2
masthead
V Praze, v pátek dne 23. listopadu 1900
Praha
4
article
Fia renní a odpol. Listy
prsdpláel se-
v Praze v administraei
s . . . . 6 R2 —
s dvoží don tsko
n. . . oi
aa člvat leba
v alaách: K oo
st něste.
Poštou:
stot tela . . . . 9 K oo
s dvají zásilkon
ns piěate . . .
::te
na čtorí leka-
Proti císařskému absolutismu
v Německu.
Kdyby v nynější mdlé době mohla vy
mluvnost lidská ještě tou měrou hnouti mysli
veřejnou národa velikého, jako druhdy zvláště
na sklonku předešlého století ve Francii a
v Anglii bývalo, neváhali bychom přičisti
včerejší veliké řeči Eugena Richtra v říš-
ském sněmu německém význam historický
Bylať to tak mohutná odezva svobodomysl
ných lidí v Německu proti celému nynějšímu
absolutistickovojenskému duchu
a rázu osobní císařské politiky německé, že
podobné mistrné filipiky již dávno v parla-
meniech evropských nezaznělo. Jakož jsme
již včera na tomto místě vyložili, jedná se
té chvíle v německém říšském sněmu o to.
aby národ německý dal nákladné výpravě
německého vojska proti Číně své dodatečné
schválení. Řekli jsme již, že toho také Vi-
lém II. od většiny německého parlamentu
bezpečně dosáhne. Ale vykoupeno nebude
tak snadno. Již vehementní řeč Bebelova
sotva byla příjemna nejvyššímu řediteli poli-
tiky německé, avšak což teprve řec vůdce
liberálního Německa Eugena Richitral
Richter
Bebelův
Richitral
Praha
Německo
Francie
Anglie
Čína
R 2
5
article
Tohoto muže nelze vyhlásiti za pod
vratného nepřítele trůnů a říší monarchi
ckých. Jest starým, osvědčeným bojovníkem
za ústavní svobodu a právo lidu v mon-
archickém Německu, o jehož věrnosti k dy
nastii hohenzollerské nelze pochybovati. Nuže.
tento vůdce německé svobodomyslné strany
dne 20. t. m. vystoupil s veškerým důrazem
vlasteneckého rozhorlení svého proti »po-
vážlivé té dramtice«, jaká od padu
Bismarkova ovládá politiku Německa: »Thea
trálnictví, dekorativnost a pósa převládaj
již od delší doby v celé naší politice, « káral
a naznačiv, jak si tím Německo škodí na
očích ciziny, pokračoval Eugen Richter takto
»Pan ministr vojenství vyslovil včera sve
politování nad tím, že se zde rozpráví o ře
čech císařových. Sdílím toto politování, avšak
lituji zároveň příčin, které tento zjev způ
sobily. Nynější panovník činívá vice než
kterýkoliv jeho předchůdce veřejná prohla
šení rázu programového. On dává pokyny
vládě a zaonačuje podniky zákonodárně. O
hledí těmito řečmi způsobit v národě na
ladu pro to, co pokláda za pravé.
Theo trálnictví
Richter
Německo
6
article
Nuže, máme my, zastupitelstvo národa.
k tomu mlčeti, mame jako pštros strkat
hlavu do písku a stavěti se, jakoby tyto řeč
neplatily nám a národu? Vždyť se uve
řejňují pro všeobecnost ve vládním »Reichs
anzeigru«. Mimo to bývají v řečech těci
útoky na jednotlivé strany, ba i na většinu
sněmu. Proto dohání nás již vlastní opráv
něný zájem, abychom nemičeli. Pokládá-
tedy ministr vojenství tento zjev za kor
mutlivý, požádal bych ho, aby svým daleko
sáhlým vlivem ráčil působit v jinou stranu
Panovník měl by se dříve, než takové řeči
pronáší, domluvit se svými zodpovědnými
ministry. Nechť si je mocnář sebe schop
nější ku práci, však veřejný život dneška
jest tak mnohotvárný, že vůbec žádný člověk
nemůže celku jeho přehlédnout.
Kdož z nás, ptám se, troufal by si
o všech věcech podati úsudku, ačkoliv jest
obor naší působnosti mnohem obmezenější
moci panovníkovy. Kdyby se mocnář před
takými řečmi svými chtěl dříve dorozuměti
s ministry, trvám, že by odpadly tak mnohé
výroky, jimiž veřejné mínění bylo uraženo
Mocnář, žijící stále jen v úzkém kruhu lidí
kteří nejsou povoláni, aby vůči němu pro
nesli své samostatné mínění, mocnář takový
bývá velmi snadno zaváděn, aby pokládal cost
za mínění veřejné, co jest jeho opakem
Než vzdor tomu, že dnešní ministři o takých
řečech panovníkových dříve nevěděli, mám
nicméně za to, že jsou za ně odpovědni.
Neboť, kdyby za ně odpovědnost nésti ne-
chtěli, musili by se po takové řeči přece
poděkovati. Vždyť jsme včera slyšeli, kteral
7
article
krnr
pan ministr války převzal odpovědnost za
onu hunskou řeč, nechť mu i břímě to
nebylo snad lehkým. Avšak byl bych tal
rád stál v Bremerhavenu vedle pana hraběte
Bülowa, když padala slova o »Huneche
— a »Pardon se nebude dávatle
Jakou asi barvu byl bych to spatřil v jeho
tváři ? . .
Řečník pokládá za těžkou politiekou
chybu, že v oné řeči kladl Vilém II. takový
důraz na moment náboženský. Vůči nábo
ženskému fanatismu Číňanů může prý toto
prohlášení, že také Němci podnikají proti
nim válku náboženskou, zmatky v Číně do
nedozírna prodloužiti. Avšak v ohledu
mravném ještě více kormoutí řečník
heslo: »Pardon se nebude dávat, chovejte
se tak, aby se ještě po tisíci letech žádny
Číňan neopovážil na Němce křivě podívatle
Bülow
Vilém II
Číňan
Němec
Bremerhaven
Čína
8
article
Slušíli to bráti do slova, pak by musil vše-
chen náš obchod s Činou na věky přestat.
neboť nelze přece za to mít, aby někdo.
s nímž takto zacházíme, měl chuti s nám
ještě obchodovati. Tážu se pana ministra
války, dlužno-li tento výrok nejvyššího vo-
jenského velitele považovati za rozk az
anmádní nebo ne? Ministr války moh
by mne nejkratčeji upokojiti tím, kdyby nám
prokázal, že v Číně činíme zajatce; dosu
však nikdo neslyšel, že bychom nějaký větší
počet vojinů čínských chovali v zajetí. Do
pisy, docházející od vojínů našich z Činy.
tomu také odporují. Z těch listů vyznívá
hnus a útrpnost, ti vojáci naši touží, aby už
tomu hromadnémi zabíjení zajatých Čínano
bylo konce. Ja se pak tážu, jsou tyto hro-
madné exekuce následkem onoho hesla
»pardon se nebude dávat«, hesla, jakého z
dřívějších válek žádný mocnář ještě nepro
nesl? Pan ministr vojenství dodal onécí
sařské řeči bremerhavenské ještě zvláštního
historického pozadí, jež však teprve všechny
výtky odůvodňuje, on mluví o odplatě v dě
jinách světových! Poněvadž před osmi sty
lety Mongolové u nás řádili, máme my
nyní vtrhnouti k nim a řáditi ve východn
Mongol
Čína
9
article
Asii. Co by se stalo ze světa, kdybychom
chtěli veškeré křivdy, co jich za minule
tisíciletí bylo spácháno, odemstíti? Svět by
byl naplněn všeobeeným vražděním a o kul
tuře jakés, na níž si přece tak zakládáme
nemohlo by býti ani řeči l«
Řečník na to ironisuje potomní diplo
matické vyjednávání s Čínou, jak se císař
čínskému slibovalo, vrátí-li se do Pekina, že
bude od německého vojska všemi poctami
vojenskými přivítán. Viděti z toho, jak nen
moudro uveřejnit napřed program, jeho
nelze potom udržeti.
A nyní podniká Richter ze všeho toh
následující politicky neodbytný závěr: Co
platno po všem tom, co se stalo, příti se
s ministry a říšským kaneléřem o míře jejich
viny a o tom, zasloužídli od zastupitelstva
národa prominutí nebo pochvaly. U mne jsou
ministři a říšský kaneléř jako to kvítí na
poli: zavěje-li vítr, jsou ty tam. Nemůžeme
spoléhati na osoby, nýbrž pouze na zřízení
Důležitějším požadavkem nežli jest in-
demnita, vidí se mi býti potřeba, a by
stala se opatření ústavní, zabra
nující tomu, by se podobné věci nemobly
více opakovat. To se může státi jednak za
vedením ministerské zodpovědnosti
sesílením finanční kontroly. Musíme poža-
dovat, aby říšský kancléř byl zod-
povědným říšskému sněmu a tato
zodpovědnost záleží v tom, aby se mo-
nář nedorozumíval přes hLa vu
říšského kanclěře s jednotli-
vými odbornými ministry. Jak
často zažili jsme toho, že byl říšský kancléř
Hohenlohe rozhodnutími jednotlivých odbor-
ných šefů postaven před hotovou událost?
Tolikéž říšský ministr financí vede jen život
pouhého stínu.
Spolková rada (německých států)
nemá ve věcech nejvážnějšíc
téměř ani slova: cisař smluv
Richter
Asie
Čína
10
article
si s odborným ministrem svým
nějakou velíkou organickou no-
votu a spolková knížata a spol-
kové vlady stojí pak prostě — pře
hotovou událostí. — Nutno učiniti
zodpovědnost ministerskou pravdou ne pouze
nahoru, nýbrž i dolů, a to tím způsobem.
aby říšský sněm nabyl práva k obžalobě
ministrů i kancléře říšského před nejvyš
ším soudem, aspoň v případech poru
šent ústavy. Takové žalobní právo bylo by
na místě, když by se na příklad u žil
daní k jiným účelům, než k jakým
byly povoleny. Vládou jde absoluti-
stický směr ve velkém i malém; na
říšský parlament shlíží se ja ko
na věc vedlejš!« — stýská si vůdce
svobodomyslné strany v Německu a varuje
důtklivě před fantastickou tou svě
tovou politikou, za níž se Vilém I
rozehnal:
»Zahraničné politice Německa vytýkaj
se dnes cíle, které za jistých okolností mo
hou se státi národu a říši osudnými. Slove
»světová politika« zaznívá napořád hojněj
ze vznešených úst. 1 ten dvorní kazate
Ohly při zahájení snému říšského ve vele
chrámu výslovně o tom kázal, kterak pry
nám nadchází nová éra světové politiky
dobýváním světa, jenž prý s
uzdraví duchem německým. Mluví-l
tak dvorní kazatel, tož ví zajisté, že vy
slovuje tím siýšlení, panující nahoře. »Ho-
henzollerové nebudou žádnými Bonaparty,-
ujišťoval včera hr. Bülow; avšak slovo cí-
sařské, že se »na dále nesmí za oce-
ánem ničeho státi bez spolu-
účastenství Německa«, toť nárok
jakého pro Francii Napoleo
nikdy neučinil.
Bonaparte
Německo
Francie
11
article
Praví se nám, že prý nančení dějin ně
meckých uehrání nás od choutek výbojných
proč ne také naučení dějin římských
K tomu, jak se zdá, dosud nedospělo, ač
koliv v saalburské slavnosti tak
bylo vzpomínáno světové říše římské. Saal-
burg byl k tomu pravým místem, neboť stoj
na pohraničném valu. Když pak Římané pře-
kročili pohraničné valy své, sřítila se římská
říše bídně v trosky. Tolikéž Francie se svou
světovou politikou učinila velmi neblahé zku
šenosti; a po událostech minulého roku trvám
že by mohli všichni ze svých světoříš
ských fantasií vystřízlivět. Angličan
potřebovali dvou miliard, aby dobyli Trans
vaalu a stvořili si tam nové Irsko. Američané
pak nemohou být po dnes s Filipinci hotovi
Obchod a průmysl Německa dnes vázne a z
to máme co děkovati válce s Transvaalem
a s Činou. Proto pravím: budoucnost Něme
cka věru nespočívá na moři, nýbrž v nitru jeho
samém, kde nutno zmoci tolik úkolů důle
žitých, že proti nim mizi všechny zámořské
problémy ve východní Asii.«
Opětujeme: druhdy by řeč podobné síly
byla v narodě německém způsobila dojem
tak mocný, že by se všeobecně hledělo kn
jako k události politické, která nemůže mi
nouti bez vážných následků pro ústavní živo
Němců. Byla by vyvovala na stráž všechny
přátele svobody národní v zápas za ústav-
nost proti hrozícímu absolutismu. Dnes však
takového účinku elektrisujícího v německ
veřejnosti nikde neviděti.
Říman
Angličan
Američan
Filipínec
Němec
Francie
Irsko
Německo
Transvaal
Asie
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. listopadu. (Z ruchu vo
lebního.) V některých korunních zemích
ustálil se ruch volební již tak dalece, že možno
předvídati výsledek přištích voleb. V Da
macii na př. nenastane nijaké změny ani ve
vzhledě národním ani v politickém. Kompromis,
uzavřený mezi chorvatskou národní stranou
stranou práva s jedné a se Srby s druhé strany.
zaručuje všem těmto třem slovanským stranám
totéž zastoupení na řišské radě, jaké měly ve
staré sněmovné. Změna nastane pouze v někte-
rých osobách následkem úmrtí dra. Bulata
Srba
Praha
13
article
resignace dra. Baljaka. Naděje Vlachů, že b-
ve skupině největších poplatníků mohli zvítěziti
rozplynula se po výše zmíněném kompromisu
poněvadž Srbové se zavázali hlasovati i v této
skupině pro kandidáta chorvatského.
V Gorici také asi nebude změny v po
měrném zastoupení obou tamních národností.
Vlachové kandidují zde za velkostatky a za
města bývalé poslance Verzegnassa a Lenassa
jižní skupině venkovských obci kandiduj
místo Zanotta inženýra Antonella. Severní ven
kovské obce vyšlou do sněmovny opět Slovince
nejživější zápas bude však v kurii páté, v ni
kandidují Vlachové velkoprůmyslníka Finetta,
socinlisté Krištana, liberální Slovinci Tumu
klerikální býv. poslance dra. Gregorčiče.
V Kráňsku mají Němci zabezpečené z
velkostatky dva mandáty, jež drželi i v minulé
sněmovně (har. Schwegel a hr. Auersperg). Také
liberální Slovinci uháji své tři mandáty za
města. Iouževnatý zápas bude ve venkovských
obeích a páté kurii, z nichž bylo v minulé
sněmovně šest klerikálních Slovinců. Liberální
strana postavila letos ve všech těchto šesti vo-
lebních okresích protikandidáty a má naději, že
zvítězí aspoň ve dvou. I zde tedy je možna
změna pouze v politickém zbarvení slovinských
poslanců.
Vlach
Srba
Verzegnassa
Finett
Krištan
Gregorčič
Němec
Schwegel
Auersperg
Gorica
Tuma
14
article
Z Bukoviny přijdou do říšské rady
opět tři Němci (dva ústaváci za města a jeden
za obchodní komoru), jeden Armén-Polák a dva
Rumuni za velkostatky, jeden Rus a dva Ru-
muni za venkovské obce a z páté kurie take
jeden Rus a jeden Rumun. Proti návrhu, ab
všichni poslanci z Bukoviny utvořili na říšské
radě jeden společný klub, ozval se odlpor mez-
Rumuny, kteří se mimo to nedohodli ani na
kandidátech, takže proti bývalým mladorumun
ským poslancům dru. Popoviči a bar. Hormuza-
kovi budou se strany starorumunské postaven
protikandidáti. Zdá se tedy jistým, žes
i v příští říšské radě utvoří samostatný, pěti
členný rumunský klub.
Z Opavy, 21. listopadu. (Na uklizení po
hraničných sporů česko polský ch
ustavila se již zvláštní komise, do kteréž se strany
české povolání posl. Hrubý, dr. Lederer z Bohumín
a J. Křístek z Lázů; se strany polské posl. Michejda
Jiří Gryč, statkář z Ropice a Hilar. Filasevič, řed
záložný z Těšína.
Z Pešti, 21. listopadu. (Z Rěky) sděluje se
»Bud. Tagbl.«, že ministerstvo vnitra nařídilo tamní
ohecní správě, aby ihned sestavila volební listiny
vyložila je k veřejnému nahlédnuti. Volby do obec
ního zastupitelstva mají býti vykonány již počálkem
zimy. Tím by byl uklizen spor mezi vlaskými auto-
nomisty rěckými a uherskou vládou, který se vleč
už od počátku r. 1898. Obecní správu rěckou vede
od té dobya vládní komisař.
Němec
Armén
Polák
Rumun
Popovič
Hrubá
doktor
Lederer
J Křístek
Michejda
Gryč
Hilar
Bukovina
Rus
Opava
Bohumín
Láz
Ropice
Těšín
Pešť
Rěky
Buda
15
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 22. listopadu.
Rusové o položení v Číně.
»Bapes BĚOMOcT« znova příkře od-
suzují krvavé řádění Evropanů v Číně.
Evropané vytáhli proti Číně a dosud ne-
vědí proč — zavraždění Kettelera a obležen
vyslanců stalo se, když už evropská vojska byla
na činské půdě. Jasného cíle nemají; mají
před sebou něco mlhavého, tajemného, zlo-
věstného. Spolu přitáhli, ale sjednoceni nejsou
každý drancuje pro sebe a nabízi se činské
vládě k separatnému míru. Války Číně nevypo-
věděli. Je to něco horšího, než válka — jet
barbarská výprava, jejímž účelem jakoby byl
vyvracení čínských měst a proměňování jich ve
hřbitovy. Čínské obyvatelstvo, jež chtěli »uspo-
kojit« je do krajnosti rozezleno a jak všechny
příznaky nasvědčují, čeká pouze přichodu mrazů.
aby pak na daný signál zahájilo nový sebe-
obranný boj proti nevitaným hostům. Při tom
Evropané nevědí, kde se čínská vláda zdržuje,
není jim známo, co obmýšlí a jim- chystá.
S vojenského hlediska význam dobyti Pekina
pozbyl vší ceny, situace je zacloněna hustou
mlhou, již má rozptýliti hr. Waldersee. Co
Rusko odstoupilo a vojenské i diplomatické
vedení Evropanů přešlo na Němce a Angličany
věci evropské v Číně daří se stále hůře, tak
zle, jak z počátku ani pessimisté neočekávali.
Rus
Bapes
Evropan
Ketteler
Němec
Angličan
Praha
Čína
Rusko
16
article
V drobném prodeji
rannÍ číslo o sobě .
vdpola dní
.. . zs 3
Ve slialkách na vonkově
ranníc čislo.
věpoledinl
Inserá ty
platí ze hotevě nspře
Pledplacení a instrty přijémá sdmini-
siraca v Muriansze slici č.s.
Tan naeházejí se tél redake
tiskaras k eaprdics . Marodnich Listů
Hukopisy se nevraeaj
17
article
Evropští vojáci, kteří měli obnoviti pořádek
v terrorisované zemi, proměnili se v evropské
boxery, ano krutostí a pohrdáním právem sv
činské vzory ještě překonali.
List obává se, že Evropané, až jim bude
v Číně ještě hůř, prostě utekou a vrátí se
domů, a celá kaše, kterou zavařili, zůstane
sousedům Číny, Rusům a Japoncům.
Příjezd Krügrův do Evropy.
Předseda jihoafrické republiky, neohrožený
obhájce práv své vlasti, nepřitelem zaplavené,
než stále ještě vzdorujíci předstírané annexi,
vstoupil na půdu Evropy na břehu největší re-
publiky evropské, Francie.
Z holandského parníku, který jej přiváží
do Marseillu, vstoupil ve střed náš, ne aby jal
se snad zbytcčně hořekovati, ne aby snad hledal
útulek zoufalé resignaci, nýbrž aby vydatně
pokračoval v boji a tak podporoval morálním
vítězstvím přiští odvetu prostředky materiálnlm
chystanou.
Tam na jihu africkém nepřetržitá guerilla
tísní bez milosti, bez oddechu těžkopádnou ar-
mádou anglickou; muži, mladí i staří, jsouv
poli, bez krbu, bez přistřeší, uprostřed nesmí-
ných lánů, ženy, zahnané ze svých statků, vy-
dány v šanc barbarství cizích žoldnéřů, hlásaj
válku na smrt; zdo Krüger přes svých 75 l
čelí námahám dlouhé cesty, obtížím a nejistotám
posledního appellu k evropským vládám.
Evropan
Japonec
Krüger
Čína
Evropa
Francie
Marseille
18
article
Mezi tím, co dokáže novými důkazy nepo-
čestnost útoku, nemilosrdnou divokost nepřítele,
mezi tím, co bude vykládati hlavám států, prv-
ním ministrům bezstarostným neb až přília
úzkostlivým pravdy, nemilé emfatickým kraso-
řečníkům konference haagské, hrdinní spojenci
Bothovi a Dewetovi rozmnožují nesnáze lorda
Kitehenera a zdržují nekonečně stále oznamovaný
a stále odkládaný odjezd generalissima Ro-
Dnes, tak jako po vstupu angli-
ckého vojska do Pretorie, kabi net
londýnský jest nucen vydr žovat
v jižní Africe více než 200.000 mužo
vysílených nekonečnými pocho dy
a bezůčelnými šarvátkam; seznam
ztrát se rozmnožuje pravidel ně
o několik tisíc obětí každý mě si
a nové milliony, spotřebované v jižní Africe,
budou nesmírně tižiti britský státní diuh; mi-
nistři stále oznamují, že partie jest vyhránaa
každý týden nové »dementi« rozmnožuje již
bez toho dlouhou řadu krutých zklamání ofici-
álních . ..
Both
Dewet
Kitehener
Pretorius
ro
jižní Afrika
19
article
V této vznešené a trpělivé práci, již pod-
niká president Krüger, jest zajisté na Francí
přede všemi ostatními, aby dokázala, že min en
všech poctivých duší jest na straně Transvaalu
a Oranžska v jejich nerovném souboji se spo-
jenými silami ohromné říše. A očekávajíe ko-
nečné rozřešení otázky jihoafrické, jehož jes
předohrou, veřejné mínění celého světa udí
rozhřešení Krügrovi a velebí jej, mezi tim
kdy navždy odsuzuje jedním a týmž dechem
Chamberlaina.
President republiky jihoafrické, zatím co
došla zcela nepovědomá a pochybná zvěst
o smrti jeho náměstka v dalném Johannes-
burgu, připlul dnes ráno konečně do hostinné
rejdy marseillské. O jeho uvílání nadšeném
okázalém, o hlubokém dojmu, jakýmž působily
naň tyto sympatie, čtenáři mezí telegramy
zprávy naleznou; již několik dní před tín
v Marseille nemluvilo se o ničem, než o velikém
starci
Kameloti všude ohlašují »plody« tohoto
ruchu posledních dnů. Jsou to hlavně písně
básně složené na poctu přemoženého hrdiny
V Marais a v Belleville vynalezaví obchodníei
sestrojili modell »Gelderlandu«, holandského
křižáku, který přiváží presidenta a brzy ho vy-
sadí na břeh Francie. Obraz presidenta repu-
bliky transvaalské krášlí knofliky mnohých, tak
jak si ho obyšejně představujeme, s vysokým
kloboukem a dýmkou. Dámy kupují o překot
brože, náramky, medaillony, ozdobené i por
trétem Krügrovým. V Marais se vyrábějí lam-
bertsa.
Krüger
Chamberlain
Marais
Transvaal
Oranžsko
Marseille
Belleville
Gelderland
Francie
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Alfons Mucha.
Naši krajané, navštívivší světovou výstavu
pařížskou, zajisté se přesvědčili o popularité
významu a vlivu umění Alfonsa Muchy. Jeh
jmeno je skutečně velmi populárním v Paříži
Mladý český misir patří k oněm málo uměleům.
jež každý zná, i ta povrchní, netečná společ
nost velikého světa. Populárnost Muchovu vy
světluji si tím, že jeho maliřský a komposičn
talent nabyl cestu nejbezprostřednějšího styku
s obecenstvem, k němuž počal mluviti tak ori
ginálně a nádherně plakáty svými na náro
žích ulie.
Pak ještě více pronikal do veřejnosti, pod
maňovat si společnost, když jeho styl, » Muchov
ský styls, neodolatelným kouzlem své harmonick
lahody dobýval si půdu všude, v dekoraci, ko
stýmech, toilelách, ano i ve šperkách.
Tak se stal Mucha daleko známějším a po-
pulárnějším, nežli kdyby svůj talent věnova
pouze svým mysticko-básnickým vidinám, jež
zachycuje občas v krásných kartonech a kdyby
se jim věnoval cele, stal by se snad jedním
z největších visionářů moderní malby.
Můžeme být hrdi na svého slavného kra-
jana, který tak znamenitě representuje české
umění v Paříži. Je to vzácný umělec a vzácný
muž, který dovede okouzliti každého. Jeho po-
vaha má harmonický a roztomilý jas umělce.
který mnoho pracuje, který žije kráse a klerý
našel po mnoha zápolení, namáhání a sněn
j pokojný názor světový, který mu dovoluj
celou duší se věnovati jen svému tvoření.
Mucha
Muchův
Paříž
21
article
Svůdnosti Muchovy roztomilé povahy ne-
odolá nikdo, kdo jej blíže pozná. Je velm
skromný a příjemný, jeho pohled vzbuzuje dů
věru vaši a jeho hovor duchaplný a ironický
vás cele získá.
Poznal jsem Muchu před několika lety
málo známého, kdy ještě »se nenašel«, kdy
ještě jeho práci scházela ta nota novosti a ori
ginálnosti, kterou objevil ve svých prvních pla
kátech a kterou rázem vynikl.
Ale již tehdy, kdy jsem jej navštívil v jeh
nevelkém, ale útulně zařízeném atelieru, když
jsem jej viděl pracovat a poznal jeho aspirace
vycítil z jeho hovorů jeho touhy — byl jsem
přesvědčen, že mladý umělec takového ušlechti-
lého a smělého vzletu a noblessy, takové ener
gické, houževnaté pracovitosti a zejmena též t-
kové elegantní, nenucené roztomilosti v chování
musí v Paříži vyniknouti.
Když pak objevily se první plakáty Mu
chovy, jež maloval pro divadlo Sary Bernhard-
tovy a kdy rázem mladý český maliř stal s
známým, modním, populárním, sledoval jsem
s radostí tento vitězný postup mně tak sympa-
tického umělce, v němž jsem pak za pozdějšíci
styků našich v Paříži nasel přítele dokonalého
pro nějž jsem byl opravdově a srdečně zaujat
neboť vím, že jako povaha umělecká, jako zbožný
a fanatický dělník krásy, jako poeta-malíř stoj
neobyčejně vysoko, výše snad, nežli se domní
vájí ti, kteří posuzují dílo Muchovo zběžné
pouze podle brillantních effektů. A jsem jist,ž
hluboký a neunavný, stále hloubající uměle
překvapí svět novými a ještě mohutnějšími pro
jevy svého talentu ..
Muchův
Mucha
Paříž
Sara Bernhard
22
article
O Muchově díle netřeba se šířiti. Je iu
nás všcobecně známo. »Volné Směry« a »Zlat
Praha« věnovaly českému mistrovi zvláštní sešit,
představující obecenstvu našemu hlavní ráz
umění Muchova. Též »Rozhledy«, kde jsem
r. 1897 vyslovil svůj obdiv k umění Muchova
a vyslovil jsem přesvědčení, že jebo silný
zdravý talent, který nepchabl v nejtužším
nejtrpčím zápasu existenčním, nezměkčl se též
ve zhýčkanou nonehalanci v tom náhlém př
valu úspěchu, slávy a populatity.
Mohu snad dnes potvrditi, že jsem se ne
sklamal ve své naději. Mucha stoupá stále výše
jeho dílo roste a vyvíjí se stále mocněji, jak
dokazuje jeho poslední práce, jako cyklus »Otče
náš«, a jak zejmena dokuzuje svělová výstav
pařížská.
Vliv Muchův, sloh jeho zanechává tu všude
patrné stopy. Všude zřite melodické a vzletn
linie a barvy Muchova dekorativního slohu. Jeh
talent působil mocně na vkus naši doby. Aťs
ohlednete kdekoliv na světové výstavě, v oddě-
leni uměleckého průmyslu a dekorace, nebo v
kterýchkoli pavillonech, najdete formy, barvy
koncepce vypůjčeně, odepisovaně podle Muchy
jenž skutečně triumfuje po celé výstavě, neto
liko v její výtvarněm a grafickém oddělení.
O Muchově největším výstavním díle,
jeho krásných a neobyčejně zdařilých malbách
v pavillonu bosensko-hercegovském, jehož celá
originální umělecká úprava je zařízena podle
návrhů Muchových, bylo již psáno obšírně
v tomto listě. Chci jen stručně naznačiti ostatní
práce, jimiž je Mucha zastoupen na světove
výstavě. Především uvádím velkolepou kolleke
jeho afiší a pannesux v grafickém oddělen
Muchův
Mucha
Muchov
Zlata Praha
23
article
francouzském, za niž byl, jak známo, vyzna-
menán »velkou cenou«. Ve »velkém palácie
výtvarného umění vystavil Mucha zároveň s ně-
kolika českými a rakouskými umělci, v Pařízi
usedlými, několik skvostných kartonů. Ve vý-
stavě českých umělců výlvarných, umístěné
v pavillonu rakouském, vyvěsil Mucha nádherné
kartony svého »Otčenáše«, kterýžlo cyklus
v brzku vyjde též česky u p. Kočího. Macha
zúčastnil se výslavy též jako sochař. Jeho sym-
bolieká socha »Přirody« má všechny delikátn
a raffinované půvaby jeho nejproellěnějších
komposicí malířských, kde každý detail je přím
vybásněn.
Jinou vynikající prací Muchovou na svě-
tové výstavě je pavillon parfumeurské firmy
Hubiganda. Celá dekorace malířská i plastická,
bohatá, elegantní, fantastická pochází z ruky
Muchovy a rozkošně jsou zejmona 4 pannenu
allegorické. Všechen nábytek, čalouny, koberce
vitriny jsou zařízeny dle návrhů Muchových
representují velmi distinguované zladěný celek
interiouru ve slohu Muchově.
V rakouském odděleni uměleckého průmyslu
vystavuje vídeňská firma Ginzkey obrovský ko
berec, překrásný v komposici i v barvě — rov
něž Muchou navržený. Mucha získává vždy více
půdy v průmyslu. Též zlatníci pařižští dovodl
oceniti Muchu a tak vznikly originální šperky
Muchovy, vystavené znamenitým klenotníkem
Fouguetem z avenue d'Opéra. Konečně i švý
carští hodináři vyrábějí velmi koketní hodinky
s emailovými ozdobamí od Muchy.
Do oboru prací pro světovou výstavu patř
dále Muchova obálka pro rakouský oficielní ka-
talog, jeho rakouský plakát, dále různé pro-
gramy a menu, jež pracoval pro ministra ob-
chodu a různá vyslanectví atd.
Mucha
Mach
Muchův
Hubiganda
Ginzkey
Fouguet z avenue d ' Opéra
24
article
To je snad jen kuse naznačená velká řada
prací, jimiž Alfons Mucha tak znamenitě a oká-
zale vystoupil do popředi světové výstavy. V za-
svěcených kruzích pařížských se tvrdí, že mi-
nistr osvěty pan Leygnes má již připravenou
červenou stužku čestně legie pro Muchu, který
však, zdá se, pohliží s jakousi filosoflekou sho-
vívavosti na tylo příliš zevní oficiální známky
úspěchu a slávy umělecké.
Mucha pracuje neunavně. Neznám živol
lépe a platněji vyplněného. Nevyhýbá se ovšem
povinnostem světského života, jež jsou něk dy
velmi únavné pro slavného umělce, žijícího
Paříži; snad též není zcela netečný k nejpří-
jemnější stránce své popularity, která jej oce-
kává v pařižských salonech v šumném a okou-
zlujícím shluku dam, nadšených ctitelek a do-
brých přitelkyň mladého a elegantního mistra
Ale celé dny ano i večery pracuje bez přestání
Jeho nádherný atelier v ulici Val-de Grace, plný
přepychu, skvěle vyzdobený vzácným nábytkem.
starožitnostmi, koberci, drahocennými látkami,
kde se schází občas velmi zajímavá a brillantní
společnost pařížská a kosmopolitická, je svěd-
kem mnohých a mnohých hodin tiché a vášnivé
práce, jež někdy trvá od rána až do půlnoci.
Nejnověji započal Mucha malovat illustrace
pro »Trofeje« Hěrodiovy. Pyšný verš velkého
básníka, sálající skvoucími barvami a soudný
svou jasnou plasličností, nemohl nalézti lepšího
maliřského tlumočníka nad Alfonsa Muchu.
V Hladik
Mucha
Leygnes
Grace
Paříž
Val