ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 76069d00-661a-11dc-b111-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 54, org 13, person 49, work 2
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 29. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 207.
4 article
Na ranní a odpol. listy přijohamí (. Naudný Obzor' ve středu a „Literárnl Hlulka v pátek) přsdplácí ser Praze v aduáiinistraei na mněsí na čtvat leta . . . . . 6 K —h s dvojí denífkou- na měsíe B čtt . . . keni vs siisikich: 2 K 30n na měsle. Poštous s měsíe nk čtvrt leia s dvojí záslliou ns měst ne dtvrt lelk
Praha Literárnl Hlulka
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 29. července. Z nejkompe- tentnějšího místa dostávají dnes Všeněmci vysvědčení, že sledují velezrádné cíle. Orgán posl. hr. Stürgkha »Montagspresse« zabývá se konfliktem Všeněme a německé strany lidové a praví »Jest dobře, že konečně nastane úplná roz- luka mezi rakouskými Němci národně smy šlejícími a mezi Všeněmci. Jest to rozluka mezi patrioty a protipatrioty, neboť třeba Všeněmci hlavní bod svého programu zapí rali, co se má rozuměti slovy »šířeji vy tknuté cíle strany schönererovské« k vůl nimž o závod s českými státoprávníky bo jují za nedílnost království odůvodňujíce to tím, že království české jest starou něme- ckou spolkovou zemí; třeba se snaží své ší- řeji vytknuté cíle zahaliti, přece jest jisto že cíle ty leži za hranicemi rakou ských pohraničních sloupů. Z Vídně, 29. července. Jak se dovídá »Sonn. und Montags-Zeitung«, bude říš ská rada svolána již počátkem měsíce října a zasedání bude odro- čeno již 20. října. Toto rychlé odročení odůvodňuje se volbami do českého zemského sněmu, aby totiž poslancům v Čechách bylo možno zúčastnit se volební kampaně. V polovici listopadu bude v z ase- dání říšské rady pokračováno Očekává se totiž, že strany nebudou žádati. aby nově zvolené sněmy zemské byly ihned svolány Z Berlína, 29. července. »Kleines Journal« sděluje z Petrohradu, že kon- cem srpna nebo počátkem září sejde s na moři u Weichselmünde car s něme- ckým císařem Vilémem. Z Londýna, 29. července. »Manche- ster Quardian« sděluje, že lord Kitchene vzdá se v prosinci velitelství v jižní Africe, ať v té době bude válka skončena čili nic, a že převezme vrchn velitelství v Indii. Za jeho nástupce jest de- signován generál Lyttlet on.
Stürgkh Montagspress Němec Vilém Kitchen Vídeň Čechy Berlín Petrohrad Londýn Manche jižní Afrika Indie MontagsZeitung
6 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Vídně, 28. července. (C.-B.) Ministn obchodu svob. pán z Call odjel včera do Běláku. K radostné události konopišťské. Z Vídně, 29. července. (C.B.) Včera pokřtěna byla na zámku konopišťském novo rozená dceruška arcivévody Františka Fer dinanda. Princezna obdržela jména Žofie, Marie, Terezie, Františka. Kmotrou při křtu byla arcivěvodkyně Marie Te- resie. Po křtinách byla na zámku velk hostina. Matka i dítě jsou zdrávy. Stav Crispiův. Z Neapole, 28. července. (C.-B.) Dle včerejšího ranního bulletinu zhoršil se zdra- votní stav Crispia při patrné ochablosti srdce. Příznaky nervosy zůstaly beze změny. Výroční den zavraždění krále Humberta. Z Turina, 28. července. (C.-B.) Včera sloužena před katedrálou pod širým nebem smuteční slavná mše na paměť výročního dne úmrtí krále Humberta. Přítomni byli princezna Laetitia, občanské a vojenské úřady, duchovenstvo, četní senátoři a vy- slanci, jakož i veliké davy lidstva. Z Říma, 28. července. (C. B.) Král Viktor Emanuel přijal včera něme- ckého vyslance hraběte Wedla, jenž na rozkaz císaře Viléma přišel ve výroční den úmrtí krále Humberta vysloviti vřelou účast císařovu. Hrabě Wedel byl též od královny- vdovy přijat. Odpoledne položil v Pantheonu na rakev krále Humberta věnec se stuhou. jež má nápis: »Vilém, císař německý, svému věrnému a nezapomenutelnému příteli.« Při smuteční mši rovněž hrabě Wedel byl pří- tomen v zastoupení císaře Viléma. Z Říma, 28. července. (C.-B.) Presi- dent francouzské republiky Loubet dal na hrobku krále Humberta položiti nádherny věnec a nařídil francouzskému vyslanci, aby králi Viktoru Emanueli a vdově královně Markétě tlumočil soustrast.
N L František Fery Žofie Marie Terezia František Laetitia Viktor Emanuel Wedl Vilém Wedel Markéta Vídeň Bělák Neapol Řím Humberto
7 article
Nové demonstrace v Barceloně. Z Madridu, 28. července. (C. - B »Agencia Fabra« sděluje z Barcelony: V upo- mínku na vyhnání jezuitů ze Španělska r. 1837 konala se zde dnes veliká proti- klerikální schůze. Přijata resoluce, ve které se žádá za vypovězení mnišstva. Po schůzi voláno: »Ať žije republika, at žije sociální revoluce !« Městská stráž roz- ptýlila výtržníky a zatkla jich několik. K situaci v Starém Srbsku. Z Cařihradu, 28. července. Porla obviňuje srbského konsula v Prištině Avra- moviče, že podal převrácené líčení o stavu věci v Starém Srbsku a žádá, aby byl od volán. Naproti tomu žádá ruský vyslanec Zi nověv za sesazení Džemala beje v Prištině jemuž Srbové vyčítají libovolné zacházen s křesťany. Jak se proslýchá, má k upra- vení pořádku v Starém Srbsku vyslán byt zvláštní komisař a se čtyřmi prapory ture ckého vojska. Cirkulář velkého vezíra za povídá pod těžkými tresty tureckým úřadní- kům mísiti se jakkoli do mladotureckých agitac. Čínská válečná náhrada. Z Londýna, 28. července. »Reu terova kancelář« sděluje z Washing tonu: Dle zpráv, došlých z Pekina, nebude Rusko nyní nalehati na další eventuální zvý- šení celních poplatků nad nynější pětipro- centní obnos. Rusko dalo svůj souhlas, aby moci pro připad, že by příjmy Činy na splácení kapitálu a úroků nestačily, dů- chody Číny prozkoumaly a ustanovily, jaké změny jsou nutny ke krytí schazejícího ob nosu. Anglický vyslanec jest s tímto uspo řádáním spokojen.
Agencio Fabr Srba Barcelona Madrid Španělsko žít republika Srbsko Cařihrad Priština Avro Priština Londýn Rusko Čína
8 article
Z Paříže, 28. července. (C.-B.) Proti tvrzení »Intransigeantu« oznamuje policie, že neudálo se žádné zatčení, jež by bylo ve spo jení s krachem Lipské banky. Z Cařihradu, 28. července. (C.-B Gardový nadporučík hrabě Szechény přibyl sem dnes s dvěma bílými hřebci z hřebčince kladrubského, které císař rakouský jako dar poslal sultánovi. Koně byli na přání sultá- novo ihned do sultánových koníren dopra- veni. Oficiální předání daru stane se rakou- sko-uherským vyslancem sv. p. z Calice. Z Cařihradu, 28. července. (C.-B.) Povolaný anglický bakteriolog Bak sem přibyl.
Szechéna Paříž Cařihrad Kona Calic Bak Lipský banka
9 article Válčení s Čínou-
Válčení s Čínou- Telegramy. Z Pekina, 28. července. (Rout. kanc.) Úhrnná suma kapitálu i úroků, jež Čína jako odškodnění vůbec m zaplatiti, obnáší okrouhle 450 millionů taelů. Ty části státních příjmů, kterých se k účelům dřívějších výpůjček užívá, mají rovněž, jakmile tyto dluhy budou splaceny, připadnouti na placení odškodného. Tak může Čína, ne- přijdou-li ji do toho ovšem jiné povinnosti, se splacením dluhů zahraničních býti hotova v roce 1940. — Pokud se potrestání vinníků týče došlo včera ke skutečnému zakončení jednání o trestech, při čemž vyslanci se shodli, že jsou srozuměni s tím, co se strany čínské již se stalo a ještě bude učiněno. Dnes vyhlášeno jmeno- vání hodnostů pro zahraniční úřad, jenž nastoup na místo dřívější státní rady čili »cungli ja- menu«. Jmenování to obecně uspokojilo.
Rout Čína
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. července. (Vídeňské pešťské listy o německém celním tarifu.) Návrh německého celního tarifu způ- sobil veliké překvapení ve vídeňské žurnalistice a zejmena bolestně se dolknul té její části, která houževnatě lpí na trojspolku a nyní jest nucena doznati, jak nepěkně se Německo odmě- ňuje svému nejvěrnějšímu spojenci. Vybíráme z nedělní vídeňské pošty některé významné »Reichsw,« píše: »Takové vyzývavosti ne smí naše říše strpěti ani od nejlepšího přítele, ano jsme nad takovou vyzývavostí v pochybno- stech, máme-li návrh celního tarifu pokládat hlasy.
Praha Německo
11 article
skutečně za vážné mínění německé vlády. Bud se v nás podezření, že se vyjelo tak zprudka jen proto, aby návrh zarazil a aby spolková rada byla nucena dáti elaborátu zcela jinou tvářnost a vytrhati z něho všechno, co by se při vyjednávání o obchodní smlouvy mohlo uká zati příliš pichlavým. Kdyby se to však nestalo, pak bychom stáli před dobou celních bojů s všemi jich trpkostmi a se vší zhoubou, již t ková válka s sebou přináší. Naše říše nesmí zů- stati nepřipravena. Celní tarif proti colnímu ta rifu — to jest odpověd, kterou můžeme dáti když to musí být, neboť nemůžeme a nesmíme dopustiti potlačení své výroby. Bude-li smluvn soustava vyhozena na smetiště a samosprávný celní tarif bude se praktikovati po způsobu ně- meckém, pak a la guerre des douanes.«
Buda
12 article
»W. Tagbl.«: »S překvapením pozorujeme. že Německo hotoví se hráti v rodině evropských států úlohu Ameriky. Ze všech evr op ských států jest Rakousko nej kru- těji postiženo. Celní tarif a celní zákon se snaží zájmových sfér Ruska co možno nej více šetřiti, proti naší říši obracejí však svo ostří nepokrytě. Prvý hlas, jenž o německém celním tarifu zavzněl z Uher, vyjadřuje jasně že na takovém základě jest obnovení obchodní smlouvy nemožno.« List připojuje ke své úvaze poznámku, že německý celní tariť jest štěstím pro dra. Körbra. Dopomůže mu k vyrovnání rakousko-uherskému, neboť vzhledem k tomuto tarifu netřeba se již obávati obstrukce ani ve Vídni ani v Pešti. Společná nouze chopí obě poloviny říše za urdlo; tu není času k pračkám je nutno společně se brániti. Na konec lise lituje sobeckosti německé říše, jež nešetři přítel ani nepřítele. »Zničení naší krásné víry bude nejhorší následek uveřejnění tohoto tarifu«. končí »W. Tagl.« »Oesterr. Volksztg« zastavuje se mimo jin nad horrentním zvýšením cla z dobytka. »Cla ze živého dobytka zvyšují se až o 300 procent.
W Tagbl W Tagl Oesterr Německo Amerika Rakousko Rusko Uhry Vídeň Pešť
13 article
To znamená úplné zničení rakouského vývozu dobytka, jenž tvoří důležitou stať v rakouském vývozu vůbec a pro rakouské zemědělství má ohromný význam. To jest jeden příkladzu mnohé, jenž ukazuje, v jak nepřátelský poměi chce k Rakousku vstoupiti německá říše, poli- ticky s nim spřátelená.« »N. Fr. Presse« také doznává, že »naše říše stojí mezi poškozenými na prvém místě. neboť nejen hospodářsky nemá pro nás žádná země, s nimiž stojíme v obchodním spojení takový význam, jako Německo, nýbrž také poli- ticky jsme s Německem skrze smlouvu, trvajíe už dvacetdva roky, co nejtěsněji spojeni, a čim ostřejši byly útoky, jež se na toto naše spoje- nectví dosud činily, tím nebezpečnějším jeví se kalení našich styků s Německem, jež bude ná- sledkem změněné celní politiky. Avšak » N. Fr- Presse« se těší, že návrh celního tarifu není dosud zákonem; ještě nepromluvily spolková rada a říšský sněm a nezmizely tedy ještě všechny naděje, že německý národ se ukáže silnějším a moudřejším, než jeho vláda a ne- opůstí dráhu smluvné politiky, po které došel k vysokému hospodářskému rozkvětu. Myv Rakousku máme prý všechny důvody provázeti svým dobrým přáním každého v Německu, kdo se přičiní, aby národ zůstal na této stare dráze.
Rakousko Německo FranciePresse
14 article
Orgán uherské vlády »Magyar Nemzet« po kládá uveřejněný německý celní tarif především za čistě vnitřní olázku německou a soudí, že jak liberálové, tak i socialisté budou se až na nůž vzpírati proti zvýšení cel; bezpochyby centrum vysloví se proti této hospodářsky ne populární politice. »Na všechen způsob — končí list — musíme však býti připraveni n všechny eventuality. Kdyby navržené zvýšení německých cel mělo se proti všemu očekáván státi skutkem, museli bychom hledat ochrany ve svém autonomním cel- ním tarifu, jenž má býti sestave n.e »Esti Ujsag« píše: »Německo, náš nejužší spojenec, chce našemu hospodářskému životu zasaditi smrtelnou ránu. Toto nepříjemné od- halení leká politický svět a bezpochyby též vládní kruhy. Neběží tu o nic menšího, než hospodářskou budoucnost Uher. Proto všechny vrstvy obyvatelstva musejí věci té věnovati nej bedlivější pozornost.« »Pester Lloyd« praví mimo jiné: »Ať uva žujeme o věci sebe klidněji a pokojněji, přece
Magyar Nemzet Ujsag Lloyd Německo Uhry
15 article
nemůžeme popřiti faktum, že na tomto zá- kladě jest uzavření obchodní smlouvy mezi Ra- kouskem a Německem nemožno. Aťs tarif obsahuje jakákoliv blaha, přece jest vzhle dem ku protekcionistickým clům na celé čáře hospodářských výrobků nemyslitelno, že by nám Německo ve smlouvě mohlo poskytnouti něco reálného, a obchodní smlouvy se přec neuzavírají jen pro krásné zdání. Tím by se na naše hospodářské poměry k Německu otevřela velmi smutná vyhlídka a my bychom musili v čas rozhodně pohlédnouti v tvář té situaci, která se nám vnucuje.« Také »P. L. « však doufá, že nynější návrh není ještě uzákoněn, že musí dříve projíti retortou spolkové rady z té že vyjde v jiné, pro nás příznivější formě. Kdyby se to však nestalo, má obavy o rakou- sko-německé spojenství. »Náš spojenecký pomět — míní »P. L.« — nebyl by celní válkou ještě otřesen, ale veřejná důvěra v pevnost tétc alliance snadno by mohla býti podlomena, což by byla taková ztráta, že spokojenost německých agrárníků by nemohla býti dostatečnou za ni ná- hradou . . .« Protičeské demonstrace v Karlových Varech.
P L Německo Karlová Vary
16 article
M. Z Karlových Varů, 28. července. (Původní zpráva »Nár. Listů.«) Koncert »Slovanské besedye jenž byl připraven a novinami ohlášen na ne děli dne 28. července, stal se německým naci onálům karlovarským vítanou přiležitosti k proti českým demonstracím, jimiž patrně chtějí zvý šiti dva tři kandidáti, nedočkaví dávno žádaných míst v městské radě, svou pošramocenou popu- laritu, aby po stuplnkách pouličních kravalů s nátěrem nacionálním, snáze vyšplhali se k obecnímu radovství. Pro »Slovanský koncert« byly před čtyřmi nedělemi, tedy v čas, dávno napřeď najaty místnosti v hotelu »Bayrischer Hof« a hostin- skému Kifflovi bylo výslovně napřed a to několikráte s důrazem připomenuto, že budeu něho pořádán »Slovanský koncert«, aby tedy s účelem tímto náležitě počítal vzhledem k zná- mým místním poměrům. Restauratér Kiff vzal toto prohlášení na vědomí a bez výhrady své místnosti »Slovanské besedě« ke koncerlu pronajal. Jakmile však německé listy datum koncertu oznámily, tu nátlakem německých nacionálů, jichž nástrojem byl při tom MOD - Nagl, zeť majitele hotelu. »Bayrisehe Hofs, odřekl nájemce Kif!l v poslední den 27. července mistnost a v dnešním »B a de- blattu« najednou prohlašuje, že prý »účelu, k jakému byly místnost od něho najimány, neznals. To jest však rozhodná nepravda.
Kiff Nagl Karlová Vary Bayrischry Hof Bayrisehe Hof Kif
17 article
Mistnosti k »Slovanskému koncertu« pro- půjčil pak besedě nájemce hotelu »K arls- bader Hof« p. Weingruber v Alte Bahn- hofstrasse, kterouž ochotu sluší náležitě uznati. Koncert se také v mistnostech Weingruberových. na rychlo upravených, dnes odpoledne konal vydařil se v každém ohledu nad vše očekávání skvěle. Přízemní salony hotelu »Karlsbader Hof« byly až na poslední místo přeplněny elitní společnosti slovanskou, jejíž většinu tvo- řili ruští, čeští, polšti, srbo chorvatští, bulharšt a slovinští hosté lázeňští a četná společnost členů Besedy karlovarské! Program pečlivě vy braný vykazoval zpěvná čísla plzeňského »Hl- holu«, jehož 30 členů zvlášté dojelo se sbor- mistrem Kutanem, klavírní čísla virtuosa Frimla, přednesy básní pí. Mařenky Hübne- rové, člena Nár. divadla, p. red. Nebeské ho z Plzně a slečny Delange a j. v. a byl proveden s neobyčejným úspěchem. Nadšen obecenstva bylo pochopitelně stupňováno, když dr. Engel, vítaje hosty, s politováním oznámil, že věnce a květiny, určené pěv- cům a účinkujícím uměleům, byly shluklými německými nacio nály na ulici zřízencům květinářskéh závodu cestou násilně vyrvány roztrhány. »Podáváme vám tedy skromno důkazy svého uznání a své vděčnosti,« pravil dr. Engel, »bez věnovacích stuh, ale přijmet je přece a to tím spíše, že vám aspoň připo- menou tyto naše dary na památku nejživěj výjimečné poměry, v jakých my Slovaně zde žiti musíme.e
Weingruberový Friml Hübne Delange doktor Engel Alt Bahn Karlsbader Hof národní
18 article
V drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . za 8h odpoladni . . . na z b Ve filialkách na venkovět ranní člslo. . . . .. 10n odpolední . . . . . . . . Bh Inserá ty platí se hotové nspřeš. Fředplaceni a inserty přijímá zdminl- stance v Maziasské ulikci č.3. Tam nacházají se též redakce UskárnR a expedice „Národnich Listá . Bukopisy se navraesji.
Národnich Listat
19 article
Dojem tohoto proslovu byl nevylíčitelný. Dvanáctiletá dceruška jednoho z přítomných hostí ruských s planoucíma zrakoma odepjala si »lentu« (stuhu) se šatečků svých a věnovala ji místo odtrhaných stuh k věnci páně Frim mlovu. Nejen hmotný, ale zejmena mravní úspěch zdařilého podniku Slovanské besedy byl velko- lepý. Po koncertu setrvala společnost s plzeň- ským »Hlaholem« ve svém středu pohromadě za slavnostní nálady až do odjezdu plzeňských pěvců; v protějším hostinci Nadlerově »Zum Fasan« rozbili němečtí nacionálové svůj tábor a vyzývali všemožným způsobem českou spole- čnost výkřiky hrubých nadávek. Za odjíždějí- cími manžely Hübnerovými pokřikovali demonstranti úsměšně »Na star!« a »Pfuj«, výrostci, komandovaní papírníkem Raspem a J. Sebertem, obchodníkem s galanterním zbožím ve Sprudelgasse, pak stavitelem Ecklem a jeho nadějným synem, namáhali se ze všech sil, aby Čechům přístup i odchod z místností v »Karlsbader Hof« znesnadnili. Policii, která bránila provokujícím živlům před chodníkem koncertní místnosti, velel ná- čelník policejního odboru cís. rada Leeb s přidělenými inspektory. Po odjezdu plzeňských hlaholistů, na něž nacionálové útočili cestou k nádraží připravenými vejci, vnikli tito také do hostinských místnosti »Karlsbader Hofu«, kdež hostinský proti neodbytným vetřelcům musil telefonem povolati policii. Vážnější občanstvo karlovarské s demonstranty arci nesympati- suje, ale německo-nacionální terrorism byl dosud zde přilis hýčkán a nyní přerůstá samé správě městské nad hlavu.
Nadlerův Hübnerův Raspe J Sebert Eckl Čecho Hlahol Karlsbader Hof Zum Fasan
20 article
Útok na plzeňský »Hlaho!«, jenž účinkoval v dnešním koncertu »Slovanské be- sedy«. Při odjezdu plzeňského »Hlaholu« srotila se tlupa německých nacionálů před místnustí »Karlsbader Hof« v Bahnhofstrasse. Výtržníci sešikovali se řadou za plzeňskými zpěváky, aby hlaholisty »doprovodili« k nádražl. Policie s cís. radou p. Leebem v čele zasta- vila demonstranty u Hirschova domu. Na nádraží byl demonstrantům vstup zabráněn. Po ulici házeli němečtí nacionálové na Čechy vejci, avšak nejvíce jich dopadlo na policii, zejmena po- házen byl cheí policie cís. rada p. Leeb Dr. Engel osobně čelil útočícím a do- provodil plzeňské pěvce až ke vlaku, jímž po srdečném rozloučení se odjeli.
Hirschův Čecho doktor Engel Hlahol Karlsbader Hof
21 article
Slavnost otevření českého matičného gymnasia v Zábřeze. V Zábřehu, 28. července. (Od našeho zvláštního zpravodaje.) Moravský sever český podal znamenitý důkaz o své životní síle dnešním ukončením, posvě- cením a odevzdáním svému účelu velkolepé budovy českého gymnasia v Zábřeze. Český lid v severní Moravě dokázal, že dovede bojovati, v boji vytrvati až do konce. Moravský sever v pravém slova smyslu slavil dnes vítězství, jehož dobyl nad nepřitelem, jehož sílu pod- ceňovati není radno. Proto také není žádného důvodu, abychom zapírali, že dnešní slavnostní vysvěcení nové gymnasijní budovy a odevzdání jí svému účelu, není pouhou slavností, nýbrž že jest to radostný výkřik vítěze, když stekl silné hradby nepřátelské pevnosti a vztýčil n nich svůj prapor. Proto ten jásoť rozléhající se dnes ze Zábřeha a po celé severní Moravě. Urputného boje, trvajícího celé desetileti bylo třeba, než dosaženo radostných okamžiků dnešních. Byl to- boj, jakých bojován na Moravě málo. Hrstka mužů bila se zde s přemocí takovou, že nedivili jsme se zhola nic tomu, když leckdes jinde na Moravě nebo v Čechách povážlivě vrtěli hlavami nad koncem boje tohoto. Optimistů bylo málo. Než hrstka bojujících byla vytrvalá, nelekala se mimořád- ných překážek, a nepodařil-li se ji útok jednou, podnikla jej znova, po druhé a po desáté, až zvítězila. Na začátku let devadesátých české kraje na moravském severu byly neobyčejně ohrožo- vány germanisací, jejímž střediskem byl Zábřeh. S české strany činěna sice různá opatření, aby
Zábřeh severní Morava Morava Čechy
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ráj čt“ , Od Julie Vlasákové, Kde pak jest ten ráj děti? Snad v městech, v sadech, kde sotva že dítě důlek v písku vyhrabe, strážník jej botou zahrne a dítěti pohrozí? Snad v rodinách, kde rodiče i vychovatelky v pošetilé snaze, aby se děti co nejvíc dospělým lidem podobaly, tyto všemi prostředky k opičení se po těchto nutí? Kde každou radost, každý hlasitější projev, každý živější pohyb stokrát za den slovy »Jak to chodíš? Jak to stojíš? Jak to sedíš?« kárají, tak že ubohé dítě kromě bázlivých oči nic dětského na sobě nemá? — Snad v domech, kde páni domácí výpovědí vy- hrožují, rozkřikne-li se dítě nájemníkovo, nebo zadupe-li po síni? Jest ráj dětí a tím jest — volnost! Jest skvostný ráj dětí a tím jest venkov Ono nehlídané, nekárané skotačení, ona bezstarostná volnost ve hře a vůbec v celém konání, která trvá beztoho až příliš krátce, jest ten pravý dětský rájl Venkovské dítě na onu volnost zvyklé málokdy k úrazu přichází, dovede býti samo
Vlasák
23 article
statnějším a opatrnějším, než dítě městské. Take jenom městské dítě všechno oškube a v každé louži se topí, protože nezná jejího nebezpeče a přijde-li někdy ven, neví, kam dříve skočit, aby té volnosti co nejvíce užilo! Všechno chce mít, všeho okusit, počíná si divočeji, než opravdu je, a jeho systematicky umrtvované dětství pro- puká až k výstřednostem. Jak klidným a rozšafným zdá se proti němu dítě venkovské! Ale není jím, to se jenom zdá I naše venkovské děti jsou rozpustilé, ale hrát si umějí jinak a lépe, než děti z města. Mají k tomu ovšem jinou příležitost. Jen hleďte! Na návsi stojí kruh chlapců. Jeden z nich nataženým ukazovákem ukazuje na jednotlivé chlapce a při tom »říká« s náležitou pýchou říkání k honění. Znají pěkná česká řikáni, ale tohle je krásnější, dle jeho zdání, skoro jako ministrování: »Enete benete duplte, divl dávl domine, eceplot cingllot ausenšlog!« Při po- sledním slově píchne kamaráda, na kteréhot slovo padne, a ten vyskočí z kola ven. Když už z hochů takto zpočítaných zbyl jenom jeden, který je má honit, rozprchnou se ostatní jako hejno vrabců z »rady« a přicházejí si sem od- počinouti.
24 article
»Rada« jest obyčejně strom a ten div žese s kořene nevyvráti, jak rozehnaný kluk se ho chopí, kolem něho se otočí a honicímu jej ka marádovi klesne napřažená ruka, která by s »ba bou« na jeho záda dopadla, kdyby se byl v »radče nezachránil. Neboť v »radě« na návsi při honičce platí, jako v říšské radě, immunita. Opodál skupina hochů házi fazole nebo ku ličky do důlků, šťastní majitelé nožů házejí tyto napolo otevřené do výše a vyřezávají v drnu důlky při říkání »nebe, peklo, ráj, kam tě duše dám, do nebíčka, do peklička, tam tě duše dám!« Tento poslední soud překazil dešť. Děti se roz- prchly jako drůbež, hledajíce jako tato, ochranu pod střechou. Po dešti se vyhrnou zase na ná- ves a hra se změní. Chlapci dělají rybníčky brouzdajíce se s vykasanými spodky ve vodě. divky plácají z bláta koláče a buchty. Sypou je roztlučenou cihlou, což vypadá jako skořice.
25 article
Mnohá městská maminka by sice omdlela nad zevnějškem svého dítěte v bělostném oblečku s červeným límcem a žlutými botičkami po ta- kovéto hře, ale zaplesala by radosti nad hladem, jaký by si dítě domů přineslo a kterého se mu obyčejně nedostává, kdežto venkovským dětem se často nedostává dostatečného nasycení. Osuší-li sluněčko za nedlouho náves nebo humna, kde si děti hraji, přestanou rybníčky a kuchaření. Hoši chopí se míče, palestry a špačka. dívky odmetou smeti s drnu, vyhrnou vrchní sukně a zasednou po turecku na zem a v rukou zachřestí jim pět ohlazených oblázků. Hrají kaminky či »lapají drápky«. Některá to přivádí v této hře k hotově mistrnosti, jak obratně je- den, dva, tři a konečně čtyři kamínky vyhazuje a zase chytá nebo na zemi široko rozhozen shrabuje dříve, než pátý vyhozený dolů spadne aby i ještě ten do nastavené hrsti zachytila Každé to dítě má ale nějakou povinnost. Ně které pase housata, jiné trhá trávu nebo ko přivy, nebo hlídá mladší sourozence. Tam klečí řada dívek a jedna chodí o dívky k divce, zaťuká ji na čelo a ptá se- »Klep, klep, kde tady zůstává panna Růžová?e »Za mnou«, zní odpověd. »Já jsem ta panna Růžová«, praví poslední slavnostně a vstane Tazatelka ji chopí za ruku, vede ji kolem kle čících se slovy: »Vedu, vedu andělíčka, okole božího kostelíčka, klekni koza do zelí.« — Pozorovateli nedostává se ani potřebného času, ani klidu k prostudování, proč se v tétc hře mění anděl v kozu, neboť právě přiléti ou- někud špaček a cvakl představitelku do hlavy Tato se za ni chopila a neřikala nic, až když nahmátla krev, opravdovskou rudou krev, dala se do nesmírného pláče. Kluci utíkají a dívky volají za nimi sborem, protahujíce jednotlivě slabiky: »No póčkejte, vy dóstaneté! No póčkej. já to povím panu učitelovil«
26 article
Pan učitel je totiž první a poslední instane na vsi. Neboť požalovala-li by si doma matce. řekne jí tato: »Dobře ti tak, nemusíš lézt tam, kde kluci něčím házejí!« a přece navzdor této zdánlivé tvrdosti, má ta matka své dítě právě tak ráda, jako rodiče dětí vyhýčkaných a vším pohodlím a blahobytem obklopených. Ovšem neumí se takové venkovské dítě elegantně poklonit a »má úcta« nebo »ruku libám« řikat, ale jeho upřímně »Pančkristuse (»pochválen buď pan Ježiš Kristus«) vylitne z rtů tak ruměných, že je milo se podívat. Také na tom nezáleží, umí-li v deseti létech bleďoun- kými prstíčky vyťukat na pianě nějakou dlouho učenou melodii, jenom když umi zdravými až do nejjemnějších průdušek na zdravém vzduchu vyvětranými plicemi zazpívat »Kde domov můj !« A proto jenom s dětmi ven! Ale nevodt ven nastrojené, načechrané loutky, jež byste musili stále kárat »neumaž se! nepomačkej si šaty!« — ať se vydovádějí do sytosti, vykříčí a vyhoní ! — Blahoslavení jsou, kdož přispějí, aby i chudé městské děti přes prázdniny zažíti mohly ven- kovské volnosti a okusily toho pravého dět- ského rájel
Kristus