ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 75f28cb0-6602-11dc-8ef1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 108, place 43, org 9, work 8
1 masthead
Strnna2.
2 masthead
NÁRODNÍLY.
3 masthead
6. března 1901. Císlo 65.
4 article
nečně tito ubozí pensisté ještě čekati? Ministr války shledává však, že spolek ten není nutný, po něvadž on sám (ministr) všechno činí, aby se posta vení pensistů a jich vdov a sirotků zlepšilo. Minist- musí tudíž spatřovati v zamýšlené působnosti spolke činitele, jenž by říšské ministerstvo války poháně (Slyšte! Šlyšte !) a z té příčiny musí prý se všem proslředky proti tomuto spolku postaviti. (Slyšte Slyštel) O spolčovací právo se ministr nestará. V Praze chtěli se loni pensisté sejíti k poradě o svém posta- vení a zvolili k tomu nejnavštěvovanější místnost která jest známa zároveň dobrým pivem, rastauran Choděrův. Místní velitelství se dovědělo, že se tam má konati schůze pensistů (Hlasy: To je hrozné Veselost.), vyslalo tam nikoliv portýra, nýbrž důstoj níka místního velitelství, který si každého hosla jdoucího k Choděrům, prohlížel, zdali nevypadá jak pensionovaný důstojník, jestli nevykračuje levou no- hou a pod., pak jej zadržel a pravil: Vy jste důsťoj nik. Víte, že v této hospodě před 7 roky byla spá chána urážka Velicenstva? (Veselosť a hlučné hlasy Slyšte ! Slyšte !) Řečník cituje pak dopis zaslaný mu starým d stojníkem, dobrým Němcem, který 36 roků slouži a vyznamenáním a bez protekce. Měl povýšiti, byl však dán místo toho do výslužby, protože jistý štábní důstojník, těšící se protekci, musil převzíti pluk.
Slyštel Choděrův Choděra Němec Praha Šlyšte
5 article
S lidmi, u nichž se vždycky appelluje na ušlechtilos smýšlení, nesmí se jednati jako by to byli vybození pacholci. Aby se jednalo s nesklivními důsťojníky slušně, není otázkou českou, to jest otázkou rakou- skou. (Pochvala.) Záložní důstojník majíci 50 roků, byl zbaven své hodnosti, proto že se dostal do spojení s lidmi kteří nebyli »standesgemäss.« Dělal totiž náladu mezi voliči pro posl. Udržala. (Slyšte ! Slyštel) Takový muž nemá nic ze šarže, avšak stydí se.
Udržal
6 article
Hlasy: Ať si z toho nic nedělá Posl. Hořica: Ve Vídni nemusil by si z toh nic dělati, ale na malém městečku každý říká co asi učinil, že ho degradovali. (Souhlas.) Pánové, toto stanovisko je zajisté důležité a že mám pravdu, se zajisté všeobecně uzná. (Pochvala.) Páni Němci si stěžují se svého stanoviska, že čeští úřadníci, kněží a soudcové jsou vysíláni do něme- ckých krajin. Myslíte, že je to rájem pro českého úřadníka a kněze sloužiti v německé krajině? Posl. Völkl: Všude jsou dobře přijati, až to překvapuje. Posl. Hořica: Mobu vám jmenovati případy, kde nedostali ani bytu, kde se nesměli odvážiti ani do hospody. Ale nechme toho, nezačínejme s tím při každé příležitosti. Prosím vás, abyste v tom, co pravím nespatřovali žádného národního brotu. (Po- chvala.) Máme přece v Čechách díky bohu ještě čisté české kraje, do takových českých měst posílají se nepřátelské posádky. Užívá se všeho, aby se těchto národně rozháraných dobách obyvatelstvo ještě více dráždilo. prrp
Němec Posl Völkl Hořica Moba Vídeň Čechy
7 article
Hlasy na levici: A ve Štyr. Hradci Bosňáci Posl. Hořica: Vždyť vám koncedují vaše stanovisko. Velitelové jsou rozhořčeni, slyší-li dů stojníka mluviti na ulici se svými příbuznými česky a hned ho pošlou do nějakého odlehlého uherského nebo baličského místa. Ministr zeměbrany nařídil, aby čelnici tak v čistě českých krajích před soudy vypovídali ně mecky. Nejznámějším čistě českým místem je Čáslav. Představte si, jak tam vypadá soudní líčení. Přivede se k soudu pytlák. Soudce jest pouhý Čech, pytlá jest pouhý Čech... (Veselost na levici.) Co pak Němci nemají zlodějů? HIas na levici: Ale dost jich mámel Posl. Březnovský: Ale to jsou vzdělanějš zloději, mluví německy. (Veselost.) Posl. Hořica: Soudce jest poubý Čech a mluví s obžalovaným česky, ale četník vypovídá německy Soudce překládá pytlákovi do češtiny, co četník řekl pytlák odpovídá soudci opět česky a soudce překládá to zase četníkovi do němčiny, a sice do špatné něm činý, tak že tomu četník mnohdy ani nerozumí: T je systém, který zavládl všude: u pěchoty, u jízdy u dělostřelectva, u technického oddělení, u země brany půší i jízdní. (Veselost.) Dostávám tisíce zpráv, které znějí tak pravdě- nepodobně, že se o nich ani nezmíním, protože nemán důkazů, že jsou pravdivé.
Posl Němec Březnovská Hořica Hradec Čáslav Čechy
8 article
Přáli bychom si jenom, aby se v armádě jednal dle vojenského řádu, pravícího, že se má vzíti zřetel na zvláštnosti národnostní. Jsme vděční za to, jestli se u našich lidí u vojska pěstuje smysl pro povin nost, ale musíme se proti tomu ohraditi, aby naš lidé byli tam otravování. Mluví ze mně patriotický cil a dobrý Čech, který praví« Hleďte, abyste vycho- vali armádu k velkým, úkolům, které na ni čekají Za nynějších poměrů budeme hlasovati proti před- loze orekrutech, ale nikoli ze zášti proti vojsku, nýbra protože nesouhlasíme se správou. (Hlučná pochval u poslanců českých.) Posl. Scheicher lituje stavu, v jakém sně- movna vězí. Od roku 1897 obírá se všemožným věcmi, jen ne s rozpočtem a povolováním branců Zvláště v této věci bylo by mnoho stesků. Připo- míná své návrhy z det 1892 nebo 1898, aby byli vřaděni do náhradní zálohy synové rolníků a živ nostníků, jichžtřeba rodině. Rád by, jaby dávaly se dovolené v čas žní, přimlouvá se za 2letou brannou službu a vyzývá vojenskou správu, aby kupovala víc od producentů než u velkých dodavatelů a spe- kulantů. Konečně žádá za přijetí resoluce, aby branci jichž v rodině je nevyhnutelně třeba, byli vřaďován do náhradní zálohy.
Posl dobrá Čechy
9 article
Posl. Udržal: Důvody, ze kterých hlasovat budeme proti zákonu o rekrulech, jsou tytoi Žádná instituce druhá, třebas i všechny ostatní jsou proti nám nepřátelské, nečelí tak příkře proti našim národním právům, jako c. a k. armáda. Nikde se tak neuráží svévolně naše národní cítění, jako právě v c. a k. armádě. Podle naší zkušenosti tato zdá se existovati spíše jen k potírání našich národ- ních cítů a zájmů. Následkem politických konstellací ve střední Evropě, které pokládám nepřirozenými ba škodlivými, nalezá se naše armáda v jakési závislosti na mocných spojencích, kteroužto závislost my schvalovati nemůžeme. Konečně potírati musí všichni zemědělci instituci, která pro zájmy zemědělské a národohospodářské neosvědčuje žádného porozumění.
Posl Udržal Evropa
10 article
Nikdo, jenž zná poměry rakouské, nebude nám zazlivati hlasování naše. Byla vůči nám nebo vůči kterémukoli z jiných slovanských národů kdy konána spravedlnost? Nikdy! Všechny pokroky, které se jeví v oboru kul- turním u nás, musíli jsme si vymocí proti vládám nám zásadně nepřátelským. Nejen my Čechové nýbrž vůbec všichní Slované rakoušií, ani Poláko nevyjímaje. Halič zvrácenou politikou jest ochuzena. a její lid vehnán byl do duševní skleslosti. Krvav konflikty, kleré z toho vznikly, ještě dnes způsobujo kormutlivé zjevy, které však hepadají na vrub zem haličské nebo polskému národu, nýbrž politickému systemu v tomto státě. (Hlučný souhlas u Poláků.) Nestává zajisté nikde na světě dvou národů kteří by dějinami byli tak úzce spojeni, jako Če- chové a Poláci. Rečník pojednává zevrubně o histo rických vztazích mezi Poláky a Čechy. Osud tomu chtěl, že oba národové žijí v tomto státě a že v duševním spolku véstí musí těžký zápas, na jehožto výsledku závísí existence obou národů v tomto státě. Zbraně, kterých užívá nepřítel náš. jsou tytéž, kterých užívali jeho předchůdcové proti našim praotcům. Za záludného hesla: »divide ei impera«, s kterým němečtí křižáci bojovali proti obyvalelům Litvy, za téhož hesla bojují jejich dů- stojní potomkové.
Čecho Slovan Poláko Polák Halič Litva
11 article
Buďme pamětlivi tohoto historického fakta a učme se z dějin! Naproti tomu, co se o Polácích tvrdí se strany druhé, nespatřujeme v nich žádných pasořitníkův, žádněho národa příživníků, nýbrž pilný, vysoce nadaný a intelligentní národ. kterému bylo ukřivděno nepřátelí. (Hlučna pochvala u Po- lako. Jsme též o tom pevně přesvědčeni, že polsk píle, přislovečná polská skromnost, Polákům vro- zená intelligence také za nepříznlvých poměrů, ve kterých bojujeme v Rakousku vůbec a v Haliči zvláště (Souhlas u Poláků) odčiní bezpráví, páchaná rakouskými vládami v dobách minulých na Halič těžce zanedbané (Hlučný souhlas u Poláků.) a že Poláci vyvstanou opět k utěšenému rozkvětu kultur- nímu. Máme společné cíle, ke kterým vede také spo- lečná cesta. Oha národové musí společně bojovati proti německé hegemonii. Oba národové nechtějí se spokojiti s ničím, než s úplnou rovnoprávnosti. Bu- deme proto pracovati v této sněmovně, až nenávist která otravuje celou atmosféru, ustoupí vzájemn úctě a šetrnosti. Toho však možno dosíci teprve, až bude dosaženo úplné rovnoprávnosti. O rovnocen- nost musí především postarati se oni Němci, ktel znají své vlastní dějiny, kteří znají nejen slavné. nýbrž také smutné epochy svého národního života.
Polák Němec Rakousko Halič Hlučno pochvala
12 article
Ti, kdož hodni jsou vlastní svobody, nesmějí nikdy zapominati, že mají také povinnost zajistiti svobodu druhým. (Hlučná pochvala u Čechů a Poláků.) O naší rovnoprávnosti, o naší rovnocennosti naší svobodě nechce se s námi v této sněmovně vůbec mluviti, jenom hlásají se nám ustavičně státní nezbytnosti. Pochybuji, že tato methoda poved k cíli a jsem pevně přesvědčen, že tato cesta poved ke zhoubě, neboť je to cesta nespravedlnosti a hříchu. Dopřejte nám všech práv plnou měrou, nechať tsou to práva prostých dělníků v modré kazajce, nechať jsouto práva vojínů ve stejnokroji. Nechať dají se slovan- ským národům všechna práva, jež jim patří podl zřejmých pravidel ústavy, a slovanští národové dají také státu, co mu přísluší, nehoť slovanští národové spatřují v zájmu státním svůj zájem vlastní a netěsí se cynickou myšlenkou, že kdyby se říše rozpadla. ničeho neztratí. Nebuďtež tudíž Slované donucováni veškeré své síly promarňovati bojem za dosažení svých posvát ných domácíchy práv. Nebuďtež Slované donuco- váni spatřovati ve vládách vždycky své nejúhlav- nější nepřátele. Vzhledem k tomu, že práva Čechů v armádě se nerespaktují, nemůžeme hlasovati pro zákon o rekrutech. (Hlučná pochvala.) Posl. Bianklni mluvi nejprv chorvatsky, po tom německy. Pojednává o vojenském námořnictvu a osadní politice rakouské a obává se, že Rakousko přijde zase pozdě. Jedná se jen o to, dostanerli s náležitá náhrada za oběti na penězích a krvi.
Čecho Polák Slovan Posl Rakousko
13 article
Líčí přednosti Dalmacie a její výhodnou polobu pro osadní účely. Stěžuje si na zanedbávání Dal- macie v hospodářském i kulturním ohledu a prohla- šuje, že on a jeho přátelé při vší přízní k chra brému vojsku budou hlasovat proti předloze. K návrhu posl. Schwegla rokování uzavírá se a prvním řečníkem zvolen posl. Iro, jenž pro- testuje, že vláda paktovala se stranou, jež usiluje rozbiti parlament jen proto, že tato strana převrací jednací řád. V takových věcech nesmí býti šachrů. Přednáši různé národní i hospodářské stížnosti. Jednou třeba vzpomenouti si, že nejsou jen státní, ale také lidové zájmy. Nalehá na spravedlivější rozvržení tísnivých státních břemen. Ať se jednou zavede všeobecná, ale spravedlivá osobní daň příjmová. Líčí nepříznivé poměry venkovského obyvatel stva a žádá by byl zakázán terminový obchod, jen? škodí zemědělství. Uvádí různá přání stran dovolené a svolávání mužstva, stěžuje si na časté předčasné pensionování a používání vojska za stávek. Zmiňuje se o degradaci záložních důstojnlků pro účastenství při politických projevech. Konečně, vyzývá vládu, aby dbala oprávněných přání poslaneckých. (Po- chvala mezi Všeněmci.) Poslanec Malfatti, hlavní řečník pro předlohu. používá rokování o první vládní předloze, aby vytk postavení Vlachů k vládě. Opětné sliby dřívějších nynější vlády, že vyhoví uznaným národním i kul- turním potřebám Vlachů, nebyly splněny. Pojednává o jejich přáních. Pro zřízení vlaské university ve vlaském kraji nestalo se dosud pranie. V celém Pří- moří není ještě ústavu pro vzdělání učitelstva, za to však vláda podporuje ústavy německé a chorvatské.
Malfatti Vlach Dalmacie
14 article
Stěžuje si na zanedbávání hospodářských zájmů vla- ských krajův a poznamenáva, že všecka opatření, jež podnikly vlaské sněmy k zlepšení hospodářských poměrů, zmařena nepochopitelným a bezdůvodným odporem vyšších ústředních úřadů. Nejlepším důka- zem, že vláda nemá smyslu ani chuti vyhověti opráv něným potřebám Vlachův, je ministr presidentův list o vlaské samosprávě. Vlaští poslanci jsou v té věci za jedno, setrvají ve vnucené opposici, dokud vláda nevyhoví jejich potřebám. (Pochvala mezi Vlachy.) Posl. Spiněič (k věcné poznámce): Pan baron Malfatti zde mluvil způsobem, ze kterého by se mohlo souditi, že jsou Vlachové v Přímoří všude uti- skování. O školách obecných mluvil, jakoby Vla- chové jich neměli. Vlaský zemský výbor zemská školní rada vydržují penězi. věnovanými na školy obecné, soukrom vlaské gymnasium v Pazině.
Vlachův Vlach Posl Spiněič
15 article
Posl. Bennati: My je vydržujeme svými penězil Posl. Spinčič: V Terstu není vůb e žádné slovinské školy Hlasy u Vlachů: Není jí také třeba! Posl. Špinčič: .. . ačkoli se ji domáháme již 15 let, a jakkoli 17.000—18.000 děti slovinskýcha chorvatských nemá v. Istrii žádné školy obecné!. (Odpor u Vlachů.) Posl. Malfatti: Opravujte, co jsem tvrdil já Posl. Spiněiě: Vy jste řekl, že chorvatsk gymnasium v Pazině nemá žádné oprávněnosti k exi- stenci a přece má I. a II. třídu se 139 žáky 1 (Slyšte Slyšte! u Slovinců a Chorvalů.) Posl. Bennati: Ti neumějí ani čísli Posl. Spiněiě: Do vlašského gymnasla v Pazině dostali se žáci, kteří neprospívali na gymnasiu chorvatském. (Šouhlas u Slovineů a Chorvatů. Odpor u Vlachů.) Posl. Bennati: Čtěle zprávu inspektora potom mluvte! Co vy mluvíte, je falešné. Do kažte tol Posl. Spiněič; Vy jste lhář! Posl. Bemnati: Nebyl jsem nikdy lhářem, ale vy jste lhář! (Velký nepokoj.) Posl. Splnětě: Pán, který se tady ozývá nej- častěji, řekl, že se musí dostati do Vídně živ nebo mrtev. Při jeho volbě spá- chány všechny možné nezákonnosti 10 protestů proti volbě té podaných je důkazem jakým způsobem on a poslanec za západní venkov ské obce dostali se do říšské rady. (Pochvala u Slo- vinců a Chorvatů. Odpor u Vlachů.) Předseda prohlašuje, že přikáže branecký záko i Scheicherovu resoluci brannému výboru. K návrhu poslance Berksa přikazuje se cís. nařízení o braneckém kontingentu brannému výboru bez prvního čtení. Bez prvního čtení přikazují se výborům tak jiné návrhy Poslanci Fressl a Hrubý, již vyžádalisi slovo, ale nejsou v zasedací síni, přišli o ně Příští schůze bude z ejtra o 3. hodině od- polední.
Posl Vlach Slovinec Bennati Chorvat Berksa Fressl Hrubá Terst Istria Vídeň St Spinčič slyšet slyšet
16 article
Mezi dotazy byly Irův a spol. po neopráv- něném vybfrání velkého skladného u hlavní celnice v Chebu, Bröschlův a spol. po zřízení ochran- ných bud na železnici z Lince do Budějovic a Irův a spol. po konfiskaci »Unverfälschte deutsche Worte- Berní výbor konal dnes dopoledne ustavujíe schůzi. Při volbě předsedy připadlo poslanci dru Kaizloví 18, posl. dru. Mengrovi 13 hlasů. Poslanec dr. Kaiz! děkoval za důvěru volbo mu projevenou a prohlásil, že práce výboru s vše možnou pílí bude podporovati. Na to byl zvolen za místopředsedu 31 hlasy posl. dr. Menger. Týž však prohlásil, že jakkoli posl. dra. Kalzla váží, místo místopředsedy přijat nemůže. Berní výbor vedle rozpočtového výboru ná- leží prý k oněm výborům, kteréž interesů státu obyvatelstva nejvíce se dotýkají. Říditi jednání z vedení člena strany obstrukční, která jen prozalím některé předměty z obstrukce vyloučila, jest prýv interesu státu a obyvatelstva nemožno. On proto není s to přijmoutí místo prvního místopředsedy. Posl. dr Kaizl s politováním béře na vědomí že síla v otázkách berních tak osvědčená, jako dr. Menger, nabízenou hodnost odmítá a prohlašaje osobní poznámce posl. dra. Mengra, že o jednán jeho strany v novém období zasedacím nemůže býti tvrzeno, že by prováděla obstrukci. Na to byl zvolen za prvního místopředsedu posl. Chinri, za druhého místopředsedu poslanee Povše. K podnětu posl. Davida rytíře Abraha m wicze pak usneseno, aby ihned zahájena byla porada o návrhu Stelnwendrově stran změny některých ustanovení o dani důchodovéa poslanec dr. Steinwender zvolen zpravodajem. Posl. Karel Max hr. Zedtwitz pojednal n to o vládní předloze o přírážce k daní z ko- řalky, načež předseda výboru byl zmocněn, aby reklamoval přikázání předlohy výboru.
Irův doktor Kaizlový doktor Kaiz Menger Posl Kaizl David Abrah Steinwender Karel Max Zedtwitz Cheb Bröschlův Linec Budějovice Unverfälschte deutsche Worte
17 article
Výbor pro vodní cesty konal dnes dopole dne před schůzí sněmovní ustavující schůzí a zvoli jednohlasně posl. dra. Luegra za předsedu, posl Kaltana za prvního a posl. Chlaria za dru hého místopředsedu. Předseda dr. Lueger děkoval za volbu a slíbil že práce výboru bude podporovati, aby zárovet zřízen byl junctim mezi investicemi a vodními cestami. Posl. Kaftan navrhl, aby upustilo se od gene rální debaty a by zvoleni byli 3 referenti pro skupiny průplavů a sice: dunajsko- vltavsko- labský průplav, dunajsko-oderský průpfav a haličské prů- plavy. Posl. dr. Menger souhlasí s návrhem, aby upuštěno bylo od generální debaty. Posl. Berlks výslovuje se proti junctim, e Na to bylo s některých stran prohlášeno, že se- verní království a země vzhledem ku předlohám in- vestičním, které jsou znamenitého interesu pro jih. mají plné právo na to, by velké plavební průplavy konečně byly provedeny. Předseda dr. Lue ge riupřipomennl, že nemá býti junctim rozuměno tak, by jim provedení in- věstic mělo býti zdržováno. On pouze si přeje, aby sever s jihém v této olázce se dohodl a by každé části dle možnosti bylo vyhověno. Jemu jde více jen o duševní junctim. Veškeré návrhy byly jednohlasně schváleny předsedovi uloženo, aby způsobil, aby všechny ná vrhy, týkající se vodních cest, bez prvého čtení při dělený býly výboru. Výbor pro tiskové záležitosti zvolil ve sv ustavující schůzi posl. hr. Dzieduszyckéh předsedou a posl. dra. Koppa místopředsedou, Výbor pro záležitosti pojišťovaní zvolil ve své ostavující schůzi post. dra. Kali sr a předse- dou, posl. Venicajz a prvnímb a posl. ryt. G nie- os ze druhým místopředsedovu.
doktor Lueger Posl Kaftan Menger Kopp Kali steradián labský průplav
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 5. března. (Parlamen pracuje.) Po hlučném intermezzu, z něhož s maloucti vyšel poslanec za pátou kuri plzeňskou, mohl předseda sněmovny přikročiti dnes konečně k jednacímu pořádku a zahájit prvé čtení branecké předloby. Umožnila to úmluva mezi všemi stranami sněmovnímia zejmena dobrá vůle českého klubu. Tato ochota českého klubu vzbudila ovšemyna straně ně- mecké zvědavost, jakých ústupků se dostalo české delegaci od. vlády a je-li pravda, co se píše v listech německých, že ústupky maj ráz peuze hospodářský a kulturní a nikoli také politické, jak podezírá »Neue Freie Presses. Aby všeliké pochybnosti na německé straně byly uklizeny, sděluje se dnes pražským orgánům německé levice z Vídně, proč sněmovní levice přistoupila na změnu jednacího pořadu. V pro- hlášení tom oznamuje se předně, že investiční předloha neutrpi, tím, že je posunuta až za ko- řaleční předlohu, poněvadž, se levice postará,
Praha Vídeň sněmovna Parlamen Neue Frei Presses
19 article
aby se obě předlohy projednaly současně, tak že je lhostejno, která z nich je dříve na jedna- cím pořadu. Mimo to nezasazují se o vyřízení investiční předlohy jen Němci, nýbrž i Vlachové a Jihoslované, jimž velice záleží na stavbě no- vých projektovaných dráh. Také se vláda za- vázala, že poskytne sněmovně dosti, času, aby všechny předlohy mohly býti v parlamentě vy- řízeny. Pokud pak se týče hlavní věci, totiž ústupkň pro Čechy, slusí prý míti za to, že se nestaly žádné ústupky národně poli- tické, poněvadz tyto vyloucil dr. Körber ve své sobotní řeči v panské sněmovně; ústupky na poli finančním a hospodářském nemohou však býti žádnou, tajností, poněvadž vláda musío nich podati zprávu v dodatcích k rozpučtu neb inveslicím a sněmovna bude miti pako možnost. zkoumati jich oprávněnost. Ztěchto důvodů levice prý přistoupila na změnu jednacího po řadu. Jsou-li to důvody všechny, aneb nehrály-li také zde značnou úlohu zněmě z bajky skysele hrozny«, nechceme zkoumati.
Němec Vlach Jihoslovan Körber Čechy
20 article
Že Vlachové a Jihoslované opravdu si přeji brzkéhorvyřízení investičních předloh, jest ovšem pravda a rádi připouštíme, že nu povolnost české delegace v této otázce působíly velikou měrou prosby záslupců národa slovin ského. Ještě v posledním čísle »Slov. Naroda« čteme v dopise z vídeňských kruhů poslane- ckých! »Nechceme Čechům ničeho vytýkati neboť pokládáme za politické dogmu, že s Čechy stojíme aneb padneme. Ale prosíme je, aby se v čas rozpomenuli také na nás na slovanském jihu, kde nám nelze ani žít ani umřít. B e investicí domů se vrátiti nemu- tsiem0 ctelj žeme . . . « Vídeňský parlament tedy začal prácovati. Ale byl by na omylu, kdo by se domníval, že tato skromničká práce jest už příznakem uzdra- vení parlamentu. On je chorý od kořene vyléčí ho jen radikální prostředek. Takové jest také míuění vídeňského zpravodaje »Glosu Na rodu«, jenž píše: »Uzdravení může přiněsti jen změna ústavy ve směru fede- rativním. Všechny jiné poloviční prostředky nepovedou k ničemu, i kdyby Čechové pro krásné oči dra. Körbra a excellenci v polském kole zanechali na chvíli obstrukce. Užitkuby to nepřineslo, poněvadž parlament stojí na vul kaně, vytvořeném německou obstrukel. Výbuch dnes utlumený, nastane zejtra s tím větší silou bude soptiti dým a lávu a musí zničiti všechno Čím později se to stane, tím hůře pro Ra kousko le
Vlach Jihoslovan Čecho Čechy
21 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 5. března. Makedonie. Bulhaři ženou se v Makedonii do dobro družství, ze kterého nemůže vzejíti než jejich záhuba. Nejen že si nedovedli zajistiti pomo Ruska, jež jediné z velmoci může jim přáti jež jediné by jim pomohlo, kdyby Bulhaři sve zájmy přizpůsobili zájmům jeho: oni nad to rozeštvali se se všemi národnostmi a věrami s kterými jsou odkázáni spolu žíti. Řekové, ode vždy slynoucí falší, dělaj Turkům denuncianty. Turci vždycky byli dobt popravčí, ale špatní policajti. Co se jim nedo stává, nahražují jim Řekové. Udávají jim ne vinné Bulhary s vinnými, nemohouce se dočkati až je Turecko buď šmahem zrubá, zvěší, nek uvězní, vypoví. Ruský vyslanec byl tím donucen k novému zakročení na Vysoké Portě. Dal si předložit seznam osob v Makedonii zatčených a postarai se, aby byli na svobodu propuštěni ti Bulhaři kteří ničím nejsou kompromitováni, Přes to jsou makedonské žaláře plny bul harských vězňů. Uvěznění jsou vesměs váže nými osobnostmi. Nemesis na Bulhary záhy při kvačila. Co oni dělali Srbům, chtějíca je vra- žděním zbaviti hlav a vůdců, to nyní Turci Řekové dělají Bulharům. Roznesla se pověsť, že Bulhaři a Srbov se smíří a státy jejich společně s Černou Horeu utvoři balkánský trojspolek. Řekové předhonil historii a počali Turkům donášet i na Srby jako spoluvinníky Bulharů. Avšak Turci přece nějsou tak hloupí, jak Řekové předpokládají, a Srby neznepokojují. Turečtí důstojníci v Makedonii mluví o tom. že s Bulhary bude naloženo jako před několik léty s Armény. Vláda prý jen čeká, až bude míti všecky důkazy proti nim. Mnoho si berou na svědomi ti, kdo mez makedonskými Bulhary agitují, aby »nadšeněs sklonili šíje pod turecký nůžl
Bulhar Řek Turek Srba Armén Praha Makedonie Rusko Turecko Turec
22 article
Poláci pod pruským jhem. Polský poslanec Jaždzevský v německén sněmě učinil na ministra Gosslera dotaz, jsou-l pravdivy zprávy o tak zv. »vojenském haka- tjsmu«, t. j. nařizují-li skutečně vojenská veli- telství v polských městech, aby pro vojsko nie nebylo kupováno od Poláků. Ministr Gossler v odpovědi své přiznal, že velící generäl sku- tečně vydal takové nařízení a kromě toho vy- slovil před sborem důstojnickým přání, aby vo- jáky měli k tomu, aby potřeby své kupovali jen od kovaných Němců. Ministr tento mizern skutek schválil a vinu jeho svalil na Poláky Kdyby se poněmčili, nebylo by prý třeba po dobných opatření proti nim
Polák Jaždzevský Němec důstojnický přání
23 article
Uvedení Mac Kinleye v úřad. Mae Kinley zvolen byl sice již loni v listo- padu opětně předsedou republiky Spojených státův, úřadu svého pro nové toto období před- sednické hodnosti své mohl se ujati ale dl ústavy teprve včera, 4. března. Tato inaungurace jeho byla vykonána tentokráte slavnostněji než kdykoliv jindy. Slavnosti s ní spojené stálý prý neměně než 4 mill. dolh. Předsedla Mac Kinley mluvil za lijáku s tribuny, jen nahoře stříškou chráněné. Nával obecenstva byl obrovský. Pre- hlídka a průvod, jindy obyčejně rázu občan- ského, měly tentokráte ráz prevážně vojenský. jak to také zcela odpovídá imperialistickým choutkám Mac Kinleyovým. Dokonce i mnoho politických klubův bylo ve fantastických unifor- mách. Parády zúčastnilo se přes 20.000 vo- vojákův, mílice a námořníkův. Několik běžných obrázkův ze součásného politického a soeiálního živola Spojených státův ukáže nejlépe, za jaké situace, za jakých čák a okolností May Kinley úřad nastupuje. Zde ně- které z těchto obrázkůve úsečných, ale vý- mluvnýcho Povstání na Filipinách prý v poslední dob ochabuje stále více. »To už američtí civilisa toři«, píše jedenlist americký, opobili tolik lidí. že není níkoho, kdo by jim ještě mohla vydatně vzdorovati ?« b Při presidentské inaugraci dne 4. březn jel Mark Hanna, jenž obrovskými fondy k jeho zvolení hlavně přispěl, v jednom kočáře s pre sidentem Mac Kihleyem. Kdo z těchto dvou lide byl vlastně inaugurován, na prvý pohled nebylo možno poznati.
Mac Mac Kinleyův May Hanna Mac Kihley spojený státův Pre Filipíny Mac Kinley
24 article
Celní válka mezi Spojenými státy a Ruskem je hotovou události. Tradicionální přátelství mezi oběma zeměmi obětováno k vůli americké- mu cukernímů trustu. Divného na tom není ničeho; kdo k vůli trustům pošlapal ústavu, ten kvůli trustům serve se s celým světem.o Andrew Carnegie chce věnovat 12,000.000 dol. ročně k lidumilným účelům. Lupič, jenž žil po celý rok z krádeže a loupeže — dodáv jeden amerieký časopis — před svojí smrtí také by lrád smířil svoji vinu tím, že obětuje část kořisti na modleni za svoji duši. Carnegie ale upičem nebyl a není.1 On si svoje jmění »vy- dělal poctivě a v mezich zákona.« rate vože voslto ba zAttentátový švindl. Domnělý » útočník« Laveceia, k jehož zatčen v Italií tuze ochotní officiosové připojili ihne pověst, že přijel do Italie zúmyslně, aby pro- vedl attentát na krále Humberta, byl již polici italskou — propuštěn na svobodu Zjistilo se, že jest dalek všech attentátových zámyslův, že běželo o pouhou zlomyslnou denu- ciaci jeho osobních nepřátel, ba že dokonc nevrátil se do Italie dobrovolně, nýbrž že tam byl proti svě vůli postrkem dopraven. Opě méně o jednu policajtskou povídačku o »spíklencicn«.
Carnegie spojený stát Rusko Italia Humberto
25 article
Bouřlivý výstup ve francouzské sněmovně. Včerejší schůze francouzské sněmovy usnesla se zbaviti následkem jich odsouzen státním soudem k 10letému vyhnanství Pavla Déroulěda a Mlarcela Haberta po- slaneckých mandátů. Tento návrh legitimačníh výboru byl pro plenem již po delší dobu při- chystán; teprve pod dojmem posledních o- halení Dérouledových a jeho prudkých potyček s orleanisty pokládala ale vláda za vhodno věc tu nechat plenum i meritorně projednati. Prů- běh této debaty byl již telegraficky sdělen. Zbývá alo obšírněji vylíčiti neobyčejně bouřlivý výstup, jenž udal se během debaty té. Výjen udál se takto: jeden z obhájeův Déroulědových, posl. Firmin Faure útočil prudce prot WalideckRousseauovi a užil o něm slov: Pan Reuseau jest jen vykonavatelen nízkých plánů senátu. On jest podoben muži který při popravě stiskne knoflik guillotiny (Velký hluk.) Předseda Deschanel: Nemohu připustiti aby byl ministerský předseda nazýván katem Posl. Firmin Faure: Nenazval jsem pana Waldeek Roussenua přímo katem. Řek jsem jen, že ti, kteří návrh na zbavení mandátů odhlasují, vykonávají úkol těch, kteří při popravě knoflik guillotiny stísknou. (Bouřlivý odpor v levo.) Předseda Deschanel navrhuje sněmovně aby Firmina Faura vyloučila dočasně ze schůz svých.
Pavel Déroulěd Mlarcel Habert Déroulědový Faur Reuseau Posl Firminy Waldeek Firmin Faur
26 article
Sněmovna přijala návrh ten a Deschanel vyzval Faura, aby opustil tribunu řečnickou i zasedací síň. Faure zdráhá se a zůstává na tribuně. Za veliké vřavy vsadil si Deschanel klobouk na hlavu na znamení, že jest schůze přerušena. Huissierové povolali na rozkaz Deschanelův velitele sně movní stráže, kterýž s 12 muži — beze zbraně — vchází do zase dací síně. Stráž ta obklopila tri bunu, na níž Faure stojI. Volitel vystoupil po schůdkách vzhůru i klade ruku na rameno poslanci, vyzývá jej, aby opustil tribunu zasedací síň. Faure prohlašuje, že ustupuje tedy násilí a volá: »Ať žije poctivá politika«, načei ve středu vojákův opouští s1i Potom se v jednání sněmovním pokračovalo.
Faur Huissierová Deschanelův
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. My a Maďaři. Š Nestalo se prozatím nic konkretního, co by tomu nasvědčovalo, že zavládne mezi námi a Maďáry jiný poměr. Da- sud ovládáni byli Maďaři, opojeni slávou, její zdrojem jim je slátní samostatnost, jedině tou my šlénkou, jak v télo monarchií seslabiti vliv ne- bezpečných jim, jak se domýšloli, Slovanů. Nalezajíce se na ostrově, jenž ze všech stra obehnán je živlem slovanským, eíti instinktivné nebezpečí, jež jim hrozí a proto křečovitě k tomu pracují, aby vlastní své Slovany národně sesla- bili a pokud možná Maďarů z nich nadělali, ostatní Slované, zejmena ale Slované v Cislaj- tanii, aby nemohli volně vydechnouti, nýbrž aby hynuli pod soustavným útiskemi s jedné strany německým, s druhé vlaským. Mezi Němcia Maďary zavládla hned v roce 1867 ona tichá alliance, kterou si oba národové garantovali na- vzájem své panství. Allianci Němců s Maďary lze následkem toho nazvati docela utilitární, je na užitek oběma a je naprosto bez jaké- koli přítěže oněch imponderabilií s nimiž se setkáváme všude jinde, kde jde o shodu dvou různých živlů. Alliance taková mizí, kdy účel svůj vyčerpá aneb kdy jeden kom- paciscent, změniv své přesvědčení počínáji bagatellisovati. V takovém stadiu je dnes shoda maďarsko-německá. Maďaři, co se dalo, z nl vyčerpala, Němci pojednou na jinou přišli chut, než na maďarskou. Rakousko-uherské vyrov- nání, jež mělo býti perfektním již v roce 1897. není vyřízeno ústavní cestou podnes a kdyby dáno bylo na jednací pořad, dostalo by se ně- mecké souručenství tak důkladné do sebe, že by nikdy víc už se k nějaké společné akci nesešlo.
Maďar Slovan Němec
28 article
Z české strany stalo se několik pokusů přesvěd- čiti Maďary, že není to politika ani pro ně pro- spěšná, když všecko sázejí jen na jednu kartu, na německou, však dosud marné byly všecky naše kroky v tomto směru. Maďaři na ná pohlíželi se stanoviska, jako milostník sluníci se v plné záři moci na člověka bez protekce a přízně, jen s onou moci, jíž se dopracova vlastním přičiněním. Zdálo se, že svazek ně- mecko maďarský je nerozlučitelný. Však v po- slední době jeví se známky, jež tomu nasvěd- čují, že také Maďaři již tak o přátelství německé nestojí jako dříve. Símě zasazené do maďarské zahrádky již v r. 1898 počiná pomalu prodinat se ze země. Bude to snad ještě dlouho trvat, než ponese ovoce a než Maďaři vzpomenou s na radu svého Košuta, který jim allianci s námi tak vřele doporučoval a které byl i Deák mnohen větším přívržencem, než nynější vedoucí polit- kové maďaršlí. Vítáme obrat ten, ovšem pro- zatím jen jako symptom, však přejeme si, aby nezůstal pouhou zajímavou episodou. Jestli dva národové jsou na sebe odkázáni, jsme, to my
Maďar Košut
29 article
Maďaři. Politická minulost naše je s maďarskou téměř totožná. Dva menší sousedíci státy, po- citující stále potřebu vzájemné pomoci, vznesly konečně svrchovanost na společného panovník a dynastii. Rozešli se teprve tehdy, kdy národ náš nešťastnou revolucí zníčen, přestal být činitelem v životě státním. Dnes sebrali jsme se ale tou měrou, že jen pošetilec mohl by po- příti politický i kulturní význam náš, jinými slovy: dnes nabyli jsme opět způsobilosti pro allianci. Národní odpůrci ovšem již nyní, kdy věc je v zárodku, jeví veliký nepokoj a týž může nám býti manometrem pro posouzení toho, jaký význam a jaké následky by asi měla even- tuální shoda česko maďarská. Přáli bychomsi jí též z ohledu na naše soukmenovce na Slovači a vůbec na národy slovanské v zemích koruny uherské. Snad by nedůvěra maďarská potom přestala a lepší doby nastaly národnostem uher- ským. — Starosta města Král. Vinohradů ob- držel následující přípis: »Departement d' Ille et Villaine. Maine de Rennes. Cabinet du Maire.
Maďar Král Ill jít Rennes Slovač Main Cabinet jít Maire
30 article
V Rennes, 9. února 1901. »Pane a velectěný kollego ! Vyhovuje usnesení učinénému v měs- ské radě ve schůzi dne 22. prosince m. r., po- kládám si za čest zaslati vám otisk z protokol jednání městské rady v příčině Vašeho daru, exempláře to díla, pojednávajícího o duševním hnutí Čechů v XIX, století: »Le s Tch ě q u es a u XIX. Siěcle.« Račte přijati, pane a vele- ctěný kollego, výraz mé nejhlubší úcty. Le Maire: E. Pinault. A Monsicur le Maire de Královské Vinohrady, Bohěme. K přípisu tomu přiložen pak otisk protokolu mimořádné s ch ů z městské rady v Rennes, v níž pan Malapert, jmenem městské komise pro veřejné vzdělání podával zprávu o daru města Král. Vinohradů Ve zprávě télo předčítáno věnování zaslané sta- rostou vinohradským, kterýž dar, nádherně vá- zané to dílo, Ch. Hippmana, provázel několik vřelými slovy, jimiž obracel se k sympatílm Francie, »télo země vznešených myšlenek«, i vy slovuje naději, že »skromný ten dar«, vznikl spoluprácovnictvím Francouzů a Čechů přija bude příznivě, ježto nesleduje jiného cíle, le upevniti sympatie, spojující oba naše národy.
Čecho E Pinault Malapert Král Ch Francouz Rennes Le Maire Francie Monsicur le Maire jít královský Vinohrady
31 article
Starosta renneský p. Pinault učinil návrh, aby dílo »Les Thěques« bylo zařaděno do munie pální knihovny, aby městská rada připojila sn díky k jeho vlastním za dar obce vinohradski a za projev citů tak šlechetných, což jedn hlasně schváleno po zprávě renneské městskí komise pro veřejné vzdělání, jež zní takto: Pi nové! Pozoruhodný dar, jimž městská radi Král. Vinohradů poctila město Rennes, zasluhuje v každé příčině zvláštní zmínku se strany zpr- vodaje vaší komise pro veřejné vzdělání a krásni umění. Nehledě k obdivuhodnému vzhleduni- dhery, jakýmž skvěje se po stránce zevní tal nad míru zajímavá kniha, jest přítomné dlle »Les Tchques au XIX. Siěcle«, po stránce l terární a intelektuální nejkrásnějším dokume tem, jimž národ slovanský do tohoto d přispěl k historii civilisace. Každý z nás, dr
Král Rennes Les Thěque Les Tchque