Načítám náhled…
Chunky — 35 celkem
· entity: place 57, person 86, org 8, work 4
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
30. října 1909. Číslo 300.
4
article
Parlameutní výbory.
Z Vídně, 29. října. (K. k.) Výbory pro reformu
jednacího řádu, legitimační, nouzový, ústavní a berní
jež ustaviti se měly po sněmovní schůzi, ustaví se ve
středu odpoledne.
Dne 4. listopadu budou míti schůze výbory
sociálně politický o 4. hod., národohospodářský, že-
lezniční a pro sociální pojištění o 10. hod., země
dělský o 11. hod.
Před dnešní sněmovní schůzí ustavily se výbory
živnostenský, imunitní, právní, pro záležitosti stát
ních zřízenců a zemědělský v témže složení jako
v zasedání minulém.
Vídeň
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. října. (Hr. Černín o ja-
zykové otázce.) Místopřetseda ústavověr-
ných velkostatkářů na sněmě českém, hr. Otakar
Černín, uveřejnil v »Reichspostu« úvahu
jazykové olázce v Rakousku. Tento zněmčený
potomek staré české šlechty uznává za úplně
správné a přirozené, že německé alpské země.
také Dolní Rakousy zabezpečují si zemskými
zákony němčinu na věčné časy. Zajímá ho p
tom, že Němci upustili od svén dřivější centraii
stické malhody a poslavili se z nouze na půdu
zemsko federační. Pisatel puk pokračuje: »Re-
šení jazykově otězky nemůže se zastaviti n
hranicích německých korunních zemí. Je-li dolno-
rakouský sněm kompetentní, aby řešil jazy kovou
otázku pro Dolní Rukousy, tu musí býti také
český sněm kompetentním pro Čechy; a když
Dolní Rakousy jako země tyze německá (!) prp-
hlašují němčinu zavýhradný úřadní jazyk. mu-
sejí Čechy jako zeměo dvoujazyčná uznati oba
zemské jazyky, český i německý, z a úpln
rovnoprávné uvnitř zemských hra-
nic. Tim, že Němei z alpských zemi se obrá-
tili k řešení jazykové otázky dle zemí, získal
si veliké a frvalé zásluhy a jejieh taktiku pro
nikne celým Předlitavskem «
Hr. Otakar Černin je zastance státník
sprostředkovacího jadyku, sjímž dle jeho zdání
smí býti pouze němčina. Ale jako prý státno
sprostředkovací něměina nebyla by končesí Něm
cům, nýbrž jen státu, slejně by nebylo koncest
Čechům, kdyby se žádala znalost češtiny o
každébo úřadníka uvnitř hrunie království ee-
ského. Němčinu bylo by možno prohlásiti z
»sprostředkovací« státní jazyk jen změnoučl
19. z z. st., což zanynějšíeh poměrů na říšské
radě je nemožno. Slované by hravě zmařili
každý pokus o takovou změnu. Ale vláda může
prý ztátní němčinu zavésti ceslou administrační.
Černín
Němec
Čecho
Němei
Otakar Černina
ee ský
Slovan
Praha
Hradec
Rakousko
Dolní Rakousy
Dolní Rukous
Čechy
Předlitavsko
Německo
6
article
Do vnitřních služebníchv pomérů úřadnickýeh
parlament nemá prý přávo se vměšovati pa-
dobně, jako se nesmí vměšovati do věeí armád-
ních. Vláda mohia by od každého úřadníka žá-
dati znalost němčiny. Úřadníci, znali pouze něm-
činy, byli by odkázáni jen nu čistě německé
země, kdežto úřadníkům, znalým i jiných ja-
zyků, kynula by rychlejší kariéra. Úřady však
by se nesměly obsazovati dle národnosti, nýbrž
jen dle způsobilosti a jazykových znalostí.
»Není škodlivějšího a nebezpeč-
nějšiho opatření, než děliti úřad
niky dle národnolstil« Rakouský státní
úřadník, dle rozumu hr. Černína, smí mi
pouze jedinou národnost — rakouskou, černo
žlutou. vss
Jest zajímavo, že fsnto čistě rakušácký
projev hr. Černína netroufal si z vídeňskýeh
liberálních listů reprodukovati žádný kromě
»Fremdenblattu«, ale i tento učínil tol s vý
hradou, že se všemi názory urozeného pisatele
nesouhlani. izsng ub
laorn
Černín
7
article
Z Pešti, 28. října. (Rumundi prot
hr. Apponyovl.) V Sibini zasedal právě
rumunský clrkovní sbor, který se ve své vče-
rejší, ponlední schůzi, zabýval hlavně nařízením
br. Apponye. Po delšín debatě přijata rozhodná
resoluce proti nařízení minisstra osvěty. V reso-
luci se praví, že olázka vyučování náboženstv
je čistě dogmatická a kanonická a že jak cir-
kevní, tak i státni zákony nznávají obřadný
rumunský jazyk za vyučovací jazyko při nábo-
ženství Nařízení hr. Apponye přiči se tedy plat-
ným zákonům cirkevním i stálním. Církevní sněm
schvaluje tedy opatření, jež rumunský episkopát
učinil proti nařízením ministra osvěty. Cirkevní
sněm, dovolávaje se svých organisačních stanov,
pokládá za nepřipustné, aby se náboženství v
vyšších třídách obecných škol vyučovalo ma-
darsky, jak nařizuje ministr osvěty, a aby s
žáci dokonce 1 maďarsky modlili. Proto sněm
zapovidá všem pravoslavným rumunským
duchovním správeům, aby ve svěcech, týkajicích
se církve a školy a zejmena vyučování nábo-
ženství, přjímaTi rozkazy neb nar
Rumundi
Sibin
Pešť
8
article
zen! od úřadů, stojíclch mime
církev. Zápas Rumunů s ministrem Appo
nyem povede se tedy dále.
Rumun
Appa
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 29. října.
Bulharský král v Srbsku. — Po krisi.
Sp. Z Bělehradu, 25. října. (Původní
dopis »N. L.«.) Včera jsme byli překvapeni no-
vinou, že bulharský král navštíví staré stoličné
město srbské, Krusovac, aby zde konal ornitho-
logické studium a za tím účelem se odebral na
nejvyšší horu v Srbsku, Kopaenik. Srbská vláda
byla o tomto úmyslu bulharského krále zpra-
vena ze Sofije již přede dvěma měsíci. Při tom
vystovila přání královo, aby se mohl na srbské
půdě setkati s králem Petrem. Z Bělehradu o-
pověděli do Solije, že bulharský panovník bude
srbskému králi vítán a přeje-li si s ním se
viděti, aby ráčil k němu do Bělehradu, do
Kruševce ale že se král Petr odebrati nemůže;
kdyby však král bulharský do Bělehradu zajeti ne-
minil, že král pošle do Kruševce k jeho uvítáni
svého syna následníka a dva ministry.
Ze Sofije na to odpověděli politováním, že
králi Ferdmandovi nyní není možno do Běle-
hradu zavítaři, ale že tak učiní za nedloubo.
Příčíha, že král Petr nejel do Kruševce, je
ta, že mu králi Ferdinand ještě neoplatil ná-
vštěvu, učiněnou mu v Sofijí. To je vse, eoje
o Ferdinandově výletu do Srbska známo a co
také úřadními listy bylo oznámeno. Má-li výleo
Ferdinandův ještě nějaký jiný účel, není nám
v Bělehradě prozatím známo.
Petro
Petr
Ferdinand
Ferdinandův
Praha
Srbsko
Bělehrad
Kopaenik
Kruševac
Běla
10
article
Ještě několik slov k naší poslední mini-
sterské krisi. 0
Krise minula hladčeji, než se předpoklá-
dalo. Možnů, kdybysto byli předpokládali ti, kdo
ji vyvolali, že by ji nebyli způsobili. Neváhám
ji nazvati novým srbským skandále m.
Pravá její přičina je hluboce skrytaa
nikdo ji nechce odhaliti. Řiká-li se, že národ-
ňácký ministr Rybarac, žádal za propušténou
rozbil koalicí proto, že dr. Paču bez vědomí
vlády odebral se do Paříže vyjednávat o půjčku,
nen! 1o pravdia, neboť vláda i veřejnos
byly zpraveny o účelu cesty Pačuovy a vláda
mu dala instrukce, na základě jakých podminek
může půjčku uzavřiti. Teprve po odjezdu Pa-
čuově roznesl se po Bělehradě klep, že Paču
odjel do Pařiže bez vědomi a instrukci vlády
a této falešné pověsti Rybarac ochotně se chopil
aby vyvolal krisi. Rybarcův orgán »Srpska Za-
stava« slibuje pověděti pravdu, proč její patron
demissichoval. Oto bychom prosili. Jen aby t
byla pravda, pouhá pravda! anv ss ol
V ministerstvu jsou novými členy: Jovan
Žujovič, první náměstek předsedy skupštiny
profesor genlogie na bělehradské universítě, ob-
držel obor osvěty, Kosta T imotije vlič
smederevský advokát, stal se ministrem spravedl-
nosti; ministrem komunikací předseda běle-
hradské obce Velislav Vulovič; min. vojen-
ství plukovník Milutin Marinovič, vysoko
vzdělaný důstojník, bezestranný. Žujovič, Timoti-
jevič a Vulovič jsou ze strany mladoradikálů
první dva již úřad ministerský zastávali. Vůdce
mladoradikálů Ljubomír Stojanovic nechtěl pri
jmouti žádný portefeuille
Zmínky zasluhuje ještě to, že Milo va
novič, když a ním vyjednáváno, poslal z Ber-
lína telegram, kterým úplně zaujal hlediako Pa-
šičovo.
Kris
Možn
Rybarac
doktor
Pač
Pařiže
Rybarcův
Srpska
Ota
Žujovič
Velislav Vulovič
Milutin Marinovič
Stojanův
Paříž
Bělehrad
Mila
Vulovič
11
article
se
ho
Binl
Z Paříže se oznamuje, že první velké se-
zení od změny vlády skončilo s velkým
o sobním úspěchem ministerského před-
sedy Brinnda. Jeho řeči o volební re-
formě byla vzdána pozdvižením rukou čest
a nalepena na rozích. Briand, jako nedávno
v Perigneux z důvodů taktiekých vyslovilse
proti přiliš překotné změně volebního systemu,
ačkoliv souhlasí s důkladnou změnou. Poukázal:
že v této chvíli jen nejkrajnější strany jsou
dosti organisovány, aby mobly těžití z reformy
volební. Drive musí země novotu pochopiti, no-
votě si zvyknouti, nežli se bude moci dáti ve
hru dobytě vítězství. Naď stranami stojí repu-
blika, pro jejiž blaho se musí sjednotit všichní
republikání. Volební reforma je úkolem bu-
doucinosti radikálních stran.
Bývalý chef kabinelu Combes, který
zdánlivé se uchýlil jako starosta do malého
města Pons, aby se vzdálil politice, vykonává
státevelký vliv na sociatistieko-radikální sku-
Briand
Naď
Combes
Paříž
Pon
12
article
Briand a volební reforma.
Briand
13
article
piny. V jeho samotě vyhledal ho zpravodai
»Journalu«, který proti klerikálním bojovníkům
vyjádřil se s obvyklou živostí. Vše, co pravil.
bylo nadšeným velebením Brianda, pro
nějž stařičký vůdce radikálů má neobme
zený obdiv. Kdyby Combes měl moc, po-
stavil by v čelo vlády jen Brianda, muže skrý-
vajíeího v sametové rukavičce železnou ruku.
O tajných nepřátelích Briandových, kteří ho
dětinsky zneuznávají, nebo se obávají, že u něho
nepochodi se svými sobeckými zájmy, mluvi
Combes a opovržením. Pro sebe má jen jeden
názor: je mu jedno, říkajíli o něm, že je apo-
štol nebo fanstik. Je na to jen hrd, že nen
darebákem.
Briand
Combes
Briandův
14
article
Řeč Millerandova.
Řeč Millerandova.
Jako Panl Deschanel se vyslovil. ve skvěle
řeči, pronesené v parlamentě pro volebn
opravu, tak i ministr Millerand před
svými voliči I. okresu 12. arrondimentu paříž
ského valmi energicky promluvil ve prospěch
téže reformy. Jeho řeč zavdá podnět ke mnola
úvshám a kritikám. Pravil, že převzal mini-
sterstvo své, poněvadž vždy mu šlo o práci ve
prospěch sociálních oprav a zlepšení stavu lidu.
S hrdostí poukázal na zdar, s jakým zasáhí
do otázky poštovních úřadníků, pravil, že pra-
cuje horlivě na prostředeích, aby byly poskyt-
nuty horníkům podíly na zisku, aby zahájena
byla deboda mezi kapitálem a praci. Řečník
doporučil jako odpomoc kollektivní dělnickou
smlouvu, jež se omylem vykládá jako hrozbu.
jež naopak bude zárukou docíleného smiru.
Tvoři první živel nového zákonodárství, kter
se bude mocně vyvljeti. K sociálním reformám,
jež podmiňují pokrok francouzské demokracie
je zapotřebí peněz, mnoho peněz! Proto nutno
nejen hájiti, ale i neznemožňovati blahobyt země.
Millerandův
Millerand
15
article
Ministr praví dále, že vel svém úřadě prozkoumal
hospodářskou výzbrojo země a zvlášté studova
poměry přístavů. Neustálé zlepšování přístavů je
nevyhnutelné pro tvrdý boj hospodářský, aby
Francie mohla čeliti svým soupeřům. Ministr
s radostí shledal všude, v Havru, Saint Nazniru,
Nantech, Dunquerque, že vládne duch podnika-
vosti, přičinlivosti a touha po pokroku. Když se
jedná o velké hospodářské potřeby, tu musí
jako při věceeh obrany země umiknouti všechny
spory stran a všechny strany ve společné snaze
všech dobrých Francouzů budou usilovati
blahobyt a velikost vlasti.
V další části své řeči mluvil Millerand pro
volebuí reformu ještě rázněji nežli mi-
nisterský předseda Briand v Perigueux. Při-
pojil se k vývodům Briandovým, jehož řeč ne-
změrně působila na zemi, neboť odpovídala
jednomyslnému přání »uklidnění« a »uvolnění«.
Řečník mluvil proti rejdům nesvědomitých dema-
gogů a agitatorů, kteří jsou špatnými pastýři
lidu a rozdmychávají v něm špatné proudya
vášně a štvou proti vládě, jejíž úkolem je pod-
porovati mravní a hmotný rozvoj země. Lid
nepořádku mohou na čas vyvolati rozčilení v lidu,
ale vláda může proti ním státi klidně. Řečník
připomíná, že před třemi lety do volebního pro-
gramu, předloženého jeho voličům, vložil návri
na náhradu voleb dle arrondissementu volbame
dle seznamu o proporeienálním zastou pení
Olázka volebního systému jo pro zemi otázkou
životní. Ovšem nová reforma není universálním
prostřédkem. Takové zázračné léky vykřikuji
drýjáčníci na trzleh. Projev Millerandův je tim
pozoruhodnější, poněvadž většina nechice ni
slyšeti o volební reformě.
Francouz
Millerand
Briand
Briandův
Millerandův
Francie
Havre
Saint Naznir
Nanty
16
article
Marocký těžařský syndikát.
Marocký těžařský syndikát.
Jménem smarockého těžařského syndikátu-
uveřejnil dr. Mannesmann zajímavé sdělení. Hor
ním zákonem Muleje Hafida z řijna 1908 byly
všechny doly bratči Mannesmannových sproštěny
vývozních cel a daní. Sultánu bude za to dávár
podil podle výnosu dolů. Byly mu již vyplaceny
zálohy. K vykořisťování koncesí Mannesmanno-
vých byl založen marocký těžařský
syndikát, jemuž patří přes 30 vynika jíefel
průmyslníků, mezi nimi též Francouzové a Špa-
nělé. Některé listy tvrdily, že bratři Mannes-
mannové se svými koncesemi jednali proti zá-
jmům španělským. Opak je prý pravdou. Bratri
Mannesmannové byli vždy v dobrém poměru se
Španělskem a s vévodou Tovarou, jmenovaným
právě guvernérem madridským, jenž má velká
území v Marokku, učinili náležitou úmluvu
Dobrozdání o právoplatnosti Mannesmannových
koncest vydali právničti učenci, ktaří vesměs
Mannesmann
Mulej Hafid
Mannesmannův
Francouz
Mannes
Tovara
Mannesmanno
Španělsko
Maroko
17
article
jsou členy haagského smírčího soudu, a uznali
že koncese jsou oprávněné a nezvratné a žes
zcela shodují se smlouvou algecirasskou. Zá
roveň bylo dobrozdáním zjištěno, že nový v P
říži připravený těžařský zákon nebude se nijsk
dotýkati trvajících práv Mannesmannových
Opětné přátelství anglo-španělské
Královna španělská, jež jest princezno
anglickou, navštiví záhy Anglii i s dětmi svými
Za vlády Maurovy nebylo by to možné bývalo
Ministr Pichon vyjádřil se k redaktoru
»Journalu«: »Car jest úplně zdráv a byl velm
veselé nálady. Vůči Franeii chová city
neobyčejně přátelské. Uložil mi, abye
zvláště v této příčině opakoval presidentu Fal
liěresovi ujištění, jež mu on nejdříve dal
Hlavní význam schůzky v Raceonigi jest v do
cílené dohpdě mezi Ruskem a Italil. A nikd
nemůže popříti, že dohoda ta jest v zájmu
míru.«
Mannesmannův
Maurův
Pichon
Fal
Anglie
Rusko
18
article
Ministr, jenž nenávidí uniformy a ministr,
jenž miluje tisk.
Dvěma takovými zjevy, nezvyklýmin
křeslech ministerských, chlubiti se může seven
a jih evropský. Nový ministerský předseda
dánský, radikál Zehl, oznámil králi, že nenávi-
děje od jakživa uniforem, bude se i na dvorn
slavnosti doslavovati v prostém občanském
obleku a nikoliv v uniformách zlatem záříelch
Nehodlá se také na dále ukazovati při okázalýci
přijímáních princů a princezen. Nový španělský
ministr vnějších záležitostí sdělil pak se žurn
listy, že nebude činiti nikdy tajnůstkářství, po
něvadž moderní diplomacie má prý postupovat
vždy s otevřenými kartami. »Tak aspoň může
národ připraven býti vždy na vše, co přijde
Chei jíti vždy ruku v ruce s tiske m.
Doplňovací volby do sněmu pruského.
Rrakcionářská většia pruskéno sněmu
zrušila čtyři socialistieké mandáty za Berli
Nyní při nových volbách zvoleni byli opět
socialisté zvýšeným počtem hlasů; na 4 mandá
bude užší volba mezi socinlistou a svobodo
myslným.
Zehl
19
article
Pro vysoké školství na Moravě.
(Pův. dopis Nár. Listů“.)
V Brně, 27. října.
Ve chvili, kdy ve Vídni všecko si podáv
ruce, aby se ulámaly hroty českému odporu, se-
jdou se v zasedací sini zemědělské rady v ne
vém zemském domě moravském učitelé českýcl
vysokých škol, aby daleko slyšitelným projevem
ukázali, že s nutkavou naléhavosti trvá požada-
vek, s nímž není dovoleno pohrávat jak s pra-
porečkem dle měnivých náhod politické nálady
požadavek zřízení druhé česke
university v Brně. Morava očekává pro
jev vysokoškolského učitelstva se zájmem tín
větším, čím více na její požadavek v rozhodují-
cích kruzích se zaponuíná, Byly doby, kdy otáz-
ka brněnské university byla v popředi politické
ho zájmu. Byla na listině požadavků, předlo
žených vládě hraběte Badena, a do prvé řady
byla posunuta, když Körber chtěl, aby čeští po
slanci zmírnili ostří jazykového boje; sliboval
že vyhoví v jiné otázce, sliboval eísařské naří-
zení, kterým se vládě uloží předložit zákon
o zřízení české university v Brně. Byly to ovšen
Baden
Körber
Brno
Vídeň
Morava
vysoký školství na Morava
zemský dům moravský učitel českýcl vysoký škola
zákon o zřízený český univerzita v Brno
20
article
plané sliby, jejichž výsledkem byla jen ztráta
času na české straně, a 25. listopadu 1903 uči
nil Körber na pokřik s německé strany prohlá-
šení, kterým se zřízení české university v Brn
odkazuje na dohodu s Němci. Když potom boh
s Körbrem byl vybojován, došlo na opětná pla
tonická prohlášení nových vlád, došlo na bez
cenné resoluce bez udání místa! Ale na věe
samé se nic nezměnilo od onoho Körbrova pro
hlášení; v rozpočtu nelze nalézti ani položky pro
připravy ke zřízení druhé universily, jejíž za-
řazení bylo dokonce již slibováno, a německé
veto se uplatňuje v této otázce jako za dol
Körbrových.. Čeho se v této věci Moravě do-
stalo z Vídně, byla jen slova a sliby pochybné
Kulturní život zatím zde spěje ku předu
Ze zemského musea vycházejí podněty k čilé
vědecké práci. V umění je rušno při soutěži
dvou korporací, „Klubu přáteh umění“ a „Sdru-
žení moravských umělců výtvarných!“. Přes ji-
stou liknavost, přes všecky vážné nedostatky di-
ceny
Němec
Brno
Körbrový
Vídeň
21
article
scipliny roste český živel v hlavním městě, při
cházejí noví lidé, rostou nové podniky, vznikají
nové závody a vývoj směřuje úsilovně k tomu,
aby vytvořil Moravě konečně silné středísko.
Politické poměry jsou rozvráceny a přece živel-
ná síla žene vývoj ku předu a nabízí tisíce mož-
ností v této duchem a přírodou nadané zemi.
Jak těžce se cítí za takových poměrů nedo-
statek sil, na který v kulturních záležito-
stech narážíme, jemuž by universita mohla rá-
zem odpomoci! Nejde opravdu o několik desítek
voličů do brněnského obecního zastupitelstva,
jichž se děsí velké oči německého strachu. Jde
o kulturní vývoj, který je zároveň předpokladem
a vzpruhou silného vývoje hospodářského; vni-
mavý pozorovatel rozezná v životě, který se tu
dnes rozvinuje, řadu složek, které mají svůj
zvláštní ráz; jest třeba je uplatnit. A jako každý
rychlý vývoj, také náš zde na Moravě nese s se-
bou zjevy, jež škodí. Zde je třeba ané kritiky.
jež není sama zmitána ve víru, jež musí působi
s tribuny tak vysoké, jakou v kulturním životě
jspu universily. Taková je situace, jež volá p
splnění požadavku, znovu a znovu opakovanéh
po více než čtyřicet let.
Morava
obecní zastupitelstvo
22
article
V oboru své působnosti pomáhá vývoji dnes
již brněnská česká technika; jest však nutno,
aby se mohla plně uplatnit. Je dnes obsazena
silami, které mají nejlepší pověst v odborném
světě; chceme, nby měly také věcné předpokla-
dy pro svoji práci. Brněnská technika je do
dneška neúplna. Při založení tu byl odbor stroj-
ního a stavebního inženýrství a kurs pro geo-
metry; letos v únoru přibyl odbor kulturníh
inženýrství, jehož osnova se právem upravuje
v tom směru, aby se vyvinul vlastně v odbor pro
vodní stavitelství a přiblížil se podobnému od-
boru při technice dvovské. Vůbec iu není odboru
pro chemii, ani odboru pro elektrotechniku, nč-
koli se elektrotechnika již přednáší. Vysvědčen
z odboru elektrotochnického však česká technik
nemůže vydat, kdežte brněnská německá ano,
stejně jako má brněnská německá odbor pro
ehemii, který na české není. Jedné i druhé tech-
nico v Brně chybí odbor pro architekturu. Ale
nejde jen o nedostávající se odbory. I nejlepší
síly při trvajících poměroch trpí nedostatečným
vypravením školy. Strojní odbor nemá labora-
toře, jaká je na německé technice v Praze, jak
dle nedávné inaugurační řeči rektorovy byla sli-
bena německé tochnice brněnské a zřizuje se
ve Vidni. Není tu ani elektrotechnické labora-
toře, ačkoli němocká brněnská ji má již několik
let. V oddělení pro stavební inženýrství nemá
pokusných stanic, a mechanické technologii chy-
bějí dílny, kde by se posluchači naučili v praxi
ovládat materiál, aěkoli na průmyslové škole ta-
kové dílny jsou. Zřizuje se ovšem právě nová
velká budova pro českou techniku; rozpočet
právě předložený však ukazuje dotace, jet
jsou naprosto nedostatečné k řádnému její vy-
pravení.
Brno
Praha
23
article
Rektor brněnské techniky ukáže na tylo
nedostatky, ukáže, jaký je dosavadní vývoj této
vysuké školy a čeho potřebuje, aby se udržel a
rychlo pokračoval. Ukáže jistě také, jak tente
vývoj brněnské techniky urovnáná půdu a při-
pravuje prostředí universilě, o jejíž nutnosti
očekává Morava z úst rektora vysokého učen
prážského projev nad jiné významný. K složi
tějšímu kulturnímu rozvoji potřebujeme onu
stálou kulturní vzájemnost, onu výměnu kultur-
ních sil, o které k nám promluví sobolní schůze.
Jestliže působením příští university by se ku
plnému rozkvětu uplatnila celá svérázná povaha
naší země, bylo by to obohacením a vzmocně-
ním celého kulturního života českého ve všech
jeho oblastoch. Spoléháme proto, že ohilas schů-
ze nezanikne, že bude vskutku podnětem k oner-
gickým krokům, jak oznamují bulletiny vysoko-
školského spolku, a to na místech, kde o věci
se bude rozhodovat. V moravském lidu žije a
vždy víc roste porozumění pro požadavek druhé
university a vůle pracovati k jeho splnění-
nechť to uvede sobotní schůze opět na vědoml
těm, v jichž rukou jest rozhodování o politickém
vývoji v předlitavské části říše. Kullurní situsce
celé země, kulfurní a životní potřeba celého na-
roda vyžaduje, aby se v práci o splnění tohot
požadavku nepolevovalo, aby usilování o druhou
českou universitu bylo dovedeno k brzkému
úspěšnému konci.
Morava
24
article
Car a Francie.
Francie
25
article
Okresní porada učitelstva českých
škol pražských.
Z volmi obsáhlé zprávy předsedy pana c.k.
okr. škol inspektora profesora Jos. Michla uvedli
jsme jen úryvkové zprávy, jež mohou zajimati
i kruhy mimoučitelské. Jinak pojednal inspektor
o methodě a učbě a věnoval obzvláštní pozornost
vyučování jazyku češkému po všech stráinkách
důležité této discipliny, dále učbě zeměpisné
dějepisné. Dále líčila zpráva
Jos
Michl
26
article
Poplach v Čenstochové.
Poplach v Čenstochové.
Svatokrádež ve starobylém pavlanském kláštel
na Jasné Hoře v Čenstochové, v posvátném každému
Poláku poutním městě království, vzbudila ohromné
vzrušení nejenom v městě samém a v celém kraji.
nýbrž všude, kde se dovede chápati, jaký význam má
Čenstochová a její zázračná prý bohorodička v ná-
rodní historií katolické Polsky. O Čenstochové sev
minulém létě mnoho mluvilo po celém světě slovan-
ském a zejména u nás, neboť první veliká výstav
polská. tam pořádaná, na úpatí Jasné Hory, měln
pro hospodářský život Poláků v království krom-
obyčejný význam. Český průmysl hospodářský byl
na výstavě přímo angažován a všichni návštěvníe
z Čech měli příležitost na vlastní oči se přesvědčiti
jak hluboce je zakořeněna v srcích polských národn
i náboženská tradice Jasné Hory.
Poklad zlata a drahokamů, uloupených ve sva
tyni čenstochovské, páčí se na 7 milionů rublů (dl
novějších zpráv jen 200.000 rublů). Je to cena sam
o sobě obrovská, ale ztráta oceňuje se daleko vyšš
a nevypcčitatelnou cenou, přidá-li se k tomu nena
hradilelnost historických památek. Dějiny Čensto
chové nezaznamenávají dosud krádeže tak ohromně
První lup, vlastně jen pokus o něj, udál se dle bo
haté kroniky klášterní r. 1430 jakýmsi Jakuben
Nadobným z Rogowa a Janem Kuropatvou z La
cuchowa, kteří „v čele smečky lotříků přepadlí kla
šter v samotný čas Velké Noci a ukradli zázračný
obraz bohorodičky a poškodili jej při tom šavlí.
Avšak drahocenných předmětů nenašli, poněvadž
té době byly právě jinde úschovány. Svatokrádci byl
tenkrát brzy schytáni po lesích v okoli Čenstochové
obraz se slávou navrácen na staré místo, a lotř
potrestáni smrtí.
Loupežné návaly Švédů v r. 1654 a později
r. 1764. vojska saská v r. 1711, ruská v r. 1772, a
vojska pruská v r. 1793 rovněž nezpůsobíla příliš-
Polák
Čensto
Kuropatvá
Švéda
Čenstochová
Polsko
Čechy
27
article
ných škod klášteru, poněvadž poklad klášterní vždy
v čas byl bezpečně ukryt. Tak na př. r. 1655 na zprá-
vu o tom, že vojska švédská se blíží Čenstochové.
poschováno bylo zlato klášterní, drahokamy a veliká
spousta stříbrného náčiní v lesích a zatopeny v ryb-
nících a zázračný obraz sám vyvézen do Lublínee
ve Slezsku a zde ukryt na zámku hraběte Ondřeje
Cellaryho.
Cellary
Čenstochová
Slezsko
28
article
Všecko pátrání po lupičích dosud nemělo výsled-
ků. Správa kláštera vypsala cenu 100.000 rublů na
dopadení jejich, a značnou peněžitou odměnu slíbila
každému, kdo jakýmkoli způsobem se přičiní nějm
kou užitečnou stopu ukázati. Všecky listy polské
jmenovitě varšavské, denně přinášejí celé sloupce
zpráv o postupu pátrání a o situaci v poutním mě-
stě, kam se všech stran dojíždějí tisice poutníkův
zvědavců. V den objevení krádeže „Kurjer Warszaw-
ski“ vydal zvláštní vydání, které vzbudílo nebývalou
sensaci ve Varšavě i v celém království. Do Če-
stochové vyslána spousta detektivů z Varšavy, Lod
i Pietrokowa. Několik polských magnátů na svoje
útraty cbjednalo z ciziny, z Londýna a Paříže zna-
menité agenty, áby jednak v ruském záboru, jedna
ve hlavních evropských tržištích drahokamů pátrali
kdyby snad lupiči chtěli nakradené předměty zpe-
něžiti. Odbornici ostatně ujištují, že to nebude leh-
ko, neboť brilianty v obou uloupených korunách
mající samy o sobě cenu okolo 4 milionů rublů, ma
staré broušení, jakého se nyní již neužívá a že l-
píčí především budou se musiti starati o přebrou-
šení drahokamů. Zdá se, že mezi lupiči byl i dob
znalec, nebot mezi několika šňůrami pravých perl
které odrizony, byla jediná šňůra nepravých a právě
ta při lupu byla odhozena.
Zajímavo jest, že deputace židovského obyvatel-
stva Čenstochové vydala se ku převorovi kláštera
generáloví řádu Paulánského O. Rajmanovi, aby mu
vyslovila soustrast a účast všech svých souvěrců na
svatokrádeží a zároveň slibila, že zakročila prostřed-
nictvím rabínů z celém království polském, aby z
Varšava
Londýn
Paříž
Čenstochová
Pietrokow
generálový řád paulánský O . Rajman
29
article
dovské obyvatelstvo co nejhorlivěji se vynasnažilo
přispěti k dopadení lupičů. S tím souvisí i pozoru-
hodný článek varšavského židovského denníku „Un-
ser Leben“, jenž v úvaze o milionové svatokrádez
napsal: „Byla by velmi vážná věc, kdyby židé bral
činný podíl na snaze po odkrytí stopy lupičů, at
je dobře možno, povážíme-li, že většína brusičů dia-
mantů v Amsterodamě i v jiných ovropských stře-
discích obchodu s diamanty je v rukou židovských
Židovští brusiči a obchodníci, kteří by pomohli v-
pátrati zloděje, zasloužili by si vděčnosti polského
národa, Prosíme zahraniční noviny židovské, aby
Una
30
article
otiskly tuto naši poznámku.““
31
article
Hudba.
Hudba.
+ Kubelikův druhý koncert ve Vídnl. Z Vídn
29. října. Jan Kubelik měl dnes druhý a poslední
koncert letošní ještě hojněji navštívený, nežli první
a také ještě slavnější. Hrál Wienawského koncert
D mol. Bruchovu Fantasii na škotské národní písně.
Paganiního »Rej čarodějnic« a Campanillu. Skladby
s průvodém orchestru řídil Oskal Nedbal s ohvyklon
delikatesou. Nelze vyličiti jásot, kterým pozdraven
byl Kobelík, ještě méně pak bouři potlesku a slávy
která vzdána mu, kdvž sehrál technicky těžké skladby
Paganinia a přidal Český tanec Randegera. Marni
sluhové hasili světlo elektrické, všechno obecenstvo
zůstalo na svých místech a několikráte vyvolalo če-
ského úmělce, který kotví tady povně ve všeobecn
oblibě. V první loži v přízemí seděl prof. Šavěík
zářil blahem, povděkem a spokojeností nad zdárným
svým žákem, jenž nese slávu jeho a slávu českého
národa do nejdálnějších končin světových.
Emma Destinnová loučila se předevčírem
s obecenstvem král. opery v Berlíně. Zpívala vlaš-
sky Butteríly, v kteréžto partli měla vedle Carussn
na londýnské scéně veliký úspěch. V Berlíně bylo
napjetí obocenstva veliké zvláště proto, že dříve než
E. Destinnová zpívala na král. opeře tuto roli Ge-
raldina Farrarová. Výsledek byl překvapující. Refe-
rent „Lok. Anz.“ píše, že E. Destinnová vypadala
skvostně, lépe než se očekávalo a zpívala pro ra-
dost všeho posluchačstva. Četné obecenstvo slavilo
odcházející umělkyni způsobem, který jen dokazoval.
že nerado se s ní loučí. Vrátí se nebo nevrátí? Když
po závěrečné scéně (harakiri) spadla opona, boul
Kubelikův
Kubelik
Wienawský
Bruchův
Oskal Nedbal
Randeger
Marni
Šavěík
Destinnová
E Destinnová
Berlín
Lokomotiva
Anza
32
article
potlesku žádalo, aby opět byla zdvižena. Emma D
stinnová objevila se v celém háji drahocenných
květin. Následovaly projevy pochvaly a jásot, ja-
kého snad nikdy v král. opeře nebylo. I když spadla
železná opona, musila umělkyně ještě dvakráte vy-
stoupiti jejími dvířky a děkovati. Když jsam od-
cházel, rozléhal se nadšený potlesk a pochvalné
projevy v domě neosvětleném. Byla-li přivolána ha-
sičská hlídka, jak žádala jedna garderobierka, ne
mohu dosvědčit.
+ Z České Filharmonie. V zejtřejším symloni-
ckém koncertě v Plodinové burse provedena bude
Beethovenova symfonie „Eroica“, jako pokračevání
cyklu, jehož zahájení minule potkalo se s neobyčej-
nou účastí obecenstva. Aby předešlo se návaluu
pokladny, upozorňuje se obecenstvo na výhodu před-
prodeje, jejž obstarává v úř. hodinách (10—12, 3—6
kancelář Českého filharmonické družstva na Václav-
ském nám. č. 53 (telefon 2995)
Emma
Beethovenův
Eroica
Václav
ský já
Český filharmonie
Český filharmonický družstvo
33
article
= Na oslavu 100. narozenin Julia Slowackéh
konal se včera ve slavnestně vyzdobeném radničnín
sále ve Lvově sjezč polských spisovatelův a děje-
pisců, jehož zůčastnili se delegáti polských věde-
ckých spolků z Poznaně, Varšavy a všech částí Ha
liče, dále zástupci chorvatských a českých vědeckýei
kruhů. Náměstek městského presidenta dr. Rutowski
uvítal shromáždění jménem hlavního města, načet
prof. dr. Bruchnalski pronesl řeč, kterou ocenil vý-
znam sjezdu. Večer konala městská rada slavnostní
schůzi, aby vzdala hold památce Slowackého. Pr
slavnosti Slowackého nebudou okna domů osvětlena
nýbrž vyzdobena oslavencovými podobiznami. V ne-
děli bude velký slavnostní průvod.
=Zamětesení. Z Messiny, 29. října. (K. k.
Včera o 8. hod. več. a minulé noci o 2. a 5. hod. po-
cítěny byly prudké otřesy. Zemětřesení trvalo pouz
krátkou dobu a nezpůsobilo žádných škod.
= Osudná srážka automobilu s vlakem. Z Po-
znaně, 29. října. Včera večer nedaleko mezi Vol-
štýnem a Cilichovem srazil se automobil s osobním
vlakem. Všechny osoby, které v automobilu seděly
jsou usmrceny. Je to advokát Barkussi a staíkáři
Lorenz a Klortzheim, jakož i jeho chauffeur. Neštěst
zaviněno bylo prý panující mlhou a uím, že přecho
na koleji nebyl zahražen.
prospěch žactva,
který v jednotlivých předmětech byl zcela uspo-
kojivý. Zajímavo je, že školy na tak zvané peri-
ferii, dětmi z rodin chudých většinou přeplněné
známé ty školy, jež jsou mnohým pražským uči-
tefům postrachem, na nichž působiti pokládá sez
trest a vyhnanstvi, v prospěchu nijak nezůslá-
valy za školami ve vnitřním městě, ba leekdy
je i předčily. Je to důkazem, že 1 na škole
platí fysikální zákon, že žádná energie se ne-
ztráeí; kde ji učitel náležitě vyvinul, tam se ve
výsledeích projevila. Závěrečná kapitolu inspek-
torovy zprávyá
Julio Slowackéh
doktor
Rutowski
profesor
Bruchnalski
Slowacký
Barkussi
Lorenz
Klortzheim
Lvov
Poznaň
Varšava
Messina
34
title
Různé zprávy.
35
article
výchovná práce učitelstva
vyzněla vroucím povzbuzením a projednala ze-
vrubně všechny podmínky dokonalého výchov
něho působení učitelstva se zřetelem ke zvýše
ným požadavkům doby přítomné a k jevům prai
tiekým studiem rozpoznaným. Dle moderní
názorů je výchovná činnost nejdůležitější strár
kou činnosti učitelovy. Ze složek, které na y
chovu ve škole půsebí, první místo zaujímá vy
učování samo a nejen obsahem, ale i tím, 2
dítě, jsouc intensivně zaneprázdněno, nabýva
citu pro povinnost. Nelze tudíž souhlasiti s uleb
čováním, projevujícím se vymáháním a posky-
továním osvobození z jednotlivých disciplin
pod., poněvudž se tak úcta a vážnost ku práei
školské znehodnocuje a seslabuje. Druhým čini-
telem je učitel sám a to svou vlastní činnost
vyučovací, svoji osobitostí charakteru a mravn
hodnotou. Učitel má býti žákovi vzorem svědo
mitosti a živého citu pro povinnost, vzorem po
čestnosti, ryzosti povahy a bezúhonnosti živol
a je možno učitelům snad zde dovolávati sed
ssde