3
masthead
6. března 1901. Císlo 65.
4
article
nečně tito ubozí pensisté ještě čekati? Ministr
války shledává však, že spolek ten není nutný, po
něvadž on sám (ministr) všechno činí, aby se posta
vení pensistů a jich vdov a sirotků zlepšilo. Minist-
musí tudíž spatřovati v zamýšlené působnosti spolke
činitele, jenž by říšské ministerstvo války poháně
(Slyšte! Šlyšte !) a z té příčiny musí prý se všem
proslředky proti tomuto spolku postaviti. (Slyšte
Slyštel)
O spolčovací právo se ministr nestará. V Praze
chtěli se loni pensisté sejíti k poradě o svém posta-
vení a zvolili k tomu nejnavštěvovanější místnost
která jest známa zároveň dobrým pivem, rastauran
Choděrův. Místní velitelství se dovědělo, že se tam
má konati schůze pensistů (Hlasy: To je hrozné
Veselost.), vyslalo tam nikoliv portýra, nýbrž důstoj
níka místního velitelství, který si každého hosla
jdoucího k Choděrům, prohlížel, zdali nevypadá jak
pensionovaný důstojník, jestli nevykračuje levou no-
hou a pod., pak jej zadržel a pravil: Vy jste důsťoj
nik. Víte, že v této hospodě před 7 roky byla spá
chána urážka Velicenstva? (Veselosť a hlučné hlasy
Slyšte ! Slyšte !)
Řečník cituje pak dopis zaslaný mu starým d
stojníkem, dobrým Němcem, který 36 roků slouži
a vyznamenáním a bez protekce. Měl povýšiti, byl
však dán místo toho do výslužby, protože jistý štábní
důstojník, těšící se protekci, musil převzíti pluk.
Slyštel
Choděrův
Choděra
Němec
Praha
Šlyšte
5
article
S lidmi, u nichž se vždycky appelluje na ušlechtilos
smýšlení, nesmí se jednati jako by to byli vybození
pacholci. Aby se jednalo s nesklivními důsťojníky
slušně, není otázkou českou, to jest otázkou rakou-
skou. (Pochvala.)
Záložní důstojník majíci 50 roků, byl zbaven
své hodnosti, proto že se dostal do spojení s lidmi
kteří nebyli »standesgemäss.« Dělal totiž náladu
mezi voliči pro posl. Udržala. (Slyšte ! Slyštel)
Takový muž nemá nic ze šarže, avšak stydí se.
Udržal
6
article
Hlasy: Ať si z toho nic nedělá
Posl. Hořica: Ve Vídni nemusil by si z toh
nic dělati, ale na malém městečku každý říká co
asi učinil, že ho degradovali. (Souhlas.)
Pánové, toto stanovisko je zajisté důležité a že
mám pravdu, se zajisté všeobecně uzná. (Pochvala.)
Páni Němci si stěžují se svého stanoviska, že čeští
úřadníci, kněží a soudcové jsou vysíláni do něme-
ckých krajin. Myslíte, že je to rájem pro českého
úřadníka a kněze sloužiti v německé krajině?
Posl. Völkl: Všude jsou dobře přijati, až to
překvapuje.
Posl. Hořica: Mobu vám jmenovati případy,
kde nedostali ani bytu, kde se nesměli odvážiti ani
do hospody. Ale nechme toho, nezačínejme s tím
při každé příležitosti. Prosím vás, abyste v tom, co
pravím nespatřovali žádného národního brotu. (Po-
chvala.) Máme přece v Čechách díky bohu ještě
čisté české kraje, do takových českých měst posílají
se nepřátelské posádky. Užívá se všeho, aby se
těchto národně rozháraných dobách obyvatelstvo
ještě více dráždilo.
prrp
Němec
Posl
Völkl
Hořica
Moba
Vídeň
Čechy
7
article
Hlasy na levici: A ve Štyr. Hradci Bosňáci
Posl. Hořica: Vždyť vám koncedují vaše
stanovisko. Velitelové jsou rozhořčeni, slyší-li dů
stojníka mluviti na ulici se svými příbuznými česky
a hned ho pošlou do nějakého odlehlého uherského
nebo baličského místa.
Ministr zeměbrany nařídil, aby čelnici tak
v čistě českých krajích před soudy vypovídali ně
mecky. Nejznámějším čistě českým místem je Čáslav.
Představte si, jak tam vypadá soudní líčení. Přivede
se k soudu pytlák. Soudce jest pouhý Čech, pytlá
jest pouhý Čech... (Veselost na levici.) Co pak
Němci nemají zlodějů?
HIas na levici: Ale dost jich mámel
Posl. Březnovský: Ale to jsou vzdělanějš
zloději, mluví německy. (Veselost.)
Posl. Hořica: Soudce jest poubý Čech a mluví
s obžalovaným česky, ale četník vypovídá německy
Soudce překládá pytlákovi do češtiny, co četník řekl
pytlák odpovídá soudci opět česky a soudce překládá
to zase četníkovi do němčiny, a sice do špatné něm
činý, tak že tomu četník mnohdy ani nerozumí: T
je systém, který zavládl všude: u pěchoty, u jízdy
u dělostřelectva, u technického oddělení, u země
brany půší i jízdní. (Veselost.)
Dostávám tisíce zpráv, které znějí tak pravdě-
nepodobně, že se o nich ani nezmíním, protože nemán
důkazů, že jsou pravdivé.
Posl
Němec
Březnovská
Hořica
Hradec
Čáslav
Čechy
8
article
Přáli bychom si jenom, aby se v armádě jednal
dle vojenského řádu, pravícího, že se má vzíti zřetel
na zvláštnosti národnostní. Jsme vděční za to, jestli
se u našich lidí u vojska pěstuje smysl pro povin
nost, ale musíme se proti tomu ohraditi, aby naš
lidé byli tam otravování. Mluví ze mně patriotický
cil a dobrý Čech, který praví« Hleďte, abyste vycho-
vali armádu k velkým, úkolům, které na ni čekají
Za nynějších poměrů budeme hlasovati proti před-
loze orekrutech, ale nikoli ze zášti proti vojsku, nýbra
protože nesouhlasíme se správou. (Hlučná pochval
u poslanců českých.)
Posl. Scheicher lituje stavu, v jakém sně-
movna vězí. Od roku 1897 obírá se všemožným
věcmi, jen ne s rozpočtem a povolováním branců
Zvláště v této věci bylo by mnoho stesků. Připo-
míná své návrhy z det 1892 nebo 1898, aby byli
vřaděni do náhradní zálohy synové rolníků a živ
nostníků, jichžtřeba rodině. Rád by, jaby dávaly se
dovolené v čas žní, přimlouvá se za 2letou brannou
službu a vyzývá vojenskou správu, aby kupovala
víc od producentů než u velkých dodavatelů a spe-
kulantů. Konečně žádá za přijetí resoluce, aby branci
jichž v rodině je nevyhnutelně třeba, byli vřaďován
do náhradní zálohy.
Posl
dobrá Čechy
9
article
Posl. Udržal: Důvody, ze kterých hlasovat
budeme proti zákonu o rekrulech, jsou tytoi
Žádná instituce druhá, třebas i všechny ostatní
jsou proti nám nepřátelské, nečelí tak příkře proti
našim národním právům, jako c. a k. armáda. Nikde
se tak neuráží svévolně naše národní cítění, jako
právě v c. a k. armádě. Podle naší zkušenosti tato
zdá se existovati spíše jen k potírání našich národ-
ních cítů a zájmů. Následkem politických konstellací
ve střední Evropě, které pokládám nepřirozenými ba
škodlivými, nalezá se naše armáda v jakési závislosti
na mocných spojencích, kteroužto závislost my
schvalovati nemůžeme. Konečně potírati musí všichni
zemědělci instituci, která pro zájmy zemědělské a
národohospodářské neosvědčuje žádného porozumění.
Posl
Udržal
Evropa
10
article
Nikdo, jenž zná poměry rakouské, nebude nám
zazlivati hlasování naše. Byla vůči nám nebo vůči
kterémukoli z jiných slovanských národů kdy konána
spravedlnost? Nikdy!
Všechny pokroky, které se jeví v oboru kul-
turním u nás, musíli jsme si vymocí proti vládám
nám zásadně nepřátelským. Nejen my Čechové
nýbrž vůbec všichní Slované rakoušií, ani Poláko
nevyjímaje. Halič zvrácenou politikou jest ochuzena.
a její lid vehnán byl do duševní skleslosti. Krvav
konflikty, kleré z toho vznikly, ještě dnes způsobujo
kormutlivé zjevy, které však hepadají na vrub zem
haličské nebo polskému národu, nýbrž politickému
systemu v tomto státě. (Hlučný souhlas u Poláků.)
Nestává zajisté nikde na světě dvou národů
kteří by dějinami byli tak úzce spojeni, jako Če-
chové a Poláci. Rečník pojednává zevrubně o histo
rických vztazích mezi Poláky a Čechy. Osud tomu
chtěl, že oba národové žijí v tomto státě a že
v duševním spolku véstí musí těžký zápas, na
jehožto výsledku závísí existence obou národů
v tomto státě. Zbraně, kterých užívá nepřítel náš.
jsou tytéž, kterých užívali jeho předchůdcové proti
našim praotcům. Za záludného hesla: »divide ei
impera«, s kterým němečtí křižáci bojovali proti
obyvalelům Litvy, za téhož hesla bojují jejich dů-
stojní potomkové.
Čecho
Slovan
Poláko
Polák
Halič
Litva
11
article
Buďme pamětlivi tohoto historického fakta a
učme se z dějin! Naproti tomu, co se o Polácích
tvrdí se strany druhé, nespatřujeme v nich žádných
pasořitníkův, žádněho národa příživníků, nýbrž
pilný, vysoce nadaný a intelligentní národ. kterému
bylo ukřivděno nepřátelí. (Hlučna pochvala u Po-
lako.
Jsme též o tom pevně přesvědčeni, že polsk
píle, přislovečná polská skromnost, Polákům vro-
zená intelligence také za nepříznlvých poměrů, ve
kterých bojujeme v Rakousku vůbec a v Haliči
zvláště (Souhlas u Poláků) odčiní bezpráví, páchaná
rakouskými vládami v dobách minulých na Halič
těžce zanedbané (Hlučný souhlas u Poláků.) a že
Poláci vyvstanou opět k utěšenému rozkvětu kultur-
nímu. Máme společné cíle, ke kterým vede také spo-
lečná cesta. Oha národové musí společně bojovati
proti německé hegemonii. Oba národové nechtějí se
spokojiti s ničím, než s úplnou rovnoprávnosti. Bu-
deme proto pracovati v této sněmovně, až nenávist
která otravuje celou atmosféru, ustoupí vzájemn
úctě a šetrnosti. Toho však možno dosíci teprve, až
bude dosaženo úplné rovnoprávnosti. O rovnocen-
nost musí především postarati se oni Němci, ktel
znají své vlastní dějiny, kteří znají nejen slavné.
nýbrž také smutné epochy svého národního života.
Polák
Němec
Rakousko
Halič
Hlučno pochvala
12
article
Ti, kdož hodni jsou vlastní svobody, nesmějí nikdy
zapominati, že mají také povinnost zajistiti svobodu
druhým. (Hlučná pochvala u Čechů a Poláků.)
O naší rovnoprávnosti, o naší rovnocennosti
naší svobodě nechce se s námi v této sněmovně
vůbec mluviti, jenom hlásají se nám ustavičně státní
nezbytnosti. Pochybuji, že tato methoda poved
k cíli a jsem pevně přesvědčen, že tato cesta poved
ke zhoubě, neboť je to cesta nespravedlnosti a hříchu.
Dopřejte nám všech práv plnou měrou, nechať tsou to
práva prostých dělníků v modré kazajce, nechať jsouto
práva vojínů ve stejnokroji. Nechať dají se slovan-
ským národům všechna práva, jež jim patří podl
zřejmých pravidel ústavy, a slovanští národové dají
také státu, co mu přísluší, nehoť slovanští národové
spatřují v zájmu státním svůj zájem vlastní a netěsí
se cynickou myšlenkou, že kdyby se říše rozpadla.
ničeho neztratí.
Nebuďtež tudíž Slované donucováni veškeré své
síly promarňovati bojem za dosažení svých posvát
ných domácíchy práv. Nebuďtež Slované donuco-
váni spatřovati ve vládách vždycky své nejúhlav-
nější nepřátele. Vzhledem k tomu, že práva Čechů
v armádě se nerespaktují, nemůžeme hlasovati pro
zákon o rekrutech. (Hlučná pochvala.)
Posl. Bianklni mluvi nejprv chorvatsky, po
tom německy. Pojednává o vojenském námořnictvu
a osadní politice rakouské a obává se, že Rakousko
přijde zase pozdě. Jedná se jen o to, dostanerli s
náležitá náhrada za oběti na penězích a krvi.
Čecho
Polák
Slovan
Posl
Rakousko
13
article
Líčí přednosti Dalmacie a její výhodnou polobu
pro osadní účely. Stěžuje si na zanedbávání Dal-
macie v hospodářském i kulturním ohledu a prohla-
šuje, že on a jeho přátelé při vší přízní k chra brému
vojsku budou hlasovat proti předloze.
K návrhu posl. Schwegla rokování uzavírá
se a prvním řečníkem zvolen posl. Iro, jenž pro-
testuje, že vláda paktovala se stranou, jež usiluje
rozbiti parlament jen proto, že tato strana převrací
jednací řád.
V takových věcech nesmí býti šachrů. Přednáši
různé národní i hospodářské stížnosti. Jednou třeba
vzpomenouti si, že nejsou jen státní, ale také lidové
zájmy. Nalehá na spravedlivější rozvržení tísnivých
státních břemen. Ať se jednou zavede všeobecná,
ale spravedlivá osobní daň příjmová.
Líčí nepříznivé poměry venkovského obyvatel
stva a žádá by byl zakázán terminový obchod, jen?
škodí zemědělství. Uvádí různá přání stran dovolené
a svolávání mužstva, stěžuje si na časté předčasné
pensionování a používání vojska za stávek. Zmiňuje
se o degradaci záložních důstojnlků pro účastenství
při politických projevech. Konečně, vyzývá vládu,
aby dbala oprávněných přání poslaneckých. (Po-
chvala mezi Všeněmci.)
Poslanec Malfatti, hlavní řečník pro předlohu.
používá rokování o první vládní předloze, aby vytk
postavení Vlachů k vládě. Opětné sliby dřívějších
nynější vlády, že vyhoví uznaným národním i kul-
turním potřebám Vlachů, nebyly splněny. Pojednává
o jejich přáních. Pro zřízení vlaské university ve
vlaském kraji nestalo se dosud pranie. V celém Pří-
moří není ještě ústavu pro vzdělání učitelstva, za to
však vláda podporuje ústavy německé a chorvatské.
Malfatti
Vlach
Dalmacie
14
article
Stěžuje si na zanedbávání hospodářských zájmů vla-
ských krajův a poznamenáva, že všecka opatření,
jež podnikly vlaské sněmy k zlepšení hospodářských
poměrů, zmařena nepochopitelným a bezdůvodným
odporem vyšších ústředních úřadů. Nejlepším důka-
zem, že vláda nemá smyslu ani chuti vyhověti opráv
něným potřebám Vlachův, je ministr presidentův list
o vlaské samosprávě. Vlaští poslanci jsou v té věci
za jedno, setrvají ve vnucené opposici, dokud vláda
nevyhoví jejich potřebám. (Pochvala mezi Vlachy.)
Posl. Spiněič (k věcné poznámce): Pan baron
Malfatti zde mluvil způsobem, ze kterého by se
mohlo souditi, že jsou Vlachové v Přímoří všude uti-
skování. O školách obecných mluvil, jakoby Vla-
chové jich neměli. Vlaský zemský výbor
zemská školní rada vydržují penězi.
věnovanými na školy obecné, soukrom
vlaské gymnasium v Pazině.
Vlachův
Vlach
Posl
Spiněič
15
article
Posl. Bennati: My je vydržujeme svými
penězil
Posl. Spinčič: V Terstu není vůb e
žádné slovinské školy
Hlasy u Vlachů: Není jí také třeba!
Posl. Špinčič: .. . ačkoli se ji domáháme již
15 let, a jakkoli 17.000—18.000 děti slovinskýcha
chorvatských nemá v. Istrii žádné školy
obecné!. (Odpor u Vlachů.)
Posl. Malfatti: Opravujte, co jsem tvrdil já
Posl. Spiněiě: Vy jste řekl, že chorvatsk
gymnasium v Pazině nemá žádné oprávněnosti k exi-
stenci a přece má I. a II. třídu se 139 žáky 1 (Slyšte
Slyšte! u Slovinců a Chorvalů.)
Posl. Bennati: Ti neumějí ani čísli
Posl. Spiněiě: Do vlašského gymnasla
v Pazině dostali se žáci, kteří neprospívali na
gymnasiu chorvatském. (Šouhlas u Slovineů
a Chorvatů. Odpor u Vlachů.)
Posl. Bennati: Čtěle zprávu inspektora
potom mluvte! Co vy mluvíte, je falešné. Do
kažte tol
Posl. Spiněič; Vy jste lhář!
Posl. Bemnati: Nebyl jsem nikdy lhářem, ale
vy jste lhář! (Velký nepokoj.)
Posl. Splnětě: Pán, který se tady ozývá nej-
častěji, řekl, že se musí dostati do Vídně
živ nebo mrtev. Při jeho volbě spá-
chány všechny možné nezákonnosti
10 protestů proti volbě té podaných je důkazem
jakým způsobem on a poslanec za západní venkov
ské obce dostali se do říšské rady. (Pochvala u Slo-
vinců a Chorvatů. Odpor u Vlachů.)
Předseda prohlašuje, že přikáže branecký záko
i Scheicherovu resoluci brannému výboru.
K návrhu poslance Berksa přikazuje se cís.
nařízení o braneckém kontingentu
brannému výboru bez prvního čtení.
Bez prvního čtení přikazují se výborům tak
jiné návrhy
Poslanci Fressl a Hrubý, již vyžádalisi
slovo, ale nejsou v zasedací síni, přišli o ně
Příští schůze bude z ejtra o 3. hodině od-
polední.
Posl
Vlach
Slovinec
Bennati
Chorvat
Berksa
Fressl
Hrubá
Terst
Istria
Vídeň
St
Spinčič
slyšet slyšet
16
article
Mezi dotazy byly Irův a spol. po neopráv-
něném vybfrání velkého skladného u hlavní celnice
v Chebu, Bröschlův a spol. po zřízení ochran-
ných bud na železnici z Lince do Budějovic a Irův
a spol. po konfiskaci »Unverfälschte deutsche Worte-
Berní výbor konal dnes dopoledne ustavujíe
schůzi.
Při volbě předsedy připadlo poslanci dru
Kaizloví 18, posl. dru. Mengrovi 13 hlasů.
Poslanec dr. Kaiz! děkoval za důvěru volbo
mu projevenou a prohlásil, že práce výboru s vše
možnou pílí bude podporovati.
Na to byl zvolen za místopředsedu 31 hlasy
posl. dr. Menger. Týž však prohlásil, že jakkoli
posl. dra. Kalzla váží, místo místopředsedy přijat
nemůže. Berní výbor vedle rozpočtového výboru ná-
leží prý k oněm výborům, kteréž interesů státu
obyvatelstva nejvíce se dotýkají. Říditi jednání z
vedení člena strany obstrukční, která jen prozalím
některé předměty z obstrukce vyloučila, jest prýv
interesu státu a obyvatelstva nemožno. On proto
není s to přijmoutí místo prvního místopředsedy.
Posl. dr Kaizl s politováním béře na vědomí
že síla v otázkách berních tak osvědčená, jako dr.
Menger, nabízenou hodnost odmítá a prohlašaje
osobní poznámce posl. dra. Mengra, že o jednán
jeho strany v novém období zasedacím
nemůže býti tvrzeno, že by prováděla
obstrukci.
Na to byl zvolen za prvního místopředsedu
posl. Chinri, za druhého místopředsedu poslanee
Povše.
K podnětu posl. Davida rytíře Abraha m
wicze pak usneseno, aby ihned zahájena byla
porada o návrhu Stelnwendrově stran
změny některých ustanovení o dani důchodovéa
poslanec dr. Steinwender zvolen zpravodajem.
Posl. Karel Max hr. Zedtwitz pojednal n
to o vládní předloze o přírážce k daní z ko-
řalky, načež předseda výboru byl zmocněn, aby
reklamoval přikázání předlohy výboru.
Irův
doktor Kaizlový
doktor
Kaiz
Menger
Posl
Kaizl
David
Abrah
Steinwender
Karel Max
Zedtwitz
Cheb
Bröschlův
Linec
Budějovice
Unverfälschte deutsche Worte
17
article
Výbor pro vodní cesty konal dnes dopole
dne před schůzí sněmovní ustavující schůzí a zvoli
jednohlasně posl. dra. Luegra za předsedu, posl
Kaltana za prvního a posl. Chlaria za dru
hého místopředsedu.
Předseda dr. Lueger děkoval za volbu a slíbil
že práce výboru bude podporovati, aby zárovet
zřízen byl junctim mezi investicemi a vodními
cestami.
Posl. Kaftan navrhl, aby upustilo se od gene
rální debaty a by zvoleni byli 3 referenti pro
skupiny průplavů a sice: dunajsko- vltavsko- labský
průplav, dunajsko-oderský průpfav a haličské prů-
plavy.
Posl. dr. Menger souhlasí s návrhem, aby
upuštěno bylo od generální debaty.
Posl. Berlks výslovuje se proti junctim, e
Na to bylo s některých stran prohlášeno, že se-
verní království a země vzhledem ku předlohám in-
vestičním, které jsou znamenitého interesu pro jih.
mají plné právo na to, by velké plavební průplavy
konečně byly provedeny.
Předseda dr. Lue ge riupřipomennl, že nemá
býti junctim rozuměno tak, by jim provedení in-
věstic mělo býti zdržováno. On pouze si přeje, aby
sever s jihém v této olázce se dohodl a by každé
části dle možnosti bylo vyhověno. Jemu jde více jen
o duševní junctim.
Veškeré návrhy byly jednohlasně schváleny
předsedovi uloženo, aby způsobil, aby všechny ná
vrhy, týkající se vodních cest, bez prvého čtení při
dělený býly výboru.
Výbor pro tiskové záležitosti zvolil ve sv
ustavující schůzi posl. hr. Dzieduszyckéh
předsedou a posl. dra. Koppa místopředsedou,
Výbor pro záležitosti pojišťovaní zvolil
ve své ostavující schůzi post. dra. Kali sr a předse-
dou, posl. Venicajz a prvnímb a posl. ryt. G nie-
os ze druhým místopředsedovu.
doktor
Lueger
Posl
Kaftan
Menger
Kopp
Kali steradián
labský průplav
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. března. (Parlamen
pracuje.) Po hlučném intermezzu, z něhož
s maloucti vyšel poslanec za pátou kuri
plzeňskou, mohl předseda sněmovny přikročiti
dnes konečně k jednacímu pořádku a zahájit
prvé čtení branecké předloby. Umožnila to
úmluva mezi všemi stranami sněmovnímia
zejmena dobrá vůle českého klubu. Tato ochota
českého klubu vzbudila ovšemyna straně ně-
mecké zvědavost, jakých ústupků se dostalo
české delegaci od. vlády a je-li pravda, co
se píše v listech německých, že ústupky maj
ráz peuze hospodářský a kulturní a nikoli také
politické, jak podezírá »Neue Freie Presses. Aby
všeliké pochybnosti na německé straně byly
uklizeny, sděluje se dnes pražským orgánům
německé levice z Vídně, proč sněmovní levice
přistoupila na změnu jednacího pořadu. V pro-
hlášení tom oznamuje se předně, že investiční
předloha neutrpi, tím, že je posunuta až za ko-
řaleční předlohu, poněvadž, se levice postará,
Praha
Vídeň
sněmovna
Parlamen
Neue Frei Presses
19
article
aby se obě předlohy projednaly současně, tak
že je lhostejno, která z nich je dříve na jedna-
cím pořadu. Mimo to nezasazují se o vyřízení
investiční předlohy jen Němci, nýbrž i Vlachové
a Jihoslované, jimž velice záleží na stavbě no-
vých projektovaných dráh. Také se vláda za-
vázala, že poskytne sněmovně dosti, času, aby
všechny předlohy mohly býti v parlamentě vy-
řízeny. Pokud pak se týče hlavní věci, totiž
ústupkň pro Čechy, slusí prý míti za
to, že se nestaly žádné ústupky národně poli-
tické, poněvadz tyto vyloucil dr. Körber ve své
sobotní řeči v panské sněmovně; ústupky na
poli finančním a hospodářském nemohou však
býti žádnou, tajností, poněvadž vláda musío
nich podati zprávu v dodatcích k rozpučtu neb
inveslicím a sněmovna bude miti pako možnost.
zkoumati jich oprávněnost. Ztěchto důvodů
levice prý přistoupila na změnu jednacího po
řadu. Jsou-li to důvody všechny, aneb nehrály-li
také zde značnou úlohu zněmě z bajky skysele
hrozny«, nechceme zkoumati.
Němec
Vlach
Jihoslovan
Körber
Čechy
20
article
Že Vlachové a Jihoslované opravdu si přeji
brzkéhorvyřízení investičních předloh,
jest ovšem pravda a rádi připouštíme, že nu
povolnost české delegace v této otázce působíly
velikou měrou prosby záslupců národa slovin
ského. Ještě v posledním čísle »Slov. Naroda«
čteme v dopise z vídeňských kruhů poslane-
ckých! »Nechceme Čechům ničeho vytýkati
neboť pokládáme za politické dogmu, že s Čechy
stojíme aneb padneme. Ale prosíme je, aby se
v čas rozpomenuli také na nás na slovanském
jihu, kde nám nelze ani žít ani umřít. B e
investicí domů se vrátiti nemu-
tsiem0 ctelj
žeme . . . «
Vídeňský parlament tedy začal prácovati.
Ale byl by na omylu, kdo by se domníval, že
tato skromničká práce jest už příznakem uzdra-
vení parlamentu. On je chorý od kořene
vyléčí ho jen radikální prostředek. Takové jest
také míuění vídeňského zpravodaje »Glosu Na
rodu«, jenž píše: »Uzdravení může přiněsti
jen změna ústavy ve směru fede-
rativním. Všechny jiné poloviční prostředky
nepovedou k ničemu, i kdyby Čechové pro
krásné oči dra. Körbra a excellenci v polském
kole zanechali na chvíli obstrukce. Užitkuby
to nepřineslo, poněvadž parlament stojí na vul
kaně, vytvořeném německou obstrukel. Výbuch
dnes utlumený, nastane zejtra s tím větší silou
bude soptiti dým a lávu a musí zničiti všechno
Čím později se to stane, tím hůře pro Ra
kousko le
Vlach
Jihoslovan
Čecho
Čechy
21
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 5. března.
Makedonie.
Bulhaři ženou se v Makedonii do dobro
družství, ze kterého nemůže vzejíti než jejich
záhuba. Nejen že si nedovedli zajistiti pomo
Ruska, jež jediné z velmoci může jim přáti
jež jediné by jim pomohlo, kdyby Bulhaři sve
zájmy přizpůsobili zájmům jeho: oni nad to
rozeštvali se se všemi národnostmi a věrami
s kterými jsou odkázáni spolu žíti.
Řekové, ode vždy slynoucí falší, dělaj
Turkům denuncianty. Turci vždycky byli dobt
popravčí, ale špatní policajti. Co se jim nedo
stává, nahražují jim Řekové. Udávají jim ne
vinné Bulhary s vinnými, nemohouce se dočkati
až je Turecko buď šmahem zrubá, zvěší, nek
uvězní, vypoví.
Ruský vyslanec byl tím donucen k novému
zakročení na Vysoké Portě. Dal si předložit
seznam osob v Makedonii zatčených a postarai
se, aby byli na svobodu propuštěni ti Bulhaři
kteří ničím nejsou kompromitováni,
Přes to jsou makedonské žaláře plny bul
harských vězňů. Uvěznění jsou vesměs váže
nými osobnostmi. Nemesis na Bulhary záhy při
kvačila. Co oni dělali Srbům, chtějíca je vra-
žděním zbaviti hlav a vůdců, to nyní Turci
Řekové dělají Bulharům.
Roznesla se pověsť, že Bulhaři a Srbov
se smíří a státy jejich společně s Černou Horeu
utvoři balkánský trojspolek. Řekové předhonil
historii a počali Turkům donášet i na Srby jako
spoluvinníky Bulharů. Avšak Turci přece nějsou
tak hloupí, jak Řekové předpokládají, a Srby
neznepokojují.
Turečtí důstojníci v Makedonii mluví o tom.
že s Bulhary bude naloženo jako před několik
léty s Armény. Vláda prý jen čeká, až bude
míti všecky důkazy proti nim.
Mnoho si berou na svědomi ti, kdo mez
makedonskými Bulhary agitují, aby »nadšeněs
sklonili šíje pod turecký nůžl
Bulhar
Řek
Turek
Srba
Armén
Praha
Makedonie
Rusko
Turecko
Turec
22
article
Poláci pod pruským jhem.
Polský poslanec Jaždzevský v německén
sněmě učinil na ministra Gosslera dotaz, jsou-l
pravdivy zprávy o tak zv. »vojenském haka-
tjsmu«, t. j. nařizují-li skutečně vojenská veli-
telství v polských městech, aby pro vojsko nie
nebylo kupováno od Poláků. Ministr Gossler
v odpovědi své přiznal, že velící generäl sku-
tečně vydal takové nařízení a kromě toho vy-
slovil před sborem důstojnickým přání, aby vo-
jáky měli k tomu, aby potřeby své kupovali jen
od kovaných Němců. Ministr tento mizern
skutek schválil a vinu jeho svalil na Poláky
Kdyby se poněmčili, nebylo by prý třeba po
dobných opatření proti nim
Polák
Jaždzevský
Němec
důstojnický přání
23
article
Uvedení Mac Kinleye v úřad.
Mae Kinley zvolen byl sice již loni v listo-
padu opětně předsedou republiky Spojených
státův, úřadu svého pro nové toto období před-
sednické hodnosti své mohl se ujati ale dl
ústavy teprve včera, 4. března. Tato inaungurace
jeho byla vykonána tentokráte slavnostněji než
kdykoliv jindy. Slavnosti s ní spojené stálý prý
neměně než 4 mill. dolh. Předsedla Mac Kinley
mluvil za lijáku s tribuny, jen nahoře stříškou
chráněné. Nával obecenstva byl obrovský. Pre-
hlídka a průvod, jindy obyčejně rázu občan-
ského, měly tentokráte ráz prevážně vojenský.
jak to také zcela odpovídá imperialistickým
choutkám Mac Kinleyovým. Dokonce i mnoho
politických klubův bylo ve fantastických unifor-
mách. Parády zúčastnilo se přes 20.000 vo-
vojákův, mílice a námořníkův.
Několik běžných obrázkův ze součásného
politického a soeiálního živola Spojených státův
ukáže nejlépe, za jaké situace, za jakých čák
a okolností May Kinley úřad nastupuje. Zde ně-
které z těchto obrázkůve úsečných, ale vý-
mluvnýcho
Povstání na Filipinách prý v poslední dob
ochabuje stále více. »To už američtí civilisa
toři«, píše jedenlist americký, opobili tolik lidí.
že není níkoho, kdo by jim ještě mohla vydatně
vzdorovati ?«
b Při presidentské inaugraci dne 4. březn
jel Mark Hanna, jenž obrovskými fondy k jeho
zvolení hlavně přispěl, v jednom kočáře s pre
sidentem Mac Kihleyem. Kdo z těchto dvou lide
byl vlastně inaugurován, na prvý pohled nebylo
možno poznati.
Mac
Mac Kinleyův
May
Hanna
Mac Kihley
spojený státův
Pre
Filipíny
Mac Kinley
24
article
Celní válka mezi Spojenými státy a Ruskem
je hotovou události. Tradicionální přátelství
mezi oběma zeměmi obětováno k vůli americké-
mu cukernímů trustu. Divného na tom není
ničeho; kdo k vůli trustům pošlapal ústavu, ten
kvůli trustům serve se s celým světem.o
Andrew Carnegie chce věnovat 12,000.000
dol. ročně k lidumilným účelům. Lupič, jenž žil
po celý rok z krádeže a loupeže — dodáv
jeden amerieký časopis — před svojí smrtí také
by lrád smířil svoji vinu tím, že obětuje část
kořisti na modleni za svoji duši. Carnegie ale
upičem nebyl a není.1 On si svoje jmění »vy-
dělal poctivě a v mezich zákona.« rate vože
voslto
ba zAttentátový švindl.
Domnělý » útočník« Laveceia, k jehož zatčen
v Italií tuze ochotní officiosové připojili ihne
pověst, že přijel do Italie zúmyslně, aby pro-
vedl attentát na krále Humberta, byl již polici
italskou — propuštěn na svobodu
Zjistilo se, že jest dalek všech attentátových
zámyslův, že běželo o pouhou zlomyslnou denu-
ciaci jeho osobních nepřátel, ba že dokonc
nevrátil se do Italie dobrovolně, nýbrž že tam
byl proti svě vůli postrkem dopraven. Opě
méně o jednu policajtskou povídačku
o »spíklencicn«.
Carnegie
spojený stát
Rusko
Italia
Humberto
25
article
Bouřlivý výstup ve francouzské
sněmovně.
Včerejší schůze francouzské sněmovy
usnesla se zbaviti následkem jich odsouzen
státním soudem k 10letému vyhnanství Pavla
Déroulěda a Mlarcela Haberta po-
slaneckých mandátů. Tento návrh legitimačníh
výboru byl pro plenem již po delší dobu při-
chystán; teprve pod dojmem posledních o-
halení Dérouledových a jeho prudkých potyček
s orleanisty pokládala ale vláda za vhodno věc
tu nechat plenum i meritorně projednati. Prů-
běh této debaty byl již telegraficky sdělen.
Zbývá alo obšírněji vylíčiti neobyčejně bouřlivý
výstup, jenž udal se během debaty té. Výjen
udál se takto: jeden z obhájeův Déroulědových,
posl. Firmin Faure útočil prudce prot
WalideckRousseauovi a užil o něm
slov: Pan Reuseau jest jen vykonavatelen
nízkých plánů senátu. On jest podoben muži
který při popravě stiskne knoflik guillotiny
(Velký hluk.)
Předseda Deschanel: Nemohu připustiti
aby byl ministerský předseda nazýván katem
Posl. Firmin Faure: Nenazval jsem
pana Waldeek Roussenua přímo katem. Řek
jsem jen, že ti, kteří návrh na zbavení mandátů
odhlasují, vykonávají úkol těch, kteří při popravě
knoflik guillotiny stísknou. (Bouřlivý odpor
v levo.)
Předseda Deschanel navrhuje sněmovně
aby Firmina Faura vyloučila dočasně ze schůz
svých.
Pavel Déroulěd
Mlarcel Habert
Déroulědový
Faur
Reuseau
Posl
Firminy
Waldeek
Firmin Faur
26
article
Sněmovna přijala návrh ten a Deschanel
vyzval Faura, aby opustil tribunu řečnickou
i zasedací síň. Faure zdráhá se a zůstává na
tribuně. Za veliké vřavy vsadil si Deschanel
klobouk na hlavu na znamení, že jest schůze
přerušena. Huissierové povolali na
rozkaz Deschanelův velitele sně
movní stráže, kterýž s 12 muži
— beze zbraně — vchází do zase
dací síně. Stráž ta obklopila tri
bunu, na níž Faure stojI. Volitel
vystoupil po schůdkách vzhůru
i klade ruku na rameno poslanci,
vyzývá jej, aby opustil tribunu
zasedací síň. Faure prohlašuje,
že ustupuje tedy násilí a volá:
»Ať žije poctivá politika«, načei
ve středu vojákův opouští s1i
Potom se v jednání sněmovním pokračovalo.
Faur
Huissierová
Deschanelův
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
My a Maďaři. Š Nestalo se prozatím
nic konkretního, co by tomu nasvědčovalo, že
zavládne mezi námi a Maďáry jiný poměr. Da-
sud ovládáni byli Maďaři, opojeni slávou, její
zdrojem jim je slátní samostatnost, jedině tou my
šlénkou, jak v télo monarchií seslabiti vliv ne-
bezpečných jim, jak se domýšloli, Slovanů.
Nalezajíce se na ostrově, jenž ze všech stra
obehnán je živlem slovanským, eíti instinktivné
nebezpečí, jež jim hrozí a proto křečovitě k tomu
pracují, aby vlastní své Slovany národně sesla-
bili a pokud možná Maďarů z nich nadělali,
ostatní Slované, zejmena ale Slované v Cislaj-
tanii, aby nemohli volně vydechnouti, nýbrž aby
hynuli pod soustavným útiskemi s jedné strany
německým, s druhé vlaským. Mezi Němcia
Maďary zavládla hned v roce 1867 ona tichá
alliance, kterou si oba národové garantovali na-
vzájem své panství. Allianci Němců s Maďary
lze následkem toho nazvati docela utilitární, je
na užitek oběma a je naprosto bez jaké-
koli přítěže oněch imponderabilií s nimiž
se setkáváme všude jinde, kde jde o shodu
dvou různých živlů. Alliance taková mizí,
kdy účel svůj vyčerpá aneb kdy jeden kom-
paciscent, změniv své přesvědčení počínáji
bagatellisovati. V takovém stadiu je dnes shoda
maďarsko-německá. Maďaři, co se dalo, z nl
vyčerpala, Němci pojednou na jinou přišli chut,
než na maďarskou. Rakousko-uherské vyrov-
nání, jež mělo býti perfektním již v roce 1897.
není vyřízeno ústavní cestou podnes a kdyby
dáno bylo na jednací pořad, dostalo by se ně-
mecké souručenství tak důkladné do sebe, že by
nikdy víc už se k nějaké společné akci nesešlo.
Maďar
Slovan
Němec
28
article
Z české strany stalo se několik pokusů přesvěd-
čiti Maďary, že není to politika ani pro ně pro-
spěšná, když všecko sázejí jen na jednu kartu,
na německou, však dosud marné byly všecky
naše kroky v tomto směru. Maďaři na ná
pohlíželi se stanoviska, jako milostník sluníci
se v plné záři moci na člověka bez protekce
a přízně, jen s onou moci, jíž se dopracova
vlastním přičiněním. Zdálo se, že svazek ně-
mecko maďarský je nerozlučitelný. Však v po-
slední době jeví se známky, jež tomu nasvěd-
čují, že také Maďaři již tak o přátelství německé
nestojí jako dříve. Símě zasazené do maďarské
zahrádky již v r. 1898 počiná pomalu prodinat
se ze země. Bude to snad ještě dlouho trvat,
než ponese ovoce a než Maďaři vzpomenou s
na radu svého Košuta, který jim allianci s námi
tak vřele doporučoval a které byl i Deák mnohen
větším přívržencem, než nynější vedoucí polit-
kové maďaršlí. Vítáme obrat ten, ovšem pro-
zatím jen jako symptom, však přejeme si, aby
nezůstal pouhou zajímavou episodou. Jestli dva
národové jsou na sebe odkázáni, jsme, to my
Maďar
Košut
29
article
Maďaři. Politická minulost naše je s maďarskou
téměř totožná. Dva menší sousedíci státy, po-
citující stále potřebu vzájemné pomoci, vznesly
konečně svrchovanost na společného panovník
a dynastii. Rozešli se teprve tehdy, kdy národ
náš nešťastnou revolucí zníčen, přestal být
činitelem v životě státním. Dnes sebrali jsme se
ale tou měrou, že jen pošetilec mohl by po-
příti politický i kulturní význam náš, jinými
slovy: dnes nabyli jsme opět způsobilosti pro
allianci. Národní odpůrci ovšem již nyní, kdy
věc je v zárodku, jeví veliký nepokoj a týž
může nám býti manometrem pro posouzení toho,
jaký význam a jaké následky by asi měla even-
tuální shoda česko maďarská. Přáli bychomsi
jí též z ohledu na naše soukmenovce na Slovači
a vůbec na národy slovanské v zemích koruny
uherské. Snad by nedůvěra maďarská potom
přestala a lepší doby nastaly národnostem uher-
ským.
— Starosta města Král. Vinohradů ob-
držel následující přípis: »Departement d' Ille
et Villaine. Maine de Rennes. Cabinet du Maire.
Maďar
Král
Ill
jít Rennes
Slovač
Main
Cabinet jít Maire
30
article
V Rennes, 9. února 1901. »Pane a velectěný
kollego ! Vyhovuje usnesení učinénému v měs-
ské radě ve schůzi dne 22. prosince m. r., po-
kládám si za čest zaslati vám otisk z protokol
jednání městské rady v příčině Vašeho daru,
exempláře to díla, pojednávajícího o duševním
hnutí Čechů v XIX, století: »Le s Tch ě q u es
a u XIX. Siěcle.« Račte přijati, pane a vele-
ctěný kollego, výraz mé nejhlubší úcty. Le Maire:
E. Pinault. A Monsicur le Maire de Královské
Vinohrady, Bohěme. K přípisu tomu přiložen
pak otisk protokolu mimořádné s ch ů z
městské rady v Rennes, v níž pan Malapert,
jmenem městské komise pro veřejné vzdělání
podával zprávu o daru města Král. Vinohradů
Ve zprávě télo předčítáno věnování zaslané sta-
rostou vinohradským, kterýž dar, nádherně vá-
zané to dílo, Ch. Hippmana, provázel několik
vřelými slovy, jimiž obracel se k sympatílm
Francie, »télo země vznešených myšlenek«, i vy
slovuje naději, že »skromný ten dar«, vznikl
spoluprácovnictvím Francouzů a Čechů přija
bude příznivě, ježto nesleduje jiného cíle, le
upevniti sympatie, spojující oba naše národy.
Čecho
E Pinault
Malapert
Král
Ch
Francouz
Rennes
Le Maire
Francie
Monsicur le Maire jít královský Vinohrady
31
article
Starosta renneský p. Pinault učinil návrh, aby
dílo »Les Thěques« bylo zařaděno do munie
pální knihovny, aby městská rada připojila sn
díky k jeho vlastním za dar obce vinohradski
a za projev citů tak šlechetných, což jedn
hlasně schváleno po zprávě renneské městskí
komise pro veřejné vzdělání, jež zní takto: Pi
nové! Pozoruhodný dar, jimž městská radi
Král. Vinohradů poctila město Rennes, zasluhuje
v každé příčině zvláštní zmínku se strany zpr-
vodaje vaší komise pro veřejné vzdělání a krásni
umění. Nehledě k obdivuhodnému vzhleduni-
dhery, jakýmž skvěje se po stránce zevní tal
nad míru zajímavá kniha, jest přítomné dlle
»Les Tchques au XIX. Siěcle«, po stránce l
terární a intelektuální nejkrásnějším dokume
tem, jimž národ slovanský do tohoto d
přispěl k historii civilisace. Každý z nás, dr
Král
Rennes
Les Thěque
Les Tchque