2
masthead
V Praze, ve středu dne 6. března 1901.
Praha
4
article
Na ramí n odpol. listy
předplácí nel
v Praze v administrani
za měse
na ftrrt leta . . . . 6. K —i
s dvojí čenéko h K
ntvrt leta . . . . 7 K 009 h
ve flllalkšch
na měsíc . . . . . . 2 K 80 h
Poštou:
za měsíe . . . . .
nalnrt lela. . . 9 K 60
s dvojí zisilkou
a měale
nrt la . . . k so
Praha
5
title
Pnašní číslo pre Prahu Je o 10 stranách.
Praha
6
article
Němci a dělný parlament.
Němci a dělný parlament.
Sotva se dá opatřiti přesvědčivější důka
o tom, že vídeňský parlament jest na smr
nemocen, než jsou výklady, jimiž provázej
německé a vládní časopisy dohodnutí o po-
řadu sněmovního jednání. Pořad ten týká
se, jak známo, tří věcí: rekrutů, podílu
financí zemských na zvýšeném výnosu daně
z lihu a investic; první náleží k tak zvaným
nezbytnostem státním, druhá tvoří bezmála
nezbytnost zemských pokladen a třetí jest
v očích veškerých hospodářských intere-
sentů jakýmsi kusem pevniny, k níž pohl
žejí toužebně finančníci, podníkatelé, průmysl,
obchod a kde jaký interessent. Jsou mimo
to ve sněmovně poslanců přemnozí zanícen
horlitelé a zastánci ústavnosti a parlament-
ního řízení, a ti viděli, že nynější sněmovna
vídeňská nedočká se ani prvního jarního
dne, nevyřídí-li v čas zákon o rekrutech, na
nějž již odvodní komise na všech stránách
čekají ..
Němec
nynější sněmovna
7
article
Vládní i ostatní německé listy vídeňské
vědí to všecko velmi dobře, rovněž jest jim
známo, že tyto tři předměty nejsou nikterak
podstatnou součástkou oněch velikých neroz-
řešených otázek, jež po léta marně čekají
na své vyřízení, a jejichž naléhavost blíží se
každým dnem, vždyť do r. 1903 musí býti
hotovy nové obchodní smlouvy s ostatními
státy; těmto musí předcházeti úspořádání
poměrů obou polovin říše, spor česko-něme-
cký nejen se neurovnal, ale nabyl dalšího
přiostření událostmi poslední doby, rozmno-
žovanými denně v samé sněmovně poslanců;
ale přece nedostává se zmíněné žurnalistice
ani nyní ještě, byť jenom na okamžik, po-
třebné upřímnosti, aby svému čtenář-
stvu pověděla aspoň tolik pravdý, že dohoda
v příčině zmíněného jednačiho pořadu právě
tak neznamená konečné uzdravení vídeň-
ského parlamentu, jako neznamená chvilkové
vzplanutí dohasínající svíčky — nový zdroj
světla
událost poslední doba
8
article
»Fremdenblatte na př. tváří se, jakoby
národní poslanci čeští toužili po nějakém
zvláštním uznání, že přispěním jejich octnou
se na pořadu jednání aspoň zmíněné tři před-
lohy a proto starostlivě vykládá, že »zbyli
se takto Čechové osudné zodpovědnosti, jiz
by byli na se uvalili, kdýby se byli postavili
proti přání veškerých ostatních národůe,
»Neve Fr. Presse« pak hlubokomyslně pátra
po nějakém tajném odstavci úmluvy s Čechy.
jakoby nestál nejlepší pomocník Němců v čele
ministerstva a mužové němečtí neměli před-
sednictví sněmovny poslanců ve svých rukou
Jest ovšem jasná a blízká příčina, pro
vídeňské časopisy takto si počínají. Minulé
soboty, při rokování o adrese ve sněmovně
panské, mrazivý dech smrti dotkl se nejen
nynějšího ministerstva, nejen nynější sně-
movny poslanecké, ale i základu posavadní
ústavy vůbec a vídeňské listy namáhají se
všemi svými silami, aby toto rozpoznání
sněmovny panské aspoň na okamžik zastřely
a pozornost veřejnosti jinam obrátily.
Čecho
Němec
Neve Francie
Čechy
9
article
Co se dosud vídeňskému časopisectvu
nikdy nestalo, to provedla panská sněmovna
demonstrujíc svým sjednocením i proti živ-
lům, jež stojí za tímto novinářstvem, ba
proti vlastní politice jeho rádců ze řad poli-
tiků německo-liberálních. Sněmovna panská
tmto činem především — snaží se za-
chrániti sebe samu a proto pro-
hlašuje již nyní orgán skupiny
německo-liberálního velkostatku
žs sněmovna panská je povolána,
aby »převzala vedení osudů říše
v okamžicích nejrozhodnějších.«
Či zní to jinak, než rozpoznání smrtelné
nemoci poslanecké sněmovny, prohlašuje-li
kníže Auersperg za levici pérů: Máme spo-
lečné obavy, pomyslíme-li, že za nynějších
zmatků nemáme moci ani k vyjednávání
s Uhrami, ani společně s nimi k uzavření
obchodních smluv s cizinou. Parlament otázku
jazykovou nerozřeší a dokud otáz ka
jazyková nebude odstraněna
rozřešena, není pomyšlení na
dělný parlament. .. Nelze vyloučiti
národní otázku z parlamentu národně ne-
stejného; a právě v tom ohledu Rakousko
více než jiný stát je odkázáno na svou
dynastii a vláda mocnou rukou musí pečo-
vali, aby nepoklesla myšlenka státní. Musí
se státi také taková opatření, jež parlament
nemůže učiniti . . . Jiný člen tétéž skupiny
šlechtic Plener, pak neméně důrazně vy
značil, kde spočívá a kdy počne nejbližší
největší nesnáz: Rok 1902 bude rokem
kritickým, neboť v onom roce musís
rozhodnouti o celním společenství, protože
žádný stát nebude chtíti uzavříti obchodní
smlouvy pouze na čtyři léta.
Auersperg
Plener
Uhry
Rakousko
10
article
Tak členově levice sněmovny panské
označili i příčiny příchodu absolutismu i dobu
příští jeho.
Jak o příštím absolutismu promluvi
kníže Jiří Lobkovic, jsme již tuto vyložili
neméně význačným bylo ostré ohražení kn.
Čartoryského proti jakékoliv formě absolu-
tismu.
Předseda ministerstva Körber stáltu
sám a sám, a na připuštěnou mírnou formu
absolutistickou, jak vyznívala z úst většiny
řečníků panské sněmovny, pronesl i tato
slova: Buď získávají se strany úslupky ve
sporném oboru, nebo se sáhne k moci.
Obávám se, dojdeli jednou na moc, že sáhne
hlouběji, mnohem hlouběji
Toto zajisté velmi zajímavé rokován
zasluhovalo mnohem spíše veškeré pozornosti
Lobkovic
Körber
11
article
časopisectva německého, kdyby opravdu mu
záleželo na tom, aby parlament se uzdravil
a stal se dělným. Časopisectvo ono však ví.
že mnohem účinlivější attrakcí pro Vídeňáky
než rozjímání o zřízení konstitučním jest ha
dání, jaká jest česká výsluha za rekruty.
zvýšení daně z lihu a investice. Pokračuje
tedy vesele v posavadní taktice protičeské,
ba německý apetýt roste s jídlem ještě
více než kterýkoliv apetýt jiný: a když se
povedlo se zrušením jazykových nařízení, za-
tlačením českých interpellací, boykottem
Čechů při sčítání lidu, týmž dechem, kterým
zde líčí úspěchy, jichž prý dosáhli Čechově,
dává oznámiti »Köln. Žtgem.«, že musí se
přikročiti v Rakousku i k o hražení
državy školní proti Čechům, coz
jest spolu odvetou za odhalení zemského
bejtmana vorarlberského Rhomberga, roz-
hodného klerikála, jakéž učinil v panské
sněmovně o pěstování velkoněmecké agitace
v německých středních školách. Čechové
mají prý nadbýtek ústavů, jež zaplavují po-
vážlivými živly střední vrstvy úřadnické.
Takové jsou tedy starosti Němců v oka
mžiku — kdy před skomírajícím parlamen-
temobjevují se již dosti jasné obrysy blíží
nebral orn
cího se absolutismu.
Pokud proti nám Čechům stojí takos
odpůrcové, jako jsou takovíto Němci, doté
doby nijaký pořad jednací není s to prodlou
žiti život sněmovny poslanců !
Vídeňák
Čecho
Čechův
Köln
Němec
Rakousko
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze šestnáctá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.)
Z Vídně, 5, března.
Vypravovali jsme již v čísle sobotním, čeho
se odvážila kancelář poslanecké sněmovny prot
dotazu poslance slovinského. Chtěla mu ji vrci
do tajné schůze k asentýrce, je-li schopna býti
čtenu ve schůzi veřejné. Jedině proto, že tam
byla zmínka o činnosti p. bar. Spensa vůči
Slovincům trochu kriticky zbarvená. To je tajná
censura, proti které je pověstná Kempenova ještě
liberální. K tomu vykonávaná podřízenými or-
gány kanceláře. Také za dřivějších předsedů
četly se interpellace, které zdály se povážlivými
Ale presidiem, resp. prvním místopředsedou
Nikým jiným. Jelikož prostě nikdo jiný nemá
itoeznvsdj tnol
k tomu práva.
V censurní té zvůli chtěl dnes učiniti p n
hr. Vetter další krok. Ale zůstalo při zámyslu
Provedení jeho zmařili vážným zakročením po-
slanci čeští. Pan předseda totiž zdráhal se ode-
vzdati zapisovatelům k přečtění neprodlenému
dotaz posl. dra. Plačka v příčině j meno-
vánt presidialisty vrchního soudu
království českého. Napřed měl nad ní
vykonati censuru p. vládní rada Bauer, ře-
ditel sněmovní officiny. Toho tedy povyšuje pan
hr. Vetter na kontrolora. Jakým právem ? Je
p. Bauer členem presidia? Jakým právem
osobuje si tento předseda odklá-
dati řádně podepsané, bezvadné
interpellace? Máme v tom viděti bez-
hlavost či troufalost ? Tak či onak, trpěti se
takový stav nemůže a nebude.
Slovinec
Kempenův
Vetter
Plaček
Bauer
Vídeň
poslanecký sněmovna
13
article
Posl. Brzorád to také hr. Vettro
ohlásil. Ten omlouval je, pravě, že on tak úřad-
nikům poručil. Nikolik o to jde, nýbrž o to,
má-li právo tak poručiti. Nemá. Nie
neplati všechny námitky a omluvy; jednání t
kové jest neomluvitelným.
Dotaz dra. Plačka musil býti přečten
sice nikoli bez odporu německých radikálů.
Šarvátka s hr. Vettrem byla jen předehrou
k šarvátce mnohem prudči, jejíž počin, průběh
a povaha bylo — násilí.
Mistopředseda Prade volal posl. Zá
zvorku, když tento byl mluvil tři čtvrti ho-
diny o protokolu, k věci. Ten napomenul ml
stopředsedu, a za to se mu odňalo slovo. Sotva
se to stalo, posl. Fressl běžel k presidiu
vytrhl Pradovi listinu, ze které četl.
To bylo dílem okamžiku. V nejbližším
okamžiku již zástupce páté kurie plzeňské by
obklíčen. V rychlosti, s jakou se to dělo, ne-
bylo lze ani rozeznati, kdo byli všichni, již
hnali se na jednoho. Bylo jich 12 nebo 15.
V první řadě pozorovali jsme štyrského nacio-
nála Mallika, nepatrného mužička, který jest
ve všedním životě holičem, a který popad
Fressla ze zadů za krk, a poslance všeně
mecké, Albrechta, dra. Tschaua
Bergra, kteří do něho bušíli.
Posl
Brzorád
Plaček
Albrecht
Tschau Bergr
14
article
Nemůžeme pokládati za hrdinství, skočí-l
jednotlivec na předsedu nic netušícího, avšak
ještě menším hrdinstvím jest, postaví-li se třice
proti jednotlivci, nejmenším však hrdinstvím
jest, že nestačilo jim jej zatlačiti, nýbrž ješt
mu natlouci. To není »deutsche Mannes-
muth«. »Deutsche Hiebe« dávaly s
v době čestnější. Posl. Fressl krvácel n
čele a měl kapky krve také na límci. Poslanee
Berger zakrvácené kotníky zalepoval si angli
ckou náplast.
Posl. Gl5ckner, který jest všudybylem
kdekoli se stropí nějaký skandál, volal na česk
poslance: »Údy vám přelámeme, budete-li há
jiti toho všiváka. Jestliže to ještě jednou
udělá, povede se mu ještě hůře.«
Ruské přisloví praví: »Jeden ve vojně ne
bojuje.« Posl. Fressl vydal se však na svoji
výpravu sám. Když roku 1897 posl. Berner
podniki útok na předsedu Abrahamowicze, krylo
jej 13 soudruhů, a co ještě si odnesl ran. Sam
nejbližší přátelé posl. Fressla musili doznati.
že to, co dnes vyvedl, jest hloupost a šílenství
a že dopustí-li se někdo násili, nemá se mu
opláceti mincí stejnou. Právě ten, kdo stavís
proti násili presídia, musí sám vyvarovatis
násilí, má-li násilí čeliti.
Posl
Fressl
Poslanee Berger
Gl
Berner
Sam blízký
Fresslo
Deutsche Hiebe
15
article
Neprávem činí se českým poslancům výtky
že se nepostavili na obranu posl. Fressla.
Předně byli všichni připraveni, že poslanec
Zázvorka bude, jak ohlásil, mluviti hodně
dlouho, a nebylo skoro nikoh
zasedací sini. První, kdo přiše
Fresslovi na pomoc, byl posl. Kön ig-
Samojediný postavil se naproti Všeněmcům, vy-
vzdoroval jejich návalu a kryl posl. Fressl
svým tělem. Potom teprve přispěchal poslane
Rataj.
Za druhé nemají poslancové čeští povinnost
býti osobní stráží poslance Fressla při všech
jeho dnešních podnicích a to tím méně, po
něvadž tento poslanec, který se dostalo do posla
necké sněmovny přlspěním národní strany svo
bodomyslně, jal se ji odměňovati se nejprud-
čími útoky na ni. Cešti poslanci neodsoudilia
neztrestali také důkladně čin Bernerův, aby
stejný čin Fresslův schvalovali.
Zázvorka
Rataj
Bernerův
necký sněmovna
16
article
Bylo dosud chloubou české delegace,že
nedopustila se nikdy skutků, jimiž proslavila se
smutně německá obstrukce, a česká delegace
nedopustí v zájmu své důstojnósti a vážnosti,
aby kdokoli, nejměně pak kdo stojí mimo ni
tuto její pověst kazil a kalil. Kdo tak činí, čin
tak nikoli na její vrub, ale na svůj. Musí pak
odněsti následky, zvláště byl-li jako poslane
Fressl členy českého klubu vyzýván, prošen.
varován i zapřísahán, aby nechal výstupů, jako
lepení plakátů ve sněmu a podobných výkonů.
Hraběti Vettrov i nemůžeme smlčeti, ž
bylo jeho povinností zakřiknouti též ony Němce,
kteří v odvetě proti Fresslovi překročili dovolené
meze.
První čtení zákoná o rekrutech odbylos
hladce a dosti rychle. Poslanci Udržal
Hořica vyložili způsobem nepokrytým poměr
českého národa k armádní správě a dali vůbec
smýšlení lidu našeho o vládě správný projev. Řeč
jejich nepostrádaly akcentů a motivů politických
Poslanec Udržal velmi vřelým tonem
tlumočil city českého národa k národu pol
skému. Odezva z polských lavic byla srdečná
Řečem obou dostalo se všeobecné pozornosti
Čechy a Slovany hojného souhlasu a pochvaly
Zejtra jest první čtení zákona o dani lihové
Vettrov
Němec
Udržal Hořica
Udržal
Čechy
17
article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi ve 12.20
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi ve 12.20
hod. odpoledne
Posl. dr. Plaček a soudr. podávají dotaz na
ministerského předsedu ohledně veřejným tiskem
prozrazené přípovědi, že presidialistou u vrchníh
soudu v království českém bude jmenován Němec.
tudíž vyloučeni zůstanou úřadníci, byť i způsobilí
národnosti české.
(Mlasy: SlyšteT Slyšte1 Poslanec Klofá
Skandál! Poslanec dr. Tschan: Jen Čechové jsou
u vrchn ho soudu! Celá vnitřní řeč je tam česká
Posl. Klofáč: Cože? U vrchního soudu v Praze
Posl. Tsehan: Ano! Poslanec Klofáč: Tose
tuze mýlíte l)
»Neue Freie Presse« vypravuje pod nadpisem
»Příhody z poslanecké sněmovny« v
ze dne 2. března, že, když dřevní presidialista vrch
ního zemského soudu českého zemský rada Pantůček
svého místa sproštěn byl, to od Němců tím radost-
něji uvítáno, anoť současně slíbeno bylo, že ná
stupcem Pantůčkovým stane se Němee
(Hlasy: Slyšte ! Slyšte ! Posl. Pacher : Jak
sliby dostali ještě ?)
Toto jmenování že ale dosud provedeno nebylo
a úkol presidialisty že zastává německý soudce nyní
pouze prozatímně, a proto jmenovaný denník to shle
dává prapodivným, že slib Němcům před více měsíc
daný dosud splněn nebyl.
Netřeba zajisté výslovného poukazu k tomu, že
jmenované přislíbení, jež prý vůči Němcům se stalo
s druhé strany obsahuje závazek, že tentokráte češtl
byť sebe způsobilejší úřadníci z dotčeného místa vy
loučeni býti mají, pročež také obsah toho slib
v sobě zavírá křiklavé porušení ústavních práv, na
značených v základních zákonech o všeobecných
právech občanů, a sice v § 19. (Všechny národnost-
ve státě jsou stejně oprávněny.), v § 2. (Před zá-
konem jsou všichni státní občané rovni. Posl. dr.
Vetter
Posl
doktor
Plaček
Němec
Tschan
Čecho
Klofáč
Tos
Příhoda
Pantůček
Pantůčkův
Němee
Pacher
Praha Posl
Netřeba
poslanecký sněmovna
Neue Frei Presse
18
article
Tschan: Ovšem, ale je-li to Čech, potom se práva
státních občanů neruší! Posl. Pacher: Váš pokřik
není než myslivecká latina lidí, kteří se honí po mí-
stech !), obzvláště ale v § 3. (Veřejní úřadové jsou
všem státním občanům stejně přístupnými.); při tom
se nehledí ani k tomu, že by v tom obsaženo bylo
úplné sproštění se předůležité v mnohojazyčném
stálě zásady, že při obsazování úřadů a přikazování
referátů rozhodovati má způsobilost, snad i služební
léta, nikterak ale národnost kandidáta
(Hlasy v levo: To chceme také my! Pos
Sokol« Nuže tedy! Pak souhlasite s námi! Posl
dr. Tschan: To je hezké, tihle páni jako zástup
cové státních základních zákonů!
Divíme-li se odvážlivosti, že si někdo vůbe
troufal uzavřiti smlouvu, směřující přímo k porušen
ústavních práv, tak zrovna trne člověk nad neomale
ností, s kterou denník Němců, jedné z dotčených
stran, nejen uzavření takové smiouvy doznává, nýbrž
před celou veřejností její splnění vyžaduje.
Přimým ustrnutím jest ale jat každý, uváží-li, že
»Wiener Abendpost«, zjevný orgán vládní, dne
2. března 1901 — ač ve své hlidce časopisů se k na-
značenému číslu »Neue Freie Presse« táhne, ano
i z jejího článku sdělení činí — s hora naznačené
tvrzení nechává úplně nepovšimnutým a nikterak
nespěchá, aby je popřel a přece je zřejmo, že jen
tehda lze psáti o slibu s obsahem shora naznačeným
býlli dán buď vládou vůbec, anebo dotčeným odbor
ným ministrem aneb alespoň od vládního orgánu
kterému přísluší povolávati úřadníky na místo
o něž jde.
Čo
Posl
Sokol
doktor
Tschan
Němec
Přimý
Wiener
Neue Frei Presse
19
article
Proto dovolujeme sobě a co nejzdvoříleji vzná
šíme dotaz
Je-li Jeho! Excellence ochotnou, sděliti se slavnou
sněmovnou
1. Bylli slib, o němž se tvrdí, že se stal, učině
vysokou vládou jakožto celkem, tudíž na základ
usnesení ministerské rady nebo panem c. k. mini
sterským předsedou, vys. vládu zastupujícím a vůč
kterým určitým osobám
2. Je-li Jeho Excellence proniknuta přesvědčením
že takový slib porušuje §S 19., 2., obzvláště pak
státních základních zákonův o všeobecných právec
statních občanů, jakož i že se příčí vládnímu pro
gramu, obsaženému v nejvyšší trůnní řeči ze dn
4. února 1901, vedle něhož správa má býti provozo
vána úplně samostatně a nezávisle od veškerýcl
politických vlivů, hledíc jedině k prospěchům státu
a obyvatelstva
3. Vyjde-li na jevo, že vylíčený slib učiněn by
dotčeným odborným ministrem, je-li tu Jeho Excel
lence, pan c. k. ministr-president odhodlán dáti mu
znáti, jak takový slib byl nemistným, hledíe k vý
vodům odstavce 2. tohoto dotazu a jak žádoúcno
jest, aby z toho odvodil náležité důstednosti?
4. Chce-li pan c. k. ministerský předseda, kdy
dotčený slib byl dán orgánem vládním, c. k. mini
steriu spravedlnosti podřízeným, dbáti o to, aby při
měřené řízení se strany c. k. ministeria spravedlnost
zavedeno bylo?
Za zahajovacích formalit vznik! mezi českým
poslanci velký nepokoj. (Poslánec Hořica, stoje ne
předsednické estrádě, udeřil rukou na stůl a zvolal
»To je neslýcháno! To všecko přechází !«)
Mnoho českých poslanců pospichají ke předsed
nické estrádě.
Posl. ryt. Plaček protestuje prudce proti po
rušování jednacího řádu.
Posl
Plaček
Poslánec Hořica
20
article
Zatím strhla se prudká hádka mezi posl. drem
Brzorádem s Berksem, jenž chtěl prostřed
kovati. (Ustavičný nepokoj, za něhož předseda čet
formálie.)
Příčinou rozčilení bylo, že předseda odevzd
dotaz posl. dra. Plačka sněmovnímu úřadnikoví ku
censuře. Na český protest odvolal své opatření.
Ministr financí podal předlohu, jíž upravují s
konsulátní poplatky
Předseda oznámil, jak ústavilo se několik výbor
při dnešní schůzi.
Posl. Holanský a sp. podali pilný návrh n
výpomoc v nouzi, jenž byl přikázán příslušnému
výboru.
Návrhy podali poslanci Hovorka a sp. n
státní pomoc některým obcím v Čechách. — Chiar
a sp. na stavbu místní dráhy ze St. Města do Hama
šovic a železnice ze Sobotína do Římařova.
Po přečtení došlých spisů, jež trvalo 3
minut, posl. Šusteršič navrhl, aby vládní před-
loha o zřízení odborných společenste
zemědělských byla přikázána bez 1. člení
zemědělskému výboru, čemuž vyhověno.
Posl. Biankini, jenž dostal slovo k dotazu
pojednával nejprve chorvatsky, potom německy o pro-
jektovaných železnicích bosenských s dal
matského stanoviska a naléhal na odpověď k pří
slušnému dotazu.
Posl. Götz navrhl, aby vládní předloha o spo
lečných sirotěfeh pokladnách byla při
kázána právnímu výboru bez 1. čtení, čemuž vy
hověno.
Posl. dr. Brzorád (k dotazu na předsedu)
Musím napřed promluviti o tom, co se událo na po
čátku schůze. Je to neplecha, která se právě z
hostila za nynějšího předsedy.
Hlasy u Cechů: Je to skandá! ! To je nehospo
dářství úřadnické
Posl. dr. Brzorád (pokračuje): Co se stalo na
počátku schůze, je neslýchané! Před s e do
dal důtku úřadníkl
Bouřlivé hlasy: Slyšte ! Slyšte!
Brzorád
Berks
Plaček
Posl
Hovorka
Římařův
Biankini
Götz
doktor
Čechy
St . město
Hama
Sobotín
21
article
Posl. dr. Brzorád: Co pak je úřadníkovi po
tom, co my, poslanci, interpellujeme? Potom před-
seda odevzdal druhému úřadníkovi do-
taz Plačkův k censuře.
Bouřlivě hlasy: Slyšte! Slyštel
Posl. dr. Brzurád: Jak pak se moho
opovážiti úřadníci k takovému poli-
cejnímu dozoru nad poslanci? (Bouřliví
pochvala u Čechů.) Nestrpíme, by interpellace byly
censurovány úřadníky! (Hlučný souhlas v pravo.
Nepotřebujeme předsedu, který je pou
hou loutkou v rukách úřadníků. Myslí-
předseda, že sám je neschopným, aby rozeznal
zdali nějaká interpellace má býti čtena čili nic, pal
ať si nahoru na to vysoké křeslo ne
sedá. (Ukazuje na křeslo předsednické. Hlučný sou
hlas u Čechů.)
Odpověd, ktérou nám dal včera o neněmeckých
dotazech, memůže nikoho uspokojiti. (Sou
hlas.)
Předseda šel ještě dále, nežli ve svěm rozhod
nutí prvním. Prohlásil, že kancelář musí rozumět
všemu, co se ve sněmovně jedná. Minil, že váe
musi býti německé. (Bouřlivý odpor u Čechů.
Odkud p. předseda ví, že každý člen kanceláře je
znalým němčiny? (Souhlas u Čechů.)
Což pak je nějaké nařízení zákonné, že každý
člen kanceláře musí býti znalým němčiny? Před-
seda nemá práva poroučeti, by se po-
volávali do bureau jen poslanci, ktler
jsou mocni jazyka německého! (Souhla
u Čechů-)
Předseda kromě toho uklidil zvyklost, jaká to
byla nejen za dra. Fuchsa, nýbrž i za Abraha-
mowicze a dra. Kathreina i bar. Chlume-
ckého: tu totiž, že české citáty v inter-
pellacích se protokolovaly. (Souhlas
Cechů.)
Posl
doktor
Brzorád
Plačkův
Slyštel Posl
Brzurád
Čecho
Fuchsa
Abrah
Chlum
22
article
To je opět nové násilí, předsedo
spáchané! (Souhlas u Čechů.)
Předseda prohlásil, že jeho první rozhodnu
stalo se bez nátlaku vnějšího. Z jeho včerejšího pro
hlášení je však vidno, že toto tvrzeni je ne
pravdou. (Souhlas u Čechů.) Naopak je patrn
že president ve svých rozhodnutích j
malomocným nástrojem jiných (Souhla
u poslanců českých) a že v této důležité věci nemí
samostatného soudu. Vliv, který se naň vy-
konává, má patrně účel ten, aby naše národní citli
vost a naše národní city byly uráženy, a my
abychom zde úmyslně byli drážděni
(Hlučný souhlas u Čechů.) Z rozkazu a jmenem ce-
lého klubu poslanců českých prohlašuji, že tako-
véto jednání nestrpíme, a že z něho bu-
deme odvozovati důsledky při ka žde
příležitosti. (Hlučný souhlas a potlesk u Čechů.
Táží se p. předsedy, kdo mu suggeroval jeho po
slední rozhodnutí, nebo lépe: kdo mu je dik to
val? (Potlesk a pochvala v pravo.)
Předseda: Musím nejdříve odmitnouti eo
nejrozhodněji útoky na úřadníky, které učinil pan
interpellant. (Bouříivý odpor u Čechů.) Úřadníci je
dnali výhradně podle mého rozkazu a konají svou
povinnost.
Co se týká dotazu sama, mohu ujistiti p. dra
Brzoráda, že mně nikdo nesvggeroval rozhodnut
mé (Posměch a odpor u Čechů), nýbrž že je činim
svobodně a podle vlastního svého přesvědčení.
Předseda hr. Vetter zastával se úřadníků, pro
hlásiv, že konali svou povinnost k jeho rozkazu,
odpovídaje na dotaz, pravil, že ono rozhodnutí ne-
bylo mu nikým vnuknuto, učinil projev dle svéh
přesvědčení
Posl. Zázvorka k dotazu na předsedu mluv
česky od 1 hod. do 1 hod. 50 min. V tu chvíli pře
jímá předsednictví místopředseďa Prade.
Čecho
Brzorád
Vetter
Posl
Zázvorka
23
article
IIlasy Všeněmců (ukazujících na poslanc
Zázvorku): Co pak ten tam mluví? Rozumi
mu, pane Prade? Volejte ho k pořádku! (Nepokoj.
Posl. Zázvorka pokračuje.
Místopředseda Prade: Dovoluji si pana po
slance upozorniti, že není dovoleno k protokolu neb
k dotazu na presidenta pronášeti celou řeč. (Souhla
v levo.)
Posl. Zázvorka: Já zase napomínám pana
místopředsedu, aby mne v mě řeči nerušil, mluvím-
věcně o nějaké interpellaci.
Místopředseda P'rade: Nemáte žádného práva
mne napomínati, naopak já mám právo napomenout
vás. Protože však mi odpovídáte takovým xpůsobem
odnímám vám slovo. (Odpor u českých so
ciálů a agrárníků, pokud jsou v zasedaci síni při
tomni.)
Mistopředseda Prade: Přejdeme nyní k den
nímu pořádku. Prvním předmětem je první čten
vládní předlohy o odvodu brancůl. K
slovu jsou přihlášeni páni poslanci pro . .
V tom okamžiku následovala vzrušu
jící scéna. Poslanec Fressl seběhl rychles
svého místa do středu zasedací síně, potom běže
kol křesla ministra Rezka nahoru ke křeslu před-
sednickému a vyskočiv nahoru — poněvadžje
malé postavy a nedosáhl by nahoru — vytrh
předsedajícímu Pradovi z rukou zá
pisník, ze kterého právě měl čísti jména fečníko
V drobném prodejit
ranní číslo o zobě . . . za 8h
. . na 2h
odpoledni
Ve fillalkách na venkově
ranní číslo. . . . .
. . . . . . . 3h
od polední
Inserát
plati se hotově pepřee.
Přečplacení a ioserty plijíná sdminl-
strace v Marianské ulici č.3
Tam nacházejí sestéž redalre
tiskárna a expedice „Náro dnich Lista“
Rukopisy se nevraceji
IIlas všeněmec
Zázvorka
Prade
Posl
Fressl
Prad
24
article
přihlášených ke slovu pro debatu o zákoně o odvodu
branců. Nikdo netušil, co posl. Fressl
u presidia chce. Myslilo se, že se jde hlásiti
ke slovu. Když však bylo pozorováno, co se
stalo, tu poslanci všeněmečtí a německo-
nacionální hnalí se ku předsedníctvu.
Posl. Mallik popadl poslance Fressla
ze zadu pravou rukou a jal se jej
škrtiti.
Přiběhli Schönererovci, zvláště posl. A1bre che
s Berger a jali se bušiti do posl. Fressla,
který odnesl mnoho ran. Ze všech
stran sbíhají se poslanci.
Místopředseda Prade zvoní.
Sohromnou rychlostí valí se vše
do středu. Je viděti, jak konečně je poslanee
Fressl tlačen tak, že ho s gallerie není ani
viděti. Vyšlo však potom na jevo, že k zemi sražen
nebyl. Věci udály se tak rychle, že nemohl
ani nejbližší přátelé Fressloví, ani po-
slanci české skupiny agrární přijíti mu v prv ne
chvíli na pomo c. Byl uzavřen německýmí radi-
kály a nacionály úplně.
Teprvé později přichvátali posl. Rataj, Ku b
August Sehna! a také jiní. Němečtí radíkálově
Fressla pak pustili. Post. Rataj nav zájem
zasadil kaněukem ránu některému ně-
meckému radikálovi, kterému, sám neví, Jí-
ného zase odrazil rukou.
Němečtí radikálové potom vystrčili po st.
Fressla z estrády, na které se nalezá presidium
a která je obklíčena nízkým zábradlím. Z kuloár
přispěchali poslanci všech str an.
Místopředseda Prade schůzi na rychl
přerušil. Přiběhl hr. Veťter, kterému bylo vy-
pravováno, co se stalo. Ve sněmovně je veliký hluk.
Na posl. Fressla zdvihají se ruce. Volá
se naň: Ať protestuje, ale ať neprovozuje násilí,
Posl. Kubr. Rataj, Sehnal Aug. a soudruzi
stojí proti německým radikál ů m.
Všechny hlasy splývají v jediný lomoz. Konečně
také ten se utišil. Trval celých 10 minut.
Posl
Fresslo
Berger
Fresslový
Rataj
Sehn
Veťter
Kubr
Sehnal Aug
25
article
Potom vstoupil na křeslo předsednické hrabě
Vetter a zazvoniv, prohlásil schůzi opět za za-
hájenu
Předseda: Musím poslanci Fresslov i za
jeho chování vůči místopředsedovi dáti důtku.
Poslanec Fressl (ukazuje na Všeněmce): Tém
dejte důtku! (Trvalý hluk.)
Předseda čte pak řečníky, zapsané k prvnímu
čtení zákona o rekrutech za velikého trvalého
hluku a nepokoje v celé sněmovně.
Poslanec Sehnal August volá: Zázvorka
má slovo ! Nedovolíme nikomu mluviti
Poslanec Fressl pokřikuje na české poslance.
Předseda: Uděluji slovo prvnímu řečníku
proti předloze zapsanému, posl. Hořicovi.
Poslahci Avgust Sehnal a Fressl obracejí
se pak proti českým poslancům, činíce jim prudké
výčitky.
Poslanci čeští odpovídají: Co poslanec Fressl
podnikl o své újmě, za to nejsme zodpovědní
Posl. Heimrich, Václ. Sehnal a Udrž al
odkazují posl. Fressla na jeho místo
Poslanec Fressl: Vy jste mne pěkně chránili
Poslanec Špindler: Chrániti vás máme ? ŘRek
jste nám něco ? Stydět se za vás musímel
Poslaneč Sehnal August dotírá prudce na
české poslance, kterým spíla, zvláště dru. Strán-
skému.
Poslanec dr. Stránský (k Aug. Sehnalovi)
Vy jste dnes poškodil počestné, žádnými násilnostmí
neposkvrněné jmeno českého národa. (Celá pravice
tleská po těchto slovech.
Poslanec August Sehnal začal pak opět urá-
žlivě mluviti o ceské dolegaci.
Poslanec dr. Stránský vytáhl z náprsní kapsy
prohlášení výkonného výboru národně-sociáln
strany moravské, podle kterého bylo povinností po-
slance Sebnala Augusta vstoupiti do klubu po
slanců českých.
Posl. Aug. Sehnal (ke dru. Stránskému): D
výkonného výboru národní strany sociální mně nie
není. Ten ať mne políbí . . . . . (Rka to, vytrhl dru.
Vetter
Fressl
Sehnal
August
Zázvorka
Hořica
Avgust Sehnal
Heimrich
Václ
Špindler
doktor
Stránský
Aug
Posl
Rek
Stránský
národní strana
Tý dát důtka
D výkonný
26
article
Stránskému číslo »Dělnických Rozhledů«, ve
kterém se prohlášení to nalezá, z rukou a praštil jím
o zem.)
Všichni poslanci čeští zabrnovali jej pro to vý-
čitkami a vyčetli mu neslušné jeho chování. Hluk v
sněmovně trvá ještě několik minut.
Posl. Heimrich (k Aug. Sehnalovi): Vy jste
podvodník, který byl zvolen na náš program a z
naše peníze.
Posl. Václav Sehnal (k Aug. Sehnalovi a Fress-
lovi): Jděte na svá místa! S vámi nemáme nic spo-
lečného! (K Fresslovi): Vy tu děláte jen proto
takové scény, by se o vás zejtra psalo v novinách.
Jděte na své místo a nedělejte českému národu
ostudul
Po dlouhé chvíli teprve mohl ujati se slova
posl. Hořica: Včera hlasovali jsme pro sesta-
vení jednacího pořádku bez výhrady, ale nepřipustíme
aby na nás a náš národ svalovaly se lakové sprostoty.
(Hlučná pochvala a potlesk.) Pochopíle, že po tom,
co se právě stalo, nemohu míti snad chladnou krev.
Prosím vás za frochu shovívavosti. Nejsem zvyklým
rváti se v pulyce. (Pochvala.)
Loni konala se zde debata o témže předmětě.
S naší strany byly proti správě vojenské proneseny
nejprudší výtky. Stáli jsme zcela neochvějně n
půdě svého českého patriotismu, ale užili jsme slo
takových, abychom citům svým vůči vládě dali výraz
způsobem takovým, jak to lze provésti lídem dobře
vychovaným. (Pochvala a souhlas.)
Nepotřebujeme opakovati, že, jakkoli budeme hla-
sovati proti předloze, nejsme vojsku nepřátelskými.
Naše vojsko je vojsko lidové a poněvadž český národ
v Cislajtanii čítá čtvrtinu obyvatelstva, ohrožovali
bychom vlastní lid, kdybychom byli proti militarismu.
Stránský
Posl
Aug
Sehnal
Fress
Sehnal
Fressl
Heimrich
27
article
Máme důvodnou příčinu pokládati sny o odzbrojení
za hudbu budoucnosti. Prohlásili jsme již častějí, ž
na existenci tohoto státu závisí také existence nas
a že už z té příčiny si přejeme, by Rakousko mělo
zdatnou armádu, nejen co do počtu, ale také co do
ducha.
S tohoto patriotického českého stanoviska pro-
nášíme mnoho námitek proti systému, vládnoucímu
v naší armádě, Armády zneuživá se k politicky ná-
rodním účelům, v armádě provádí se pro-
tekční hospodářství a drsná ruka vo-
jenské správy způsobuje v armádě ne-
spokojenost a zlěho ducha, který musí na-
plniti každého bolestí, komu skutečně záleží na exi-
stenci státn.
Rečník poukazuje na vážné dílo Andréa Chéra-
dama o nejbližší budoucnosti Rakouska, které vedle
myšlenek spisovatelových obsahuje četné výroky nej-
mocnějších mužů posledního století a zabývá se veli-
kým nebezpečím, které hrozí rakouské monarchii.
jakož i francouzské republice, kdyby se splnil ideál
Všeněmců, kdyby se totiž zdařil plán, že mohlo by
se jeti přímo říšským územím německým do Terstu
— k německému přístavu v Adriatickém moti
Správa armády nechť mužstvo a důstojníky ne-
šikanuje a nerozhořčuje, aby se nemusilo toužebně
čekati na vysvoboditele.
Řečník pojednává pak o osudu spolku k ochraně
zájmů pensionovaných důstojníků a jich vdov a si-
rotků. Říšský ministr vojenství ve svém dobrém
zdání sám prohlásii, že nemá ničeho co namitati
proti zřízení spolku tohoto, 31. ledna však shledal,
že spolek ten jest povážlivým, poněvadž má snahu
agilační svépomoci. (Hlučné hlasy: »Slyšte ! Slyšte !e)
Co pak vlastně mají ti penšisté dělati? My
civilistě máme především pečovati o všeobecné blaho,
pak o blaho svých obcí, okresů a zemí. Jestliže však
správa vojenska laké nic nečiní, na koho mají ko-
André Chér
Rakousko
Terst