ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 268c39f4-cd0a-4c67-b45b-e23d985eb963
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 18 celkem · entity: place 19, person 36, org 5
1 masthead
Ročník I.
2 masthead
Č. Budějovice, dne 25. července 1902.
Č . Budějovice
3 masthead
Císlo 5.
4 title
NOVÝ
5 article
pracujících vrstev.
6 article
Vychází každý týden v patek M Redakce, administrace a expedice O Předplácí se: pro Rakousko: ročne X 480, půlročně Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned & Rudolfovska třída číslo 14. v Českych Budějovicích, K 2-40. čtvrtletně K 1’20. Pro Německo na rok K 548 při objednáni T Jednotlivá čísla za 8 haléřů. • Pro ostatní země na rok K 6’88.
Rakousko Českych Budějovice Německo
7 article
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Česká ulice číslo 18.
Adolf Č . Budějovice Český ulice
9 article
R. Š. Lužnický:
10 article
Návrhy ku sjezdu podány buďte nejdéle do 15. srpna, aby zavčas mohly býti předloženy k veřejné diskusi. Do téže doby oznámeny buďte adresy delegátů podepsanému sekretáři, aby jim v čas dodány býti mohly pozvánky. Výkonný výbor českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. K. Vaněk, sekretář. P o z n. Soudruzi delegáti, kteří přejí sobě obstarání noclehu, nechť obrátí se dopisem na sekretáře strany s udáním, zda přejí si ubytovati se v soukromí či v hostinci.
K Vaněk českoslovanský sociálno demokratický
11 article Jeďme na dělnickou výstavu!
Jeďme na dělnickou výstavu! By umožnilo se většímu počtu osob súčastniti se První dělnické výstavy, prodloužena jest lhůta přihlašovací až do konce měsíce srpna. Zábavní vlak vyjede z Č. Budějovic dne 7. září po půlnoční hodině a ráno bude v Praze. Zpět možno jeti každému vlakem libovolným do tří dnů. Kteří výletníci i zpět jeti chtějí s větší společností, mohou nastoupili zpáteční cestu v pondělí, dne 8. září, večer. Jízdné do Prahy i zpět obnášeti bude asi K 5-60 (určitý obnos dosud stanoven není). Přihlášky činiti lze a na jízdné si spláceti u soudruhů : Jedličky Josefa v továrně bratří Sattlerů ve Čtyr. Dvorech, bytem Č. Budějovice, Haasova ul. č. 42. Vokurky Karla, obuvníka ve Čt. D torech. Pytelky Josefa v Rožnově. ichatze Ondřeje v Mladém. Brayera Jakuba v Nemanicích. Zelenky Rudolfa, holiče na Lineckém předměstí. Lédla Václava, obchodníka s uhlím v Pekárenské ul. Melichara Čeňka, obchodníka v Jirovcové ulici a v Redakci »Jihčeského Dělníka«.
Sattler Vokurka Pytelka Josef Ondřej Zelenka Lédl Melichar Čeněk Č . Budějovice Praha Haasův ulice Rožnov Nemanice pekárenský ulice Jirovec ulice Jedlička Josef Brayer Jakub
12 article
Soudruhům a soudružkám, příslušníkům českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické!
13 article
Na základě usnesení sjezdových svoláváme na dny 7., 8. a 9. září 1902 do Prahy
Praha
14 article V. řádný sjezd strany
V. řádný sjezd strany a navrhujeme prozatímně denní pořádek téhož následovně: 1. Zpráva výkonného výboru strany: a) sekretáře, b) pokladníka. 2. Zprava o činnosti parlamentní (referent posl. soudr. Hybeš). — 3. Organisace a taktika: a) vzdělávací spolky a jich poměr k organisaci odborové a ku straně (ref. soudr. Němec); b) agitace mezi mládeží (ref. soudr. Lud. Pik); c) agitace mezi ženami (ref. soudr. Toužilová Bož.) 4. Všeobecné, rovné, přímé právo hlasovací do všech sborů zákonodárných a zastupitelských (ref. soudr. Schuster). 5. Tisk: a) tisk strany; b) reforma zákona o tisku (ref. soudr. dr. Soukup). 6. Úkoly sociálních demokratů v obci (ref. soudr. dr. Meissner). 7. Pojišťování starobní, invalidní a sirotčí (ref. soudr. Roušar). 8. Mezinárodní sjezd světový (ref. soudr. Vaněk) 9. Různé. Právo sjezd obesílati má každá místní organisace sociálně demokratická, která plní sjezdy uložené povinnosti. Přijímání, jakož i ucházení se o mandáty na sjezd v cizích organisacích mimo působiště delegáta, se vylučuje. Sjezdu býti přítomni mají právo redaktoři politi- ckých a odborových časopisů strany, šefredaktor denníku strany, zástupce administrace denníku stranny, tiskového družstva strany, jakož i členové zastupitelstva jsou povinní sjezdu obcovat a požívají práv volených zástupců organisaci. . Těchže práv požívají zemské odborové sekretariáty, které vysílají důvěrníky průmyslových seskupení.
Hybeš Němec Toužilová Bož Schuster doktor Soukup Meissner Roušar Vaněk strana : a organizace sociálno demokratický
15 article Mistr Jan Neruda.
Mistr Jan Neruda. Dne 22. srpna t. r. bude tomu 11 let, co navždy rozloučil se s národem českým jeden z nejslavnějších básníků a spisovatelů českých, neustále zrádcovaný a kaceřovaný — Mistr Jan Neruda. Jedenáct let tomu, co ustal tluk poctivého srdce muže, který celý svůj život věnoval národu nežistnou práci literární. A při vzpomínce této zalétá bezděky mysl naše do oné srpnové noci r. 1891, kdy poprvé proniklo Prahou, opojenou slavnostním ruchem výstavním, zoufalé zvolání: »Neruda zemřel!« Zoufalý výkřik tento prolétl bleskurychle Prahou a odrážeje se od zarmoucených srdcí jeho ctitelů vracel se jako mnohonásobná ozvěna, zapadaje po celých Čechách, všude tam, kam proniklo tištěné slovo Jana Nerudy, zanechávaje všude zástupy truchlících. Ba zdálo se, že celá příroda kloní hlavu ve smutku nad ztrátou jeho. Nikdo nechtěl zprvu věřiti zprávě této, maje ji spíše za sluchovou hallucinaci, než za možnou skutečnost. A přece bylo tomu tak. Zemřela na vždy ona typická postava pražských Příkopů, již denně vídati bylo při procházce své, opřenou o rámě posluhovo*); umlkl na vždy veliký básník a spisovatel, jenž dovedl se svými literárními pracemi i životem svým tak hluboce vžiti se v srdce lidu českého. Podávajíce malou vzpomínku na Nerudu, jež dovoluje nám omezenost místa v listu, činíme tak nejen z piety k němu, ale pokládajíce to za svoji povinnost.
Neruda Praha Čechy
16 article
Mistr Jan Neruda narodil se v Praze, 9. července r. 1834. Po odbytí gymnasijních a universitních studií vyučoval dva roky na německé reálce češtině, načež oddal se jedině spisovatelství a žurnalistice. Poprvé vystoupil r. 1856 jako básník, jímž byl zrozen. První svoje básně uveřejnil v »Lu- míru« a »Poutníku od Otavy«, První soustavnou sbírku básní vydal Neruda r. 1858 pod názvem »Hřbitovní kvítí«. R. 1859 vydal spolu se spisovateli: Barákem, J. V. Fričem a Hálkem almanach »Máj«. bě tyto knihy, ve kterých nemilosrdně tepal tehdejší falešné vlastenectví, plné nabubřelých frásí »o lásce k vlasti« bez skutečných činů, narazily na odpor copatých vlastenců, zastaralých vlasteneckých básníků a spisovatelů. Trpkost, hořkost a skepse jeho lyriky jevila se hned při prvních jeho pracích a neopustila
Neruda Otava Barák J V Frič Hálek Praha
17 article
*) Zlomilf si Neruda r. 1888 na náledí nohu tak nešťastně, že nepozdravil se již zplna. jej po celý život, jsouc zvláštním příznakem Nerudy. Vlastenci používali jí ku jeho zrádcování a snižování. Vinili Nerudu z nevlastene- ctví a na čelo jeho vpálili mu Kainovo znamení — kosmopolity. Užíváno naproti němu těch nejhorších zbraní, jež stupňovaly se až i k udavačství. A přece za tehdejší doby český člověk a najmě Český spisovatel a zvláště, který tak hluboce cítil s lidem jako Neruda, měl největších příčin k bolesti, a měl právo, a chtěl-li býti upřímným, musil bolest a trpkost tuto dávati na jevo. Krásnými, významnými slovy odpovídá Neruda těmto svým nepřátelům: »Ano, nám jest to stálé žvanění o národnosti a vlastenectví již přemoženým stanoviskem. Nenávidíme ze srdce každého, kdo myslí, že jest to již největším cílem — býti národovcem —, že dosti na tom a že netřeba, aby také něco pro národ konal. Pracovati musíme k tomu, abychom svůj národ postavili na výši světového uvědomění a vzdělání a a jemu nejen k poznání dopomohli, ale iživotjemu zabezpečili. To jest náš kosmopolitismus.« Takovýmto způsobem odbyl Neruda své nepřátele a šel svou cestou, kterou si byl vytknul, dále.
Zlomilf Neruda Kainův
18 article
Neruda čerpal ze světové literatury, zejména německé, spisy Jean Paula, Heineho a Bayerna působily na něho vlivem nemalým. Místy navazoval též na Máchu. Avšak Neruda čerpal také bohatě z vlastní půdy, z Českého lidu a života. Kosmopolitismus jeho byl mu pouze prostředkem k obohacení a sesílení domácí literatury. Neruda vždy cítil potřebu širokého rozhledu a cítil ji tím více, poněvadž žil v národě malém, v národě sotva se probouzejícím ze staletého spánku, s literaturou dosud v plenkách. Na jedné straně — za hranicemi — otevřel se mu široký, bohatý svět, kultura západu a n sčetné plody literární. Na druhé pak podléhal oné malosti českého života, trpěl oním suchoparem českým, který nestačil, aby vyživil jeho ducha plného tužeb. Tento rozpor mezi českou malostí a slabostí pudil Nerudu na cesty po Evropě. Poznáním osvěty a kultury národů chtěl obohatili sebe. Nastřádanými vědomostmi zejména z cest po Francii a Italii Neruda uzrál a byl posilněn pro práci doma. Tímto všeobecným měřítkem nazíral na poměry českého života a literatury. Veškerá jeho snaha čelila tudíž: vykročiti z těch úzkých poměrů, rozšířili obsah i fond domácí kultury a urychlili její vývoj. Tu jest význam zkušeností nastřádaných na cestách po cizině, význam Nerudův pro českou literaturu. Neruda nikdy nezapřel sebe, českého člověka duší, myšlénkou a citem; ovšem, že vlivem cizím obzor svůj obohatil a rozšířil. On však studoval český život na venku i v městě daleko více, nežli kterýkoliv jiný český spisovatel. (Viz jeho »Studie krátké i kratší«, »Menší cesty«, »Genry« atd.) Nikdo ze spisovatelů tehdejší doby nesouvisí tak úzce s vývojem let 60—70tých jako Neruda. Za života Hálkova stál ovšem Neruda ve stínu pěvce »Večerních písní«. Ale když Hálek
Jean Paul Heine Bayerna Mácha Neruda Nerudův Hálkův Hálek Evropa Francie