2
masthead
V Praze, v pondělí dne 26. listopadu 1900.
Praha
4
article
Ha ranní n odpol. lisey
předpliácí se
v Praze v sdunisistraei
a měej
na čtvrt lets
s drojí denáškou
na měsíe
n čirrt leta. . . . 7 k 60h
ve isch: 2 K so
sa měsíe
Pošteu:
a měst
na : . . . ke
s dvojí zásllkou
na měsl
na čkvrí leba
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Předčasné zvěsti a kombinace.
Z Vídně, 26. listopadu. Včera zdejší
jeden denník uveřejnil stať, pocházející prý
od čelného poslance (rozuměj: levice) o vý
měně ministrů kabinetu Kör
brova. Ohlašovalo se tam, že odstoupí dr
Böhm-Bawerk, svob. pán Spens, dr
Hartel a bar. Call, kteří budou nahra-
ženi jinými členy vlády, a kromě toho že
bude sáhnuto zase ke starému, počátkem
t. r. pochovanému plánu, povolati něme-
ckého ministra krajana. Pisatel,
patrně hr. Stürkgh, ozval se proti tomuto
pokusu, vida v něm jen obnovu železného
kruhu pravice.
Zprávy, že dojde k rekonstrukci kabi-
netu dra. Körbra, ač přečká-li tento volební
kampaň, prohánějí se tu, jak se říká, ve
vzduchu a na ulici. Ale ve vážných kruzích
pochybuje se, že by k této přeměně
mohlo dojíti před jarem. Úkazuje se k tomu,
že napřed ukázati se musí, jak parlament
bude či nebude dělným a jak se tam strany
seskupí. Podle toho že by potom mohla pro-
věsti se transformace vlády Körbrovy, ovšem
předpokládaje, že tato do nového parlamentu
přijde.
Böhm
Bawerk
Spens
Hartel
Vídeň
6
article
Hrabě Stürgkh píše . ..
Z Vídně, 26. listopadu. Hrabě
Stürgkh — dlužno mu to přiznati — je
čilým na všech stranách. Plete a kutí, vy-
jednává, hučí dru. Körbrovi stále do uší
a hlavně píše. Nejen do vzpomenutého listu
»Neues Wiener Tagblattu«, nýbrž také do
svého pondělního hlásníka, »Montags-
presse«. V této věnoval Jihoslovanům
a situaci stať čtyřsloupcovou, ve které do-
mlouvá tak zv. křesťansko-národní jednotě
v poslanecké sněmovně, jaká byla v minu-
lých třech letech, aby zahájila politiku volné
ruky.
Dobře věda, že nelze získati Slovincůa
Chorvatů — po všem tom, čeho doznali od
ministra spravedlnosti bar. Spensa a při
bosenských dráhách — pro pracovní majo-
ritu, dne 8. června t. r. pohřbenou, snaží se
vůdce štyrských německých velkostatkářů
přiměti alespoň Slovince a Chorvaty, by se
trhli od pravice. Pročež jim široce a dlouze
vykládá, že nekyne jim ze spolku s konser-
vativními velkostatkáři žádný prospěch a že
nemají společných cilů národních ani státo-
právních s Čechy. Z úsilí, kterého užívá hr.
Stürgkh na adressu Jihoslovanů, možno
je konstatovati poznání jeho, jak důleži-
tým článkem na nové říšské radě
30 Slovinců a Chorvatů bude. Slo-
vinci a Chorvaté budou věděti nejlépe, kde
jsou jejich přátelé, kde jejich odpůrcové a
kde je tudíž jejich místo.
Maďarské »svůj k svému«.
Z Pešti, 26. listopadu. Z Pětikostel
sdělují: Ředitelstvu zdejší nové nemocnice
dodáno v sobotu jistou zdejší firmou 1200
postelí v ceně 12.000 korun. Když vyšlo na
jevo, že zboží je z Předlitavska, hlavně
z Vídně, ředitelství odepřelo jeho při
jetí.
Stürgkh
Körbr
Chorvat
Slovinec
Jihoslovan
Vídeň
Spensa
Čechy
Pešť
Pětikostel
Předlitavsko
poslanecký sněmovna
Neue Wiener Tagblatt
Slovinec
7
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Vídně, 25. listopadu. (C.-B.) Císa
odjel o půl 9. hod. večer do Pešti.
Z Vídně, 25 listopadu. (C.-B.) Císa
přijal dnes dopoledne ruského velkoknižete
Sergia v půlhodinném zvláštním slyšení
a navštívil pak odpoledne opět na půl ho-
diny velkoknížete.
Z Vídně, 25. listopadu. (C.-B.) Císai
odjel dnes o 8. hodině 20 min. večer do
Pešti.
Z Říma, 25. listopadu. (C.-B.) V dnešní
schůzi sněmovny byl projednáván roz-
počet. Sněmovna zamítla denní pořádky.
navržené socialisty, v nichž se žádalo za
snížení vojenských vydání o 100 millionů
zmenšení armádních sborů s 12 na 8. Je
nom nejkrajnější levice hlasovala pro tyto
denní pořádky. Ministr financí prohlásil, že
podá své exposé nejpozději 2. prosince
Zejtra budou se projednávati interpellace,
podané ve příčině zavraždění krále Hum
berta, 3. prosince pak dotazy stran finanč-
ního programu kabinetu.
Z Padovy, 25. listopadu. (C.-B.) Dnes
byl tu zahájen mezinárodní kongres pro
střílení na povětrnost za přitom
nosti asi 1000 účastníků, zejmena z Ra-
kousko Uherska a Francie. Když byli za-
hraniční účastníci v několika jazycích uví-
táni, sdělil státní podsekretář v ministerstvu
orby, že zřídí vláda na vrcholu hory Monte
Rosa meteorologickou pozorovací stanici. Na
to zahájeno věcné rokování. Účastníci kon-
gresu navštívili výstavu apparátů pro střelbu
na povětrnost.
Z Cařihradu, 25. listop. (C.-B.) »Ag
de Constantinople« prohlašuje za zlomyslnou
smzšlenku zprávu o domnělé, asi 50 členo
čitající mohamedánské lupičs k
rotě, jež prý v Rumelii loupí, vraždía
vůbec všeliké násilnosti provádí.
N L
Císa
Sergio
Císai
Huma
Vídeň
Pešť
Řím
Padova
Francie
Monte
Cařihrad
Rumelie
Rakouský Uhersko
Aga jít Constantinople
8
article
President Krüger v Evropě.
Z Paříže, 25. listopadu. (C.- B.) Presi-
dent Krüger konferoval dopoledne s drem
Leydsem a se svými ministry. President
z ústane v Paříži asi jen do úterka. Od
p oledne shromáždily se před hótelem velké
d avy lidu, jež presidenta Krügra hlučně
ak klamovaly. Krüger objevil se na několik
mi nut na balkoně.
Z Paříže, 25. listopadu. (C.-B.) Na
boulev ardech promenovalo včera večer větší
množství obecenstva než obyčejně. V okoli
hotelu Seribova akklamoval lid Bury. Pro
pobuřující výkřiky bylo zatčeno 30 osob,
z nichž 7 ponecháno ve vazbě.
Dle zprávy »Echo de Paris« odjede
Krüger v pondělí večer do Brusselu, kdež
zůstane dva dny a odjede pak do Haagua
odtud do Berlína.
Nemoc carova.
Z Livadie, 25. listopadu. (C.-B.) Dnes
v 11 hod. dopoledne vydaný bulletin o stavu
císaře Mikuláše zní: Císař ztrávil vče-
rejší den klidně. Ve tři hodiny odpoledne
stoupla teplota až na 397°, tepů měl 88
Večer v 9 hodin temperatura 39°, puls 80
V noci spal císař dobře. Dnes ráno byl tě-
lesný i duševní stav císařův uspokojivý.
Komplikace nějaké nebyly pozorovány. V 9
hodin ráno byla teplota 37 5°, puls 75.
Krüger
Leyds
Krügr
Mikuláš
Evropa
Paříž
Bura
Brusel
Berlín
Livadie
Seribov
echo jít Paris
9
article
Změna v praesidiu vrchního soudu
zemského
Změna v praesidiu vrchního soudu
zemského
budí tak slibné naděje Němců, že v opojen
strannické vášně vyslovují ku nově jmenovanému
praesidentu požadavky, jež sice může diktovat
nepřičetný nacionalismus, ale jež ze stanoviska
věcného každý objektivní posuzovatel musí na-
zvati nejapnými a nesmyslnými. To platí přede-
vším o požadavku německého tisku, aby agenda
vrchního soudu byla rozdělena dle řeči
Prostudovali jsme tento požadavek čistě
věcně, přihližejíce k dosavadnímu rozsahu práce
vrchního soudu zemského a k důsledkům,
jež by nastaly, kdyby heslo rozdělení práce
dle řeči mělo býti skutečně provedeno. Kdo jen
poněkud jest s agendou soudní obeznámen
pozná na první pohled, že požadavku střeště
ných hlav německých stojí v cestě nemožnost
jeho provedení jak se stránky praktické tak
s hlediska právního. V prvém směru netřeba
ani laikovi blíže vykládati, že v odvolací agendě
jež především vrchní zemský soud zaměstnává,
nelze předem naprosto vědět ani toho
se dohadovat, v jaké řeči odvolání bude
provedeno, neboť jest známo, že i když strana
neb její zástupce v první stolici užije jednoh
jazyka, že v druhé stolici odvolání se proved
v druhém jazyku zemském.
Nacionálové něměčtí přehlížejí dále se
stránky právní, že jednací řád soudní nařizuje
rozdělení agendy dle territoria aneb nelze-li to,
dle jednotlivých písem a hlásek, takže požada-
vek děliti agendu dle řečilze označiti jako na-
prosto protizákonný. O chaosu v regi-
stratuře, který by následkem rezdělení dle řeči
nastal, a který by nutně vedl k tomu, že byse
ve spisovně spisy soudní nenašly neb jen s vel
kými obulžemi, netřeba se ani zmiňovati.
10
article
Listy německé výslovujíce tyto požadavky.
jež i každý soudce národnosti německé ozna
čiti musí za neproveditelné a škodlivé, také pro
praeterito činí výtky, jež mohou býti jen vý-
střelkem názorů rozvášněné strannickosti, ale na
pravdě se nezakládají. Plati to zejmena o jejich
tvrzení, že prý bývalý president Jansa způsobil,
že prý samostatné senáty české i německé jsou
navzájem pomíchány, neboť až do dnes existují
u vrchního soudu samostatné senáty české i ně-
mecké, a to jak ve věcech personálních tak
diseiplinárních, a není pravda, že smíšení obou
někdy nastalo. U vrchního soudu byl sice utvo-
řen tak zv. smíšený personální senát pro zá
ležitosti jmenování (jmenovací senát)
ale utvoření jeho stalo se z rozkazumini-
sterstva, nikoli presidia vrchního soudu
zemského,
Jansa
11
article
Že senáty rozhodovací, fungující jako
odvolací stolice pro civilní i trestní věci soudní,
nemohou být sestaveny podle skupin jazykových
a národnostních, jak si přejí Němci, leží na
biledni, poněvadž kdyby pro každý soud a pr
každé territorium v Čechách měly býti zřízeny
dva samostatné senáty, český a německý, ne-
stačil by k tomu dosavadní počet vrchních radů
a kdyby tento počet za účelem zřízení takových
senátů byl rozmnožen, nestačila by zase agenda
těchto rozmnožených senátů, aby je zaměstnala,
takže by zřízením senátů českých a německých
bylo jen toho docíleno, že by členové jejich ne-
byli ani dostatečně zaměstnáni ! Zvláště senát
trestní, dnes smíšený, kdyby měl býti rozdělen
v senáty dva, neměl by dostatečné a gendy.
Již z tohoto stručného věcného posouzení
uvedených požadavků německých jest patrno,
že jest povinností každého úřadníka a zvlášte
nově jmenovaného presidenta vrchního soudu
zemského, aby vůči témto nesmyslným návrhům.
tak výlučně strannickým, zaujal stanovisko na-
prosto zamítavé, poněvadž požadavky, tlumočen
německými listy, odporují přímo zákon u
právni prospěšno s til
Němec
Čechy
12
article
Odražený útok socialistů na volič-
skou schůzi v Jilovém.
Včera v neděli 25. t. m. pořádány v Jílo
vém dvě schůze voličské. První svolali si vo-
ličové kurie městské (III.) a pozvali do ní bý-
valého poslance svého, dra. Fořta, jemuž
jak známo, důvěrníky této skupiny opětná kan-
didatura byla nabídnula. Někteří z voličů uči
nili prý též opatření, by do schůze této dosta-
vil se i pan dr. Baxa, klerýž ve volebním
okresu dra. Forta prohlásil svou protikandi-
daturu. Současně konána měla býti schůze
druhá, svolaná socialisty a mající hlavně za
účel, působiti agitačně na volbu volitelů v
kurie, jež položena byla na dnešek 26. t. m.
Do schůze socialistů pozván p. Reis.
Schůze voličů městských pořádána byl
jakožto »důvěrná«, by již předem zmařen býti
mohl připadný pokus o její rozbití. Pořadatelé
nepovažovali toliž podobný pokus nikterak za
nemožný, neboť poměry v Jilovém jsou vášnivou
agilací napjaty až k neuvěření, k čemuž ostatné
doktor
Baxa
Fort
Reis
13
article
přispívají též spory a neshody vzhledem k ně-
kterým otázkám místním, čehož agitátoři socia-
listů dovedli výdatně ve svůj prospěch využit-
kovati. Do řečené schůze, jež byla velice četně
navšlivena, takže prostranný sál na »Šmeleovně-
byl voličstvem naplněn, dostavil se toliko dr
Fořt, kdežto dr. Baxa nepřijel.
S jiným výsledkem selkala se současná
schůze socialistů. Účastníků přišlo tak poskrovnu
že k vlastnímu rokování ani nedošlo. Za to arci
jak hned uvidíme, vyhledali si socialisté »vhod
nější« působiště jiné.
Ve schůzi prvé (III. kurie) zahájil jednán
vřelými slovy pan J. Čihák, městský tajemník
načež, když shromáždění zvolilo si za předsedu
p. Babánka, ujal se slova dr. Fořt.
Řečník líčil vývoj a slav dnešní politické
situace slovy, dýšícími upřímností, prostotou
pravdivostí. Litoval, že nedošlo ke kompromisu
s tak zvanými frakcemi státoprávními a že vstu-
pujeme do voleb s heslem vzájemného se pot
rání. Dovozoval, že jest škodlivo, ba zhoubno,
zneuživati hesla státoprávního k zápasu vo-
lebnímu.
Za dnešních poměrů není žádného důvodu
abychom se tříštili v různé »státoprávní« strany
a frakce, a děje-li se tak přec a je-li záminkou
toho výstřední radikalismus, pal
kráčíme smutným dobám vstřic. Němci, majie
za sebou obrovskou říši a počítajíce s budoue
ností velkoněmecké idey, mohou výstřední radi
kalísmus snadno ztráviti, ba jest jim dokonce
jakožio plemeni jen na prospěch.
U nás však, po dvoustoletém otroctví, zku-
šenoslech posledního padesátiletí a vzhleden
k celkové situaci, v níž se dnes národ náš na
lezá, jest výstřední radikalism buď dětinstvím
neb šilenstvím, neb pohnutky jeho prýští se z
zdrojů, jež vlasteneckými a obecně prospěšným
nazvati nemožno.
Fořt
Baxa
Babánek
doktor
Němec
Čihák
14
article
Dr. Fořt líčil dále význam, vývoj ací
státoprávní myšlenky a v okamžiku, když shro-
máždění za naprostého ticha vývody jeho s na-
pjetím sledovalo, zaburácel pojednou ostrý po-
vyk v chodbě vedoucí do sálu, v němž se schůze
konala.
Co se stalo? Do chodby vrazil hloučel
lidí, většinou mladíků, namnoze s dýmkam
v ústech. V čele jejich dvé až tři dosti elegantně
oděné drobné postavičky. Byli to socialistés
svými místními vůdei pp. Pospíšilem
Adámkem a Váňou. Z nezdařené svoji
schůze odebrali se na »Šmelcovnu« a ženouc
se po schodech nahoru, dodávali si odvaly
téšice se, ktorak »schůzi mesťáckou rozbijou a
rozeženou«.
Však chyba lávky! U dveří sálu stál cer-
berus žádaje, aby se socialisté legitimovali
jakožto pozvaní voličové III. kurie. Tím byo
oheň na střeše. Lomoz, hubování, tlučení ho-
lemi a konečně násilné otevření dveří sálu. Leč
nastojte! Mezi veřejemi objeví se ramenatá.
vysoká postava místního policejního komisaře
p. Vojtěcha Váně. Muž práva a pořádku
stál tu jako Samson proti trpasličím postavičkám
socialistických agitátorů.
Než co těmto scházelo na výšce a síle
svalů, nahradila jim přiroda mrštnosti jazyka
ležérnosti ve volbě výrazu. Nadešla scéna přimo
dramatická. Za ryčného nadávání pokusili se
socialisté několikrát, aby obrovitou postavu pana
komisaře odsunuli. Vždy však marně. Nadávky
jejich arci nezůstaly bez odvety se strany účast
níků schůze. Vřava byla všeobecná a co chvíl
stávala se povážlivější.
doktor
Fořt
Pospíšil Adámek
Váňa
Váně
Samson
15
article
Dr. Fořt, ustav ve své řeči při výbuchu
povyku a pozorovav nějaký čas klidně jeho prů-
běh, sešel na to do tlačenice ke dveřím a pro-
drav se ven, jal se se socialisty vyjednávati
Ptal se jich, jaký mají vlastně účel, chtějí-i
schůzi jeho násilně rozbit, neb jedná-li se jim
o něco jiného.
»Tady mluví kandidát poslanectví dr. Fořt
my jej chceme slyšet také a máme k tomu
právo!« dali socialisté v odpověd.
»Ale, lidičky«, odvece dr. Fořt, »to mne
velice těší, jen chvíli počkejte, když do tétc
schůze pro formální příčiny nemůžete, já sito
zde hnedle odbudu a přijdu pak vám vyložit
své názory do schůze vaší«.
Než o to socialistům nešlo. Bouřili dále
když pak zavzněly ve shromáždění četné hlasy
»Pokračovat !« jal se dr. Fort vzdor nepokoj
mluviti dále.
Během vývodů jeho dostavovalo se pořád
větší ticho a socialisté, zaujavše u otevřených
dveří na chodbě pevnou posici, uklidnili se
též sami.
Pojednou však při poněkud ohnivějším
místu v řeči dra. Fořta způsobili socialisté
povyk nový, načež vidouce, že si jich nikdo
víc nevšímá a shromáždění s plným zájmem
vývody dra. Fořta sleduje, opustili »Šmel-
covnu«.
Dr. Fořt apostrofoval udavší se tuto
scenu slovy, jež v celém shromáždění mocné
vyvolala vzrušení. S takovouto mravní bídou
máme dobývati státního práva a ještě i mez
sebou o pojem jeho se rváti. Řeč dra. Fořta
odměněna byla bouřlivým souhlasem, načež dr
Fort až na jeden hlas všemi přílomným
přijat byl za kandidáta.
doktor
Fořt
Al
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. listopadu. (Pro roz š
ření pravomoci zemských sněmů.
»Reichsw« otiskuje další stať o rakonských
základních státních lžech, v nlž se přimlont
za přesné vymezení působnosti řišské rady
za rozšíření pravomoci zemských sněmů. Pro
rakousko-uherským delěgacím není odporu, po
něvadž jejich zákonodárná moc je přesně vy
mezena a týče se jedině věcí, společných oběma
polovinám soustátí. Také říšská rada, v níž krá-
lovství a země mají býti ne toliko zastoupeny
nýbrž také při užitečné práci činny, došla by
všeobecného uznání, kdyby její kompetence byla
železnými hradbami vymezena, tak aby nikde
nezasahovala do soukromých zájmů jednotlivých
národů. Dokud však říšská rada bude chtít roz-
hodovati o věcech, které náležejí nade vši po
chybnost v obor práva sebeurčování jednotli-
vých zemi neb národů, bude stále jen bojištěm.
Řišská rada smi se zabývati jen věcmi
skutečně společnými všem zemím rakouským
býti tedy prostředním článkem mezi delegacemi
a zemskými a po případě i krajskými sněmy.
Zákonodárné úkoly, jež se netýkají všech ná-
rodů a všech korunních zemí, nepatří před spo-
lečné říšské forum a dokud je tam násilně vná-
šejí, stávaji se přirozeně nebezpečnými pro státn
jednotu. Odkážou-li se však do kompetence one
legislativy, která jest zároveň (aké interessen-
tem, vzbudí snad dočasné spory na sněmích,
ale nebudou už znepokojovati celý stát nebo
celou říši. Z náležitého omezení pravomo
centrálního parlamentu vyplyne jeho moc. Roz-
manitost samosprávných legislativ, odpovídajíe
rozmanitosti místních zájmů, byla by pak nej
lepší zárukou jednoty státní, poněvadž tatob
pak nezávisela pouze od jedné strany, nýbr
všechny národní kmeny by ji společně chránily
Praha
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. listopadu.
Krüger v Paříži.
Královské uvítání uchystala Paříž Krügrovi
Ano vítala jej, presidenta malé republiky jiho-
africké, okázaleji a velkolepěji než kdy vítala
panovníka některého. Snad jen uvítání cara
v téže metropoli dá se k sobotním výjevům při-
rovnati. Sám rozhodný jeden odpůrce naciona-
listů pařížských, dopisovatel »N. Fr. Presse«.
píše: »Bylo to neumělkované, vroucí smýslení,
jež tu projevovaly massy, jež jásaly stařičkému
státníku vstřic, Obdivovaly přemoženého hrdinu
a truchlily s nim. Všechny myšlenky a city
platily hostu nešťastnému«. Piše-li tak ně-
mecký dopisovatel o velké manifestaci Paříže,
znamená to věru již něco. Na nádraží dostavil
se předseda obecní rady pařížské Grébauvalse
všemi zástupci města. Nádraží obklopovaly
obrovské zástupy u vzorném pořádku.
O lg11. hod. vjel zvláštní vlak do stanice,
kdež se směli shromážditi jen sněmovníci, obecní
zástupci, za každý list po 1 žurnalistovi a několik
jiných osob na vstupenky. Bouřně »Vive Krüger!«
volajíce a mávajíce šátky i klobouky obkiopuji
všichni vagon Krůgrův, házejíce květiny do něho.
Krüger nemůže s vozu, nadšene
musí býti teprve od vozu zatla
čeni. Konečně zjevuje se Krüger. Zjev jeho
mužný vzbuzuje znovu nadšení. Hledí klidněa
vážně na zástup, jenž mu jásá vstříc. »Známy
jsou podobizny Krůgrovy, co ale žádná z nich
podati nemohla, jsou jistota a klid, s jakými
vystupuje, jeho vůle pevná, zračici se v ka-
ždém rysu, jeho odhodlanost, jeho neoheb-
nost imponuje zajisté lidu, jemuž vládne
touto pevností. Smutek jeho není senti-
mentální. Tento nešťastník není zlomen.
Krüger
Krůgrův
Praha
Paříž
obecní rada
Creative Krüger
18
article
»To se zamlouvá Pařížanům — píše jeden
zpravodaj. Krüger nemůže se dostati do salonu,
určeného pro jeho uvitání, neboť všichni hrnou
se k němu, každý chce mu ruku stisknouti —
i odbyl se tedy obřad uvitací, v depeších částečně
již vytčený, ve dvoraně nádražní. Jmenem pařiž-
ského výboru pro věc burskou zdraví jej zde
senátor Guerin. »Pařížský lid,« praví, »vítá vás
jako championa svobody, spravedl-
nosti a neodvislosti vašl vlasti.«
Krůger odpovídá holandsky: »Především musím
vám vysloviti pohnutí své nad dobrovolným timto
projevem sympatii, v němž jeví se city statisíců
Francouzův. Věc naše jest věc spra-
vedlivá. Neodvislost, kterouž B-
rové požadují, založena jest na
spravedlnosti a pojistila by i mir.
Za žádnou cenu nechcem výhod, jež by
byly nespravedlivé, jen spravedlnost žádáme a nie
než spravedlnost. Naším požadavkem smírčího
soudu prokázali jsme, že jde nám jen o mí
a neodvislost.« (Bouřlivá pochvala.) Po té praví
předseda pařížské obecní rady Grébauval: »P-
říž miluje hrdiny. S vášní sledovala
tento boj, v němž jihoafrické repu-
bliky bily se proti brutálni pře-
moci, proti nespravedlivosti svěho
osudu. Lid náš krvácí z rán, jež byly Burům
zasazovány, přání naše provází vás v okamžiku,
kdy před celým světem vystupujete pro věc
svého lidu; to jest to jediné, co my učiniti
můžeme. Jsou chvíle, kdy bouří se
svědomí národů a ono také pro-
mluví!« Krüger odvětil:
Pařížan
Krüger
Guerin
Francouzův
Grébauvat
19
article
»Vím, že toto veliké město stálo vždyv
přední řadě, jednaloli se o to, hájiti
právo a spravedlnost. Byl jsem již
v Paříži. (V roce 1884. Pozn. redakce.)
Jsem potěšen, mohu-li po bolestných všech
těch zkouskách znovu spatřiti město, jež
jest síředem světa. V okamžiku, kdy jsem stoupl
na půdu pařížskou, cítím, že důvěra se mi
vrac!. Důvěru tu v úspěch mé věci skýt
mně i znak města vašeho. Vidim-li tuto lod
jež nikdy nenoří se a vždy vznáši se na vlnách.
pak dím si, že republika naše nemůže nikdy
zahýnontis
Opět a opět ozývala se bouře pochvaly
Stručnou odpovědí předsedovi gen. rady se-
kvanského kraje Cheriouxovi, byly zakončeny pro
jevy řečnické.
Před nádražím očekávají Krüigra přečetno
deputace, mezi nimi i býv. dobrovolníci z Trans-
vanla s velikými širáky burskými, zástupci re
publikánsko-nacionalistické mládeže, spolky stu-
dontské, zástupci »vlastenecké ligy« atd. Když
Krüger vstupuje do vozu, z tisíců a tisíců hrde
zni pozdrav jemu: »Sláva Transvaalu !« Vt
V drobném predejl
sanní číslo o sobě . . . za 8h
vápole
. . . u z
ve dlislkách na venkově:
ranní čislo. . . . . . . . 10
sdpolední . . . . . . . . 5b
Inserůty
plati se hotové nopřed.
Předplacení a inserty pšljivá sdninl-
strato v Marinuské ulici č. 3.
Tan nacházejí se tě3 rečakce,
tiskárna k szpedice . Marodnich Liástae
Rukopisy se novraroli.
Krüger
Sláva Transvaal
Paříž
Vidim
Marinuský ulice
20
article
chvili předčítá pan de Neuxville adresu, pode-
psanou 18 transvaalskými dobrovolníky. Býv.
ministr Barthou představuje se Krügrovi. Kol
bouří do neskončení výkřiky: »Sláva Trans-
vaalu!« »Sláva svobodě!« Šátky a klobouky se
mává z ulice, z oken, se střech. Krüger zvedá
zrak svůj k vysokým domům, na jichž stře-
chách hemží se lidu do černa . ..
Konečně rozjiždí se vůz Krügrův. Lid však
proráží špalír, obklopuje vůz, jásaje a zpravě.
Teprve po dlouhé chvíli vůz uvolněn“ V prvním
tomto voze sedí Krüger, policejní prefekt Lépine
a tři osoby z družiny Krügrovy. Po té sledijí
vozy delegací a městské rady. Po celých6
kilometrů cesty bouří pozdravv.
Na náměstí Bastilly do set tisíců lidí
Krügra akklamuje. Nevyličitelné propuká
nadšení. Krüger opět a opět zdra v
a kloní se v pravo, v levo. Staře e
sám zdá se býti hluboce pohnut.
Na boulevardu du Temple propuká
lid v potlesk, dámy zasypávají vůz
Krügrův květinami. Všechny vrstvy
občanstva jsou v massách zastou-
peny, dělnické ženy i vznešené
dámy, staří invalidé, chuďasové,
boháči, vše uchváceno jest neo do-
latelným nadšením pro zástupee
svobody.
O půl dvanácté přijíždí vůz Krügrův na
Operní náměsti a vjíždí do hotelu »Seribe«.
V zástupech na ulici prodávaji se malé pra-
porce transvaalské, skladby hudební, Krůgrovi
věnované, jež tu a tam kočující hudebníci hned
přehrávají a jež lid uči se spolu zpívati.
Při přijezdu Krügrově k hotelu dostupuje
manifestace vrcholu. Nacionalistům
nepřátelský zpravodaj liči ji takto:
»Polieie marně se snaži lid za-
držeti. Strašlivá tiseň nastala,
skřek tlačených, výkřiky o pomoe
se ozývají. Lid volá: »Au baleonl
Au balcon!« Po chvíli otvírají se
dvěře balkonové ve druhém po-
schodí hotelu a Krůger vystu puje.
Neuxville
Barthou
Krügr
Sláva svoboda
Krüger
Lépine
Krügrův
Na náměstí
Lido
Krügrův
21
article
Po boku stojí mu malinký pra-
vnuk v bílé bluze, jenž mává pra-
porcem transvaalským. Výjev na-
bývá velebnosti. Sto tisíc lidí volá
Krügrovi »slávu: vstříc. Na ráz umlká
ale orkán hlasů a na ráz všechny
ty tisíce a tisice na náměsti, v ústi-
cich ulicich, voknech a na stre-
chách tleskají a tleskají. Krügen
kloní se, zamávl kloboukem a mizi
opět již uvnitř. Lid ale venku hol-
duje mu nadál v bouři hlasů, ma-
vaje prapory.. «
Nadšení přechází ve vášeň, spravedlivou
vášeň. Tisíce a tisíce lidi prozpěvují ve zná-
měm taktu: »Chamberlain — assassin — Cham-
berlain — assassin« (Chamberlain vrah), aneb
křičí: »Conspuez l'Anglais!« V hötelu shro-
máždilo se tolik deputací, že an
velký salon pojmouti je nemůže; stojí v před-
síni, na chodbách až i na schodišti. Přitomna
tu i paní Eloffova s dětmi, choť prince Petra
Bonaparta atd. Pět malých hochů příšlo téz
vzdáti Krügrovi hold. Zpívají hym nu
Burů velmi krásně; paní Pierso-
nová usedla ke klavíru, aby je do-
provázela, všichni přítomní do
jati smekají. Krüger naslouchá,
náhle propuká v slzy a rychle se
uchyluje do komnat . . .
Povolává hošíky k sobě; ale až sem za
lehá hukot hlasů z venči; Leyds sdéluje mu,
že lid přeje si znova jej viděti a tak Krüger
vystupuje znova na balkon, aby se zase ukázal
zástupům.
Chamberlain
Eloffův
Petro Bonaparte
Pierso
Krüger
Leyds
Cham
Conspuez l ' Anglais
22
article
Pomalu naplňují se i všecky komnaiy
Krügrovy a družiny jeho — 24 komnat a3
salonky — deputacemi, až Leyds, boje se, by
Krůger nebyl přiliš zmořen, nucen jest požá-
dati přichozí, by opustili komnaty
Venku lid bouří, jásá a zdraví zástupce
svobody po všechny hodiny odpolední, vzrů-
staje spíše, nežli ubývaje. Po 4. hodině navštivi
Krüger Loubeta; prodlel u něho půl hodiny;
Loubet oplativ návštěvu, zůstal u Krügra dva-
cet minut. Prine Jindřich Orleanský nebyl ke
Krügrovi předpuštěn; princezna Matylda byla
mu však představena. Až do pozdní ho
večera zástupy obrovské bouřily
a vlnily se pred hotelem; ani liják jich ne-
zapudil. Při tom provedena zvlástní demon-
strace. Nárožní tabulky s názvem ulice odstra-
něny a místo nich zasazovány tabulky s nad-
pisem »Avenue Krüger«. Policie waldeck-
rousseaovská musila se činiti o překot, aby je
odstranila.
Leyds
Krůger
Krüger Loubet
Loubet
Orleanský
Krügr
Matylda
ulice odstra
23
article
Dlužno dodati ještě fakt politicky veliee
pozoruhodný, že hned na stanici po-
zdraven byl Krüger také deputací
Irů, v Anglii stejně utlačený ch, se
známou agitátorkou miss Ma u
Gonnovou v čele.
Na nádraži po řečech officiálních policejní
prefekt jal se teprve nalehati horlivě na Krůgia,
aby se již odebral do vozu. Tento vyhověl.
Mezí deputacemi uvital Krügra také zá-
stupce holandské osady v Paříži Dirmons tímto
pozdravem: »Buďte nám vítán šlechetný starce,
zápasníku hodný předkův svých. Ne-
přátelé vaši mohou tělo usmrtiti,
duši nikoli!« Také bratr hrdmného fran-
couzského plukovníka Viliebois-Moraude — tente,
jak známo, padl v Transvaalu — byl Krügrem
přijat. Po přijímání deputací Krüger dopřal si
na hodinku klidu, zapáliv si legendární dýmku.
V paláci Elysejském vzdal na dvote čes
Krügrovi prapor vojska s praporem a hudbon.
Před auglickým vyslanectvem, kolem něhež
mušil Krüger k Loubetovi jeti, vykonala police
rozsáhlá opatření, aby klid vyslanectva toho
rušen nebyl.
Krüger
Ir
Krügr
Elysejský
Loubet
Anglie
Ma u Gonnova
Paříž
Transvaal
VilieboisMoraude