2
masthead
V Praze, v neúelí dne 25. listopadu 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. tlst
přsdplácí sos .
v Praze v ndmínistrn
sa mřsloi . . . . .
sa čtvrt leta
s dvojí čoz klkon
a měsl
n čtrrt leta . . . . 7 K goh
ve dlisách: s g 9o
ss nšste
Poštor
ss čtvrt leta . . K o
s dvojí zásllkse
na měsl
ra.. . nkei
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Frahu Je o 22 stranáck
6
article
Veliká doba neshledej nás
Veliká doba neshledej nás
malými!
S jakou nadějí a za jakou spekulac
rozpouštěl p. Körber cislajtánský parlament,
naznačil dosti zřetelně svým appellém na
voliče naše, aby při volbě poslanců příštích
v první řadě pamatovali — nikoliv na
velikou věc národa a vlasti, nikoliv na
otázku svobody a národnosti, nýbrž na —
své hospodářské zájmy a pro-
spěchy hmotné, kteréž najednou ja-
koby Vídni byly přirostly k srdci, téže
Vídni, která pro ně za celých 40 let neměla
kouska citu, ba ani ohledův rozumných.
Doufal tedy pan Körber, že obecná krulá
tíseň rolnictva, řemeslnictva a živnostnictva
našeho podlomí vlasteneckou mysl a sta-
tečnost opposiční národa našeho tak, že
nevyšle již do parlamentu předešlé,
vládě tak nepohodlné opposiční kya
osvědčené obrance svých pospolitých
národních práv a zájmův, nýbrž lidi nové,
s »nimiž by byla spíše řeč«, totiž pouhé
třídníky, mající na zřeteli v první řadě
jen hmotné potřeby a prospěchy toliko své
třídy, svého stavu a povolání společenského;
s těmi by ovšem byla lehčí hra, nežli s ve-
likým, jednolitým poselstvem celého šesti-
millionového národa; neboť tito třídnía
stavovští zástupci by se přirozeně rozslou
pili dle různých a namnoze sobě odporují
cích zájmův hmotných svého voličstva v koli-
keré slabé parlamentní frakce, jichž hla
by bezmocně zanikal vůči síle
svorného německo-národní h
tábora levičákův, a které by se
jednotlivě daly lacinými — sliby bud
zkonejšit, neb po případě opět podnítit proti
sourozencům.
o d
Körber
Vídeň
národní h tábor
7
article
Takový rozklad opposice če-
ské měl zajisté úhlavní nepříte
našeho národa ryt. Chlumie c k o
na mysli, když v minulém létě radi
kruhům rozhodujícím, aby zkusily opě
tovaným rozpouštěním parlamentu a opěto-
vanými volebními zápasy podemlít a
řozdrobit skálu českého vzdoru
v možnost takého rozkladu našich sevřených
řad patrně doufal dr. Körber, když pře-
mlouval voličstvo naše, aby bylo v nastáva-
jících volbách pamětlivo jen svých zájmů
hospodářských a vyslalo do Vídně hodnější
poslance než posud, poslance, kteří by ochot-
něji povolili vládě nové millionové půjčky
na »investice«, na strategické dráhy v Bosně
a těm podobné nezbytnosti státní . . ., což
neznamená po česku nic jiného, než nové
daně a nová břemena na přetížený lid. —
Nuže, vůči této záludné strategii vládní
postavili dosavadní poslanci ná-
roda českého věc na rozsouzení vla
steneckému rozumu a citu všeho lidu če-
ského tímto prostým a poctivým
proslovením:
»Jste povoláni k osudí volebnímu
abyste jasně a určitě prohlásili, chceteli,
aby národ český sklonil šíj
před bezprávím jemu lehkomyslně
způsobeným, aneb zdali souhlasíte s obran
nou taktikou, kterou proti vládnoucímu
systému zahájili posavadní zástapcové vaši
V těžké krisi ústavní nalezá se monar
chie. Avšak na místě, aby při léčení přihlížel
se k původu choroby a aby konečně spra-
vedlivým způsobem rozřešeny byly zásadn
spory ústavní a národní v této říši, mají př
volbách příštích voličové rozpomenouti se
»na zájmy hospodářské a soci-
ální«, které tak dlouho vládnou-
cím systémem centralisačnín
byly zanedbávány. Na výzvu podob
nou dají voličové čeští jedinou odpověd:
vdlo
doktor
Körber
Vídeň
Boseň
8
article
»Národ český nikdy se nevzdá zvláštního
postavení státoprávního zemí koruny české,
které jedině vésti může ke kulturnímu rozvoji
a hospodářskému blahobytu obyvatelstva,
národ český nikdy neupusti od svých nároků
na proměnu byrokratického centralismu
pravou samosprávu, na provedení rovného
práva jazyka českého ve všech oborech ži-
vota státního a uznání plné občanské rov-
nosti. Národ český svým hlasem
projeví s jednáním svých po
slaneů souhla sle
Vzpomeňte, jak udeřilo toto upřímne
slovo našich »poslancův-obstrukčníkův« v tá-
bor našich zapřisáhlých, spiklých nepřátel.
Jak vysoko lítala pěna jich vzteku, poněvadž
obávali se, že slovo zažehne jako elektrická
jiskra všechna srdce česká a vtělí se ve
skutek jednosvorných opposřčních vo
Peb všeho mároda českého proti
Vídni, připomínajících nezapomenutelné
deklarantské volby české státoprávní oppo
sice z let šedesátých a sedmdesátých.
Vrazi a nepřátelé naši dobře pociťoval
hluboký politický význam takovýchto
manifestačních voleb všeho šesti-
millionového národa českého a proto zuřen
jejich proti mladočeské straně dosáhlo tehda
svého vrchole, proto již na tu nezdolnou
opposici českou, která se vrátí v bývalé síle
do parlamentu cislajtánského, volali nové
Kollery a persekutory. Aby jim byl tenkráte
17. září t. r. — tak někdo pro útěchu
řekl: Nebojte se: než dojde v Čechách k vol-
bám, vylíhne se v táboře českém hadí ná-
sada ctižádostivých ješitníkův, kterým bude
ten mandát poslanecký takovou bludičkou
lákavou, že nerozpakují se v rozmachu za
ním nedbati veliké věci národa, neohlížeti se
na svrchované nebezpečí, jakéž hrozí pospo-
litému bytu našemu, ale zcela po přáni
a touze vlády počnou v národ náš
vrhati rozbrojná matoucí hesla: »Pryč
s politickými a národními stranamiíe
Koller
Vídeň
Čechy
9
article
Budoucnost náleží stranám stavov-
ským, hájícím zájmy hospodářské
jednotlivých tříd a stavů spole-
čenských !«, aby za hesly těmi svádělia
štvali nezřízenou agitací voličstvo, by na
zejtří nevolilo více svých posavad-
ních zástupcův národních, nýbrž
vybralo si a do Vídně vyslalo lidi nové.
dosud neosvědčené, kteří však slíbí přede
vším hájiti zájmů té které třídy.
toho kterého stavu společnosti
naší, z něhož vyšli. — Marně snažil
se výkonný výbor naší strany zažebnati od
národa našeho nebezpečí a škodu takého
kormutlivého jako zbytečného zápasu lipan
ského Čechů s Čechy před tváří číhajících
vrahův; marně s náčelníky těch frakcí sepa-
ratistických po dlouhou dobu vyjednával
o slušný kompromis, jda v ústupnosti své
až na pokraj.
Nepochodil ani s vyjednavateli frakce
národních sociálistův, ani se zástupci frakc
»Sdružení zemědělského«: ti i oni stavěli
své osobní malicherné ješitnosti a choutky
nad velikou svatou věc ohroženého národa
oni nechtěli svým budoucím poslancům do
volit, aby vstoupili do společného s nám
klubu českého na radě říšské, tito opět umí
nili se na tom, žé máme jim v jednom z nej
větších okresů svého věrného stoupence, rol-
níka, k němuž lid tamní valnou většinou
chová právem zaslouženou důvěru, obětovati
a kandidovati místo něho jejich ctižádosti-
vého výtečníka, který po cela léta stranu
naši v orgánu svém křivě osočoval, pode-
zřival a tupil.
Čecho
Vídeň
Marna
10
article
Poněvadž pak strana naše, dbalá svě
cti a svých demokratických zásad, nechtěla
na tento nemravný požadavek přistoupit
rozbila frakce Kubrova a Práškova vyjedná-
vání o smír a hrozí nyní podpáliti a roze-
štvat rolnictvo naše v celé řadě volebních
okresův ku trapuému bratrobojství na ne-
smírnou radost Vídně a Němcův, ale na ža-
lost všech upřímných Čechův.
Tím jest rozerván pevný te
svazek«, píše již dnes vídeňská polovládní
»Information«, který posud ve-
škeré zástupce českého národa
v parlamentě vídeňském pojil
Tím mladočeský klub na místě očekávaného
posílení, které až do posledních dnů zdálose
býti jistým, utrpí velmi citelného oslabení.
— Tento zmar kompěomissu s českými
agrárníky jest mravul a hmotnou újmou
nejen pro Mladočechy, ale pron cely
český národ, a to újmou, která velm
důtklivě padne na váhu. K tomu pak za-
znamenává »Informations jako pověst,že
prý byli agrárníci Kubrovi k této uminěnost
a svéhlavosti rozkolnické tajně ponoukán
vlivy velkostatkářův, nedůvěřujících
svobodomyslné straně české, aby naposle
neshodla se přes hlavy jejich kdys s Němei
olvd
českýmil
žvoda
Nač stopovati pověsti: máme dosti na
neblahém skutku, jenž zajisté bolestně otřese
veškerým naším vlasteneckým a uvědomě
lým rolnictvem, jehož slávou hi sto
rickou bylo, že ode dne našeho znovu
zrození národního vytrvalo stále a věrně
při svatém praporu vlasti a národa jako
nejuvědomělejší a nejpevnější jeho obrana.
Takovým, bohda, osvědčía
ukáže se — tak pevně důvěřu-
jeme — také v nastávajícím zá-
pase volebním, ponévadž ve své pro-
budilé, vlastenecké mysli ví a znů, že jde
dnes o bytí a nebytí všeho ná-
roda našeho jako za dob Husových, kde
svatá pospolitá věc volá všecky do jednoho
na obranu ohrožené jediné vlasti našíl
Kubrův
Práškův
Němcův
Čechův
Kubr
Husův
Vídeň
český národ
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. listopadu. (Uherské in
vestice.) Uherský ministr financi Lukacs pře-
kvapil sněmovnu v prvé schůzi nového zasedání
příjemnou zprávou, že má v pokladně zbyteč
ných 31,340.000 K, jež hodlá věnovati na
různé potřebně stavby. V odůvodnění ministrovy
předlohy se pravi, že navržené investice jsou
nutny, a že se vláda přiítom řídila i povinnost
přispěti k odstranění stagnace, jevíci se v ně
kterých odvětvích hospodářských. Peštské listy
vítají ovšem vládní předlohu tím více, že seji
rozpočtová rovnováhk něrtorak neporuší a ne
bude také třeba uherské občany obtížití novými
břemeny. Novými investicemi pamatováno přede-
všim na hlavní město Pešť, již se dostane no-
vého finančního paláce za čtyři milliony korun
a nové budovy pro zemědělské museum za
2,400.000 K. Město Rěka, jež přijata Koloma-
nem Szellem opět na milost, dostane nový, dvě
stě metrů dlouhý mol, jenž se vystáví nákladem
1,700.000 K a bude chrániti nový suchý dok.
K Rěk
Praha
Pešť
Koloma
12
article
Pět millionů korun určeno na stavbu nových
budov pro národní školy a jich učitele. Zatu
summu vystaví se asi 600 nových maďarských
škol, hlavně ovšem v krajinách nemaďarských
Na stavby železniční určeno kromě 20 milliono
obsažených už v původním rozpočtu, ještě dal-
ších 64 mil. korun. Pozoruhodno jest i to, že
v této nové investiční předloze pamatováno i na
Chorvatsko, jemuž v hlavní investiční předloze
nepovoleno ani krejearu. Ministr Lukacs slibuje.
že se v Záhřebě vystaví nová ústřední budova
poštovní nákladem 600.000 K a menší podobné
budovy ve Varaždíně a v Karlovci. Celkem do
stane Chorvatsko z těchto 31 millionů tři čtvrt
mili. korun.
Z Krakova, 22. listopadu. (Voleb
ruch.) Ačkoli volby počnou v Haliči už dne
13. prosince, tedy za tři neděle, hlavní politická
strana haličská — konservativci — dosud ne-
mohli sestaviti kandidátní listinu prol všechny
Chorvatsko
Záhřeb
Varaždín
Karlovec
Krakov
Halič
15
article
rnrne
volební okresy, v nichž hodlají kandidoval.
V páté kurii a vej venkovských obcích mají
zjištěné kandidáty teprv asi v polovině okresů
Orgány ústředního volebního výboru těší všuk
voliče, že přípravné práce daří se co nejlépe
že polské kolo vyjde z nových voleb ještě sil-
nější a jednotnější, než bylo ve staré sněmovně
Miní-liotím přípravné práce, jež ve prospěch
ústředního volebního výboru konají okresní hejt-
mani a jich podřízení úřadníci a zřízenci, mohlo
by 3o býti pravda. Ostatně za měsíc bude i
v tévěci jasno. Lidová strana polská sin však
faíké chváli dosavadní průběh připravných prací
volebních a orgán její »Przyjaciel ludu«, slibuje
vítězství lidoveů ve mnoha okresích. Za zcela
jisté i mají lidovci volby Jak. Bojka, Krempy.
Frankeviče, Vójcika, dra. Frant. Vinkovského
Stapiňskéko,Miesoviče, Starucha a Olševského.
Przyjaciel
Bojko
Krempa
František
Olševský
Vinkovský Stapiňskéko
Miesovič
16
article
Mimo to mají vítězství za a možné ještě ve čty-
řech jlných okresích.! — Méně růžové jsou na-
děje P.Stojalovského, proti němuž vystupuje
zjevně strana radikální a potají také konserva
livnía oP. Stojalovský odvolal právě svou kan-
didaturu vnokrese lancutském, jejž minule za
stupoval, ozh kalídiduje v okrese vadovickém
Také hítopředsedovi jeho klubu, Sajerovi, ne
dařlsesnilně. V domovské obci jeho, Slocině
nezvolitis ho ani za volitele. Sám Šajer má po
chybnosti, bude-li opět zvolen.
Z Pešti. 22. listopadu. (Samostatné celn
území. — Kralevinská deputace. — Pa-
řížská výstava. — Ústavnost v Bosně.)
Po příkladu Pešti vyslovilo se generální shromáždění
města Segedína pro zřízení samostatného celního
územi a usneslo se vyslati za tím účelem deputaci
k říšskému sněmu. Taktéž se vyslovilo i zastupitel-
stvo města Velkého Varadína. — Vzhledem k tomu
že hrabě Csáky byl jmenován předsedou sněmovny
magnatů, vzdal se členství v uherské kralevinské de
putaci, v níž byl- předsedou. Sněmovna zvolila míst
něho do deputace poslance Berzevieze; volba před-
sedy vykoná se v příští schůzi depulace. — Uberská
komise pro pařížskou výstavu uzavírá nyní účty a t
výchází na jevo, že překročila rozpočet o půl mill.
korun. Uváží-li se, že Uhry byly v Paříži nepoměrně
lépe zástoupény než Rakousko, nejeví se toto pře-
kročení rozpočtu tak značným. - »Magyar Ország-
se dovídá, že pan Kallay se zabývá myšlenkou, zří
diti v Bosně a Hercegovině volená okresní zastupitel
stva dlé způsobu stoliční samosprávy uherské. M
o býti prvý pokus o zavedení ústavnosti v Bosně
Csáka
jít putac
Uher
Magyar Ország
Kallay
Sajer
Pešť
Boseň
Segedín
Paříž
Rakousko
Boseň a Hercegovina
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
V Praze, 24. listopadu.
Praha
19
article
oV/ szole
Bosna a Hercegovina.
Spor pravoslavných Srbů s vládou Kallay
ovou trvá dále a vidno, že vláda na jeho
trvání počítá. Pravoslavná konsistor s pomocía
na pokyn vlády opět počíná pravoslavným vnu
covati duchovní, kterých oni si nepřejí. Vláda
chce míti třenice mezi pravoslavnými věřícími
a hierarchií, aby mohla říkati, že pravoslavní
trou se sami mezi sebou a vláda že je tu do-
cela nevinná. A hierarchie dělá všecko možné,
aby věříci udržela v rozechvění. Na Glasinei
byl vládní pop Stevkovič proti vůli věřicích
úřad uveden konsistorem protojerejem Popovi-
čem a okresním predstojníkem Doganičem.
Predstojník z úřadní moci vtrhl do chrámu a
odevzdal jeho klíče a matriky i všecky přinále-
žitosti vládnímu popu. Přítomno bylo 300 pravo-
slavných Glasinčanů, kteří proti tomu protesto-
vali a prohlásili, že tohoto vnuceného popa ne-
přijímaji a trvají na svém právu duchovní
správce sobě svobodně volití.
Srba
Pop
Bosna a Hercegovina
20
article
Ruské hlasy o řeči hr. Bülowa.
Ruské hlasy o řeči hr. Bülowa.
»Poccia« praví: Jedna faktická, chyba
mnoho ujímá řeči s ceny. Kanelér řekl: »My
neustoupili ani na krok od dobrého poměru
k ostatním státům, ani od polítiky v Čině.
Tážeme se: Jestliže se poměry Německa k ostat-
ním státům nezvrtkaly, proč německá vláda
uzavřela smlouvu s Londýnem ? Vůbec odporův
a chyb je v řeči hr. Bülowa nemálo, ale nej-
větší chyba s mezinárodního stanoviska je ve
frázi: Výpravou vojsk do Číny ničím nenf osla-
Bülow
Německo
Londýn
Čína
21
article
V drebném prodejíe
raaní číslo o sobě ..
s s
vdpole dni
. . . ss z h
Ve nlialkách na venkově-
raaní čsnla
n0
odpolední . . . . . . . . 8
Inseraty
plalí se hotevé papřea.
Předplačení a lnterty plijímá zámln-
strace v Marianské ulici č. s.
Tam nacháselí zá těž redakne.
tiskárna a aapedics „Národnich Listáe
Rukopisy ss nevracsji
22
article
bena naše válečná hotovost v Evropě. To pan
Bülow říci neměl, totě hrozba ničím nevyvolaná.
Německo činskou výpravou dalo se na dráhu
politického dobrodružství, ve kterém sotva co
získá a mnoho může prohrát. Hr. Bülow dal
výráz ctižádosti německé politiky, ale pro svou
ctižádost německá politika neměla by zapomí-
nati odvěkých dobrých poměrů k Rusku a spo-
jovati se se státem, který byl od jakživa Rusku
nepřitelem, s Velkou Britanii. Německo dopoušti
se politických chyb, a každá politická chyba
má v zápětí trest. My jsme se dopustili chyby
r. 1849 výpravou do Uher a zaplatili jsme za
nir. 1855; udělali jsme chybu r. 1870, že
jsme hepomohli Francii, a zaplatili jsme za ni
r. 1878; udělali jsme chybu r. 1878, že jsme
ustoupili hrozbám Evropy a teprve r. 1891
začali jsme se zotavovati z jejích následků.
Tak i Německo. Ono příliš záhy vrhlo se n
dělání »weltpolitiky«, uneslo se jí a nadělalo
řadu hrubých chyb. Vrhlo se i do Afriky, i na
blízký Východ, i na dálný Východ a zabřídajie
více a víc do imperialistické ctižádosti, dospělo
konečně ke spolku s Anglií. Nechať se pan
Bůlow nedá zmámiti potleskem p. Chamberlaina.
On praví, že mezi dobrou politikou německou
a dobrou politikou ruskou nemůže býti hlubo-
kých odporů, Ale to je právě to, že nly nějsí
německá politika není dobrá a ž e
je možnost hlubokých a těžko o-
stranitelných odporů mezi poli-
tikou německou a ruskou.
Bülow
Rusek
Chamberlain
Evropa
Německo
Hradec
Rusko
Velká Británie
Uhry
Francie
Afrika
blízký východ
dálný východ
Anglie
23
article
Rakousko jako jednotitel Slovanů.
Chorvatské listy zaznamenaly pověst,že
Srbsko protestuje proti tomu, aby Rakousko-
Uhersko prodloužilo bosenskou dráhu do Mi-
trovice.
»Poccig« přiznává Srbsku právo k tako-
vému protestu, ale pochybuje, že tak Srbsko
učinilo, neboť skutek takový svědčil by sice
o zmužilosti srbské vlády, nikoli však o stát-
nické obratnosti. Samo Srbsko nemůže klásti
odporu silnějšímu Rakousko-Uhersku. Kdyby
bylo pravda, že Srbsko obrátilo se k vláděl tu-
recké, aby ji získalo proti záměru rakousko-
uherskému, ani to nebylo by krokem státnickým,
neboť Rakousko-Uhersko hravě by jej paralyso-
valo. Na koho se Srbsko s důvěrou V může
obrátit o radu a podporu, je Rusko, jemuž
záleží na tom, aby Slované sílili a rozkvětali,
jež v daném případě je přesvědčeno, že ra-
kousko-uherský projekt nesměřuje k dobru bal-
kánských Slovanů a jejich států.
Jestliže ale Srbsko neprotestovalo, charak-
terné je, že v Rakousko-Uhersku v takový protest
očekávají. zi
ob tpoe
Slovan
Rakousko
Srbsko
RakouskoUhersko
Uhersko
Rusko
Slovan
24
article
Nepřátelé Srbů v Rakousko- Uhersku doufn l,
že dráha na Mitrovici kromě jiného měla by
také ten účinek, že by ještě více rozdvojila
Srbsko a Černou Horu. Ale účinek ten bude
právě opáčný. Odpůrci Srbů měli se spokojiti,
že Bělehrad zpronevěřil se srbské myšlénce,
jejíž maják dlouho svitil srbskému národu pouze
s Cetyně. Rakousko - Uhersko však pracuje
k tomu, aby přestala nedůvěra a řevnivost
Bělehradu na Cetyň a aby se sjednotily. »A bude
to radostný den všeho Slovanstva, až rozvadění
bratři družně si ruce podaji. Všechno Slovanstvo
patří nyní na krále Alexandra ve zvědavém
vyčkávání, ale s nejlepšími nadějemi. My vě-
říme, že naděje ty nebudou marny a že mladý
král vrátí Srbsko na národní dráhu, s níž bylo
odvráceno Milanovým násilím. A jestliže králi
Alexandru osud a talent dovoli dokonati du-
chovné sjednocení rozmetaného srbského národa
k jedinému starému jeho idealu, nebude mu
rovného v celém Slovanstvě.«
Rusko v Persii.
»National-Zeitungu« plšou z Teheranu
Návrat šachův z Evropy přinese řadu
politických překvapení. Na šacha
zvláší nezapomenutelný dojem učinilo přijeti,
Srba
Milanová
Alexandr
Rakousko
Uhersko
Černá Hora
Bělehrad
RakouskoUhersko
Srbsko
Rusko
Persie
Evropa
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Německá práce v Čechách.
Dne 25 listopadu 1900
molotmnozo
Naši mili a skutečně velmi drazí přátele
a krajsně jazyka druhého vyzvali asi před rokem
nejlepší své sýny, aby zasedli ku psacím stolkům
rozevřeli felianty a podniknuvše v nich hluboká
studia, napsali dílo, kterýmž by nade všechnu
pochybnost dokázali, že toto království se vším
všudy náleží jim, oni že zde od pravěku půny
byli, pány jsou i zůstanou.
Nebyl to malý úkol, přesvědčíti svět, že
první člověk, jenž po potopě první šlápl do
bláta, jímž zanesena byla tato zemé, byl Němec.
a hlubokého důmyslu bylo zapotřebí, zjistiti,ž
náš praotec Čech byl prostým slovenským plátyn
kářem, který se svou rodinou a několika stůč
kami plátna na mlýnské pydíky byl až na Řip
zabloudil.
Ale podařilo se jim to skvěle i dlužno do-
znati, že bych byl ve velkých rozpacích, kdy
bych měl o tom rozhodnouti, kterému ze spolu
pracovníků na Ilusté knize měl bych ozdobit
skráně vavřínem — párdon, věncem z list
dubového.
Bože, jak jsem se klamal, když jsem vz
nícení s ostatními českými nevědomci zpíval
že to je ta krásná země česká, domov moj
Kde pak! Tato krásná země, tento domov můj
je od pravěku již německou, ce zde hezkého
jak dokázal již Píister-Schweighusen, všechno
co se zde dá jíst a pít, je původu německého
My Čechové jsme tu pouze z milosti velko
dušných Němců, kteří, mimochodem řečeno
jsou dobrodinci všech národů sousedních, o
Němec
Čecho
Čechy
27
article
nichž po zásluze jsou také milování, trpěnými
hostmi i sluší se, abychom krčili se pěkně pří
dveřích v předsíni. Tím opovržení hodnější je
bezpříkladná smělost jistých našich lidí, kteř
v domnění, že Přemysl Otakar II. byl čestným
starostou vyšehradského »Sokola«, se tu roz-
tahují, jakoby Praha byla jejich a ne německou.
Rozbřesklo se mi teprve, když zvěděl jsem,
že Tannhäuser, pan Karpeles a Václav II. byli
největšími německými básníky v Čechách. Ted
na místo »růžinky« si zpívám každodenně pře
spaním plsničku Václava II. : »Ich brach der
rosen niht und hat ir doch gewralt«. Teď tak
již nejim ku knedlíku se zelím pečínku z če
ského prasátka, jak jsme druhdy mazlivé říkali.
nýbrž bůček z německého vepře.
Všlk přes všechnu svědomitost páně Klaa
rovu, Knollovu, Tewelesovu a Pagunkovu je dílo
jejich přece jen mezerovité, jako každé dílo lid-
ské. Z příčiny té a potom z vděku za to, že mi
německá věda sňala tak důkladně slovansk
bělmo s oči, odhodlal jsem se páně Bachman-
novo dílo — tak totiž se jmenuje jeho vrehní
rédaklor — následovně doplniti a pověděti, co
v této zemi bylo německou a co českou praci.
1Bylo to na počátku století sedmého.
V této vlásti počali se roztahovat, jak jsm
již se o tom zmínili, potomci slovanského plá-
tankáře, jenž, když se byl protloukl Bílým Chor
vatskem a tré řek přejel se svým vozikem, taže-
ným dvěma vychrilými bělouši, stanul na Řipu.
Káceli lesy, poněvadž byli zvyklí na lívance a
vdolky zadělávat po slovansku pšeničnou moukou
a nejedli pečených žaludů jako jejich soused
Němci, stříleli medvědy, vlky, rysy a divoké
kance, zakládali osady a počínali si vůbec tak.
jako by tu byli doma.
Když se o tom dozvěděli durynští Němei,
poslali na ně svého krále Dagoberta, který při-
tálil s velikým zástupem ozbrojeného německéh
Přemysl
Otakar
Tannhäuser
Karpeles
Václav II
Ted
Knollův
Tewelesův
Pagunkův
Bachman
Němec
Dagobert
Praha
Čechy
Sokol
29
article
lidu a kácel české chýše a český lid ubijel. T
bylo první německou prací v Če
chách, o níž se pan Schlesinger nezmiňuje.
Však Čechové nelenili, nýbrž zvedli se a svými
topory vybili německou chasu ze země. To byla
zase česká práce.
Nejslavnější a největší panovník německý
jehož korunu a korunovační plášť chovají dosud
ve Vídni, Karel Veliký, měl z dobrých dů
vodů zvlášť namířeno na Slovany. Byl to bodrý,
pilný lid a při tom bohatý, ponévadž neválel se
pořád jen ve hvozdech, nerval se s celým své
tem, nýbrž vzdělával pole a choval skot i brav
Tento panovník vysílal k témto Slovanům a roz
umí se, že také k Čechům apoštoly, aby je
obrátili na víru křesťanskou. Bylo těch apoštoln
pokaždé na tisíce a každý z nich měl v jedno
ruce kříž a v druhé kyj. Zdráhak-li se zpupný
pohan křiž polibiti, skolil jej kyjem, však dal-li
se přemluvit, byl pokřtěn a dostal za to novou
košili, ale tak mizernou jako z výprodeje, takže
mnohý již za měsíc ji roztrhal a byl prolo
nucen dáti se pokřtít znova.
U některých národů skončily tyto missio
nářské výpravy s úspěchem — podobně asi
jako dnešní křesťanské výpravy německé do
Činy — ne tak u nás v Čechách. Z přičinyt
trestána byla tato vzdorná zemé od napolomnih
svatého Karla tím, že jeho žoldnéři ji po celý
věk obraceli v poušť. To byla němec ká
prace v Čechác h.
Nenapravitelní Čechové ale v roce 845
Němce ze země s krvavými hlavami vyhnali
za to, že nestihl je osud bratří polabských,
měli co děkovati této své — české práci.
Po tom neuplynulo věku, aby Němci ne-
byli návštěvou poctili toto království. Dostavil
se vždycky v houfech a navštivenky své ode-
vzdali českým králům i českému lidu zvláště
slavnostním způsobem. Pálili při tom česka
Schlesinger
Čecho
Veliká
Slovan
Karel
Němec
Vídeň
Čechy
Slovan
30
article
vešnice, olupovali české hrady a vraždilí kaž
dého, kdo se jim v cestu postavil. Něme cká
práce.
Když padl v roce 1278 na Moravském
poli Přemysl Otakar II., zavezen byl jeho sedmi-
letý synek do Špandova v Braniborsku a pa-
novník tohoto markrabství Otta jmenován správ-
cem země. Jako kobylky hrnuli se hladov
Braniborci do Čech a kde co bylo, to ukradl
a odvlekli do země své. A co nedalo se o-
vlěci, zkázili a zničili. »Zle matičko zle, Brande-
burci zde, mají dlouhé čepice, kradou hus
slepice!« zpíval si lehkomyslný český lid, kter
ina to nejhorší má nějakou písničku. Než
Václav II. v muže dospěl, zehudla země tak
že v ní kus chleba byl vzácnosti — zazname-
nává dějepisec, A to byla něme c ká
práce v Čechách.
Když po smrti Karla IV. kvetoucí zem
české odevzdány do správy Václavu IV. a když
české paže a český důmysl učinily ze země
této nejbohatší a nejvzdělanější kraj ve všem
světě, tu, jak přirozeno, houfně se opět hrnuli
sem dobrodruzi z Němec, aby zde z české práce
tyli, domácí lid uráželi a utiskovali, všudes
roztahovali a nadpráví nad obyvatelstvem domá-
cím si osvojovali. Dřívější klid ustoupil násled-
kem toho bouřím, nejdříve malým a menším,
však když zpupnost německá, podporována
tehdejší znemravnělostí kněžskou, stala se ne-
snesitelnou, propukla bouře významu světového
a učinila z této vlasti jediné veliké bojišté
plné krve, trosek, slz a hrůzy. Křižácké vý-
pravy vysílány proti Čechům a účelem jejich byl
národ český vyhubiti. To byla němec ká
práce v Čechách.
Výprask německý na Vítkově, pod Vyše
hradem, u Německého Brodu, u Ústí nad L.
u Tachova a u Domažlic, to ovšem byla zase
česká práce a důkladná.
Přemysl Otakar II
Ott
Brand
Václav II
Karel Iva
Václav
Němec
Čecho
Braniborsko
Braniborec
Čechy
Vítkov
Vyš hrad
německý Brod
Ústí nad L
Tachov
Domažlice
31
article
Co dálo se po osmém listopadu 1620
této nešťastné zemi, je známo. S hrůzou od-
vrací se vzpomínka od děsných událostí z oněch
dob, jichž v dějinách nikde není podobných.
Tak jako tenkráte národ náš, nebyl ztýrán
žádný národ. Ani Indové ne, když po tisieích
vraždila je vzteklost anglická, ani američtí do-
morodci, když vyřítil se na ně šilený po zlatě
španělský hlad a španělská zuřivost.
Co národu našemu tehdy vyrváno, tomu
nehynoucí pomník zbudoval šlechetný Bílek. Jak
to zde vypadalo po uzavření westfalského míru,
k tomu strašným dokladem je, že na čtyry oby-
vatele zbyl zde v Čechách jenom jediný, tří ž
padli, byli popraveni neb prchli. Vypálenaa
zničena byla 102 města, 1145 vesnic a 278
zámků!
A to byla německá práce v
Čech á ch.
A od té doby namáhá se tato německ
práce až po dnešní den, aby rozšlapala, co na-
sejem a povalila, co zbudujem.
Od té doby pracují Němci zde uvnitř
z venčí.
Dvakráte již nás oblažili svou pozorností:
když ve slezských válkách přivalili se k nám
několikráte Prušáci a když v roce 1866 svou
návštěvu opakovali.
Co zde vykonala při téchto příležitostech
německá práce, je dosud v živé pa-
měti . . .
Domnívám se, že tímto platně doplnil jsem
záslužné dílo páně Bachmannovo a nemám ni-
čeho proti tomu, aby, dojde-li ke druhému vy-
dáni, připojil k němu tento dodatek jako kapi-
tolu šestnáctou.
Ind
Bílek
Prušák
Bachmannův
Čechy