2
masthead
V Praze, v sobotu dne 23. prosince 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí nen
v Praze v administrani
a měsíe
na čtvrt leta . . . . 8 K —
s dvají donáškeu
na měst
za čtvit leta . . . . 7 K 50h
na měiíe . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na nreki. . . . . 9 K e0h
s droji zisilkeu
na čtvrt leta . . : 11 K co
na měsí
Praha
5
article
Dnešní číslo pre Prahu le o 10 stranách.
Dnešní číslo pre Prahu le o 10 stranách.
K volební opravě v Uhrách.
Vracíme se tuto podrobněji k návrhu vo
lební opravy v Uhrách, připraveně ministrem
vnitra Kristoffem jednak proto, že původním
projevem tohoto ministra nemálo se přispělo
k sesíleni hnuti pro pronikavou volební opravu
i v této polovině soustáti, jednak proto, že dává
hluboko nahlédnouti do úmyslů videňských
— neboť nelze pochybovati, že jest jejich
tlumočníkem, pokud se týče pojmu všeobecnosti
volebního práva a pak i proto, že obsahuje ve
svém odůvodnění, jež tvoři spis o 260 strán-
kách, mnoho věcné látky ku poznání poměrů
uherských. Proto jest i lhostejno, míní-li to Vídeř
a nynější ministerstvo Fejérvárovo se svou vo-
lební opravou upřímně, o čemž mnozl pochy-
bují i z toho důvodu, že návrh opravy té nebyl
podán ve sněmovně, protože prý nebyl ještě
dotištěn, ale byl prostě dán do veřejnosti tiskem.
Uhry
6
article
I není snad naprosto lichá domněnka, že mini-
sterstvo vlastně nedosáhlo ještě nejvyššího svo-
lení, aby návrh ten způsobem zákonodárným
dalo vyříditi, ač jinak, jak uvidíme, uveřejněný
návrh nikterak neznamená takovou pronikavou
volební opravu, jaká tane veřejnosti na mysli,
mluví-li se o všeobecném, rovném vo-
lebním právu.
V Uhrách samotných uznávají se na všech
stranách nedostatky posavadního volebního řádu,
jenž v podstatě své založen byl na poměrech
z r. 1848 co se týče volebního censu dle ma-
jetku a intelligence, a zákonem z r. 1874 byl
jen přesněji propracován. Národnosti nemaďarské
hlavně vedou tu stížnost, že jim vykonávání
volebního práva číní pro tlak úřadní téměř ne-
možným, vlastní Maďaři pak, stojící v opposici.
opět mu vytýkají, že volební okresy vnitřní.
maďarské, jsou příliš rozsáhlé, aby se silači
počet maďarských opposičních poslanců, kdežt
každé z dosavadních ministerstev až do posled-
ních voleb únorových dovedlo si opatřiti většinu
pomocí znásilněných okresů národnostních.
Maďar
Uhry
7
article
Nynějši volební oprava Kristoffova nedáví
na tyto výtky odpovědi ani národnostem ne-
maďarským, ani Maďarům, prohlašujíe prostě.
že posavadní počet poslanců bude zachovár
beze změny (413) a že volební okresy budou
„zaokrouhleny“ Jak se toto zaokrouhlení pro-
vede, zůstavil si Kristoffy jako tajemství pro
sebe, jež odhali až za rok v návrhu průvodního
zákona; návrh, nyní uveřejněný, obsahuje totiž
jen vseubecné zásady, jako jsou, že volební
právo mohou vykonávati státní občané, muží,
ktoří dosáhli 24. roku a prokážou znalost psaní
a člení. Dosud volili v Uhrácb počínaje ukon
čeným r. 21., tak že tyto tři ročníky by voleb-
ního práva pozbyly. Takových voličů bylo do-
sud okrouhle asi 9000. Volitelnost za poslance
jest obmezena na osoby, jež jsou nejméně 10
let uherskými státními občany a umějji ma-
darsky. Každý okres volební volí pouze jednoho
poslance, tak že větší města budou rozdělona
na tolik okresů, kolik poslanců na ně připadne
Zaokrouhlení okresů volebních jest hlavně
proto nutné, že počet voličů i rozsah jejieh
obyvatelstva jest nyní velmi rozmanitý; census
majetkový jest různý nejen v jednotlivých
okresích, ale i v obcích jednoho a téhož okresu.
Maďar
Kristoff
8
article
Jsou okresy, kdež vykonávají občané voleb
právo již, když platí 68 haléřů přímé daně.
v jiných však teprve, když platí nejméně 87 K
17 h. V něktěrých okresech jest počet voličo
zeela nepatrný; jest i okres se 135 voliči.
kdežto jinde dosahuje jich počet až 12.105.
Všech voličů bylo dosud málo přes million, po-
slanců 413, tak že průměrně případalo na jed
noho poslance asi 2200 volíčů. Dle nového ná
vrhu bude asi 2.6 mill. voličů, připadlo by tu
díž na jeden volební okres asi 5000—6000
voličů.
Uvážíme-li, že volební právo učiněno zá-
vislým na znalosti čtení a psaní, a že znalost
tato jest větší ve městech a velkýeh obcích než
na venkově, jest zřejmo, že to nemálo přispěje
k zastoupení měst; dále jest na venkově mne-
hem více škol maďarských než národnostních.
což opět bude na prospěch Maďarů, jejichž
Maďar
9
article
okresy volební při stejném počtu voličů mohou
býti menší.
Jest tedy podmínka čtení a psaní spolu
prostředkem ke stlačení počtu národnostních
okresů volebních. Byť i během doby rostl v jed
notlivých okresích počet voličů, znalých písma
a čtení, nenapraví se tím počáteční nepoměr
protože zástupci národnostní nebudou s to vy
moci v dohledné době změnu rozdělení okresů.
dle nového zákona zaokrouhlených.
Ale tato volební podmínka obsahuje ješte
jině nebezpečí pro voliče národnostní; protože
vkládá rozhodnuti o tom, kdo této podmínce
vyhovuje, do rukou vládních orgánů, jež sesla
vují dle obcí seznam voličů. Bude tedy v moc
každé vlády, aby již při zakládání seznamu
voličů vykonávala značný vliv na jejich počet
Podobná podmínka jest i v italském volebním
zákoně; a tam klesl náhle počet voličů témě
o million (ze 2.93 mill. v r. 1892 na 2.12
v r. 1895), když se zostřil průkaz této pod
minky.
10
article
Colkový přibližný počet 2.6 mill. voličů
k němuž návrh volební v Uhrách dospívá, spo-
čívá však na osobním přiznání při sčítání lidu
z r. 1894, tak že ve skutečnosti bude asi
menší, zejmena hledí-li se k tomu, že ve star-
ším pokolení negramotných jest více, a že vo-
lební návrh vychází z průměru celkověho
61 9
Všech mužů věku nad 24 let jest v Uhráci
okrouhle 3.9 mill., z toho gramotných 2.62
mill., z nichž na Maďary připadá 1.6 mill.či
61.4%, ostatní pak a sice: na Němce 14.8 7%,
na Slováky 11.5%, na Rumuny 7.2%, n
Rusy 0.4, na Srby a Chorvaty 3.5%%, a
ostatní 1.2%. Kdyby se nehledělo ku pod-
mínce znalosti čtení a psaní, byl by i dle úřadní
statistiky poměr pro Maďary nepřiznivější; ma-
jíť jen 2.01 mill. dospělých mužů či 51 %%,
nedosáhne jich pro tuto volební podmínku
pouze 400.000 volebního práva, kdežto u ná-
rodnosti jest takových 900.000.
Tato podmínka gramotnosti bude tedy
pro národnosti velice nebezpečná, nepřičiní-li
se v čas, aby se přiučili psáti a čísti. To vy-
stihli výborně již Rumuní a zahájili po všech
obcích vyučování osob, jež by jinak pozbyly
volebního práva. Doufejme, že tak učiní i vše-
cky národnosti slovanské, aby předešly „za-
okrouhlení“ svých okresů. Ostatně zůstane há-
dankou, jak vláda, nemajíe ve skutečnosti po
ruce seznamy osob gramotných, prorade přišt
rozdělení okalesů volebních ?!
Maďar
Němec
Slovák
Rumun
Srba
Chorvat
Uhry
mill
11
article
Přes to se tváři ministr vnitra Kristoffy.
jako by svým návrhem chtěl sbližiti národnosti
s uherským státem a zákonodárstvím, proto že
prý posavadní nepatrný počet voličů, jak on se
vyjádřuje, oddaluje od r. 1848 pojem politického
národa uherského od lidu. A nemá li lid pří-
stupu do sněmovny, nemůže prý se tam ani
svých zájmů domáhati. Rozšiření volebního práva
dovozuje dále, jest však v Uhrách třeba i vzhle-
dem k poměrům třídním. Dosud mělo z držitelů
půdy (nejméně dvacet strychů) volební právo
146 000 osob, budoucně 234.000, nedosáhne ho
38 600, z držitelů půdy 2—20 strychů 470 00
osob, budoueně 638 000, nedosáhne ho 424.000,
z nejmenšíeh zeměděleů, baráčníků 20 000 osob,
budoucně 275 900, nedosáhine ho 218.000, děl-
níků zemědělských 8400 osob, budoucně 280 000
nedosáhne ho 218.000, z hospodářských zřízeneů
1900 osob, budoucně 190 000, nedosábne ho
127 000, z horníků, řemeslníků, obchodníko
a pod. 191.700 osob, budoucně 821.600, ne-
dosáhne ho 93.000, z majitelů domů a kapita-
listů 8260 osob, hudoucně 10 700, nedosáhne
ho 2010, z nádenníků 1500 osob, budouen
52 500, nedosáhne ho 50. 700.
Jest až nápadné množství obyvatelstv
zemědělského, totiž téměř jeden million a dvě
stě tisíc mužů dospělých, již by zůstali i dle
tohoto návrhu opravy vyloučeni z volebního
práva; většina z nich jsou Nemaďaři.
Tu příznává Kristoffy otevřeně, že i proto
nepřijal census majetkový do svého návrhu,
že jsou v Uhrách „zvláštní okolnosti“, nebot
jest prý jasno, že by volební oprava se sníže-
ním censu zatlačila maďarský živel do nepří-
znizějšího postavení; že by jeho po-
stavením otřásla.
Kristoff
Uhry
900
12
article
Dovedl tedy ministr Kristoffy ze všeobec-
nélo volebního práva ukouti proti národnostem
velmi vydatnou zbraň, a tato okolnost sama
sobě by stačila, aby návrh jeho vzbudil prot
sobě co největší odpor mezi nimi.
Současně vyšlá brožurka „Volební okresy
v Uhrách dle všeobecného volebního práva“
vydaná Szombatfalvem, vypočitává, že podmín
kou gramotnosli získají Maďaři neméně než
80 volebních okresů; v tomto případě bude
prý s většinou madarskou 292 okresů, něme
ckou 62, slovanskou 45, rumunskou 15, vlš
skou 1. Kdyby podmínky té nebylo, připadle
by Maďarům okresů 212, Němcům 39, Slova
nům 78, Rumunům 83, Vlachům 1.
Pohne-li aspoň tento děsný výpočet intel-
ligencí nemaďarskou, aby se počala ve příčine
volebn opravy horlivěji zabývati potřebam
svého lidu? Vždyť ona by zastupovala okresy
chrožené, a pracovala by tedy i pro sebe!
Vzhledem k tomuto decimování nemadar
ských volebních okresů podmínkou gramet
nosti spad ani nebylo zapotřebí ustanovení § 3.
o volitelnosti, že totiž volitelni nejsou ti, kdož
byli právoplatně odsouzeni pro popuzován
národnostní po vydáni tohoto zákona, vždye
pojem popuzování národnostního jest v Uhrácí
jak posavadní zkušenosti učí, velmi široký
když domnělý vinnik jest Nemaďar.
A co v Uhrách zamýšlejí dosíci podmín
Kou gramotnosti, to v této polovině soustát
mají dle přání Němců opatřiti zmenšené okresy
volební v krajích německých. Proto pozor!
Kristoff
Maďar
Rumun
Vlach
Němec
Uhry
Němec
13
title
Politické zprávy zahraničné.
14
article
V Praze, 22. prosince.
Praha
15
article
Generál Saussier.
K telegrafické zprávě o smrti generála Saus-
siera připojujeme některé podrobnosti o životě
tohoto muže, jenž tak vzrušující roli brál ve
vojenském i politickém živolě francouzském.
Narodil se 16. ledna 1828, navštěvoval vo-
jenskou školu saint-eyrskou, byl výborným žá-
kem a vstoupil do cizinecké legie, v níž pro-
dělal několik výprav afrických. Roku 1854 jak
poručík zúčastnil se oblehání Sebaslopolu. By
raněn a povýšen na setnika. Roku 1857 byl na
výpravě v Kabylii opět poraněn, načež stále
cizineckou legil zúčastnil se války v Italii.
delším několikaletém pobytu v Alžíru byl vyslán
do Mexika r. 1863 a povýšen za plukovníka.
Saussier
Saus
Alžír
Mexiko
sierra
16
article
Ve výpravě mexické vyznamenal se smělostía
bystrosti strategiekou. Vynikajícím skutkem jeho
bylo vzetí Cotolý, přes to, že byla střežena
čtyřnásobnou přesilou mexickou. Rovněž vyzna-
menal se při dobyti Oajacy. Za svě zásluhy byl
odměněn křížem čestně legie. Roku 1870 velal
41. pluku pěchoty. Při bitvě u Ssint-Privatu
včasným zakročením svého úpadem přispěchavšíh
pluku zabránil zničení armády maršálka Le-
boeufa. Když se Mety vzdaly, poslal maršálkov
protest, který podepsali všichni důstojníci jeho
pluku. Uprchl z německého zajetí na hranicích
ruských, dostal se do Varšavy, pak do Ra-
kouska a Italie a objevil se v Bordeaux, kde
byl jmenován generálem brigady a velitelem
armády havrské. Po válce se stal opět pouze
plukovníkem, ale na nově výpravě v Kabylsku,
kde podstoupil neméně jak 45 bitev a srážek,
vykonal tak skvělé skutky válečně, že byl znovu
jmenován velitelem brigády. Roku 1876 byl ve-
litelem posádky Marseinie, r. 1878 byl povýšen
na divisionáře, načež znovu odebral se do
Alžtru, kde velel 19. sboru, r. 1880 zakročil
v Tunisu, skrotil vzbouření na hranicích Alžíru
a Sahary. Roku 1884 byl jmenován vojenským
guvernérem v Paříži a pak členem vyšší rady
válečné. Po třinácte let jako vojenský guvernén
a generalissimus získal si veliké populárnosti u
Pařížanů. Roku 1887 při volhě presidenta re-
publiky dostal generál Sanssier, ač nekandidoval
188 hlasů, což svědčí o velké jeho oblibě.
Roku 1898 pro vysoký věk se vzdal svého
místa, ale nešel do výslužby a ostal členem
vyšší rady válečné. Teprve r. 1903 odebrals
na odpočinek. Generál Saussier byl vyznamenán
velkokřižem čestné legie, měl 54 let činné
služby, prodělal 24 válek a byl třikrát zraněn
Pařížan
Sanssier
Saussier
Ssint
Varšava
Ra
Bordeaux
Kabylsko
Alžtr
Tunis
Alžír
Paříž
17
article
Marokko.
Ke sporu o místo konference marock
oznamuje »Köln. Ztg.«, že německá vláda sku-
tečně si přeje, aby konference byla konána
v Algecirasu, jak původně ustanoveno. Ale nebude
prý klásti nijakých překážek jejímu přeložení
do Madridu. Podle náhledu německého měl
by v této záležitosti rozhodovati přání vlády
marocké.
Podle pařížských zpráv vyšel podnět k ná-
vrhu, aby konference byla z Algesi r a su
přeložena do Madridu od španělské
vlády. Francii je lhostejno, kde se bude konfe-
rence konati. »Temps« se dovídá, že též Sevilla
a Malaga byly navrženy za místa konference.
Na prvním místě jmenuje se však stále Madrid,
kde se má konřerence sejíti 5. ledna.
»Agence Havas« oznamuje, že nebylo dosud
uzavřeno vyjednávání o místě konference. Ně-
mecko trvá sice na Algecirasu, ale je ochotn
připustiti i jiné město v jižním Španělsku.
V diplomatických kruzích panuje přesvědčení
že se podaří odstraniti oblíže vyskytnuvší se
v malém Algecirasu s ubytováním členů konfe-
rence a že přece toto městečko ostane sídlem
konference. V Algecirasu je obyvatelstvo rozči-
leno zprávami o zamýšleném přeložení konfe-
rence. Prohlašuje se, že je místa dosti v hote-
lích i domech a že bude postaráno o pohodl
zástupců cizích států.
Marocký komitét zaslal pařižskému »Tempsu«
notu, vyvracející přehnané zprávy anglických
žurnálů o nepokojích a bezpečnostních pomě
rech v Tangeru a okoli. Přepadení komise pro
vodní práce v kraji sebuském, o němž se psalo
ve všech listech, je prý nepatrnou příhodou;
jedná se o pokus přepadení, spáchaný hrstkou
Hassenniano
Köln
Havas
Maroko
Algeciras
Madrid
Francie
Sevilla
Španělsko
Tanger
18
article
Subevražda plukovníka Henrya,
jenž hrál tak zvláštní roli v procesu Dreyfusově,
byla popírána náledkem sensační zprávy jistého
jihoamerického listu, tvrdielho, že prý plukovník
Henry žije v Buenos-Avres. Zpráva ta zněla
příliš fantasticky, než aby mohla být vážně
brána a přes to našla ohlasu v mnohých drey-
fusardských listech pařížských. Byla však dů-
kladně vyvrácena, tak že není více pochyby, že
plukovník Henry je nebožlikem. Doktor Peyroux,
bývalý vrchní lékař v pevnosti Mont-Valěrien,
prohlásil, že Henrya ošetřoval, že plukovník ten
skončil sebevraždou. Podobné prohlášení učini
též poručik Fete, který střežil zatčeného Henrya
a jenž popírá možnost podvržení mrtvoly. H-
storie o žijfeím Henrym byla pouhou kachnou
Henrya
Dreyfusův
Henry
Peyroux
BuenosAires
MontValěrien
19
article
Neklid na hranici trancouzsko-německé.
»La Patrie« přináší z Nancy zprávy, líčíe
pohnutí v Lotrinsku, vzbuzené chováním se Ne-
mecka. Veřejné míněni na východní branici jest
pobouřeno a věří v blizkost války s Ně-
meckem. V pohraničních garnisonách panuje
nejhorlivější činnost. V Lunevillu důstojníci ne-
taji se před vojáky s vážností situace a jsou
přesvědčeni, že každodenní manévry mají je při-
praviti pro všechny připady. Nálada válečného
znepokojení vládne též v Nančy a Poulu. Byla
vzbuzena zprávami o neunavné činnosti a zbro-
jení Německa na hranicích. Do Met přibyly
k dosavadní neobyčejně velké posádce nové
prapory z Pruska. Každodenně přivážejí se do
pohraničních pevnosti a posádek německých
spousty střeliva, zásob a válečného materiálu.
Tyto zjevy účinkovaly ovšem na obyvatelstvo
francouzské v pohraničních krajích. Převládá
přesvědčení, že je vše připraveno, aby v při-
padé nepřátelství mohli Němci s celou vehemene
vrhnouti se k Nancy a zmocniti se ihned hlav-
ního města francouzského Lotrinska. Na žádos
přislušných kruhů, aby posádka v Nancy byla
rozmnožena, odpověděl ministr války Etienne
že by podobný krok byl pokládán v Německu
za provokaci a že by tím bylo způsobeno ne-
bezpečí války.
Ve východní Francii hemží se němečtí vy-
zvědači. V Naney i v Lunevillu jsou pozorování
denně němečtl důstojníci v civilu. V Lunevillu
jsou střeženi průmyslníci a úřadníci původu ně-
meckého. Bylo pozorováno, že v průmyslových
Poul
Němec
Etienne
Lotrinsko
Německo
Met
Prusko
Nancy
Francie
Le Patria
20
article
V drobném prodejis
ranní čísle o sobě . . . na
odpolední
. . . . za 2k
Ve filialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . uh
Inseráty
platí se hotově rapřel
Předplacení a Insnrty piljímá admini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam naekázejí se též redlakes
tiskárna a expadica „ Národaich Leivtá“
Rukoplay so novraceji.
Národaich Leivtý
Rukoplay
21
article
závodech těchto byli úřadníci nápadně čast
střídáni. Chování mnohých úřadníků bylo pode-
zřelě, byli často přistiženi na místech, jež je
mohla zajímati se stanoviska vojenského a stra-
tegického.
Krise v Italii.
»Popolo Romano« tvrdí oproti zprávě »Gior
nale d'Italia«, že ministři Tittoni, Majo-
rana a Rava od prvního okamžiku byli od-
hodláni nevstoupiti do nově tvořeného kabinetu.
Ministerský předseda Fortis byl dobře obe-
známen o pravém odhodlání těchto svých bý-
valých kollagů.
Prohlášení Košutovo v »Tempsu«.
Zprávu pod tímto titulem ve včerejším listě
našem uveřejněnou doplňujeme v tom smyslu,
že článek »Tempsu« pochází z péra našeho
přítele a pařižského politického dopisovatele p.
Renéa Henrya, jenž touto dobou dlí jako do-
pisovatel »Tempsu« a »République Frangaise
v Uhrách, aby poznal tamní situaci.
Romana
Tittoni
Košutův
René Henrya
République Frangais
Italia
Maja
Uhry
d ' Italia
Fortis
22
article
O výsledcích požárních pokusů
v improvisovaném vídeň, divadle.
O výsledcích požárních pokusů
v improvisovaném vídeň, divadle.
Požární kalastrofy v divadlech, jakých historie
v každém deseliletí zaznamenává celou řadu, od
dávna byly pohnutkou inženýrům a stavitelům, z
přemýsleli, kterak by bezpečnost diváků měrou nej-
vyšší zabezpečili již při stavbách divadelních. Studie
v tom směru možny jsou jediné pokusy praktickými.
Vídeňský spolek architektů a inženýrů pořídil si znač-
ným nákladem takové pokusné divadlo, v rozměrech
asi jedné třetiny divadla normální velikosti a pod-
nikl řadu experimentů, jež vedly k překvapujícím
a zajímavým výsledkům.
Inž. Fr. Křižik před čtrnácti dny měl příležilosl
býti přítomen ve Vídni pokusu s požárem v divadle,
a včera referoval v pražském Spolku architektů
a inženýrů o léto zkoušce. Divadlo pokusné po-
řízeno jest z betonu, tedy z látky ohnivzdorně. Jeviště
divadla jest půl osma metrů široké, 6 m. hluboké
7—8 metrů vysoké. Ve středu jeviště jsou dvéře, ve-
doucí přímo ven z divadla, aby personál na jevišti
zaměstnaný v případu nebezpečí ihned mohl unik-
nouti. Kromě toho jsou ještě dva východy postranní.
vedoucí do chodby k šatnám. Hlediště má rozměr je-
višti přiměřený a zde v pokusném divadle pořízena
jest lak, že zadní slěna jeho je ohnivzdorná a opa-
třena okny z elektrolytického skla, aby pokusy mohly
odlud nerušeně býti pozorovány z chodby, jež pojme
asi 30 diváků. Divadlo k pokusům připraveno bylo as
tímto způsobem: Na jevišti zavěšeny pásy papíru
v počtu a velikosti kulis. Dále přepaženo bylo jeviště
od hlediště oponou z plátna, které z polovice bylo
impregnováno, z polovice nikoliv. Dále umístěny byly
jak na jevišti, tak ve hledišti přístroje, měřící teplotu
a tlak, a rozsvícena trojí svělla: plyn, svíce a lampa
potrolejová. Když tímto způsobem divadlo bylo při-
praveno „k požáru“, přikročeno k pokusu prvnímu.
František
Vídeň
spolek architekt
23
article
Hasič s pochodní vešel na jeviště a zapálil visící pa-
píry. Účinek byl překvapující. Asi v půl druhé minutě
chytla neimpregnovaná čásť opöny a otvorem utvo-
řeným vyrazil oheň a kouř. V několika vteřinách na
to chýtila a zničena byla i impreznovaná půlka opony
a v zápětí na to shasla světla a to nejdříve plyn, pak
svíce a lampa petrolejová. Kdyby v hledišti bylo na-
cházelo se obecensívo, byla by jen pramalá čásť jeho
asi unikla, kdežto většina byla by omámena a zadu-
šena plynem a kouřem.
Druhý pokus, po shoření opony dál se zapá-
lením nových papírů kulisy, představujících na olevřeně
scéně. V okamžiku však, jakmile hasič pochodní za-
pálil kulisy, spuštěna byla železná opona. Než tu
právě ukázala se zajímavá věc. Když železná opona
došla asi na jeden metr k zemi, nastal na jevišti ta-
kový tlak vzduchu, že plamen celou šířkou jeviště
pod oponou vyšlehl a sahal až ke galeriím.
24
article
Třetí pokus učiněn byl za přítomnosti diváků
v hledišti. Kulisy na jevišti opět zapáleny a současně
otevřeny čtyři vanlilátory ve stropu jeviště. A tu témět
všechen kouř a plamen šlehal ke stropu a jedině zvý-
šeni teploty bylo nepříjemným příznakem požáru
Z fčelíto tří pokusů dospěl Křižík k úsudku, ž
hlavním a nejěčelnějším opatřením pro bezpočnost
v divadle jest dokonalá ventilace, kterou by tah obrá-
cen byl od hlediště na jeviště.
Čílé debaty, která se rozpředla, zúčastnili se pp.
arch. Balšánek, inž. Mareš, ředitel pražských
sborů hasičských inž. Vejdělek, inž chemie Neu-
man. inž. Jánský, kteří vesměs vyslovili názor.
že nikoliv železná opona, nýbrž dokonatá ventilace
jest nejjistějším bezpečnostním opatřením v divadle
při požáru.
Nové stavby obce pražské.n
. Obecní dám u Prašné brány.
Postrou hradbou obchnáno jest místo, které zbyle
z celého komplexu dřívější kadelky na Joselském
náměstí. Časem otevrou se vrata buď na toto ná-
*) Víz »Nár Listy« čís. 343.
Křižík
Balšánek
Ing
Mareš
Vejdělek
Jánská
Joselský náměstí
sbor hasičský Ing
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 21. prosince. 1905.
H. (Štědrovečerní.) Nebudu se nuti
do poetických a cituplných rozjímání o dojimu-
vém svatvečeru. Slyšeli jsme již bezpočtukráte
tu písničku. Nepopírám její, vždy se opětujíe
působivost, zejmena když se předvede se zná
mými a spolehlivě efektními kontrasty.
Štěští a radost v saloně ozářeném světly
stromečku, pod nímž se kupí drahocenné dárky,
jásot děliček, tleskajících ručkama, blažené
tváře ctihodných tatínků, slzy pohnutí v očieh
dojatých maminek a tetiček a hned vedle jiný
obraz: ulice zasněžená, pustá, mráz krutý a
u prahu domu s ozářenými okny choulicí se
postava zbědované ženy, hla dovicí, třesoucí se,
tisknoucí k sobě nemluvně, temný, tragický
obraz velkoměstské bídy s lesklým pozadlm
velkoměstského štěstí. Je to vše známě, pově-
domé a benální, ale vždy znovu účinkujicí na
cilovou vnímavost publika jako Tostiho písničky
a lá »Vorrei morrir . . .«, nebo Deffregrovy
tyrolské genry a Ohnetovy romány. Odpusťte m
kosmopolitismus uvedených příkladů. Mohl bych
to docela vlastenecky aplikovati na naše české
poměry, ale jsem v rozpacích, kam dříve
sáhnouti do té naší bohatosti básniků, hudeb-
níků a romanciérů obdobného rázu . . . a co
bych tu mohl vzbudit závistí a žehravosti . .
Ne, podobné pocity je hřichem vyvolávat v ná-
božné a láskyplné době vánoční.
Jisté však je — a k tomu nepotřebujeme
ani znovu inscenovati tklivý obraz sociálníh
kontrastu z večera narození Páně — že Štědrý
večer je štědrým jen pro ty, kteří oplývají
statky vezdejšími . . . Pro chudáky, proletáře
opuštěné je velmi skoupým, neboť jim dává
pociťovati tím trpčeji jejich život neblahý
trudný.
Deffregrův
Ohnetův
Praha
26
article
Pod takovým dvoumetrovým stromkem vá-
nočním v elegantním saloně najdete všechno
možně: šperky, tobolky a špičky na doutníky
láhve Hennessy-eognacu a Cliequot-šampaňského
hedvábné kapesníky a vyšívané šle, cestovní
necessairy, damské relieniy, vějiře, bonboniéry
joujou a závěsky v podobě prasátek a labutl
dřeváků a lilit, všechno, nač si pomyslite, jen
po české knize se marně ohlížíte.
Není to dosud modou v našich blahobyt-
ných domácnostech. pokládati knihu za předmět
nutného požitku, příznak požadovaného pře-
pychu a za obvyklou dekoraci domácnosti comme
il faut.. . Nemluvím ani o potřebě duševní
která se má rozuměti sama sebou . . . Je t
stará stížnost naše, tuze stará, otřepaná pís-
nička: lhostejnost a nevšlmavost naši bohaté
buržoasie k literatuře.
Zájmy intelektuální, umělecké nestalyse
jistě modou v té společnosti, jejíž zákonem
náboženstvím je pouze moda.
Hennessy
27
article
Anglomanie je nejvyšším zákonem mody
Ta rozhoduje ve všem. Je to svrchované distin-
gované, míti něco britsky uhlazeného a chlad
ného v exterienru a v chování. Sport a všechný
zábavy světa »vyšších deseti tisíců« se podři
zuji vlivu angliekému.
Skoda, že ten účinek anglomanie ostává
pouze na povrchu a že naši sportsmen a sports-
women nechtěji se i kulturně přibližiti svým
vzorům z Velké Brilanie.
Pak by ovšem přišla do mody též litera
tura a české knize by konečně nastaly lepší doby
Nikde se tolik nečte jako v Anglii, zejmenn
ve velkém světě, v tom arislokratickém a skvě-
lém světě, jenž zvyšuje tak svou noblessu
hrdost i jakousi duševní zjemnělostí a uroze-
ností. V anglických palácích, zámeích i měšťan-
ských domech najdele bohaté knihovny i sbírk
umělecké a obrazárny. S kteronkoliv urozenou
lady neb svižnou miss, jejíž tváře jsou osvě
žené, ožehlé pohybem ve volném vzduchu, na
hřištích a závodištích i honbách, můžete mluvi
o poesii Shellyho, o románech Meredithových,
Ihsenovi i Annunziovi.
Meredithův
Ihsen
Annunzio
Anglie
anglický palác
28
article
Zasednete-li ke stolu někde v eleganln
čtvrti londýnské Belgravie, překvapi vás vaše
sousedka otázkou, co soudíte o nejnovější essay
dramatika Bernarda Shawa.
Jste pozván do nádherného domu v Gros
venor-Square ke slavnosti v předvečer sňatku
domácí slečny. Hosté procházejí pokojem, kde
jsou vystaveny svatební dary a s překvapením
zříte, že mladý párek kromě spousty šperků, drahých
bibelotů i praktických předmětů dostal hro-
mady skvostné vázaných knih, nádherné vydán
Shakespeara, celého Tennysona a t.d
Ve Švýearech, v Italii, na Rivieře všud
tvoři převážnou část cestujícího obecensíva An-
gličané. Poznáte je nejen podle jejich význač-
ných typů, jejich úborů a jejich zdomácněle
ledabylosti, s jakou se pohybují na cestách, ale
i podle toho, že vždy jsou zásobeni knihami
Mají zvláštní příruční knihovničky sebou v řeme-
nových zavazadlech a čtou horlivě buď exotické
povídky Kiplingovy, nebo theologická pojednán
či populární, sensační romány paní Corelliové.
A to je jedna z nejkrásnějších vlastnost
anglických ten živý zájem pro duševní život ve
spojeni s intensivní činnosti fysiekou ve sportu
Anglomanie pěstuje též jakési osvětové sporta-
manstvi. Gentleman, jenž má o literatuře, filo-
sofii neb umění takové pojmy, jako labradorský
Eskymák o Darwinově soustavě, je nemožným
ve společnosti anglické, která nepřiznává bohatým
a urozeným privilegium nevzdělanosti — jako t
bývá na pevnině . .
V tomto ovzduší povýšené civilisace ne-
najdele nikdy mladého synka z měšťanské
bohaté rodiny, jenž je zevnějškem svým švi-
hákem, ale duševně je nejlajdáčtějším otrhancem
Kdyby trochu této zdravé anglomanie za-
vládlo u nás i mimo obvod tennissových hřišt.
viděli bychom tyto dny ekypáže stojící nejen
před krámy klenotnickými ale i před knih
kopeckým.
Shaw
Gros
Square
Shakespeare
Tennyson
Kiplingův
Corelliová
Eskymák
Darwinův
Italia
Riviera
29
article
Letošní vánoční trh literární je tak bohatý
a rozmanitý, že by mohl posloužiti nejširším
požadavkům. Jaký pěkný dárek pro mladou
dámu by byla řada krásné vázaných svazků
spisů Zeyerových nebo básní Vrchlickéhol
Velikou událostí těehto dnů je dokončení
Sebraných spisů Svatopluka Čecha. Velká událost
literární, jež by jinde vzhledem k významu
milované osobě autorově, stala se i událostí spo-
lečenskou, nebyla u nás nikým povšimnuta. Jak
básníka známe, je tomu spiše povděčen. Neza-
vděčili bychom se mu, kdybychom na jeho po-
čest banketovali, nebo mu demonstrovali a zpí-
vali zaslaveníčka pod okny. Jest osamělý, tak
melancholicky osamělý jako byl stárnoucí Cha-
teaubriand, u něhož ovšem byla to nuda a únava
po přiliš bouřlivém a zmítaném životě, jež jej
učinila plachým a nepřistupným
Ale to ticho kolem dila našeho velkého
básníka, našeho něžného a humoristického vy-
pravovatele je trapné... Svatopluk Čech je idea-
lista, romantik a snílek, vzdálený brutálností
nynější bezohledně odhalující a analysující litera-
tury. Ale všechny touhy a sny národa našeho
i lidstva, jímž nyní lomeuje mocné, osvobozující,
přetvořující hnutí emancipace a pokroku, jsou
vysloveny Svatoplukem Čechem tak horoucně
a vzletně, že marně se ohlížíme po podobných
tonech v nynější poesii
K osamělému, odmlčelému básníkovi »Písní
otroka«, jehož dílo bohdá není dovršeno tím
dvacátým svazkem jeho sebraných spisů, vzhll-
žíme všichni s očekáváním a douřáme, že brze
opět uslyšíme jeho vřelý, jasný, povzbuzujíeí
hlas
Zeyerův
Čecho
Čo