2
masthead
..Nový Jihočeský Dělník.4
4
article
lostivé" budou se dokonce opovažovat, chodit do
továrny rozkazovat, ano i lid týrat. Manželka
dílovedoucího Pippicha donucuje již dlouhý čas
svého chotě, by propustil dělnici, kterou má v
podezření, že kamarádí s dívkou, na kterou je
Pippichová žárlivou. A když nedosáhla jejího
propuštění, došla si do továrny a tam stloukla
dělnici deštníkem, že musela jít okamžitě k lékaři,
zbrocena krví. Tážeme se firmy, jak dělnictvo
k tomu přijde, aby měla práva.každá
hrdopýška zajít si do továrny a tam bit dělnice,
kterým po ní naprosto nic není a ona k
nim též žádné právo nemá? Či stane se Hardt-
muthova továrna útočištěm zkypěných žlučí,
které budou si docházet na dělnictvo?
— Z tabákové továrny. Již mnohokrát byli
jsme nuceni kárati plísnění dělnictva ve zdejší
tabákové továrně, zejména drábem Suchánkem,
který hraje si na velkéko pána, nedávno však
viděli jsme, jak vyhodili jej ožralého z vinárny
Zimmermannovy, že sprostě tam nadával, až by
si byl vaz zlámal. A tento nevzdělanec smí si
v továrně dovolit s dělnicemi všechno. Minulý
týden byla na jeho denunciaci trestána dělnice
třídenní zahálkou, že mluvila prý s ním hrubě,
když bránila se, aby nedával jí dělati cigarety,
kterou práci nikdy nedělala, kdežto ty, jež je
umějí, k práci této nedal. Pan inspektor nechť
příště, než dovolí dělnictvo bezdůvodně trestati,
přesvědčí se vždy nestranně, co je pravdou,
chee-li míti pokoj, jinak dožádáme své poslance,
aby zakročili na patřičném místě. Týrání dělnictva
líbit si nedáme a také nebudeme trpěti,
co dovoluje si oficiál Kekiris, který nadává dělnicím
sprostě jak sedlákův čeledín.
Pippich
Hardt
Suchánek
Zimmermannův
Kekiris
5
article
— Nove nádraží v Hluboké. V sobotu, dne
19. července, zadána byla stavba nového nádraží
v Hluboké staviteli p. Hauptvoglovi v C.
Budějovicích. Týž prý slevil z rozpočteného obnosu
vládě celých 15 procent. Aby jen nechtěl
urvat je ze mzdy dělnictva jako činí společníci
Toufar a Musil na stavbě českého gymnásia.
4- Již zase se prali?! V neděli, dne 20. července
pořádal sbor měšťanských ostrostřelců
v Táboře vycházku do Pintovky. Starost o neposkvrněnou
pověst převzal tentokrát opět nejlepší
přítel poručíka Soukupa, pan Nejedlý, společně
se svým švagrem. Pánové tito zkoušeli
tentokrát své pěstě na hlavě jistého řeznického
pomocníka a pořádné boule a modřiny dokazovaly,
že v tom ohledu jest pan Nejedlý pravým
virtuosem. Když si natlukou hlavy »bratránci
od dráhy«, — nechá se to vysvětliti konečně
zanedbanou výchovou a následky alkoholu,
avšak u člověka, kterému svěřen dozor nad tolika
dělníky a jenž vypínavě řadí se do »lepší spo
lečnosti«, podobná surovost jest neomluvitelná a
svědčí o nízké úrovni jeho. Slávu sboru stře
leckému podobné skutky ovšem šířit nebudou.
Toufar
Musil
Soukup
Nejedlá
C . Budějovice
Pintovka
6
article
4- V neděli, dne 3. srpna, otevřena bude
jihočeská krajinská výstava v Táboře za účastenství
všech spolků a korporací táborských.
Výstava tato jest jednou z největších a nejbohatších
výstav krajinských. Návštěvník uzří
tu mnoho cenných a uměleckých prací ze všech
odvětví a lze očekávati dle dosud ohlášených
sjezdů a slavností, že dosáhne výstava tato
vysokého počtu návštěvníku. Příště přineseme
zprávy podrobnější.
— Dělnický spolek v Táboře súčastní se
slavnosti otevření výstavy v den 3. srpna a jest
žádoucno, aby členové se do jednoho dostavili
v týž den určitě v 1 hod. odp. do spolkové
místnosti. Vstupenky dělnické po 30 h dostati
lze v »Ráji«.
4- Kdyby tak otec Žižka vstal — — Píše
se nám z Tábora: »Tábor« ze dne 16. července
1902 bez jakékoli poznámky uveřejňuje
zprávu:
Žižek
Tábor
7
article
»Na doplnění obnosu pro pořízení nových nebes
pro děkanský chrám Páně sbírkou P. Thira, (kde vzal
»povolení« k žebrotě?) kooperatora, odevzdáno osmdesát
korun. K obnosu tomu přispěli částkou 56 K a
40 h obětavé služebné dívky z Tábora, načež šlechetní
dobrodinci obnos ten do výše osmdesáti korun doplnili.
Podrobnější výkaz příspěvků je uložen na radnici.«
A nemá slova, kterým by se dotkl kleri-
kálníhó pozadí, na které zpráva o dobrodušnosti
nejchudších z chudých poukazuje. Z těžce vydřených
krejcarů služek neostýchají se kleriká-
lové rozmnožovat kostelní luxus. Tak v husitském
někdy městě Táboru má klerikalism volnou
cestu. Nikdo z otylých měšťáků nepostaví se
mu, aby ho zakřikl. K čemu tedy takový
»Tábor« vychází, když nepokládá za povinnost
Šířit světlo mezi občanstvem. Je vidět, jak hlu
boký význam mají i ty Husovy oslavy měšťáky
nedávno opět pořádané.« — K této zprávě připomínáme
pisateli: Nám není pranic divné, že
»Tábor« žádnou poznámku k tomuto klerikál-
nímu vyděračství nečiní, jest listem na výdělek,
šíření osvěty jest úkolem podobných listů, až
když to neuškodí kapse majitelů. Nelze přece
takovému listu přinášeti zprávy osvětu podporující,
ale -- připravující jej o poslední abonenty.
Hlubší přesvědčení hledat u táborských měšťáků,
jest hotovou spozdilostí, neboť pak by takové
prázdné hlavy Setunských, Kroupů, Krchů atd.
nebyly možny, pokročilou obec representovati.
P Thir
Husův
Setunský
Kroupa
Krch
Tábor
8
article
+ Okresní hejtman Soukup v Třeboni je
čtenářům našim dostatečně již znám a bravúra
jeho stihla několikrát naše soudruhy. Řečickým
soudruhům ku př. zapověděl předvésti na jevišti
solový výstup: Policajt, k čemuž naprosto žádné
příčiny neměl. On je zkrátka typem starších
jihočeských pašů, kteří nakládali zde s lidem
dle své vůle, jak by nebylo naprosto žádných
zákonů. Než jednou se přece zmýlil. Nedávno
nepřipustil k přísaze obvodního lékaře ze Such-
dola, že nepřišel v černém úboru. Dotyčný podal
na hejtmana stížnost a minulý týden volán
byl již k přísaze podruhé, aniž by mu bylo nařízeno,
že černý frak mít musí; přišel schválně
v oděvu světlém a triumfoval tak nad poraněnou
hrdostí třeboňského hejtmana.
— Oběsil se ... . Třeboňskou policií zatčen
byl dne 11. července napilý člověk a vsazen do
obecní šatlavy. Že nebylo s ním nakládáno lidsky,
dokazuje výmluva komisních policajtů,
kteří vzpomněli prý si na uvězněného „až druhý
den po 10. hodině, ale našli jej již mrtvého,
oběsil prý se na pásku . . " Lid nad tím kroutí
hlavou a v celém třeboňském okolí se o policajtech
podezřele mluví. Než dotyčný byl zavřen,
odebrali mu policajti pásek a nevěděli prý
„že má ještě jeden pod kalhotami . . .u Komise
shledala na mrtvole mnoho ran, které ovšem
„jen sám si nadělal . . ." Tedy nejdřív se
stloukl až na smrt a pak se teprve oběsil?...
člověk ten musel mít zvláštní povahu! Charakteristickým
však jest, že manželka jeho nechtěla
uvěřit, že by její muž se oběsil a když se o
smrti jeho přesvědčila, klesla v bezvědomí k
zemi, dojata, co s mužem jejím se asi dělo. Při
pohřbu pak volala zoufale nad jeho hrobem, že
policajti jí jej utloukli. Tito byli
všichni přítomní, ale ani jediný se před zvědavě
a nedůvěřivě pohlížejícím lidem nebránil.
Soukup
Třeboň
Such
obecní šatlava
9
article
Třeboňský lid nezapomene policií tuto smrt
dlouho, neboť kdyby místo zavření byla jej vyvedla
z města, byl by došel za půl hodiny do
svého venkovského obydlí a mohl býti svým
dětem zachován. Modřiny pak, jimiž bylo tělo
mrtvoly poseto, nejsou žádným pěkným vysvědčením
a komise má povinnost vyšetřovat, jak
mohly povstat.
— Bože, kýž jsem policajtem — zpíval si
před lety Havlíček, ale ještě dnes máme,) proč
být na stav tento žárlivi. Dne 19. července
stál před zdejším odvolacím soudem třeboňský
policajt Kraus, obžalován soukromým žalobcem,
že ztýral jeho 8 let starého hocha. Hoch našel
slamněný klobouček a odnesl jej domů. Policajt
se to dověděl, oproti rodičům hochovým
chová již starší zášť, obvinil chlapce, že klobouk
ukradl, (ač obchodník p. Kratochvil řekl, by mu
jej nechal, i kdyby jej již byl vzal) došel si pro
chlapce do chalupy, když rodiče nebyli doma,
odvedl jej na strážnici, zacpal mu ústa a zbil
jej holí, že měl ubožák podlitiny. To nedali si
rodiče líbit a policajta žalovali. Okresní soud
však jej osvobodil, že prý konal policajt jen
svou povinnost, hoch prý nemá doma dostatečnou
kázeň. Proti rozsudku podali rodiče odvolání.
Havlíček
Kraus
Kratochvil
10
article
Policajt se vymlouval, že dal mu jen dvě, ale
na rozkaz policejního komisaře, který jest zároveň
funkcionářem státního nadvládnictvi u okr.
soudu v Třeboni. (Pána toho viděli jsme několik
dní před přelíčením v Budějovicích a navštívil
zde také některé pány od soudu.) Okr. lékař
však ve vysvědčení uvádí, že shledal šmah pět,
ovšem — jen lehkých... (Z jiné zprávy shledá
čtenář, že od té doby již vůbec nedávají lékaři
třeboňští vysvědčení.) Protokoly svědků a vý-
pověď chlapce i otce nebyli pro policajta při-
znivy a také zástupce státního nadvládnictvi
žádal jeho potrestání, kdyby prý i pravdou bylo,
že hoch u rodičů nemá dostatečnou kaázeň, ne-
smí jej bít policajt, ale je zde od toho purk-
mistrovský úřad. Než soud vynesl rozsudek
osvobozující, policajt prý nevěděl, že nejedná
správně a myslel, že nahražuje domáci kázeň —
— — — Ku povaze zdejšího soudu se asi
brzy vrátíme; ač vidíme, že nedostačí náš list
k tomu, aby zavládl zde jiný duch, ale zbytečným
to nebude; fakta, která přineseme budou
zajímavá.
Třeboň
Budějovice
11
article
— Trýznitelem děti místo jejich učitelem měl
by se nechat nazývat p. Frant. Motýlka, řídící školy
ve Stráži u Třeboně. Viděli jsme sesekaného
jim 8—9 roků starého hocha, na jehož záda
bylo hrozno se podívat. Ubožák má oba rodiče
na práci ve Vídni a proto si myslel asi ten necita,
že nikdo se dítěte neujme, zejména když
zná své okolí, na něž platí lidové pořekadlo:
pes psa nesežere.. . Hoch má záda celá černá,
podlitá krví, takže do něj asi mlátil jak do dobytčete.
Když však přišla s ním opatrovnice
jeho, stará babička, k obvodnímu lékaři p. dru
Krboví, odepřel jí lékařské vysvědčení a hrozil
jí, že žalováním učitele vznikne jí velké opletání,
aby raději přikládala hochovi na záda studené
obklady, že půjde to rychle k normálnímu
stavu. Stařenka šla s hochem tedy do Třeboně,
ale zde také ani jediný lékař se nenašel, který
by byl vysvědčení neodepřel. Podnikla třetí
pouť do Jindř. Hradce, jestli tam podařilo se
jí vysvědčení dostat, není nám známo. Je to
však charakteristika okresu, v němž vládne byrokrat
Soukup, že chudý lid, byť by se mu cokoliv
stalo, nedovolá se ochrany ani práva.
Hoch ten ztrýzněn byl docela bez příčiny, vyslovil
prý špatně jen jednu slabiku, ale trýznitel
jeho smí chodit se vztýčenou hlavou a pyšně
snad ještě oslavovat bude vítězství nad chorou
stařenou, která se hocha ujímá, vždyť třeboňský
okresní soud je již také dostatečně znám. Jen
jeden alespoň svědomitý poslanec kdyby našel
se na českém jihu, neminulo by dne, aby nepodával
několik interpelací, křiklavými případy odůvodněných.
j- Také: „Svůj k svému“? . . Zemský poslanec
František
Soukup
Třeboň
Vídeň
Jindřichův
Hradec
12
article
Staněk ve Strmilově objednal, jak zdě-
lují »Jih. Listy«, pru družtevní mlékárnu v
Jarošově veškeré strojní zařízení od firmy ně-
mecko-židovské, ač nabízela se mu za levnější
cenu domácí firma bratří Trnkových v Praze.
— V Jindř. Hradci koná se v neděli, dne
27. července o půl 10. hod. dopoledne veřejná
schůze lidu s programem: »Bída lidu —
nové daně«. Referent soudr. Dvořák z Čes.
Budějovic.
+ Státní telefon v Jindř. Hradci. Dle sdělení
poštovního ředitelství vídeňského obci jindř.-
hradecké bude zřízen v Jindř. Hradci státní
telefon a již na příští rok bude pojat vládou do
stavebního programu.
4- Za 25 zlatých řečníkem stal se veselský
pan děkan. Je prý to lepší kšeft jak děkanovat,
muselo by však býti na světě mnoho Vodrážků
a každý den mít alespoň jeden pohřeb. Bylo to
však namáhání, než sehnal potřebný materiál k
osnově své řeči. Že byl zemřelý Vodrážka
15 roků ve Veselí starostou, není zrovna zvláštností
a tak tedy co? .. Pan děkan by musel
nedostat pětadvacet, aby na to nepřišel: 1. Za
jeho starostování zřízen byl chudobinec. II. K
nádraží byla upravena cesta, postaveny aleje a
lucerny. III. Křížová cesta a konečně IV. Nová
podlaha v kapli sv. Floriána. — Pak ještě nechť
někdo mluví, že klerikálové neudělají nic, než
za peníze. Kdo byl by s to objevit tolik slávy
za hloupých 25 zlatek, nebýt pana děkana? . .
To máte radost, veselští občané! . .
Staněk
Dvořák
Vodrážka
svatý . Florian
Strmilov
Jarošov
Praha
Jindřichův
Hradec
Čes . Budějovice
bratr Trnkův
státní telefon
13
article
— Pan děkan je rozházel. Ve Veselí nad
Lužnicí žijí nyní ve velikém nepokoji páni anti-
semité. Při pohřbu starosty Vodrážky řečnil
pan děkan, by pozůstalí neplakali, zemřelý prý
smířil se s pánembohem a dle písma svatého
zaujme místo na pravici vedle Jakuba, Abrahama
a Isáka. »To tak!« lekli se veselští ritua-
listé, »tedy po smrti máme být zas pohromadě
se židy?« a žádný prý nechce proto umřít. A
věčně zde být jak Ahasver, není také snadné.
Alespoň to peklo kdyby nelíčili jim tak hrozně.
+ Ze Staňkova se nám píše: Poměry, v obci naší
panující, zasluhují toho, by znala je veřejnost. Ač máme
zde, vyjímaje několik jen rolníků, samé dělnictvo.- nemá
toto v obci žádné zastoupení, čímž je samo vinno, poněvadž
se nesúčastňuje voleb. A proto se nemusí nikdo
divit, že obecní správa je již 25—30 roků pořád v jedněch
rukou. Představeným jest bývalý tesařský tovaryš,
který to přivedl na vojně — až na kaprála (!) a stal se
proto obecním písařem. Úřad ten zastával as 25 roků
a nyní je již po 5 let starostou. Ač neměl naprosto
žádného jmění, zahospodařil si již tolik, že nevyměnil
by se žádným rolníkem. První radní Tomásek úřaduje
také již přes 30 let, rozumí se, že ne ku — svému prospěchu
— ale pro blaho — obce. Důkladná revise by
každého přesvědčila . . . A ten nevděčný lid jim nechce
odpustit, že nechávají si každý krok od obce krvavě
platiti, a vyčítají starostovi, že nestydí se brát od chudé
Vodrážka
Jakub
Abraham
Isák
Ahasver
Veselí nad Lužnice
Staňkov
Tomáska