Dne 24. května 1900.

KATOLICKR KINY.

Číslo 141 Strana 5.

dvě sedmileté křesťanské děti. Dva židé šli kolem a uřízli jednomu dítěti kus masa ze stehna. Zaba- lili toto opatrně i s krví a prchli do Zamory. Jedno z dětí náleželo Juanu de Benafarses ze služeb- nictva biskupa ze Salamanky, ctihodného to Don Alfonsa di Vivero, který pisateli našemu to vyprávěl. 40. 1457. V témž roce přišel člověk z téhož města k našemu pisateli Fortal. a vypravoval jemu, jak žid jeden křesťanského hocha, ucpav tomuto ústa, pod pláštěm domů vlekl, dvéře uzavřel a na dítě se vrhl. Toto však křičelo a kolem jdoucí vinaři vypáčili dvéře domn židova, který prý s dítětem jen laškoval. Věc udána hned soudu a v radě předlo- žena králi. Výsledku však pisatel nezná. 41. »Katolické tyrolské listy« ročník 1854, stránka 217., přinášejí z hodnověrných zpráv konsi- storního archivu brixenského následující výtah: Roku 1442 neb 1443 na Velký pátek měli židé, z nichž jmenováni Samuel a Josef, pomocí křesťanské ženy Markety Praitschedlové ukrásti tři- neb čtyř- letou dcerušku měšťana Tomáše Pöcka, Uršulu, této ranami bodnutím zasaženým krev vyčerpati a mrtvelu do vody hoditi. Proto bylo brzy po nalezení mrtvoly zavedeno proti židům vyšetřování a Samuel k smrti kolem, Josef šibenicí, Praitscheldová a dvě židovky k smrti ohněm odsouzeni a spravedlnosti skutečně i zadost tím způsobem učiněno, že mezi kolem lámaným a oběšeným židem ještě pes byl pověšen. V upo- mínku na tuto zvrhlost, dal zříditi otec zavraždě- ného dítěte roku 1452 na hřbitově v Lienzi pa- mátní desku, jež roku 1619 obnovena 1722 do far- ního kostela přenesena byla: před 100 lety stál ještě dům ohavného toho skutku a ještě dnes zove se ulice ta Židovskou.

42. Bollandista Jan Pinius přináší (Tom III. Julii, str. 462) mučednictví zabitého křesťanského hošíka Ondřeje Oxnera, jenž židovským cestujícím dne 9. června 1462 na tak zvaném »idovském ka meni« v březovém lesíčku v Rinnu blíže Innomostí v Tyrolsku zavražděn byl a jehož vlastní jeho kmotr za nepřítomnosti matčiny, chudé to vdovy, to- muto židu prodal. 43. V Edingen, nedaleko Freiburka v Bavo- řích, byla r. 1462 křesť tnská rodina v domě židov- ském pobita. R. 1470, když lid přímo židy za vrahy prohlašoval, bylo více židů k soudu povoláno a když se přiznali, spáleno. 44. Tom. Patriarch. Barbaricus, vypravuje, ž r. 1470 Karel, markrabě badenský, židy ohněm po- praviti dal, kteří obviněni a usvědčeni byli z vraždy křesťanského dítěte. 45. V roce 1475 za vladaření knížete biskupa tridentského Jana IV. Hinderbacha, opakovalo se po- dobné ukrutenství z nenávisti ku křesťanům jako 10. června 1462 na dítěti Ondřeji z Rinnu, také v Tri- dentě. Příslušníci tří židovských rodin, tehdy v městě tomto usedlých, odzizili dne 24. března 1475 Ondřeje Cerda a choti jeho Marie 29měsíční dítě jménem Ši- mona, židovským lékařem Tobiášem a přivedli je do synagogy. Tu položili je přítomní na lavici, svázali a když obřízku přestálo, mučili je nejkrutším způsobem jehlami, neži, kleštěmi a nachytali krve jeho, by ji v době velikonoční v nekvašený chléb a víno vmí- sili. Zmizení dítěte spozorovali brzy rodiče a přičiněním snaživého biskupa bylo zavedeno nejpřísnější vyšetřování.

Brzy nalezli ranami zohavené tělo hošíka ve vodní stoce, protékající domem šida Samuela, Židé, na nichž těžké podezření lpělo, byli ihned uvězněni a dle tehdej- šího způsobu mučením k vyznání přinuceni, ač hned z počátku ku lžím se utekli a veškeru vinu popříti se snažili. Během vyšetřování zcela jasně vysvítalo, že nikdo jiný, než tito, vinníkem býti nemůže, tak že všecky prostředky, kterých souvěrci uvězněných v Innomostí u dvora arcivévody a v Římě použili, by těmto ku pomoci mohli přispěti a všecky peníze jimi darované, nemohly zabrániti, aby přece většina k smrti odsouzena a tím nejděsnějším způsobem po- pravena nebyla. Ve vyšetřování odvolávali se židé na to, že četní jich souvěrci v Tyrolsku, Lombard- sku a Italii, jakož i Německu a Polsku rituelních vražd se dopouštějí. Bullou ze dne 18. června 1478 prohlásil papež Sixtus IV., že vyměřený trest židům ve vraždě sáčastněným je úplně spravedlivým. Akta soudní existují dosud ve Vatikáně. (Pokr.)

Zprávy denní. Lidu českému! Dvacet roků tomu, co jeden z nejpřednějších národních ústavů našich — Ústřední Matice školská — ku prospěchu a zdaru národa našeho působí; o důležitosti a významu této události nemusí zajisté býti připomínáno. Výbor ku pořádání slavností ve prospěch Ú. M. šk. oslaví tuto tak významnou pro národ náš událosť velikou ná- rodní slavností, která pořádána bude ve dnech 15., 16. a 17. června t. r. Aby slavnost ta vydařila se skvěle, jest potřebí, aby celý národ náš při ní spo- lupůsobil; zejména v nynější důležité době jest nutno, aby nikdo z nás při slavnosti té nescházel, tak aby slavnost tato byla v skutku svátkem celého národa našeho. Žádáme proto, aby páni zástupcové měst a obcí budoucí Veliké Prahy, pak páni zá- stupcové všech spolků a korporací sešli se k spo- lečné práci ve středu, dne23. května t. r. o 8. hodině večerní v místnostech Měšťanské Besedy v Praze; každého jednotlivce pak žádáme, aby ku slavnostem určitě se dostavil. Výbor Ústřední Matice školské. * O pouti římské. Řeč blahopřejnou k poctě msgra. Drozda, vůdce poutníků římských, po jeho přednášce v neděli večer ve Svatováclavské záložně konal vsdp. kanovník Jos. Kyselka. Vsdp. ka- novník Jos. Kuchynka měl téže doby sv. pože- hnání ve vyšehradském chrámu Páně při májové po- božnosti, která se tam koná za neobyčejného úča- stenství. Pomník + dp. Františka Kotalíka, zvěčnělého kaplana u sv. Štěpána, byl dohotovena bude dnes ve čtvrtek, dne 24. t. m. v sochařské dílně p. V. Žďárského na Karlově náměstí — vedle pošty — vystaven, aby si jej každý mohl pro- hlédnouti.

Mensa academica. Pan prof. Jarník měl včera v Besedě Měšťanské přednášku o novém stu- dentském ústavu: akademické stravovne v Praze. Pan řečník mluvil přes hodinu velmi zevrubně o stano- vách, zařízení a intencích tohoto humanního ústavu. Přednáška vydána bude tiskem. Přítomni byli páni prof. dr. Reinsberz, městský radní p. Švagrovskýa j. v. Přednáška byla přijata s pochvalou a potle- skem. * Poměry poštmistrů při poštovních úřadech I. a II. třídy. Vídeňský úřední list uve- řejnil včera reformu, týkající se poměrů poštmistrů při poštovních úřadech I. a II. třídy. Poštmistři dostanou dekret a vstoupí do trvalého poštovního poměru k po- štovnímu a telegrafnímu řiditelství. Tím stanou se úřed- níky a nabudou zvláštních výhod a práv. Také zří- zenci ženského pohlaví obou kategorií zahrnuty jsou v tuto opravu. * Stipendia za účelem vědeckých studií v Římě. U příležitosti nastávajícího badatelského období, t. j. od 1. října 1900 budou obsazena sti- pendia za účelem vědeckých studií v Římě (římská stipendia za následujících podmínek: rakouské státní občanství, průkaz universitního studia a státních zkou- šek s úspěchem odbytých aneb dosaženého doktorátu, úplného obeznámení s historickými vědami pomocnými, znalostí vlaského jazyka a předložení nějaké vě- decké práce. Žádosti na ministerstvo vyučování do 1. srpna. Divadelní sekce v ministerstvu osvěty.

»Reichswehr« oznamuje, že v ministerstvu vyučování bude zřízen centrální úřad pro záležitosti divadelní, zejména pro věci, které se týkají smluv, koncessía censury. V čelo této nové instituce bude prý postaven dvorní rada správního soudu a bývalý ředitel dvor- ního divadla činoherního ve Vídni dr. Burckhard, který je sám dramatickým spisovatelem. Komise pro úrazové pojišťování. Vče- rejší vídeňský úřední list uveřejnil vyhlášku mini- sterstva obchodu ohledně zřízení komise pro úrazové pojišťování v ministerstvu obchodu, jakož také schvá- lení stanov této komise. Komise jest poradním techni- ckým orgánem pro podávání dobrých zdání a návrhů ve všech záležitostech, týkajících se ochrany průmy- slových a jiných, pojišťováním proti úrazům povinných dělníků. Komise sestává z ústředního živnostenského inspektora a ze 16 až 20 řádných, ministrem obchodu jmenovaných členů. Mezi nimi nalézají se Ferdinand Franz, textilní dělník v Maloměřicích, Šebestian Geiger, dělník přádelny v Marianském údolía Richard Jahn, císařský rada a majitel továrny na stroje v Praze. Stipendia obce pražské na výstavu pařížskou pro živnostníky, řemeslníky a jejich po- mocníky. Rada král. hlav. města Prahy zadá patnáct stipendií po 300 korunách za účelem studijní cesty na světovou výstavu pařížskou pro zdejší živnostníky, řemeslníky a jejich pomocníky. Řádně doložené žá- dosti buďtež podány nejdéle do 31. května 1900 do 12. hodiny polední do podacího protokolu rady měst- ské na radnici Staroměstské č. 1 v přízemí. * Sňatek. Pí. Žofie Tobiášová roz. Hladíkovaa p. Václav Tobiáš, majitel závodu krejčovského v Praze, oznamují, že slavili sňatek svůj 20. t. m. v chrámu Páně sv. Štěpána v Praze.

Smetanův pomník — Smetanovy sady. Z Hořic se nám píše: Záležitost prvního důstojného pomníku Smetanova pokročila již tak daleko, že hu- dební spolek »Dalibor« vypsal soutěž s obmezeným počtem pánů sochařů na nejlepsí skizzy. Lhůta do 1. ledna r. 1901. — Zařízení sadů Smetano- vých, ve kterých pomník Smetanův postaven bude, svěřeno bylo české firmě, panu Juliu Krysovi, ma- jiteli technické kanceláře pro zařizování sadů a zahrad v Praze. Dne 31. května r. 1901 je hotové spolku odevzdá. Poněvadž fondy k pořízení důstojného po- mníku nejsou ještě dovršeny, žádají se zdvořile všichni přátelé českého umění hudebního, aby malým dárkem na pomník uctili památku našeho mistra. Pokladníkem jest pan Jan Dobeš, účetní městské spořitelny v Ho- řicích. Veškeré dotazy, pomníku Smetanova se týka- jící, zodpovídá pan Jos. Fejfar, předseda výboru pro postavení pomníku Smetanova v Hořicích.

Přednáška. V neděli, 27. t. m. o půl 10. hodině dopol. na Žofíně pořádá se manifestační schůze, na které promluví p. JUr. Fr. Joklík o soci- álním postavení soudcovské dorostu. — České veřejnosti, zvláště studentstvu naskýtá se tu příležitost, projeviti své sympatie akci směřující ku zlepšení sociálních poměrů bezplatných právních prak- tikantův a auskultantů. * Lázeňské družstvo v království českém. Bylo to v nedávno uplynulé době uhelné kalamity, kdy jsme poprvé na přetřes uvedli právě tak vážné jako jako traplivé faktum, že jsme dosud pramalými pány oněch rozmanitých přírodních pokladů, které nám měrou vrchovatou v úděl nabízí naše rodná domovina. Není to jen bohatství rud a „černých diamantů“, jež se nepřízní osudů ocitlo v državě vezdy šťastnějších Němců, nýbrž je to i valná čásť oněch minerálních zřídel, které jsou sice chloubou celé lékařské Evropy, která však se stala nevyčerpatelnou kořistí rukou cizích a nám tak nepřátel- ských, že český pacient marně u nich hledá útočiště. Dnešní poměry v lazeňských místech „uzavřeného území“ jsou tak akutní, že jest naléhavě oprávněnou protisnaha, aby český host se emancipoval ode všech míst, kde za přínos českého kapitálu dochází jen úskoku a pohrdání, a pokud jen indikace jeho choroby dovolují, aby se s dů- věrou obrátil k pramenům výlučně českým. Na základě této vlastenecké i národohospodářské potřeby ustavilo se v těchto dnech „Lázeňské družstvo v krá- lovství českém“, které si vytklo za úkol kupovati, zařizovati nebo najímati české lázné, léčebná místa a pra- meny minerálních vod, zařizovati léčebné ústavy, mlé- kárny a provozovati obchod v podnicích těch obvyklý, z něhož by členům obzvláštní výhody poskytovány byly.

Ještě před zahájením jeho činnosti došly četné nabídky českych lázeňských sídel i léčebných podniků k od- prodeji; z těch prozatím v úvahu vzato bylo získání Houštky a Bělovsi (Nových lázní), ačkoli možno čtenářům prozraditi, že zahájeno vyjednávání s jistými lázněmi sesterské Moravy, jichž jméno je vskutku svě- tovým. Vyznamenává-li se Houštka přednostmi klimati- ckého zátiší, osvědčeně hojivým zřídlem železitýma snadnou dostupuostí z hlavního města, těší se Běloves či- stému vzduchu z Orlických hor, ložiskům výborné raše- liny, a obzvláště bohatému „Františkovi“, prameni la- hodné přírodní kyselky, nanejvýš výhodné k exportu, a tudíž k náhradě všech minerálních stolních vod, které sice v lůně české vlasti vyvěrají, ale obohacují toliko kapsu cizí. Jest toliko na českém obecenstvu, aby vycítilo snahy družstva pro zvelebení českého lázeňského života a hojným přistupovánim za podílníky napomohlo jemu k rozmnožování hmotných i mravních výhod, jaké z mnoho- slibných podniků rozhodně vyplynouti musí. Rozepsané podíly zní na obnos 100 zl. a možno jich upsati množství libovolné do lhůty 9 června 1900 v peněžních ústavech a záložnách, které jsou inserty a prospekty blíže označeny.

* Pamětní peníz výstavy pařížské. Firma J. B. Pichlova pořídila medalii v upomínku českých výprav do Paříže. Model zhotovil mistr Smolík a kov jest tvrdá bronze. Cena 1 kor. Na skladě v knihkupectví Topičově a v závodě výše jmenovaném v Celetné ulici č. 38. Provedenl jest ve- lice pěkné a šleohtí českou práci. * Odvod k vojsku. Při včerejším dodatečném od- vodě, na Střeleckém ostrově konaném, odvedeno bylo ze 136 dostavivších se 23 branců. * Z elektrických podniků král. hl. města Prahy. V pátek dne5. května bude za příčinou kladení kolejí zapotřebí uzavříti křižovatku ulice Hybernské, Havlí- čkovy a Dlážděné. Práce s výměnou kolejí na tomto místě budou prováděny s největším urychlením i za doby noční, aby komunikace mnoho netrpěla. Ža tím účelem bude nutno vozbu na koňské dráze od severozádního nádraží na Smíchov v těchto místech přerušiti. Náhle zemřela. Včera zemřela náhle v domě čp 878 na Smíchově 35letá dělnice svobodná Marie Pěničkova, příslušná do Marcinova u Lomnice a bytem ve zmíněném domě u Jos. Marečka. Ježto přivolaný lékař nemohl zjistiti příčinu smrti, byla mrtvola dopravena do pathologicko-ana- tomického ústavu * Násilí a vražda. Ke zprávě o násilí a vraždě Eleonory Hudečkové z Laviček u Velkého Meziříčí došly nejnovější zprávy, že byli dopraveni k okr. soudu čeledínové 18letý Peterka a 19letý Hladík jako ze skutku podezřelí. Svého alibi nemohou dokázati. Také nemohou vysvětliti rány, které byly způsobeny škrábnutím, a jež asi pocházejí od bránící se napadené dívky.

Oběsil se. Píše se nám: Dne 21. t. m. oběsil se blíže vesnice Dobřan, okresu novoměstského, žid, jménem Oskar Pick, svobodný, asi 28letý, bydlící v Novém Městě n. M. Tato firma má sklad lihových nápojů a též vlastní výrobu. Z jaké příčiny sebevraždu spáchal, není známo. Z nouze zajisté nikoliv, neboť rodina jest velmi bohata, a zvláštního nic se neudálo. Na místo činu sešlo se mnoho lidstva z okolí. Z davu slyšeti bylo pouze několik slov a sice Leopold H. visí. * Vojín se zastřelil. Lonského roku na podzim dal se k vojsku dobrovolně 18letý Huryk z Luk a sloužil u 81. pěšího pluku v Jihlavě. Jako většina dobrovolníků měl i on nehodu, že nemohl získati si přízeň svých před- stavených. V neděli, dne 20. t. m. měl pověstné „špangle“. Jsa puštěn na svobodu, odejel domů do Luk a vrátiv se večer po čepobití, zpozdil se a obdržel za trest 20 dní kasárníka, načež přidělen mu desátník, který celé dopo- ledne cvičil jej o samotě v plné zbroji zejména „nieder“, „auf“. Vrátiv se do Rudolfských kasáren, šel úplně vy- zbrojen na záchod, kde se zastřelil. Koule projela prsa, tornu a dvéře, byla by málem zasáhla jiného vojína, be- roucího za kliku u dveří téhož záchodu. Jest třeba, aby bylo přísné vyšetřování zavedeno. * Povětrnost. (Zpráva meteorologické vídeňské sta- nice.) Jasno, sucho a teplo, náchylno k bouřkám.