ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 74e56fb0-6745-11dc-871f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 70, person 64, org 8
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v neúelí dne 25. listopadu 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 326.
4 article
Na ranní a odpol. tlst přsdplácí sos . v Praze v ndmínistrn sa mřsloi . . . . . sa čtvrt leta s dvojí čoz klkon a měsl n čtrrt leta . . . . 7 K goh ve dlisách: s g 9o ss nšste Poštor ss čtvrt leta . . K o s dvojí zásllkse na měsl ra.. . nkei
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Frahu Je o 22 stranáck
6 article Veliká doba neshledej nás
Veliká doba neshledej nás malými! S jakou nadějí a za jakou spekulac rozpouštěl p. Körber cislajtánský parlament, naznačil dosti zřetelně svým appellém na voliče naše, aby při volbě poslanců příštích v první řadě pamatovali — nikoliv na velikou věc národa a vlasti, nikoliv na otázku svobody a národnosti, nýbrž na — své hospodářské zájmy a pro- spěchy hmotné, kteréž najednou ja- koby Vídni byly přirostly k srdci, téže Vídni, která pro ně za celých 40 let neměla kouska citu, ba ani ohledův rozumných. Doufal tedy pan Körber, že obecná krulá tíseň rolnictva, řemeslnictva a živnostnictva našeho podlomí vlasteneckou mysl a sta- tečnost opposiční národa našeho tak, že nevyšle již do parlamentu předešlé, vládě tak nepohodlné opposiční kya osvědčené obrance svých pospolitých národních práv a zájmův, nýbrž lidi nové, s »nimiž by byla spíše řeč«, totiž pouhé třídníky, mající na zřeteli v první řadě jen hmotné potřeby a prospěchy toliko své třídy, svého stavu a povolání společenského; s těmi by ovšem byla lehčí hra, nežli s ve- likým, jednolitým poselstvem celého šesti- millionového národa; neboť tito třídnía stavovští zástupci by se přirozeně rozslou pili dle různých a namnoze sobě odporují cích zájmův hmotných svého voličstva v koli- keré slabé parlamentní frakce, jichž hla by bezmocně zanikal vůči síle svorného německo-národní h tábora levičákův, a které by se jednotlivě daly lacinými — sliby bud zkonejšit, neb po případě opět podnítit proti sourozencům. o d
Körber Vídeň národní h tábor
7 article
Takový rozklad opposice če- ské měl zajisté úhlavní nepříte našeho národa ryt. Chlumie c k o na mysli, když v minulém létě radi kruhům rozhodujícím, aby zkusily opě tovaným rozpouštěním parlamentu a opěto- vanými volebními zápasy podemlít a řozdrobit skálu českého vzdoru v možnost takého rozkladu našich sevřených řad patrně doufal dr. Körber, když pře- mlouval voličstvo naše, aby bylo v nastáva- jících volbách pamětlivo jen svých zájmů hospodářských a vyslalo do Vídně hodnější poslance než posud, poslance, kteří by ochot- něji povolili vládě nové millionové půjčky na »investice«, na strategické dráhy v Bosně a těm podobné nezbytnosti státní . . ., což neznamená po česku nic jiného, než nové daně a nová břemena na přetížený lid. — Nuže, vůči této záludné strategii vládní postavili dosavadní poslanci ná- roda českého věc na rozsouzení vla steneckému rozumu a citu všeho lidu če- ského tímto prostým a poctivým proslovením: »Jste povoláni k osudí volebnímu abyste jasně a určitě prohlásili, chceteli, aby národ český sklonil šíj před bezprávím jemu lehkomyslně způsobeným, aneb zdali souhlasíte s obran nou taktikou, kterou proti vládnoucímu systému zahájili posavadní zástapcové vaši V těžké krisi ústavní nalezá se monar chie. Avšak na místě, aby při léčení přihlížel se k původu choroby a aby konečně spra- vedlivým způsobem rozřešeny byly zásadn spory ústavní a národní v této říši, mají př volbách příštích voličové rozpomenouti se »na zájmy hospodářské a soci- ální«, které tak dlouho vládnou- cím systémem centralisačnín byly zanedbávány. Na výzvu podob nou dají voličové čeští jedinou odpověd: vdlo
doktor Körber Vídeň Boseň
8 article
»Národ český nikdy se nevzdá zvláštního postavení státoprávního zemí koruny české, které jedině vésti může ke kulturnímu rozvoji a hospodářskému blahobytu obyvatelstva, národ český nikdy neupusti od svých nároků na proměnu byrokratického centralismu pravou samosprávu, na provedení rovného práva jazyka českého ve všech oborech ži- vota státního a uznání plné občanské rov- nosti. Národ český svým hlasem projeví s jednáním svých po slaneů souhla sle Vzpomeňte, jak udeřilo toto upřímne slovo našich »poslancův-obstrukčníkův« v tá- bor našich zapřisáhlých, spiklých nepřátel. Jak vysoko lítala pěna jich vzteku, poněvadž obávali se, že slovo zažehne jako elektrická jiskra všechna srdce česká a vtělí se ve skutek jednosvorných opposřčních vo Peb všeho mároda českého proti Vídni, připomínajících nezapomenutelné deklarantské volby české státoprávní oppo sice z let šedesátých a sedmdesátých. Vrazi a nepřátelé naši dobře pociťoval hluboký politický význam takovýchto manifestačních voleb všeho šesti- millionového národa českého a proto zuřen jejich proti mladočeské straně dosáhlo tehda svého vrchole, proto již na tu nezdolnou opposici českou, která se vrátí v bývalé síle do parlamentu cislajtánského, volali nové Kollery a persekutory. Aby jim byl tenkráte 17. září t. r. — tak někdo pro útěchu řekl: Nebojte se: než dojde v Čechách k vol- bám, vylíhne se v táboře českém hadí ná- sada ctižádostivých ješitníkův, kterým bude ten mandát poslanecký takovou bludičkou lákavou, že nerozpakují se v rozmachu za ním nedbati veliké věci národa, neohlížeti se na svrchované nebezpečí, jakéž hrozí pospo- litému bytu našemu, ale zcela po přáni a touze vlády počnou v národ náš vrhati rozbrojná matoucí hesla: »Pryč s politickými a národními stranamiíe
Koller Vídeň Čechy
9 article
Budoucnost náleží stranám stavov- ským, hájícím zájmy hospodářské jednotlivých tříd a stavů spole- čenských !«, aby za hesly těmi svádělia štvali nezřízenou agitací voličstvo, by na zejtří nevolilo více svých posavad- ních zástupcův národních, nýbrž vybralo si a do Vídně vyslalo lidi nové. dosud neosvědčené, kteří však slíbí přede vším hájiti zájmů té které třídy. toho kterého stavu společnosti naší, z něhož vyšli. — Marně snažil se výkonný výbor naší strany zažebnati od národa našeho nebezpečí a škodu takého kormutlivého jako zbytečného zápasu lipan ského Čechů s Čechy před tváří číhajících vrahův; marně s náčelníky těch frakcí sepa- ratistických po dlouhou dobu vyjednával o slušný kompromis, jda v ústupnosti své až na pokraj. Nepochodil ani s vyjednavateli frakce národních sociálistův, ani se zástupci frakc »Sdružení zemědělského«: ti i oni stavěli své osobní malicherné ješitnosti a choutky nad velikou svatou věc ohroženého národa oni nechtěli svým budoucím poslancům do volit, aby vstoupili do společného s nám klubu českého na radě říšské, tito opět umí nili se na tom, žé máme jim v jednom z nej větších okresů svého věrného stoupence, rol- níka, k němuž lid tamní valnou většinou chová právem zaslouženou důvěru, obětovati a kandidovati místo něho jejich ctižádosti- vého výtečníka, který po cela léta stranu naši v orgánu svém křivě osočoval, pode- zřival a tupil.
Čecho Vídeň Marna
10 article
Poněvadž pak strana naše, dbalá svě cti a svých demokratických zásad, nechtěla na tento nemravný požadavek přistoupit rozbila frakce Kubrova a Práškova vyjedná- vání o smír a hrozí nyní podpáliti a roze- štvat rolnictvo naše v celé řadě volebních okresův ku trapuému bratrobojství na ne- smírnou radost Vídně a Němcův, ale na ža- lost všech upřímných Čechův. Tím jest rozerván pevný te svazek«, píše již dnes vídeňská polovládní »Information«, který posud ve- škeré zástupce českého národa v parlamentě vídeňském pojil Tím mladočeský klub na místě očekávaného posílení, které až do posledních dnů zdálose býti jistým, utrpí velmi citelného oslabení. — Tento zmar kompěomissu s českými agrárníky jest mravul a hmotnou újmou nejen pro Mladočechy, ale pron cely český národ, a to újmou, která velm důtklivě padne na váhu. K tomu pak za- znamenává »Informations jako pověst,že prý byli agrárníci Kubrovi k této uminěnost a svéhlavosti rozkolnické tajně ponoukán vlivy velkostatkářův, nedůvěřujících svobodomyslné straně české, aby naposle neshodla se přes hlavy jejich kdys s Němei olvd českýmil žvoda Nač stopovati pověsti: máme dosti na neblahém skutku, jenž zajisté bolestně otřese veškerým naším vlasteneckým a uvědomě lým rolnictvem, jehož slávou hi sto rickou bylo, že ode dne našeho znovu zrození národního vytrvalo stále a věrně při svatém praporu vlasti a národa jako nejuvědomělejší a nejpevnější jeho obrana. Takovým, bohda, osvědčía ukáže se — tak pevně důvěřu- jeme — také v nastávajícím zá- pase volebním, ponévadž ve své pro- budilé, vlastenecké mysli ví a znů, že jde dnes o bytí a nebytí všeho ná- roda našeho jako za dob Husových, kde svatá pospolitá věc volá všecky do jednoho na obranu ohrožené jediné vlasti našíl
Kubrův Práškův Němcův Čechův Kubr Husův Vídeň český národ
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. listopadu. (Uherské in vestice.) Uherský ministr financi Lukacs pře- kvapil sněmovnu v prvé schůzi nového zasedání příjemnou zprávou, že má v pokladně zbyteč ných 31,340.000 K, jež hodlá věnovati na různé potřebně stavby. V odůvodnění ministrovy předlohy se pravi, že navržené investice jsou nutny, a že se vláda přiítom řídila i povinnost přispěti k odstranění stagnace, jevíci se v ně kterých odvětvích hospodářských. Peštské listy vítají ovšem vládní předlohu tím více, že seji rozpočtová rovnováhk něrtorak neporuší a ne bude také třeba uherské občany obtížití novými břemeny. Novými investicemi pamatováno přede- všim na hlavní město Pešť, již se dostane no- vého finančního paláce za čtyři milliony korun a nové budovy pro zemědělské museum za 2,400.000 K. Město Rěka, jež přijata Koloma- nem Szellem opět na milost, dostane nový, dvě stě metrů dlouhý mol, jenž se vystáví nákladem 1,700.000 K a bude chrániti nový suchý dok.
K Rěk Praha Pešť Koloma
12 article
Pět millionů korun určeno na stavbu nových budov pro národní školy a jich učitele. Zatu summu vystaví se asi 600 nových maďarských škol, hlavně ovšem v krajinách nemaďarských Na stavby železniční určeno kromě 20 milliono obsažených už v původním rozpočtu, ještě dal- ších 64 mil. korun. Pozoruhodno jest i to, že v této nové investiční předloze pamatováno i na Chorvatsko, jemuž v hlavní investiční předloze nepovoleno ani krejearu. Ministr Lukacs slibuje. že se v Záhřebě vystaví nová ústřední budova poštovní nákladem 600.000 K a menší podobné budovy ve Varaždíně a v Karlovci. Celkem do stane Chorvatsko z těchto 31 millionů tři čtvrt mili. korun. Z Krakova, 22. listopadu. (Voleb ruch.) Ačkoli volby počnou v Haliči už dne 13. prosince, tedy za tři neděle, hlavní politická strana haličská — konservativci — dosud ne- mohli sestaviti kandidátní listinu prol všechny
Chorvatsko Záhřeb Varaždín Karlovec Krakov Halič
13 article
náb pronl
14 article
nn Mlator
15 article
rnrne volební okresy, v nichž hodlají kandidoval. V páté kurii a vej venkovských obcích mají zjištěné kandidáty teprv asi v polovině okresů Orgány ústředního volebního výboru těší všuk voliče, že přípravné práce daří se co nejlépe že polské kolo vyjde z nových voleb ještě sil- nější a jednotnější, než bylo ve staré sněmovně Miní-liotím přípravné práce, jež ve prospěch ústředního volebního výboru konají okresní hejt- mani a jich podřízení úřadníci a zřízenci, mohlo by 3o býti pravda. Ostatně za měsíc bude i v tévěci jasno. Lidová strana polská sin však faíké chváli dosavadní průběh připravných prací volebních a orgán její »Przyjaciel ludu«, slibuje vítězství lidoveů ve mnoha okresích. Za zcela jisté i mají lidovci volby Jak. Bojka, Krempy. Frankeviče, Vójcika, dra. Frant. Vinkovského Stapiňskéko,Miesoviče, Starucha a Olševského.
Przyjaciel Bojko Krempa František Olševský Vinkovský Stapiňskéko Miesovič
16 article
Mimo to mají vítězství za a možné ještě ve čty- řech jlných okresích.! — Méně růžové jsou na- děje P.Stojalovského, proti němuž vystupuje zjevně strana radikální a potají také konserva livnía oP. Stojalovský odvolal právě svou kan- didaturu vnokrese lancutském, jejž minule za stupoval, ozh kalídiduje v okrese vadovickém Také hítopředsedovi jeho klubu, Sajerovi, ne dařlsesnilně. V domovské obci jeho, Slocině nezvolitis ho ani za volitele. Sám Šajer má po chybnosti, bude-li opět zvolen. Z Pešti. 22. listopadu. (Samostatné celn území. — Kralevinská deputace. — Pa- řížská výstava. — Ústavnost v Bosně.) Po příkladu Pešti vyslovilo se generální shromáždění města Segedína pro zřízení samostatného celního územi a usneslo se vyslati za tím účelem deputaci k říšskému sněmu. Taktéž se vyslovilo i zastupitel- stvo města Velkého Varadína. — Vzhledem k tomu že hrabě Csáky byl jmenován předsedou sněmovny magnatů, vzdal se členství v uherské kralevinské de putaci, v níž byl- předsedou. Sněmovna zvolila míst něho do deputace poslance Berzevieze; volba před- sedy vykoná se v příští schůzi depulace. — Uberská komise pro pařížskou výstavu uzavírá nyní účty a t výchází na jevo, že překročila rozpočet o půl mill. korun. Uváží-li se, že Uhry byly v Paříži nepoměrně lépe zástoupény než Rakousko, nejeví se toto pře- kročení rozpočtu tak značným. - »Magyar Ország- se dovídá, že pan Kallay se zabývá myšlenkou, zří diti v Bosně a Hercegovině volená okresní zastupitel stva dlé způsobu stoliční samosprávy uherské. M o býti prvý pokus o zavedení ústavnosti v Bosně
Csáka jít putac Uher Magyar Ország Kallay Sajer Pešť Boseň Segedín Paříž Rakousko Boseň a Hercegovina
17 title
Politické zprávy zahraničné.
18 article
V Praze, 24. listopadu.
Praha
19 article
oV/ szole Bosna a Hercegovina. Spor pravoslavných Srbů s vládou Kallay ovou trvá dále a vidno, že vláda na jeho trvání počítá. Pravoslavná konsistor s pomocía na pokyn vlády opět počíná pravoslavným vnu covati duchovní, kterých oni si nepřejí. Vláda chce míti třenice mezi pravoslavnými věřícími a hierarchií, aby mohla říkati, že pravoslavní trou se sami mezi sebou a vláda že je tu do- cela nevinná. A hierarchie dělá všecko možné, aby věříci udržela v rozechvění. Na Glasinei byl vládní pop Stevkovič proti vůli věřicích úřad uveden konsistorem protojerejem Popovi- čem a okresním predstojníkem Doganičem. Predstojník z úřadní moci vtrhl do chrámu a odevzdal jeho klíče a matriky i všecky přinále- žitosti vládnímu popu. Přítomno bylo 300 pravo- slavných Glasinčanů, kteří proti tomu protesto- vali a prohlásili, že tohoto vnuceného popa ne- přijímaji a trvají na svém právu duchovní správce sobě svobodně volití.
Srba Pop Bosna a Hercegovina
20 article Ruské hlasy o řeči hr. Bülowa.
Ruské hlasy o řeči hr. Bülowa. »Poccia« praví: Jedna faktická, chyba mnoho ujímá řeči s ceny. Kanelér řekl: »My neustoupili ani na krok od dobrého poměru k ostatním státům, ani od polítiky v Čině. Tážeme se: Jestliže se poměry Německa k ostat- ním státům nezvrtkaly, proč německá vláda uzavřela smlouvu s Londýnem ? Vůbec odporův a chyb je v řeči hr. Bülowa nemálo, ale nej- větší chyba s mezinárodního stanoviska je ve frázi: Výpravou vojsk do Číny ničím nenf osla-
Bülow Německo Londýn Čína
21 article
V drebném prodejíe raaní číslo o sobě .. s s vdpole dni . . . ss z h Ve nlialkách na venkově- raaní čsnla n0 odpolední . . . . . . . . 8 Inseraty plalí se hotevé papřea. Předplačení a lnterty plijímá zámln- strace v Marianské ulici č. s. Tam nacháselí zá těž redakne. tiskárna a aapedics „Národnich Listáe Rukopisy ss nevracsji
22 article
bena naše válečná hotovost v Evropě. To pan Bülow říci neměl, totě hrozba ničím nevyvolaná. Německo činskou výpravou dalo se na dráhu politického dobrodružství, ve kterém sotva co získá a mnoho může prohrát. Hr. Bülow dal výráz ctižádosti německé politiky, ale pro svou ctižádost německá politika neměla by zapomí- nati odvěkých dobrých poměrů k Rusku a spo- jovati se se státem, který byl od jakživa Rusku nepřitelem, s Velkou Britanii. Německo dopoušti se politických chyb, a každá politická chyba má v zápětí trest. My jsme se dopustili chyby r. 1849 výpravou do Uher a zaplatili jsme za nir. 1855; udělali jsme chybu r. 1870, že jsme hepomohli Francii, a zaplatili jsme za ni r. 1878; udělali jsme chybu r. 1878, že jsme ustoupili hrozbám Evropy a teprve r. 1891 začali jsme se zotavovati z jejích následků. Tak i Německo. Ono příliš záhy vrhlo se n dělání »weltpolitiky«, uneslo se jí a nadělalo řadu hrubých chyb. Vrhlo se i do Afriky, i na blízký Východ, i na dálný Východ a zabřídajie více a víc do imperialistické ctižádosti, dospělo konečně ke spolku s Anglií. Nechať se pan Bůlow nedá zmámiti potleskem p. Chamberlaina. On praví, že mezi dobrou politikou německou a dobrou politikou ruskou nemůže býti hlubo- kých odporů, Ale to je právě to, že nly nějsí německá politika není dobrá a ž e je možnost hlubokých a těžko o- stranitelných odporů mezi poli- tikou německou a ruskou.
Bülow Rusek Chamberlain Evropa Německo Hradec Rusko Velká Británie Uhry Francie Afrika blízký východ dálný východ Anglie
23 article
Rakousko jako jednotitel Slovanů. Chorvatské listy zaznamenaly pověst,že Srbsko protestuje proti tomu, aby Rakousko- Uhersko prodloužilo bosenskou dráhu do Mi- trovice. »Poccig« přiznává Srbsku právo k tako- vému protestu, ale pochybuje, že tak Srbsko učinilo, neboť skutek takový svědčil by sice o zmužilosti srbské vlády, nikoli však o stát- nické obratnosti. Samo Srbsko nemůže klásti odporu silnějšímu Rakousko-Uhersku. Kdyby bylo pravda, že Srbsko obrátilo se k vláděl tu- recké, aby ji získalo proti záměru rakousko- uherskému, ani to nebylo by krokem státnickým, neboť Rakousko-Uhersko hravě by jej paralyso- valo. Na koho se Srbsko s důvěrou V může obrátit o radu a podporu, je Rusko, jemuž záleží na tom, aby Slované sílili a rozkvětali, jež v daném případě je přesvědčeno, že ra- kousko-uherský projekt nesměřuje k dobru bal- kánských Slovanů a jejich států. Jestliže ale Srbsko neprotestovalo, charak- terné je, že v Rakousko-Uhersku v takový protest očekávají. zi ob tpoe
Slovan Rakousko Srbsko RakouskoUhersko Uhersko Rusko Slovan
24 article
Nepřátelé Srbů v Rakousko- Uhersku doufn l, že dráha na Mitrovici kromě jiného měla by také ten účinek, že by ještě více rozdvojila Srbsko a Černou Horu. Ale účinek ten bude právě opáčný. Odpůrci Srbů měli se spokojiti, že Bělehrad zpronevěřil se srbské myšlénce, jejíž maják dlouho svitil srbskému národu pouze s Cetyně. Rakousko - Uhersko však pracuje k tomu, aby přestala nedůvěra a řevnivost Bělehradu na Cetyň a aby se sjednotily. »A bude to radostný den všeho Slovanstva, až rozvadění bratři družně si ruce podaji. Všechno Slovanstvo patří nyní na krále Alexandra ve zvědavém vyčkávání, ale s nejlepšími nadějemi. My vě- říme, že naděje ty nebudou marny a že mladý král vrátí Srbsko na národní dráhu, s níž bylo odvráceno Milanovým násilím. A jestliže králi Alexandru osud a talent dovoli dokonati du- chovné sjednocení rozmetaného srbského národa k jedinému starému jeho idealu, nebude mu rovného v celém Slovanstvě.« Rusko v Persii. »National-Zeitungu« plšou z Teheranu Návrat šachův z Evropy přinese řadu politických překvapení. Na šacha zvláší nezapomenutelný dojem učinilo přijeti,
Srba Milanová Alexandr Rakousko Uhersko Černá Hora Bělehrad RakouskoUhersko Srbsko Rusko Persie Evropa
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Německá práce v Čechách. Dne 25 listopadu 1900 molotmnozo Naši mili a skutečně velmi drazí přátele a krajsně jazyka druhého vyzvali asi před rokem nejlepší své sýny, aby zasedli ku psacím stolkům rozevřeli felianty a podniknuvše v nich hluboká studia, napsali dílo, kterýmž by nade všechnu pochybnost dokázali, že toto království se vším všudy náleží jim, oni že zde od pravěku půny byli, pány jsou i zůstanou. Nebyl to malý úkol, přesvědčíti svět, že první člověk, jenž po potopě první šlápl do bláta, jímž zanesena byla tato zemé, byl Němec. a hlubokého důmyslu bylo zapotřebí, zjistiti,ž náš praotec Čech byl prostým slovenským plátyn kářem, který se svou rodinou a několika stůč kami plátna na mlýnské pydíky byl až na Řip zabloudil. Ale podařilo se jim to skvěle i dlužno do- znati, že bych byl ve velkých rozpacích, kdy bych měl o tom rozhodnouti, kterému ze spolu pracovníků na Ilusté knize měl bych ozdobit skráně vavřínem — párdon, věncem z list dubového. Bože, jak jsem se klamal, když jsem vz nícení s ostatními českými nevědomci zpíval že to je ta krásná země česká, domov moj Kde pak! Tato krásná země, tento domov můj je od pravěku již německou, ce zde hezkého jak dokázal již Píister-Schweighusen, všechno co se zde dá jíst a pít, je původu německého My Čechové jsme tu pouze z milosti velko dušných Němců, kteří, mimochodem řečeno jsou dobrodinci všech národů sousedních, o
Němec Čecho Čechy
26 article
napsal —a.
27 article
nichž po zásluze jsou také milování, trpěnými hostmi i sluší se, abychom krčili se pěkně pří dveřích v předsíni. Tím opovržení hodnější je bezpříkladná smělost jistých našich lidí, kteř v domnění, že Přemysl Otakar II. byl čestným starostou vyšehradského »Sokola«, se tu roz- tahují, jakoby Praha byla jejich a ne německou. Rozbřesklo se mi teprve, když zvěděl jsem, že Tannhäuser, pan Karpeles a Václav II. byli největšími německými básníky v Čechách. Ted na místo »růžinky« si zpívám každodenně pře spaním plsničku Václava II. : »Ich brach der rosen niht und hat ir doch gewralt«. Teď tak již nejim ku knedlíku se zelím pečínku z če ského prasátka, jak jsme druhdy mazlivé říkali. nýbrž bůček z německého vepře. Všlk přes všechnu svědomitost páně Klaa rovu, Knollovu, Tewelesovu a Pagunkovu je dílo jejich přece jen mezerovité, jako každé dílo lid- ské. Z příčiny té a potom z vděku za to, že mi německá věda sňala tak důkladně slovansk bělmo s oči, odhodlal jsem se páně Bachman- novo dílo — tak totiž se jmenuje jeho vrehní rédaklor — následovně doplniti a pověděti, co v této zemi bylo německou a co českou praci. 1Bylo to na počátku století sedmého. V této vlásti počali se roztahovat, jak jsm již se o tom zmínili, potomci slovanského plá- tankáře, jenž, když se byl protloukl Bílým Chor vatskem a tré řek přejel se svým vozikem, taže- ným dvěma vychrilými bělouši, stanul na Řipu. Káceli lesy, poněvadž byli zvyklí na lívance a vdolky zadělávat po slovansku pšeničnou moukou a nejedli pečených žaludů jako jejich soused Němci, stříleli medvědy, vlky, rysy a divoké kance, zakládali osady a počínali si vůbec tak. jako by tu byli doma. Když se o tom dozvěděli durynští Němei, poslali na ně svého krále Dagoberta, který při- tálil s velikým zástupem ozbrojeného německéh
Přemysl Otakar Tannhäuser Karpeles Václav II Ted Knollův Tewelesův Pagunkův Bachman Němec Dagobert Praha Čechy Sokol
29 article
lidu a kácel české chýše a český lid ubijel. T bylo první německou prací v Če chách, o níž se pan Schlesinger nezmiňuje. Však Čechové nelenili, nýbrž zvedli se a svými topory vybili německou chasu ze země. To byla zase česká práce. Nejslavnější a největší panovník německý jehož korunu a korunovační plášť chovají dosud ve Vídni, Karel Veliký, měl z dobrých dů vodů zvlášť namířeno na Slovany. Byl to bodrý, pilný lid a při tom bohatý, ponévadž neválel se pořád jen ve hvozdech, nerval se s celým své tem, nýbrž vzdělával pole a choval skot i brav Tento panovník vysílal k témto Slovanům a roz umí se, že také k Čechům apoštoly, aby je obrátili na víru křesťanskou. Bylo těch apoštoln pokaždé na tisíce a každý z nich měl v jedno ruce kříž a v druhé kyj. Zdráhak-li se zpupný pohan křiž polibiti, skolil jej kyjem, však dal-li se přemluvit, byl pokřtěn a dostal za to novou košili, ale tak mizernou jako z výprodeje, takže mnohý již za měsíc ji roztrhal a byl prolo nucen dáti se pokřtít znova. U některých národů skončily tyto missio nářské výpravy s úspěchem — podobně asi jako dnešní křesťanské výpravy německé do Činy — ne tak u nás v Čechách. Z přičinyt trestána byla tato vzdorná zemé od napolomnih svatého Karla tím, že jeho žoldnéři ji po celý věk obraceli v poušť. To byla němec ká prace v Čechác h. Nenapravitelní Čechové ale v roce 845 Němce ze země s krvavými hlavami vyhnali za to, že nestihl je osud bratří polabských, měli co děkovati této své — české práci. Po tom neuplynulo věku, aby Němci ne- byli návštěvou poctili toto království. Dostavil se vždycky v houfech a navštivenky své ode- vzdali českým králům i českému lidu zvláště slavnostním způsobem. Pálili při tom česka
Schlesinger Čecho Veliká Slovan Karel Němec Vídeň Čechy Slovan
30 article
vešnice, olupovali české hrady a vraždilí kaž dého, kdo se jim v cestu postavil. Něme cká práce. Když padl v roce 1278 na Moravském poli Přemysl Otakar II., zavezen byl jeho sedmi- letý synek do Špandova v Braniborsku a pa- novník tohoto markrabství Otta jmenován správ- cem země. Jako kobylky hrnuli se hladov Braniborci do Čech a kde co bylo, to ukradl a odvlekli do země své. A co nedalo se o- vlěci, zkázili a zničili. »Zle matičko zle, Brande- burci zde, mají dlouhé čepice, kradou hus slepice!« zpíval si lehkomyslný český lid, kter ina to nejhorší má nějakou písničku. Než Václav II. v muže dospěl, zehudla země tak že v ní kus chleba byl vzácnosti — zazname- nává dějepisec, A to byla něme c ká práce v Čechách. Když po smrti Karla IV. kvetoucí zem české odevzdány do správy Václavu IV. a když české paže a český důmysl učinily ze země této nejbohatší a nejvzdělanější kraj ve všem světě, tu, jak přirozeno, houfně se opět hrnuli sem dobrodruzi z Němec, aby zde z české práce tyli, domácí lid uráželi a utiskovali, všudes roztahovali a nadpráví nad obyvatelstvem domá- cím si osvojovali. Dřívější klid ustoupil násled- kem toho bouřím, nejdříve malým a menším, však když zpupnost německá, podporována tehdejší znemravnělostí kněžskou, stala se ne- snesitelnou, propukla bouře významu světového a učinila z této vlasti jediné veliké bojišté plné krve, trosek, slz a hrůzy. Křižácké vý- pravy vysílány proti Čechům a účelem jejich byl národ český vyhubiti. To byla němec ká práce v Čechách. Výprask německý na Vítkově, pod Vyše hradem, u Německého Brodu, u Ústí nad L. u Tachova a u Domažlic, to ovšem byla zase česká práce a důkladná.
Přemysl Otakar II Ott Brand Václav II Karel Iva Václav Němec Čecho Braniborsko Braniborec Čechy Vítkov Vyš hrad německý Brod Ústí nad L Tachov Domažlice
31 article
Co dálo se po osmém listopadu 1620 této nešťastné zemi, je známo. S hrůzou od- vrací se vzpomínka od děsných událostí z oněch dob, jichž v dějinách nikde není podobných. Tak jako tenkráte národ náš, nebyl ztýrán žádný národ. Ani Indové ne, když po tisieích vraždila je vzteklost anglická, ani američtí do- morodci, když vyřítil se na ně šilený po zlatě španělský hlad a španělská zuřivost. Co národu našemu tehdy vyrváno, tomu nehynoucí pomník zbudoval šlechetný Bílek. Jak to zde vypadalo po uzavření westfalského míru, k tomu strašným dokladem je, že na čtyry oby- vatele zbyl zde v Čechách jenom jediný, tří ž padli, byli popraveni neb prchli. Vypálenaa zničena byla 102 města, 1145 vesnic a 278 zámků! A to byla německá práce v Čech á ch. A od té doby namáhá se tato německ práce až po dnešní den, aby rozšlapala, co na- sejem a povalila, co zbudujem. Od té doby pracují Němci zde uvnitř z venčí. Dvakráte již nás oblažili svou pozorností: když ve slezských válkách přivalili se k nám několikráte Prušáci a když v roce 1866 svou návštěvu opakovali. Co zde vykonala při téchto příležitostech německá práce, je dosud v živé pa- měti . . . Domnívám se, že tímto platně doplnil jsem záslužné dílo páně Bachmannovo a nemám ni- čeho proti tomu, aby, dojde-li ke druhému vy- dáni, připojil k němu tento dodatek jako kapi- tolu šestnáctou.
Ind Bílek Prušák Bachmannův Čechy