ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 74516f00-790a-11dc-9bd2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 44, person 59, work 5, org 7
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 23. prosince 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 353.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí nen v Praze v administrani a měsíe na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvají donáškeu na měst za čtvit leta . . . . 7 K 50h na měiíe . . . . . . 2 K 30h Poštou: na nreki. . . . . 9 K e0h s droji zisilkeu na čtvrt leta . . : 11 K co na měsí
Praha
5 article Dnešní číslo pre Prahu le o 10 stranách.
Dnešní číslo pre Prahu le o 10 stranách. K volební opravě v Uhrách. Vracíme se tuto podrobněji k návrhu vo lební opravy v Uhrách, připraveně ministrem vnitra Kristoffem jednak proto, že původním projevem tohoto ministra nemálo se přispělo k sesíleni hnuti pro pronikavou volební opravu i v této polovině soustáti, jednak proto, že dává hluboko nahlédnouti do úmyslů videňských — neboť nelze pochybovati, že jest jejich tlumočníkem, pokud se týče pojmu všeobecnosti volebního práva a pak i proto, že obsahuje ve svém odůvodnění, jež tvoři spis o 260 strán- kách, mnoho věcné látky ku poznání poměrů uherských. Proto jest i lhostejno, míní-li to Vídeř a nynější ministerstvo Fejérvárovo se svou vo- lební opravou upřímně, o čemž mnozl pochy- bují i z toho důvodu, že návrh opravy té nebyl podán ve sněmovně, protože prý nebyl ještě dotištěn, ale byl prostě dán do veřejnosti tiskem.
Uhry
6 article
I není snad naprosto lichá domněnka, že mini- sterstvo vlastně nedosáhlo ještě nejvyššího svo- lení, aby návrh ten způsobem zákonodárným dalo vyříditi, ač jinak, jak uvidíme, uveřejněný návrh nikterak neznamená takovou pronikavou volební opravu, jaká tane veřejnosti na mysli, mluví-li se o všeobecném, rovném vo- lebním právu. V Uhrách samotných uznávají se na všech stranách nedostatky posavadního volebního řádu, jenž v podstatě své založen byl na poměrech z r. 1848 co se týče volebního censu dle ma- jetku a intelligence, a zákonem z r. 1874 byl jen přesněji propracován. Národnosti nemaďarské hlavně vedou tu stížnost, že jim vykonávání volebního práva číní pro tlak úřadní téměř ne- možným, vlastní Maďaři pak, stojící v opposici. opět mu vytýkají, že volební okresy vnitřní. maďarské, jsou příliš rozsáhlé, aby se silači počet maďarských opposičních poslanců, kdežt každé z dosavadních ministerstev až do posled- ních voleb únorových dovedlo si opatřiti většinu pomocí znásilněných okresů národnostních.
Maďar Uhry
7 article
Nynějši volební oprava Kristoffova nedáví na tyto výtky odpovědi ani národnostem ne- maďarským, ani Maďarům, prohlašujíe prostě. že posavadní počet poslanců bude zachovár beze změny (413) a že volební okresy budou „zaokrouhleny“ Jak se toto zaokrouhlení pro- vede, zůstavil si Kristoffy jako tajemství pro sebe, jež odhali až za rok v návrhu průvodního zákona; návrh, nyní uveřejněný, obsahuje totiž jen vseubecné zásady, jako jsou, že volební právo mohou vykonávati státní občané, muží, ktoří dosáhli 24. roku a prokážou znalost psaní a člení. Dosud volili v Uhrácb počínaje ukon čeným r. 21., tak že tyto tři ročníky by voleb- ního práva pozbyly. Takových voličů bylo do- sud okrouhle asi 9000. Volitelnost za poslance jest obmezena na osoby, jež jsou nejméně 10 let uherskými státními občany a umějji ma- darsky. Každý okres volební volí pouze jednoho poslance, tak že větší města budou rozdělona na tolik okresů, kolik poslanců na ně připadne Zaokrouhlení okresů volebních jest hlavně proto nutné, že počet voličů i rozsah jejieh obyvatelstva jest nyní velmi rozmanitý; census majetkový jest různý nejen v jednotlivých okresích, ale i v obcích jednoho a téhož okresu.
Maďar Kristoff
8 article
Jsou okresy, kdež vykonávají občané voleb právo již, když platí 68 haléřů přímé daně. v jiných však teprve, když platí nejméně 87 K 17 h. V něktěrých okresech jest počet voličo zeela nepatrný; jest i okres se 135 voliči. kdežto jinde dosahuje jich počet až 12.105. Všech voličů bylo dosud málo přes million, po- slanců 413, tak že průměrně případalo na jed noho poslance asi 2200 volíčů. Dle nového ná vrhu bude asi 2.6 mill. voličů, připadlo by tu díž na jeden volební okres asi 5000—6000 voličů. Uvážíme-li, že volební právo učiněno zá- vislým na znalosti čtení a psaní, a že znalost tato jest větší ve městech a velkýeh obcích než na venkově, jest zřejmo, že to nemálo přispěje k zastoupení měst; dále jest na venkově mne- hem více škol maďarských než národnostních. což opět bude na prospěch Maďarů, jejichž
Maďar
9 article
okresy volební při stejném počtu voličů mohou býti menší. Jest tedy podmínka čtení a psaní spolu prostředkem ke stlačení počtu národnostních okresů volebních. Byť i během doby rostl v jed notlivých okresích počet voličů, znalých písma a čtení, nenapraví se tím počáteční nepoměr protože zástupci národnostní nebudou s to vy moci v dohledné době změnu rozdělení okresů. dle nového zákona zaokrouhlených. Ale tato volební podmínka obsahuje ješte jině nebezpečí pro voliče národnostní; protože vkládá rozhodnuti o tom, kdo této podmínce vyhovuje, do rukou vládních orgánů, jež sesla vují dle obcí seznam voličů. Bude tedy v moc každé vlády, aby již při zakládání seznamu voličů vykonávala značný vliv na jejich počet Podobná podmínka jest i v italském volebním zákoně; a tam klesl náhle počet voličů témě o million (ze 2.93 mill. v r. 1892 na 2.12 v r. 1895), když se zostřil průkaz této pod minky.
10 article
Colkový přibližný počet 2.6 mill. voličů k němuž návrh volební v Uhrách dospívá, spo- čívá však na osobním přiznání při sčítání lidu z r. 1894, tak že ve skutečnosti bude asi menší, zejmena hledí-li se k tomu, že ve star- ším pokolení negramotných jest více, a že vo- lební návrh vychází z průměru celkověho 61 9 Všech mužů věku nad 24 let jest v Uhráci okrouhle 3.9 mill., z toho gramotných 2.62 mill., z nichž na Maďary připadá 1.6 mill.či 61.4%, ostatní pak a sice: na Němce 14.8 7%, na Slováky 11.5%, na Rumuny 7.2%, n Rusy 0.4, na Srby a Chorvaty 3.5%%, a ostatní 1.2%. Kdyby se nehledělo ku pod- mínce znalosti čtení a psaní, byl by i dle úřadní statistiky poměr pro Maďary nepřiznivější; ma- jíť jen 2.01 mill. dospělých mužů či 51 %%, nedosáhne jich pro tuto volební podmínku pouze 400.000 volebního práva, kdežto u ná- rodnosti jest takových 900.000. Tato podmínka gramotnosti bude tedy pro národnosti velice nebezpečná, nepřičiní-li se v čas, aby se přiučili psáti a čísti. To vy- stihli výborně již Rumuní a zahájili po všech obcích vyučování osob, jež by jinak pozbyly volebního práva. Doufejme, že tak učiní i vše- cky národnosti slovanské, aby předešly „za- okrouhlení“ svých okresů. Ostatně zůstane há- dankou, jak vláda, nemajíe ve skutečnosti po ruce seznamy osob gramotných, prorade přišt rozdělení okalesů volebních ?!
Maďar Němec Slovák Rumun Srba Chorvat Uhry mill
11 article
Přes to se tváři ministr vnitra Kristoffy. jako by svým návrhem chtěl sbližiti národnosti s uherským státem a zákonodárstvím, proto že prý posavadní nepatrný počet voličů, jak on se vyjádřuje, oddaluje od r. 1848 pojem politického národa uherského od lidu. A nemá li lid pří- stupu do sněmovny, nemůže prý se tam ani svých zájmů domáhati. Rozšiření volebního práva dovozuje dále, jest však v Uhrách třeba i vzhle- dem k poměrům třídním. Dosud mělo z držitelů půdy (nejméně dvacet strychů) volební právo 146 000 osob, budoucně 234.000, nedosáhne ho 38 600, z držitelů půdy 2—20 strychů 470 00 osob, budoueně 638 000, nedosáhne ho 424.000, z nejmenšíeh zeměděleů, baráčníků 20 000 osob, budoucně 275 900, nedosáhine ho 218.000, děl- níků zemědělských 8400 osob, budoucně 280 000 nedosáhne ho 218.000, z hospodářských zřízeneů 1900 osob, budoucně 190 000, nedosábne ho 127 000, z horníků, řemeslníků, obchodníko a pod. 191.700 osob, budoucně 821.600, ne- dosáhne ho 93.000, z majitelů domů a kapita- listů 8260 osob, hudoucně 10 700, nedosáhne ho 2010, z nádenníků 1500 osob, budouen 52 500, nedosáhne ho 50. 700. Jest až nápadné množství obyvatelstv zemědělského, totiž téměř jeden million a dvě stě tisíc mužů dospělých, již by zůstali i dle tohoto návrhu opravy vyloučeni z volebního práva; většina z nich jsou Nemaďaři. Tu příznává Kristoffy otevřeně, že i proto nepřijal census majetkový do svého návrhu, že jsou v Uhrách „zvláštní okolnosti“, nebot jest prý jasno, že by volební oprava se sníže- ním censu zatlačila maďarský živel do nepří- znizějšího postavení; že by jeho po- stavením otřásla.
Kristoff Uhry 900
12 article
Dovedl tedy ministr Kristoffy ze všeobec- nélo volebního práva ukouti proti národnostem velmi vydatnou zbraň, a tato okolnost sama sobě by stačila, aby návrh jeho vzbudil prot sobě co největší odpor mezi nimi. Současně vyšlá brožurka „Volební okresy v Uhrách dle všeobecného volebního práva“ vydaná Szombatfalvem, vypočitává, že podmín kou gramotnosli získají Maďaři neméně než 80 volebních okresů; v tomto případě bude prý s většinou madarskou 292 okresů, něme ckou 62, slovanskou 45, rumunskou 15, vlš skou 1. Kdyby podmínky té nebylo, připadle by Maďarům okresů 212, Němcům 39, Slova nům 78, Rumunům 83, Vlachům 1. Pohne-li aspoň tento děsný výpočet intel- ligencí nemaďarskou, aby se počala ve příčine volebn opravy horlivěji zabývati potřebam svého lidu? Vždyť ona by zastupovala okresy chrožené, a pracovala by tedy i pro sebe! Vzhledem k tomuto decimování nemadar ských volebních okresů podmínkou gramet nosti spad ani nebylo zapotřebí ustanovení § 3. o volitelnosti, že totiž volitelni nejsou ti, kdož byli právoplatně odsouzeni pro popuzován národnostní po vydáni tohoto zákona, vždye pojem popuzování národnostního jest v Uhrácí jak posavadní zkušenosti učí, velmi široký když domnělý vinnik jest Nemaďar. A co v Uhrách zamýšlejí dosíci podmín Kou gramotnosti, to v této polovině soustát mají dle přání Němců opatřiti zmenšené okresy volební v krajích německých. Proto pozor!
Kristoff Maďar Rumun Vlach Němec Uhry Němec
13 title
Politické zprávy zahraničné.
14 article
V Praze, 22. prosince.
Praha
15 article
Generál Saussier. K telegrafické zprávě o smrti generála Saus- siera připojujeme některé podrobnosti o životě tohoto muže, jenž tak vzrušující roli brál ve vojenském i politickém živolě francouzském. Narodil se 16. ledna 1828, navštěvoval vo- jenskou školu saint-eyrskou, byl výborným žá- kem a vstoupil do cizinecké legie, v níž pro- dělal několik výprav afrických. Roku 1854 jak poručík zúčastnil se oblehání Sebaslopolu. By raněn a povýšen na setnika. Roku 1857 byl na výpravě v Kabylii opět poraněn, načež stále cizineckou legil zúčastnil se války v Italii. delším několikaletém pobytu v Alžíru byl vyslán do Mexika r. 1863 a povýšen za plukovníka.
Saussier Saus Alžír Mexiko sierra
16 article
Ve výpravě mexické vyznamenal se smělostía bystrosti strategiekou. Vynikajícím skutkem jeho bylo vzetí Cotolý, přes to, že byla střežena čtyřnásobnou přesilou mexickou. Rovněž vyzna- menal se při dobyti Oajacy. Za svě zásluhy byl odměněn křížem čestně legie. Roku 1870 velal 41. pluku pěchoty. Při bitvě u Ssint-Privatu včasným zakročením svého úpadem přispěchavšíh pluku zabránil zničení armády maršálka Le- boeufa. Když se Mety vzdaly, poslal maršálkov protest, který podepsali všichni důstojníci jeho pluku. Uprchl z německého zajetí na hranicích ruských, dostal se do Varšavy, pak do Ra- kouska a Italie a objevil se v Bordeaux, kde byl jmenován generálem brigady a velitelem armády havrské. Po válce se stal opět pouze plukovníkem, ale na nově výpravě v Kabylsku, kde podstoupil neméně jak 45 bitev a srážek, vykonal tak skvělé skutky válečně, že byl znovu jmenován velitelem brigády. Roku 1876 byl ve- litelem posádky Marseinie, r. 1878 byl povýšen na divisionáře, načež znovu odebral se do Alžtru, kde velel 19. sboru, r. 1880 zakročil v Tunisu, skrotil vzbouření na hranicích Alžíru a Sahary. Roku 1884 byl jmenován vojenským guvernérem v Paříži a pak členem vyšší rady válečné. Po třinácte let jako vojenský guvernén a generalissimus získal si veliké populárnosti u Pařížanů. Roku 1887 při volhě presidenta re- publiky dostal generál Sanssier, ač nekandidoval 188 hlasů, což svědčí o velké jeho oblibě. Roku 1898 pro vysoký věk se vzdal svého místa, ale nešel do výslužby a ostal členem vyšší rady válečné. Teprve r. 1903 odebrals na odpočinek. Generál Saussier byl vyznamenán velkokřižem čestné legie, měl 54 let činné služby, prodělal 24 válek a byl třikrát zraněn
Pařížan Sanssier Saussier Ssint Varšava Ra Bordeaux Kabylsko Alžtr Tunis Alžír Paříž
17 article
Marokko. Ke sporu o místo konference marock oznamuje »Köln. Ztg.«, že německá vláda sku- tečně si přeje, aby konference byla konána v Algecirasu, jak původně ustanoveno. Ale nebude prý klásti nijakých překážek jejímu přeložení do Madridu. Podle náhledu německého měl by v této záležitosti rozhodovati přání vlády marocké. Podle pařížských zpráv vyšel podnět k ná- vrhu, aby konference byla z Algesi r a su přeložena do Madridu od španělské vlády. Francii je lhostejno, kde se bude konfe- rence konati. »Temps« se dovídá, že též Sevilla a Malaga byly navrženy za místa konference. Na prvním místě jmenuje se však stále Madrid, kde se má konřerence sejíti 5. ledna. »Agence Havas« oznamuje, že nebylo dosud uzavřeno vyjednávání o místě konference. Ně- mecko trvá sice na Algecirasu, ale je ochotn připustiti i jiné město v jižním Španělsku. V diplomatických kruzích panuje přesvědčení že se podaří odstraniti oblíže vyskytnuvší se v malém Algecirasu s ubytováním členů konfe- rence a že přece toto městečko ostane sídlem konference. V Algecirasu je obyvatelstvo rozči- leno zprávami o zamýšleném přeložení konfe- rence. Prohlašuje se, že je místa dosti v hote- lích i domech a že bude postaráno o pohodl zástupců cizích států. Marocký komitét zaslal pařižskému »Tempsu« notu, vyvracející přehnané zprávy anglických žurnálů o nepokojích a bezpečnostních pomě rech v Tangeru a okoli. Přepadení komise pro vodní práce v kraji sebuském, o němž se psalo ve všech listech, je prý nepatrnou příhodou; jedná se o pokus přepadení, spáchaný hrstkou Hassenniano
Köln Havas Maroko Algeciras Madrid Francie Sevilla Španělsko Tanger
18 article
Subevražda plukovníka Henrya, jenž hrál tak zvláštní roli v procesu Dreyfusově, byla popírána náledkem sensační zprávy jistého jihoamerického listu, tvrdielho, že prý plukovník Henry žije v Buenos-Avres. Zpráva ta zněla příliš fantasticky, než aby mohla být vážně brána a přes to našla ohlasu v mnohých drey- fusardských listech pařížských. Byla však dů- kladně vyvrácena, tak že není více pochyby, že plukovník Henry je nebožlikem. Doktor Peyroux, bývalý vrchní lékař v pevnosti Mont-Valěrien, prohlásil, že Henrya ošetřoval, že plukovník ten skončil sebevraždou. Podobné prohlášení učini též poručik Fete, který střežil zatčeného Henrya a jenž popírá možnost podvržení mrtvoly. H- storie o žijfeím Henrym byla pouhou kachnou
Henrya Dreyfusův Henry Peyroux BuenosAires MontValěrien
19 article
Neklid na hranici trancouzsko-německé. »La Patrie« přináší z Nancy zprávy, líčíe pohnutí v Lotrinsku, vzbuzené chováním se Ne- mecka. Veřejné míněni na východní branici jest pobouřeno a věří v blizkost války s Ně- meckem. V pohraničních garnisonách panuje nejhorlivější činnost. V Lunevillu důstojníci ne- taji se před vojáky s vážností situace a jsou přesvědčeni, že každodenní manévry mají je při- praviti pro všechny připady. Nálada válečného znepokojení vládne též v Nančy a Poulu. Byla vzbuzena zprávami o neunavné činnosti a zbro- jení Německa na hranicích. Do Met přibyly k dosavadní neobyčejně velké posádce nové prapory z Pruska. Každodenně přivážejí se do pohraničních pevnosti a posádek německých spousty střeliva, zásob a válečného materiálu. Tyto zjevy účinkovaly ovšem na obyvatelstvo francouzské v pohraničních krajích. Převládá přesvědčení, že je vše připraveno, aby v při- padé nepřátelství mohli Němci s celou vehemene vrhnouti se k Nancy a zmocniti se ihned hlav- ního města francouzského Lotrinska. Na žádos přislušných kruhů, aby posádka v Nancy byla rozmnožena, odpověděl ministr války Etienne že by podobný krok byl pokládán v Německu za provokaci a že by tím bylo způsobeno ne- bezpečí války. Ve východní Francii hemží se němečtí vy- zvědači. V Naney i v Lunevillu jsou pozorování denně němečtl důstojníci v civilu. V Lunevillu jsou střeženi průmyslníci a úřadníci původu ně- meckého. Bylo pozorováno, že v průmyslových
Poul Němec Etienne Lotrinsko Německo Met Prusko Nancy Francie Le Patria
20 article
V drobném prodejis ranní čísle o sobě . . . na odpolední . . . . za 2k Ve filialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . uh Inseráty platí se hotově rapřel Předplacení a Insnrty piljímá admini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam naekázejí se též redlakes tiskárna a expadica „ Národaich Leivtá“ Rukoplay so novraceji.
Národaich Leivtý Rukoplay
21 article
závodech těchto byli úřadníci nápadně čast střídáni. Chování mnohých úřadníků bylo pode- zřelě, byli často přistiženi na místech, jež je mohla zajímati se stanoviska vojenského a stra- tegického. Krise v Italii. »Popolo Romano« tvrdí oproti zprávě »Gior nale d'Italia«, že ministři Tittoni, Majo- rana a Rava od prvního okamžiku byli od- hodláni nevstoupiti do nově tvořeného kabinetu. Ministerský předseda Fortis byl dobře obe- známen o pravém odhodlání těchto svých bý- valých kollagů. Prohlášení Košutovo v »Tempsu«. Zprávu pod tímto titulem ve včerejším listě našem uveřejněnou doplňujeme v tom smyslu, že článek »Tempsu« pochází z péra našeho přítele a pařižského politického dopisovatele p. Renéa Henrya, jenž touto dobou dlí jako do- pisovatel »Tempsu« a »République Frangaise v Uhrách, aby poznal tamní situaci.
Romana Tittoni Košutův René Henrya République Frangais Italia Maja Uhry d ' Italia Fortis
22 article O výsledcích požárních pokusů v improvisovaném vídeň, divadle.
O výsledcích požárních pokusů v improvisovaném vídeň, divadle. Požární kalastrofy v divadlech, jakých historie v každém deseliletí zaznamenává celou řadu, od dávna byly pohnutkou inženýrům a stavitelům, z přemýsleli, kterak by bezpečnost diváků měrou nej- vyšší zabezpečili již při stavbách divadelních. Studie v tom směru možny jsou jediné pokusy praktickými. Vídeňský spolek architektů a inženýrů pořídil si znač- ným nákladem takové pokusné divadlo, v rozměrech asi jedné třetiny divadla normální velikosti a pod- nikl řadu experimentů, jež vedly k překvapujícím a zajímavým výsledkům. Inž. Fr. Křižik před čtrnácti dny měl příležilosl býti přítomen ve Vídni pokusu s požárem v divadle, a včera referoval v pražském Spolku architektů a inženýrů o léto zkoušce. Divadlo pokusné po- řízeno jest z betonu, tedy z látky ohnivzdorně. Jeviště divadla jest půl osma metrů široké, 6 m. hluboké 7—8 metrů vysoké. Ve středu jeviště jsou dvéře, ve- doucí přímo ven z divadla, aby personál na jevišti zaměstnaný v případu nebezpečí ihned mohl unik- nouti. Kromě toho jsou ještě dva východy postranní. vedoucí do chodby k šatnám. Hlediště má rozměr je- višti přiměřený a zde v pokusném divadle pořízena jest lak, že zadní slěna jeho je ohnivzdorná a opa- třena okny z elektrolytického skla, aby pokusy mohly odlud nerušeně býti pozorovány z chodby, jež pojme asi 30 diváků. Divadlo k pokusům připraveno bylo as tímto způsobem: Na jevišti zavěšeny pásy papíru v počtu a velikosti kulis. Dále přepaženo bylo jeviště od hlediště oponou z plátna, které z polovice bylo impregnováno, z polovice nikoliv. Dále umístěny byly jak na jevišti, tak ve hledišti přístroje, měřící teplotu a tlak, a rozsvícena trojí svělla: plyn, svíce a lampa potrolejová. Když tímto způsobem divadlo bylo při- praveno „k požáru“, přikročeno k pokusu prvnímu.
František Vídeň spolek architekt
23 article
Hasič s pochodní vešel na jeviště a zapálil visící pa- píry. Účinek byl překvapující. Asi v půl druhé minutě chytla neimpregnovaná čásť opöny a otvorem utvo- řeným vyrazil oheň a kouř. V několika vteřinách na to chýtila a zničena byla i impreznovaná půlka opony a v zápětí na to shasla světla a to nejdříve plyn, pak svíce a lampa petrolejová. Kdyby v hledišti bylo na- cházelo se obecensívo, byla by jen pramalá čásť jeho asi unikla, kdežto většina byla by omámena a zadu- šena plynem a kouřem. Druhý pokus, po shoření opony dál se zapá- lením nových papírů kulisy, představujících na olevřeně scéně. V okamžiku však, jakmile hasič pochodní za- pálil kulisy, spuštěna byla železná opona. Než tu právě ukázala se zajímavá věc. Když železná opona došla asi na jeden metr k zemi, nastal na jevišti ta- kový tlak vzduchu, že plamen celou šířkou jeviště pod oponou vyšlehl a sahal až ke galeriím.
24 article
Třetí pokus učiněn byl za přítomnosti diváků v hledišti. Kulisy na jevišti opět zapáleny a současně otevřeny čtyři vanlilátory ve stropu jeviště. A tu témět všechen kouř a plamen šlehal ke stropu a jedině zvý- šeni teploty bylo nepříjemným příznakem požáru Z fčelíto tří pokusů dospěl Křižík k úsudku, ž hlavním a nejěčelnějším opatřením pro bezpočnost v divadle jest dokonalá ventilace, kterou by tah obrá- cen byl od hlediště na jeviště. Čílé debaty, která se rozpředla, zúčastnili se pp. arch. Balšánek, inž. Mareš, ředitel pražských sborů hasičských inž. Vejdělek, inž chemie Neu- man. inž. Jánský, kteří vesměs vyslovili názor. že nikoliv železná opona, nýbrž dokonatá ventilace jest nejjistějším bezpečnostním opatřením v divadle při požáru. Nové stavby obce pražské.n . Obecní dám u Prašné brány. Postrou hradbou obchnáno jest místo, které zbyle z celého komplexu dřívější kadelky na Joselském náměstí. Časem otevrou se vrata buď na toto ná- *) Víz »Nár Listy« čís. 343.
Křižík Balšánek Ing Mareš Vejdělek Jánská Joselský náměstí sbor hasičský Ing
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 21. prosince. 1905. H. (Štědrovečerní.) Nebudu se nuti do poetických a cituplných rozjímání o dojimu- vém svatvečeru. Slyšeli jsme již bezpočtukráte tu písničku. Nepopírám její, vždy se opětujíe působivost, zejmena když se předvede se zná mými a spolehlivě efektními kontrasty. Štěští a radost v saloně ozářeném světly stromečku, pod nímž se kupí drahocenné dárky, jásot děliček, tleskajících ručkama, blažené tváře ctihodných tatínků, slzy pohnutí v očieh dojatých maminek a tetiček a hned vedle jiný obraz: ulice zasněžená, pustá, mráz krutý a u prahu domu s ozářenými okny choulicí se postava zbědované ženy, hla dovicí, třesoucí se, tisknoucí k sobě nemluvně, temný, tragický obraz velkoměstské bídy s lesklým pozadlm velkoměstského štěstí. Je to vše známě, pově- domé a benální, ale vždy znovu účinkujicí na cilovou vnímavost publika jako Tostiho písničky a lá »Vorrei morrir . . .«, nebo Deffregrovy tyrolské genry a Ohnetovy romány. Odpusťte m kosmopolitismus uvedených příkladů. Mohl bych to docela vlastenecky aplikovati na naše české poměry, ale jsem v rozpacích, kam dříve sáhnouti do té naší bohatosti básniků, hudeb- níků a romanciérů obdobného rázu . . . a co bych tu mohl vzbudit závistí a žehravosti . . Ne, podobné pocity je hřichem vyvolávat v ná- božné a láskyplné době vánoční. Jisté však je — a k tomu nepotřebujeme ani znovu inscenovati tklivý obraz sociálníh kontrastu z večera narození Páně — že Štědrý večer je štědrým jen pro ty, kteří oplývají statky vezdejšími . . . Pro chudáky, proletáře opuštěné je velmi skoupým, neboť jim dává pociťovati tím trpčeji jejich život neblahý trudný.
Deffregrův Ohnetův Praha
26 article
Pod takovým dvoumetrovým stromkem vá- nočním v elegantním saloně najdete všechno možně: šperky, tobolky a špičky na doutníky láhve Hennessy-eognacu a Cliequot-šampaňského hedvábné kapesníky a vyšívané šle, cestovní necessairy, damské relieniy, vějiře, bonboniéry joujou a závěsky v podobě prasátek a labutl dřeváků a lilit, všechno, nač si pomyslite, jen po české knize se marně ohlížíte. Není to dosud modou v našich blahobyt- ných domácnostech. pokládati knihu za předmět nutného požitku, příznak požadovaného pře- pychu a za obvyklou dekoraci domácnosti comme il faut.. . Nemluvím ani o potřebě duševní která se má rozuměti sama sebou . . . Je t stará stížnost naše, tuze stará, otřepaná pís- nička: lhostejnost a nevšlmavost naši bohaté buržoasie k literatuře. Zájmy intelektuální, umělecké nestalyse jistě modou v té společnosti, jejíž zákonem náboženstvím je pouze moda.
Hennessy
27 article
Anglomanie je nejvyšším zákonem mody Ta rozhoduje ve všem. Je to svrchované distin- gované, míti něco britsky uhlazeného a chlad ného v exterienru a v chování. Sport a všechný zábavy světa »vyšších deseti tisíců« se podři zuji vlivu angliekému. Skoda, že ten účinek anglomanie ostává pouze na povrchu a že naši sportsmen a sports- women nechtěji se i kulturně přibližiti svým vzorům z Velké Brilanie. Pak by ovšem přišla do mody též litera tura a české knize by konečně nastaly lepší doby Nikde se tolik nečte jako v Anglii, zejmenn ve velkém světě, v tom arislokratickém a skvě- lém světě, jenž zvyšuje tak svou noblessu hrdost i jakousi duševní zjemnělostí a uroze- ností. V anglických palácích, zámeích i měšťan- ských domech najdele bohaté knihovny i sbírk umělecké a obrazárny. S kteronkoliv urozenou lady neb svižnou miss, jejíž tváře jsou osvě žené, ožehlé pohybem ve volném vzduchu, na hřištích a závodištích i honbách, můžete mluvi o poesii Shellyho, o románech Meredithových, Ihsenovi i Annunziovi.
Meredithův Ihsen Annunzio Anglie anglický palác
28 article
Zasednete-li ke stolu někde v eleganln čtvrti londýnské Belgravie, překvapi vás vaše sousedka otázkou, co soudíte o nejnovější essay dramatika Bernarda Shawa. Jste pozván do nádherného domu v Gros venor-Square ke slavnosti v předvečer sňatku domácí slečny. Hosté procházejí pokojem, kde jsou vystaveny svatební dary a s překvapením zříte, že mladý párek kromě spousty šperků, drahých bibelotů i praktických předmětů dostal hro- mady skvostné vázaných knih, nádherné vydán Shakespeara, celého Tennysona a t.d Ve Švýearech, v Italii, na Rivieře všud tvoři převážnou část cestujícího obecensíva An- gličané. Poznáte je nejen podle jejich význač- ných typů, jejich úborů a jejich zdomácněle ledabylosti, s jakou se pohybují na cestách, ale i podle toho, že vždy jsou zásobeni knihami Mají zvláštní příruční knihovničky sebou v řeme- nových zavazadlech a čtou horlivě buď exotické povídky Kiplingovy, nebo theologická pojednán či populární, sensační romány paní Corelliové. A to je jedna z nejkrásnějších vlastnost anglických ten živý zájem pro duševní život ve spojeni s intensivní činnosti fysiekou ve sportu Anglomanie pěstuje též jakési osvětové sporta- manstvi. Gentleman, jenž má o literatuře, filo- sofii neb umění takové pojmy, jako labradorský Eskymák o Darwinově soustavě, je nemožným ve společnosti anglické, která nepřiznává bohatým a urozeným privilegium nevzdělanosti — jako t bývá na pevnině . . V tomto ovzduší povýšené civilisace ne- najdele nikdy mladého synka z měšťanské bohaté rodiny, jenž je zevnějškem svým švi- hákem, ale duševně je nejlajdáčtějším otrhancem Kdyby trochu této zdravé anglomanie za- vládlo u nás i mimo obvod tennissových hřišt. viděli bychom tyto dny ekypáže stojící nejen před krámy klenotnickými ale i před knih kopeckým.
Shaw Gros Square Shakespeare Tennyson Kiplingův Corelliová Eskymák Darwinův Italia Riviera
29 article
Letošní vánoční trh literární je tak bohatý a rozmanitý, že by mohl posloužiti nejširším požadavkům. Jaký pěkný dárek pro mladou dámu by byla řada krásné vázaných svazků spisů Zeyerových nebo básní Vrchlickéhol Velikou událostí těehto dnů je dokončení Sebraných spisů Svatopluka Čecha. Velká událost literární, jež by jinde vzhledem k významu milované osobě autorově, stala se i událostí spo- lečenskou, nebyla u nás nikým povšimnuta. Jak básníka známe, je tomu spiše povděčen. Neza- vděčili bychom se mu, kdybychom na jeho po- čest banketovali, nebo mu demonstrovali a zpí- vali zaslaveníčka pod okny. Jest osamělý, tak melancholicky osamělý jako byl stárnoucí Cha- teaubriand, u něhož ovšem byla to nuda a únava po přiliš bouřlivém a zmítaném životě, jež jej učinila plachým a nepřistupným Ale to ticho kolem dila našeho velkého básníka, našeho něžného a humoristického vy- pravovatele je trapné... Svatopluk Čech je idea- lista, romantik a snílek, vzdálený brutálností nynější bezohledně odhalující a analysující litera- tury. Ale všechny touhy a sny národa našeho i lidstva, jímž nyní lomeuje mocné, osvobozující, přetvořující hnutí emancipace a pokroku, jsou vysloveny Svatoplukem Čechem tak horoucně a vzletně, že marně se ohlížíme po podobných tonech v nynější poesii K osamělému, odmlčelému básníkovi »Písní otroka«, jehož dílo bohdá není dovršeno tím dvacátým svazkem jeho sebraných spisů, vzhll- žíme všichni s očekáváním a douřáme, že brze opět uslyšíme jeho vřelý, jasný, povzbuzujíeí hlas
Zeyerův Čecho Čo