3
masthead
23. listopadu 1900. Císlo 324.
4
article
v Žitné ul. č. 51 n.; příspěvky přijímá pokladní
p. Frant. Neureutter, Jungmannovo nám. č. 20.
Z Umělecké besedy. Výroční valná hro-
mada koná se 10. prosince o 8. hod. večer v besední
dvoraně. Na pořadu budou vedle obvyklých zpráv
Iunkcionářů a doplňovacích voleb do správního vý-
boru i různé návrhy výboru. Hudební odbor pořádali
bude dne 27. listopadu Fibichův večer, odbor literární
chystá večer Prešernův. Odbor výtvarný otevře dne
24. listopadu vánoční výstavu děl svých členů, jež
potrvá až do 24. prosince. Levého sousoší »Adama
Eva« jde tak čile na odbyt, že již opětně musila býh
učměna nová objednávka. Sousoší po 40 K (pro členy
besedy po 30 K) prodává kanceláf Umělecké hesedy.
Za čieny Besedy byli přijati pp.: MUDr. František
Plzák, zemský zdravotní inspektor v Praze, JUD
Norbert Okenfus, soudní adjunkt na Král. Vinohra-
dech, MUC. Ant. Svědinek v Praze, Arno Novák, akad
maliř na Král. Vinohradech, Jaroslav Svoboda, malí
v Obecnici u Příbrami, Petra Buška synové, uměl.
řezbátství v Hluse u Sychrova, Josef Cettl, zlatník,
pčital odb. školy klen. v Turnově, Josef Kuhn, ředitel
kůru v Turnově, Josef Radský, lékárník a starost
města Turnova. Okresní učitelská jednota v Turnově
Julins Straník, soudní adjunkt v Turnové, MUDr. Kare
Tůma, obvodní lékař ve Svijanech.
František
Neureutter
Jungmannův
Fibichův
Adam Eva
MUDr
Plzák
Okenfus
Král
Novák
Svoboda
Petro Bušek
Cettl
Kuhn
Radský
Julins Straník
Turnová
Kare Tůma
Žitná ulice
Praha
Obecnice u Příbram
Hlus u Sychrov
Turnov
Svijany
5
article
Válčení s Čínou-
Telegramy.
Čínský dvůr.
Z Londýna, 22. listopadu. (C. -B.
»Timesům« telegrafují ze včerejška ze Šan-
chaje: Okolnost, že Dunfusjan není jmenován
v činském trestním ediktě, utvrzuje každého
názoru, že je na dvoře v Sinanu pořád vlivu
plnou osobností. Dvůr trpi velkým nedostat-
kem a přeje si vrátiti se do Pekina, je mu
tom však Dunfusjanem překáženo. Dále se sdě
luje, že tajně edikty v Sinanu vydané vyzývají
mistokrále a guvernéry, aby byli připraveni na
okamžité a rázné pokračování ve válce. I
tom se spatřuje Dunfusjanův vliv
Dunfusjan
Dunfusjanův
Čína
Londýn
Šan
Timesy
6
article
Zálusk nezištné Unte.
Z Londýna, 22. listopadu. (C.-B.) »Daily
Telegraph« sděluje z Washingtonu ze včerejška
Své doby byla presidentem Mlae Kinleyem a
jeho rádci uvažována možnost, že Spojené státy
pro případ rozdělení Číny mohly by býti při-
nuceny ziskati rovněž obchodní přístav v Čině.
President Mac Kinley nyní ujistil jistého pána,
který má ve východní Asii obchodní zájmy,
že se tak stane opravdu v případě,
že by k rozdělení Číny skutečně došlo.
Přehmaty Němců.
Ze Šanchaje, 21. listopadu. (C. - B.) »Reut
kancelář« sděluje: Z nejlépe zpravené strany
se sděluje, že čínské úřady jsou chováním
Němců velice znepokojeny. Včera přitrhl větš
německý oddil až k arsenálu mimo obvodci
zích posádek. Brány byly zabarikádovány, daota
vyšel vstřic důstojníku, jemuž byl přístup dovolen
pddil musil zůstati ale mimo arsenál.
Unt
Mlae Kinley
Mac Kinley
Němec
Londýn
Washington
spojený stát
Čína
Asie
Šanchaj
Reut
Daily Telegraph
8
article
Z Londýnn, 22. listopadu. (C.-B.) V te
tegramu »Timesů« z Washingtonu se prohla-
šuje: Sdělení hr. Bülova, jakoby státy v otázee
požadavků Číně kladených byly jednomyslny
ve Washingtonu rozhodné popírají.
Z Londýna, 22. listopadu. (C. B.) V de
peši »New York Timesů« se prohlašuje: Vláda
Spojených států úplně odmítá požadavek, aby
přední mužové činšti byli popravení a rozhodně
se vyslovila proti sboření pevností na pobřeži
šilském. Vyslanci Congerovi dostalo se instrukci.
aby se proti těmto požadavkům vyslovil. Ještě
před několika dny, ujišťuje list, bylo Congerov
dovoleno, aby jednal podle vlastního svého
uznání. O neustále stoupajících nákladech na
rýpravy úřadníci vlády americké soudí, že
podniky ty nemají jiného účelu, než aby o
Činy žádané odškodné bylo vyšroubováno do
reliké výše.
w. Z Londýna, 22. listopadu. »Times«
označují washingtonskou depeši »N e
York Timesů« (viz jiný telegram. Pozn.
red) za oficiosní; oproti tomu prohlašuje
»Commercial Advertiser, orgánt
vládní, tresty žádané »spojenci« za spravedlivé
a dokládá, že prý podkládání, jako b
tresty ty nemohly býti provedeny
a jako by požadovány jen ze záminky, by po
jich odmitnutí mohla býti Čina rozdělena mezi
spojence, jest totožné s miněním, že Salis-
bury, Bülow, Delcassé a ostatn
státníci jsou prostě briganty.
Z Londýna, 22. listop. (C.-B.) »Slan
ardu« oznamuje se ze včerejěka tato novo
yorská zpráva: Congerovi bylo přikázáno, vze
přiti se proti požadavku, aby vykonána byla
všeobecná revise všech obchodních smluv,
Čínou uzavřených.
Z Nového Yorku, 22. listopadu.
Bülow
Delcassé
Conger
Washington
Bülov
Čína
Londýn
New York Timesy
spojený stát
N e York Timesy
Nový York
Timesy
Times
Commercial Advertiser
9
article
(»Reuter.«) Die pekinské depeše ze dne 19. t. m.
ve schůzi vyslancův vyskytly se neshody
následkem jichž jednání uvázlo. Vyslanci chtěj
o tom podati zprávu svým vládám a schůze
zatím odročeny. Neshody jsou prý tak velké.
že bude možná třeba delší doby, ne
se odstraní. Zvědělo se, že Li-
chunčan obrátil se mimoúřadně na některé
vyslance, aby na nich vyzvěděl, jesli naděje
že by mocnosti svolily k zmírnění trestů čin
ských úřadníků na degradaci a vyhnanství. Ne
dosáhl však, po čem toužil.
Zprávy z francouzských pramenů oznamují
že německosítalské výpravy na se
ver spálily více o s a d.
Operace spojencův.
Z Paříže, 22. listopadu. (C.-B.) »Agenee
Havas« dementuje zprávu některých listů, že
za bojů v Čině prý byla setnina fran
couzské námorní pěchoty zdeci-
mována.
Admirál Pottier telegrafuje, že právě
sešikoval lodi své eskadry ve 3 skupinách
v šikmé čáře od Chefoy až ke hranici Ton-
kina, aby tak strežil břeh a chránil příslušníky
francouzského státu.
Agenee Havas
Pottier
Paříž
Reuter
10
article
Rakušané v Číně.
Z Vídně, 22. listopadu. (C.-B.) Velitel
východoasijského loďstva oznamuje, že lodi
»Marie Terezie«, »Ospry« a »Zentar« odpluly
na zimu do Koba; »Alzběta« do Šanchajkvanu
a tendry do Vejhajveje. Kadet Procház ka
vrátil se k svěmu oddělení. Planaglan po
slán do Tjencina. Tonská etnpa je zrušena.
Dva námořnici ranění při útoku na pejtanské
tvrze a 1 nemocný odpluli s lazaretní lodi
»Maine« do Evropy. Náčelník štábu pozdravil
se a vrátil se na lod.
Návrat Rusů.
Z Petrohradu, 22. listopadu. (C.- B.)
Ruský »lnvalid« oznamuje z Port-Arturu, že
části 3., 4. a 5. střelecké brigády vracejí se již
z asijského východu do Konopy do svých
stálých sídel. Dne 15. t. m. odplulo s fran-
couzským parníkem »Ville de Tamatave«z
Port-Arturu 12 důstojníků, 4 úřadníci a 666
mužů štábu a 1. prapor 13. střeleckého
pluku a 2 důstojníci se 130 muži 1. batterie
4. dělostřelecké divise střelců. Dne 18. t. m.
loď dobrovolného loďstva »Tambov« odplulas
ostatními částmi 13. střeleckého pluku a4
dělostřelecké divise střelců.
Čínské železnice.
Z Brusselu, 22. listopadu. (C.-B.) »Peti
Bleu« oznamuje z Nového Yorku, že správe
kongské železnice, plukovníku Thysovi, podařilo
se vyjednáváním s finančním družstvem ameri
ckým, jež má koncessi na část budoucí želez
nice z Hankova do Kantonu, získat
tuto koncessi belgickému družstvu
jež převezme stavbu celé dráhy s pobočným
tratěmi.
Z Londýna, 22. listopadu. (C.- B.) » Reu
terova kancelářs uvádí ze včerejška zprávu
V záležitosti železniční ničeho se nezměnilo
Němci pomáhají při střežení železniční trati
Malý angiický oddil střeží Tunču.
Z Tjencina, 22. listopadu. (»Reuter.«
Z Njučvanu oznamují, že poslední dni řijna
ruský jednatel odcestoval do Londýna vyjed
návat o koupi njučvansko- šanchaj
kvanské železnice.
Rakušan
Marie Terezia
Planaglan
Rus
Artur
Konop
Ville
Tamatave
Bleu
Thys
Hankův
Němec
Čína
Vídeň
Vejhajvea
Main
Evropa
Petrohrad
Port
Tambov
Brusel
Nový York
Londýn
Reuter
11
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Telegramy.
Z Londýna, 22. listopadu. (C.-B.) »Daily
Telegraph« otiskuje úřadní zprávu o tom, že
lord Roberts spadl v neděli s koně. Neutrpě
však žádného poranění a mohl, ač byl páden
pořádné otřesen, vyřizovati jako obyčejně úřad í
záležitosti. Hned po nehodě zdělil polní maršálek
Roberts ministru vojenství telegraficky sám, že
necití žádných bolesti následkem nehody.
Z Bloemfonteinu, 22. listopadu. (»Reu
ter«.) U Craddocku staví se nová tvr
k ochraně Bloemfonteinu.
Z Bloemfonteinu, 22. listop. (Reuter.
Burové byli porsženi u Baberspanu 18
t. m. a velitel Brand byl raněn. Huláni hnal
se za ustupujícími Bury, již byli sehnáni s ná
vrší granáty a utrpěli velké ztráty.
Roberts
Craddock
Burová
Brand
Londýn
Bloemfontein
Bura
Reuter
Daily Telegraph
12
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Ryt. Wessely a dr. Rezek.
Z Vídně, 22. listopadu. (Večer.) Minu
den plný rozechvění a rozruchu. Způsobila
je publikace o změně v presidiu vrchního
zemského soudu pro království české a ji
v zápětí došly zprávy o demissi ministra
dra. Rezka. Tyto celým apparátem officiós-
ním a poloofliciálním byly vyvráceny. Ji
odpoledne vezdy vládní »Extrablatt« popře
jejich podstatnost, potom nasledovaly »W
Alig. Zig.« a »W. Abendpost«.
V ministr presidentském paláci zvěsti
že český ministr jest odhodlán opustiti ka
binet, vzbudily pravý poprask. Tento byl po
chopitelným a vysvětlitelným. Odchodem to-
hoto člena pozbyla by vláda dra. Körbra
etikety, ktera na venek ještě zakrývá pravý
její ráz a pak ukázala by se — také for
málně — čím je ve skutečnosti, režimem ně
meckým, který jedná podle tužeb pohlavárů
bývalé německé obstrukce. Odtud ta horli-
vost a ten spěch, s jakým vyhlašováno, že
dr. Rezek žádosti za propuštěnou nepodal.
Naivní jest domněnka, že papírovým
dementím takovým celá věc jest odbyta.
Není. Krise, ve kteréž ocitl se
český ministr následkem věc-
ných disposic vlády dra. Körbra
proti platnosti jazyka českéh
v úřadech a sondech, je tu a nedá
se zažehnati nějakým levným
communigué večerního vydání »Wie
nier Zeitungu«. (Viz níže. Pozn. red.
Ryt
Wessel
doktor
Rezek
W Alig
Vídeň
13
article
Krise ta sice dnes je pouze latentní
ale státi se může patentní, neobráti-li dr.
Körber neprodleně a důsledně na cestě.
kterou se 30. srpna t. r. byl dal. Neboťje
milník, u něhož také nejtrpělivěj š
dr. Rezek by mohl říci: »Až sem a ne
dále!«
O tom nechť se dr. Körber neklame:
v té chvíli, ve které dr. Rezek sezná, že je
odstoupení jeho kategorickým imperativem.
byl by také zpečetěn osud celé vlády
nynější.
Jako deklarované ministerstvo německ
levice shroutilo by se co nevidět.
Četně a těžké jsou žaloby českého na-
roda proti dru. Körbrovi. Maličko a budou
naň vzneseny. Pochybujeme však, že s
uhájí proti nim. Již dnes budiž připraven,
že jemu, chefu vlády úřadnické, bude nejen
pověděno, ale také dokázáno, že politika
drobných ordonaněí proti rovnému právu
jazyka českého nedá se srovnati nikterak
s úkoly rakouské vlády a zájmy rakouské
monarchie, ještě méně pak s jeho posláním
o kterém se domníváme, že nespočívá v per-
sekuci českého národa, hájícího svých při
rozených a zákonných práv, nýbrž v usmí
ření národa toho, ve svých citech bezdůvodně
a bez viny uraženého.
Plesajíli německé listy nad změnou
v úřadě nejvyššího soudce v našem království.
mají k tomu jinou, v jedné a to prakticky
méně závažné části příčinu.
doktor
Körber
Rezek
Malička
14
article
Celá tato změna skládá se ze dvou
aktů: jedním je vytlačení pana Jansy, který.
jakkoli při vyhlášení ordonancí Kindingro-
vých se ukázal naprosto poddajným, ohebným
a ochotným vůči diktátům německé vlady
Clarovy, nenalezl přece milosti u Němoů
nýbrž naopak je jimi nenáviděn do nejkraj
nější krajnosti.
Ve včerejší večerní »Neue Fr. Presse-
byl uveřejněn dopis pražský, jehož původce
dlužno hledati v kruzích odborných a ze
kterého iednak sálala všechna zášť k tomutc
úřadníku, jednak vyzníval povděk nad jeho
uklizením. Historii »dobrovolného ústupu na
trvalý odpočinek« pana Jansy psáti již dnes,
není ještě čas. Podána bude v příhodné
chvíli a na kompetentním foru veřejném
potom uvidí se, že pan bar. Spens užil
všeho, co mohl, aby provedl, co vůči ne
sesaditelnému soudci zdá se býti nemožným
Přiměl pana Jansu — jak a čím, bude již
objeveno — by samovolně podal žádost za
pensionování. V tom chef justice byl bez
odporu po vůli Němcům a zasloužil si plna
uznání a vroucí chvály pana Grossa a spo
lečníků. My na vzájem se své strany kvitu-
jeme, že pokládáme jej zjevným odpůrcem
národa našeho a věrným prokuristou firmy
Jansa
Clarův
Neue
Němec
Francie . Presse
15
article
»Chlumecký Comp.«
Druhý akt zmeny té záleží ve jmeno
vání nástupce p. Jansy. Formální stránka
tohoto aktu je hodna pozornosti. V neděl
ještě, kdy byl již podán návrh na jmenován
p. Wesselého, bylo ujišťováno z míst auto-
ritativních, že nástupce p. Jansy není zatím
ustanoven, nýbrž že potrvá nějaký čas sedis
vacance, jako po demissi p. Rummlera. B
v pondělí večer, kdy ministerská rada se
byla již usnesla definitivně na jmenován
p. Wesselého, bylo z těchže mist ubezpečo-
váno, že se vezme v bedlivou úvahu volb
nového presidenta pražského a že vyčká se.
až budou vládě sděleny četnější osoby, n
které by se mohlo reflektovati.
Proposice ministerské rady, o kter
nevíme, zda se stala usnesením
jednohlasným čili nic, poslána ne
prodleně v pondělí večer císaři k podpisu
do Jedlové a nejvyšší rozhodnutí posláno
zase nazpět do Vídně zvlaštním dvorským
kurýrem v úterý večer.
Jak viděti, pracovalo se v personáln
záležitosti horem pádem, jako by se jednal
o věc, která nesnese odkladu ní na minutu.
Pan Spens Boden měl za lubem uchazeče
jiného, jak »Nár. L. « byly ohlásily, kompe-
lenta německého, svých vlastních barev, ale
síla ministrova, ktera stačila na povalen
p. Jansy, nebyla s to, aby vyhoupla na
křeslo po něm uprázdněné favorita vlastního
Můžeme na základě spolehlivých informac
sděliti, že německo-iberální klika protežovala
na prvním místě a rozhodně stranníka svého.
Jansa
Wesselý
Spens
Vídeň
16
article
Tím p. bar. Spens nepochodil, do té míry
se mu propůjčiti přece jen rozpakovali se
jeho kollegové. 0
V tomto světle a jen v tomto jeví se
jmenování p. rytiře Wesselého slabosti a po
rážkou p. Spense a snad není planou pro
gnosa, že dekret pro p. Wesselého byl po
slední důležitou listinou, na které je p. Spens
kontrasignován. Toho si klika, pro niž jes
činným, je dobře vědoma, protože jí nen
neznámo, že p. rytíř Wessely před dvěm
roky byl jedním z kandidátů tehdejšího mi
nistra spravedlnosti dra. Rubra, touže koteri
nenáviděného na smrt, které již tehdy nomi
nace p. Wesselého byla malo po chuti, jeli
kož její moravští stoupenci prý jí referovali
že p. Wessely je člověkem, jenž má »jakousi-
samostatnost a prý i respekt k jazyku če
skému. My ovšem nenáležíme k oněm ticho
šlápkům, kteří prohlašují nějakou zvláštn
cností nebo dokonce nějakým ústupkem pro
nás, umí li předseda nejvyššího tribunálu
v zemi ze tří pětin české také česky, nýbrz
považujěme tuto jazykovou kvalifikaci z
samozřejmé probatum a necessarium. Žep
Wessely byl doporučen a jmenován vládou
dra. Körbra, která se vybarvila skutky
v oboru justice právě před dosazením pana
Wesselého na praesidium vrchního zemského
soudu v království českém jako vlád
s tendencemi německými, že jme-
nován byl po vypuzení p. Jansy, zajisté
Vídni dost a dost poslušného až
jmenován byl, aby ve skutek uved
úplné vyobcování českého ja
zyka vnitřniho — toť pro něho na
cestě z Brna do Prahy těžkým přívěskem.
Spens
Wessel
Žep Wessel
Körbr
Wesselý
Jansa
Vídeň
Brno
Praha
17
article
Z Vídně, 22. listopadu. (Č. B.) »Wien
Abendpost« píše: Pražský jeden list přines
dnes zprávu, že ministr dr. Rezek jednoh
poslance minulý týden ujistil, že on (dr
Rezek) pro případ, že by otázka obsazení
předsednictva pražského vrchního soudu
rozřešena byla tím způsobem, jak dnes ve
»Wiener Zigu.« jest vyhlášeno — podal by
bezpodmínečně demissi. Jsme zmocněn
konstatovati, že zpráva ta jest úplně ne-
správná.
Ministerská rada.
Z Vídně, 22. listopadu. Dnes odpo
ledne konala se ministerská rada, ktert
trvala dvě hodiny a které se zúčastnil
všichni členové kabinetu.
O termínu pro svolání jednotlivých
sněmů zemských nevyhlášeno do dnes večer
žádného rozhodnutí.
Rezek
Wiener Ziga
Vídeň
Wien Abendpost
18
article
Biliňskl.
Biliňskl.
ch. Z Pešti, 22. listopadu. Z polských
poslaneckých kruhů prý došla sem zpráva.
že za nastávajícího zasedání říšské rady bude
nynější guvernér rakousko-uherské banky, dr
Leon Biliňski, postaven v čelo zatímního
kabinetu a že bude pak vystřídán Alfredem
Liechtensteinem. Tato zvěst je zcela
dobrodružnou.
Rakousko a Vatikán.
er. Z Paříže, 22. listopadu. Zdejší
vydání »New-York Heraldu« přináší zprávu
z Říma, že té chvíle jeví se jisté na-
pjetí mezi zástupcem rakousko-uherským
a kurií. Zvláště projevilo se při vyjednáván
o jmenování příštích kardinálův. Rakou-
sko žádalo kardinálský klobo uk
pro arcibiskupa pražského Skrben-
ského. Papež odmítl žádost tu, po
něvadž arcibiskup Skrbenský jest ještě mlád
než aby bylo Ize jej na kardinála povýšiti.
Také požadavky Francie v příčině nových
kardinálů francouzských setkávají se s od
porem kurie. Za to jeví kurie ochotu jme
novati dva kardinály z amerických biskupů
Anarchie na ostrově Samosu.
m. Z Cařihradu, 22. listopadu. Na
Samosu následkem úplné nezpůsobilosti kní
žete Mihailakia, v sronu dosazeného ani
kým neposlouchaného, jeví se úplná anar
chie. Opětné žádosti ostrovanův u sultána
za odvolání knížete toho zůstaly až doposud
bez odpovědi.
Biliňski
Liechtenstein
Skrbenský
Pešť
Rakousko
Vatikán
Paříž
NewYork Herald
Řím
Francie
Samos
Cařihrad
uherský banka
Skrben
19
article
„Třída národův“.
er. Z Paříže, 17. listopadu. Utvořil
se komitét, jenž chce působiti k tomu, aby
výstavní »třída národů« zůstala aspoň po
řadu let zachována. Jest k tomu zapotřebí
asi 1 mill. franků a souhlasu obce pařížské
Finský a německý pavillon byly již
obci pařížské darovány; snad by stalo se
tak i s některými pavillony jinými. Pavillony
italský, srbský, turecký a španělský musily
by se zbořiti, byvše vystaveny tuze ledabyle.
Ve zbylých uspořádaly by se různé výstavy.
na příklad výstava památek na hnutí pro
stálý mír v pavillonu bosenském a výstava
»civilisace« v pavillonu maďarském.
V komitétu zasedají Bourgeois, Coppée,
princ Roland Bonaparte a jiní.
Areibiskup před soudem.
R. Z Remeše, 22. listopadu. Zdejší
arcibiskup Langénieux byl i s faráři o
vikáři města obžalován před policejním
soudem zdejším pro přečin proti obecní vy-
hlášce ze dne 10. června 1879, kterouž pro-
cesí po ulicích byla zapovězena. Obhájce
omlouval obžalované tím, že procesí ta pře
onen výnos po léta byla trpěna. Vynesení
rozsudku odročeno na dva týdny.
Augličtí liberálové.
x. Z Londýna, 22. listopadu. Angličt
liberálové nemaji napořád vůdce, jenž by
požíval autority a důvěry v celé straně
Nejnověji, na jednom politickém banketu ve
Wolweshamptonu, appelloval sír Fo
wler, bývalý ministr pro Indii, na lorda Rose-
berya, aby se opět vůdcovství strany ujal
poněvadž přeje prý si ho míti v čele svém
veliká (?) většina liberální strany.
Bourgeois
Coppée
Bonaparte
Langénieux
Paříž
Remeš
Londýn
Indie
21
article
w. Z Colomba, 22. listopadu. Mez
držanými zde zajatými Bury řadi
zle tyf. V hlavní nemocnici zdejší jest zří-
zeno zvláštní oddělení pro těžce choré Bury
Počet Burův, zde držaných, obnáší teď asi
5000, mezi nimiž jest i generál Olivier,
jeden z oblehatelův Ladysmithu. V poslední
době přibýva na ostrově i případův cholery.
Vypukla na východním pobřeží a šíří se do
nitra ostrova k Matale. Přes sto domorodcův
jí už onemocnělo a polovíce z nich zemřela.
Z francouzské lodi » Colombo«, jež vezla
vojsko do Vých. Asie, uprchlo 14 mužův
»cizinecké legie«, z nichž 12 Němcův, jeden
z Rakouska a jeden z Italie. Přes zakročení
francouzských úřadův anglické úřady ode
přely je vydati. Sběhové vrátí se nejbližšími
parníky domů.
Olivier
Matal
Colombo
Bura
Asie
Rakousko
Němcův
22
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 22. listopadu. (C.-B.)
Z Kremže oznamují úmrtí Heinemanna.
zemského poslance dolno-rakouského.
Na protiotrokářském sjezd
rakouském příjaty různé resoluce ku pod-
poře všech afrických missií a vyslovena na-
děje, že osadní mocnosti budou otrokářstvi
v Africe skutečně potlačovati.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 22. listopadu. (C.-B.) V doln
sněmovně oznámil předseda na počátku
schůze, že výbory a odbory ustavily se.
Potom rokovalo se o všeobecné užiteč-
ných průplavech zavodňovacíci
(ref. posl. Fischer).
Posl. Komjathy je v zásadě schva
loval, ale žádá ministra, by je odvolal s pro
gramu, dokud ministr obchodu nepodá před
lohu vypracovaného velkého plánu plavebního
a kanalisačního.
Po řečech poslanců Evž. Molnar a
Lazara bylo rokování přerušeno.
Ministr obchodu Hegedüs odpovědě
na Majorův a Olayův dotaz po kata-
strofě na elektrické dráze. Osobně
nezavinil prý ji nikdo. Zastávka je na na
Sněmovna vzala odpověď na vědomi.
vrší.
Bukureštský proces.
Z Bukurešti, 22. listopadu. (C.-B.
V procesu pro zavraždění prof. Michajljana
obhájce Peteva přimlouval se za osvobození
svého klienta, neboť nezúčastníl se vražd.
Obhájce Bogdanova dokazoval, že Bo
sňakov a ne Bogdanov dostal rozkaz, aby
podnikl attentát na rumunského krále. Bog
danov také nepronäsledoval krále po ulici
stal se obětí svého vlastenectví, jehož Sara-
fov a spol. zneužívali.
Heinemann
Fischer
Posl
Evž
Molnar
Lazar
Hegedüs
Olayův
profesor
Michajljan
Petev
Bo
Vídeň
Kremže
Afrika
Pešť
Bukurešť
Bogdanov
23
article
Tím byly obrany ukončeny
Trifanov prohlásil, že není vinen
Chtěl pomoci Bulharsku jako jeho národní
hrdinové, ale Sarafov zneužil jeho smýšlení
Dlimitrov, vrah Michajljana, praví,že
nejednal z rozkazu sofijského výboru a sám
jediný je vinen a zodpovídá se ze zločinu
Předseda podal potom stručný přehle
přelíčení.
Z Bukurešti, 22. listopadu. (C.-B.
Po resumé předsedově předloženy porotcůn
otázky, načež tito odebrali se k poradě
o nich.
V 8 hodin večer, po dvouhodinné po
radě, vyhlášen rozsudek.
Polehčující okolnosti přiznali porote
pouze studentům Trifanovu a Petevu.
O 9. hodině vyhlásil předseda výměr
trestů.
Pro vraždu na Sitovském spáchanou
odsouzen Iljev k doživotní nucen
práci, spoluvinníci jeho Mitev a Stojčev
k 20leté, Karambulev k 7leté nucené
práci; Trifanov, jenž není plnoletým,
k dvouletému nucenému pobytu v polepšovně.
Pro věc vraždy na Mihaileannovi spá-
chané odsouzen vrah Dimitrov k doži-
votní nucené práci, spoluvinníci jeho
Alexev k 20leté nucené práci a Petev
k pětileté vazbě. V případu »spiknut
proti králi rumunskému« zní roz-
sudek: Bogdanov odsouzen na 10 le
vazby, obžalovani Alexev. Petev a Di-
mitrov zaplatí rukou společnou 10.000
franků pokuty.
In contumatiam byli odsouzeni: Sara-
fov, Davidov, Kovačev, Petrova
Stojanov k doživotní nucené práci, Teo-
dorov, Bosňakov, Poparsov, Zam-
firov, Cvetkov, kapitán Trolev,
Burlakov a Ikonomov k 20leté nu-
cené práci, konečně musí Sarafov, jakoži
osoby odsouzené, že spolupůsobili při za-
zavraždění Mihaileana, zaplatiti 10.000 franků
soukromým účastníkům, kteří byli žádali
náhradu 100.000 franků.
Iljev
Trifanov
Dimitrov
Petev
Kovačev
Petrův Stojanov
Bosňakov
Poparsov
Cvetkov
Trolev
Burlakov
Ikonomov
Mihailean
Bulharsko
Bukurešť
Bogdanov
Davidov
Teo
Zama
Michajljan
Sara
24
article
Carova choroba.
Z Livadie, 22. listopadu. (CB.) Do-
poledne o 11. hod. oznamuje se: Car strávil
včerejšek dosti dobře. Ve 2 hod. odp. klesla
teplota až na 37.9°. V 10 hod. več. vystou-
pila až na 38.7°, tepů 68. V noci car málo
spal. Ráno mu bylo volno a stav všeobecný
i síly byly uspokojivé. O 9. hod. dopol. ob-
nášela teplota 38 4°, tepů 72.
Ze Sofie, 22. listopadu. (C.- B.) Ve
zdejší katedrále byly včera slavné boho-
služby z a brzké uzdravení carov.
Zúčastnili se jich všichni ministři, diploma-
tický jednatel ruský a mnoho obecenstva.
n. Z Berlina, 22. listopadu. (Ce B.)
O stavu carově sděluje se z Kodaně, že do-
cházejí z Livadie příznivé zprávy.
Car krisi prý již šťastně přestál, jen že re-
konvalescence bude trvati delší dobu.
Z italské sněmovny.
Z Říma, 22. listopadu. (C.-B.) Sněmovna
obnovila dnes své práce.
Předseda ve své proslovu velebil ital-
ské vojáky v Číně i výpravu vévody Abruz-
ského, jež slouží v cizině Italii ke cti. (Po-
chvala.)
Námořní ministr děkoval předsedovi za
pochvalu italských vojáků, jíž prý zasluhují.
Výborně vychované námořnietvo i vojáci ko-
nali svou povinnost a nezúčastnili se »sku-
tečně politování hodných výstupků.« (Hlučná
pochvala)
Vlada předkládá různě předlo hy.
Sněmovna francouzská.
Z Paříže, 22. listopadu. (C.-B.) V
dnešní dopolední schůzi sněmovny poslane-
cké ukončena byla debata o rozpočtu mini-
sterstva zahraničního, když návrh poslance
Sembata, aby zrušeno bylo vyslanectví
při Vatikánu, 299 hlasy proti 193 byl za-
mílnut.
Řecký prine v Paříži.
Z Paříže, 22. listopadu. (C.-B.) Pre-
sident Loubet pořádal dnes hostinu na
poctu řeckého prince Jiřího.
Carův
Abruz ský
Vlad
Sembata
Jiří
Sofie
Berlín
Kodaň
Řím
Čína
Paříž
Vatikán
25
article
Krüger v Evropě.
Z Harseillu, 22. listopadu. (C.-B.)
Parník »Gelderland« s Krügrem připlul do
zdejšího přístavu. Krüger přijal zástupce
jihoafrických republik, s nimiž měl poradu.
Po této poradě odebral se na pevninu
R. Z Marseillu, 22. listopadu. O po
7. hod. ráno bylo signalisováno, že »Gelder-
land« jest konečně na dozoru; byl té chvíle
asi 3 míle vzdálen od vjezdu do přístavu. Bylo
se zatím vyjasnilo a počasí bylo překrásné.
Dr. Lleyds opustil ráno o 5. hod. hotel »No-
ailles«. Vyplul nepochybně »Gelderlandu«
vstříc. O 9. hod. oživovaly ulice. Kol pří-
stavu tísnily se již veliké zástupy, očekáva-
jíce příjezdu Krügrova. Náhodou konaly se
v téže době v blizké katedrále okázalé po-
hřební obřady: pohřbíván biskup marseiliský
msgr. Robert. Přístaviště na Quai de la
Joliette vyzdobeno jest prapory. Komitély a
žurnalisté jsou tu shromážděni. Naprotí po-
stavily se deputace vojenských spolků s pra-
pory a za nimi, zatlačováno zpět
řetězem policistů, obecenstvo.
Po obou stranách ulic dalších stojí
spolky s prapory, zastřenými florem; přišly
prý ale za příčinou pohřbu biskupova.
K 9. hod. také již zahučela první rána
z děla, zdravící příchod Krügrův. »Gelder-
land«, obklopen řadou barek, vjel o 9. hod.
do přístavu. Na parnících v přístavu stojí
námořníci v parádním úboru, veškerá práce
odpočívá.
Na přístavišti jest vše uchystáno k uví-
tání. Zde postaveno červené křeslo pro
Krügra. Předjelo deset landauerů, aby do-
vezly Krügra a družinu do města.
Krüger
Krügr
doktor
Lleyds
Robert
Evropa
Gelderland
jihoafrický republika
Marseille
Geldry
Quai jít le Joliette
26
article
Z Harseillu, 22. listopadu. (C. - B.)
Jakmile zástup lidu, shromážděný u pří-
stavu, spatřil člun, na němž president
Krüger přistával ku břehu, propukl v na-
dšené volání »Sláva Krügrovi! Sláva Bu-
rům!« Krügra doprovázel dr. Leydsa
ministři bývalé republiky transvaalské. V prů-
vodu dra. Leydsa vstoupil stříbrovlasý pre-
sident o 10. hod. 55 min. na francouzskou
půdu. Předseda výboru pro neodvislost Buru
Thourel a předseda ústředního výboru
Pauliet pronesli uvítací řeči, hojným po-
tleskem přerušované, načež Krüger s pa-
trným výrazem pohnutí odpověděl holandsky.
Z Marseillu, 22. listopadu. (C.-B.)
K uvítání presidenta Krügra vypravily se i vo-
jenské spolky s prapory. O 9. hod. 10 m.
ráno veplula loď »Gelderland« do přístavu
a zavzněly pozdravné rány dělové. Hojny
počet bárek projizděl přístavem. Briggya
poštovní lodi byly hustě obsazeny. Rozlébalo
se nadšené volání »Sláva Krügrovi! Sláva
Burům!« O 10. hod. vystoupil ze šalupy
lodi »Gelderlandu« tlumočník Krügrův na
břeh a ohlásil uvítacímu výboru, že president
Krüger přistane teprve o poledni. Předseda
uvítacího výboru požádal tlumočníka, aby
Krüger vzhledem ku přípravám, jež národ
učinil, přistál hned.
Z Paříže, 22. listop. (C.-B.) Obecní
rady některých měst zaslaly presidentu Krü-
grovi pozdravné adresy
Z Marseiilu, 22. listopadu. (C.- B)
Krügrovy díky, jež tlumočník převedl
do frančiny, byly přijaty od shromáždění
s nadšenou pochvalou.
K uvítání presidenta dostavila se také
jeho vnučka paní Eloffová se svým
mužem.
Pro nával obecenstva dostal se Kri-
ser sotva ke kočáru a po celé cestě až do
Krüger
Krügr
Leydsa
Krü
Krügrův
Eloffová
Marseille
Gelderland
Vary
Krügrův
Paříž
výbor pro odvislost Bura Thourel
Pauliet