ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 75edf8d0-6602-11dc-890e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 22, person 119, org 7, work 6
1 masthead
Ročník XXXI.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 6. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 65.
4 article
Na ramí n odpol. listy předplácí nel v Praze v administrani za měse na ftrrt leta . . . . 6. K —i s dvojí čenéko h K ntvrt leta . . . . 7 K 009 h ve flllalkšch na měsíc . . . . . . 2 K 80 h Poštou: za měsíe . . . . . nalnrt lela. . . 9 K 60 s dvojí zisilkou a měale nrt la . . . k so
Praha
5 title
Pnašní číslo pre Prahu Je o 10 stranách.
Praha
6 article Němci a dělný parlament.
Němci a dělný parlament. Sotva se dá opatřiti přesvědčivější důka o tom, že vídeňský parlament jest na smr nemocen, než jsou výklady, jimiž provázej německé a vládní časopisy dohodnutí o po- řadu sněmovního jednání. Pořad ten týká se, jak známo, tří věcí: rekrutů, podílu financí zemských na zvýšeném výnosu daně z lihu a investic; první náleží k tak zvaným nezbytnostem státním, druhá tvoří bezmála nezbytnost zemských pokladen a třetí jest v očích veškerých hospodářských intere- sentů jakýmsi kusem pevniny, k níž pohl žejí toužebně finančníci, podníkatelé, průmysl, obchod a kde jaký interessent. Jsou mimo to ve sněmovně poslanců přemnozí zanícen horlitelé a zastánci ústavnosti a parlament- ního řízení, a ti viděli, že nynější sněmovna vídeňská nedočká se ani prvního jarního dne, nevyřídí-li v čas zákon o rekrutech, na nějž již odvodní komise na všech stránách čekají ..
Němec nynější sněmovna
7 article
Vládní i ostatní německé listy vídeňské vědí to všecko velmi dobře, rovněž jest jim známo, že tyto tři předměty nejsou nikterak podstatnou součástkou oněch velikých neroz- řešených otázek, jež po léta marně čekají na své vyřízení, a jejichž naléhavost blíží se každým dnem, vždyť do r. 1903 musí býti hotovy nové obchodní smlouvy s ostatními státy; těmto musí předcházeti úspořádání poměrů obou polovin říše, spor česko-něme- cký nejen se neurovnal, ale nabyl dalšího přiostření událostmi poslední doby, rozmno- žovanými denně v samé sněmovně poslanců; ale přece nedostává se zmíněné žurnalistice ani nyní ještě, byť jenom na okamžik, po- třebné upřímnosti, aby svému čtenář- stvu pověděla aspoň tolik pravdý, že dohoda v příčině zmíněného jednačiho pořadu právě tak neznamená konečné uzdravení vídeň- ského parlamentu, jako neznamená chvilkové vzplanutí dohasínající svíčky — nový zdroj světla
událost poslední doba
8 article
»Fremdenblatte na př. tváří se, jakoby národní poslanci čeští toužili po nějakém zvláštním uznání, že přispěním jejich octnou se na pořadu jednání aspoň zmíněné tři před- lohy a proto starostlivě vykládá, že »zbyli se takto Čechové osudné zodpovědnosti, jiz by byli na se uvalili, kdýby se byli postavili proti přání veškerých ostatních národůe, »Neve Fr. Presse« pak hlubokomyslně pátra po nějakém tajném odstavci úmluvy s Čechy. jakoby nestál nejlepší pomocník Němců v čele ministerstva a mužové němečtí neměli před- sednictví sněmovny poslanců ve svých rukou Jest ovšem jasná a blízká příčina, pro vídeňské časopisy takto si počínají. Minulé soboty, při rokování o adrese ve sněmovně panské, mrazivý dech smrti dotkl se nejen nynějšího ministerstva, nejen nynější sně- movny poslanecké, ale i základu posavadní ústavy vůbec a vídeňské listy namáhají se všemi svými silami, aby toto rozpoznání sněmovny panské aspoň na okamžik zastřely a pozornost veřejnosti jinam obrátily.
Čecho Němec Neve Francie Čechy
9 article
Co se dosud vídeňskému časopisectvu nikdy nestalo, to provedla panská sněmovna demonstrujíc svým sjednocením i proti živ- lům, jež stojí za tímto novinářstvem, ba proti vlastní politice jeho rádců ze řad poli- tiků německo-liberálních. Sněmovna panská tmto činem především — snaží se za- chrániti sebe samu a proto pro- hlašuje již nyní orgán skupiny německo-liberálního velkostatku žs sněmovna panská je povolána, aby »převzala vedení osudů říše v okamžicích nejrozhodnějších.« Či zní to jinak, než rozpoznání smrtelné nemoci poslanecké sněmovny, prohlašuje-li kníže Auersperg za levici pérů: Máme spo- lečné obavy, pomyslíme-li, že za nynějších zmatků nemáme moci ani k vyjednávání s Uhrami, ani společně s nimi k uzavření obchodních smluv s cizinou. Parlament otázku jazykovou nerozřeší a dokud otáz ka jazyková nebude odstraněna rozřešena, není pomyšlení na dělný parlament. .. Nelze vyloučiti národní otázku z parlamentu národně ne- stejného; a právě v tom ohledu Rakousko více než jiný stát je odkázáno na svou dynastii a vláda mocnou rukou musí pečo- vali, aby nepoklesla myšlenka státní. Musí se státi také taková opatření, jež parlament nemůže učiniti . . . Jiný člen tétéž skupiny šlechtic Plener, pak neméně důrazně vy značil, kde spočívá a kdy počne nejbližší největší nesnáz: Rok 1902 bude rokem kritickým, neboť v onom roce musís rozhodnouti o celním společenství, protože žádný stát nebude chtíti uzavříti obchodní smlouvy pouze na čtyři léta.
Auersperg Plener Uhry Rakousko
10 article
Tak členově levice sněmovny panské označili i příčiny příchodu absolutismu i dobu příští jeho. Jak o příštím absolutismu promluvi kníže Jiří Lobkovic, jsme již tuto vyložili neméně význačným bylo ostré ohražení kn. Čartoryského proti jakékoliv formě absolu- tismu. Předseda ministerstva Körber stáltu sám a sám, a na připuštěnou mírnou formu absolutistickou, jak vyznívala z úst většiny řečníků panské sněmovny, pronesl i tato slova: Buď získávají se strany úslupky ve sporném oboru, nebo se sáhne k moci. Obávám se, dojdeli jednou na moc, že sáhne hlouběji, mnohem hlouběji Toto zajisté velmi zajímavé rokován zasluhovalo mnohem spíše veškeré pozornosti
Lobkovic Körber
11 article
časopisectva německého, kdyby opravdu mu záleželo na tom, aby parlament se uzdravil a stal se dělným. Časopisectvo ono však ví. že mnohem účinlivější attrakcí pro Vídeňáky než rozjímání o zřízení konstitučním jest ha dání, jaká jest česká výsluha za rekruty. zvýšení daně z lihu a investice. Pokračuje tedy vesele v posavadní taktice protičeské, ba německý apetýt roste s jídlem ještě více než kterýkoliv apetýt jiný: a když se povedlo se zrušením jazykových nařízení, za- tlačením českých interpellací, boykottem Čechů při sčítání lidu, týmž dechem, kterým zde líčí úspěchy, jichž prý dosáhli Čechově, dává oznámiti »Köln. Žtgem.«, že musí se přikročiti v Rakousku i k o hražení državy školní proti Čechům, coz jest spolu odvetou za odhalení zemského bejtmana vorarlberského Rhomberga, roz- hodného klerikála, jakéž učinil v panské sněmovně o pěstování velkoněmecké agitace v německých středních školách. Čechové mají prý nadbýtek ústavů, jež zaplavují po- vážlivými živly střední vrstvy úřadnické. Takové jsou tedy starosti Němců v oka mžiku — kdy před skomírajícím parlamen- temobjevují se již dosti jasné obrysy blíží nebral orn cího se absolutismu. Pokud proti nám Čechům stojí takos odpůrcové, jako jsou takovíto Němci, doté doby nijaký pořad jednací není s to prodlou žiti život sněmovny poslanců !
Vídeňák Čecho Čechův Köln Němec Rakousko
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze šestnáctá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.) Z Vídně, 5, března. Vypravovali jsme již v čísle sobotním, čeho se odvážila kancelář poslanecké sněmovny prot dotazu poslance slovinského. Chtěla mu ji vrci do tajné schůze k asentýrce, je-li schopna býti čtenu ve schůzi veřejné. Jedině proto, že tam byla zmínka o činnosti p. bar. Spensa vůči Slovincům trochu kriticky zbarvená. To je tajná censura, proti které je pověstná Kempenova ještě liberální. K tomu vykonávaná podřízenými or- gány kanceláře. Také za dřivějších předsedů četly se interpellace, které zdály se povážlivými Ale presidiem, resp. prvním místopředsedou Nikým jiným. Jelikož prostě nikdo jiný nemá itoeznvsdj tnol k tomu práva. V censurní té zvůli chtěl dnes učiniti p n hr. Vetter další krok. Ale zůstalo při zámyslu Provedení jeho zmařili vážným zakročením po- slanci čeští. Pan předseda totiž zdráhal se ode- vzdati zapisovatelům k přečtění neprodlenému dotaz posl. dra. Plačka v příčině j meno- vánt presidialisty vrchního soudu království českého. Napřed měl nad ní vykonati censuru p. vládní rada Bauer, ře- ditel sněmovní officiny. Toho tedy povyšuje pan hr. Vetter na kontrolora. Jakým právem ? Je p. Bauer členem presidia? Jakým právem osobuje si tento předseda odklá- dati řádně podepsané, bezvadné interpellace? Máme v tom viděti bez- hlavost či troufalost ? Tak či onak, trpěti se takový stav nemůže a nebude.
Slovinec Kempenův Vetter Plaček Bauer Vídeň poslanecký sněmovna
13 article
Posl. Brzorád to také hr. Vettro ohlásil. Ten omlouval je, pravě, že on tak úřad- nikům poručil. Nikolik o to jde, nýbrž o to, má-li právo tak poručiti. Nemá. Nie neplati všechny námitky a omluvy; jednání t kové jest neomluvitelným. Dotaz dra. Plačka musil býti přečten sice nikoli bez odporu německých radikálů. Šarvátka s hr. Vettrem byla jen předehrou k šarvátce mnohem prudči, jejíž počin, průběh a povaha bylo — násilí. Mistopředseda Prade volal posl. Zá zvorku, když tento byl mluvil tři čtvrti ho- diny o protokolu, k věci. Ten napomenul ml stopředsedu, a za to se mu odňalo slovo. Sotva se to stalo, posl. Fressl běžel k presidiu vytrhl Pradovi listinu, ze které četl. To bylo dílem okamžiku. V nejbližším okamžiku již zástupce páté kurie plzeňské by obklíčen. V rychlosti, s jakou se to dělo, ne- bylo lze ani rozeznati, kdo byli všichni, již hnali se na jednoho. Bylo jich 12 nebo 15. V první řadě pozorovali jsme štyrského nacio- nála Mallika, nepatrného mužička, který jest ve všedním životě holičem, a který popad Fressla ze zadů za krk, a poslance všeně mecké, Albrechta, dra. Tschaua Bergra, kteří do něho bušíli.
Posl Brzorád Plaček Albrecht Tschau Bergr
14 article
Nemůžeme pokládati za hrdinství, skočí-l jednotlivec na předsedu nic netušícího, avšak ještě menším hrdinstvím jest, postaví-li se třice proti jednotlivci, nejmenším však hrdinstvím jest, že nestačilo jim jej zatlačiti, nýbrž ješt mu natlouci. To není »deutsche Mannes- muth«. »Deutsche Hiebe« dávaly s v době čestnější. Posl. Fressl krvácel n čele a měl kapky krve také na límci. Poslanee Berger zakrvácené kotníky zalepoval si angli ckou náplast. Posl. Gl5ckner, který jest všudybylem kdekoli se stropí nějaký skandál, volal na česk poslance: »Údy vám přelámeme, budete-li há jiti toho všiváka. Jestliže to ještě jednou udělá, povede se mu ještě hůře.« Ruské přisloví praví: »Jeden ve vojně ne bojuje.« Posl. Fressl vydal se však na svoji výpravu sám. Když roku 1897 posl. Berner podniki útok na předsedu Abrahamowicze, krylo jej 13 soudruhů, a co ještě si odnesl ran. Sam nejbližší přátelé posl. Fressla musili doznati. že to, co dnes vyvedl, jest hloupost a šílenství a že dopustí-li se někdo násili, nemá se mu opláceti mincí stejnou. Právě ten, kdo stavís proti násili presídia, musí sám vyvarovatis násilí, má-li násilí čeliti.
Posl Fressl Poslanee Berger Gl Berner Sam blízký Fresslo Deutsche Hiebe
15 article
Neprávem činí se českým poslancům výtky že se nepostavili na obranu posl. Fressla. Předně byli všichni připraveni, že poslanec Zázvorka bude, jak ohlásil, mluviti hodně dlouho, a nebylo skoro nikoh zasedací sini. První, kdo přiše Fresslovi na pomoc, byl posl. Kön ig- Samojediný postavil se naproti Všeněmcům, vy- vzdoroval jejich návalu a kryl posl. Fressl svým tělem. Potom teprve přispěchal poslane Rataj. Za druhé nemají poslancové čeští povinnost býti osobní stráží poslance Fressla při všech jeho dnešních podnicích a to tím méně, po něvadž tento poslanec, který se dostalo do posla necké sněmovny přlspěním národní strany svo bodomyslně, jal se ji odměňovati se nejprud- čími útoky na ni. Cešti poslanci neodsoudilia neztrestali také důkladně čin Bernerův, aby stejný čin Fresslův schvalovali.
Zázvorka Rataj Bernerův necký sněmovna
16 article
Bylo dosud chloubou české delegace,že nedopustila se nikdy skutků, jimiž proslavila se smutně německá obstrukce, a česká delegace nedopustí v zájmu své důstojnósti a vážnosti, aby kdokoli, nejměně pak kdo stojí mimo ni tuto její pověst kazil a kalil. Kdo tak činí, čin tak nikoli na její vrub, ale na svůj. Musí pak odněsti následky, zvláště byl-li jako poslane Fressl členy českého klubu vyzýván, prošen. varován i zapřísahán, aby nechal výstupů, jako lepení plakátů ve sněmu a podobných výkonů. Hraběti Vettrov i nemůžeme smlčeti, ž bylo jeho povinností zakřiknouti též ony Němce, kteří v odvetě proti Fresslovi překročili dovolené meze. První čtení zákoná o rekrutech odbylos hladce a dosti rychle. Poslanci Udržal Hořica vyložili způsobem nepokrytým poměr českého národa k armádní správě a dali vůbec smýšlení lidu našeho o vládě správný projev. Řeč jejich nepostrádaly akcentů a motivů politických Poslanec Udržal velmi vřelým tonem tlumočil city českého národa k národu pol skému. Odezva z polských lavic byla srdečná Řečem obou dostalo se všeobecné pozornosti Čechy a Slovany hojného souhlasu a pochvaly Zejtra jest první čtení zákona o dani lihové
Vettrov Němec Udržal Hořica Udržal Čechy
17 article Předseda hr. Vetter zahájil schůzi ve 12.20
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi ve 12.20 hod. odpoledne Posl. dr. Plaček a soudr. podávají dotaz na ministerského předsedu ohledně veřejným tiskem prozrazené přípovědi, že presidialistou u vrchníh soudu v království českém bude jmenován Němec. tudíž vyloučeni zůstanou úřadníci, byť i způsobilí národnosti české. (Mlasy: SlyšteT Slyšte1 Poslanec Klofá Skandál! Poslanec dr. Tschan: Jen Čechové jsou u vrchn ho soudu! Celá vnitřní řeč je tam česká Posl. Klofáč: Cože? U vrchního soudu v Praze Posl. Tsehan: Ano! Poslanec Klofáč: Tose tuze mýlíte l) »Neue Freie Presse« vypravuje pod nadpisem »Příhody z poslanecké sněmovny« v ze dne 2. března, že, když dřevní presidialista vrch ního zemského soudu českého zemský rada Pantůček svého místa sproštěn byl, to od Němců tím radost- něji uvítáno, anoť současně slíbeno bylo, že ná stupcem Pantůčkovým stane se Němee (Hlasy: Slyšte ! Slyšte ! Posl. Pacher : Jak sliby dostali ještě ?) Toto jmenování že ale dosud provedeno nebylo a úkol presidialisty že zastává německý soudce nyní pouze prozatímně, a proto jmenovaný denník to shle dává prapodivným, že slib Němcům před více měsíc daný dosud splněn nebyl. Netřeba zajisté výslovného poukazu k tomu, že jmenované přislíbení, jež prý vůči Němcům se stalo s druhé strany obsahuje závazek, že tentokráte češtl byť sebe způsobilejší úřadníci z dotčeného místa vy loučeni býti mají, pročež také obsah toho slib v sobě zavírá křiklavé porušení ústavních práv, na značených v základních zákonech o všeobecných právech občanů, a sice v § 19. (Všechny národnost- ve státě jsou stejně oprávněny.), v § 2. (Před zá- konem jsou všichni státní občané rovni. Posl. dr.
Vetter Posl doktor Plaček Němec Tschan Čecho Klofáč Tos Příhoda Pantůček Pantůčkův Němee Pacher Praha Posl Netřeba poslanecký sněmovna Neue Frei Presse
18 article
Tschan: Ovšem, ale je-li to Čech, potom se práva státních občanů neruší! Posl. Pacher: Váš pokřik není než myslivecká latina lidí, kteří se honí po mí- stech !), obzvláště ale v § 3. (Veřejní úřadové jsou všem státním občanům stejně přístupnými.); při tom se nehledí ani k tomu, že by v tom obsaženo bylo úplné sproštění se předůležité v mnohojazyčném stálě zásady, že při obsazování úřadů a přikazování referátů rozhodovati má způsobilost, snad i služební léta, nikterak ale národnost kandidáta (Hlasy v levo: To chceme také my! Pos Sokol« Nuže tedy! Pak souhlasite s námi! Posl dr. Tschan: To je hezké, tihle páni jako zástup cové státních základních zákonů! Divíme-li se odvážlivosti, že si někdo vůbe troufal uzavřiti smlouvu, směřující přímo k porušen ústavních práv, tak zrovna trne člověk nad neomale ností, s kterou denník Němců, jedné z dotčených stran, nejen uzavření takové smiouvy doznává, nýbrž před celou veřejností její splnění vyžaduje. Přimým ustrnutím jest ale jat každý, uváží-li, že »Wiener Abendpost«, zjevný orgán vládní, dne 2. března 1901 — ač ve své hlidce časopisů se k na- značenému číslu »Neue Freie Presse« táhne, ano i z jejího článku sdělení činí — s hora naznačené tvrzení nechává úplně nepovšimnutým a nikterak nespěchá, aby je popřel a přece je zřejmo, že jen tehda lze psáti o slibu s obsahem shora naznačeným býlli dán buď vládou vůbec, anebo dotčeným odbor ným ministrem aneb alespoň od vládního orgánu kterému přísluší povolávati úřadníky na místo o něž jde.
Čo Posl Sokol doktor Tschan Němec Přimý Wiener Neue Frei Presse
19 article
Proto dovolujeme sobě a co nejzdvoříleji vzná šíme dotaz Je-li Jeho! Excellence ochotnou, sděliti se slavnou sněmovnou 1. Bylli slib, o němž se tvrdí, že se stal, učině vysokou vládou jakožto celkem, tudíž na základ usnesení ministerské rady nebo panem c. k. mini sterským předsedou, vys. vládu zastupujícím a vůč kterým určitým osobám 2. Je-li Jeho Excellence proniknuta přesvědčením že takový slib porušuje §S 19., 2., obzvláště pak státních základních zákonův o všeobecných právec statních občanů, jakož i že se příčí vládnímu pro gramu, obsaženému v nejvyšší trůnní řeči ze dn 4. února 1901, vedle něhož správa má býti provozo vána úplně samostatně a nezávisle od veškerýcl politických vlivů, hledíc jedině k prospěchům státu a obyvatelstva 3. Vyjde-li na jevo, že vylíčený slib učiněn by dotčeným odborným ministrem, je-li tu Jeho Excel lence, pan c. k. ministr-president odhodlán dáti mu znáti, jak takový slib byl nemistným, hledíe k vý vodům odstavce 2. tohoto dotazu a jak žádoúcno jest, aby z toho odvodil náležité důstednosti? 4. Chce-li pan c. k. ministerský předseda, kdy dotčený slib byl dán orgánem vládním, c. k. mini steriu spravedlnosti podřízeným, dbáti o to, aby při měřené řízení se strany c. k. ministeria spravedlnost zavedeno bylo? Za zahajovacích formalit vznik! mezi českým poslanci velký nepokoj. (Poslánec Hořica, stoje ne předsednické estrádě, udeřil rukou na stůl a zvolal »To je neslýcháno! To všecko přechází !«) Mnoho českých poslanců pospichají ke předsed nické estrádě. Posl. ryt. Plaček protestuje prudce proti po rušování jednacího řádu.
Posl Plaček Poslánec Hořica
20 article
Zatím strhla se prudká hádka mezi posl. drem Brzorádem s Berksem, jenž chtěl prostřed kovati. (Ustavičný nepokoj, za něhož předseda čet formálie.) Příčinou rozčilení bylo, že předseda odevzd dotaz posl. dra. Plačka sněmovnímu úřadnikoví ku censuře. Na český protest odvolal své opatření. Ministr financí podal předlohu, jíž upravují s konsulátní poplatky Předseda oznámil, jak ústavilo se několik výbor při dnešní schůzi. Posl. Holanský a sp. podali pilný návrh n výpomoc v nouzi, jenž byl přikázán příslušnému výboru. Návrhy podali poslanci Hovorka a sp. n státní pomoc některým obcím v Čechách. — Chiar a sp. na stavbu místní dráhy ze St. Města do Hama šovic a železnice ze Sobotína do Římařova. Po přečtení došlých spisů, jež trvalo 3 minut, posl. Šusteršič navrhl, aby vládní před- loha o zřízení odborných společenste zemědělských byla přikázána bez 1. člení zemědělskému výboru, čemuž vyhověno. Posl. Biankini, jenž dostal slovo k dotazu pojednával nejprve chorvatsky, potom německy o pro- jektovaných železnicích bosenských s dal matského stanoviska a naléhal na odpověď k pří slušnému dotazu. Posl. Götz navrhl, aby vládní předloha o spo lečných sirotěfeh pokladnách byla při kázána právnímu výboru bez 1. čtení, čemuž vy hověno. Posl. dr. Brzorád (k dotazu na předsedu) Musím napřed promluviti o tom, co se událo na po čátku schůze. Je to neplecha, která se právě z hostila za nynějšího předsedy. Hlasy u Cechů: Je to skandá! ! To je nehospo dářství úřadnické Posl. dr. Brzorád (pokračuje): Co se stalo na počátku schůze, je neslýchané! Před s e do dal důtku úřadníkl Bouřlivé hlasy: Slyšte ! Slyšte!
Brzorád Berks Plaček Posl Hovorka Římařův Biankini Götz doktor Čechy St . město Hama Sobotín
21 article
Posl. dr. Brzorád: Co pak je úřadníkovi po tom, co my, poslanci, interpellujeme? Potom před- seda odevzdal druhému úřadníkovi do- taz Plačkův k censuře. Bouřlivě hlasy: Slyšte! Slyštel Posl. dr. Brzurád: Jak pak se moho opovážiti úřadníci k takovému poli- cejnímu dozoru nad poslanci? (Bouřliví pochvala u Čechů.) Nestrpíme, by interpellace byly censurovány úřadníky! (Hlučný souhlas v pravo. Nepotřebujeme předsedu, který je pou hou loutkou v rukách úřadníků. Myslí- předseda, že sám je neschopným, aby rozeznal zdali nějaká interpellace má býti čtena čili nic, pal ať si nahoru na to vysoké křeslo ne sedá. (Ukazuje na křeslo předsednické. Hlučný sou hlas u Čechů.) Odpověd, ktérou nám dal včera o neněmeckých dotazech, memůže nikoho uspokojiti. (Sou hlas.) Předseda šel ještě dále, nežli ve svěm rozhod nutí prvním. Prohlásil, že kancelář musí rozumět všemu, co se ve sněmovně jedná. Minil, že váe musi býti německé. (Bouřlivý odpor u Čechů. Odkud p. předseda ví, že každý člen kanceláře je znalým němčiny? (Souhlas u Čechů.) Což pak je nějaké nařízení zákonné, že každý člen kanceláře musí býti znalým němčiny? Před- seda nemá práva poroučeti, by se po- volávali do bureau jen poslanci, ktler jsou mocni jazyka německého! (Souhla u Čechů-) Předseda kromě toho uklidil zvyklost, jaká to byla nejen za dra. Fuchsa, nýbrž i za Abraha- mowicze a dra. Kathreina i bar. Chlume- ckého: tu totiž, že české citáty v inter- pellacích se protokolovaly. (Souhlas Cechů.)
Posl doktor Brzorád Plačkův Slyštel Posl Brzurád Čecho Fuchsa Abrah Chlum
22 article
To je opět nové násilí, předsedo spáchané! (Souhlas u Čechů.) Předseda prohlásil, že jeho první rozhodnu stalo se bez nátlaku vnějšího. Z jeho včerejšího pro hlášení je však vidno, že toto tvrzeni je ne pravdou. (Souhlas u Čechů.) Naopak je patrn že president ve svých rozhodnutích j malomocným nástrojem jiných (Souhla u poslanců českých) a že v této důležité věci nemí samostatného soudu. Vliv, který se naň vy- konává, má patrně účel ten, aby naše národní citli vost a naše národní city byly uráženy, a my abychom zde úmyslně byli drážděni (Hlučný souhlas u Čechů.) Z rozkazu a jmenem ce- lého klubu poslanců českých prohlašuji, že tako- véto jednání nestrpíme, a že z něho bu- deme odvozovati důsledky při ka žde příležitosti. (Hlučný souhlas a potlesk u Čechů. Táží se p. předsedy, kdo mu suggeroval jeho po slední rozhodnutí, nebo lépe: kdo mu je dik to val? (Potlesk a pochvala v pravo.) Předseda: Musím nejdříve odmitnouti eo nejrozhodněji útoky na úřadníky, které učinil pan interpellant. (Bouříivý odpor u Čechů.) Úřadníci je dnali výhradně podle mého rozkazu a konají svou povinnost. Co se týká dotazu sama, mohu ujistiti p. dra Brzoráda, že mně nikdo nesvggeroval rozhodnut mé (Posměch a odpor u Čechů), nýbrž že je činim svobodně a podle vlastního svého přesvědčení. Předseda hr. Vetter zastával se úřadníků, pro hlásiv, že konali svou povinnost k jeho rozkazu, odpovídaje na dotaz, pravil, že ono rozhodnutí ne- bylo mu nikým vnuknuto, učinil projev dle svéh přesvědčení Posl. Zázvorka k dotazu na předsedu mluv česky od 1 hod. do 1 hod. 50 min. V tu chvíli pře jímá předsednictví místopředseďa Prade.
Čecho Brzorád Vetter Posl Zázvorka
23 article
IIlasy Všeněmců (ukazujících na poslanc Zázvorku): Co pak ten tam mluví? Rozumi mu, pane Prade? Volejte ho k pořádku! (Nepokoj. Posl. Zázvorka pokračuje. Místopředseda Prade: Dovoluji si pana po slance upozorniti, že není dovoleno k protokolu neb k dotazu na presidenta pronášeti celou řeč. (Souhla v levo.) Posl. Zázvorka: Já zase napomínám pana místopředsedu, aby mne v mě řeči nerušil, mluvím- věcně o nějaké interpellaci. Místopředseda P'rade: Nemáte žádného práva mne napomínati, naopak já mám právo napomenout vás. Protože však mi odpovídáte takovým xpůsobem odnímám vám slovo. (Odpor u českých so ciálů a agrárníků, pokud jsou v zasedaci síni při tomni.) Mistopředseda Prade: Přejdeme nyní k den nímu pořádku. Prvním předmětem je první čten vládní předlohy o odvodu brancůl. K slovu jsou přihlášeni páni poslanci pro . . V tom okamžiku následovala vzrušu jící scéna. Poslanec Fressl seběhl rychles svého místa do středu zasedací síně, potom běže kol křesla ministra Rezka nahoru ke křeslu před- sednickému a vyskočiv nahoru — poněvadžje malé postavy a nedosáhl by nahoru — vytrh předsedajícímu Pradovi z rukou zá pisník, ze kterého právě měl čísti jména fečníko V drobném prodejit ranní číslo o zobě . . . za 8h . . na 2h odpoledni Ve fillalkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . . . . . 3h od polední Inserát plati se hotově pepřee. Přečplacení a ioserty plijíná sdminl- strace v Marianské ulici č.3 Tam nacházejí sestéž redalre tiskárna a expedice „Náro dnich Lista“ Rukopisy se nevraceji
IIlas všeněmec Zázvorka Prade Posl Fressl Prad
24 article
přihlášených ke slovu pro debatu o zákoně o odvodu branců. Nikdo netušil, co posl. Fressl u presidia chce. Myslilo se, že se jde hlásiti ke slovu. Když však bylo pozorováno, co se stalo, tu poslanci všeněmečtí a německo- nacionální hnalí se ku předsedníctvu. Posl. Mallik popadl poslance Fressla ze zadu pravou rukou a jal se jej škrtiti. Přiběhli Schönererovci, zvláště posl. A1bre che s Berger a jali se bušiti do posl. Fressla, který odnesl mnoho ran. Ze všech stran sbíhají se poslanci. Místopředseda Prade zvoní. Sohromnou rychlostí valí se vše do středu. Je viděti, jak konečně je poslanee Fressl tlačen tak, že ho s gallerie není ani viděti. Vyšlo však potom na jevo, že k zemi sražen nebyl. Věci udály se tak rychle, že nemohl ani nejbližší přátelé Fressloví, ani po- slanci české skupiny agrární přijíti mu v prv ne chvíli na pomo c. Byl uzavřen německýmí radi- kály a nacionály úplně. Teprvé později přichvátali posl. Rataj, Ku b August Sehna! a také jiní. Němečtí radíkálově Fressla pak pustili. Post. Rataj nav zájem zasadil kaněukem ránu některému ně- meckému radikálovi, kterému, sám neví, Jí- ného zase odrazil rukou. Němečtí radikálové potom vystrčili po st. Fressla z estrády, na které se nalezá presidium a která je obklíčena nízkým zábradlím. Z kuloár přispěchali poslanci všech str an. Místopředseda Prade schůzi na rychl přerušil. Přiběhl hr. Veťter, kterému bylo vy- pravováno, co se stalo. Ve sněmovně je veliký hluk. Na posl. Fressla zdvihají se ruce. Volá se naň: Ať protestuje, ale ať neprovozuje násilí, Posl. Kubr. Rataj, Sehnal Aug. a soudruzi stojí proti německým radikál ů m. Všechny hlasy splývají v jediný lomoz. Konečně také ten se utišil. Trval celých 10 minut.
Posl Fresslo Berger Fresslový Rataj Sehn Veťter Kubr Sehnal Aug
25 article
Potom vstoupil na křeslo předsednické hrabě Vetter a zazvoniv, prohlásil schůzi opět za za- hájenu Předseda: Musím poslanci Fresslov i za jeho chování vůči místopředsedovi dáti důtku. Poslanec Fressl (ukazuje na Všeněmce): Tém dejte důtku! (Trvalý hluk.) Předseda čte pak řečníky, zapsané k prvnímu čtení zákona o rekrutech za velikého trvalého hluku a nepokoje v celé sněmovně. Poslanec Sehnal August volá: Zázvorka má slovo ! Nedovolíme nikomu mluviti Poslanec Fressl pokřikuje na české poslance. Předseda: Uděluji slovo prvnímu řečníku proti předloze zapsanému, posl. Hořicovi. Poslahci Avgust Sehnal a Fressl obracejí se pak proti českým poslancům, činíce jim prudké výčitky. Poslanci čeští odpovídají: Co poslanec Fressl podnikl o své újmě, za to nejsme zodpovědní Posl. Heimrich, Václ. Sehnal a Udrž al odkazují posl. Fressla na jeho místo Poslanec Fressl: Vy jste mne pěkně chránili Poslanec Špindler: Chrániti vás máme ? ŘRek jste nám něco ? Stydět se za vás musímel Poslaneč Sehnal August dotírá prudce na české poslance, kterým spíla, zvláště dru. Strán- skému. Poslanec dr. Stránský (k Aug. Sehnalovi) Vy jste dnes poškodil počestné, žádnými násilnostmí neposkvrněné jmeno českého národa. (Celá pravice tleská po těchto slovech. Poslanec August Sehnal začal pak opět urá- žlivě mluviti o ceské dolegaci. Poslanec dr. Stránský vytáhl z náprsní kapsy prohlášení výkonného výboru národně-sociáln strany moravské, podle kterého bylo povinností po- slance Sebnala Augusta vstoupiti do klubu po slanců českých. Posl. Aug. Sehnal (ke dru. Stránskému): D výkonného výboru národní strany sociální mně nie není. Ten ať mne políbí . . . . . (Rka to, vytrhl dru.
Vetter Fressl Sehnal August Zázvorka Hořica Avgust Sehnal Heimrich Václ Špindler doktor Stránský Aug Posl Rek Stránský národní strana Tý dát důtka D výkonný
26 article
Stránskému číslo »Dělnických Rozhledů«, ve kterém se prohlášení to nalezá, z rukou a praštil jím o zem.) Všichni poslanci čeští zabrnovali jej pro to vý- čitkami a vyčetli mu neslušné jeho chování. Hluk v sněmovně trvá ještě několik minut. Posl. Heimrich (k Aug. Sehnalovi): Vy jste podvodník, který byl zvolen na náš program a z naše peníze. Posl. Václav Sehnal (k Aug. Sehnalovi a Fress- lovi): Jděte na svá místa! S vámi nemáme nic spo- lečného! (K Fresslovi): Vy tu děláte jen proto takové scény, by se o vás zejtra psalo v novinách. Jděte na své místo a nedělejte českému národu ostudul Po dlouhé chvíli teprve mohl ujati se slova posl. Hořica: Včera hlasovali jsme pro sesta- vení jednacího pořádku bez výhrady, ale nepřipustíme aby na nás a náš národ svalovaly se lakové sprostoty. (Hlučná pochvala a potlesk.) Pochopíle, že po tom, co se právě stalo, nemohu míti snad chladnou krev. Prosím vás za frochu shovívavosti. Nejsem zvyklým rváti se v pulyce. (Pochvala.) Loni konala se zde debata o témže předmětě. S naší strany byly proti správě vojenské proneseny nejprudší výtky. Stáli jsme zcela neochvějně n půdě svého českého patriotismu, ale užili jsme slo takových, abychom citům svým vůči vládě dali výraz způsobem takovým, jak to lze provésti lídem dobře vychovaným. (Pochvala a souhlas.) Nepotřebujeme opakovati, že, jakkoli budeme hla- sovati proti předloze, nejsme vojsku nepřátelskými. Naše vojsko je vojsko lidové a poněvadž český národ v Cislajtanii čítá čtvrtinu obyvatelstva, ohrožovali bychom vlastní lid, kdybychom byli proti militarismu.
Stránský Posl Aug Sehnal Fress Sehnal Fressl Heimrich
27 article
Máme důvodnou příčinu pokládati sny o odzbrojení za hudbu budoucnosti. Prohlásili jsme již častějí, ž na existenci tohoto státu závisí také existence nas a že už z té příčiny si přejeme, by Rakousko mělo zdatnou armádu, nejen co do počtu, ale také co do ducha. S tohoto patriotického českého stanoviska pro- nášíme mnoho námitek proti systému, vládnoucímu v naší armádě, Armády zneuživá se k politicky ná- rodním účelům, v armádě provádí se pro- tekční hospodářství a drsná ruka vo- jenské správy způsobuje v armádě ne- spokojenost a zlěho ducha, který musí na- plniti každého bolestí, komu skutečně záleží na exi- stenci státn. Rečník poukazuje na vážné dílo Andréa Chéra- dama o nejbližší budoucnosti Rakouska, které vedle myšlenek spisovatelových obsahuje četné výroky nej- mocnějších mužů posledního století a zabývá se veli- kým nebezpečím, které hrozí rakouské monarchii. jakož i francouzské republice, kdyby se splnil ideál Všeněmců, kdyby se totiž zdařil plán, že mohlo by se jeti přímo říšským územím německým do Terstu — k německému přístavu v Adriatickém moti Správa armády nechť mužstvo a důstojníky ne- šikanuje a nerozhořčuje, aby se nemusilo toužebně čekati na vysvoboditele. Řečník pojednává pak o osudu spolku k ochraně zájmů pensionovaných důstojníků a jich vdov a si- rotků. Říšský ministr vojenství ve svém dobrém zdání sám prohlásii, že nemá ničeho co namitati proti zřízení spolku tohoto, 31. ledna však shledal, že spolek ten jest povážlivým, poněvadž má snahu agilační svépomoci. (Hlučné hlasy: »Slyšte ! Slyšte !e) Co pak vlastně mají ti penšisté dělati? My civilistě máme především pečovati o všeobecné blaho, pak o blaho svých obcí, okresů a zemí. Jestliže však správa vojenska laké nic nečiní, na koho mají ko-
André Chér Rakousko Terst