Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NARODNI LISTY.

3

29. října 1909. Císlo 29y

4 article

Z tohoto obnosu připadalo na veškeré uni versity okrouhle vydání řádn vydání mimoř. v r. 1905 11,113.000 K 827.000 K v r. 1906 11,348.000 K 986.000 K v r. 1907 11,697.000 K 1,164.000 K v r. 1908 12,819.000 K 1,909.000 K v r. 1909 13,516.000 K 3,690.461 K Pro rok 1910 činí řádné vydání na všecky university 14,138.000 K a mimoř. 4,241.000 K. Uvedena buďtež nyní čísla, udávající roz- počtová vydání v pětileti 1905—9 na universitu ve Vídni a na pražskou universitu německoua českou. Universila Praba Praba 1 e ve Vídni (něm.) (čes.) Rok 1905 vyd. řád 3,214.000 1,334.030 1,329.000 » mimoř. 136.000 102.000 45.401 * 1906 vyd. řád. . 3,356.000 1,360.000 1,363.000 ». mimoř. 228.000 83 000 86. 000 1907 vyd. řád. . 3,447.000 1,375. 000 1,447.00 . mimoř. 331.000 73.000 232. 000 1908 vyd. řád. .3,712 000 1.525.000 1,639.000 „ mimoř. 510.000 216.000 282.000 » 1909 vyd. řád. . 3,962.000 1,575.000 1,71 1.000 * mimoř. 999.000 192.000 946.00 K tomu nyní ještě čísla pro » 1910 vyd. řád. . 4,330,000 1,612.000 1,763 000 mimoř. 1,265.000 220.000 720. 00 Z uvedených čísel patrno, že řádný roz- počet všech universit se zvýšil celkem poměrně stejně, kdežto rozpočet mimořádný se zvýšil pouze při universitě vídeňské a pražské něme- cké; při universitě české klle s o 225.000 korun. Řádný rozpočet university české jest pouze o 151.000 K větší než při uni- versitě německé v Praze, ačkoliv tato čítala v posledním zimním semestru toliko 1733a v letním 1502 posluchačů, kdežto česká univer- sita v zimním semestru měla 4128 a v letním 3675 posluchačů, tedy vždy více než dvojnásoh- ný počet.

Vídeň Praha Prab Prab 1 e

5 article

Přihlédneme-li k jednotlivým fakultám v roz počtu řádném, shledáníe tyto položky: česká německá fakulta právnická . K 187.100 K 152 600 » lékařská . 724.400 » 769 300 filosofická . » 722.900 » 5800.700 » bohoslov. . . 93.900 » 81.500. Počet posluchačů jednotlivých fakult v zim- ním semestru 1908—9 byl tento: česká němnecká fakolta právnická . . . 1935 734 » lékařská. . . . 631 344 „ filosofická . . . 1453 595 , bohoslovecká . . 109 60 Co říci o fakultě lékařské? Jak vyjádřiti to bezpráví, které po řadu let jest údělem české lékařské fakulty. Pro 344 německých me- diků se věnuje v řádném rozpočtu o 44.900 korunročně více než pro 631 českých mediků! Je sice pravda, že řádný rozpočet české lékařské fakulty se zvýšil proti loňsku o 46.630 K; avšak rozpočet německé lékařské fakulty se zvýšil o 49.692 K. Což po- třeby fakulty s 344 posluchači rychleji vzrů stají, než potřeby fakulty s 631 posluchačemí Vypočítáme-lí náklad řádného rozpočtu na jednoho posluchače, činí to při české německé 207 K fakultě právnické . . . 96 K fakultě lékařské . . . . 1148 K 2236 fakultě filosof. . . . . . 497 K 976 K fakultě bohoslovecké . 861 K 1358K K uvedeným dosud číslům netřeba zvlášt ního komentáře. Přihlédneme proto nyní v řád- ném rozpočtu ku podrobnostem jednotlivých če ských fakult, pokud znamenají krok ku předu Při právnické fakultě jmenován bude od 1. října 1910 mimořádný profesor českýeh právních dějin a zavedeny budou honorované přednášky „uvedení do studia politického hospo- dářství“, „o hospodářském vývoji v jeho hlav ních typických formách“a „o všeob. právu správ ním“.

fakulta lékařský český lékařský fakulta německý lékařský fakulta

6 article

Při 1ékařské fakultě obdrží mimořádný profesor fysiologie od 1. října 1910 systemiso- vaný plat a zavedeny budou honorované před- nášky „o analysi moče a o chemii kovů“ a „o toxikologii“. Zvýšenou dotaci dostanou: klinika pädiatrická (+ 300 K) zároveň se zvýšeným příspěvkem (+ 2000 K), ústav farmako logicko farmakognostický (+ 200 K) a ústav path. ana- tomie pro účely vyučování bakteriologického (+ 600 K). Při zubním ambulatoriu zřízeno místo druhého demonstratora a demonstratorům při ústavech path. anatomie a lékařské lučby zvýšeno stipendium o 200 K. Klinikám v ne- mocnici zvýšen příspěvek na běžné potřeby o 38.000 K. Praeparator povýšen do X. hodnostní třídy; pedel fakultní vřaděn do kategorie pod- úřadniků. — Zajímavo jest, že položka mimo- řádného profesora anthropologie, vedená stále při fakultč lékařské, vřaděna konečně k fakultě filosofické. Při fakultě filosofické jmenováni bu- dou od 1. října 1910 tři noví řádní profesoři a sice 1 pro klas. archäologii a 2 pro filosofii, 1 mimoř. profesor pro upotřebenou a anorga- nickou chemii a jeden (s osobním přídavkem) pro dějiny starověku. Zvýšeny budou remune- race za seminář Slovanské philologie (+200 K) a za vyučování v angličině (+ 1000 K). Nové remunerace ustanoveny za praktické laboratorní cvičení v exper. fysice (od 1. října 1910) a z vedení geografického prosemináře, který bude zřízen od počátku letního semestru 1910.

K Praeparator

7 article

Při vydání mimořádném povoluje se na stavby, aduptace u zařízení celkem 603.000 korun pro tyto účely: na stavbu ústavu patho- logické anatomie a soudního lékařství druhá splátka 150.000 K; na stavbu ústavu pro zoo- logii, mathematiku, mathematickou fysiku a me- teorologii další potřeba 151.000 K; na stavbu ústavu pro mineralogii, geologii a paläontologi pro geografii a ethnologii druhá splátka 300.,00 korun; na ventilaci v budově lékařských ústavů druhá splátka 2000 K. Podotknouti dlužno, že na stavbu kolejníeh budov českých a německých se povoluje na ji- ném místě dohromady 750.000 K. Z ostatních mimořádných položek če ských buďtež uvedeny: Na vypravení experim.- bakteriologického oddělení a knihovny ústavu path. anatomie třetí splátka 1000 K; pro labo- ratoř a stolicí mathem. fysiky pátá splátka 1200 K; na zavedení elektrického proudu do ústavu pro fysiologii rostlinnou druhá splátk 750 K; pro pavillon III. české chirurgickéa dermatologieké kliniky třetí splátka 850 K pro kliniku porodnickou první splátka 1100 K; pro ústav theoreticko-fysikální první splátka 7500K; pro adaptace v ústavu path. anatomie 1. splátka 2500 K; pro ústav lékařské chemie první splátka 1500 K; pro ústav zoologický první splátka 6000 K; pro stolici matematiky 1. spl. 4500 K; pro ústav meteorologický 1 spl.

ústav pro ZOO knihovna ústav Sabbath ústav lékařský chemie

8 article

3000 K; pro ústav laryngologický 1 splátka 1000 K; na doplnění Röntgena české chirurg klinice 1000 K; pro oční kliniku 1. spl. 2700K. pro gynäkolog. kliniku 1 spl. 800 K; na semi nář právnický 2000 K; pro ústav farmakologi- cký 1. splátka 1000 K; pro ústav fysiologický 3. splátka 1400 K; pro ústav geologicko-paläon tologický 4. splátka 1000 K; pro ústav Tysikáln 4. splátka 30.000 K; pro ústav rostlinné fysio logie 3. splátka 500 K; pro kliniku oční2. splátka 2300 K; pro ústay histol. -embryologický 2. spl. 650 K; pro oddélení histologické a bakte riologické ústavu path. anatomie 2. splátk 1500 K; pro chirurg oddělení polikliniky 2. spl 1500 K; pro klasa, archäologii 2. splátka 2500 korun; pro historické vědy pomocné 1. splátka 300 K; pro histor. seminář 1. splátka 500 K pro ústav zoologický 1. splátka 1000 K; pro ústav mineralogický 1. splátka 720 K; pro chirurgickou kliniku 1559 K; pro polikliniku 1. splátka 980 K; pro I. a II. lékařskou kliniku 1431 K; pro účely vyučování pathol.-historické- ho v ústavě pathol. anatomie 1000 K.

Röntgen ústav zoologický 1 Tysikáln 4

9 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 175.) Ve Vídni, 28. říjns. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Rozprava o pilnosti návrhu drahotního nebyla dnes skoncována. Stane se tak teprve zejtra. Zájem pro události v zasedací síni pochopitel- ným způsobem nemůže býti velkým, poněvadž jest soustředěn na události, které se dějí mimo sněmov- nu. Všeobecný jest dojem, že dnešním dnem situace vnitropolitická nabyla náhle příkrá napistostiv Pozoruhodné řeči promluvili každý se svého stanoviska posl. Kratochvíl a Holý. Tento se opět ukázal velmi střízlivým a smírným agrárníkem, kte- rý má také na zřeteli zájmy vrstev jiných. Jest, úmyslem dodělati zejtra tento pilný návrk a v sobotu plenární schůzi nekonati, nýbrž teprve až ve středu. Pokračování debaty o pilných návrzích proti drahotě.

Kratochvíl Vídeň poslanecký sněmovna

10 article

Bylo ve večerním vydání t. L. sděleno, že debatě o pilných návrzích proti drahotě pokračoval, posl. Stöckler, Kraüs a Licht. Dalšími řečníky byl posl. Roškar, jenž brojil proti překupnictví, na- léhal na zlevnění železničních tarifů, za zkrácen dodávkových lhůt, za zlevnění pícnin, pojišťován dobytka a vytvoření levného úvěru zemědělského. Posl. Moraczewski plaidoval pro zrušen obilních cel, načež promluvil posl. Kratuchvíl, ktero charakterisoval celou debatu, o drahotě jako bezvý. sledně, vzájemné obviňování stran. Příčina drahoty jest v zastaralé rakouské ho- spodářské politice, která podporuje vzrůst hospodář- ských velkozávodů, naproti tomu nevěnuje žádného zřelele povznesení stavu středního. Následkem toho je neobyčejně rychlý a intensivní rozkvět překup- nictví Je tudiž povinností státu, změniti dosavadní hospodářské ústrojí a upraviti hospodářské potřeby.

Licht Roškar Posl

11 article

Před hospodářskou úpravou je však především nutno změniti neutěšené politické poměry a zavésti sprave- dlnost v říši Posl. Clabiňski prohlašuje, že Polský klub jes pro pílně prcjednání otázky drahoty, jež jest velmi složitou a velmi oblížnou. Nedostává se, prolilašuje řečník dále, státního orgánu, jenž by se měl zabý vati těmito, zjevy drahoty. Nelze zneuznávati,že snaha všech vrstev obyvatelstva o zlepšení jich si tuace, stoupnutí nejen mzdy, nýbrž cen vůbec, po- važuje se dnes všeobecně za známku pokračujícíhe hospodářství vysoké konjunktury. Poláci jsou pro to, aby všechna zde navržená opatření byla vzat ve vážnou úvahu a přikázána především výboru, by podal o nich sněmovně brzkou zprávu. Poláci bu dou hlasovati pro pilnost a meritum návrhů. K návrhu posl. Rzeszůdka bylo rokován skončeno Generálními řečníky byli zvoleni posl. dr. Ren ner a Holy Posl. Holý prohlašuje že otázka drahoty má pr český národ neobvyklou důležitost protože v českém národě převládá zemědělský a dělnický zájem V další reči promlouvá o příčinách stoupnutí obilních cen a praví: V tomto roce lze konstatovati značný úby tek pšenice, zejména v Uhrách.

Posl Polák Rzeszůdek doktor Ren Hol Posl Uhry

12 article

Letos musilo dojíti k dovozu pšenice a celn sazba uplatňuje se v celé své výši. Takové konjunk- tury nejsou však vítány agrárníkům, kteří dávaj přednost stálým obilním cenám. Ve státě však, kde jako v Hakousku, může pšenice za tři roky stoup- nonli o 100, provádí se nesprávná obilní politika Právě v Rakousku mohly by býti prozíravou skla dištní politikou ceny udrženy a mohlo by se takto prospěti nejen rolníkům,vslýbržri kunsumnenáům. Sn žení cel bylo by zvláště za nepříznivé sklizně nebez- pečným. Oproli tomu mohlo by se přistoupiti na za- vedení stupňových tarifů- Dlůžno litovati, že ministr obchodu má o agrárn politice naprosto nesprávný pojem. Obilí musí se do- stati do rukou společenstev skladištních, jež mus býti náležitým způsobem upraveny. Měly by být zřízeny ústřední a agrární obilní banky. Musilo by se dále usilovati o takové ceny pše- nice a žila, jaké existují v Německu. K tomu všem je ovšem třeba dobré vůle poslanců, avšak řeční nemá za to, že této práce zúčastní se ti, kteří žij ze svých mandátů, provozují demagogickou politikv a zabývají se národnostními šťvanicemi a sváděním širckých vrstev obyvatelstva. Útočí na plodinovou bursu v Pešti a prohlašuje že bursa byla by ochromena, kdyby společenstva hospodářská dostala obchod obilní do svých rukou. Rolníci nechtějí býti věčně míčem v rukou spe- kulantů. Prohlašuje konečně, že jeho strana bude hlasovati pro zřízení navrženého výboru a že si z ce- lého srdce přeje umožniti vzájemné sblížení vrstev obyvatelstva. (Hlučná pochvala.)

Rakousko Německo Pešť

13 article

Potom Bylo rokování přerušeno. Několik vlád nícn předlch bylo bez prvého čtení přikázáno výbo rům, mezi nimi předlohy o Bosně, zákon o sociál- ním pojišťování, zákon o pracovní době v obchodní živnosti a zákon o zlepšení platů pensistů staréh stylu. Konec schůze v 5 hodin. Příští schůze zejtr v pálek v 11 hod. dopol. Došlé spisy. Dotazy podali poslanci: Fresl a soudr. jednání správy Škodových závodů vůči dělnictvu, pojištění žen a o ochraně mateřství, o požadavcíeh státních zřízenců; Choc a soudr. o šetření rovno právnosti češtiny u soudů v Liberci; Neumann Gůnther a soudr. o obsazování technických úřado netechniky z Vídně, 28. října. (K. k.) Národoliospodářsk výbor se ustavil.

Fresl Choc Liberec Vídeň Neumann Gůnthry

14 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 25. října. (Jak se rozřeš uherská krise?) V uherské krisi nastulo po vídeňské korunní radě úplné bezvětří. M nistři i vůdcové stran se rozjeli z Pešti a n rozřešení krise neděje se zatím pranic. Je ovšem čas, neboť ministři maji přinésti panovniko odpověď teprve 1. listopadu. »Pestí Hirlap předvídá však, jaká bude jejich odpověď. Uheršt ministří nabyli prý přesvědčeni, že ve Vídn úmyslně protahují rozřešení krise, aby odium odpovědnost za neparlamentní vládu, kterou hodlají v Uhrách zavésti, padlo na Maďary ne na Vídeň. Proto prý panovník opětně uložio ministrům, aby zachránili koalici, několi je to nemožno. Jalové vyjednávání ministrů se str- nami bude míti jen ten účmek, že dr. Wekerl ohlásí panovníku opětně, že společná práee kozlovaných stran je nemožna. Panovník, drž se ústavních zvyků, povolá vůdce většiny (Ko- šúta), který mu však nepoví více, než Wekerle Povolá opět hr. Andrásse, ale ani on nebude míti lepšího štěsti. Tu král rozhodne: Poněvad si přeju, aby se krise rozřešila ústavně, ukládám vám, abyste mi jmenovali politiky, kteří by krisi takovým způsobem rozřešili. Ale Justh ne- bude čekati na další protahování krise, svol parlament a dá na jednací pořad samostatnou uherskou banku. Král uloží Wekerlovi, aby reskriptem sněmovnu odročil nebo rozpustil.

Hirlap Maďar Wekerl Justh Praha Pešť Uhry Vídeň

15 article

Wekerle odřekne, poněvadž jako ministr in ststu demissionis nemůže sněmovnu odročiti. Král pošle tedy svého komisaře, aby sněmovnu od- ročil nebo rozpustil. Nastane stav ex lex, z něhož se zvýší vojenská břemena, povolí výdeje na annexi, schváli ústava pro Bosnu a Herce- govinu, vše s omluvou, že Muďaři sami zavinil nezákonný stav. Konec konců najde se opět nějaká umírněná vláda nebo umírnéný parla- ment, který vše dodatečně schválí. Takový prý bude výsladek královy passivní resistence.

Muďar Bosna

16 article

V Praze, 28. řijna. (Finanční plán ryt. Biliňského) způsobil, čeho dávno ne- bylo na říšské radě, svornost v názorech všeeh politických stran. Jak v německém, tak ve slo- vanském táboře, nevyjímaje ani Poláků, neni strany, která by pro plány ryt. Biliňského chtěla hlasovati. »Nová Řef.« prohlašuje nový finanční plán za břitvu, které se o rozpacíe chápe tonoucí ministr. Novým zdaněním život- ních potřeb může se v nejlepším případě uepat díra v letošním rozpočtu, ale nikdy se jim neupevní půda, na které by nyro možno budo vati státní hospodářství. Státní zpráva se zdra- žuje nezbytným zlepšováním úřadnických platů. poněvadž úřadníci za stoupající drahoty nemohou stačiti se starými platy. Ale vláda svou fiskáln politikou zdraží ještě více všechny životní po- třeby a bude nucena znovu zlepšovati úřadnické platy. Slovem vláda se octla v začarovaném kruhu. Daň z minerálních vod »N. R.« prohla- šuje přímo za nemorálný; vláda měla by se spíše starati o zlevnění minerálných a uměie strojených vod, aby odvracela lid od alkoholu Návrhem Biliňského činí pravý opak, poněvadž chudším vrstvám lidovým přímo znemožňuje píti minerální vody. Návrhem na zvýšení dan kořaleční utočí se nejvíce na Halič, poněvadz nejvíce kořalky se vypije právě v Haliči v Bukovině. Má-li se zvýšiti daň z kořalky nechť výnos nové daně připadne zemím, ale se současně zvýší také daně z piva a z vína So stanoviska haličského finanční plán ryt Biliňského jeví se ještě nevýhodnějším, než s stanoviska státního.

Polák Biliňský Praha Nová Řef Halič Bukovina

17 article

ních věcí, který byl pozván do carova vlaku Ministři zahraničních věcí Izvolský a Tittoni a m -p. Giolitti přijali též zástupce francouzských žur- nálů »Tempsu«, »Débats«, »Eeho de Paris« a »Matin«. Izvolský zmínil se o politickém významu přípitků, pronesených v Raceonigi řekl: »Konstatovali jsme úplnou shodu Italie Ruska ve všech vážných otázkách evropských, Na Balkáně zájmy obou států j sou stejné. Loňská krise to dokázala. V budoue- nosti táto společnost nazvána nemůže býti nežli důvěrnější po tak srdečném setkání obou panov- níků a rozmluvě obou vlád.« Na to promluvil Izvolský. Ruský mi- nistr prohlásil: »Naše uspokojení nebylo by úplné, kdybychom, pracujíce pro sblížení Rusk a Italie, nevěděli, že upevňujeme evropský mír. Slova, pronesená v Racconigi, harmonisují s ny- nějším evropským systémem politickým. Re- spektuji alianci a přátelství Ruska a Italie a o nynějška je doplňuji« Na to hovořil ještě zpravodaj » Matinue sám s ministrem Izvolským, který se netajil svou upřímnou radosti nad událostmi v Raceonigi.

Tittoni Giolitti Débats Izvolský Matinue Rusko Balkán Re Ee jít Paris Italia

18 article

Byl uspokojen též obecnou situací politiekou. Turecku, jež se stává evropským stálem, bude dlužno důvěřovati. Poslední zprávy z Řecka se zlepšily, poukazují na oddanost národa k dynastii, která mu prokázala znamenité služby. Otázku krétskou, dle Izvolského, nejlépe zatím nechat odpočívat Není příliš akutní. Rozluští se zcela přírozeně, až zmizejí příznaky balkánské krise. Pařížský žurnalista vyzvídal pak na vysoké osobnosti z družiny carovy, jež pravila: Ra- kousko rozrušilo loni Evropu svou poněku říznou annexí Bosny. Tento spěch zneklidnil Evropu, ně se jednalo o skutek, proti němuž se nemohlo nie namltati. Co tím získalo Ra- kousko? Dodatečný výdaj půl miliardy. Neůnavný zpravodaj automobilem jel před earským vlakem a v Modaně se setkal s fran- couzským ministrem zahraničních věcí P ieho- nem. Sdělil ministrovi oficiální slova Izvol- ského. Pichon zmoenil zpravodaje prohlásiti, že tato slova se shodují zcela s názory vlády francouzské.

Pichon Turecko Řecko Evropa

19 article

Vojenská diklafura v Recku u zakročení vel- mocí v Athénách. Řecká sněmovna vyřizuje šmahem a bez debat předlohy, kteréž ji vnutila vojenská liga, jež má ve sněmovně neustále svoje zástupce. Není pochyby: v Řecku zavládla vojen- ská diktatura, které se podrobili král r sně- movna. Nieméně důstojníci dávají zřejmé na jevo, že nejsou ještě u konce eílů svých. Proto oznámily čtyry tak zv. ochranné velmoci v Athénách, že nestrpí svržení dynastie a že by po přípa ten samy v Řecku zakročily. Dle všeho zakročení to jest prvním plodem schůzky v Racconigi. Také Turecko prý oznámilo, že chce hájili zájmy nynější dynastie řecké. Závět Ferrerova Ferrerovu závět uveřejňují právě jeho přá- telé. Ferrer praví v ní: »Protestuji rozhodně proti nečekanému odsouzení a jsem přasrědčeny ze nevina moje budo musit býli sáhy uznána veřejně. Nepřeju si žádných veřejných projevů k vůli sobě. Přeji si, aby moji přátelé nemlu- vili o mně, neboť uctiváním lidí t voř se jen bůžkové, což jest zlem pro budoucnost lidstva. Pouze činy, nikoliv původci jich, mají býti zkoumány, chváleny neb haněny, aby dle povahy své byly buď nápodo- beny nebo pomijeny.« Příteli jednomu odkázal Ferrer prostředky k dalšímu vedení svého díla svého moderního nakladatelství. Dále doporučuje vydávati časopis pro vzdělání lidu v duchu »moderní ženy«. Válka mezi dvěma republikami. Dle newyorského »Sunu« vypověděl president středo-amerického státu Nicaragua válku san-salvadorskému slousedu svému. Boje už započaly a roz- šíří se možná i na Honduras a Quatemalu.

Ferrerův Ferrerův Ferrer Sun Recko Atény Turecko Honduras Quatemala

20 article

* Fedor Sologub. Osten smrti. Povídky Přeložil Cyrill Morávek. Nákladem Kamilly Neu- mannové v Praze. * Julius Patzelt: Irrtümer der Demokratie Nákladem „Wiener Deutsche Korrespondenz“ ve Vídni. VIII., Schlösselgasse č. 11. * Česká hudba. Roč. XV. čís. 15. Vychází v Kut- ně Hoře. * V. Martínek, Cesty. Fragmenty o světle i ponížení. (Verše.) Odměněno z fondu Julia Zeyera při České akademii. Nákladem Olak. Janáčka v Praze II. za K 1.20. Básněmi těmi zachycen je myšlenkový vývoj českého života a to jednak proudy dějinné jednak ovzduší přítomných doh. Kniha obsahuje 28 básní, většinou opického rázu. * „Český Lid“ číslem 1. zahajuje 19. ročník chce pod heslem „Z českého lidu pro český lid“ bu- diti lásku k českému domovu. Z bohatého obsahu uvádíme: Fr. Max Hrubý, Stará píseň hanácká Z národopisných studií na Blatsku s 15 vyohr. Dr Č. Zíbrt, Písničkář František Hais a jeho paměti Bedřich Profeld, Poddanské poměry na panství ná- chodském v první polovici XVII. stolotí. Jos. Ho- molka, Příspěvek k nářečí středočeskému. Dr. St. Souček, Němec Jaschke, sběratel národních písní na Moravě 1818, Dr. O. Zich, Píseň a tanec do kolečk na Chodsku. Dr. Č. Zibrt, Hořické hračky. (24 vy- obr.) Ant. Kotík, Zápisky Fr. Golla, puněocháře No- vopackého. O missiích jesuitských r. 1766. Aug. Še- bestová, Slasti manželské. Tobiáš Macek, Jak jsme hledali vírgulemi vodu pro studní r. 1909. J. Koštál.

Sologub Osten Cyrill Morávek Julius Patzelt V Martínek Zeyer Janáček Hrubá Zíbrt Hais Profeld doktor Stanislav Souček Jaschke Zich Kotík Goll Aug Macek J Koštál Praha Vídeň Kut Morava Chodsko Francie Wiener Deutsche Korrespondenz Český akademie Irrtümer der Demokratie

21 article

Stodolník chrání stodolu. O studiu lidovědy, před- náška dr. Č. Zíbrta na české universitě. Nekrolog o Janu Kenopasu, spoluprcovníku „Č. Lidu“. Shle- dávejme stopy starobylosti v našich dějinách. „Če- ský Lid“ do knihovny etnografického musea cara Alexandra v Petrohradě. Č. Zíbrt, Bibliografieo virguli. Zkamenělý zámek u Bůzova na Moravě. Ladislav Ouis. Verše s lelopočtem z doby Napoleona 1813. Č. Zíbrt. Vývoj světového názoru. Délka Kri- stova. Řecká a římská zaříkadla. Slezané-Esels- fresser. A. Drachovský, Ještě Kabacoun, kavecoun Nemělo by býti ani jediné knižnice učitelské, spol- kové, besední bez toholo důležitého časopisu, jejž odebírati a čísti by měl nejprostší i nejučenější če- ský člověk. * Vyhlazování českých menšin, soustavně pro- váděné stranou německou zvláště v Čechách, posled- ní pak dobou hlavně ve Vídni, jest na ten čas nej- důležitější naší otázkou národní a politickou. Jes na bíledni, že hájení našich menšin proti násili ně- meckému je dnes hlavním úkolem našeho boje ná- rodního, neboť kdyby menšiny byly dány na pospas němectvu, týmž okamžikem vlny tohoto prudkostí o mnoho větší dorážely by na celý ostatní národ náš. Jako na zavolanou přichází tu obšírný článek Fr. Ad. Šuberta v nejnovějším 11. čísle Vlčkovy „Osvěty“. Bohatý obsah tohoto čísla přináší dále- J. V. Sládek. Píše Václav Dresler. — Paul Gaultien a otázka sociální. Od K. H. Hilara. — Z knihy veršů „Domov“. Od Svat. Karmena. — Dopisy dra. Fr Lad. Riezra z r. 1848 matce Terezíi. — U jezera.

Zíbrt Jan Kenopas Ouis Slezan Kabacoun Ada Šubert Vlčkův Sládek Dresler Gaultien Hilar František Petrohrad Č . Zíbrt Bůzov na Morava Čechy Vídeň Francie etnografický muzeum car Alexandr

22 article

Od Em. z Lešehradu — Tajemství. Píše Růžen Jesenská. — Ave. Od Narcisa. — Lid a náboženství v Mostaru. Od Fr. F. Schmidla. — Čtyry písněo návratu. Od Jaroslava Svobody. — Vidina, čistá přesladká... Noveleta. Napsal Ouido Maria Vysko- čil. — Uriel da Costa. Od Adolfa Hejduka. — Roz- hledy po umění výtvarném. Od dr Fr. X. Harlasa Nové písemnictví. — Literatura dějepisná. O O. Flégla a J. B. — Obzor divadelní. Činohra. O K. Čvančary. — Nové rovy. Nekrology od F. V. Vy- koukala. — Rozhledy po dějinách nejnovějších. O Adolfa Srha. — Vlčkova „Osvěta“ vychází v měsíč- ních lhůtách v šestiarchových sešitech redakcí Fr Ad. Šuberta, nákladem J. Otty v Praze a předplácí se na čtvrtletí pouze K 3.00.

em Jesenská F Schmidl Svoboda Vysko Uriel Costa Hejduk Roza O Flégl Adolf Vlčkův Šubert J Ott Lešehrad Mostar Francie Praha Lido Francie Ada

23 article Hudba.

Hudba. + Za dirigování Oskara Nedbala. Z Vídně 28. října. Dnes zahájen byl třetí ročník koncertů Spolku vídeňských hudebních umělců, kterých bude v saisoně 1909/10 8 řádných a 1 mimořádný a které všechny diriguje Oskar Nedbal. Pozoruhodno jest. že všechny tyto koncerty jsou do posledního místa rozprodány, takže správa spolku vydala vyhlášku. že by koupila nazpět lístky pro jednotlivé koncerty a je řádně zaplatila. Veliká dvorana Hudebního spol- ku byla dnes naplněna do posledního místa obecen- stvem, jež přišlo ve slavnostních úborech. Za dva roky orchestr jmenovaný vzrosti jak počtem tak zdatností a výkonností. Za tu dobu také Oskar Ne- dbal učinil velké pokroky a dnes jest tu pokládán uznáván a ceněn jako přední dirigent. Dnes orchestn provedl Spohrovu ouverturu k opeře „Jesonda“ Čajkovského mohutnou Čtvrtou symfonii, Lisztův klavírní koncert, který sehrála slečna Schnitzerova, a Besthovenovu ouverturu ke Goethovu „Egmontu“ Oskar Nedbal byl při vstupu na podium hlučně uví- tán. Jemu a jebo orchestru dostalo se po celý večen bouřlivých ovací. V příštím koncertu hraje Kubelík pod Oskarem Nedbalem symfonii Mozartovu pro housle a violu a houslový koncert Čajkovského + Spolek pro pěstování plsně pořáda dnes v pátek v sále hotelu »Central« večer balad, při němž zpívá čien opery Národního divadla pan Emil Burian. Do- provází pan Václav Štěpán. Počátek přesně o půl 8. hod. večerní. Výbor spolku žádá snažně pány členy, aby včas se dostavili, poněvadž započne s přesně v udanou hodinu. Dvořákův večer připravuje se na čtvrtek dne 11. listopadu, účinkovati bude pí.

Nedbal Oskar Spohrův Jesonda Čajkovský Lisztův Schnitzerův Besthovenův Goethův Egmont Kubelík Mozartův Burian Václav Štěpán Dvořákův Vídeň Čajkovský + spolek Central národní divadlo

24 article

B. Ešlégrová-Poklová. Před tímto koncertem pořádán bude samostatný přednáškový večer, při němž pro- mluví o Dvořákovi pan prol. dr. Josef Zubalý. Ča a místo této přednášky budou sděleny v denních listech + Z Písku. Filharmonický spolek »Smetana« v Plsku pořádá dne 30. října o pů 8. hod. večerní pro přispívající členy koncertní večar klassiků. Laskavě spoluúčinkují: paní Anna Váňová, koncertní pěvkyně a pan Wolígang Emanuel Müller virtuos na bousle, žák mistrovské školy profesora O Ševčíka. Dirigent prof. Lad. Svěcený. Předprodej lístků u p. A. Burslka, Jungmannova ulice.

B Ešlégrová Poklová Dvořák prol doktor Josef Zubalý Čo Smetan Váňová Wolígang Müller Ševčík profesor Lada A Burslka Písek Jungmannův ulice

25 article

+ Krajan náš pan V. J. Hlaváč, kapelník a so- lista cara ruského, jenž dlí s dro žinou carevny-vdovy v Kodani, uspořádal tam řadu veřejných koncertů Provedeny byly skladby Dvořákovy (Slovanské tance) Rubinstejnovy, Čajkovského, Glazunova, Glinky, Hla- váče a j. Kodaňské listy velice chválí jeho znamenit secvičený orchestr (cís. rus Garde Ekvipage). »Politi- ken« uveřejňuje podobiznu Hlaváčovu a uznává jej za jednoho z nejlepších dirigentů; o slovanských skladbách vyslovuje se s obdivem a nadšením.

V J Hlaváč Dvořákův Rubinstejnův Čajkovský Glazunov Glinka Hla Hlaváčův Kodaň

26 article Různé zprávy.

Různé zprávy. — Milionová kostelní krádež v Čenstochové, př níž padly zlodějům do rukou klenoty v ceně několik milionů, budí v celém Polsku nesmírné vzrušení Nyní sdětují se z Varšavy tyto podrobnosti: Když v sobctu ráno vešly řádové sestry do poutnické ka- ple, spatřily na pravé straně nad oltářem dlouhou šňůru. Přistoupily blíže a uzřely zpustošení na obra- ze matky boží, visícím nad oltářem. Stříbrná záclona byla s obrazu stržena a ležela na obou tlustých sví- cích na oltáři. S obrazu samého byly strženy a ukra deny perlami posázený oděv, dvě brilanty posázené koruny s hlavy matky boží a Jezulátka, i veškeré na kříži a kolem oltáře zavěšené skvosty z darů. Perlo- vý oděv samotný odhaduje se asi na půl druhého milionu rublů, větší koruna na dva miliony a menší na půl druhého milionu, veškeré ukradené předměty pak asi na šest milionů rublů. Mezi darovaným skvosty nalézaly se klenoty, které daroval král Vla- dislav r. 1635 za své nemoci, jakož i mnohé obětiny věr ované královnami, šlechtou a boháči. Zázračný obraz dal r. 1431 král Vladislav nově ozdobiti pa- prskovitými drahokamy. poněvadž byl r. 1430 lupiči potupen a oloupen, při čemž byl také poškozen ša- vlí. Koruny, jimiž byl ozdoben, byly darovány pa- pežem Klementem XI., jenž na podnět krále Augusta

Klement XI Augusta Čenstochová Polsko Varšava Vladislav

27 article

II. nařídil svému nunciovi, oby obraz slavnostně ko- runoval a daroval k tomu pro obě hlavy drahocenné koruny z pokladů vatikánských. Zdá se, že krádež v kapli provedla dle nalezených stop jen jediná oso- ba, ježto však váha ukradených předmětů činí více než cent, podal je zloděj patrně oknem několika ji- ným osobám. V kapli bylo nalezeno několik perel, jež se uvolnily z odnášeného perlového roucha a kro- mě toho nalezena šňůra nepravých perel, kterou zlo- děj ast odhodil, což by nasvědčovalo, že byl dobrým znalcem klenotů. Na nalezení uloupených skvostů je vypsána odměna 100.000 rublů. = 25letá loupežná vražednice. V neděli ráno byla ve Výmaru zavražděna 62letá soukromnice, vdo- va Zeissová a byt její byl vyloupen. Jako podezřelá byla zatčena 25letá švadlena Rotterova, která u ni byla zaměstnána a přiznala se k vraždě. Utloukla Zeissovou ranami žehličkou do hlavy a vykradla byt. Ukradené šatstvo prodala ve Výmaru u veteš- nice a odjela pak do Erfurtu, kdež zastavila skvo- sty. Udala při výslechu, že čin spáchala z nouze. Vražednice je hezká dívka, jež chodila vždy skoro elegantně oděna. Spáchala prý již také pokus vraždy na vlastní sestře a byla ošetřována v léčebném ústa- vě pro nervoxé chorobv.

Rotterův Zeissův Výmar Erfurt

28 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28. října. Ruské stanovisko v mezinárodní politics. Ve hluku, způsobeném carovou návštěvou Italii, docela zanikají hlasy ruských listů Nemohouce se pro nedostatek místa zevrubněj zabývati a porovnávati je s jinými, vybíráme z »Nového Vremene«, jež má v ruské zahra- ničné politice nepopiratelný význam, jedinou větu, která stanovisko ruské politiky jasně vy jadřuje: »Zblížení mezi Ruskem a Italií nen namířeno proti nikomu a zajisté bude uvítáno všemi státy jako vážný činitel pr zachování míru.« Jiné státy věčně zbrojí a věčně deklamuj o své snaze zachrániti mír. Cesta carova do Italie nemá válečného významu. Zbrojí-li Rusko činí to jen proto, aby ve svém vojenství vyplnilo mezery, povstalé prohranou válkou. Proč tedy dávati cestě carově výklad někomu nepřátelský ano již jako něčí porážku? Ujištění, že zbll žení rusko-italské znamená utvrzení míru, musej pochvalně uvitati i odpůrei Ruska a zvlášte všichni národové, vojenskými břemeny již pře tižení. Pro pokus vzpoury na Černé Hoře »Glas Crnogorca« uveřejňuje soudní vy- zvání, aby se před vojenský soud dostavili zodpovídali z pokusu o vzpouru proti panují címu řádu v zemi a ze zločinů velezrády, tím pokusem spáchané: býv. poručik Michajlo Bo- jovič, maturanti Todor Marijanovič a Ljubomíi Vuksanovič, býv. komandýr Nikola Mitrovič. poručík Vojin Ivanovič, Djuro Ivanovič, Milo Ivanovič, Vuko Ivanovič, barjaktar Arso Mi trovič, student Puniša Račič a Radoslav Iva- novič. Nedostaví-li se, soud je odsoudí v ne přítomnosti. Ministerské projevy o italsko-ruské shodě. Dopisovatel »Matinu« odjel z Turina, kde interviewoval ruského zahraničního ministra, aby promluvil s francouzským ministrem zahranie

Glas Crnogorca Todor Marijanovič Mitrovič Puniša Račič Radoslav Iva Matin Praha 28 . říjen Nový Vremen Rusko Černá hoře Turina Ljubomía Vuksanovič Mihajlo Bo Vojin Ivanovič Djuro Ivanovič Mila Ivanovič Vuka Ivanovič

29 article

»Mezinárodní piraté-

30 article

a carova návštěva. »Nov. Vremja« označuje sehůzku v Racco- nigi za čin míru, klerým nikdo nebude ohrožen. »Jen mezinárodní pirati«, praví polom list, mohou viděti ve výsledku schůzky ohrožení svého řemesla. Počítati na odloučení Ilalie od trojspolku, bylo by předčasno, ale přípa ten může nadejíti, budou-li Néme- cko a Rakousko hráti otevřeněji hru svoji. Srdečné uvítání cara v Italii jest zárukou, že státníci obou zemí mohou hleděti nyní s důvěrou a světlými nadějemi v budoue- nost!« Kdo se při roztomilém tytulku » mezi- národní pirati« chytne za nos, netřeba do- kládatil Car i král italský poslali společný telegram knížeti Mikuláši, v němž se praví, že Černá Hora může býti jista vždy ochranou obou států. Ve Vídni tomnto telegramu, ač byl francouzsky psán, asi také dobře porozumějí.

Racco Rakousko Mikuláš Vídeň

31 article K zavraždění státníka a kní žete lta.

K zavraždění státníka a kní žete lta. Soudce Müller v Charbinu (Rus) ukonči již vyšetřování o zavraždění Ita. Dle tob vrhl se útočník s výkřikem: »Urá Koreji!« proti Itovi a vypálil na něj šest rau. Ito padl na rámě finaněního mi- nistra ruského Kokovceva; zemřel po 12 minu- tách. Ruská vláda nařídila už, aby byl útočník Japonsku vydán. Bývalý korejský vyslanec Petrohradě Čin Pom, bratr býv. cfsaře korej- ského, Japonci sesazeného, vyjádřil se velmi rozechvěně o Itovi, který si smrtelnou zášt Ko- rejců zasloužil. Korea doufá ve spásu svou vlastním obrozením svým. Vražda, dodal Čin Pom, byla vykonána z vlasteneckých účelů. Císař čínský propukl na zvěst o smrti Itově v pláč. Dal rozkaz, aby mu byl uspořá- dán pohřeb na státní útraty s největší nádherou. Z toho asi duch Itův má velikou radost. Mrtvola Itova byla už v Dalném dopravena na loď vš- lečnou, která ji veze do Japonska. Poslední slova Itova byla: »Jsem střelen! Kdo je vrah?« Dle

Müller Ito Japonec Charbin Rus Korea Japonsko Petrohrad ko