1
masthead
23. prosince 1905.
2
masthead
Příloha „Národnich Listu
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. prosince. (Z ro z ml u vy
s polským vůdcem.) Zpravodaj „Slowa
Polsk.“ rozmlouval ve Vídni s jedním z vůdců
polského kole o situaci. Mnoho nového nezvě-
děl; zajímavo v odpovědech polského vůdce
jest leda to, že se odříká opposice proti v-
lební reformě s podmínkou, bude-li dbáno pol-
ských zájmů. O s'tuaci v Rakousku jest prý
těžko mluvit. Máme samá provisoria: provisorn
vládu (čtyři ministerstva spravují odborní před-
nostové), provisorní rozpočty a ohlášenou vo-
lební reformu, jejíž podrobnosti nezná nikdo,
ani vláda, tedy opět jakési provisorium. Na do-
taz zpravodaje, skutečně-li zavrhuje polské
kolo všeobecné volební právo, tázaný odvětil:
„Ne; zpráva taková jest mylná. Polské kol
ve svém celku souhlasí se všeobecným hlasová-
ním; žádá jen zabezpečení zájmů polských.“
— „A v čem spočívá toto zabezpečení?“ —
Na tuto otázku polský vůdce odepřel odpověd.
poněvadž podrobné odpovědi dáti vůbec nelze-
Za to tázaný potvrdil, že členové polského kola
s bar. Gautschem o volební reformě již jednali.
Rozhovory ty byly však vesměs rázu soukro-
měho. Nepravdivé byly také zprávy, že polské
kolo prohlášením bar. Gautsehe ze dne 28.
listopadu bylo překvapeno. Ministerský před-
seda sdělil již před zahájením říšské rady
hlavní body svého prohlášení vedení polského
kola. Byloť by dle slov polského vůdce zlo-
činem, spáchaným na polském národu, kdyby
ředitelé polské pelitiky ostentativně zpřetrhali
styky s vládou a dovolili, aby za jejich zády
připravila „fait accompli“.
Gautsch
Praha
Vídeň
Rakousko
Slow Polsk
6
article
Ve Vídni tedy polské kolo je na stráži a
dbá, aby vol. oprava nebyla mu na škodu. V Ha-
liči však nehnulo dosud prstem. Kdežto po-
slanci ruští pořádají pilně voličské schůzea
poučují své voliče o významu všeobecného a
rovného volebního práva, z poslanců polských
jediný lr. Danielak předstoupil v Novém Targu
před voliče a vyložil jim dosah chystané ve-
formy. Na tuto nedbalost členů polského kola
trpce si stěžuje „Gaz. Nar.“ a vybízí polské
kolo, aby pořádalo četné voličské schůze,
zvláště ve východní Haliči. Nutno prý infor-
movati také tamní polské sedláky o významu
refermy a zabezpečiti polskému kolu jich pod-
poru, aby polské zájmy v té části Haliče ne-
utrpěly újmy.
V Praze, 22. prosince. (Košut o kom-
promisu.) V rozmluvě s jedním vídeňským
redaktorem Fr. Košut opakoval, co prohlásil
již ve schůzi výkonného výboru koaličního, že
prostřednictví býv. ministra financí dra. Lad.
Košut
Vídeň
Nara
Halič
Praha
Francie
7
article
Lukacse vzniklo z jeho vlastního popudu a ni-
koli na rozkaz panovníkův. Lukacs, jenž se
opravdově přičiňuje o smír, obral si za úkol
sděliti ve Vídni dojmy, nasbírané v Peštia
přinésti opět do Pešti dojmy z Vídně. Právem
mohl Lukacs ve Vídni oznámiti, že koalice ja-
kožto představitelka parlamentu a národa ochct-
ně připravuje poctivé rozřešení krise, nikdy
však se nemůže vzdáti na milost a nemilost.
Ani panovník si nemůže přáti ponížení národa,
neboť panství nad poníženým národem nedo-
dalo by koruně ani síly, ani lesku. Uherský ná-
rod může přistoupiti jen na takové dorozumění,
které zabezpečí trvalý mír; k takevému
miru, který zabezpečí i panovníku klid a pokoj
až do smrti, národ s radostí nabízí svou ruku.
To vše musil Lukaes vycítiti v Pešti a vedle
teho i to, že nikdo v Uhrách nepomýšli do-
tknouti se výsostných práv panovníkových, ne
řku-li je zkraeovati. Naproti tomu ovšem i ná-
rod má práva, která chce vykonávati, a jestliže
na nich trvá, nedopouští se tím na nikom bez-
práví, nýbrž koná jen svou povinnost. Žádný
silný národ nevzdá se svých práv
panovník pak může býli mocný m
jen tehdy, panuje-li nad silným
národe m.
Lukacs
Vídeň
Pešť
Uhry
8
article
Turčianský Sv. Martin. 12. prosince. (Po-
litikaa justicia.) U nás prešumel krásny
sviatok Mudroňovský, a zanechal po sebe hlboků
stopu. Zase raz náš národ pocítil sa celkom.
duchovnou jednotou, národním telom. Krásny
zjav, že sa sám l'ud prihlasuje a neumelou
rukou píše svoje želania. A verte mi, medzi
lud a jeho intelligenciu, perfídna politika stavia
hrádze — najvíac pomocou kriminalu. Tak každá
vol'ba ma za sebou celů hekatombu kriminál-
nych processov, a žalovaní sů jedine P'udia ná-
rodného tábora, nikdy, na česť hovorím, nikdy
Pudia, odhlasovavší na vládneho, liberálneho.
vobec krátko maďarónskeho kandidata. Nedivií
by som sa, keby ste tomu neuverili, lebo to
hraničí už nic len na verejné zlodejstvo, ale na
bláznovstvo.
Procedůra je takáto: jako viete, u nás vol
by idů v massách, súčasne, na jednom mieste;
dve drevené bůdy stoja na námesti. Tábory
kandidátov sů oddelené silným vojenným kordo
nom. Prechádzať z táboru do táboru je zaká-
zané... pre národních voličov. Tak
zvaní korteši (volební agitátori, podplatkári, pá-
lenčiari) vládneho, liberálneho, vóbec maďarón-
skeho kandidáta chodia svobodne do národného
revíru, chylají duše, pichajú do růk piatky, desi-
atky . .. Pravda, keď to zbadajů naši, strhne
sa bůrka, šuftov počnů prať . . . ale tužibud
otvorí sa kordon, žandarmi růťa sa s bajonetami,
že vraj zaviesť mier a riad, vlastne, osvobodio
korteša z růk rozhnevaného l'udu. . . Našich
kolů, bijů hlavňami, áreštujů, zapisujů . . Z takejto
jednej jedinej scény po vol'be povstane 20—50 kri-
minálnych processov. Do dedin navalia žandarmnov.
Martin
Krásno
9
article
sudcov, svedkov ... Počne sa riadne dusenie cel j
dediny, P'udí citujů do dalekého mesta, poku-
tujů peňažite (až do 500 korún) potom exe-
kvujů, predávajú na licitácii; iných zavierajů
na týždne a mesiace ... Hl'a, hovorí im slůžny
alebo i nesvedomitý sudea: nech vás teraz
bráni váš slovenský kandidát! Samo sebou
rozumie sa, že tu obrany byť nemože, ledau
boha, lebo appellovanie je márnosť nad všetky
márnosti... Keď ide o Slováka, prisahám, nie
spravedlnosti u nás jedine u boha. Potom,
nech vydrži dedinka, zmäkosená, oškodovaná
po krimináloch povlačená (z jednej jedinej de
diny v Zvolenskej stolici sedelo 49 ludí v kri-
minále pro vol'by !) nech vydrži pri slovenskom
kandidátovi... A to nenie náhoda ... to je po
litika, systém, praktika! No príde ešte horšie
Korteš, majúc okolo seba platených sved
kov, počne s našími P'udmi hádku. Známo, an
naši voličia nepijů vodu... pohovori sa to vše-
ličo, zeleného i žltého ... Korteš tak narafič
Slovák
10
article
vec, aby reč přišla na vrchnosti, na král' a ..
Jedno slovo dá druhé. Upichaný, štvaný človek
pod vínom povie nejaké hlupé slovo ... Už so
tu dvaja svedkovia... Vrchnosti spravia z toho
»erimen lnesae majestatis«. Ameň, už je po
človeku. U nás v Uhrách tieto urážky král'a
súdia sa jedine v Pešti pred mestským
súdom. I počne sa peklo, skáza je tu. Ubohého
citujů 5—10 ráz k sůdu okresnému, volajů
10—12 svedkov, konečne ho volajů do da
lekej Pešti. Bez advokát a sa neobíde.
věď by ani sůdu nenašiel, v pridunajskom Ba-
bylone, a pred sudom ide všetko po maďarsky.
Našmu delinkventovi ani do umu rozumu ne-
prišlo uraziť král'a, on iba bránil sa pred ná
padmi agentov provokát rov .. . Ale slová boly,
svedkovia svedčia, človeka odsůdia na 3—
mesiacov kriminálu, útraty sů horrendné, vzdor
tomu, že takého človeka voždy darmo z astu-
puje náš advokát, národovec. Al
čo: každému svedkovi prisůdia cestu a diety ..
Al
Uhry
Pešť
11
article
Chlap je pod závozom. Musí požiča?. . Inter-
esssy, behania, zo zúfania i tá filaška:
»Per me si va tra la perdula gente
Lasciate ogni speranza voi ch'entrate«.
Práve po tieto dni bráni dr. Ján Mudroň
dvoch takýchto nešťastníkov.
Pavel Čobrda, evanj. farár v Smrečanoch
v liptovskej stolici, muž bezúhonného života,
dubrodinca svojho l'udu, kňaz priamo apoštol-
ský, na skůške povedal deťom, aby sa len učil
materčine, lebo o nedlho, keď Berzeviczyho ná-
vrh o školskej výchove stane sa zákonom, ne-
budů sa už učiť sladkému slovenskému jazyku.
Za tieto pravdivé slová udali ho (akýsi pisári).
sud ho odsůdil na tri mesiace väzenia »pro
bůrenie proti maďorskému národu«. Čobrda
oddane vysedi si väzenie, ale potom príde p
očistci peklo: cirkevný súd, v rukách maďarón-
skych, pod zuřivým renegátom biskupom Zelen-
kom zbavi ho fary, vyženie z cirkvi. Lebo
maďaronsko-luteránská cirkev stala sa tribunalom,
inkvisiciou, proti ktorej bledne sůd španielského
Torqnemada alebo rakůského generála Karaffu.
Evanjelicka a. v. církev bola predtým baštou
slovenčiny, vzdelanosti, duchovnej svobody
dnes je iba bastillou najdivšieho potla čovania
národnosti, vzdělanosti, ludu a kňazov. Ni
cirkev viac, ale tribunál.“ Pomáhajů dusiť cir
kev Slovakmi zvaleni, ale na zradcov premenen
biskupi: Frid. Baltik a Daniel Bachat, slovensky
spisovatel, pod menom Miloslav Dumný, majúc
meno Itierárne. Predal i slovenskost a men
za tridsať niklovych »strieborných«. Naša tra-
gika: keď sa niekto »per humera nostra« (n
našich pleciach) »vydriape na vyšší stupen
zradí národ«,
doktor
Mudroň
Pavel Čobrd
Karaffa
Frid
Daniel Bachat
Miloslav dumný
Leba
Intrum
Evanjelicko a
12
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu obilního. Na včerejší naší
burse plodinové byl úplný sváteční klid, návštěva
byla velice slabá, cizí obchodníci se nedostavili.
Obraty s chlebovinami byly co nejomezenější, byly
prodány jen ojedinělé vagony pšenice za posledni
ceny, o žitě pak bylo smýšlení velice chabé a nen
znám žádný prodej. Ceny pšenice a žita zůstaly
nezměněny jako v úterý. Z Prahy znamenala pšenie
76 až 80 kg K 880 až 9.25, slovácká 72 kg prodáno
za K 9.10 z Buben. Žito 72 až 75 kg znamenal
K 8.20 až 8.90 z Prahy. Pro oves byla koupěchti-
vost, také pro spokulační účely byl zájem a rovnět
vojenskými dodavately byl hledán. Zdravé zboží sl
snadno na odbyt za K 7.90 až 8.10. O kokuřici byl
smýšlení chabě, poměry odbytové se zhoršily. Uher-
ská kukuřice nová byla prodávána ze skladišt
vídeňského za K 7 25 až 7.35, srbská za K 7.10
laptatská z Děčina za K 7.90. Pro vikev je čilý zá
jem. Česká nabízí se franko z Vidně za K 10. 20
10.40. O ostatních plodinách se smýštení při nezmě-
nných cenách nezměnilo.
Nová obchodní smlouva německo -rakouská. Daný
stav nové úpravy obchodních poměrů rakousko-ně-
meckých charakterisuje „Kreuzztg.“ takto: „Uherská
sněmovna odročena do 1. března 1906. Náslodkem
toho nebude možno opatřiti zavčas ústavní schválen
nové rakousko-německé smlouvy uherským parlamen-
tem. Protože ratifikace smlouvy télo závisí formálně
na schválení uherské sněmovny, zdá se skoro, že
nová obchodní smlouva německo-rakouská dnem1.
března 1906 platnosti nenabude. Ve Vídní jsou však
za všech okolností odhodláni uvěsti v platnost dnem
1. brezna 1906 novou smlouvu mezi uvedenými státy.
Praha
Uhry
Vídeň
K 7 25
uherský sněmovna
kg
z Bubno
laptatská
13
article
Ježlo v Uhrách není prý vážné opposice proti novo
smlouvě, bude možno otázku snáze řešiti.“ Tody —
— nová smlouva nabude platnosti bez předchozího
schválení uherským parlamentem. Jakou to no-
vou výhodnou posici chystá Vídei
uherskému parlamentul
Důsledky soustieďování výroby Pražské želézái-
ské spolučnosti. Jak se z Kladna oznamuje, budl
tamní zkujňovací (pudlovací) oddělení v závodech
Pražské železářské společnosti zrušeno a přeneseno
na Starou Huť (závody bývalé České báňské společ
nosti), kde pudlovací process soustředěn. Opatřen
toto vzbuzuje v kruzich dělnických značné rozrušení
protože čásť dělnictva propuštěna. Jak oznamuj
dělnické listy, dostupuje nevole dělnictva Pražské že-
lozářské spolcčnosti na Kladně vrcholu. Společnost
prý dělnictvo do stávky přímo žene, trpíc nedo-
statkem práce. Dělnické poměry velikých železářských
závodů zasluhovaly by věru důkladného objasněn
pomocí veřejně ankety. Až příliš dává tu spo-
lečnost pociťovali svou moc a až příliš dává se
věsti svými známými tendencemi.
Uhry
Kladno
pražský železářský společnost
14
article
Volká schůze českého kupeciva s programem
„Stanovisko českého obchodnictva k usnesení živno-
stenského výboru poslanecké sněmovny říšské rady
v příčině novely k živnostenskému zádu“ konati s
bude v úterý 26. prosince t. r. o 2. hodíně ol-
polední v Praze-Josefově (V. čtvrti), v Mikulášské
třídě v místnoslech „Merkuru“. Schůze této zůčastn
se kupecívo z Morayv a bylo by ku prospěchu obchod-
ního stavu, kdyby účasť jeho byla četná. Účastníc
sejdou se kolem 12. a 1 hod. pol. v restauraci „Mer
kuru“. Společenstva moravské upozorněna bylan
úterní schůzi zvláštními přípisy a požadána
aby neopomonula vyslati delegáty. Bližší zprávy a vy-
svěllení na požádání podá Obchodnická jednota pr
Moravu a Slezsko v Brně.
Chov zvilat hospodálských. Učebná i příručná
kniha pro studující i chovatele zvířat. II. část. Na-
psal professor F. Hessler v Chrudimi. Vydáno u Po
spíšila zetě (J. Scholle) v Chrudimi. Cena 4 K. Pan
prof. Frant. Hessler vydává, jak jsme ukázky z první
části knihy jeho přinesli, velké dílo „Chov zviřat ho-
spodářských. Dnes upozorňujeme své čtenáře n
druhou čásť téhož díla, zaujímající „Přírodopis ho-
spodářských zvířat.“ V části této uvedena jsou nejen
veškerá plemena hospodářských zvířa! nýbrž i jejich
vynikající vlastnosti a zároveň, jakou cenu to neb
ono plemeno má pro krajiny naše. Text výborně vy-
pravené knihy doprovázen jest 95 velmi krásnými
obrazy (fotografiemi) čítá 260 stran. Přejeme knize
z plna srdce, aby hojného rozšíření našla mezi na
šimi čtenáli a zdobila knihovnu jejich.
Zahraniční obchod říše v lednu až listopadu 1905
Důsledkem zmenšené loňské sklizně obilní vykazuje
dovoz i vývoz celé říše značné přesuny. Patrny jsou
z tohoto seslavení
1905
F Hessler
J Scholl
profesor
František
Hessler
PrahaJosefov
Morava
Slezsko
Brno
Chrudim
poslanecký sněmovna
z plný srdce
16
article
korun
vývoz . . . 1919,278.503 1961,523.256
dovoz . . . 1839,936.351 1950,327.880
zatím co tedy vývoz z části se zvětšil, sloupl pod-
statně dovoz do Rakousko-Uherska. Vzestup dovozu
přivoděn zvláště zvýšeným dovozem zemědělským.
Obilí, luštěnin, mouky a pod. dovezeno k nám lon
v prvých jedenácti měsících za 99.47 mill. K. lelos
za 116.49 mill. K; tuků za 24.41 resp. za 35 46
mill. K; v dovozu skupin průmyslových nastaly
zvláště změny zvýšenými cenami surovin textilnicii.
Zahraniční obchod charakterisován těmito daty:
vývoz
dovoz
mill. K
mill K
1904 1905 1904 1905
30.14 14.86 0.59 0 16
pšenice ..
4.84 481 002 0 02
žilo . . .
5.97 463 39.84 63. 74
ječmen . .
2.51 8.14 0.18 0.08
oves . . .
kukuřice . 33 22 57.49 0.58 0.24
0.17 017 21.82 18. 98
mouka . .
49 67 43.65
slad . . .
351 1.49 24 67 21 97
chmel . .
16 12
ovoce . . 11.42 15.20 11.90
luštěniny . 17.91 18.72 7.87
12. 90
jat. dobytek 35.04 39 53 93.10.
31.43
koně . . . 448 5.51 57.18. 56 24
drůbež . . 455 4.67 11.26
10.10
surové kůže 59.15 49.17 43 84 52.03
peří drané . 4.42 4.66 186 20. 81
vejce . . . 33 10 41.30 98 04 79 27
rýže . . . 16 62 20 93 —
Rozvrh dovozu resp. vývozu byl tento
vývoz
dovoz
Rakousko
Uhersko
8.14
oves
11.90 luštěnina
17
article
1904 1905 19.4 1905
1904 1905 19.4 1905
millionů korun
suroviny . . . 1203 1204 7921 799.2
polotovary . . . 234.5 226 4 289.5 291.3
tovary . . . . 4850 523.8 837.9 82709
respektive dle skupine
prod. zemědělské 9337 993.9 683 26 683.5
» hutní . . 199 3 2188 125.7 130
„ průmyslové 706.8 737.5 1110 7 1146.3
Mezi polotovary vykazují největší zvýšení dovozu
kožešmy (z 12.1 na 13.4) kostěné a dřevěné polo-
tovary (z 48 na 5.6), tuky (z 12.1 na 13), oleje
(z 12.0 na 14.0), zmenšení pak: příze bavlněná
(z 22 6 na 20.6), vlněná příze (z 34.8 na 30.2, kůže
(z 41.7 na 36.2); ve skupině tovarů nezmenšil se
dovoz ani v jediné skupině, zvýšení za to vykazují
viněné tovary (z 25.1 na 26.8), kaučukové tovary
(z 13.6 na 15.2), chemické tovary (z 37.9 na 43 6)
železné zboží (z 98 na 10.4). stroje (z 47.9 na 56 1)
nástroje (z 57.7 na 613 mill. K). Dovoz bavlny
stoupnul z 203 24 na 217.37 mill. K resp. z 1.49 na
1.09 mill q V měsíci listopadu dovoz bavlny kles
(s 164 201 na 148.711 q) Co do vývozu možno kon-
statovati vzestup: tovarů bavlněných (z 29 6 na
36.29), vlněnýcn (z 53 9 na 55.3). papíru a zboží
papírového (z 32.5 na 34.4), koženého zboží (z 437
na 46.0), petroleje (z 10 na 15), skleněného zboží
(z 52 0 na 54.3), nástrojů (z 62.3 na 68.5 mill. K).
Pozoruhodným jest při zvýšeném dovozu
kleslý vyvoz železného zboží (z 41.2 na
55.9 míli. K), důsledek cenové politi ky
železářského karlelu.
Založení továren na dehlové barvy v Rakousku.
683.5
Rakousko
18
article
Plše se nam z Vidně: Ruzhodnuti patentního soudu
proti elherfeldským továrnám na barvy dříve Baier,
jímž byla vůči společnosti té, pro případ, že v určite
lhůtě výrobu v Raknusku skutečně nezahájí, vyslo-
vena neplatnost jistého důležitého patentu, vzbudilo
ve veřejnosti, opětné naději, že dojde v doliledné
době přece ke zřizeni továren na dehtové barvy.
V odborných kruzích chemických se však tato naděje
nesdlli. Ma se za to, že německé továrny, ktei
představují od posledních fusi nesmírnou jednotnou
moc, nedají se donutiti ani prostředky donucovacimi
ani zvýšením cel, jež nastoupí v platnost dnem
1. března 1906, ke zřízení rakouských továren.
Spolénají naprosto na svou sílu kapitálu, na své
nashromážděné zkušenosti, na své nabromaděné
reservy a nikoliv už na své patenty. Ba v poslední
době už své patenty ani v Rakousku nepřihlašují.
Pro ně bylo by nevýnosným přeložiti výrobu svého
rakouského odbytu do Rakouska. Nehledě k tomu,
že náklady výrobní by byly v Rakousku mnohem
vyšší než v Německu — daně jsou o tolik vyšší
kyselina sírová jest u nás dražší, soda je dražší,
poněvadž crár prodává sůl jen za vysoké ceny
ale výroba v Německu by se zdražila odpadnutím
spolřeby rakouské. Tolo zdražení nebylo by vyvá-
ženo osvobozením od cel. Samostatná továrna na
barvy dehtové v Rikousku byla by však přemocnou
soutěží německou i vzdor clům zničena.
Z průmyslu železálského. Německá produk
ce surového železa činila v listopadu 988.000 t., proti
1,006.943 t. loni v tomže měsíci a 833.255 t. v listo
padu 1905. — „Iron Monger“ oznamuje z ameri
ckého trhu železářského, že panuje násled-
kem četných svátků chabé smýšlení. Ceny jsou nezmě-
něny. Základní smýšlení je vysloveně pevno.
Baier
Monger
Rakousko
Německo
19
article
Jižní dráha a druhé spojení s Torstem. Ježto do-
cíleno na poslední konferenci delegálů jižní dráhy
odborného referenia slátních drah zásadního doroz-
umění o rozvrhu dopravy mezi slátní drahou a jižní
drahou, bude dle „Eisenbahnbl.“ konána v nejbliž-
ších dnech za předsednictví správce ministeria železnic
závěročná porada, věnovaná olázce této. P'odrobnosti
úpravy budou vypracovány však teprve počátkem
příštího roku
Průmysl dřevouhelný v r. 1905. Píše se nán
z Vídně: Obchod rakouských a uherských společnosto
dřevoubelných v r. 1905 byl naproslo uspokojivý
Odbyt dřevěného uhli dodržel na loňské výši 4.00
vagonů, ceny stouply asi o 5% Také pro vlastní
výrobky destilační byla trhová situace příznivá. Pro
kyselinu octovou byla letos zřízena ústřední prodejna
Výsledek kartelování nedá se vzhledem na krátkon
dobu trvání ještě číselně vyjádřiti, ale pokud jde
o čistou kyselinu octovou, již se užívá jako octa
tolního, jest uspokojivý. Prodejna provozuje velic
rozumnou politiku a zvýšila jen zcela nepatrně ceny.
Naproti tomu vykazuje technická kyselina octová.
již se užívá v barvírnách, spíše klesnutí následkem
soutěže kyseliny mravenčí. Konkurence tato nebude
však asi vzhledem na nebezpečí, jež jsou spojena
s výrobou a upotřebením kyseliny sírové — zvláště
pro zdravotní poměry dělníků — příliš vážnou Odbyt
acelonu, ze kterého se vyrábí bezdýmný prach, ovšem
po skončené válce rusko-japonské klesl a ceny poně-
kud povolily. Pro příští rok jsou vyhlídky nepřizni
Torst
Vídeň
vagón
20
article
Hospodářská výstava pro r. 1908 Ústředn
společností pro král. české v Praze po-
řádaná, nachází se v plném proudu. Za předsednictví
cís. rady inž. R. Jahna byla konána před nedávnem
první schůze výstavního výboru, která jak se strany
zemědělstva tak se strany továrníků byla velice čelně
obeslána. Již toto veliké účastenství svědčí o živém
zájmu veškorých interessovaných kruhů, na němž
celá naše veřejnost béře již nyní vřelého podílu. Dob
Irvání byla slanovena od 15. do 20. května. Za pří-
činou velikého návalu pánů vystavovatelů při lelošní
výstavě musila býti lhůta přihlašovací u veškerých
skupin, kromě zvířectva, zkrácena do 15. dubna-
kdežto pro zvířectvo byla ponechána dokone
dubna. Již nyní jest většina míst zamluvena, takže
páni vyslavovatelé, kteří výstavu hodlají obeslati
musí sobě zavčas potřebné místo zabezpečiti. Mista
pro vyslavovatele (nekrytá) byla odstraněním někte-
rých větších trávníkových ploch značně rozšířena
aby se tak odpomohlo citelnému nedostatku místa
jaký se jevil při poslední výstavě. Již po delší dob
vyjednává se s různými skupinami a dnes jest již
jisto, že výslava naše, která se stala národohospodář
ským a národním podníkem prvního řádu, bude příme
velkolepým závodištěm výrobních našich tříd všech
oborů. Více než 10.000 programů bude počátkem. při
vější
Ing
R Jahn
Praha
Ústředn společnost pro král
21
article
štího roku rozesláno, neb hospodářský význam našicl
svatojanských výstav pronikl již do kruhů nejširších
Nákup subveněníhe dobylka. Z nouzových ko-
mitétů docházejí stesky, že není k disposici s dosta-
tek dobytka pro nákup z peněz nouzových. Český od-
bor rady zemědělské připomíná, že pokusil se opatřiti
seznam pramenů pro nákup dobytka a jest ochoten
prameny tyto sdělití k požádání nouzovým komitětům.
22
article
Dlužno ovšem připomenouti, že zatím pro větší ná-
kupy není příliš zásob a není vyloučeno, že by ná-
kup plemenného dobytka mohl se znovu stížiti, kdyby
nouzové komitěty hromadně a současně na týchž mí-
stech zakupovaly. Český odbor rady zemědělské při-
pomíná proto, že nebude míti námitek proti tomu, aby
nouzové komitéty v okresech, na které větší obnosy
k podpoře chovu dobytka připadly, odložily případně
nákupy své na dobu příhodnější, aneb aby nákup pro-
vedly postupně v různých časových terminech. Ježto
dále došly různé dolazy stran uhražení výloh, spoje-
ných s nákupem dobytka subvenčního, sděluje český
odbor v té příčině své slanovisko. Výlohy spojené
s nákupem pokládány buďtež za čásť ceny dobylka
dle toho rozvrženy buďtež spolu s cenou dobytko dle
poměrně na dolaci nouzovoua na přijímatele do-
bytka a sice dle těhož procenta, dle jakého podle usne-
sení nouzového komitétu cena dobytka na nouzovou
dolaci a na přejímatele se rozvrhuje. (Činí-li tedy cena
kusu 600 K, výlohy nákupní i dopravní 30 K a usnesl-
li se komitčt nouzový požadovati od přejímatele 4
proc. přispěvku, pak zaplatí tento 40 proc. ze 630 K
kdežto zbytek nese nouzová dotace.) Český odbor
rady zemědělské předpokládá však, že výlohy nákupní
nebudou nepoměrně vysoké a klade váhu na největší
úspornost v tomto směru. Účet o výlohách těch musí
českému odboru spolu s oslatními konečnými účty
býti předložen a český odbor nemohl by ho schváliti.
Český odbor rada zemědělský
Český odbor rada
23
article
pakliže by výlohy byly nepřiměřené. Pokud běží
jiné výlohy s nouzovou akcí spojené, na př. výlohy
za tiskopisy, práce písařské a pod., předpokládá český
odbor rady zemědělské, že výlohy ty uhradí interes-
sované spolky, jichž členstvo na výhodách nouzově
akce bude míti podíl
Akciová směnární společnost »Merkur« zřídí —
jak se dovídáme — vedle filiálky v České Lí p
také ještě exposituru této filiálky v České Ka-
menici.
Spolek českých obchodníchi cestujících v Pran
koná řádnou valnou hromadu 27. prosince 1905 o 6.
hodině večerní ve velké dvoraně paláce „Merkuru“
v Mikulášské třídě 9.
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
Český Lí
Český Ka
24
article
V Praze. 22. prosince (Pův. zpr. »Nár. Listů«.
Na dnešní burse rozvinul se dosti pevný trh a došle
k závěrkám zlaté rakouské renty za K 117.27 1/2.
rak. investíční renty za K 90 621/2, akcif Rak. - uherské
banky za K 1637.— a akcií Zajišťovací banky
255.—.
Dále podáváno bylo za akcie: Živnostensk
banky K 246.50, české banky Union K 246.50
strojírny Daňkovy K 463 —, Podolské cementárny
K 174.—, peníze.
Orniciální záznamy znějí:
Zástavní listy české hyp. banky 59%
„ . „ „ 312
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
. » » (v K) 4 %
Mel. úpisy » . » (ve zl.) 40
„ . » (v K) 40%
Žel. „ . „ „
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . .
Dlužní úpisy České prům. banky 4 /
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . .
Zástavní listy mor. byp. banky
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky
Želez. úpisy „
Zástavní listy I. mor. spořitelny
41/2
hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy . . . 40
Železnič. . . . . 40
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/.
„ Rak. sherské banky 4 %
„ . Dolnorak. hyp. ústavu 40
34/2
Kom. dl, úp..
, 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 490
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3°0
Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 v
(ve stř.)
Dubnová ..
Květnová . . (v pap.)
Červencová spol. renta (ve stř.] 490
Rakouská zlatá renta . . .
korunová renta . . 490
„ investiční . . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . ..
Česká zajišťovací banka . ..
Haličská akc. hypoleční banka.
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojirna . ..
Daňkův
Praha
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Živnostensk banka
Český průmyslový . banka
Hal
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoleční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
K 117.27
25
article
Daňkova strojírna . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolinská továrna chemická .
Podolská cementárna . . .
Poldina hut
Pražska železářská společnost
První česká raf. v Modřanech
» tov. orieut. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Kolinská
Poldin
Č . Budějovice
Modřany
Český báňský společnost
železářský společnost
26
article
z. Z Vídně, 22. prosince. (Telelgr. » Nár. Listů«.
Denní bursa. Nepřiznivé zprávy z Ruska, jakož
i chahé smýšlení v cizině působily na náladu dnešní
počáteční bursy nepříznivě, takže slabší záznamy z
včerejška zůstaly v platnosti. Hlavní papíry v kulise
opět klesly, přece však v žádném oboru nedošlo ke
vétším prodejům, takže seslabení kursů bylo celkem
malé. Na polední burse slabé smýšlení se nezměnilo,
protože veškeré cizozemské bursy oznámily ochabnutí
Přes to klidná a nadějná nálada potrvala. Výsledek
bursy kromě hodnot železářských, ve kterých došlo
opět k reprise, byl dobře upevněn. Kreditky se ne-
změnily Bodenkreditky poněkud stouply, akcie státní
dráhy byly pevné, lombardky a oboje severozápadní
byly vyšší, akcie severní dráhy značně stouply. Al-
pinky a pražsko železářské akcie rovněž značně
stouply. Karpatky jsou pozadu. Akcie tabákové trpěly
pařížskou prodají. Akcie wienerbergské továrny měly
dobrou poptávku při vyšším kursu. Trh k ukládan
nezměněn.
Na eskomptním trhu slav peněz nezměněn: 41/1
až 41/2 procenta.
x. Z Vídně, 22 prosince. (Telfgr. »Nár. Listů«.
Večerní bursa. Kreditky 666.50, po —.— —.
uberské kreditky 786.50, anglobanka 317.50, bankovní
jednota 559.50, onionka 560.50, Jänderbanka 433 75
slátní dr. 661.25, —.—, jižní dráha 119.—, polab. dr.
443.25, severozapadní dráha 430.—, turecké tabákové
351.50, rýmavsko muráňské 518.50, alpinky 512 50.
květnová renta 99.55, uherská korunová 95.15.
turecké losy 144 50, marky za holuve 117 82, ultimo
117 75. Smýšlení klidné.
x. Z Vldně, 22 prosince. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
Devisy. (První čisto znači penize, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké Ih. 100 hol. zl. K 128.40
198 70. Bukurešť na delší lhůty 94 65. 94 85
Vídeň
Rusko
Jänderbanka
Amsterodam
Bukurešť
27
article
Brussel šek a kr. thůty za 100 fe.
Brussel na delší lh. —-
Námecko šak
kr. ih. za 100 mk. 11772/2, 117.921/2. Némecko nu
delší lhůty 117 75, 118.05, Londýn šek a kr. ln.
za 10 lib st. 239 071/2, 240..30, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —o -
——, Italie šek a krátké lhůty za 100 fir 95 70
95.90, Italie delší lhůty —.——, —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. —.— —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.70. 95.85. Paříž delši ln.
—, —.—. Curých a Basilej šek a krátké lhůtv
95.45. 95 571/2 na delší ihůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. ih. 95.45, 95.571/2, na delší lhůty —.—,
z Vídně, 22. prosince. (Z ávěrečné úřadn
kursy.)
Květnová renta . 99 60 Ivovskočernovická 579.—
únorová
100. 45
spol. st. dr. rak.-uh. 660 50
červenc.
99.50
jižní dráha . . 118 10
100 45
říjnová .
štyrsko hr.-köfl. . 470.—
rakouská » zlatá
severní dráha . 5700.—
117.20
99 50
rak. severozáp. dr. 429 —
» kor.
pardubická dráha 410). —
113 55
uherská » zlatá
95.15
„ kor.
polabská dráha . 418 75
90.50
česká sev. dráha. 360). —
rak. invest. renla
uher. ».
3075.—
85 95
buštěhradská A
4% zást. listy Hyp.
1110 —
banky král. č.
218.—
pražsko - duchcov
31/2% zást. 1. Hyp.
duchcov.« podmnok
banky král č. .
2245 —
ústecko tepl. dr.
4% kom. dluhop.
1004.—
dunaj. paroplaveb.
Brusel
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Basilej
Vídeň
Italia šek
Italia
jižní dráha
28
article
Zem. banky kr.č.
755.—
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úpisy
351.—
turecká tabák. rež
Zem. banky kr. č.
555.—
rak. zbrojovka
státní losy 1860
Rudolfova hut
157 25
po 500 zl. .
509 50
alpská montan. sp.
189 25
po 100 zl. .
516.75
rým.-muraň. spol
289 —
státn! losy 1864
505.—
Poldina huť .
473 —
losy úvěrního úst.
praž. želez. sp.
vídeň. l. komun.
česka montan. sp.
158.25
467.—
tisské losy . .
Daněk . . .
144 15
269 —
turecké losy .
západočeská ubl
1631. —
rak. uh. banka .
severočeská uhl.
rak. úvěrní ústav
650.—
mostecka uhil. sp
317 —
b. anglo rakouská
vídeň. stavební sp
860.—
vídeňská unronka
964.—
hirtenberské . .
433 10
640.—
b. pro země rak.
Poldin
Daněk
Rudolfův hut
29
article
Schodnica . .
750.—
uh. úvěrní bank
haličsko- karpatské
559.40
bank. jednota ..
pešťska vagonka
1111.—
r. úst. pro úv. poz
117 80
devisa německa .
Česká průmyslová
93.70
» pařížská.
417—
banka . . .
. curyšska . 95 4
385 —
roln. úvěr. banka
„ londýnska 240 05
česká b. Umson
dvacetifrank . . 19 16
Živnost. banka
marka papírová . 117.8.
252 25.
králodvor. cement. 921.—
rubi
Trh báňský pevný, jinak bylo smýšlení na zprávy
z Ruska a vzhledem na bližící se svátky zdrielivé.
Dodalečná bursa: alpinky 514.—.
Eskontní sazby 4/1s. 4M/4 procenta-
Z Berlina, 22. prosince. Zvi. telel. zpr. »N. L.«)
Z počátku bylo smyšlení po posledních daech zola-
vené, zviáště hodnoty báňské. B chumské zlepšily s
o 2 procenla, Lauřiny o 3 procenla, gelsenkirchenské
a harpenské o 11/2 procenta, Paquet a Lloyd o 11/4 pro-
centa, ruské bankovní o 11/4 procenta. Také obchodní
podíly, německá banka, kommanditní, meridionální
dráha, kanadské, dortmundské, rýnské ocelářské a dy-
namitové byly vyšší. Pozdějí smýšlení ochablo na
chabě zprávy londýnské prý následkem vývodů Camp-
bella Bannermana o olázce kuliů v Transvaalu. Na t
nastalo slabé kolísání.
Soukromý diskont 53/% procent.
První citry znamenají začateční, druhě konečně
kursy: Rakouské kreditky 209. —, 229.—. Diskonto
185.50, 185 60. Německá banka 238.30. 238.25, Ob
chodní společnost 166 50. 166 50. Drážďanská oanka
159.10, 159.40, Bochumské ocelárny 238.75, 2 40 —
Lauřina huť 239 —, 238.25, Dortmund. Umon lit. C.
94.90, 94.75, Harpenská uhl. spol. 207 50, 207. 69.
Lauřin
Lloyd
Camp
Bannerman
Rusko
Berlín
Transvaal
Ob
Dortmund
úvěrní banka
Český průmyslový 93.70
německý banka
Lauřin huť 239
30
article
Hiberma —.—, —.—, Consolidace —.—
Severoněmecký Lloyd 122.75. 123.50, Packet 160.70,
161 25, turecké losy 135 8), 136.75, Španělské exte-
rieury —.—, —.-
Z kasovních papírů: Concordia 303.—-, Esch-
weilské 253 75, Geisweidské 213.50, Hochdah! 122 —
Katovické 212 25, Wilhelm 264 75, Phönix 191 —
Rh. Stahl 194.—, Schalker Gr. —.—. Wastphalia
208 —, Orenstein 213 25, Rh. Metal! 114.—, Haspen
232.—, Dnnersmark 261.40, Huldschinský 133 10,
Vujcan 300.60, Bismark 322.25, Caro 125.70, Hossci
234.75, Georg Marie 77 50, Königsb. 158.—, Nord-
stern 287 10.
Z Berlína, 22. prosince. (C.-B.) Kreditky 209 —
berl. obchodní 166 90, darmštadlská banka 142.70
německá banka 235.70, diskonto komand. 185.60
drážďanská banka 159 40, národní banka 126.20
statní dráha 141..20. lombardy 23.70. Kanada 173 20.
Lloyd 122.75
Esch
Wilhelm
Stahl
Cara 125.70
Hossce
Hochdah
Orenstein
Dnnersmark
Huldschinský
Nord
Berlín
Kanada
Concordia 303
Schalker Gr
německý banka
drážďanský banka
národní banka
161 25
Phönix 191
loupen 232
Georg Marie 77 50
31
article
Golthard 174.60, dráha Henri 122.50, bochumské
240.20, dortmundské 94.70, Lauřina huť 238 60,
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 224.—, harpenské
208.—, Hibernia —.—, Packet 161 50, Lloyd 123 50
dynam. trust 174.50. Smýšlení klidné.
Z Franklurtu, 22. prosince. (Telegr. závěr. kursy.)
Uvěrní akcie 209.—, akcie společnosti státní dráhy
141.30, lombardy 23.70, papírova renta —.—, stři-
brna renta 100.20, zlatá renta 99.30, uherská zlatá
renta 95.40, un. korunova renta 94.85, 49% rak.
korun. renta 99.30. Smýšlení pevnější.
Z Frankturtu, 22. prosince. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 209.—, státní dráha 141.30, lombardy 23 60.
Z Paříže, 22. prosince. (Počateční bursa.) Bpro.
renta 98.75
Z Pařiže, 22. prosince. (Telegr. závěrečné kursy.)
Bproc. umořitelná renta —.—, Sproc renta 98 62.
3laproc. renta —.—, italská renta 105.75, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1470, státní dráha 715.—,
lombardy 123. —, cheky na Londýn 25.101/2, rakou
ská zlata renta 98.50. uherská zlatá renta 96.60,
otomanská banka 594.—, tabáková režie 375 —, tu-
recké losy 135.—. Smýšlení slabě.
Henri 122.50
Lauřin huť 238 60
Paříž
Londýn
Hibernia
Packet 161 50
Lloyd 123 50
uno
32
article
Peníze] Zboží
104.—
103.—
100.—-
100 .. 6
94.25
100 75 101.75
99.75 100.25
99 75 100.25
99.75 100. 25
99 75 100 25
99 75
100.25
99 75
100.—
100.—
99.60
100.50
39..35
100.35
99 70 100. 70
101.—
99.35 100.35
100-40 101.35
98 65
99 60
98.65
99.65
97 95
98 95
100 70 101.70
98.75
99 75
100. 20
101.15
99 90
100.90
94.50
94.75
100.80
94.75
101.—
82 75
100.65
100.65
99. 55
99 70
117.3b
99.70
90 70
35
article
247.25
419.—
258.——
552 80
388.—
530.—
1639
455.—
247. 50
610.—
468.—
463.—
Trhy na zboží.
Pražská plodinová bursa, 22. prosince.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká nová 76 —80 kg 870. 9 25, uherská — kg
0.—, 0 —, rak. jakosť — kg O.—, vadná 1905
8.25, 835; žito české 1905 72—75 kg 7.75 až
8.—; ječmen výběr 88), 8.90, první jakosti
8 55. 8 65, střední 8 30. 8 40, merkantilní 8 10, 8 25,
ječmen k setí 0.—,0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlik 1905 8 —, 8 15, prima 1905 7 95, 8.05, merkantilní
1905 7.85, 7 90, oves nový 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—
kukuřice uherská 8 30. 8 40 cizozemská 8.. 45, 8. 50.
cinquant. 1904 K 9 75, 9.80, vikev česká 9.50, 9. 85,
—.—, ub. K —.—, — —, pohanea
—.—, proso —.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 30 —, 31.—, č. 1 29 ——, 30.—,
č. 2 28.—, 28 50, č. 3 26.50. 27 —, č. 4 25.50, 26.—,
č. 5 24 80, 25.—, č. 6 23.20, 23.80, č. 7 20 50, 21 —,
č. 8 16.—, —.—. Žitná mouka č. I. 22 50, 23.—, č. 1l.
21.50, 22.—, č. III. 19.—, 19.50, č. IV. 15.50 16 —
Pšeničné otruby jemné 12 —, 12 20 hrubé 12 20,
12.40 otruby žitně 12.—, 12.40, krupice 30. —, 31.—,
prach 12.50, 13.50, tlnč — —, —.—, kroupy: č. 4/0
38.— 39.—, čis. 3/0 38.—, 39 —, čís. 2. 0 37.—, 38.—,
čís. 0 36.—, 37.—, čis. 1 34.—, 35.—, čis. 2 33. —,
34 —, čís. 3 32.—, 33.—, čís. 4 30.—, 31.—. čís.á
29.—, 30.—, čís. 6A —.—, —.—, čís. 7A 26.—
27.—, čís. BA 24.50, 25.50, čís. 9A 22.—, 23.—,
zlom 21.50, 22.50.
28 50
BA 24.50
kg
otruby
36
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—, —.—, ke krmeni —.—, —.—, boby —.-
—, hrách Viktoria 11.75, 13.—, k vaření žlu y
—.—, —.—, k vaření zelený 12 50, 13.—, ke krmeni
—. —.—, čočka 1905 24.—, 30 —
Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 29 —,
30 — modrý ruský 29 —, 29.50, kmin český — . —,
— holandský 32 50. 33 50, jetel bílý 19)5 47.—
63.—, šervený 1905 53 — 66.—, červ. 1905 (prostý ko-
kotice) —.—, —.—, švědský —.—, —.—, konopna
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —
lněná semena haličská —.—.
vičenec (äigrua)
—. — —, řepka zimní 1905 14.50, 14. 75.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transtto: seno li-
sované K 3.80, 4.—, nelisované 3 80, 4.—, cizi —
—.—, sláma cepy mlácena 2.—, 2 25, ke krmení 1. 75.
162.—
152 —
Viktoria 11.75
kg