2
masthead
V Praze, v pondělí dne 29. července 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přijohamí (. Naudný Obzor' ve
středu a „Literárnl Hlulka
v pátek) přsdplácí ser
Praze v aduáiinistraei
na mněsí
na čtvat leta . . . . . 6 K —h
s dvojí denífkou-
na měsíe
B čtt . . .
keni
vs siisikich: 2 K 30n
na měsle.
Poštous
s měsíe
nk čtvrt leia
s dvojí záslliou
ns měst
ne dtvrt lelk
Praha
Literárnl Hlulka
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 29. července. Z nejkompe-
tentnějšího místa dostávají dnes Všeněmci
vysvědčení, že sledují velezrádné cíle. Orgán
posl. hr. Stürgkha »Montagspresse«
zabývá se konfliktem Všeněme
a německé strany lidové a praví
»Jest dobře, že konečně nastane úplná roz-
luka mezi rakouskými Němci národně smy
šlejícími a mezi Všeněmci. Jest to rozluka
mezi patrioty a protipatrioty, neboť třeba
Všeněmci hlavní bod svého programu zapí
rali, co se má rozuměti slovy »šířeji vy
tknuté cíle strany schönererovské« k vůl
nimž o závod s českými státoprávníky bo
jují za nedílnost království odůvodňujíce to
tím, že království české jest starou něme-
ckou spolkovou zemí; třeba se snaží své ší-
řeji vytknuté cíle zahaliti, přece jest jisto
že cíle ty leži za hranicemi rakou
ských pohraničních sloupů.
Z Vídně, 29. července. Jak se dovídá
»Sonn. und Montags-Zeitung«, bude říš
ská rada svolána již počátkem
měsíce října a zasedání bude odro-
čeno již 20. října. Toto rychlé odročení
odůvodňuje se volbami do českého
zemského sněmu, aby totiž poslancům
v Čechách bylo možno zúčastnit se volební
kampaně.
V polovici listopadu bude v z ase-
dání říšské rady pokračováno
Očekává se totiž, že strany nebudou žádati.
aby nově zvolené sněmy zemské byly ihned
svolány
Z Berlína, 29. července. »Kleines
Journal« sděluje z Petrohradu, že kon-
cem srpna nebo počátkem září sejde s
na moři u Weichselmünde car s něme-
ckým císařem Vilémem.
Z Londýna, 29. července. »Manche-
ster Quardian« sděluje, že lord Kitchene
vzdá se v prosinci velitelství
v jižní Africe, ať v té době bude válka
skončena čili nic, a že převezme vrchn
velitelství v Indii. Za jeho nástupce jest de-
signován generál Lyttlet on.
Stürgkh
Montagspress
Němec
Vilém
Kitchen
Vídeň
Čechy
Berlín
Petrohrad
Londýn
Manche
jižní Afrika
Indie
MontagsZeitung
6
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Vídně, 28. července. (C.-B.) Ministn
obchodu svob. pán z Call odjel včera do
Běláku.
K radostné události konopišťské.
Z Vídně, 29. července. (C.B.) Včera
pokřtěna byla na zámku konopišťském novo
rozená dceruška arcivévody Františka Fer
dinanda. Princezna obdržela jména Žofie,
Marie, Terezie, Františka. Kmotrou
při křtu byla arcivěvodkyně Marie Te-
resie. Po křtinách byla na zámku velk
hostina. Matka i dítě jsou zdrávy.
Stav Crispiův.
Z Neapole, 28. července. (C.-B.) Dle
včerejšího ranního bulletinu zhoršil se zdra-
votní stav Crispia při patrné ochablosti srdce.
Příznaky nervosy zůstaly beze změny.
Výroční den zavraždění krále
Humberta.
Z Turina, 28. července. (C.-B.) Včera
sloužena před katedrálou pod širým nebem
smuteční slavná mše na paměť výročního
dne úmrtí krále Humberta. Přítomni byli
princezna Laetitia, občanské a vojenské
úřady, duchovenstvo, četní senátoři a vy-
slanci, jakož i veliké davy lidstva.
Z Říma, 28. července. (C. B.) Král
Viktor Emanuel přijal včera něme-
ckého vyslance hraběte Wedla, jenž na
rozkaz císaře Viléma přišel ve výroční den
úmrtí krále Humberta vysloviti vřelou účast
císařovu. Hrabě Wedel byl též od královny-
vdovy přijat. Odpoledne položil v Pantheonu
na rakev krále Humberta věnec se stuhou.
jež má nápis: »Vilém, císař německý, svému
věrnému a nezapomenutelnému příteli.« Při
smuteční mši rovněž hrabě Wedel byl pří-
tomen v zastoupení císaře Viléma.
Z Říma, 28. července. (C.-B.) Presi-
dent francouzské republiky Loubet dal na
hrobku krále Humberta položiti nádherny
věnec a nařídil francouzskému vyslanci, aby
králi Viktoru Emanueli a vdově královně
Markétě tlumočil soustrast.
N L
František Fery
Žofie
Marie
Terezia
František
Laetitia
Viktor Emanuel
Wedl
Vilém
Wedel
Markéta
Vídeň
Bělák
Neapol
Řím
Humberto
7
article
Nové demonstrace v Barceloně.
Z Madridu, 28. července. (C. - B
»Agencia Fabra« sděluje z Barcelony: V upo-
mínku na vyhnání jezuitů ze Španělska
r. 1837 konala se zde dnes veliká proti-
klerikální schůze. Přijata resoluce,
ve které se žádá za vypovězení mnišstva.
Po schůzi voláno: »Ať žije republika, at
žije sociální revoluce !« Městská stráž roz-
ptýlila výtržníky a zatkla jich několik.
K situaci v Starém Srbsku.
Z Cařihradu, 28. července. Porla
obviňuje srbského konsula v Prištině Avra-
moviče, že podal převrácené líčení o stavu
věci v Starém Srbsku a žádá, aby byl od
volán.
Naproti tomu žádá ruský vyslanec Zi
nověv za sesazení Džemala beje v Prištině
jemuž Srbové vyčítají libovolné zacházen
s křesťany. Jak se proslýchá, má k upra-
vení pořádku v Starém Srbsku vyslán byt
zvláštní komisař a se čtyřmi prapory ture
ckého vojska. Cirkulář velkého vezíra za
povídá pod těžkými tresty tureckým úřadní-
kům mísiti se jakkoli do mladotureckých
agitac.
Čínská válečná náhrada.
Z Londýna, 28. července. »Reu
terova kancelář« sděluje z Washing
tonu: Dle zpráv, došlých z Pekina, nebude
Rusko nyní nalehati na další eventuální zvý-
šení celních poplatků nad nynější pětipro-
centní obnos. Rusko dalo svůj souhlas, aby
moci pro připad, že by příjmy Činy na
splácení kapitálu a úroků nestačily, dů-
chody Číny prozkoumaly a ustanovily, jaké
změny jsou nutny ke krytí schazejícího ob
nosu. Anglický vyslanec jest s tímto uspo
řádáním spokojen.
Agencio Fabr
Srba
Barcelona
Madrid
Španělsko
žít republika
Srbsko
Cařihrad
Priština Avro
Priština
Londýn
Rusko
Čína
8
article
Z Paříže, 28. července. (C.-B.) Proti
tvrzení »Intransigeantu« oznamuje policie, že
neudálo se žádné zatčení, jež by bylo ve spo
jení s krachem Lipské banky.
Z Cařihradu, 28. července. (C.-B
Gardový nadporučík hrabě Szechény přibyl
sem dnes s dvěma bílými hřebci z hřebčince
kladrubského, které císař rakouský jako dar
poslal sultánovi. Koně byli na přání sultá-
novo ihned do sultánových koníren dopra-
veni. Oficiální předání daru stane se rakou-
sko-uherským vyslancem sv. p. z Calice.
Z Cařihradu, 28. července. (C.-B.)
Povolaný anglický bakteriolog Bak sem
přibyl.
Szechéna
Paříž
Cařihrad
Kona
Calic
Bak
Lipský banka
9
article
Válčení s Čínou-
Válčení s Čínou-
Telegramy.
Z Pekina, 28. července. (Rout. kanc.)
Úhrnná suma kapitálu i úroků, jež
Čína jako odškodnění vůbec m
zaplatiti, obnáší okrouhle 450 millionů
taelů. Ty části státních příjmů, kterých se
k účelům dřívějších výpůjček užívá, mají rovněž,
jakmile tyto dluhy budou splaceny, připadnouti
na placení odškodného. Tak může Čína, ne-
přijdou-li ji do toho ovšem jiné povinnosti, se
splacením dluhů zahraničních býti hotova v roce
1940. — Pokud se potrestání vinníků týče
došlo včera ke skutečnému zakončení jednání
o trestech, při čemž vyslanci se shodli, že jsou
srozuměni s tím, co se strany čínské již se stalo
a ještě bude učiněno. Dnes vyhlášeno jmeno-
vání hodnostů pro zahraniční úřad, jenž nastoup
na místo dřívější státní rady čili »cungli ja-
menu«. Jmenování to obecně uspokojilo.
Rout
Čína
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. července. (Vídeňské
pešťské listy o německém celním
tarifu.) Návrh německého celního tarifu způ-
sobil veliké překvapení ve vídeňské žurnalistice
a zejmena bolestně se dolknul té její části,
která houževnatě lpí na trojspolku a nyní jest
nucena doznati, jak nepěkně se Německo odmě-
ňuje svému nejvěrnějšímu spojenci. Vybíráme
z nedělní vídeňské pošty některé významné
»Reichsw,« píše: »Takové vyzývavosti ne
smí naše říše strpěti ani od nejlepšího přítele,
ano jsme nad takovou vyzývavostí v pochybno-
stech, máme-li návrh celního tarifu pokládat
hlasy.
Praha
Německo
11
article
skutečně za vážné mínění německé vlády. Bud
se v nás podezření, že se vyjelo tak zprudka
jen proto, aby návrh zarazil a aby spolková
rada byla nucena dáti elaborátu zcela jinou
tvářnost a vytrhati z něho všechno, co by se
při vyjednávání o obchodní smlouvy mohlo uká
zati příliš pichlavým. Kdyby se to však nestalo,
pak bychom stáli před dobou celních bojů s
všemi jich trpkostmi a se vší zhoubou, již t
ková válka s sebou přináší. Naše říše nesmí zů-
stati nepřipravena. Celní tarif proti colnímu ta
rifu — to jest odpověd, kterou můžeme dáti
když to musí být, neboť nemůžeme a nesmíme
dopustiti potlačení své výroby. Bude-li smluvn
soustava vyhozena na smetiště a samosprávný
celní tarif bude se praktikovati po způsobu ně-
meckém, pak a la guerre des douanes.«
Buda
12
article
»W. Tagbl.«: »S překvapením pozorujeme.
že Německo hotoví se hráti v rodině evropských
států úlohu Ameriky. Ze všech evr op
ských států jest Rakousko nej kru-
těji postiženo. Celní tarif a celní zákon
se snaží zájmových sfér Ruska co možno nej
více šetřiti, proti naší říši obracejí však svo
ostří nepokrytě. Prvý hlas, jenž o německém
celním tarifu zavzněl z Uher, vyjadřuje jasně
že na takovém základě jest obnovení obchodní
smlouvy nemožno.« List připojuje ke své úvaze
poznámku, že německý celní tariť jest štěstím
pro dra. Körbra. Dopomůže mu k vyrovnání
rakousko-uherskému, neboť vzhledem k tomuto
tarifu netřeba se již obávati obstrukce ani ve
Vídni ani v Pešti. Společná nouze chopí obě
poloviny říše za urdlo; tu není času k pračkám
je nutno společně se brániti. Na konec lise
lituje sobeckosti německé říše, jež nešetři přítel
ani nepřítele. »Zničení naší krásné víry bude
nejhorší následek uveřejnění tohoto tarifu«.
končí »W. Tagl.«
»Oesterr. Volksztg« zastavuje se mimo jin
nad horrentním zvýšením cla z dobytka. »Cla
ze živého dobytka zvyšují se až o 300 procent.
W Tagbl
W Tagl
Oesterr
Německo
Amerika
Rakousko
Rusko
Uhry
Vídeň
Pešť
13
article
To znamená úplné zničení rakouského vývozu
dobytka, jenž tvoří důležitou stať v rakouském
vývozu vůbec a pro rakouské zemědělství má
ohromný význam. To jest jeden příkladzu
mnohé, jenž ukazuje, v jak nepřátelský poměi
chce k Rakousku vstoupiti německá říše, poli-
ticky s nim spřátelená.«
»N. Fr. Presse« také doznává, že »naše
říše stojí mezi poškozenými na prvém místě.
neboť nejen hospodářsky nemá pro nás žádná
země, s nimiž stojíme v obchodním spojení
takový význam, jako Německo, nýbrž také poli-
ticky jsme s Německem skrze smlouvu, trvajíe
už dvacetdva roky, co nejtěsněji spojeni, a čim
ostřejši byly útoky, jež se na toto naše spoje-
nectví dosud činily, tím nebezpečnějším jeví se
kalení našich styků s Německem, jež bude ná-
sledkem změněné celní politiky. Avšak » N. Fr-
Presse« se těší, že návrh celního tarifu není
dosud zákonem; ještě nepromluvily spolková
rada a říšský sněm a nezmizely tedy ještě
všechny naděje, že německý národ se ukáže
silnějším a moudřejším, než jeho vláda a ne-
opůstí dráhu smluvné politiky, po které došel
k vysokému hospodářskému rozkvětu. Myv
Rakousku máme prý všechny důvody provázeti
svým dobrým přáním každého v Německu, kdo
se přičiní, aby národ zůstal na této stare
dráze.
Rakousko
Německo
FranciePresse
14
article
Orgán uherské vlády »Magyar Nemzet« po
kládá uveřejněný německý celní tarif především
za čistě vnitřní olázku německou a soudí, že
jak liberálové, tak i socialisté budou se až na
nůž vzpírati proti zvýšení cel; bezpochyby
centrum vysloví se proti této hospodářsky ne
populární politice. »Na všechen způsob —
končí list — musíme však býti připraveni n
všechny eventuality. Kdyby navržené zvýšení
německých cel mělo se proti všemu očekáván
státi skutkem, museli bychom hledat
ochrany ve svém autonomním cel-
ním tarifu, jenž má býti sestave n.e
»Esti Ujsag« píše: »Německo, náš nejužší
spojenec, chce našemu hospodářskému životu
zasaditi smrtelnou ránu. Toto nepříjemné od-
halení leká politický svět a bezpochyby též
vládní kruhy. Neběží tu o nic menšího, než
hospodářskou budoucnost Uher. Proto všechny
vrstvy obyvatelstva musejí věci té věnovati nej
bedlivější pozornost.«
»Pester Lloyd« praví mimo jiné: »Ať uva
žujeme o věci sebe klidněji a pokojněji, přece
Magyar
Nemzet
Ujsag
Lloyd
Německo
Uhry
15
article
nemůžeme popřiti faktum, že na tomto zá-
kladě jest uzavření obchodní smlouvy mezi Ra-
kouskem a Německem nemožno. Aťs
tarif obsahuje jakákoliv blaha, přece jest vzhle
dem ku protekcionistickým clům na celé čáře
hospodářských výrobků nemyslitelno, že by
nám Německo ve smlouvě mohlo poskytnouti
něco reálného, a obchodní smlouvy se přec
neuzavírají jen pro krásné zdání. Tím by se na
naše hospodářské poměry k Německu otevřela
velmi smutná vyhlídka a my bychom musili
v čas rozhodně pohlédnouti v tvář té situaci,
která se nám vnucuje.« Také »P. L. « však
doufá, že nynější návrh není ještě uzákoněn,
že musí dříve projíti retortou spolkové rady
z té že vyjde v jiné, pro nás příznivější formě.
Kdyby se to však nestalo, má obavy o rakou-
sko-německé spojenství. »Náš spojenecký pomět
— míní »P. L.« — nebyl by celní válkou
ještě otřesen, ale veřejná důvěra v pevnost tétc
alliance snadno by mohla býti podlomena, což
by byla taková ztráta, že spokojenost německých
agrárníků by nemohla býti dostatečnou za ni ná-
hradou . . .«
Protičeské demonstrace v Karlových
Varech.
P L
Německo
Karlová Vary
16
article
M. Z Karlových Varů, 28. července.
(Původní zpráva »Nár. Listů.«)
Koncert »Slovanské besedye
jenž byl připraven a novinami ohlášen na ne
děli dne 28. července, stal se německým naci
onálům karlovarským vítanou přiležitosti k proti
českým demonstracím, jimiž patrně chtějí zvý
šiti dva tři kandidáti, nedočkaví dávno žádaných
míst v městské radě, svou pošramocenou popu-
laritu, aby po stuplnkách pouličních kravalů
s nátěrem nacionálním, snáze vyšplhali se
k obecnímu radovství.
Pro »Slovanský koncert« byly před čtyřmi
nedělemi, tedy v čas, dávno napřeď najaty
místnosti v hotelu »Bayrischer Hof« a hostin-
skému Kifflovi bylo výslovně napřed a to
několikráte s důrazem připomenuto, že budeu
něho pořádán »Slovanský koncert«, aby tedy
s účelem tímto náležitě počítal vzhledem k zná-
mým místním poměrům. Restauratér Kiff
vzal toto prohlášení na vědomí a bez výhrady
své místnosti »Slovanské besedě« ke koncerlu
pronajal. Jakmile však německé listy datum
koncertu oznámily, tu nátlakem německých
nacionálů, jichž nástrojem byl při tom MOD -
Nagl, zeť majitele hotelu. »Bayrisehe
Hofs, odřekl nájemce Kif!l v poslední den
27. července mistnost a v dnešním »B a de-
blattu« najednou prohlašuje, že prý
»účelu, k jakému byly místnost
od něho najimány, neznals. To jest
však rozhodná nepravda.
Kiff
Nagl
Karlová Vary
Bayrischry Hof
Bayrisehe Hof
Kif
17
article
Mistnosti k »Slovanskému koncertu« pro-
půjčil pak besedě nájemce hotelu »K arls-
bader Hof« p. Weingruber v Alte Bahn-
hofstrasse, kterouž ochotu sluší náležitě uznati.
Koncert se také v mistnostech Weingruberových.
na rychlo upravených, dnes odpoledne konal
vydařil se v každém ohledu nad vše očekávání
skvěle.
Přízemní salony hotelu »Karlsbader
Hof« byly až na poslední místo přeplněny
elitní společnosti slovanskou, jejíž většinu tvo-
řili ruští, čeští, polšti, srbo chorvatští, bulharšt
a slovinští hosté lázeňští a četná společnost
členů Besedy karlovarské! Program pečlivě vy
braný vykazoval zpěvná čísla plzeňského »Hl-
holu«, jehož 30 členů zvlášté dojelo se sbor-
mistrem Kutanem, klavírní čísla virtuosa
Frimla, přednesy básní pí. Mařenky Hübne-
rové, člena Nár. divadla, p. red. Nebeské ho
z Plzně a slečny Delange a j. v. a byl
proveden s neobyčejným úspěchem. Nadšen
obecenstva bylo pochopitelně stupňováno, když
dr. Engel, vítaje hosty, s politováním oznámil,
že věnce a květiny, určené pěv-
cům a účinkujícím uměleům, byly
shluklými německými nacio nály
na ulici zřízencům květinářskéh
závodu cestou násilně vyrvány
roztrhány. »Podáváme vám tedy skromno
důkazy svého uznání a své vděčnosti,« pravil
dr. Engel, »bez věnovacích stuh, ale přijmet
je přece a to tím spíše, že vám aspoň připo-
menou tyto naše dary na památku nejživěj
výjimečné poměry, v jakých my
Slovaně zde žiti musíme.e
Weingruberový
Friml
Hübne
Delange
doktor
Engel
Alt Bahn
Karlsbader Hof
národní
18
article
V drobném prodejí:
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpoladni
. . . na z b
Ve filialkách na venkovět
ranní člslo. . . . ..
10n
odpolední . . . . . . . . Bh
Inserá ty
platí se hotové nspřeš.
Fředplaceni a inserty přijímá zdminl-
stance v Maziasské ulikci č.3.
Tam nacházají se též redakce
UskárnR a expedice „Národnich Listá .
Bukopisy se navraesji.
Národnich Listat
19
article
Dojem tohoto proslovu byl nevylíčitelný.
Dvanáctiletá dceruška jednoho z přítomných
hostí ruských s planoucíma zrakoma odepjala
si »lentu« (stuhu) se šatečků svých a věnovala
ji místo odtrhaných stuh k věnci páně Frim
mlovu.
Nejen hmotný, ale zejmena mravní úspěch
zdařilého podniku Slovanské besedy byl velko-
lepý. Po koncertu setrvala společnost s plzeň-
ským »Hlaholem« ve svém středu pohromadě
za slavnostní nálady až do odjezdu plzeňských
pěvců; v protějším hostinci Nadlerově »Zum
Fasan« rozbili němečtí nacionálové svůj tábor
a vyzývali všemožným způsobem českou spole-
čnost výkřiky hrubých nadávek. Za odjíždějí-
cími manžely Hübnerovými pokřikovali
demonstranti úsměšně »Na star!« a »Pfuj«,
výrostci, komandovaní papírníkem Raspem a
J. Sebertem, obchodníkem s galanterním
zbožím ve Sprudelgasse, pak stavitelem
Ecklem a jeho nadějným synem, namáhali
se ze všech sil, aby Čechům přístup i odchod
z místností v »Karlsbader Hof« znesnadnili.
Policii, která bránila provokujícím živlům
před chodníkem koncertní místnosti, velel ná-
čelník policejního odboru cís. rada Leeb
s přidělenými inspektory. Po odjezdu plzeňských
hlaholistů, na něž nacionálové útočili cestou
k nádraží připravenými vejci, vnikli tito také
do hostinských místnosti »Karlsbader Hofu«,
kdež hostinský proti neodbytným vetřelcům
musil telefonem povolati policii.
Vážnější občanstvo karlovarské
s demonstranty arci nesympati-
suje, ale německo-nacionální terrorism byl
dosud zde přilis hýčkán a nyní přerůstá samé
správě městské nad hlavu.
Nadlerův
Hübnerův
Raspe
J Sebert
Eckl
Čecho
Hlahol
Karlsbader Hof
Zum Fasan
20
article
Útok na plzeňský »Hlaho!«, jenž
účinkoval v dnešním koncertu »Slovanské be-
sedy«. Při odjezdu plzeňského »Hlaholu« srotila
se tlupa německých nacionálů před místnustí
»Karlsbader Hof« v Bahnhofstrasse.
Výtržníci sešikovali se řadou za plzeňskými
zpěváky, aby hlaholisty »doprovodili« k nádražl.
Policie s cís. radou p. Leebem v čele zasta-
vila demonstranty u Hirschova domu. Na nádraží
byl demonstrantům vstup zabráněn. Po ulici
házeli němečtí nacionálové na
Čechy vejci, avšak nejvíce jich
dopadlo na policii, zejmena po-
házen byl cheí policie cís. rada
p. Leeb
Dr. Engel osobně čelil útočícím a do-
provodil plzeňské pěvce až ke vlaku, jímž po
srdečném rozloučení se odjeli.
Hirschův
Čecho
doktor
Engel
Hlahol
Karlsbader Hof
21
article
Slavnost otevření českého matičného
gymnasia v Zábřeze.
V Zábřehu, 28. července.
(Od našeho zvláštního zpravodaje.)
Moravský sever český podal znamenitý důkaz
o své životní síle dnešním ukončením, posvě-
cením a odevzdáním svému účelu velkolepé
budovy českého gymnasia v Zábřeze. Český lid
v severní Moravě dokázal, že dovede bojovati,
v boji vytrvati až do konce. Moravský sever
v pravém slova smyslu slavil dnes vítězství,
jehož dobyl nad nepřitelem, jehož sílu pod-
ceňovati není radno. Proto také není žádného
důvodu, abychom zapírali, že dnešní slavnostní
vysvěcení nové gymnasijní budovy a odevzdání
jí svému účelu, není pouhou slavností, nýbrž
že jest to radostný výkřik vítěze, když stekl
silné hradby nepřátelské pevnosti a vztýčil n
nich svůj prapor. Proto ten jásoť rozléhající se
dnes ze Zábřeha a po celé severní Moravě.
Urputného boje, trvajícího celé desetileti
bylo třeba, než dosaženo radostných okamžiků
dnešních. Byl to- boj, jakých bojován
na Moravě málo. Hrstka mužů bila se zde
s přemocí takovou, že nedivili jsme se zhola
nic tomu, když leckdes jinde na Moravě nebo
v Čechách povážlivě vrtěli hlavami nad koncem
boje tohoto. Optimistů bylo málo. Než hrstka
bojujících byla vytrvalá, nelekala se mimořád-
ných překážek, a nepodařil-li se ji útok jednou,
podnikla jej znova, po druhé a po desáté, až
zvítězila.
Na začátku let devadesátých české kraje
na moravském severu byly neobyčejně ohrožo-
vány germanisací, jejímž střediskem byl Zábřeh.
S české strany činěna sice různá opatření, aby
Zábřeh
severní Morava
Morava
Čechy
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ráj čt“ ,
Od Julie Vlasákové,
Kde pak jest ten ráj děti?
Snad v městech, v sadech, kde sotva že
dítě důlek v písku vyhrabe, strážník jej botou
zahrne a dítěti pohrozí?
Snad v rodinách, kde rodiče i vychovatelky
v pošetilé snaze, aby se děti co nejvíc dospělým
lidem podobaly, tyto všemi prostředky k opičení
se po těchto nutí? Kde každou radost, každý
hlasitější projev, každý živější pohyb stokrát za
den slovy »Jak to chodíš? Jak to stojíš? Jak
to sedíš?« kárají, tak že ubohé dítě kromě
bázlivých oči nic dětského na sobě nemá? —
Snad v domech, kde páni domácí výpovědí vy-
hrožují, rozkřikne-li se dítě nájemníkovo, nebo
zadupe-li po síni?
Jest ráj dětí a tím jest — volnost!
Jest skvostný ráj dětí a tím jest venkov
Ono nehlídané, nekárané skotačení, ona
bezstarostná volnost ve hře a vůbec v celém
konání, která trvá beztoho až příliš krátce, jest
ten pravý dětský rájl
Venkovské dítě na onu volnost zvyklé
málokdy k úrazu přichází, dovede býti samo
Vlasák
23
article
statnějším a opatrnějším, než dítě městské. Take
jenom městské dítě všechno oškube a v každé
louži se topí, protože nezná jejího nebezpeče
a přijde-li někdy ven, neví, kam dříve skočit,
aby té volnosti co nejvíce užilo! Všechno chce
mít, všeho okusit, počíná si divočeji, než opravdu
je, a jeho systematicky umrtvované dětství pro-
puká až k výstřednostem.
Jak klidným a rozšafným zdá se proti němu
dítě venkovské! Ale není jím, to se jenom zdá
I naše venkovské děti jsou rozpustilé, ale hrát
si umějí jinak a lépe, než děti z města. Mají
k tomu ovšem jinou příležitost. Jen hleďte!
Na návsi stojí kruh chlapců. Jeden z nich
nataženým ukazovákem ukazuje na jednotlivé
chlapce a při tom »říká« s náležitou pýchou
říkání k honění. Znají pěkná česká řikáni, ale
tohle je krásnější, dle jeho zdání, skoro jako
ministrování: »Enete benete duplte, divl dávl
domine, eceplot cingllot ausenšlog!« Při po-
sledním slově píchne kamaráda, na kteréhot
slovo padne, a ten vyskočí z kola ven. Když už
z hochů takto zpočítaných zbyl jenom jeden,
který je má honit, rozprchnou se ostatní jako
hejno vrabců z »rady« a přicházejí si sem od-
počinouti.
24
article
»Rada« jest obyčejně strom a ten div žese
s kořene nevyvráti, jak rozehnaný kluk se ho
chopí, kolem něho se otočí a honicímu jej ka
marádovi klesne napřažená ruka, která by s »ba
bou« na jeho záda dopadla, kdyby se byl v »radče
nezachránil. Neboť v »radě« na návsi při honičce
platí, jako v říšské radě, immunita.
Opodál skupina hochů házi fazole nebo ku
ličky do důlků, šťastní majitelé nožů házejí tyto
napolo otevřené do výše a vyřezávají v drnu
důlky při říkání »nebe, peklo, ráj, kam tě duše
dám, do nebíčka, do peklička, tam tě duše dám!«
Tento poslední soud překazil dešť. Děti se roz-
prchly jako drůbež, hledajíce jako tato, ochranu
pod střechou. Po dešti se vyhrnou zase na ná-
ves a hra se změní. Chlapci dělají rybníčky
brouzdajíce se s vykasanými spodky ve vodě.
divky plácají z bláta koláče a buchty. Sypou
je roztlučenou cihlou, což vypadá jako skořice.
25
article
Mnohá městská maminka by sice omdlela nad
zevnějškem svého dítěte v bělostném oblečku
s červeným límcem a žlutými botičkami po ta-
kovéto hře, ale zaplesala by radosti nad hladem,
jaký by si dítě domů přineslo a kterého se mu
obyčejně nedostává, kdežto venkovským dětem
se často nedostává dostatečného nasycení.
Osuší-li sluněčko za nedlouho náves nebo
humna, kde si děti hraji, přestanou rybníčky a
kuchaření. Hoši chopí se míče, palestry a špačka.
dívky odmetou smeti s drnu, vyhrnou vrchní
sukně a zasednou po turecku na zem a v rukou
zachřestí jim pět ohlazených oblázků. Hrají
kaminky či »lapají drápky«. Některá to přivádí
v této hře k hotově mistrnosti, jak obratně je-
den, dva, tři a konečně čtyři kamínky vyhazuje
a zase chytá nebo na zemi široko rozhozen
shrabuje dříve, než pátý vyhozený dolů spadne
aby i ještě ten do nastavené hrsti zachytila
Každé to dítě má ale nějakou povinnost. Ně
které pase housata, jiné trhá trávu nebo ko
přivy, nebo hlídá mladší sourozence.
Tam klečí řada dívek a jedna chodí o
dívky k divce, zaťuká ji na čelo a ptá se-
»Klep, klep, kde tady zůstává panna Růžová?e
»Za mnou«, zní odpověd. »Já jsem ta panna
Růžová«, praví poslední slavnostně a vstane
Tazatelka ji chopí za ruku, vede ji kolem kle
čících se slovy: »Vedu, vedu andělíčka, okole
božího kostelíčka, klekni koza do zelí.« —
Pozorovateli nedostává se ani potřebného
času, ani klidu k prostudování, proč se v tétc
hře mění anděl v kozu, neboť právě přiléti ou-
někud špaček a cvakl představitelku do hlavy
Tato se za ni chopila a neřikala nic, až když
nahmátla krev, opravdovskou rudou krev, dala
se do nesmírného pláče. Kluci utíkají a dívky
volají za nimi sborem, protahujíce jednotlivě
slabiky: »No póčkejte, vy dóstaneté! No póčkej.
já to povím panu učitelovil«
26
article
Pan učitel je totiž první a poslední instane
na vsi. Neboť požalovala-li by si doma matce.
řekne jí tato: »Dobře ti tak, nemusíš lézt tam,
kde kluci něčím házejí!« a přece navzdor této
zdánlivé tvrdosti, má ta matka své dítě právě
tak ráda, jako rodiče dětí vyhýčkaných a vším
pohodlím a blahobytem obklopených.
Ovšem neumí se takové venkovské dítě
elegantně poklonit a »má úcta« nebo »ruku
libám« řikat, ale jeho upřímně »Pančkristuse
(»pochválen buď pan Ježiš Kristus«) vylitne z
rtů tak ruměných, že je milo se podívat. Také
na tom nezáleží, umí-li v deseti létech bleďoun-
kými prstíčky vyťukat na pianě nějakou dlouho
učenou melodii, jenom když umi zdravými až
do nejjemnějších průdušek na zdravém vzduchu
vyvětranými plicemi zazpívat »Kde domov můj !«
A proto jenom s dětmi ven! Ale nevodt
ven nastrojené, načechrané loutky, jež byste
musili stále kárat »neumaž se! nepomačkej si
šaty!« — ať se vydovádějí do sytosti, vykříčí
a vyhoní ! —
Blahoslavení jsou, kdož přispějí, aby i chudé
městské děti přes prázdniny zažíti mohly ven-
kovské volnosti a okusily toho pravého dět-
ského rájel
Kristus