ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 754988b0-6745-11dc-819a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 37, person 71, org 6, work 9
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 26. listopadu 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 327,
4 article
Ha ranní n odpol. lisey předpliácí se v Praze v sdunisistraei a měej na čtvrt lets s drojí denáškou na měsíe n čirrt leta. . . . 7 k 60h ve isch: 2 K so sa měsíe Pošteu: a měst na : . . . ke s dvojí zásllkou na měsl na čkvrí leba
Praha
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Předčasné zvěsti a kombinace. Z Vídně, 26. listopadu. Včera zdejší jeden denník uveřejnil stať, pocházející prý od čelného poslance (rozuměj: levice) o vý měně ministrů kabinetu Kör brova. Ohlašovalo se tam, že odstoupí dr Böhm-Bawerk, svob. pán Spens, dr Hartel a bar. Call, kteří budou nahra- ženi jinými členy vlády, a kromě toho že bude sáhnuto zase ke starému, počátkem t. r. pochovanému plánu, povolati něme- ckého ministra krajana. Pisatel, patrně hr. Stürkgh, ozval se proti tomuto pokusu, vida v něm jen obnovu železného kruhu pravice. Zprávy, že dojde k rekonstrukci kabi- netu dra. Körbra, ač přečká-li tento volební kampaň, prohánějí se tu, jak se říká, ve vzduchu a na ulici. Ale ve vážných kruzích pochybuje se, že by k této přeměně mohlo dojíti před jarem. Úkazuje se k tomu, že napřed ukázati se musí, jak parlament bude či nebude dělným a jak se tam strany seskupí. Podle toho že by potom mohla pro- věsti se transformace vlády Körbrovy, ovšem předpokládaje, že tato do nového parlamentu přijde.
Böhm Bawerk Spens Hartel Vídeň
6 article
Hrabě Stürgkh píše . .. Z Vídně, 26. listopadu. Hrabě Stürgkh — dlužno mu to přiznati — je čilým na všech stranách. Plete a kutí, vy- jednává, hučí dru. Körbrovi stále do uší a hlavně píše. Nejen do vzpomenutého listu »Neues Wiener Tagblattu«, nýbrž také do svého pondělního hlásníka, »Montags- presse«. V této věnoval Jihoslovanům a situaci stať čtyřsloupcovou, ve které do- mlouvá tak zv. křesťansko-národní jednotě v poslanecké sněmovně, jaká byla v minu- lých třech letech, aby zahájila politiku volné ruky. Dobře věda, že nelze získati Slovincůa Chorvatů — po všem tom, čeho doznali od ministra spravedlnosti bar. Spensa a při bosenských dráhách — pro pracovní majo- ritu, dne 8. června t. r. pohřbenou, snaží se vůdce štyrských německých velkostatkářů přiměti alespoň Slovince a Chorvaty, by se trhli od pravice. Pročež jim široce a dlouze vykládá, že nekyne jim ze spolku s konser- vativními velkostatkáři žádný prospěch a že nemají společných cilů národních ani státo- právních s Čechy. Z úsilí, kterého užívá hr. Stürgkh na adressu Jihoslovanů, možno je konstatovati poznání jeho, jak důleži- tým článkem na nové říšské radě 30 Slovinců a Chorvatů bude. Slo- vinci a Chorvaté budou věděti nejlépe, kde jsou jejich přátelé, kde jejich odpůrcové a kde je tudíž jejich místo. Maďarské »svůj k svému«. Z Pešti, 26. listopadu. Z Pětikostel sdělují: Ředitelstvu zdejší nové nemocnice dodáno v sobotu jistou zdejší firmou 1200 postelí v ceně 12.000 korun. Když vyšlo na jevo, že zboží je z Předlitavska, hlavně z Vídně, ředitelství odepřelo jeho při jetí.
Stürgkh Körbr Chorvat Slovinec Jihoslovan Vídeň Spensa Čechy Pešť Pětikostel Předlitavsko poslanecký sněmovna Neue Wiener Tagblatt Slovinec
7 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Vídně, 25. listopadu. (C.-B.) Císa odjel o půl 9. hod. večer do Pešti. Z Vídně, 25 listopadu. (C.-B.) Císa přijal dnes dopoledne ruského velkoknižete Sergia v půlhodinném zvláštním slyšení a navštívil pak odpoledne opět na půl ho- diny velkoknížete. Z Vídně, 25. listopadu. (C.-B.) Císai odjel dnes o 8. hodině 20 min. večer do Pešti. Z Říma, 25. listopadu. (C.-B.) V dnešní schůzi sněmovny byl projednáván roz- počet. Sněmovna zamítla denní pořádky. navržené socialisty, v nichž se žádalo za snížení vojenských vydání o 100 millionů zmenšení armádních sborů s 12 na 8. Je nom nejkrajnější levice hlasovala pro tyto denní pořádky. Ministr financí prohlásil, že podá své exposé nejpozději 2. prosince Zejtra budou se projednávati interpellace, podané ve příčině zavraždění krále Hum berta, 3. prosince pak dotazy stran finanč- ního programu kabinetu. Z Padovy, 25. listopadu. (C.-B.) Dnes byl tu zahájen mezinárodní kongres pro střílení na povětrnost za přitom nosti asi 1000 účastníků, zejmena z Ra- kousko Uherska a Francie. Když byli za- hraniční účastníci v několika jazycích uví- táni, sdělil státní podsekretář v ministerstvu orby, že zřídí vláda na vrcholu hory Monte Rosa meteorologickou pozorovací stanici. Na to zahájeno věcné rokování. Účastníci kon- gresu navštívili výstavu apparátů pro střelbu na povětrnost. Z Cařihradu, 25. listop. (C.-B.) »Ag de Constantinople« prohlašuje za zlomyslnou smzšlenku zprávu o domnělé, asi 50 členo čitající mohamedánské lupičs k rotě, jež prý v Rumelii loupí, vraždía vůbec všeliké násilnosti provádí.
N L Císa Sergio Císai Huma Vídeň Pešť Řím Padova Francie Monte Cařihrad Rumelie Rakouský Uhersko Aga jít Constantinople
8 article
President Krüger v Evropě. Z Paříže, 25. listopadu. (C.- B.) Presi- dent Krüger konferoval dopoledne s drem Leydsem a se svými ministry. President z ústane v Paříži asi jen do úterka. Od p oledne shromáždily se před hótelem velké d avy lidu, jež presidenta Krügra hlučně ak klamovaly. Krüger objevil se na několik mi nut na balkoně. Z Paříže, 25. listopadu. (C.-B.) Na boulev ardech promenovalo včera večer větší množství obecenstva než obyčejně. V okoli hotelu Seribova akklamoval lid Bury. Pro pobuřující výkřiky bylo zatčeno 30 osob, z nichž 7 ponecháno ve vazbě. Dle zprávy »Echo de Paris« odjede Krüger v pondělí večer do Brusselu, kdež zůstane dva dny a odjede pak do Haagua odtud do Berlína. Nemoc carova. Z Livadie, 25. listopadu. (C.-B.) Dnes v 11 hod. dopoledne vydaný bulletin o stavu císaře Mikuláše zní: Císař ztrávil vče- rejší den klidně. Ve tři hodiny odpoledne stoupla teplota až na 397°, tepů měl 88 Večer v 9 hodin temperatura 39°, puls 80 V noci spal císař dobře. Dnes ráno byl tě- lesný i duševní stav císařův uspokojivý. Komplikace nějaké nebyly pozorovány. V 9 hodin ráno byla teplota 37 5°, puls 75.
Krüger Leyds Krügr Mikuláš Evropa Paříž Bura Brusel Berlín Livadie Seribov echo jít Paris
9 article Změna v praesidiu vrchního soudu zemského
Změna v praesidiu vrchního soudu zemského budí tak slibné naděje Němců, že v opojen strannické vášně vyslovují ku nově jmenovanému praesidentu požadavky, jež sice může diktovat nepřičetný nacionalismus, ale jež ze stanoviska věcného každý objektivní posuzovatel musí na- zvati nejapnými a nesmyslnými. To platí přede- vším o požadavku německého tisku, aby agenda vrchního soudu byla rozdělena dle řeči Prostudovali jsme tento požadavek čistě věcně, přihližejíce k dosavadnímu rozsahu práce vrchního soudu zemského a k důsledkům, jež by nastaly, kdyby heslo rozdělení práce dle řeči mělo býti skutečně provedeno. Kdo jen poněkud jest s agendou soudní obeznámen pozná na první pohled, že požadavku střeště ných hlav německých stojí v cestě nemožnost jeho provedení jak se stránky praktické tak s hlediska právního. V prvém směru netřeba ani laikovi blíže vykládati, že v odvolací agendě jež především vrchní zemský soud zaměstnává, nelze předem naprosto vědět ani toho se dohadovat, v jaké řeči odvolání bude provedeno, neboť jest známo, že i když strana neb její zástupce v první stolici užije jednoh jazyka, že v druhé stolici odvolání se proved v druhém jazyku zemském. Nacionálové něměčtí přehlížejí dále se stránky právní, že jednací řád soudní nařizuje rozdělení agendy dle territoria aneb nelze-li to, dle jednotlivých písem a hlásek, takže požada- vek děliti agendu dle řečilze označiti jako na- prosto protizákonný. O chaosu v regi- stratuře, který by následkem rezdělení dle řeči nastal, a který by nutně vedl k tomu, že byse ve spisovně spisy soudní nenašly neb jen s vel kými obulžemi, netřeba se ani zmiňovati.
10 article
Listy německé výslovujíce tyto požadavky. jež i každý soudce národnosti německé ozna čiti musí za neproveditelné a škodlivé, také pro praeterito činí výtky, jež mohou býti jen vý- střelkem názorů rozvášněné strannickosti, ale na pravdě se nezakládají. Plati to zejmena o jejich tvrzení, že prý bývalý president Jansa způsobil, že prý samostatné senáty české i německé jsou navzájem pomíchány, neboť až do dnes existují u vrchního soudu samostatné senáty české i ně- mecké, a to jak ve věcech personálních tak diseiplinárních, a není pravda, že smíšení obou někdy nastalo. U vrchního soudu byl sice utvo- řen tak zv. smíšený personální senát pro zá ležitosti jmenování (jmenovací senát) ale utvoření jeho stalo se z rozkazumini- sterstva, nikoli presidia vrchního soudu zemského,
Jansa
11 article
Že senáty rozhodovací, fungující jako odvolací stolice pro civilní i trestní věci soudní, nemohou být sestaveny podle skupin jazykových a národnostních, jak si přejí Němci, leží na biledni, poněvadž kdyby pro každý soud a pr každé territorium v Čechách měly býti zřízeny dva samostatné senáty, český a německý, ne- stačil by k tomu dosavadní počet vrchních radů a kdyby tento počet za účelem zřízení takových senátů byl rozmnožen, nestačila by zase agenda těchto rozmnožených senátů, aby je zaměstnala, takže by zřízením senátů českých a německých bylo jen toho docíleno, že by členové jejich ne- byli ani dostatečně zaměstnáni ! Zvláště senát trestní, dnes smíšený, kdyby měl býti rozdělen v senáty dva, neměl by dostatečné a gendy. Již z tohoto stručného věcného posouzení uvedených požadavků německých jest patrno, že jest povinností každého úřadníka a zvlášte nově jmenovaného presidenta vrchního soudu zemského, aby vůči témto nesmyslným návrhům. tak výlučně strannickým, zaujal stanovisko na- prosto zamítavé, poněvadž požadavky, tlumočen německými listy, odporují přímo zákon u právni prospěšno s til
Němec Čechy
12 article
Odražený útok socialistů na volič- skou schůzi v Jilovém. Včera v neděli 25. t. m. pořádány v Jílo vém dvě schůze voličské. První svolali si vo- ličové kurie městské (III.) a pozvali do ní bý- valého poslance svého, dra. Fořta, jemuž jak známo, důvěrníky této skupiny opětná kan- didatura byla nabídnula. Někteří z voličů uči nili prý též opatření, by do schůze této dosta- vil se i pan dr. Baxa, klerýž ve volebním okresu dra. Forta prohlásil svou protikandi- daturu. Současně konána měla býti schůze druhá, svolaná socialisty a mající hlavně za účel, působiti agitačně na volbu volitelů v kurie, jež položena byla na dnešek 26. t. m. Do schůze socialistů pozván p. Reis. Schůze voličů městských pořádána byl jakožto »důvěrná«, by již předem zmařen býti mohl připadný pokus o její rozbití. Pořadatelé nepovažovali toliž podobný pokus nikterak za nemožný, neboť poměry v Jilovém jsou vášnivou agilací napjaty až k neuvěření, k čemuž ostatné
doktor Baxa Fort Reis
13 article
přispívají též spory a neshody vzhledem k ně- kterým otázkám místním, čehož agitátoři socia- listů dovedli výdatně ve svůj prospěch využit- kovati. Do řečené schůze, jež byla velice četně navšlivena, takže prostranný sál na »Šmeleovně- byl voličstvem naplněn, dostavil se toliko dr Fořt, kdežto dr. Baxa nepřijel. S jiným výsledkem selkala se současná schůze socialistů. Účastníků přišlo tak poskrovnu že k vlastnímu rokování ani nedošlo. Za to arci jak hned uvidíme, vyhledali si socialisté »vhod nější« působiště jiné. Ve schůzi prvé (III. kurie) zahájil jednán vřelými slovy pan J. Čihák, městský tajemník načež, když shromáždění zvolilo si za předsedu p. Babánka, ujal se slova dr. Fořt. Řečník líčil vývoj a slav dnešní politické situace slovy, dýšícími upřímností, prostotou pravdivostí. Litoval, že nedošlo ke kompromisu s tak zvanými frakcemi státoprávními a že vstu- pujeme do voleb s heslem vzájemného se pot rání. Dovozoval, že jest škodlivo, ba zhoubno, zneuživati hesla státoprávního k zápasu vo- lebnímu. Za dnešních poměrů není žádného důvodu abychom se tříštili v různé »státoprávní« strany a frakce, a děje-li se tak přec a je-li záminkou toho výstřední radikalismus, pal kráčíme smutným dobám vstřic. Němci, majie za sebou obrovskou říši a počítajíce s budoue ností velkoněmecké idey, mohou výstřední radi kalísmus snadno ztráviti, ba jest jim dokonce jakožio plemeni jen na prospěch. U nás však, po dvoustoletém otroctví, zku- šenoslech posledního padesátiletí a vzhleden k celkové situaci, v níž se dnes národ náš na lezá, jest výstřední radikalism buď dětinstvím neb šilenstvím, neb pohnutky jeho prýští se z zdrojů, jež vlasteneckými a obecně prospěšným nazvati nemožno.
Fořt Baxa Babánek doktor Němec Čihák
14 article
Dr. Fořt líčil dále význam, vývoj ací státoprávní myšlenky a v okamžiku, když shro- máždění za naprostého ticha vývody jeho s na- pjetím sledovalo, zaburácel pojednou ostrý po- vyk v chodbě vedoucí do sálu, v němž se schůze konala. Co se stalo? Do chodby vrazil hloučel lidí, většinou mladíků, namnoze s dýmkam v ústech. V čele jejich dvé až tři dosti elegantně oděné drobné postavičky. Byli to socialistés svými místními vůdei pp. Pospíšilem Adámkem a Váňou. Z nezdařené svoji schůze odebrali se na »Šmelcovnu« a ženouc se po schodech nahoru, dodávali si odvaly téšice se, ktorak »schůzi mesťáckou rozbijou a rozeženou«. Však chyba lávky! U dveří sálu stál cer- berus žádaje, aby se socialisté legitimovali jakožto pozvaní voličové III. kurie. Tím byo oheň na střeše. Lomoz, hubování, tlučení ho- lemi a konečně násilné otevření dveří sálu. Leč nastojte! Mezi veřejemi objeví se ramenatá. vysoká postava místního policejního komisaře p. Vojtěcha Váně. Muž práva a pořádku stál tu jako Samson proti trpasličím postavičkám socialistických agitátorů. Než co těmto scházelo na výšce a síle svalů, nahradila jim přiroda mrštnosti jazyka ležérnosti ve volbě výrazu. Nadešla scéna přimo dramatická. Za ryčného nadávání pokusili se socialisté několikrát, aby obrovitou postavu pana komisaře odsunuli. Vždy však marně. Nadávky jejich arci nezůstaly bez odvety se strany účast níků schůze. Vřava byla všeobecná a co chvíl stávala se povážlivější.
doktor Fořt Pospíšil Adámek Váňa Váně Samson
15 article
Dr. Fořt, ustav ve své řeči při výbuchu povyku a pozorovav nějaký čas klidně jeho prů- běh, sešel na to do tlačenice ke dveřím a pro- drav se ven, jal se se socialisty vyjednávati Ptal se jich, jaký mají vlastně účel, chtějí-i schůzi jeho násilně rozbit, neb jedná-li se jim o něco jiného. »Tady mluví kandidát poslanectví dr. Fořt my jej chceme slyšet také a máme k tomu právo!« dali socialisté v odpověd. »Ale, lidičky«, odvece dr. Fořt, »to mne velice těší, jen chvíli počkejte, když do tétc schůze pro formální příčiny nemůžete, já sito zde hnedle odbudu a přijdu pak vám vyložit své názory do schůze vaší«. Než o to socialistům nešlo. Bouřili dále když pak zavzněly ve shromáždění četné hlasy »Pokračovat !« jal se dr. Fort vzdor nepokoj mluviti dále. Během vývodů jeho dostavovalo se pořád větší ticho a socialisté, zaujavše u otevřených dveří na chodbě pevnou posici, uklidnili se též sami. Pojednou však při poněkud ohnivějším místu v řeči dra. Fořta způsobili socialisté povyk nový, načež vidouce, že si jich nikdo víc nevšímá a shromáždění s plným zájmem vývody dra. Fořta sleduje, opustili »Šmel- covnu«. Dr. Fořt apostrofoval udavší se tuto scenu slovy, jež v celém shromáždění mocné vyvolala vzrušení. S takovouto mravní bídou máme dobývati státního práva a ještě i mez sebou o pojem jeho se rváti. Řeč dra. Fořta odměněna byla bouřlivým souhlasem, načež dr Fort až na jeden hlas všemi přílomným přijat byl za kandidáta.
doktor Fořt Al
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 25. listopadu. (Pro roz š ření pravomoci zemských sněmů. »Reichsw« otiskuje další stať o rakonských základních státních lžech, v nlž se přimlont za přesné vymezení působnosti řišské rady za rozšíření pravomoci zemských sněmů. Pro rakousko-uherským delěgacím není odporu, po něvadž jejich zákonodárná moc je přesně vy mezena a týče se jedině věcí, společných oběma polovinám soustátí. Také říšská rada, v níž krá- lovství a země mají býti ne toliko zastoupeny nýbrž také při užitečné práci činny, došla by všeobecného uznání, kdyby její kompetence byla železnými hradbami vymezena, tak aby nikde nezasahovala do soukromých zájmů jednotlivých národů. Dokud však říšská rada bude chtít roz- hodovati o věcech, které náležejí nade vši po chybnost v obor práva sebeurčování jednotli- vých zemi neb národů, bude stále jen bojištěm. Řišská rada smi se zabývati jen věcmi skutečně společnými všem zemím rakouským býti tedy prostředním článkem mezi delegacemi a zemskými a po případě i krajskými sněmy. Zákonodárné úkoly, jež se netýkají všech ná- rodů a všech korunních zemí, nepatří před spo- lečné říšské forum a dokud je tam násilně vná- šejí, stávaji se přirozeně nebezpečnými pro státn jednotu. Odkážou-li se však do kompetence one legislativy, která jest zároveň (aké interessen- tem, vzbudí snad dočasné spory na sněmích, ale nebudou už znepokojovati celý stát nebo celou říši. Z náležitého omezení pravomo centrálního parlamentu vyplyne jeho moc. Roz- manitost samosprávných legislativ, odpovídajíe rozmanitosti místních zájmů, byla by pak nej lepší zárukou jednoty státní, poněvadž tatob pak nezávisela pouze od jedné strany, nýbr všechny národní kmeny by ji společně chránily
Praha
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. listopadu. Krüger v Paříži. Královské uvítání uchystala Paříž Krügrovi Ano vítala jej, presidenta malé republiky jiho- africké, okázaleji a velkolepěji než kdy vítala panovníka některého. Snad jen uvítání cara v téže metropoli dá se k sobotním výjevům při- rovnati. Sám rozhodný jeden odpůrce naciona- listů pařížských, dopisovatel »N. Fr. Presse«. píše: »Bylo to neumělkované, vroucí smýslení, jež tu projevovaly massy, jež jásaly stařičkému státníku vstřic, Obdivovaly přemoženého hrdinu a truchlily s nim. Všechny myšlenky a city platily hostu nešťastnému«. Piše-li tak ně- mecký dopisovatel o velké manifestaci Paříže, znamená to věru již něco. Na nádraží dostavil se předseda obecní rady pařížské Grébauvalse všemi zástupci města. Nádraží obklopovaly obrovské zástupy u vzorném pořádku. O lg11. hod. vjel zvláštní vlak do stanice, kdež se směli shromážditi jen sněmovníci, obecní zástupci, za každý list po 1 žurnalistovi a několik jiných osob na vstupenky. Bouřně »Vive Krüger!« volajíce a mávajíce šátky i klobouky obkiopuji všichni vagon Krůgrův, házejíce květiny do něho. Krüger nemůže s vozu, nadšene musí býti teprve od vozu zatla čeni. Konečně zjevuje se Krüger. Zjev jeho mužný vzbuzuje znovu nadšení. Hledí klidněa vážně na zástup, jenž mu jásá vstříc. »Známy jsou podobizny Krůgrovy, co ale žádná z nich podati nemohla, jsou jistota a klid, s jakými vystupuje, jeho vůle pevná, zračici se v ka- ždém rysu, jeho odhodlanost, jeho neoheb- nost imponuje zajisté lidu, jemuž vládne touto pevností. Smutek jeho není senti- mentální. Tento nešťastník není zlomen.
Krüger Krůgrův Praha Paříž obecní rada Creative Krüger
18 article
»To se zamlouvá Pařížanům — píše jeden zpravodaj. Krüger nemůže se dostati do salonu, určeného pro jeho uvitání, neboť všichni hrnou se k němu, každý chce mu ruku stisknouti — i odbyl se tedy obřad uvitací, v depeších částečně již vytčený, ve dvoraně nádražní. Jmenem pařiž- ského výboru pro věc burskou zdraví jej zde senátor Guerin. »Pařížský lid,« praví, »vítá vás jako championa svobody, spravedl- nosti a neodvislosti vašl vlasti.« Krůger odpovídá holandsky: »Především musím vám vysloviti pohnutí své nad dobrovolným timto projevem sympatii, v němž jeví se city statisíců Francouzův. Věc naše jest věc spra- vedlivá. Neodvislost, kterouž B- rové požadují, založena jest na spravedlnosti a pojistila by i mir. Za žádnou cenu nechcem výhod, jež by byly nespravedlivé, jen spravedlnost žádáme a nie než spravedlnost. Naším požadavkem smírčího soudu prokázali jsme, že jde nám jen o mí a neodvislost.« (Bouřlivá pochvala.) Po té praví předseda pařížské obecní rady Grébauval: »P- říž miluje hrdiny. S vášní sledovala tento boj, v němž jihoafrické repu- bliky bily se proti brutálni pře- moci, proti nespravedlivosti svěho osudu. Lid náš krvácí z rán, jež byly Burům zasazovány, přání naše provází vás v okamžiku, kdy před celým světem vystupujete pro věc svého lidu; to jest to jediné, co my učiniti můžeme. Jsou chvíle, kdy bouří se svědomí národů a ono také pro- mluví!« Krüger odvětil:
Pařížan Krüger Guerin Francouzův Grébauvat
19 article
»Vím, že toto veliké město stálo vždyv přední řadě, jednaloli se o to, hájiti právo a spravedlnost. Byl jsem již v Paříži. (V roce 1884. Pozn. redakce.) Jsem potěšen, mohu-li po bolestných všech těch zkouskách znovu spatřiti město, jež jest síředem světa. V okamžiku, kdy jsem stoupl na půdu pařížskou, cítím, že důvěra se mi vrac!. Důvěru tu v úspěch mé věci skýt mně i znak města vašeho. Vidim-li tuto lod jež nikdy nenoří se a vždy vznáši se na vlnách. pak dím si, že republika naše nemůže nikdy zahýnontis Opět a opět ozývala se bouře pochvaly Stručnou odpovědí předsedovi gen. rady se- kvanského kraje Cheriouxovi, byly zakončeny pro jevy řečnické. Před nádražím očekávají Krüigra přečetno deputace, mezi nimi i býv. dobrovolníci z Trans- vanla s velikými širáky burskými, zástupci re publikánsko-nacionalistické mládeže, spolky stu- dontské, zástupci »vlastenecké ligy« atd. Když Krüger vstupuje do vozu, z tisíců a tisíců hrde zni pozdrav jemu: »Sláva Transvaalu !« Vt V drobném predejl sanní číslo o sobě . . . za 8h vápole . . . u z ve dlislkách na venkově: ranní čislo. . . . . . . . 10 sdpolední . . . . . . . . 5b Inserůty plati se hotové nopřed. Předplacení a inserty pšljivá sdninl- strato v Marinuské ulici č. 3. Tan nacházejí se tě3 rečakce, tiskárna k szpedice . Marodnich Liástae Rukopisy se novraroli.
Krüger Sláva Transvaal Paříž Vidim Marinuský ulice
20 article
chvili předčítá pan de Neuxville adresu, pode- psanou 18 transvaalskými dobrovolníky. Býv. ministr Barthou představuje se Krügrovi. Kol bouří do neskončení výkřiky: »Sláva Trans- vaalu!« »Sláva svobodě!« Šátky a klobouky se mává z ulice, z oken, se střech. Krüger zvedá zrak svůj k vysokým domům, na jichž stře- chách hemží se lidu do černa . .. Konečně rozjiždí se vůz Krügrův. Lid však proráží špalír, obklopuje vůz, jásaje a zpravě. Teprve po dlouhé chvíli vůz uvolněn“ V prvním tomto voze sedí Krüger, policejní prefekt Lépine a tři osoby z družiny Krügrovy. Po té sledijí vozy delegací a městské rady. Po celých6 kilometrů cesty bouří pozdravv. Na náměstí Bastilly do set tisíců lidí Krügra akklamuje. Nevyličitelné propuká nadšení. Krüger opět a opět zdra v a kloní se v pravo, v levo. Staře e sám zdá se býti hluboce pohnut. Na boulevardu du Temple propuká lid v potlesk, dámy zasypávají vůz Krügrův květinami. Všechny vrstvy občanstva jsou v massách zastou- peny, dělnické ženy i vznešené dámy, staří invalidé, chuďasové, boháči, vše uchváceno jest neo do- latelným nadšením pro zástupee svobody. O půl dvanácté přijíždí vůz Krügrův na Operní náměsti a vjíždí do hotelu »Seribe«. V zástupech na ulici prodávaji se malé pra- porce transvaalské, skladby hudební, Krůgrovi věnované, jež tu a tam kočující hudebníci hned přehrávají a jež lid uči se spolu zpívati. Při přijezdu Krügrově k hotelu dostupuje manifestace vrcholu. Nacionalistům nepřátelský zpravodaj liči ji takto: »Polieie marně se snaži lid za- držeti. Strašlivá tiseň nastala, skřek tlačených, výkřiky o pomoe se ozývají. Lid volá: »Au baleonl Au balcon!« Po chvíli otvírají se dvěře balkonové ve druhém po- schodí hotelu a Krůger vystu puje.
Neuxville Barthou Krügr Sláva svoboda Krüger Lépine Krügrův Na náměstí Lido Krügrův
21 article
Po boku stojí mu malinký pra- vnuk v bílé bluze, jenž mává pra- porcem transvaalským. Výjev na- bývá velebnosti. Sto tisíc lidí volá Krügrovi »slávu: vstříc. Na ráz umlká ale orkán hlasů a na ráz všechny ty tisíce a tisice na náměsti, v ústi- cich ulicich, voknech a na stre- chách tleskají a tleskají. Krügen kloní se, zamávl kloboukem a mizi opět již uvnitř. Lid ale venku hol- duje mu nadál v bouři hlasů, ma- vaje prapory.. « Nadšení přechází ve vášeň, spravedlivou vášeň. Tisíce a tisíce lidi prozpěvují ve zná- měm taktu: »Chamberlain — assassin — Cham- berlain — assassin« (Chamberlain vrah), aneb křičí: »Conspuez l'Anglais!« V hötelu shro- máždilo se tolik deputací, že an velký salon pojmouti je nemůže; stojí v před- síni, na chodbách až i na schodišti. Přitomna tu i paní Eloffova s dětmi, choť prince Petra Bonaparta atd. Pět malých hochů příšlo téz vzdáti Krügrovi hold. Zpívají hym nu Burů velmi krásně; paní Pierso- nová usedla ke klavíru, aby je do- provázela, všichni přítomní do jati smekají. Krüger naslouchá, náhle propuká v slzy a rychle se uchyluje do komnat . . . Povolává hošíky k sobě; ale až sem za lehá hukot hlasů z venči; Leyds sdéluje mu, že lid přeje si znova jej viděti a tak Krüger vystupuje znova na balkon, aby se zase ukázal zástupům.
Chamberlain Eloffův Petro Bonaparte Pierso Krüger Leyds Cham Conspuez l ' Anglais
22 article
Pomalu naplňují se i všecky komnaiy Krügrovy a družiny jeho — 24 komnat a3 salonky — deputacemi, až Leyds, boje se, by Krůger nebyl přiliš zmořen, nucen jest požá- dati přichozí, by opustili komnaty Venku lid bouří, jásá a zdraví zástupce svobody po všechny hodiny odpolední, vzrů- staje spíše, nežli ubývaje. Po 4. hodině navštivi Krüger Loubeta; prodlel u něho půl hodiny; Loubet oplativ návštěvu, zůstal u Krügra dva- cet minut. Prine Jindřich Orleanský nebyl ke Krügrovi předpuštěn; princezna Matylda byla mu však představena. Až do pozdní ho večera zástupy obrovské bouřily a vlnily se pred hotelem; ani liják jich ne- zapudil. Při tom provedena zvlástní demon- strace. Nárožní tabulky s názvem ulice odstra- něny a místo nich zasazovány tabulky s nad- pisem »Avenue Krüger«. Policie waldeck- rousseaovská musila se činiti o překot, aby je odstranila.
Leyds Krůger Krüger Loubet Loubet Orleanský Krügr Matylda ulice odstra
23 article
Dlužno dodati ještě fakt politicky veliee pozoruhodný, že hned na stanici po- zdraven byl Krüger také deputací Irů, v Anglii stejně utlačený ch, se známou agitátorkou miss Ma u Gonnovou v čele. Na nádraži po řečech officiálních policejní prefekt jal se teprve nalehati horlivě na Krůgia, aby se již odebral do vozu. Tento vyhověl. Mezí deputacemi uvital Krügra také zá- stupce holandské osady v Paříži Dirmons tímto pozdravem: »Buďte nám vítán šlechetný starce, zápasníku hodný předkův svých. Ne- přátelé vaši mohou tělo usmrtiti, duši nikoli!« Také bratr hrdmného fran- couzského plukovníka Viliebois-Moraude — tente, jak známo, padl v Transvaalu — byl Krügrem přijat. Po přijímání deputací Krüger dopřal si na hodinku klidu, zapáliv si legendární dýmku. V paláci Elysejském vzdal na dvote čes Krügrovi prapor vojska s praporem a hudbon. Před auglickým vyslanectvem, kolem něhež mušil Krüger k Loubetovi jeti, vykonala police rozsáhlá opatření, aby klid vyslanectva toho rušen nebyl.
Krüger Ir Krügr Elysejský Loubet Anglie Ma u Gonnova Paříž Transvaal VilieboisMoraude