Periodikum ALTO Viewer

1

01 nnli e

2

Ročnik XXXXIX.

3

tyi pvo e eente ia

4 V Praze, v pátek 29. října 1909.

V Praze, v pátek 29. října 1909. t b olto set ehrdl čmel o

Praha

5

šanrnonod nobud rnitarsa a t

6

Číslo 239.

7 article

Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v admlnistracio na měsle na čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsíc na čtvrt leta . . . . 7 K esh ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na čtr ieta : . . . S k o s dvoji zásilkou na měsle te na čtvrki i iota.

Praha

8 article Slovanská jednota.

Slovanská jednota. Slovanská jednota na říšské radě jest útvar velice ještě křehký. Jest křehka svým mládím, neboť trvá ne celý rok; jest křehka svým složením, poněvadž objímá poslanecké skupiny všech politických směrů od radikálů do klerikálů, pro něž je těžko sestaviti spo- lečný politický program; jest konečně křehka tím, že není jednotou všech rakouských Slo vanů, nýbrž pouze zástupců západních korun- ních zemí, k nimž se z Haliče přidružila troj- členná skupina staroruská, z Bukoviny pak vůbec nikdo a zejména nezasedá v ní dosud ani jediný Polák. Statečná obrana bosenských kmetů prot lichvářské maďarské agrární bance, které ra- kouská vláda dovolila vymoci si koncesi na vykořisťování bosenských sedláků, zjednala Slovanské jednotě v letním zasedání říšské rady sympatie ukrajinských poslanců a zvláště polských lidovců, tvořících pod vedením po- slance Stapiňského dobrou třetinu celého pol- ského kola. A poněvadž poměr mezi polskými li- dovci a Ukrajinci není daleko tak napjatý jako poměr konservativných a národně demo- kratických Poláků k haličským Malorusům, a není tedy absolutně vyloučeno, že by mohli zasedati v jednom společném svazu, byla oprávněna naděje, že se po obezřetném jed- nání podaří získatř pro. Slovanskou jednotu i četné zástupce obou národností haličských a tím z Jednoty učiniti organisaci opravdu všech rakouských Slovanů.

Polák Ukrajinec Halič Bukovina Jednota

9 article

Ale naděje zklamala; doufejme, že jen prozatím. Události před červencovým uza- vřením říšské rady nebyly Slovanské jed notě na prospěch. Vznikla v samém lůně Jednoty různost názorů na obstrukci, jež měla za následek, že se na čas rozpadl ná- rodní svaz obou jihoslovanských klubů, čímž bylo vážně ohroženo další trvání celé Jed noty. Neustálenost poměrů ve Slovanské jed- notě působila pak nepříznivě i na polské li- dovce a Ukrajince. V srpnu vyskytla se sice zpráva, že Úkrajinci stále ještě uvažujío možnosti těsnějšího přilnutí ke Slovanské jednotě; odpadnutí bukovinské maloruské skupiny, vedené rozhodně vládním a ně- mecky smýšlejícím ryt. Wasilkem, mohlo jen urychliti příznivé rozhodnutí haličských Ukra- jinců. Ale na rozhodnutí nedošlo vůbec. Vůdce polských lidovců, posl. Stapiňski, udržuje sice dosud přatelské styky a Čechy a zejména se slovinskými klerikály, sam však před zahájením podzimního zasedání říšské rady prohlásil výslovně, že nehodlá vystoupiti z polského kola a poněvadž o vstoupení celého polského kola do Slo- vanské jednoty není na ten čas řeči, nepři- stoupil k ní ovšem ani Stapiňski se svými lidovci. Obavy před rozštěpením Jednoty, jež vážně přetřásány na počátku letních parla mentních prázdnin, se na štěstí nesplnily Znepřátelení jižní Slované se opět smířili obnovili svůj národní svaz, takže Slovanská jednota vstupuje do nové parlamentní kam- paně stejně silna, jako byla před uzavřením říšské rady. Ale přes prázdniny nesesílila, ač to slibovali čeští agrárníci i slovinští kleri kálové. Neznáme důvodů, jež nedovolili Ukra-

Ukrajinec Čecho Slovan St

10 article

jincům dokončiti vyjednávání s vůdci Slo- vanské jednoty. Veřejnosti zpráva o tom ne- byla dosud dána. Ale o Polácích víme, že jim ve Slovanské jednotě překáží nejvíce ne- dostatek positivního politického programu. Tato výtka ozvala se z kruhů polských nejednou, takže dr. Pacák cítil se nuceným na ni reagovati. Učinil to 18. t. m. v pro- jevu, otištěném v Slovanské korespondenci. Slovanská jednota dle přiznání dra. Pacáka skutečně nemá positivného politického pro- gramu, poněvadž byla zřízena jako bojovná organisace, jež si vzala za úkol poraziti bar. Bienertha. Kdyby byla dosáhla svého cíle, byla by asi přistoupila ke sdělání dal- šího programu. Ale útok na bar. Bienertha se v letě nezdařil a proto nesestavován ani další program. Ale positivný program dá se sestaviti bez nesnází. Útočné jazykově zákony, na nichž se usnesly čtyři sněmy německých alpských zemí, přímo vnucují Slovanům, aby se domáhali zákona na ochranu národních menšin. S tímto požadavkem mohou souhila- siti netoliko všichni rakouští Slované, alei příslušníci národů neslovanských, ani Němců nevyjímaje. Stejně přijatelným zdá se dru. Pacákovi požadavek, aby se rozšířila aúto- nomie všech království a zemí (haličtí Ru- sové jsou proti rozšíření zemské autono- mie. Pozn. red) a zabezpečila se zákonem rovnoprávnost všech (zemských) řečí v samo- správných zemích. Konečně i se sanac zemských financí souhlasili by všichni ra kouští Slované.

Polák Pacák Bienerth Slovan Němec Slovan

11 article

To jsou některé body positivního pro- gramu, které dr. Pacák vybral namátkou K nim dodává, že formálně program Slo vanské jednoty nebyl tedy vyhlášen, ale může se formulovati kdykoli. Návrhy dra. Pacáka jsou nade vši po- chybnost přijatelny, neboť i rozšíření zemské autonomie stalo by se přijatelným netoliko haličským Malorusům, nýbrž i Slovineům ve Štyrsku a Korutanech, jakmile by práva menšin poctivým zákonem byla zabezpečena Ale návrhy Pacákovy zdají se nám příliš úzkými; pohybují se — snad úmyslně — jen v hranicích zemských a netroufají si ani rozšířiti se do volnějších hranic státních. Slovanská jednota není politickým útvarem zemským, nýbrž státním a proto nezbytně musila by ve svém positivním programu míti také poměr Slovanů ke státu, musila bysi věiniti úkolěm, vymocí rakouskému Slovanstvu takový vliv na státní správu, jaký mu náleží jako většině státního obyvatelstva. Rakousko je stát většinou slovanský a proto jeho vnitřní i zevní politika nesmí býti protislo- vanská, když nemůže býti slovanská. Bez takového cíle Slovanská jednota po- zbyla by svého raison d' etre, neboť ochrany menšin, zemské autonomie a sanace zem- ských financí mohou se stejně domáhati Ne- slované jako Slované. Cíle výše vytčeného Slovanská jednota mohla by však dosíci je- dině tehdy, kdyby se v ní sjednotili všichni rakouští Slované, tedy i Poláci a Ukrajinci. Zlomení německé nadvlády v Rakousku není jen podmínkou zdárného rozvoje rakou- ských Slovanů, ono jest nezbytno, má li býti slovanský Balkán vyrván z drápů německého pudu na východ. Ruský ministr vnějších

doktor Pacák Pacákův Slovan Polák Ukrajinec Korutany Rakousko Balkán

12 article

věcí Izvolský napravuje starou chybu ruské diplomacie a obrací opět svou pozornost k blízkému východu, ke Slovanům balkán ským. Bylo prý v tom vzhledě něco smlu veno i v Racconigi. Ale chce-li se Rusko domoci opět vlivu na Slovany balkánské. nestačí jen jeho dobrá vůle, jeho přání jest třeba, aby balkánští Slované ruskému vlivu dobrovolně se podřídili. Na závadu by nebyla domnělá slabost Ruska, o které den za dnem roztrubují do světa vídeňské a berlínské listy. S rozva linou, jak německé listy titulují Rusko, ne- vstupovaly by do svazku mocné státy, jako Anglie, Francie a Italie. Rusko se sbírá ze svého ponížení a zaujme v Evropě opět místo, jež náleží jeho velikosti. Balkánským Slovanům vadí jiná věc. Obyvatelstvo slovan ských balkánských států je čistě demokra- tické, s žárlivostí střehoucí národní svobodu a svá ústavní práva. Dokud v Rusku ústava a parlamentarismus nebudou zabezpečeny nade vši pochybnost, dokud v Rusku vedle panujících národů budou národové utlačení, dotud balkánští Slované nebudou míti k Rusku té důvěry, které je třeba aby se podřídili jeho vlivu. V Rusku vedle ústavnosti, kterou si musejí obhájiti sami Rusové, běží hlavně o Poláky Má-li Rusko ve slovanském světě zaujíti postavení staršího bratra v rodině. musí vyrovnati svůj spor s Poláky. Vytkne-li se nyní Rusům jich nebratrské jednání s Poláky, ukážou klidně prstem na Haliča odpovídají, že haličtí Poláci stejně nebratrsky jednají s Malorusy. Tuto záminku nutno Rusku odejmouti a odniti ji může Slovanská jednota, když rozumným, k oběma stranám stejně přátelským zakročením zprostředkuje smír rusko polský v Haliči.

Slovan Rus Polák Ruska východ Rusko Anglie Francie Evropa Halič Slovan národní svoboda

13 article

Vyrovná-li se spor haličský, najde s již cesta k rusko polskému smíru i v říši ruské. Rusko, zabezpečené polským přátel- stvím na západních hranicích, nebude pak odkázáno na milostivou přízeň Berlína může nejen doma, nýbrž i na Balkáně pro- vozovati poctivě slovanskou politiku. Odpadne-li dále příčina, která dnes ne- dovoluje Polákovi, aby zasedl k jednomu stolu s haličským Rusem, odpadne i nechut polského kola a Ukrajinců ke Slovanské jed- notě. A poněvadž Slovanská jednota, objí mající všechny slovanské poslance, nabyla by pak rozhodujícího hlasu v parlamente. mohli by k ní klidně přistoupiti i Poláci. ježto v takové rozhodující Slovanšké jednote by byli ve straně vládnoucí, což je jejich první a poslední podmínkou politického spojenství. Zalostný konec ministerské slávy dra. Schrelnera. Usvědčen, že si objednal proje důvěry — Rozhorčení na ně mecký »Volksrat« — »Musím po dat demisi — ale dnes to jestě uenčiníme. Z Vídně, 28. října. (Zvl. telef. „Nár. Listů“.) Do dnešní porady výkonného výboru něme- ckých stran, kde jednáno bylo o aféře ministra dra. Schreinera, nařčeného, že si neděln

Polák Ukrajinec Schreiner Rusko Berlín Balkán Vídeň

14 article

projevy německých žurnalistů pro sebe a dra. Hochenburgra objednal, dostavil se, jsa předvolán, redaktor „Leitmeritzer Ztgu.“ G ier- schick (Jiřik) a prohlásil, že němečtí re- daktoři, kteří nedělní projev důvěry podepsali. byli k tomu přímo z ministerstva Schreinerova telegraficky vyzváni! Na důkaz svého tvrzení předložil telegra- my, které poslány byly z ministerské kan- celáře Schreinerovy předsedovi „Volks ratu“ Tittovi do Třebenic — tímto pak opět jemu (redaktoru Gierschickovi) do Litoměřie. Když min. dr. Schreiner jal se rozčilene vykládati, to že musí být nějaké nedorozumění překvapil Gierschíck shromážděn prohlášením, že jakékoliv nedorozuměni je vyloučeno, poněvadž mu v téže věci krom telegramu ještě bylo telefonováno. — — Na to ministr dr. Schreiner v nesmírných rozpacích vytáčel se, že předloženým telegra- mem nebyl prý takový projev obmýšlen; když pak zahrnut byl výčitkami, pustil se do „Volksratu“ a pravil, že při veškeré své. jinak prý záslužné činnosti, překročuje již dávno meze své působnosti, troufaje si diktovati politický i taktický po- stup. .. Vída posléz posici svou ztracenou, prohlá- sil: „Vím a vidím, že musím podat demisi, ale dnes to ještě neučiním. ..“ Z Vídně, 28. října Ve sněmovně poslanecké zvědělo se vše obecně záhy, co se ve výkonném výboru prot dru. Schreinerovi děje, že jest tam podroben morální inkvisici, že stojí tam jako obžalovaný že se neospravedlnil a že také nedostal pardonu Všeobecně bylo řečeno, že kdyby nepadl z pří- čin jiných, musil by sám odstoupiti, vida, že vůdcové německých stran ho v ministerstvu mít nechtějí.

Schreinerův Volks Gierschick Litoměřie doktor Schreiner Titt Třebenice Vídeň Leitmeritzer Ztg

15 article

Dva telegramy čili počátek a konee Z Vídně, 28. října. Dr. Gustav Schreiner tedy dnes padl Padl poražen nikoli situací celkovou, ni koli odporem Čechů, nýbrž poražen ně meckými stranami, které všechny prot sobě popudi. Dr. Schreiner stal se ministrem pomoe telegramu, který poslal bar. Bienerthov v sobotu 14. listopadu minulého roku ze západ ního nádraží a na kterém byl podpis dra. Syl vestra jako předsedy výkonného výboru něme ekých stran a zvláštním řízením osudu z abi se opět telegramem, který poslal minulou so bolu dne 23. do Prahy německým šrifllajtrům Dr. Schreiner jest v kabinelě po tom, c se stalo mezi ním a německými důvěrníky, ne možným i kdyby všichni ostatní členové kabi netu Bienerthova v úřadě zůstali. Dr. Schreiner považován byl za důvěrník a vyslance německých poslanců z království Tohoto mandátu byl dnes morálně a Iakti cky, třeba nikoli nominálně, zbaven

doktor Schreiner Čecho Bienerthův Vídeň Praha

16 article Němci zamítnuté návrhy Bienerthovy. (Kabinet autorit na obzoru.)

Němci zamítnuté návrhy Bienerthovy. (Kabinet autorit na obzoru.) Z Vídně, 28. října Dnešní porada bar. Bienertha s něme ckými pohlaváry na radnici s končila úp

Němec Bienerthův Bienerth Vídeň

17 article

V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za večerni . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově ranní cislo . . . . . . . l večerní . . . 5h čnseráty plati se hotově napře Předplacení a inserty přijíme administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejl se těž redakca, tiskárna a pxpedlee „Národních Listů Eukopisy se noveacsjl.

18 article

ným nezdarem a přikrým rozporem mezi německými vůdci a bar. Bienerthem. Tento žádal od německých vůdců, by mu povolili na nějaký čas odklad sankce zná- mých jazykových osnov protičeských. Činil jim také ještě jiné návrhy. Němci mu všechny zamítli a také dr. Lue- ger postavil se proti němu, vyčítaje mu slabost. Do sněmovny stihly o 7. hod. večerní zprá- vy, že následkem událostí, které sběhly se dnes odpoledne v německém táboře, stala se situsce pro celý kabinet bar. Bienertha, jeho chefa v to počítaje, krajně kritickou a že snad již zejtra parlament bude na několik dní následkem akutní krise odročen. Z Vídně, 28. října. Dodatečně se ozna muje: Rozprava na radnici byla velmi podrážděná. Dr. Lueger vytkl bar. Bienerthovi, že ne- zkoncoval průpravy pro parlament předchozími poradami a vyzval jej, aby je zahájil nyní. Bar. Bienerth — tak se ujišťuje — o- větil, že nemůže býti žádné pochyb- nosti o tom, že nyní nastane krise, že však nebude povolán kabinet parlamentní, nýbrž t. zv. „kabinet autorit“

Bienerth Němec Lue doktor Lueger Vídeň

19 article Česká universita ve státním roz- počtu na r. 19l0.

Česká universita ve státním roz- počtu na r. 19l0. Píše, prol. dr. O. Srdín ko. Již po řadu roků oslazovali ministři finanel občanstvu tohoto státu rapidně stoupající ná- roky státu na poplatnost aspoň tou nasládlou pilulkou, že předkládali rozpočty aktivní. Tak v r. 1905, kdy vydání rozpočteno na 1776 mi- lionů korun, činilo rozpočtové plus něco více než půl druhého milionů a tak tomu bylo i v lé- tech následujících. Na rok 1909 rozpočteno vy- dání již na 2303 miliony korun, kdežlo příjmy odhadnuty výše o obnos téměř ve státním hospo- dářství mikroskopický, totiž o 61 tisíe korun po úpravě však provedené sněmovnou objevil se již loni deficit skoro dvoumilionový. Pro příští rok 1910 objevuje se v státním rozpočtu ohromný schodek, předem již ohlašo- vaný, činicí 42 milionů korun. Obnos tento jest rozdílem mezi vydáními, rozpočtenými na 2691 milionů korun a přijmy, odhadnutými na 2649 milionů korun. Očekávali-li jsme v aktivních létech minu- lých předložení nového rozpočtu s napjetíma obavami o potřeby našeho národa, kteréžto oba- vy bohužel v mnohých věcech a zvláště vzhle- dem k českému školství objevily se oprávně- nými, jsme rozechvěni letos nejistotou, jak če- ská věc vládou byla opatřena a jak pochodilo v novém rozpočtu školství vůbec a české škol- ství zvláště. Přihlédněmež proto k télo vládní předloze a porovnejme ji s léty předcházejícími. Vzestup vydání ministerstva kultu a vyuče- vání v posledním pětiletí od r. 1905 do r. 1909 naznačen jest těmito čísly: 84.9, 87.2, 90.4, 97.4, 104.6 mil. korun. Pro rok 1910 rozpočteno vydání tolo na 115,541.000 korun. Zde třeba poznamenati, že tento obnos pro r. 1910 v rozpočtu, sestaveném jinak než v létech minulých, se nenajde. Třeba jest sečísti čísla příslušná, v různých kapitolách roztroušená. To platí i o dalších číslech, která se týkají universit.

Srdín Český univerzita

20 title

FEUILLETON

21 article Literatura.

Literatura. N aše knih y. * Spisy Antonína Sovy. Konečně tedy takéA Sova dočkává se souborného přehledu své tvůrči práce. Čilé pražské nakladatelství Hejdy a Tučka ujímá se nesrovnaného dosud bohatství literámních prací našeho předního básníka a v sešilovém, pěkně upraveném vydání odhodlává se uvésti souborn dílo Sovovo na náš umělecký trh. Čin to, který snaživému nakladatelství vždy bude připočien za zásluhu, tím spíše, poněvadž pří- tomná doba ne vždy nezištně a přátelsky chová se k básnickým pokladům svých synů nejlepších. A Antonín Sova skutečně také patří k básni- ckým individualitám nejvzácnějši ryzosti, jimiž mo- derní česká literatura může se honosit. Téměř před očima našima zrodilo se, množilo mohutnělo, kvetlo a v zlaté plné klasy vyzrálo dis- kretní umění Sovovo, aby rázem stalo se výsoslným majetkem jemných duší a mluvěím mladé generace jež toužila ve svých slokách zachytiti skutečný vai života, ať na jeho hladině syčela pěna doby, vzru šené neklidem politického i sociálního žilobití če- ského, či leskly se hvězdy důvěřivých snů a na- děje v hodnotnější zejtřek.

Sova Hejda Tuček Sovův

22 article

Ve všech případech, kdy bylo nutno proněst veřejně zpověď duše zneklidněné úzkými poměry Ant. Sova vždy byl na přední stráži se svojí písn a se svojí upřímnou odvahou. A byly-li i přes to tu a tam proneseny neopráv něně výtky, že Ant. Sova příliš zcizil se jemný svým uměním českému živolu, stačilo prostě po- ukázati na básníkovu vášnivě vzrušenou odpověd samoliběmu „Theodoru Mommsenovi“, či na knihy „Tři zpěvy dnešků a zítřků“, a „Dobrodružství od- vahy“, aby na ráz zjevila se plachá vratkost těchto nemistných pochyb. Antonín Sova je eminentně český básník oddaná jeho českost jeví se slejně v nepředstižně jemné intimní lyrice (Lyrika lásky a živola a j.) jako v mistrovských drobnokroslách realistických (Z měho kraje) a naturalistické prose (Prosa 1908 Výpravy chudých atd.)

Sova Antonín Mommsen Prosa

23 article

Básník žil příliš blízko všem krisím doby sou časné, bojoval příliš ohnivě proti sociálnímu zlu a národnímu úpadku duchovnímu, než aby jeho umění, jež vždy šlo souběžně se životem, neneslo odlesku i stínů toholo prostředí A proto budou knihy Sovovy, zvláště básnické vždy dokumentem dnešku a nadějí v zejtřek, budou modlithami útěchy i důvěry českého člověka a jed ním z nejdrahocennějších duchovních statků celého národa. Právě vydaný prvý sešit jeho spisů, obsahující počátek zcela nové sbírky „Zápasy a osudy“ (Ver- se z let 1907—1909.), znovu pak dokazuje, že básník ani v posledních letech neuchýlil se od svého, přes ně vytčeného směru. Úvodní „Praha, věčná stráž“. „Rhapsodie o l- pě“ a satyrická „Kratochvilná návštěva“ náležej bez odporu k nejmohutnějsímu a nejúčinnějšímu, c stvořila součinná generace moderní. Nepochybujeme proto, že spisy Sovovy pronik- nou tentokráte silnou ozvěnou i tam, kde dosud ne- dostalo se mu zaslouženého přijetí. Veliké a významné dílo předkládá se těmite knihami našemu čtenářstvu. Nechť sáhne po nich s láskou, jež jich je hodna. Najde v nich dozajísta vše, co vře, doufá, zmítá se a přece v posled vítězí v nezdolatelném českém duchu! Vkl

Sovův Vera Praha

24 article

* Zik. Winter: „Mistr Kampanus.“ Nakla- datel J. Otto v Praze. (Nádherná úprava s illustra cemi Kašparovými.) „Mistr Kampanus“, původně ve dvou ročnícíeh „Zvonu“ (1906 a 1907) otiskovaný, jest nejrozměr nější a nejšířeji založenou z knižně posud vydanýcl románových skladeb autorových. A po stránce kul- turně historické i umělecky belletristické patří k je ho dílům vrcholným, v nichž už plnou měrou poda- řilo se mu, oč hned svými prvními rakovnickými po vídkami kdysi usiloval: spojit umění učitelské a vy pravovatelské s kulturně dějinnou malbou doby pracně nashromážděný archivní materiál rozvést bel- letristicky a uvést do něho kus živola, rušného po- hybu, společenské i rodinné intimity, zkrálka: oživi a v umělecké illusi nám co možná přiblížit minulé dávno zapadlé a dnes pilným historickým badatelem znova vzkřísené epochy dějinné. O tuto syntesu vě- dy a umění šlo asi Wintrovi vždy nejvíce. A nebylo snadno jí dosáhnout, když nechtěl a nemohl spiso- vatel úbytkem na jedné straně vyzvednout stránku druhou. Nyní však už ji má a pevně drží. V tom bodě bude, myslím, jeho literární význam jednou přede- vším hledán i hodnocen, ač právě on se nyní u nás zpravidla u Wintra ještě dost podceňuje.

Winter Kampanus Otta Kašparův Praha Nakldatel

25 article

V „Mistru Kampanu“ zůstal spisovatel věren svému oblíbenému dobovému ovzduší, své zamilo- vané dějinné epoše a také nejšťastnějšímu jevišt svých povídek, románů či novel, položiv ústřední dě práce zase v dramaticky bohatý počátek sedmnáctého století, z něhož dříve čerpal už zejména k části svých „Staropražských novell“ a jež ho ode dávna mocně lákalo. Jest to smutná a tragicky úpadková éra pře- i pobělchorská, na níž se tu autor látkově soustředil a z níž po svém zvyku nejvíce akcentuje složku kul- turní, náboženskou, mravovou i měšťansky spole- čenskou, události válečné, politické i diplomatické načrtnuv spíše jen jako nutné vnější pozadí. Nejděle ulkvěl jeho pozorovatelský i belletristický zájem ten- tokrát na pražské universitě a na jejím vnitřním vý- voji, na životě mistrů i žactva universitního, na vzá- jemném poměru studentů ku profesorům i vrstvám měšťanským a na osudu, jenž stihl svobodný vzrůst vysokého učení českého po katastrofě bělohorské. A zase poznáváte na jasném i přesném vylíčení toho všeho ve Wintrovi dobromyslného realistu se sklo- nem k malílské mosajkovosti, jenž pracuje pomoei

Kampan

26 article

sterých detailů a z těchto četně hromaděných po- drobností pomalu sestavuje široký, věrný i úplný obraz líčeného dobového nebo životního ústředí V prvních partiích své objemné knihy věnoval tute popisnou zevrubnost zejména životu čistě universit- nímu, ustáleným vysokoškolským zvykům před zkou- škami bakalářskými i při nich, studentským zába- vám i výstřednostem mimouniversitním, stavovským vzlahům mezi tehdejším profeserstvem a pozdějš učilelské praxi zkoušeného bakalářstva. Zatím do- chází románový děj k tragickým událostem bělobor- ským, zastavuje se u jejich důsledků náboženských náredních i kulturně společenských a podrobně líč nerovný zápas protikatolické strany na učení Karlo- Ferdinandově s vílězným rozpietím jesuitismu. Hlav- ním karakterovým i názorovým representantem oně utraquicky smýšlející skupiny profesorské i student- ské jest v románě sympaticky vyličeny Kampanus jenž, nemoha na konec trvale odolat nátlaku útočíc reakce církevní i společenské, podrobí se sice, ale dlouho svého a universitního pokoření nepřežije To jest první rámec dějový, k němuž se pojí několik belletristických odboček rázu milostného i rodinného a bohata snůška malebných genrů kulturně histori- ckých. Celek, k němuž látkovou přípravou a mate- riálovou pomůckou byly autorovi asi zvláště jeho vlasuí dvě starší dějepisné práce o pražské univer- sitě (Děje vysokých škol pražských o secessícizích národů po dobu bitvy bě- lohorské, O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje), podává široce roz- vedený a pestře složitý obraz o sludentském, mi- strovském, měšťanském, národním i náboženském sladiu u nás na důležitém dobovém rozhraní, mají- cím za střed bitvu bělohorskou.

Kampanus učený KarlaFerdinandov vysoký škola pražský kniha dvojit

27 article

Co se týče uměleckého rozvedení a propraco- vání, pozorujeme na „Mistru Kampanovi“ snad vše- cky znaky, známé nám u Wintra z jeho dosavadní historické belletrie: objektivní realism (zvlášť v kres- bě poslav), zálibu v drobnomalbě, sklon k zachycování detailů a nevyrovnatelně přiléhavý, ryze archaický způsob vyjadřování, popisů i rozmluv. Na všem vi díte pečlivě studujícího kulturního historika, jdou- cího ruku v ruce s bezprostředně, radostně a skor naivně tvořícím básníkem. A zvláště srovnáte-li s je- ho „Kampanem“ bělohorské románky na př. Tře- bízského, vysvitne vám jasně celý ten velký po- stup, jejž historická nelletrie naše učinila během po- sledních dvacetipěti let. Ovšem jen belletrie, repre- sentovaná na př. Jiráskem a Wintrem. A tato belletrie, směrem od sentimentálního vlastenčení po- sunutá v obor uměleckého realismu, psycholopismu i karakterisačního detailismu, má dnes své plné lite- rární a životní oprávnění vedle belletrie, současným životem inspirované nebo zas romanticky idealistní- O ní nelze užiti oblíbeného kdysi i u nás okřídle ného slova o překonání dějepisné povídky a dějepis- ného románu. Ona posud tvoří důležitou a rovnocen- nou součást v soudobé literární tvorbě české vůbee. „Mistr Kampanus“ jest toho nejnovějším a nejskvě lejšíma dokladem. —at—

Kampan Winter Jirásek Kampanus

28 article

* D. S. Merežkovský: Petr a Alezej. Po mán. Nákladem Karla Stan. Sokol V „Petru a Alexeji“ stojí Merežkovský na vrcholu realistického historicismu. Pracuje bez efek tů, za to s velikým rozpjetím. Má bohatý rozhled velikých epiků a jemné umělecké cítění. Nádherně zachycena je doba panování Petra Velikého. Celá ta velkolepá epopej krve, hrůzy slávy vystupuje před námi ss úžasnou plastikou a v živých barvách. Lépe a jistěji, než by dovedl dějepisec z povolání, seznamuje nás autor s poměry a kulturním duchem doby. A v prostředí tomto dává vyrůstati svým postavém s psychologií tak mistrnou a motivováním tak precisním, že — chápete zúplna — musily se vyvinouti tak, jak je autor ukazuje a ne jinak. A ještě jednu přednost má tento román jímž důstojně končí trilogie „Antikrist“: ač zobra- zuje celou epochu, celé veliké období historické přece nenalézáme zde udýchaného a násilného hro- madění děje, které by bylo z románu učinilo kro- niku. Spisovateli šlo více o vytvoření výmluvného obrazu doby, než o jednotlivé události. Také je u ně- ho děj determinován lidmi, ne lidé situací — jest mu pouhým prostředkem, nikoli účelem. Román do- znívá krásným epilogem — výrazem touhy po č- stém životě, absolutním dobru, hledání Boha světlých ideálů lidství. Zaslouženou chválu nutno také vzdáti překladu slečny Čalounovy. Dr. Š. * HI. G. Wells: Válka ve vzduchu. Nákladem J. R. Vilímka v Praze. Svazek I. a II. po 1 K. O Wellsových románech zmínili jsme se již několikráte na tomto místě. Jeho literární význam stoupá stále a dnes čtou se jeho spísy po všem vzdě- laném světě ve všech evropských jazycích. Jedním z jeho nejzajímavějších spísů je právě vycházející „Válka ve vzduchu“, k níž se po ukončení je- ště vrátíme obšírným referátem.

Merežkovský Petr Alezej Karel Stan Alexej Čalounův doktor G Wells Válek Vilímek Wellsův Praha Sokol V kulturní duch doba

30 article

* Nákladem F. Topiče v Praze vyšly: Výborná kniha pro mládež E. St. Vráze „Z dalekých světů“ (11. sešit), „Exotické povídky“ E St. Vráze (11. sešit). Román Karla Sabiny „Mo- rana, čili Svět a jeho nicoty“, ve svazcích o 64 stran po 20 hal. Padesátý sešit Sebraných spisů Jana Nerudy. Na 10 sešitů předplácí se i s poštovným K 3.40. Desátý díl Sebraných spisů Ignáta Herrmanna (na 10 sešilů předplácí se i s poštovným K 3.40), který obsahuje pestrou řadu humoristických ličení ze života praž- ských rodin. „Vzpomínky z cest a života od Svatopluka Čecha, jež právě vycházejí jako V dílo Sebraných jeho spisů v druhém vydání. N 10 sešitů předplácí se K B.40. * „Zlatá Praha“, velký obrazový týdenník v na- kladatelství J. Otty v Praze, i ve svém dnešním přepychově vypraveném čísle má příspěvky zna- menitých českých a slavných výtvarníků cizích i bo- hatou část slovesnou. Hádankářská obec „Zlaté Pra- hy“ zve všecky přátele tohoto sportu do svého stře- du. Rodaktorem je Vincenc Červinka, část obrazovou řídí Viktor Olíva.

Vráz Karel Sabina Neruda Herrmann Čecho J Ott Červinka Olív Praha E St . Vráz

31 article

„Pleskotova ochrana stromoví a rosllin“, cen- ník illustrativně znázorňující ochranu našeho stro- moví. Vydala firma F. F. Pleskot, závod k ochraně rostlin, Praha II., Václavské nám. č. 58, „Na ko- Šibraváček. Nové kratochvilné kapiloly. Tak zove se právě vydaný spis, obsahující tucet nových dosud netištěných taškařic. Spisek s „věrnou“ po- dobiznou Šibraváčkovou od akad. maliře M. Slováka vyšel nákladem knihkupectví Jana Kotíka na Smí- chově a prodává se u všech knihkupců neváz. za K 1.50, v elegantní vazbě za K 2.70. * Kapesní kalendář státního úladnictva na r. 1910 s obsahem pro každého úřadníka, jakož i pro všechny, kdo chtějí se informovati o státní službě, velice důležitým vydal právě účetní oficiál J. Kle- čka v Praze II. čp. 1784. Vkusně vypravený kalen- dář má 282 strany a cena jeho jest u vydavatele 1 K 60 h. ve formě tobolkové s 3 deskami 1 K 80 h. * Z literárního odboru Umělecké besody. „L u- mír“, orgán literárního odboru Umělecké besedy, ukončil svůj XXXVII ročník, Vřelá účast značného počtu členstva, která provázela oba ročníky posled- ní, nasvědčuje zřejmě, že snahy výhoru literárního odboru i snahy redakce „Lumíra“ těší se opravdo- vým sympathiím. Výbor i redakce děkují starým přátelům listu a doufají, že se jim podaří získati přátele nové. Potká-li se nynější výzva se žádoucím výsledkem, bude tím dána možnost podstatně roz- šířiti a přetvořiti list, aby v nové podobě vyho- voval všem kulturním potřebám našeho čtenářstva.

Pleskotův Pleskot Kotík J Kle Lumír Václavský já Praha L umír F . F Praha II

32 article

Výbor obrací se na členstvo s důvěrou tím větší. čím důvedněji může ukázati na práci už vykonanou. Obsah posledních dvou ročníků „Lumíra“ nad jiné přesvědčivěji mluví o způsobu, kterým „Lumír koná a také nadále konati chce nesnadný, ale čestný svůj úkol: bez výhrad, bez kultu osob a literárního politikaření vždy a všude sloužiti umění. Prosíme členstvo Umělecké besedy, aby rostoucí účastí pro- jevovalo své sympathie k poslání „Lumíra“ také při ročníku novém. — Za výbor literárního odboru Umělecké besedy: František Bílý, předseda, Jaroslav Kamper, jednatel. Viktor Dyk a Jaroslav Vlček za redakci „Lumfra“ * Karel Fořt: Z českých mlýnů. Fraška s zpěvy a tanci o 3 jednáních. Nákladem F. Šimáčka v Praze. Frangois Coppée: Mládí. Z frančíny př- ložila Eliška Reháková. Nákladem „Máje“ v Praze. Stanislav Forman: Srovnávací čílanka slo- vanských jazyků. Nákladem vlastním Ladislav Hájek: Vojáci, vojáci, malovan děti. Lidové vojenské povídky z maloruského života. Nákladem Aloisa Lapáčka v Praze. * Prof. Fr. Drtina: Základy novověkého ná- zoru životního. (Přednáška při Mezinárodním sjezdu filosofickém v Heidelberku dne 4. září 1908.) Nákla- dem spisovatelovým

Lumír Bílá Kamper Dyk Vlček Lumfr Fořt Fraško F Šimáček Reháková Forman Hájek Lapáček profesor Drtina Lumír Praha Francie Heidelberg Náklo

33 title

* Zdeňka IIlásková: Mládí. Nákladem Giros- mana a Svobody v Praze.

IIlásková Giros Praha