3
masthead
6. listopadu 1900. Císlo 327.
4
article
»Petit Journal« připomíná, že Krüger nedlí
poprvé na půdě Francie a Evropy. Nejdůleži-
tější města její navštívil v roce 1884 na sklonku
tchdejšího konfliktu s Anglií, z něhož Trans-
vaal vyšel vítězně; tehdy provázel jej gen.
Joubert a býv. transvaalský ministr vyučování
Dutoit. V Berlině měl tehdy Kriger dlon-
hou rozmluvu s Bismarkem, jenž se
později o něm vyjádřil: »Tento sedl ák
jestnejprohnanějším diplomatem,
jakéhož jsem kdy poznal. Jes
schopen velikých činův. Uvidíte
že Transvaal bude hrobem anglické
zoci.« Zdaliž se Bismarkova předpověd
osvědčí?
V té chvíli, kdy Krüger přijel do Paříže
aby protestoval před celým světem protí brutál
nostem anglickým, sděluje se, že Brilové pro
vedli v Transvaalu nové násili, bezpříkladné
v dějinách moderního válčení. Srovnali se
zemí město Dallstrom, v lydenburském
okresu, na povel generála Smith-Dorna, poně
vadž skýtalo prý Burům bojujícím útulek a je
polrarinami i municí opatřovalo, jakoby to ne-
bylo povinností tranavaalské ho
n ěsta. Zbořeny a vypáleny všechiny budovy.
až na kostel jediný.
Z brusselských pramenův se ujišťuje, ž
Krüger koncem příšuího týdne vydá z Haagu
provolání k velmocem, žádaje za jich zakro-
čení. Bude-li provolání bezvýsledné, uveřejn
všechny dokumenty, Anglii kompro-
mitující, jež má po ruce. Potom
jest Krüger odhodlán přes vysoký
věk svůj vrátiti se do Jižní Afriky
hledati tam, neobrátí-li se zápas vá-
leěný na prosněch Burův, smrť hrdin
skou.
Petit
Krüger
Joubert
Bismarkův
Smith
Dorn
Francie
Evropa
Anglie
Berlín
Transvaal
Paříž
Dallstrom
Haag
Afrika
5
article
Státní soud v Německu.
Sociální demokraté podalí v říšském sněmu
německém, jak již stručné telegraficky byl
sděleno, návrh na to, aby zodpovědnostiv kan-
eléře dodán byl důraz zřízením státního soudu,
jehož 24 členův stálo by mimo říšský sněm.
Tento státní soud měl by mít
právo, sesaditi kaneléře, kdyby
ůstavu porušil. Střed podal podobný
návrh, v němž žádá se ale též z a i nsta ne
k vyrovnávání sporův mezi spol-
kovými státy (následkem sporu VilémaIl
s knížectvím Lippe). Praktický výsledek ale
návrhy ty stěží míti budou. V prvním článku
socialistického návrhu praví se též, že z od-
povědnost kaneléřova vztahovat
se má též »na všechny politické
činy a opomenutí císařovy.«
»Katolická strana« v Německu pro
— náboženskou snášenlivost.
»Střed« mimo stále opakovaný svůj návrh
na opětné připuštění jezovitského řádu do Ně-
mecka — návrh už často sněmem přijatý, ale
spolkovpu radou německou vždy odmítaný —
podal v říšském snému také osnovu zákona,
jež má zaručit úplnou svobodu ná-
boženského vyznání, veřejné i do-
mácí vykonávání náboženství pro každého při-
slušníka říše. Osnova žádá zvláště: Vychování
dětí při smíšených sňatcích řídí se
dle dohody rodičův; po dokonaném 12. roku
stáří může si každý volit svobodně vyznání
Vystoupiti může každý z určité eírkve ústním
nebo písemním prohlášením před příslušným
úřadem. Státem uznané náboženské společnost
mohou zřizovati svobodně církevní obce a úřady.
Lippe
Německo
6
article
Všechna obmezení v příčině udílení svátostís
zrušují. Náboženské společnosti (řehole) nepo-
třebují k zakládání svému a ke své činnost
žádného sehválení. Tím vlastně žádá střed od-
loučení eírkve od státu zákonem říšským —
tedy toho, čeho až na libovolné »působeníe
řeholí domáhají se ve Francii i Anglii — svo-
bodomyslné strany. Také tato osnova zákona za
nynějších poměrů v Německu nedospěje jistě
na dlouho praktického uskufečnění. Střed asi
chce tím jen donutiti Bůlowa, jenž jest říšským
kaneléřem i pruským ministrpresidentem, aby
ukázal ve věcech církevních — barvu.
12.000marková afféra v říšském
sněmu německém.
Konečně dospěla afféra ta v říšském sněmu
německém k projednání. Jest čtenářům našim
známá. Socíalistický list jeden učinil odhalení
totiž, že řišský úřad vnitra vyžádal si loni o
svazu průmyslníků podporu 12.000 marek na
agitace pro uchystanou tehdy — později ale
říšským sněmem zamítnutou — drakonickou
predlohu, jež provinění stávkářská chtěla trestat
— káznici. Debata ve sněmu, k níž zavda
podnět dotaz socialisty Auera, nezpůsobila val-
ného vzrušení, poněvadž před tím vláda říšská
hleděla hněvy od státního tajemníka vnitra hr
Posadowského odvrátiti sdělením, že vinníkem
jest vlastně podřízený jemu přednosta Woedtke
a — napovězením, že tento bude »potrestán«
přesazením. Podáváme protež i z tohoto důvodu
— že věc nevzrostla proti všemu očekáván
v zkalenou »státní afféru« jakož — i z ohledu
na veliký nedostatek místa v tomto čisle —
debatu říšského sněmu o věci té jen v hlavníeh
rysech.
Auer
Woedtke
Francie
Anglie
Německo
7
article
Debatu zahájil poslanec A uer odůvodňuje
dotaz svůj: Vláda, pravil, vstoupila
touto afíérou v neslýchanou
odvislostod velkoprůmyslníků,
jimž koná tak službu pochopův,
(Souhlas v levo.) Prohlásila se tak předem za
strannickou. Pruské »království chudých« obrae
se na velkoprůmysl, aby tyto chudé po
tlačil, aby učinil z nich tupé
otroky. Smutný to stav. (Son hlas v levo.)
Velkoprůmyslníci dovědou i měšeem, třeba-li,
obstarávatí své zájmy. Ne k vůli státu, ale pro
sebe. Jde tu o horši věe, než o uplatnos
osobní. (Pohnutí.) Jednotlivci mohou podlehnout
pokušení, jak i proces Sternbergův ukázal.
Zde ale běží o zvláštní morální pojmy ce-
lého ministerstva. (Souhlas v levo.) Skup ny
zájmové vykonávají vliv přimo znepokojující
Chlubylť se velkoprůmysl, že on způsobil po
dání káznicové předlohy. Všude viděti jes
státní zástupce v službách podnikatelstva. Del
nických organisací, byť statisíce členův čitaly,
nikdo se ale neptá po tom, jak dělnictvu se
daří. Takové případy budí zlou krev. Vývoj
říše ve stát třidní věru daleko již pokroči
když vláda snižuje se k žebrotě u jednoho
stavu. (Potlesk v levo.) Od nynějška budeme
se musiti při každé předloze tázati, v č
službách byla podána. (Nepokoj v pravo.
Souhlas v levo.) Pravíme a s námi praví tak
všichní rozšafní mužové: Pryč s takovým
systémem! Pryč s muži, kteří
mají za něj zodpovědnostl
Odpověď kancléře Bülowa na dotap Auerův
seznal čtenář již z depeší. Bülow fakt onen
odsoudil, ale Posadowského hájil.
Také další řečník nár. liberál Büssi ng-
jenž tvrdil, že případ byl zvoličován.
Sternbergův
Auerův
Bülow
Posadowský
Sono
8
article
Svobodomyslný posl. Munckel praví
Mohl kdo očakávati, že by kaneléř mohl případ
ten schvalovati? Méně než on nemohl are
říci. Žádá, aby 12.000 marek bylo vráceno
Vláda jest tím lepší, čím výše nad stranam
stojí, tím horší, čím stojí níže pod stranami
(Souhlas v levo.)
Nejhorší ale jest, vstoupí-li za lapali
12.000 marek do služeb některé strany. Kanclén
slíbil, že se fak příště nestane. Chci věděti
opatřeních, jimiž to chce příště zameziti a pal
o tom, co se stane s 12.000 markami.
Pachnicke očekává, že muž, jenž tak
pokárán jest před celou zemí, sám z toho vy-
vodí důsledky. Popírá se, že se tu jedná o in
triku velkoprůmyslníků proti Posadovskému, pře-
jícímu agrárníkům. Naopak, stala se hrubá
politická chyba, jež uškodila vážnost
Německa i v cizině. (Souhlas v levo, ne
pokoj v pravo.)
Socialista Schönlank míní, že Woedtk
nemohl jednati přece na vlastn
zodpovědnost. Či mohl by seděti ješt
v úřadě, kdyby byl jednal za zády Posadov
ského? Fakt jest ten, že vláda žebronila u prů
myslníků za peníze k boji proti dělníkům. (Sou-
hlas v levo.) Dříve měla vláda dle slova svého
pro svaz průmyslníků otevřený sluch, teď má
pro něj otevřené dlaně. (Souhlas u socia-
listů.) Svaz onen vůbec vládne celé politice,
vláda jest jen jeho komitétem. (Souhlas.)
Předseda (po řeči Schönlankově — rychle):
Nikdo již není ke slovu přihlášen. Debata jes
o předmětu tom ukončena. i
Singer volá: A kde jest Posadovský
(Veselost.)
Hlasy: On raději mlčí. (Opělná veselost.
Schůze tím zakončena.
Posadovský
Schönlank
Woedtk
Singer
Německo
9
article
Válčení s Čínou-
Válčení s Čínou-
Z Petrohradu, 25. listopadu. (C.-B.)
V Port Arthuru vycházející časopis »Nový kraj«
uveřejňuje tento edikt čínského císaře: Nynější
válka skončila zcela neobyčejnými zápletkami,
což nás přimělo, abychom pátrali po příčinách
běd, jež naši zem stihly. Toto neštěstí nebylo
přáním trůnu. Objevili jsme nyní, že nám za
ně zodpovědní jsou všichni ti príncové a mini-
stři, kteří boxery a jiné buřiče ke vzpouře
proti spřáteleným nám státům podněcovali, čímž
zmatek a spoustu přivodili a nás přiměli, aby-
chom v útěku hledali spásu. My, cisař, můžeme
se arci za nevinny prohlásiti vším, co se událo.
neboť přesvědčili jsme se, že jsou hlavními
původci neštěstí, jež nás stihlo, mravů prosti
princové a ministři, kteří se zanášeli pošetilými
plány. Při tomto poznání nemá rozhorčení nase
mezí a vyznáváme, že škůdcové ti skutečně
zasluhují přísného potrestání. Proto nařizujeme
princové Čuan, Caitun, Pučin, Cailien,
Caijan a Tuan, dále ceremonář K an
ministr spravedlnosti Čao-Č u-Čiao buďtez
z úřadů svých odstraněni, šlech-
tictví, hodností, řádů svých i ma-
jetku zbaveni a vojenskému soudu
ku přísnému potrestáni o de vzdání
aby z toho byla našim poddaným pro všechnu
budoucnost výstraha. Dáno v Taensu, dne 26.
září. Podepsán Kunsy
Z Říma, 25. listopadu. (C.-B.) »Agenzi
Stefani« oznamuje z Pekina: Hrabě Waldersee
obdržel zprávu, že italsko-německá kolonna, n-
setkávajíc se nikde s vážným odporem, na Kal-
gan postupuje. Čínské vojsko vždy po krátke
přestřelce ustupuje. Zdravotní stav vojska je v
borný.
Arthur
Čuan
Caitun
Pučin
Cailien
Caijan
Tuan
Čao
Stefan
Waldersee
Čína
Petrohrad
Nová kraj
Č u
Taensa
Řím
Kala
10
article
Z Paříže, 25. listopadu. (C.-B.) »Agence
Havas« prohlašuje v telegramu z Pekina ze dne
včerejšího za nepravdivou zprávu, že francouzské
vojsko v Silinu a Tulinu vydrancovalo hroby.
a dokládá, že pagody v Silinu Sichové dranco
vali, Francouzové že však jim v tom bránili.
Z Petrohradu, 25. listopadu. (C.- B.
Dle zpráv »Pravit. Věstníku« z dálného východu
dal se generál Fock na pochod se svým voj-
skem v Čan-Santinu ku pramenům sungarským.
Pravý břeh byl obsazen nepřátelským vojskem
silným asi 2000 mužů. Střelbou z děl i z pušel
se podařilo nepřítele od břehu zahnati.
Havas
Francouz
Fock
Paříž
Petrohrad
východ
Čan
11
article
Volební ruch.
Volební ruch.
P. T. pánům důvěrníkům a voličům
V. kurie za volební okresy: Kolin, Kouřim,
Český Brod, Černý Kostelec, Říčany, Král
Vinohrady, Žižkov, Jilové, Benešov, Neveklov,
Vlašim. Kandidát národní strany svobodomyslný
pan Václav Karbus, jest ředitel em
Nemocenské pokladny nového ob
chodního gremia král. hlav. města Prahy.
Tajemníkem Nového obehodníh
gremia král. hlav. města Prahy o
jeho založení (r. 1894) jest p. Rudol
S tib i c.
Z Klatov. Na voličské schůzi v P lá-
nici přes 300 shromážděných voličů projevil
poslanci dru. Dykovi jednomyslně důvěru
prohlásilo jej za kandidáta do říšské rady.
Z Kolína, 25. listopadu. (Volebn
schůze.) Politický klub zdejší svolal na
dnešek schůzi voličů v V. kurii, aby vyslechl
politický program kandidáta strany svobodo-
myslné pro V. kurii obvodu, k němuž Kolír
náleží, Václava Karbusa. V místnostec
restauračních hořejšího ostrova labského sesl
se veliké množství občanstva, lakže místnost
byly přeplněny. Předseda politického klubu pan
Fifka uvital přítomné a představil pana kandi-
dáta Karbusa, jenž v delší řeči vyložil příčiny
ucházení se o kandidaluru ve straně národně
svobodomyslné; objasnil smýšlení své o ne-
gativních snahách stran socialistické a realistické
ukázal na poměr český ku stranám ve sněmovn
a prohlásil nedůvěru ve spojenectví pravice. Vý
Karbus
doktor
Dykův
Fifka
Kouřim
Český Brod
Říčany
Žižkov
Benešov
Neveklov
Vlašim
Praha
Klatovy
Kolín
Černá Kostelec
Královský Vinohrady
Jilová
strana svoboda
12
article
klady o nepřátelství Vídně proti českému ná-
rodu, jež žene krev každému Čechu do tváře,
o zahrávání si s námi, což drastickými obrazy
odůvodnil. potkaly se se souhlasem všeobecným
a pochvala dlouhotrvající byla důkazem, že shro-
máždění souhlasí s programem kandidátovým
Debaty na to zahájené, zúčastnili se čeln
voliči zvláště proti kortešům pražským. Na
konec přijata resoluce, dle níž kandidatura pana
Karbusa byla shromážděním přijata; účast-
níci slíbili, že budou usilovati, aby kandidátní
listina politickým klubem navržená zvítězila. —
Sociální demokraté měli v Ko-
líně rovněž dne 25. t. m. schůzi v hostinei
»Reichenberku«, kdež promluvil kandidát jejieh
p. Reis. V poledne vyšli ze schůze a přišl
okázale před radnici, odkudž, nemajíce snad
nikde popudu, se rozešli.
Staročeská strana prohlašuje zvlášt-
ním oznámením, že doporučuje svým stoupen
cům odevzdání hlasů volitelům, kteři se pro
hlásí pro národního kandidáta a vy
zývá k hojnému účastenstvi ve volbě.
Čech
Karbus
Reis
Vídeň
ko
13
article
Z Moravské Ostravy, 21. listopadu.
Strana sociálně-demokratická jest výsledkem
voleb volitelů v V. kurii stísněna. Úbytek hlasů
oproti volbě minulé jest veliký. Na zvolení kan
didáta sociálně-demokratického není ani po-
myšlení. Celou řadu porážek připravila sociáln
demokracii strana německo-liherální i anti-
semitská. Šly společně proti sociálním demo-
kratům, kteří ještě do poslední chvíle pro prvou
z nich pálili si prsty. Sociální demokraté př
volbě poslance v okrese Olomouc-Ostrava roz
hodnou mezi kandidátem českým a německo-
nacionálním, tedy svým odpůrcem. Jak se pro-
slýchá, byla by jedna část sociálně-demokrati-
ekých volitelů při užší volbě ochotna voliti za
jistých podmínek českého kandidáta.
Ze Lhenic. Dne 22. t. m. konány u nás volby
volitelů do IV. i V. kurie. Zvolení byli pp.: Jose
Kokout, purkmistr, František Stehlík, obchoník
Josef Hamáček, ředitel školy. doe
Ze Senic u Poděbrad. Dne 21. t. m. vyko-
nány u nás volby volitelů poslance do říšské rady
V V. kurii zvolen pan Alois Váňa, starosta obce
okresu jednohlasně, ve IV. kurii pp. Al. Váňa, sta
rosta a Václav Jech, rolník, jednohlasně oba, stou
penci strany svobodomyslné
Z Lomnice n. Popelkou. Vzdor horečné, ná-
silné agitaci radikálů spojených se Staročechy a kle-
rikály, docílili našinci skvělého výsledku. Hned, jal
komise jednání zahájila, žádal pan Václav Bra-
bánek komisaře, by na chodbě k volební místnosti
postaven byl četník. Komisař tomuto přání ochotně
vyhověl. Dělnictvo zachovalo úplný klid a rozhod-
ným vystoupením přičinilo se o zdárný výsledek
který je následovní: Naší volitelé obdrželi 304 hl.
národněsociální, ve skutečnosti staročesko- radíkáln
199 hl. a sociální demokraté 47 hl
Stehlík
Hamáček
Váňa
Jech
Popelka
Bro
Ostrava
Olomouc
Lhenice
Senica
Poděbrady
Jos Kokout
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Rada zemského soudu pan dr. Ferd
Pantůček. Zpráva německých listů o odstou-
pení rady zemského soudu dra. Pantůčk
z praesidia vrchního zemského soudu byla po
někud anticipována, neboť týž místa svého posud
neopustil, nýbrž teprve koncem tohoto měsíe
rozloučí se s vrehním soudem a nastoupí u zem
ského soudu civilního oddělení. Německé touhy
jsou tedy splněny, a výprava, jež počala před
rokem po odstoupení vlády hraběte Thuna, do-
sáhla eíle. Nejvyššího napjetí nabyl zápas ten
v době, když odstoupil president vrchního soudu
Jansa, tu v němocké žurnalistice, počínajíc » Neu
Freie Presse« až po »Bohemii«, bouřilo se prot
éře »Jansa-Pantůček« a ministerstvo vyzýváno,
by odstranilo z praesidiální kanceláře vrchního
soudu nenáviděného pomocníka Jansova radu
doktor
Ferd Pantůček
Thun
Jansa
Pantůček
Jansův
Neo Frei Presse
Bohemia
15
article
Pantůčka, který vyličován jako zapřisáhlý škůdce
všeho německého a především jako persekutor
německého úřadnictva. Zprávy německých listů
o činnosti rady Pantůčka u vrchního zemského
soudu jsou vesměs nepravdivy. Není pravda, že
týž byl od presidenta Jansy ustanoven předno
stou praesidiální kanceláře a že vše podnikal na
újmu německého živlu. Rada Pantůček ještě
jako adjunkt před 8 lety povolán byl býva
lým vrchním presidentem baronem Rumlerem do
praesidia vrchního soudu a tam pro výtečné
své působení postoupil na sekretáře a konečně
před 2 lety na radu. Ještě za presidentství ba-
rona Rumlera r. 1898 stal se rada Pantůček před
nostou praesidiální kanceláře, kde se osvědčil jako
muž intelligentný, energický a spravedlivý ke všem
Odpůrcové jeho nejsou s to dokázati ani je
diný případ, ve kterém by týž Němcům
byl ukřivdil, tolik však jest jisto, že rada Pan-
tůček dbal toho, aby českému úřadníku a če
skému jazyku nebylo křivděno a tato jeho spra
vedlivá povaha byla příčinou útoků a nájezdů.
jež na něho po celý rok byly podnikány. Něme
nemohli snésti, že chefem praesidiální kanceláře
u vrchního soudu jest Čech, ale my máme
býti spokojení, když celé praesi diu mu
místodržítelství jest německé
když chef praesidiální kancelář
u zemského finančního ředitel-
ství jest Němec a když v čele prae
sidialního bureau u poštovníh
ředitelství nalezá se také Němee.
Pantůček
Jansa
Rumler
Němec
Čechy
16
article
Nepřestávají-li německé žurnály se svou vý-
pravou proti éře »Jansa-Pantůček«, neděje s
lak »pro praeterito«, nýbrž »pro futuro«, ně
mecké kruhy chtějí dosíci toho, aby v čelo
praesidialní kanceláře u vrehního soudu také
byl postaven muž z jejich krve a masa, aby
tudiž všichni praesidiální chefové v cel
Praze byli jejich stranníky. To
jest jejich touha — to jest jejich plán. Jejich
násilné povaze překáží, když v čele jedno h
důležitého úřadu stojí upřímný syn českého
národa, byť i byl zeela spravedlivý a objektivní.
A tu pravíme novému vrehní mu
presidentu panu Wesselému, který
po 1. prosinci nastoupi svůj úřa d,
že podle toho, jak se zachová
v otázce sestavení praesidialn
kanceláře, poznáme ihned, jak
objektivním a nestranným jes
úřadníkem. První jeho povinnost
jest vytknouti své stanovisko
vůči tvrzení, že jest pod ko
mandem německé levice.
— Zlý duch Moravy při práci. Z Brna
dochází neuvěřitelná zpráva, že zemská školní
rada nařídila, aby nadále všechno úřadování
i pokud se týče českého školství, o
shora až dolů bylo výhradně ně
Jansa
Pantůček
Wesselý
Praha
Morava
Brno
17
article
mecké. Zemský výbor brněnský
jak se samo sebou rozumí, s veli
kou ochotou tomuto úkazu vyho
věl. Potvrdí-li se také tato zpráva, potom i
těch nejdůvěřivějších zmizí poslední pochybnos
o tom, v jaké nalezáme se situaci a co národu
našemu a jeho zástupcům činiti zbývá. Jen
uvažme, co toto nařízení, jehož původ nelze
jinde hledati, než v ministerstvu vyučování, zna-
mená. To znamená germanisaci v
škerého moravskéko školství.á
krokem tím dobrá polovina něme
ckého ideálu, poněmčiti Morav
aspoň co do školství, bude dosa
žena. Považme si, že učitel v každé jednotřídce
bude nucen podávati německé
školní zprávy inapektorovi, ně
mecky si dopísovat se školním
radami, že české rady nuceny
budou německy jednat a se usná še
že vůbec administrace školy, v níž
hlavní součást přikázána auto-
nomním orgánům, bude německá
Tím rána namířena na tu ubohou naši Mo
ravu, ktorou nám odčiziti, od násí Jodtrhnouti
po staleti namahala se Vídeň, která dobře
přece ví, že sevříti Moravu germánskými
spáry znamená též zkázu naši. Co hrozným tin
příkazem, jenž i nejstudenější českou krevv
var vzbouří, se nařizuje? Povinnost kaž
dého učitelel uměti německy a z pů-
sobilost po německu úřadova ti,
Morava
Morava
Vídeň
18
article
Nařízením tím ne pouze potupa vržena národu
našemu ve tvář, nýbrž zároveň tím zjevně a ne-
pokrytě vysloveno, co nás očekává. Persekuee
proti národu našemu zahájena a sice v kraji
nejohroženějším a na místě nejeitlivějším. Nech
jen přijdou zase ti publicističtí škůdcové se svou
líčenouvobjektivností, jež ale není než národn
bezcitností, a trousí opět tu svou konejšivou po-
vídačku! Nechť opováží se nám dokazovati,že
nestranný pan Körber naplněn pro nás pořád
ještě »nejlepšími intencemi«. A ejhle: z to ho
též ministerstva vyšlo ono nař-
zení, z něhož jako první úřadník
povolán byl dr Rezek na křesl
ministra krajana. Snese pan dr. Rezel
klidně ránu, kterou úkazem svým jemu zároveř
zasadil přítel jeho ministr Hartel?
— »Prager Abendblatt« namahal se
v sobolu tuze, aby omyl universitního profes-
sora dra. Otta z výtky mu učiněné, že za ne
způsobilý uznal habilitační spis rady zemského
soudu p. Pantůčka, jakkoli později byl spis ten
ve Vídni první cenou poctěn. »Pr. Abendblatt
dovozuje především, že pan Pantůček vzali práci
nazpět dříve, než vůbec byla předložena pří
slušné instanci ku posouzení, že tedy nemohlo
býti zamítnuto, co nebylo ani podáno. Pravda.
Škoda jen, že »Pr. Abendblatt« nedodal, proč
rada Pantůček habilitační spis vzal nazpět.
Körber
doktor
Rezel
Hartel
Prager
Abendblatt
Ott
Pantůček
Vídeň
19
article
Viděl prostě napřed, s jakou vlídností bude
jeho práce přijata a s jakým osudem se
setká. Mohl se toho dočíst již napřed
v odborném listě. V ohledu tom je marné
omlouvání. Že tatáž práce byla ve Vídni
první cenou vyznamenána, »Pr. Abendblatt« při
pouští, jenom že snaží se významné toto fak
tum seslabiti nepravdou; že to nebyl pouhý
překlad, nýbrž »přepracování«. Není to pravda
Neboť pokud nám bylo sděleno, pan Pantůčel
sám spis ani nepřekládal. Za to ale se zadost
učiněním nechť zaznamená »Pr. Abendblatt«
že v jedné věci přece jenom jsme se mýlili
Pan Pantůček nebyl ve Vídni poctěn cenou.
kterou vypsala »právnická společnost«, nýbrž
advokátní komora. — Za to by alo byl » Pr.
Abendblatt« ve velkých asi rozpacích, kdyby
nám říci měl, kdo by dnes na české právnické
fakultě vykládal civilní soudní řád, kdyby pro
Ott z jakékoli příčiny stal se nezpůsobilýme dále
přednášeti? Ve světle této otázky objeví se
nám jednání oproti radovi Pantůčkovi v jiném
tvaru.
— Osobní. Řádem Leopoldovým vyznamenár
byl přednosta odboru pro silniční a vodní stavby při
místodržitelství král. českého v Praze pan dv. rad
Karel šl. Scheiner. — Sládkem akc. zámeckéh
pivovaru v Kolíně jmenován byl — jak se nám
oznamuje — pan Dobroslav Dvořák.
— Rodinné zprávy. Slečna Zděnka Něme-
čkova z Král. Vinohradů a pan Karel Ště pán
Prahy slavili minulou sobotu dne 24 listopadu 190
svůj sňatek manželský.
Pantůčel
Pantůček
Ott
Leopoldová
Karel
Scheiner
Sládek
Dvořák
Král
Karel Šta
Vídeň
Abendblatt
Praha
Kolín
Zděnka Nout
20
article
— Dary. Společnost »Dlouhý stůl« v Patschov
vinárně věnovala jako každoročně i letos pro vá-
noční stromky: Národní jednotě severočeské K 100.—
Národní jednotě pošumavské K 60.—, Spolku »Ko-
menského« ve Vídni K 60.—,
— Paní Hedvika Málkova-Skopcová mrtva
V kruzích divadelních neobyčejný rozruch způsobila
včera truchlivá zvěst o náhlém úmrtí paní Hedviky
Skopcové, člena činohry Nár. divadla a choti zem-
ského inženýra. Skonala po 5. hod. ranní podlehnuvši
zákeřné nemoci ve chvíli, kdy zdálo se, že nebezpeči
již minulo. Paní Málková vystoupila na Národním
divadle poprvé 4. března 1888 v úloze Marty v Gon-
dinetově veselohře »Tatínkovo přesvědčení« s úspě-
chem pronikavým i byla také angažována. Od té doby
byla nepřetržitě pilným, platným členem Národníh
divadla. Naposledy vystoupila ve »Vládě tmy« dne
7. t. m. Pro svou upřímnost, dobrosrdečnost a bodrou
povahu těšila se lásce a úctě svých kollegyň a kol-
legů a přízni všech, kdož ji znali. Vedle svého umě-
leckého povolání byla též dobrou hospodyní a vzor-
nou, pečlivou matkou svých dvou dítek. Pí. Málková,
která vždy zdravím kypěla, přivodila si nachlazením
zánět plic, jemuž také podlehla. Pohřeb zvěčněl
bude zejtra v úterý dne 27. t. m. o 3. hod. odpol.
z kostela sv. Vojtěcha na hřbitov olšanský. Zádušní
služby budou slouženy v témže kostele ve středu 28
t. m. o 9. hod. dopl
— Lidové přednášky české university
Dnes v pondělí bude míti IV. přednášku druhého
kursu p. prof. dr. Boh. Raýman: »O kovech«v
chemickém ústavě české university ve Spálené ulie
č. 1. Začátek o půl osmě hod. večerní.
Skopcová
Skopec
Málková
Mars
svatý . Vojtěch
profesor
doktor
Boh
Raýman
Vídeň
Hedvika Málkov
Gon
Olšanský
Dlouhý
národní jednotit severočeský K 100
spolek » ko
národní . divadlo
národní divadlo poprvé
Národníh divadlo
ústav český univerzita
21
article
— Slovanský klub konal minulé ponděl
prvou schůzi členskou, v níž podána výborem zpráva
o dosavadních kroeích přípravných a nastíněn pro-
gram práce v nejbližší době. Na podkladě provede-
ných prací zahájí klub v příštích dnech pravidelnou
činnost, k níž zve všechny přátely slovanské vzá
jemnosti. K pokračování v rozhovoru o úkolech
klubu koná se opětná schůze v pondělí v 8 hodin
v místnostech Měšťanské besedy.
— Z činnosti akademické mládeže. Lit
rární a řeč. spolek »Slavia« v Praze po
řádá uvítací večer dnes o půl 8. hod. več. v dolejším
sále žofínském, na kterém »O individuu a společ
nosti v Číně« promluví p. prof. dr. R. Dvořák, děkan
fakulty filosofické.
— První české veřejné knihovně ve Vídni
v Národním domě (Turnergasse 9, XV. okr.), založené
15. října 1899 družstvem pro vystavění Národn ho
domu a dělnickým odborem »Barák« v XV. okr. za při-
spění »Lidové Úsvěty«, »Sokola Tyrše«, zpěváckého
spolku »Tovačovského«, darováním a půjčením knih
v počtu 500 exemplářů, věnovali průběhem prvého
roku pp. dr. Jan Zítek, professor na obchodní aka-
demii, dvě bedny knih (přes 200 exempl.), »Slovan
ská jednota« 100 exempl., spisovatel dr. Rezníčekna
profesor
doktor
R Dvořák
Barák
Tovačovský
Zítek
Rezníčekn
Litva
Praha
Čína
Vídeň
Turnergass
Slavia
fakulta filosofický
národní dům
lidový Úsvěty
Sokol Tyrš
22
article
40 exemplářů; z Vídně od různých dárců došlo na
60 exemplářů. Celkem má knihovna po prvém roce
své činnosti 900 knih, v nichž zastoupeni jsou téměř
všichni českoslovanští spisovatelé i čelné překlad
z literatury ruské, francouzské a anglické. Knihovnu
spravuje dělnická jednota »Barák« v XV. okr. Knihy
půjčují se třikráte v týdnu bezplatně. Veškery práce
knihovní obstarávají členové zdarma. Dary a pří-
spěvky obnášely od odboru »Barák« 31 K, z poklad-
níček 12 K 40 h, celkem 43 K 40 h. Za vazbu knih
zaplaceno 48 K 85 h. Z knihovny vypůjčeno 3234
svazků knih 2260 osobám, z nichž bylo 809 % dělníků.
10% živnostníků, 3% úřadníků, 49% studujících
3% soukromníků. Návštěva v jedné hodině byla nej-
větší 48—50 vypůjčovatelů, nejmenší 10—12 vypůjč -
vatelů. Z českých spisovatelů nejvíce čten byl Beneš-
Třebízský, Svatopluk Čech a Jirásek, z překlado
Ohnet, Verne a Tolstoj. Knihovna otevřena jest ve
středu a v sobotu večer a v neděli dopoledne. Správa
její žádá českou veřejnost o zaslání dalších knih
které leckde se neplodně povalují. Zásilky přijímá
»První česká veřejná knihovna« ve Vídní, Tarner-
gasse 9. XV. okr. (Národní dům). Knihovníkem je p
Barák
Beneš
Čo
Jirásek
Ohnet
Verne
Tolstoj
Vídeň
Tarner
národní dům
23
article
J. Hedvičák.
— Dvě schůzo. Ve dvou vršovických hostin-
cích v »Mexiku« a »na kovárně« konaiy se včer
odpoledne dvě schůze. Po skončení schůze v »Me-
xiku« ubírali se sociální demokraté do schůze »ra
kovárně«, vstup tamtéž byl jim ale zakázán, pon-
vadž byla obava, že rozbijou schůzi národního děl
nictva. Zástup byl pak policií rozptýlen.
— O žhářetví a žhářích. O tomto themati
přednášel včera odpoledne v sále Řemeslnickosživno
stenské besedy universitní docent a lékař ústavu pro
choromyslné v Praze p. MUDr. Antonin Hevero cn.
Ze zajímavé této přednášky, která odměněna byla
hlučným potleském uvádíme: V dnešní době ne
uznávají psychiatři průvnickou thesi, že se má při-
hlížeti pouze k činu, ale všeobecně se blásá, že se
má při zločinu žhářství přihlížeti hlavně k osobě
obviněného. Dle trestního řádu není soudce nucen,
aby si přivolal na poradu lékařského znalce a tími še
stalo, že odsouzena již byla celů řada lidí, kteří ne-
patřili do žaláře, ale do ústavu pro choromyslné.
jelikož se svého činu dopustili v duševní chorobě.
J Hedvičák
MUDr
Hevera
Mexiko
Praha
24
article
Jsou to obyčejné lidé, kterým schází úplná kritič-
nost, aby dovedli posouditi dosah svého činua
nejčastějí jseu to individua velice vznětlívá a ve
svých náladách značně měnivá a citlivá. Lékařové
duševních chorob rozeznávají několikchorob, které po-
stižené nutí ke žhářství. Jest to především i m be-
cillita, nedostatečný vývin duševní, která může
míti různé stupně. Jsou individua, jimž intejligence
jest úplně sice zachována, takoví lidé dovadou se
výborné ve společnosti baviti, dělati dobré vtipy, aie
při tom nemají žádného citu, schází jim všechen
smysl pro slušnost — tak zv. moral. insanity; na-
proti tomu jiní zas zůstávají na nejnižším stupni a
jich schopnosti nejsou aní tak veliké, aby si získali
ty nejobyčejnější abstraktní pojmy. Tento kontingent
dodává veliký počet žhářů. Při otázce, proč zapalni,
dávají obyčejně takovou odpověď, že zkušený lak
při nich rozpozná duševní chorobu. V pražském
ústavě jest ošetřován nemocný, v jehož bydlišti ho-
řelo. Nemocnému se náramně líbili hasiči a mermo-
mocí chtěl také při stříkaěce pumpovati. Když jej
jeden soused odehnal, rozčílil se tou měrou, že ně-
jakou dobu pobíhal kolem vesnice a když šel kolem
stavení onoho sousedu, který jej odehnal, hodil mu
na střechu červeného kohouta. Jest to týž muž, ktery
pomáhal pověstnému Špicarovi na útěku z blázinde.
Špicar mu slíbil 200 zl. a zároveň mu namluvil, že
s ním pojede do Ameriky. Slabomyslný a lehko-
věrný nemocný mu uvěřil, ale chytrý Špicar
mu potom utekl a nechal jej na holičkách.
Amerika
25
article
Před půl letem souzena byla na Moravě dévečk,
která vypálila sedlákovi stodolu. Za svou omluvu
uvedla, že se bála, že by musila všecko obilí pře
zimu sama vymlátiti. Imbecillita zřejmá. Druhá
trupa, z níž se žháři rekrutují, jsou t. zv. vaga-
bundi. Lidé všude nespokojení, všude nešťastní,
které každý pronásleduje a které každá práce dus!.
Do vážné práce se pustiti nemohou, nastává u nich
bída, kterou zahánějí krádeží, oddávají se pití alko-
holu a každý z nich má 20—30 trestů pro urážku
Veličenstva, stráža, polulku a žebrotu, nežlí so do-
stane do ústavu. Zapalují obycejné proto, že byl
k nim někdo při žebrání brubý, nebo aby se zaopa-
tříli. Před několika měsíci zapálil jeden z této ou-
růdy za Vinohrady stoh a sám se udsl, doznav, te
to učinil proto, aby se zaopatřil. Státní zástupee
charakterisoval ho tím, že je zpustlý, práce se štiticí,
že byl několikrát trestán pro urážku Veličenstva.
V pražském ústavě jest jich několik a nejlepší z nich
říká, že dát se zavříti pro urážku Veličenstva, není
čestné, ale že je lépe krást, poněvadž si každý můte
přečíst co věc stojí a podle toho si vypočítali, kolik
může dostati. Obyčejně přichazejí do donucovaci
pracovny a odtud do ústavu choromyslných. Ku
žhářství jsou dále velice náchylni epileptikove,
neboť choroba tato nejeví se pouze škubavými křečm
a jinými příznaky, ale působí zhoubně i na duchu.
Morava
26
article
Tito nemocní jsou význační sobci, jsou velice driž-
diví, žijí v domnění, že jim každý ubližeje a při tom
jsou marniví. (V pražském ústavě jest léčena ne-
mocná Češka, která nechce mluviti česky. Nejraději
mluví francouzsky, ale umí jen — čtyři slova). Pu-
vaha epileptika točí se pouze kolem jeho »já«, kleré
nikdo nechce uznati a tak se snadno dopustí žhář-
ství, zvlášť když se na někoho rozhněvá. Jistá služka
sbírala v lese dříví a když jí sedlák vzal nůši, bě-
žela a zapálila mu statek. Vyšetřováním zjistilo se,
že trpí epilepsií a poruchami vědomí. Jiný epileptik
bodnul svého otce, kterého velice miloval, nožem do
krku. Sem patří i ti nemocní, kteří dávají se na
daleké cesty a když je záchvat opustí, nevědí kde
jsou, ani kde byli. Takoví lidé slyší za sebou křik,
cítí se pronásledovány zástupy lidí a často v tomto
stavu, aby se bránili, zapálí. V rodinách se obyčejně
zapírá, je-hi některý člen stižen epilepsií a zapírají
jeho nemoc i tehdy, když něco provede. A přere
skoro v každém případě, kdyby se to podařilo, ost
by se pachatel místo před soudem v ústavé pro
choromyslné a rodině by byly uspořeny útrapy
hanby, z odsouzení člena rodiny plynoucí. Z té př-
činy se radí, aby epileptikům se dávaly do kapes
lístky od ošetřujícího lékaře, že touto nemocí trpl,
aby v tom případě, kdyby něco provedl, se ihned
poznala příčina. — Jiná nemoc, která bývá podnětem
ke žhářství, jest progressivní paralysa.
Pu
27
article
Trvá to obyčejné dlouho, nežli se tato cboroba rok-
pozná a postižený může choditi i do společnosti
zkušených lékařů a přece žádný z nich na něm
počátek nemoci nepozná. Takový připad se stal ne-
dávno v Praze. Trvá to však jen tak dlouho, doku
nemocný něco neprovede. Když na př. dosud řádný
a intelligentní úřadník začne dělati různé hlouposti.
zapomíná, že jest otcem rodiny a začíná vesele žíti.
chodí nepořádně do úřadu atd., jest zde odůvodněné
podezření na paralysu. Takový nemocný snadno s
může dopustiti žhátství, poněvadž ponenáhlu ztráti
paměť a blbne a při tom se stává dráždivýma
mstivým. Jak dalece může paralytik hřešiti, nežli
lékaři jeho stav poznají, o tom svědčí následujíí
případ: Učitel cízích jazyků potloukal se po smri
své milenky po městě, žádného si nevšímaje a ne-
dbaje na zevnější slušnost. Po čase vznikl u něho
oheň a když strážníci vnikli do jeho bytu, nalezli
ho s revolverem v ruce, jakoby se bránil proti
loupežníkům. Byl odsouzen. Na to zapálil ve veřejné
místnosti koberec a počínal si tak výstředně, že to
vzbudilo i u laiků pozornost. Smál se hlasitěa
plival jednomu hostu na záda. Na to zapáli
vedlejší, dům a při zatčení udal, že tam chytal
krtky. Lékaři ani tehdy neučinili posudek a za
čtyři měsíce zemřel zmíněný učitel typickou pro-
gressivní paralysou. — Jiným podnětem ke žhářství
jest blbost starých lidí, která se jeví při-
lišnou a zbytečnou starostlivostí a nespokojeností.
Praha
28
article
Různice mezi domácími lidmi jsou obyčejně tohoto
původu. Tito nemocní dopouštějí se žhářství buď z
zapomětlivosti nebo ze hněvu, ale obyčejně bývaji
odsouzeni, jelikož předcházející různice okazují na
mstu. Z jiných nemocí jest to dále manie a trud-
nomyslnost, z nichž popud ke žháťství pochází.
Jeden z takých nemocných zapálil sám pod. sebou
postel, aby se zbavil života. Jiný si vymyslil zločin,
aby byl odsouzen, poněvadž neměl odvahy sám s
zabít! Pozval k sobě neteř, kterou zastřeiil a puk
zapálil dům. Dostal se k soudu a pak do ústavu.
Nejvýše zajímaví jsou paranoici, nemocní, kteří
mají správné úsudky, správně hovoří, ale ve své duši
mají jisté přesvědčení, na něž nikdo nesmí sáhnout.
Na př. že ze sousedního domu mu telegrafují do ušl