. Než ani na tom ještě nemají Němci v D. Rakou sích dosti a nepostačuje jim, že Čechové jsou v zemi té oloupeni o poslední špetku práva, ale již po několik let usilují zajistiti pro všecku budoucnost, že na ny- nějším stavu se ničeho nezmění. Znásilňování Čecho má býti intabulováno na věky Ten smysl a účel má návrh dra. Kolfska, zem- ským sněmem dolnorakouským už po čtvrté příjatý žádající, aby výhradnou řečí vyučovací na veřej ných školách obecných v Dol. Rakousích byla něm čina. Jako minulá léta vídeňští Čechové povstali tak letos k energickému boji proti návrhu tomu. Nedávno uspořádáno socialními demokraty ně- kolik protestních schůzí, kteréž vyzněly v mohutný projev, dnes konala se v Prateru protestní schůze národního dělnictva, kteráž rovněž četným účasten- stvím — bylo přitomno přes 5000 osob, mezi nimi mneho žen — i průběhem svým stala se silnou a významnou manifestací proti zákonu Kolískovu a proti podobnému návrbu Hoferovu. Schůzi zahájil předseda p. Hedvičák, kterýi poukázal na účel schůze a vyslovil potěšení z čet- ného účastenství. Po něm ujal se slova redaktor »Hlasů na Du- naji«, p. Stříbrný. Dokazuje nezbytnost, aby Čechové vídeňští se co nejrozhodněji postavili proti návrhu Koliskovu.
Čecho Němec Kolískův Hoferův Hedvičák Stříbrná Vídeň Dolo Rakousy Prater
16 article
Již po čtvrté — praví řečník — opakoval pověstný Kolísko návrh, aby vyučovací řečí na veřejných školách obecných i měšťanských v Dolních Rakou- sích byla výhradně němčina. Všecky strany sněmu toho spojily se proti nám a pořádaly pravé doslihy, jak by nás mohli více ujařmiti a uraziti. Kdy jedná se o pronásledování a utlačování Čechů, jsou všecky strany německé svorny. Mluvčí vypravuje pak, ža dr. Lueger za několik dní po přijetí zmíněného návrhu za posměchu celého sněmu připomněl Kolískovi, že jeho otec by! — Čecháčkem. Řečník pojednává o návrhu se stránky právni- cké. V této příčině je návrh nepřípustný, protože znamená obejití, ba dokonce přímé porušení zá- kladních zákonů státních. I kdyby v čele stál i největší náš nepřítel, nemohl by jej předložiti k sankci. (Bouřlivý souhlas.) Než také důvody praktické svědčí proti němu Nedávno sami němečtí učitelé na Moravě zřetelně vyslovili se proti germanisaci ve školách, kterouž trpí a v mravním i duševním vývoji jsou zadržovány nejen dítky české, ale i německé. Pohleďme do annalů kriminalistiky a přesvědčíme se, že čísla, jež tam shledáváme jsou nejtěžší obžalobou germani sačníbo systému ve škole. Vždyť i sám dr. Luegen uznal potřebu škol českých ve Vídni, když loni při svěcení školy v desátém okrese poukazoval, jak těžkou práci tam mají učitelé s dětmi, které po vět- šině nerozumějí jazyku vyučovacímu.
Čecho doktor Lueger Kolísek Čecháček Luegen Dolní Raka Morava Vídeň
17 article
S národního, lidského, pravního i mravního sta- noviska musíme s napjetím všech si povstati k boji proti uzákonění návrhu Kolískova. Musíme co nejrozhodněji protestovati proti jeho potvrzen (Hlučný souhlas.) Řečník přirovnává vídenské poměry školské pražským. V Praze, kde Němců stále ubývá a po sledně jich i se židy napočteno pouze šestnáct tisíc. vydržuje se pro Němce šest obecných škol a tř měšťanské, pět reálek, tři gymnasia, universila technika, umělecké, obchodní a průmyslové školy kdežta sto tři üisíce úřadně napočtených Čechů víden ských nemají ani jediné školy! (Bouřlivé hlasy Hanba!) Útok podníknutý proti nám návrhem Ko lískovým měl by nám býti vážným napomenutím výzvou, abychom se vzchopili k nejodhodlanějšímu obhájení své národnosti. (Hlučný souhlas.) Právo je ovšem na naší straně, avšak je nezbytno, abychom měli dosti síly je uplatnit. K tomu je nezbytnou podmínkou řádná organisace českého lidu ve Vídni.
Kolískův Němec Čecho Praha Vídeň
18 article
(Hlučný souhlas.) Řečník dokazuje veliký význam slovanské my šlenky v zápase o národní práva a končí appellem Slibmež si, že nebudeme jen protestovati proti návrhu Koliskovu, ale že vždy budeme pohotově k obraně své národní existence. (Bouřlivá pochvala.) Ku přede za slovanským praporem všichni bez rozdílu stra vítězně budeme postupovati v boji za práva národa i lidstva. (Bouřlivý potlesk a pochvala.) Řečník navrhl pak následující resoluci, kte ráž jednohlasně přijata: Návrh Koliskův sněmem dolnorakouským již po čtvrté přijatý, stanovící němčinu výhradnou vyučo vací řečí na veřejných školách obecných a měšťan ských v Dolních Rakousích, odporuje čl. 19. stát. zá kladního zákona ze dne 4. prosince 1867, jímž uznána rovnoprávnost všech v zemi užívaných ja- zyků ve škole, úřadě i životě veřejném a zásadně stanoveno, aby v zemích několika národy obývaných veřejné vynčovací ústavy tak byly založeny, aby každému národu bez nucení k učení se druhému ja- zyku zemskému, dostalo se potřebných prostředků ke vzdělání v jeho řeči.
Koliskův Dolní Rakousy
19 article
Zemi dolno rakouskou obývá od dávných časů vedle obyvatelstva jazyka německého značná men- šina národnosti české, v obeích buď ryze českých aneb národnostně smíšených; svědectvím toho jsou též výsledky úřadních sčítání lidu, ač tyto následkem pověstné rubriky o »řeči obcovací« a terroru německé většiny daleko zůstávají za skulečností. Z toho plyne, že česká řeč v zemi dolno-ra kouské jest řečí v zemi obvyklou a na této skuteč- nosti zakládá se nepopíratelné právo českého lidu Dolních Rakousích na české veřijné školství Vzhledem k tomu není zákon Kolískův sněmen dolnorakouským přijatý ničím jiným,g než výrazem brutálního násilí německé většiny, jímž má býti če- skému lidu, ne-li navždy, tož alespoň na nedozírno dobu, vzata možnost uplatniti své spravedlivé nárok na české veřejné školství, proti duchu platných zá konů jemu dosud upírané. Protestujíce tudíž jmenem lidskosti a spravedl- nosti proti tomuto plodu německo-nacionální vášně v níž, jak jednohlasné usnesení sněmu svědčí, strana křesťansko sociální — nač toliko se studem vzpomí- náme — toliko pomocí českých hlasů ke vláděse dostavší, v ničem nezadá nejkrajnějším německým nacionálům, varujeme vládu, aby tento nespravedlivý zákon nejvyššímu schválení předložila, nechce- český lid dolno-rakouský dohnati k odporu nejkraj nějšímu.
Kolískův Dolní Rakousy
20 article
Přihlížejíce zároveň k tomu, že v Dolních Ra- kousích ročně tisíce českých dítek v německých ško lách buď se germanisují aneb aspoň ohlupují, pro hlašujeme, že leží jak v zájmu našem národním, tak všeobecně kulfurním, aby tomuto nezákonnému, ne- přirozenému a právního státu nedůstojnému stavu brzy učiněn byl konec a žádáme tudíž, aby vešker české strany v Dolních Rakousich co nejdříve zabá- jily společný boj ve prospěch českého veřejného školství. Dále protestujeme proti návrhu posl. Zifera, po- danému ve sněmu dolnorakouském, žádajícímu, aby při vypisování míst učitelských na veřejných školách dolnorakouských bylo podmínkou, že toliko na ža datele německého původu a německého přesvědčen může býti brán zřetel, ježlo návrh ten příčí se zá kladnímu zákonu státnímu o právech občanských přirozenému citu právnímu vůbec a ve svých důsle cích, nehledě k jeho směšnosti, jest neproveditelný Dr. Živný odsuzuje co nejostřeji germanisační systém rakouský. Jest naší povinností, abychom sna hám germanisačním čelili bojem za slovanskou my šlénku. (Bouřlivý souhlas.) Nesmíme se spokojiti to liko s protesty, ale musíme se vzchopiti k činné po litice. Jestliže se pracuje na poněmčení celého Ra kouska, budeme právě zde ve Vídni ze všech si usílovati o jeho postovanění. (Bouřlivá pochvala potlesk.)
Živná Dolní Ra Vídeň státní o právo
21 article
Redaktor Slovana Janča za správní výbor Ná- rodní rady Čechů dolnorakouských vítá dnešní projev proti návrhu Kolískovu. Letos připojen byl. k němu návrh Hofrův, který je věrnou kopif maďarského ustanovení, že ve školách uberských smějí býti pě- stounkami pouze Maďarky. Povinností vlády bylo na protizákonný a provokativný návrh Koliskův odpověděti udělsním práva veřejnosti škole Komen- ského. (Bouřlivý souhlas.) Ale vláda řídí se stále ohledem na Němce a německého souseda. Činí tak z příčin zahraničných i domácích. V návrhu ně- meckého tarifu celního jest zpečetěn krach této politiky ohledův na Ně- mecko a na Němce. (Hlučná pochvala.) A tn- kový krach učiní také politika vn- terní, bude-li se při ní dbáti více německ svévole, než zákonův a spravedlnosti (Bouřlivý souhlas.) Kdyby vláda už z lásky k nám nechtěla prováděti zákona o rovnoprávnosti, je po- vinna učiniti tak ze zřetele na princip státní (Hlučný souhlas.) My jsme základních zákonů státních ani para- grafu 19. nedělali, udělali je ti, kteří nebyli našim přáteli a kteří zajisté nevtělili paragraf ten do zá- kona z lásky k nám, nýbrž jen z ohledu na potřeb státní. A povinností vlád jest, aby tento princip státní zachovávaly. (Bouřlivá pochvala.) Je dosti smutné, že to vládám musíme připomí nati my, kterým tak často vtiskuje se na čelo zna- mení neloyalnosti a smýšlení protistátního. Nechtějí- vlády pochopit svou povinnost, bude nikoli naší, ný brž jejich vinou, když konec vnitrorakouské politiky bude takový, jaký přivoditi chtějí Všeněmci: Roz drobení říše této a jařmo pruské. (Bouřlivý potleska pochvala Po řeči té schůze skončena. Za zpěvu národníe písní se účastníci klidně rozešli.
Slovan Janča Čecho Kolískův Hofrův Maďarka Němec veřejnost škola Komenský Národný
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Boj proti žurnalistickým obhájcům moravských smiřovaček valně podobáse kritice naprostého rozumu, negativně vzato pokud se týče — rozumu, neboť co přinášej brněnské a pražské články ve prospěch vyrov nání na Moravě, nyní ovšem nevyléčitelně ztra ceného, ukazuje, že pisatelé jich uchýlili se z hranice zúmyslného nerozumu, či lépe neroz umění. Bývá tak pravidelně, jakmile se proti vník staví nechápavým, bývá jeho věc bezna- dějně ztracena. V tom případě jest zajímavo sledovati stezičky, na kteréž se odvažuje »Po- litik.« Řečený list přinesl v sobotu udánlivě z Brna dopis, v němž zvláště na základě na- šeho článku z února r. 1898 dovozuje, že jsme zaujali vůči moravským smiřovačkám stanovisko zásadně schvalující. Brněnský dopis »Politíkye opírá se při tom hlavně o poslední větu článku našeho ze dne 18. února r. 1898, znějící v ter smysl: Nechť vyjednávají a debatují (naši mo ravští poslanci) s Němči, my se nebojíme, že se jim dají.« Celý článek pod názvem »Smiřo- vaci stínohra na Moravě« jest polemicky namí- řen proti moravské akci a zejmena ukazuje se v něm na německé deklamace o míru r. 1878 na sněmu království českého, na šalmaje míru, jímž nás tehda ukolíbávali Schmeykal a Russ. »Obapolnou resignaci kázali« píší »Nár. Listys doslovně, smírnou ochotou oplývali — než jakmile měli nám povoliti spravedlivé zastoupení a pocti- vou rovnoprávnost — spadlo roucho beránčí a my měli čest, potýkati se opět se stejnými vlky.
Schmeykal Russ Morava Brno Smiřo
23 article
Podobně, troufáme si hádat, skončí také to beráněl rouno dnešní smi- řovací akce pana Chlumeckého.« Aby bylo jasno, jak beznadějna jest akce, ten- kráte na sněmě moravském právě zahájená, uvádí náš Sčlánek nesmiřitelné body zásadních snah obou smiřujících se straa, vyličuje se zhouba požadavků Chlumeckého pro český lid na Moravě, zkrátka není snad třeba uváděti celý článek, aby byla zjevna jeho celá protipunktační tendence. Pakliže z věty: »Nechť vyjednávajía debatují, my se nebojíme, že se dají« dovozuje se, že jsme »zásadně souhlasili« v roce 1898 s moravskou smiřovací akcí, možno touto logi- kou konečně dovoditi i tolik, že když někdo po- sílá někoho ke všem čertům, že mu dává na cestu vlastně požehnání a blahopřání! Včerejši »Politik« ve svých chatrných záludech obírá s také vyjasněnou, myslíme již otázkou solidarity českomoravské a popírá platnost věty, že má někdo v Čechách práva jmenem národa bez jeho vědomí dávati několika moravským poslan- cům dovolení k uzavření vyrovnání speciál- ního, separátního s Němci bez nás.
Chlumecký Němec Čechy Chlumecký pro český lid na Morava
24 article
Při tom tvrdí »Politik«, že selnejednalo o schvá- lent dané několika poslancí, nýbrž o přímé úmluvy mezi oběma stranami, mladočeskou v Če- cháchla českou na Moravě, a nikoli pouze meze jich vůdci. Z autoritativní strany přinesli jsme před několika dny výslovné prohjášení, že vý- konný výbor národní strany svobodomyslné v Če- chách nikdy nezabýval se vyrovnací akcí mo- ravskou. Z tohoto ohražení naproti zprávám, že dostalo se moravským několika poslancům schvá- lení národní strany svobodomyslné, mohla »Politik« vyčísti, že jedině výkonný výbor strany této pokládá se za kompetentní vyjedná- vati a za stranu se usnášeti ve věcech tak ohromně dalekosáhlých jako jest vyrovnání. My ovšem opakujeme, že bez dolazu poslanců k lidu abez výslovného schválení voličstva, jež by možno bylo považovati za plebiseit celého ná- roda, ani výkonný výbor není k tomu oprávněn, zvláště není oprávněn k tajnému sehv alo- vání separatních vyrovnání moravských.
Morava národní strana
25 article
Faktum jest také, že nedal ani tajného ani veřejného a tím také odpadá i tato domnělá legitimita moravských vyrovnávaček. »Moravská Orlice« potvrzuje také, že dr. Žáček v Boskovicích o schválení takovém vůbec ani nemluvil! Jako vždy jest i včerejší » Moravská Orlice« komickou, žádá na nás ještě stále nejen referát, ale i věcnou kritiku boskovické řeči dra. Žáčka. Zatím dostalo se jí stručné, ale věcné i vydatné kritiky s boku jí mnohem bliž- šího, z volebního výboru strany lidové, včera námi uveřejněné. Boskovické řeči dostává se t odmitnutí naprostého a zdá se, že smiřovačkam vůbec umíráčkem odzvoněno. Nejvelkolepější jest ovšem vídeňská »Information«, kteráž včera v neděli z Brna píše: Po zemských volbách má býti vyrovnací akce zase zahájena v silném tempu. »Neboť dle přesvědčení politických dobře zpravených kruhů nesmí býti protivnictví Mladočechů pod vedením Stránského vážně bráno ..« Usnesení o přerušení punk- tační akce, po případě vystoupení lidových členů ze stálého výboru, stalo se již v pátek.
doktor Žáček Stránský moravský Orlice Boskovice Brno strana lidový
26 article
— Proti moravským vyrovnávačkám. Politický spolek pro severní Mo- ravu svolal na včerejšek do Národního domu veřejnou schůzi, na jejíž pořad dal rozhovon o smiřovací akei na Moravě. O před- mětu tomto promluvili národní sociální poslanee Choc a redaktor Hejnic z Prostějova, na- čež schválena jednohlasně resoluce, kterou se vy- rovnávací akce na Moravě a způsob jednání českých členů vyrovnacího výboru nejp řl- křeji odsuzuje a čeští členové vyrovnacího výboru se vyzývají, by z něho neprodleně vy- stoupili. ná— Pojmy špatně rozeznává a k chyb- ným úsudkům dospívá pravidelné druhdy svůdčí«, nyní vedený orgán strany staročeské »Hlas Národa«. Včera uvádí proti nám znymburských »Občanských Listů« v záleži- tostech »jednání o dohodě českých stran delší výstřižek, proti němuž celkem nic nenamítáme.
Hejnic Morava Prostějov
27 article
Za to však proti úvodku, jímž Brářův list vý- střižek ten na svůj vlastní sloupec vlípl. »K jed- nání o dohodě českých stran, které mu chtěly »Nár. Listy« zabrániti re- kriminacemi, opírajícími se o punktace«, čteme v »H. N.« Pokud my víme, a s námi každý náš čtenář s poctivýma očima, chtěli jsme za- brániti a kdyby to nutno bylo také snad za- bráníme nekonečně potupným podmínkám, ja- kýmiž odpověděl staročeský5 tisk na řeči Heroldovu a Englovu, vyzývající k společné práci se stranou svobodomyslnou a etablování staročeské strany jako takové s punktačním programem a plusem-národního štěstí. V tom drželi jame se přísně věci a neodpo- vídali ani na rekriminace, kteréž se na nás sypaly la coriandoli. Jistý krajinský list holedbá se dokonce tim,že jsme nevyvrátili jeho výtek straně svobodomyslné činěných v ten smysl, že za její vlády v národě rozmohlo se všeněmectví, klesly zemské finance a na místě státního práva že doporučuje se »národní auto- nomie«. První, kdo počal na sněmu mluviti o národní autonomii na místě autonomie zemské docela ve smyslu rozdělení králov- ství, kdo národní autonomii vřele doporučoval, byl pan dr. Mattuš. Byla to jedna z nekoneč- ných posledních písní této slíčné labutě. — Nezaručené císařské slovo. »Müneh. Allg. Ztg.« přináší zajímavou zprávu o císařově výroku, jaký učinil pod dojmem uvítání a oslav uchystaných mu v Solnohradů. Rychle prý roz- šířil se po městě výrok císařův, pronesený prý k osobnosti blízko mu stojící. Výrok ten zní: »Salzburg hat Prag geschlagen« (»Solnohra Prahu překonal«). Pamětihodno jest, že když se výrok tento po Solnohradu rychle rozšířil, ž přinesl jej první list mnichovský.
Brářův H N Heroldův Englův doktor Mattuš Solnohrad Praha