Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

iele

3

lenzu a ubuos omlělma odšíjs ponl ssteu a ánsnhgo cone

4

V Praze, v sobotu 30. října 1909.

Praha

5

batě ho tn a nine rntol seN vviii

6

Číslo 300

7 article

Na ranni a večerní listy předplácí se V Praze v administraci 2 K - na měsle. na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsle na čtvrt ieta : . . . 7 K ehh ve filiálkách na měsío. . . . . . 2 K 30h Poštou na měsle, . . . na čtvrt leta . . . . 9 K o „ dvají zásilkou na měsic.. te Ba čtvrt ista

Praha

8 article Než spadne opona.

Než spadne opona. Doposud těšil se pouze churavící vůdce maďarské strany neodvislosti a ministr ob chodu na odstupu Košut zvláštní pozornosti svých kolegů ministerských, že odbývali své porady v jeho bytu neb v jeho ministerské kanceláři. Od minulého čtvrtka bude se moci i vídeňský starosta dr. Lueger chlubiti stej- ným úspěchem, sešliť se v jeho kuřáckém salonu ku poradě: předseda ministerstva baron Bienerth, pak ministři bar. Haerdu. hr. Stürgkh, dr. Weiskirchner a dr. Schreiner dále předseda lidového parlamentu dr. Patla a němečtí předáci stran křesťansko-sociální a pokrokové. Konala se tu pak za předsed- nictví Luegrova porada, jež dle vídeňských listů stane se směrodatnou pro další rozvoj vnitrorakouských zmatků! V tomto směru zaznamenati možno již první doklad proni- kavosti jejich prorockého ducha v ohlasu, jaký tato konference způsobila ve včerejší schůzi rady říšské! »Pán Vídně« ani ostatní účastníci porady v kuřáckém jeho salonu nemusí však si zakládati ani na onom ohlasu, ani na tom, co se dále uvádí v souvislost s touto »naprosto důvěrnou« poradou. Shro- mážděné panstvo, jež se sotva může poklá- dati za oprávněné zastupovati celou men- šinu německého obyvatelstva, zasáhlo prý do osudů nejen celé lidové sněmovny, ale i všeho obyvatelstva této poloviny soustátí, za dvě třetiny jehož vůbec jim nepřísluší ni- jaký hlas. Dle orgánu tyrolských křesťan ských sociálů se v poradě rozhodlo, že mi- nisterstvo se usnese v nejbližší své radě předložiti pověstně jazykové zákony čtyr »ryze německých« alpských zemí k nejvyšší sankci.

doktor Lueger Bienerth Stürgkh Weiskirchner Schreiner Patl Luegrův Vídeň

9 article

Zákony těmi prolamují se jazyková práva, státními základními zákony zaručená a tvoř se tudíž nebezpečný praecedens pro jazy- ková práva neněmeckých národů a sahá se zejména, pokud se nás týče, na více než půlmnilionovou menšinu českou v Dolních Ra- kousích a v sídelním městě mnohonárodního státu — Vídni. Tato česká menšina tvoří plnou dvanáctinu všeho národa našeho možno tudíž bez přehánění mluviti o chysta- něm decimování jeho pomocí porušení stát- ních základních zákonů. Odvahu ku předlo- žení takových jazykových zákonů k sankci panovníkově čerpali přitomní ministři na po- radě-u vídeňského starosty ve čtvrtek konané V rozpravě, jež se v poradě oné navá- zala na návrhy p. předsedy ministerstva. projevila prý se dokonalá jednomyslnost všech německých stran a rozhodnutí prý na dejde ještě v průběhu tohoto týdne. Ač zákony jazykovými zemí alpských se zasahuje do kompetence lidového parlamentu, odsunut byl týž při tom úplně stranou předseda ministerstva, jak dále podrobněji zaznamenáváme, ohlásil již včerejšího dne předsednictvu Slovanské jednoty, že »v době nejbližší předloží ministerské radě jazykové osnovy čtyr sněmů alpských zemí, aby uči- nila usnesení o jejich sankci,« dodav, že »si nemůže pomoci.« Soustátí rakousko-uherské nenachází se však v takové příznivé situaci, aby na pou- hou soukromou poradu německých předáků moblo v nynějším okamžiku takto stupňovati protičeský zápas, jehož vedení dosud řídil třebenický Tittův Volksrat, jehož řízení pře- šlo ve čtvrtek do kuřáckého salonu dra Luegra a odtud v nejbližší době se přenese do ministerské rady! Rakousko Uhersko oci- ťuje se právě ve veliké tísni finanční, žádné ministerstvo vídeňské, ať sluje Bienerthovo nebo jakkoliv, nemá naděje, že dosáhne nové, ročně na 70 milionů obnášející zvý-

Luegr Bienerthův Dolní Ra Vídeň Rakousko Uhersko Tittův Volksrat

10 article

šení daní, nebudou-li zjednány spolehlivějš konstituční záruky, než jsou posavadní protože žádný parlament na světě nepovo- luje správě státní nových berních břemen když bez jeho zavinění jak vnitřní tak za hraniční politika vydá se na dráhy dobro družné, když většinu obyvatelstva od vlivu na chod její odstrkuje, když místo ústavníc činitelů zasahují do ní jednostranné vlivy národa menšinového, jakým jsou a zůstanou i na dále Němci, Jest pak na zástupeích neněmeckých národů, aby sebevědomě zaujali postavení svých ohrožených a napadaných národů, aby v obraně upevnění a rozmnožení občanských svobod našli onen spolehlivý kouzelný prou- tek, kterýmž utvoří si ve všem obyvatelstvu neochvějnou a nedobytnou hradbu. Byloli kdy na čase zvolání »Ven z přítmí«, jest tomu tak nyní! Jaké účinky přivádějí jednostranné fis- kální záměry, seznali jsme ostatně nedávno na poslední finanční reformě v sousední řiši německé, a tyto zkušenosti při zálibě zdejš pro příklady Německa snad stačí, aby od strašily zákonodárce, zasedající v lidovém parlamentě ve Vídni od — podobně chyby Není dále ani stav věcí uherských tako- vého rázu, aby zástupci zdejších neněme ckých národů musili se podrobovati povelům »pána Vídně«. Nalezli-li Němci odvabu sáhnouti na jazyková práva národů neněme ckých ve čtyrech zemích alpských, nemohou nemíti zástupcové většiny neněmeckého oby vatelstva nezdolné odhodlání, zvednouti ruka vici jim hozenou. »Alea jacta est!« Kostky jsou vrženy; čtvrteční porada u vídeňského starosty jest toho důkazem. Důsledky její další zajisté se dostaví a doufejme, že budou jiné, než na jaké její účastníci počítají

Němec Německo Vídeň

11 article

Doufajíť, že ohrožení, a těmi jsme především my Čechové, po krátkém planém hlomo zení se opět uklidní a spokojí s hotovou událostil Prozatím zjednali si volnou ruku nepro hlášením odročení schůzí lidového parlamentu do 9. listopadu. V těchto deseti dnec doufají, že budou míti dosti času, aby hoto- vou událost způsobili. A dále si představuj další postup, jak následuje: Oba čeští čle nové ministerstva bar. Bienertha odstoupí což povede k tomu, že vypukne v lidovém parlamentě hlučná obstrukce. Ani český sněm ani lidový parlament nebudou tudíž délným — a přijde ministerstvo z nouze, jež bude vládnouti pomocí čl. 14. Bude prý to mini sterstvo autorit. Jméno by sice připo mínalo odstupující ministerstvo a utori v Uhrách, ale to bylo ministerstvo parla mentní, kdežto zdejší autority budou bez parlamentu. Tedy opětně zastřený absolutism, za ně- hož z počátku bude lidový parlament pouze odročen, později snad i rozpuštěn a proveden pokus s novými volbami. Účinky politiky posledních dvou le kteráž vlastně ve svých rozhodujících podni cích také postupovala bez vědomí parla mentu, nejsou ani v hotovosti státní pokladny ani ve svých nevolnost působících poměrech zahraničních takového druhu, aby lákaly k dalším pokusům stejného rázu. K tomu k všemu připojil se vnitřní nelad následkem přepjatosti postupu německého vedení, že ani tu více již učiniti nezbývá. To vše volá po politickém obratu zcela jiného druhu, po politice uklidnění a míru na všecky strany. Zatím směřuje se k sou stavě více méně absolutistické, jíž se vzdal již i v Turecku, a kterou starší pamětníe mezi námi řadí k dobám nejhlubšího úpadku Doby a okamžiky takové jsou způso

Čecho Bienerth Uhry Turecko

12 article

bilé, aby národům opět uvědly na pamět dávnou dějinnou pravdu, že bez svobody přestává všeliký opravdový pokrok jak du- ševní tak hmotný a že svobodu dovedou uhájiti a dobývati jen lidé stateční. Budou národové zdejší opravdu nuceni aby za cenu velikých vlastních obětí na novo těchto zkušeností nabyli a tyto pravdy poznávali?

13 article Bienerth ohlásil předložení protl českých osnov k sankcil

Bienerth ohlásil předložení protl českých osnov k sankcil Z Vídně, 29. října. Ministerský předseda bar. Bienerth po- volal k sobě večer předsednictvo Slovanské jed- noty posl. dra. Kramáře, Udržala a dra. Susteršiče, ke kterým přidružili se ještě předseda katolicko-národního klubu dr. Hru- ban a předseda slovinsko-chorvatského klubu dvor. r. P loj. Tém sdělil bar. Bienerth, že v dob nejbližší předloži ministerské radě k usnesení o sankci známé proti- české osnovy jazykové. Dodal, že si nemůže pomoci (!), že je situaci nucen k tomu, že však čeká, že tín nastane vyjasnění (!) a že křesťanští sociálové, dostane-li se jim zákonů těch, se polepší (1!) Všichni přítomní přijali sdělení jeho mlčky, jen posl. Udržal prohlásíl, že při- jímá sdělení s politováním na vědomí. Potom bar. Bienerth prohlásil, že tou do- bou nelze pomýšleti na opětné svolán sněmu království českého. Z Vidně, 29. října. „Centrum“ o téže věc oznamuje: „Když bar. Bienerth vůdcům Slovan- ské jednoty oznámil, že sankci protičeských osnov jazykových předloží co nejdříve minister- ské radě k rozpravě a k usnesení, doložil, že nechce sice předstihovati rozhodnutí ministerské rody, že však prohlásiti musí, že osnovy ty prý nejen úplně se shodují(!) s autonomistickým sta noviskem, nýbrž nalézají se prý v rámci a me- zích státních zákonů (I!) a nepostrádají tudí2 právního podkladu.

Bienerth Udržal Vídeň katolickýnárodní klub doktor Slovan Ize státní zákon

14 article

Kdyby toho nebylo — že prý on, pamětliv své přísahy, by osnovy ty vůbec ministersk radě nepředložil. Osnovy prý dle jeho soudu obsahují něco zcela jiného, nežli známý lex Kolisko, který, protože se příčil státním základ- ním zákonům, ministerské radě vůbec předložer nebyl a k sankcí doporučiti se nemohl. On — bar, Bienerth — chápe prý úplně, že sankce protičeských osnov neučiní zejména na Čechy dojem příznivý, ale doufá prý. že ze sankce té, která nemá míti žádnou zlomyslnou tendenci protičeskou (1), nobudou činěny žádné pro parlament škodlive důsledky .. Z Vídně, 29. října. Čeští ministři dr. Žá- ček a dr. Bráf odebrali se po poradě před- sednictva Slovanské jednoty s bar. Bienerthen sami kchefu vládu, se kterým měli dlou- hou poradu. Hned polom sestoupili se předse dové českých klubů, které vyslaly dra. Žáčk do kabinetu Bienerthova, dr. Kramář, poslanea Udržal a dr. Hruban s drem. Žáčkem ku porado o situaci.

Kolisko Bienerth Čecho Žá doktor Bráf Bienerthův Kramář Udržal Hruban Žáček Vídeň

15 article Parlament na neurčitou dohu odročen.

Parlament na neurčitou dohu odročen. O 5. hod. odpolední svolal sociálně-demo kratický poslanec Seitz předsedy všech parla mentních výborů, kterým ohlásil, že sociální de mokraté navrhnou, aby nekonala se příští schů- ze, jak původně stanoveno bylo, ve středu, nýbr

Seitz

16 article

teprve v pátek; potom však změnil svůj návrl v ten způsob, že sněmovna rozejde se na prá zdeň, jež potrvá do 9. listopadu exelusive. Když všichni předsedové s návrhem tím souhlasili, posl. Seitz upustil od něho, dostav záruku, že president dr. Pattai sněmovnu na neurčitou dobu odročí a že tato v nejpříznivěj ším případě sejde se 9. listopadu, že však do té doby zasedati budou některé výbory, zejména železniční. Ohlásili jsme již v „Nár. Listech“ tuto pře stávku v zasedání poslanecké sněmovny. Nejer parlament, nýbrž také vláda, colá vnitřní a parla mentní situace nalézá se od včerejška v nejakut nější krisi, za které věci, jež ději se v zasedae síni, nemají v obyvatelstvu žádného zájmu ohlasu.

Seitz doktor Pattai poslanecký sněmovna

17 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 176.) Ve Vídni, 29. října. (Zvl. telef. zpráva »Nár, Listů«.) Poslanecká sněmovna schválila jedno myslně pilnost a meritum návrhu by dosadil se 52členný výbor, jemuž uloží se by do 6 neděl vyšetřil příčiny nynější drahoty potravin a podal do 6 neděl sněmovně zprávy a návrhy. Tolikéž přijala jednomyslně návrh, aby pro hlášen byl permanentní výbor pro sociální poji sťování. K souhlasu poslanecké sněmovny je však ještě třeba souhlasu panské sněmovny sankce koruny. z Vídně, 29. října. (K. k.) Za dalšího projednávání pilných návrhů proti drahotě životních potřeb dospělo se k věcným opravám. Po opraváei posl. Starucha, Ofnera, Högra, Langa Grubra posl. Čech odmitl výtky učiněné obchod- nictvu, jako neoprávněné. Soulěž je zárukou, že sprostředkovatelský obchod ceny přespříliš nezvýší Vzrůstáli režie následkem fiskálního zákonodárslví nelze ani obchodníkovi zaz lvati, chce-li zvýšenou režii dostati domů. Nemravné lichvářské kartely jsou vlastními původeí drahioty.: sprostředkovatelský ob chod ma na ní nejmenší podil. Zvýšení cen stěžuje konkurenei, zmenš je odbyt a obchodnictvo same těžce nese, že má býti trestáno zřizováním a podpo rováním konsumních spolků (Pochvala.)

Ofner Högr Lang Vídeň Čechy poslanecký sněmovna

18 article

Posl Kunschak prohlásil, že jeho strana smýšl o předloženém navrhu s největší vážností. Skutečne škody, zaviněné drahotou, musí býti vyšelřeny, aby se nalezly přislušně ochranné prostředky. To má s státi ve výboru. Rtečník vylýká sociálním demokra- tům, že nemluvili tu o drahotů uhlí a nedostatku obydlí, Ministr obchodu udal zcela nesprávné číslice o stoupnutí cen mléka, Boj proti lichvářům — konči řečník — a obětavá práce pro zemědělstvo. (Po- chvala.) Posl. Hanusch v doslovu pravil, že návrhem n volbu výboru ma býti záležitost oddálena. Doku agrárníci a ministr obchodu nedokáží, že nyní plat se za toléž množství zboží větší mzda než před lety, nelze její zvýšení v posledních letech brát v úvahu. Zvýšení pracovní mzdy je důsledkem dra- hoty. Plicní tuberkulosa způsobována je nedostate nou výživou pracovního lidu. Agrárníkům běží v první řadě o vepře a voly, sociálním demokralům všako lidi. (Hlučná pochvala a potlesk u soc álních de mokralů.) Jeho strana učiní všechny, kdo budou hlasovati proti socialně demokratičkému návrhu, zodpovědným za to, nepovede-li výbor tento k ničemu. (Hlučná po chvala a potlesk u soc. dem.) Posl. Budsynovský v doslovu požadoval, by do vozní cla na optd byla zrušena a byl vydán záka vyvážeti pícniny pro dobytek. Potom přikročeno k hlasován!, pilným n vrhům posl Drexela, Hanusche a Budzynovskéh byli jednohlasně přiznána pilnost. V meritorn! debatě navrhl posl. Fink aby pilné návrhy byly přikázány ihned 52člennému výboru, jenž by nejdéle v šesti nedělích podal zprávu, což jednohlasně schváleno. Dál rokovalo se o pilných návrzích posl. Wid- holze, Weidenhoffera a Srámka, aby výbor pro

Posl Hanusch Drexel Budzynovskéh Fink Weidenhoffer Srámek

19 title

Z Vídně, 29. října.

Vídeň

21 article

V drobném prodejit ranní číslo o zobě . . za 8h večerní . . . . . . . za th Ve fliálkách na venkov ranni činlo . . . . . . . i večerni . . . . . . . 5b lnseráty plati se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul.,5. Tam nschánejí se té redakne, tiskárna a expediee „Národnich Listů“ Rukopisy no nevraesjl

22 article

sociální pojišťování byl prohlášen za stálý. Posl. Wildholz odůvodňuje svůj návrb, prohlásil že sociální demokraté vynasnaží se všemožně, aby přikročilo se konečně ku projednání předlohy o so- ciálním pojíšťování. Ať vláda přidá se bez výhrady k votu sněmovny a zasadí se, aby i panská sně- movna projevila souhlas, aby výbor pro sociální po- jišťování byl prohlášen za permanentní. (Hlučná po- chvala soc. dem.) Posl. Weidenhoffer prohlásil za přední úko lidové sněmovny uzákonění sociálního pojišťování. Předloha musí býli chráněna před dalšími průtahy. Žádá sněmovnu, by jeho pilnému návrhu přiznala piinost a přispěla tak částečně ke konečnému vyří- zení tohoto velkého díla. Posl. Šrámek: Strany, spojené v Slovanské jed- notě, vstoupily do lidové sněmovny, aby prováděly široce založenou sociální politiku. Velké dllo sociál ního p jišťování nesmí býti vydáno v šane náhodám parlamentního živola, jež mohly by snadno prác sněmovny odročiti nebo uzavříti. Obtížná parlamentní situace nedá se snadno urovnati, tím je však vinna také nedostatečna obezřetnost vlády. Dnes viděli jsme opět, co tato může zaviniti. Na vídeňské rad nici konala se téměř formální ministerská rada, čímt naše cily byly dotčeny způsobem, že i nejklidnější lidé se zhrozili. Nemůžeme věděti, nebude-li zejtra nebo pozejtří učiněn opět lak neblahý krok. Očekav prohlášení vlády, vynasnaží-li se, aby i panská sně- movna konala tu svou povinnost k pracujícímu lidu. dělníkům, maloživnostníkům a rolníkům. (Pochvala.

Posl Wildholz Šrámek lidový sněmovna

23 article

Posl. Drezel jménem křesťanských sociálů vy- slovil se pro návrhy Posl. Kralochvil prohlásil jměnem svého klubu že velký problem starobního zaopatření dělníků i živnostníků a rolníků musí býti vyloučen z politi- ckých bojů. Jeho strana bude hlasovati, aby výboi byl prohlášen permanentním. Posl. dr. Okuněvský brojil se stanoviska halie- ských poměrů, aby samostatní rolníci byli pojati do pojištění. K návrhu posl. Finka byla debata uzavřena. Posl. Jos. Sláma, hlavní řečník (pro) a jeho stran budou hlasovati pro pilný návrh, aby urychlili usku- tečnění sociálního pojištění. Oposice proti vládě Bienerthově se tím nevzdavají. Posl. šl. Stransky, hlavní řečník (proti) zastáv se výboru. Doufa, že prý se v něm neobjeví poruchy národnostní ani hospodářské povahy. Pro dělníky. řemeslníky a malé sedláky musí býti provedeno so- ciátní pojištění. Třeba také reformy úrazového po- jištění. Posl. dr. Buzek pavrhl několik změn k Wil holzovu návrhu, načež u sne seno 1. Kn projednání předlohy o sociálním pojištěn má býti použito zákona o projednání obsáhlých zá- konů v říšské radě. 2. Výbor, jenž bude zvolen k předběžnému pro- jednání předlohy o sociálním pojištění, zůstanit v činnosti také po uzavřeném zasedání řišské radya po dobu jejího udročení. 3. Jakmile usnesení sub. 1. učiněno bude také v panské sněmovně a císařem schváleno, stane s výbor pro sociální pojištění zvolený v poslanecké sněmovně výborem, jejž musila by sněmovna zvoli na zásladě § 3. zákona ze dne 30 července 1667.

Posl doktor Okuněvský Finek Bienerthův Buzek poslanecký sněmovna

24 article

Rokování bylo potom přerušeno. Posl. Starck navrhl revisi říšské ústa v v cslém mocnatství na základě národní a uto nom ie. Návrh neměl potřebný počet podpisů a neby dostatečně podporován. V dotazu na předsedu pravil posl. Starek, že je nebezpečí, že z milosti či nemilosti Uher, dra Kramáře nebo jiných politických angurů (Hlučna veselost) by mohla býli sněmovna odročena a pak by její dnešní usnesení o výboru ku projednání otázky drahotní a výboru pro sociální pojišťování nemohla býti provedena. Táže se, je-li předseda ochoten apelovati na korunu nebo přiměli minister- ského předsedu, aby bylo dáno sdělení o politické siluaci. (Opětná hlučná veselost.) Konrčně chce-i působiti, aby výbor pro sociální pojištění ustavil s ještě dnes. Předseda dr. Paltai odpověděl, že mu nepřísluší činiti dotazu na císafe po polilické situaci, spíše myslí, že poslanci mají sděliti koruně přání oby vatelstva. Konče schůzi, sdělil, že vzhledem na množství pracovního materiálu musil odložiti několik na diešek oznámených výborových sehůzí až n příští týden. Bude dobře dobu sněmovního zasedán uvolniti nejdříve pro práce ve výborech, prosí však, aby členové určitě dostavovali se do schůzi, protože jinak použije neúprosně svého předsednického práva a prohlásí poslance, jenž nezúčastnil by se několika schůzí, výboru, jehož je členem, za zbavena výboro- vého mandálu. Konec schůze o 7.15 hod., příští bude oznámena písem ne.

Posl Starck doktor Paltai Uhry

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 28. října 1909. H. (Román politika.) Politika a lite ratura byly sloučeny v několika nejimposant nějších postavách historie. Básníci, romano- pisci, historikové, jako: Chateaubriand, Thiers Victor Hugo, Louis Blanc, Benjamin Constant Disraeli, lord Lytton, John Morley hráli vý značné, namnoze nezapomenutelné úlohy v poli lických dějich své vlasti. Mnozi z těchto mužů, kteří vítězili my šlenkou i činem, kteří ovládali svět svým pérem a svou výmluvností, kteří byli nejmocnějšími, representativními zjevy společnosti, poznali ve svém iniensivním životě tak obdivuhodné, vzácné a dobrouružné výjevy, že by mohli být též hrdiny románů. Jeden z nejzajímavějších, nejoriginálnějších takových heroů historie a románu byl Benjamin Constant. Vždy poutal a zneklidňoval mne tento geniální muž, jehož život byl úžasě krásný též velice smutný. Autor románu »Adolf«, který je předchůdcem moderního románu psychologi ckého, nejznamenitější publicista politický na po- čátku minulého století, státník a řečník, ktorý čelil Napoleonovi a feudální monarchii a kter pronesl nejúchvatnější prolesty proti zpátečnietv a tyranii a nejvehementnější výlevy myšlenek svobodomyslných a demokratických — po celý život svůj byl bouřlivě zmítán třemi vášněmi: láskou, ctižádostí a hrou. Vždy zamilovaný, od 18 let, kdy se dvořil čtyřicetipětileté dámě velmi duchaplné, až do padesáti, když vzplanul náruživou, ztřeštěnou láskou k slavné paní Récamierové, vedl život zmitaný. neklidný, světácký, naplněný pracl

Chateaubriand Thiers Hugo Blanc Benjamin Constanta Disraeli Lytton Morley Benjamin Constanta Adolf Récamierová Praha 28 . říjen

26 article

dobrodružstvím, nudou a nocemi probděným v hernách Tento státník, který ztrácel hlavu, kdyz viděl, jak si paní Recamierová obléká ruka- vičky, jenž deset byl zbožňujícím otrokem geni- ální a ctižádostivé paní Staělové, jenž pro ženy civěl celé noci nad dopisy, jež jsou nádhernými výrony srdce vzniceného, jenž se pro ženy bi v četných soubojích, vyšel z bugenotské rodiny švýcarské původu francouzského. Ale nevyrost v ovzduší puritánské přísnosti. Jeho otec by důstojníkem, žil vesele — po něm sdědil Ben- jamin Constant svou osudnou náruživost karba- nickou — a k svému synovi se choval s ja kousi ironickou, sobeckou ledabylostí. Jako ji- noch studoval Benjamin Constant v Německu, jež mělo na jeho ducha velký vliv, kde s později oženil a kam se často vracel. Jistou dobu byl jako emigrant i hodnostou na dvoře vévody brunšvického, jenž vedl ake proti nenáviděné republice francouzské. Tež v Edinburku studoval mladý, štíblý, elegantní Benjamin, jenž všude okouzloval lidi svou duchaplnosti a předčasnou učeností a téžje ohromoval svými divokými kousky zhýralými, svými příliš časnými pletkami milostnými. Jen letmo chci naznačit v hlavních rysech tento veliký, slavný, mimořádný život. Jeho osud byl rozhodnut, když dvacetisedmiletý se setkal v zámku Coppetu na jezeře ženévském s paní Staělovou. Potomní autorka »Corinny«, jež byla vládkyní světa politického a literárního, omámila svým neodolatelným duchem a svou roztomilou kapriciosnosti mladého ctižádostivce a požitkáře. jenž se na její pokyn vrhl do politiky. Horoucl porobený a často rozmarný a žárlivý milene ve společnosti i ve veřejném životě klidil úspěch za úspěchem. Mezi tehdejšími šviháky revoluce, mezi museadiny a ineroyables byl nejskvělejším elegánem. Napsal několik politických brožur

Recamierová Staělová Benjamin Constanta Benjamin Corinna Německo Edinburk

27 article

stal se rázem proslulým, byl povolán do tribu- nálu. Postavil se směle proti Napoleonovým choutkám suverénským. Musil opustiti Pařiž. Žil ve vyhnanství dlouhá léta, cestoval, oženil se, dal se rozvésti, měl řadu soubojů, za jedné noci prohrál 20.000 franků, prožil celé nebe i peklo s paní Stačlovou. Ve Wymaru se sblížil s Goelhem, Schillerem, Herderem. Faust mu nejmponoval, patrně byl menšího slohu a roz- umnější nežli on. Schillerova »Waldštýna« svým překladem po francouzsku zkomolil. Nudil se nesmírně ve svých trampotách manželských záletnických. Ryku 1814 se vrálil do Francie. Zastával se konstituční monarchie. Když rok na to náhle se vrátil jeho starý nepřítel Napoleon z Elby, napsal proti němu v »Děbats« vášnivý článek, zakončený pověstnou větou: »Nebudu se vléci jako bídný přeběhlik od jedné vlády ke druhě, pokrývati podlost sofismem a koktat zneuetěná slova, abych vykoupil zbědovaný život.« A měsíc na to Benjamin Constaní by státním radou Napoleonovým a pověřen sesta- vením nového ústavního aktu Tento překvapující převrat nezpůsobila snad egoistická skepse filosofického světáka a hazard ního hráče. Vysvětloval svou změnu svou věr ností ke svobodě a ústavě. Od té chvíle, kdy chtěl bývalý tyran Bonaparte dáti Franei všechny svobody tisku, slova, náboženství shromažďování a když vztáhl přátelskou ruku k nepřátelskému politikovi a pamflelistovi a žádal pomoci jeho talentu, kterého si nanejvýše vážil, neváhal Benjamin Constant. Napoleon učinil ho svým spolupracovníkem. Po Waterlo musil Benjamin Constant znovu do vyhnanstvl. ale brzo byl povolán zpět. Byl zvolen poslancem, byl vůdcem konsti- tuelní oposice. Ještě jako stařec, opírajícíse o berlu, měl souboj. Tentokráte z důvodů poli tických. Constant, jenž nemohl stát, střílel sede

Napoleonův Stačlová Goelh Schiller Herder Faust Schillerův Waldštýn Ryk Benjamin Constaný Bonaparte Benjamin Constanta Napoleon Waterlo Francie Elba Constanta

28 article

v lenošce. Po červencové revoluci, starý, chorý ale neúnavný, byl jmenován předsedou státní rady Stal se nejpopulárnějším mužem Francie a kdyi r. 1830 zemřel, chtěl lid jeho mrtvolu odnést ve velkolepém, nevídaném průvodu do Pantheonu kam byla položena za nedlouho, po odhlasován příslušného zákonného nařízení. Benjamin Constant, autor nezapomenutelnéh románu »Adolí«, jenž vydal řadu pojednání a poli tických studii, zejména čtyři svazky »Cours de politique constitulionnelle«, obhájení své činnosti za návratu Napoleonova: »Memoires sur Cent Jours« a velké dílo o náboženství v pětí svaz cích, byl vždy obdivován a veleben. Byl nesmírn populárním v lidu a nejznamenitější duchové vzdávali mu hold. Chateaubriand, jeho politický rivsl, pravil o něm: »Nejduchaplnější muž o Voltairal« a paní Staělova ho nazvala »Prvním duchem světa!a Sainte Beůve mu věnoval jednu ze svých nejlepších studíl, ale nepochopil ho právě tak, jako nepochopil Balzaca a Stendhala. Nej graciesnější moderní spisovatel francouzský Ana- tole France v kratší úvaze lépe a jemněji vystihí milence paní de Staělové. U nás, tuším, psai o Benjaminu Constantovi jen prof. Jelinek ve sve knize »Melancholikové«. Před několika dny vyšla obsáhlá kniha Josef Eutlingera o Benjaminu Constantovi. *) Je to pře kvapující, sympatický spis. Autor líčí bohatí a rozmanitý život Benjamina Constanta s důklad ností německou a zachycuje jeho podobiznu s lehkou, světlou barvitosti. Na duchaplných svěžích stránkách Eitlingerových jsou patrny sledy vlivu francouzských essayistů Anatola France jejž německý autor sám nazývá »nejdelikátnějším duchem moderní Francie« a Emila Fagueta. Tae spisovatelé jsou pravými učiteli a vykladači krásy

Benjamin Constanta Napoleonův Chateaubriand Balzac Stendhal Staělová Constant Jelinek Eutlinger Eitlingerový Franc Faguet Francie Memoire sur Cento Franca Cours jít politique Sainte Beůve

29 article

*) Benjamin Constant. Der Roman eines Lebens. Von Josef Eutinger. Eaon Fischel č Co., Berlin. a myšlenky. Jasně, vzletně, přesvědčivě zní je jich slova, jsou duchaplní, roztomili, výmluvní a zajisté ještě modernější, nežli někteří naši apo- štolové aristokratického a modernistického esteti- cismu, kteří o umění a literatuře mluví v kon- fusní extasi, ohlušují nejasným verbalismem a po- dobají se kněžím, kteří u oltáře nesrozu mitelným slovy a s jakýmisi mystickými esoterickými gesty vzývají neznámé božstvo.

Benjamin Constanta Roman Eutinger Berlín Eaon Fischel č Company

30 article

Benjamin Constant byl spisovalelem krásným, silným, jasným a určitým jako klassik. Román jeho života ostane stejně drahým lidem, kteří též mnoho žili, cítili a trpěli, jako jeho činy politické a literární. Vždy bude miláčkem lidí vybraného vkusu, zkušených a nenaivních, urozený muž, který vešel do světa jako šťastný bobatýr, žil, bouřil a nudil se jako hrdý grand- seigneur, horoval pro svobodu jako tribuna skončil svůj život na výšinách slávy. Ale i v době největšího věhlasu neolevřela mu vážná akademi své brány. Byl příliš skeptickým a světáckým pro sbor nesmrtelných. Jeho posměšky byly po- věstné. Sismondi mu vytýkal, proč není nikdy vážným. Krčil rameny nad lidmi, málo hot zajimalo, aby je přesvědčoval. Proto raději mlčel nebo vtipkoval. Často činil sám sebe terčem svých žertů. Pro takového muže, i kdyby byl prohlášen první ženou své doby za nej- většího ducha, není místa ve shromáždění, kde panuje mysl poněkud těžkopádná. Když n sklonku svého života, zahrnut poctami a evrop- skou slávou, ucházel se o křeslo v Akademii, dal sbor nesmrtelných přednost prostřednímu, zcela již zapomenutému jakémusi Viennetovi. Benjamin Constant měl genialnost a slávu, ale dobíral si celý svět. Pan Viennet byl hlupák, nikdy nespáchal ani jeden vtip, ale byl ctihodný a proto slavnostně byl přijat pod kopuli paláce Mazarinova.

Benjamin Constanta Viennet Mazarinův