1
article
poštovní zásilky. Cizí lodi budou také přijí-
mati k dopravě turecké poštovní zásilky.
Z Řima, 22. května. (C.-B.) Vrah
italského krále Humberta Bresci
pokusil se ve vězení o sebe-
vraždu.
Humbert
2
article
Boje v Číně.
Boje v Číně.
Z Berlína, 22. května. (C.-B.) Polní mar
sálek hr. Waldersee oznamuje ze dne 20.
t. m. z Pekina: Lichunčan rozhodl se bo-
xery na jižní demarkační čáře vážně potírati.
Nyní operují jeho generálové ve spolku s voj-
skem francouzským, vedeným generálem Bajl-
loudem.
Setník Knoerzer dohonil a rozprášils
3. a 8. setninou 3. pluku uprchlý oddíl boxer-
ský o 400 mužích u Mančenu, 22 km. severo-
západně od Paotinu. U 8. setniny jest pět ra-
něných.
Z Kolína n. R., 22. května. (C. - B.)
»Kölnische Ztg.« oznamuje z Pekina, že na
dnešní schůzi vyslanců byl návrh ná s nížen
odškodného, na Číně požadovaného, všemi hlasy
proti hlasu zástupce amerického Rockhilla
zamítnut.
Bajl
Knoerzer
Čína
Berlín
Waldersee
Kolín
Pekina
km
Kölnische Ztg
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Páni velkostatkáři usnesli se
jak známo — na obrněném prohlášení, ve kte-
rém dokazují jednak, že nejsou principiálními
odpůrci vodních cest, dále protestují s velikým
roztrpčením proti útokům českých i německých
listů a na konec se prohlašují s taktikou prince
Bedřicha Schwarzenberga solidárními. Páni ne-
jsou ovšem zásadními odpůrci všech vodních cest
a my bychom dovedli s určitostí vylučující
všeehnu pochybnost uvésti, pro které cesty
vodní by byli, však titéž interessenti čeští jsou
plni ochoty odhlasovati milliony zemím jiným
na stavbu komunikačních prostředků, jež věčně
zůstanou passivními a které nejmenší nemají
naděje, státi se zdroji blahobytu, ale předlohu,
kterouž milliony mají býti povoleny na ko-
munikační prostředky v Čechách, chtějí odročiti
a tím vyvolati nebezpečí, že k jejímu přijetí
již letos nedojde. Což tak málo jsou zasvěceni
ve věc, že nevědí ani, proč jsou ochotní po-
slanci z jihu hlasovati pro vodní cesty na se-
veru? Což nevědí, že by se pro regulacia
splavnění našich vod ani ruka z jihu ne-
zvedla, kdyby nešlo zároveň o nové alpské dráhy?
A kdo vyvolal »útoky«, o nichž mluví prine
Schwarzenberg? Kdo jiný, než on, jenž dal se
svésti agrárníky, kterým jde jen o poškození
strany svobodomyslné a kteří by bez
zardění a bez výčitek svědomi
obětovali nejdůležitější prospěch
země k vůli několika mandátům
do sněmu, jež straně svobodomyslné
urvati chtějí a tam plaidovat pro
odročení porad o předloze vodní!
Schwarzenberg
Čechy
4
article
Páni ve velkostatkářském klubu, kteří dnes se
prohlašují s princem Schwarzenbergem solidár-
ními, sami se odloučili ve věci velmi důležité
a sice z důvodů politických od lidových po-
slanců českých a rozhořčeni by tedy právem
mohli býti naši zástupci a ne pání velkostatkáři.
Je-li však pravda, že postup v akci vodní,
pokud jde o její parlamentní a zákonodárné
provedení, nechtějí rušiti, pak není prozatím
příčiny s klubem velkostatkářským jako celkem
k neshodě. Bylo by ovšem zajímavo zvěděti,
jsou-li páni též solidárními s princem Schwarzen-
bergem, pokud se týče jeho důvěrných styků
s pany agrárníky a s tím, co z těchto styků
ještě se vyvine.
— O jazykové otázce uvítání císa-
řova v Praze starostou drem Srbem pro-
níkly mylné zprávy do veřejnosti, zvláště pokud
se týkají zasáhnutí klubu poslanců národní strany
svobodomyslně do této záležitosti. Mnohé z těchto
zpráv sledují zřejmou tendenci svaliti případnou
dvojjazyčnost starostova oslovení k panovníku
na zodpovědnost poslaneckého klubu. Nejnověji
také olomoucký »Pozor« dává si pražským
svým dopisovatelem, blízkým ústředního otra-
vování studní veřejného mínění českého, sdě-
lovati, že starosta pan dr. Srb prohlásil, že
jest ochoten také německy císaře osloviti,
budelli o to požádán delegací če-
skou ve Vídni. To prý se také
stalo, návštěva dra. Kramáře byla
prý toliko formálním vyhověním
podmínce Srbově a dvojjazyčné uvítání
císaře v Praze bude spadati prý na
účet — mladočeské politiky. Zbrávu
tuto provází ostrý puch perfidnoz. jako . se, co
Schwarzenberg
Schwardit
Srb
Kramář
Srbův
Praha
Vídeň
5
article
z této strany bylo už proti české delegaci na-
strojeno. Na základě nejspolehlivějších informac
můžeme sděliti, že se klub a to k výslovné žá-
dosti starosty pražského dra. Srba, záležitostí
touto zabýval ve schůzi parlamentární komise,
že však o ní neučinil žádného roz-
hodnutí, nýbrž toto ponechal, jak se sluší
a patří, panu starostovi samotnému, po případě
městské radě, jakožto jedině tu příslušným.
Tolik budiž zjištěno vůči neslušným pokusům
falešného zanášení se strany staročeské na mlado-
české účty!
— Velkoněmecké uvítání císaře v Ústí
n. L. Jak »Deutsches Abendblatt« z Ústi te-
legraficky sděluje, bylo tam učiněno usnesení,
u příležitosti návštěvy panovníkovy vyvěsiti po
celém městě velkoněmecké prapory, v trikoloře
černo-červeno-»zlaté«. Okázalost tohoto usne.
sení, telegrafický pospěch s jeho sdělením ve-
řejnosti nasvědčuje, že se jedná o demonstrac
zůmyslnou a promyšleně přichystanou. Uvidíme.
co tomu řeknou příslušné úřady.
doktor
Srba
Ústí
Deutsches Abendblatt
6
article
— Hrůza z germanisace celé Evropy
pojímá prof. Lerouxe, kterýž píše v »Indepen-
denci« o tom asi následovně: »Od Skagerraku
až po Adrii« volají Všeněmci, ale míní: »Od
Petrohradu až k Cařihradu«. Vždyť i Švýcary
převahou druhdy francouzské byly na 80 procent
zgermanisovány. Vlámské hnutí v Belgii řídí ně-
mecký kancléř ve svém paláci v Berlíně a Bis-
markův stín straší na tratích železné dráhy až
k perskému zálivu. Králičí zuřivost rozplozovací,
jakouž vynikající němečtí jedlíci kyselého zelí,
má v zápětí vyhlubování germánských chodeb
v zemích jiných národů. Němec jest silný, účelu
vědomý a vyzbrojený potutelnou pílí závistivce.
Císař Vílém má šest synů, každý z jeho poda-
ných snaží se, jej dostihnouti. Nejsilnější kořeny
pro své plémě mají však ve fanatickém luteránství.
Nyní pokoušejí se o to, aby krásné Rakousko
ukuli v pouta vittenberského odpadlíka. Kdežto
na francouzském venkově praví Francouzi vy-
mírají následkem zabraňujících opatření, vpadají
do Paříže německé pracovité včely v celých
rojích a vypleňují Francii od Seiny až po jih.
Již dnes pochází více než 500.000 obyvatel
pařížských z germánskotrománských smíšených
manželstev, surový prušácký typ zatlačuje již
geniální hlavu francouzskou a surové pěsti
v naší vlastní zemi nám vykrucují moc z ru-
kou ... Lomoznou hudbou Wagnerovou umrtvili
v nás cit pro každé jemnější hudební hnutía
omamující mnichovské pivo nalilo nám do žil
hustou teutonskou krev, jakkoli pivu tomu
dlužno dát přednost před absyntovým jedem.
Hrůza
profesor
Leroux
Adrie
Švýcar
Němec
Francouz
Wagnerův
Evropa
Skagerrak
Petrohrad
Cařihrad
Belgie
Berlín
Bis
perský záliv
Rakousko
Paříž
Francie
Seina
7
article
Průběhem sta let dobude vytrvalé plavé plemeno
s pihami ve tváři a širákem na hlavě Evropy.
Kruppovy kanony a neuruppinské obrázky jsou
podstatou německé kultury. Katolicko-románští
národové musí ustoupiti luteránským barbarům,
toť jest náš osud. Sedanský den byl pouhou
předehrou k pozdějším vítězným dnům od Něvy
až po Bagdad. Jakmile železný kruh středo-
evropské Unie budelukut kolem Hollandska, Belgie,
Dánska, Švýcar a Rakouska, nezbude pokoře-
ným gladiatorům románského plemene nic ji-
ného, než v umírání zvolati do všesvětové
arény: Morituri te salutant. A až jednou na
stepích Dněpru a Volhy zasvitne usmívavé
slunce ústavních dnů, pak se stanou Germáni
vítanými osvoboditeli z carského absolutismu.
Na Krista a Mohameda následovati bude Luther.
Kruppův
Germán
Krist
Mohamed
Luther
Evropa
Bagdád
Belgie
Dánsko
Švýcary
Rakousko
Dněpr
Volha
evropský Unia
8
article
Na Řím a Paříž následovati bude Berlin. Je
to ukrutné, ale nedvratné.« Že
takové škarohlídné, znemužňující názory mezi
Francouzi a zvláště ve francouzské intelli-
genci se vyskytují, toho svědectvím jest
právě článek prof. Lerouxa. Nelze se diviti,
přicházejí-li na pozorovatele mezinárodních stavů
politických a celé promyšlené germánské ex-
panse černé chvilky zoufalství, že však duše
francouzského národa jest daleka slabošského
přesvědčení vystřelujícího neměřenou ranou
z poslední věty Lerouxovy, tomu nasvědčuje
utěšující činnost positivních politiků francouz-
ských, kteří jako Chéradame chápou se týchž
národohospodářských, nekrvavých sic, ale ne-
méně výdatné rány zasazujících zbraní, jako
byla rána sedanská. Zejmena vítězství německá
na Něvě jsou pouhým »cauchemarem«, těžkým
snem přestrašeného nacionalisty. Evropa, o jejíž
germanisaci průběhem sta let sní, není žádnou
— kadečkou zelí, v níž Leroux hledá tajemstv
králičí množivosti německé, aby se dala od Ger-
mánů jen tak pohltiti při dobrém apetýtě. Zdá
se ostatně, že řešení těchto otázek není ani tak
přespříliš vzdáleno.
— Frýdlandský starosta a zemskýj
posl. Aigner se svou žalobou odmítnut.
Francouz
profesor
Lerouxa
Lerouxův
Leroux
Aigner
Řím
Paříž
Berlín
Něva
Evropa
Gera
9
article
Pověstný hánce českého kněze P. J. L. Koláre,
nyní kooperátora v Tannwaldě, posl. Aigner, kte-
rýž pro urážku P. Koláře odsouzen byl okres-
ním soudem v Liberci k 10dennímu vězení po
případě 100 K pokuty, odvolal se z tohoto roz-
sudku i podal sám na P. Koláře obžalobu pro
urážku na cti. Obviňuje jej, že byl jím u okr.
hejtmana očerněn, že jej křivým tvrzením, jako
by byl býval od starosty Aignera v kanceláři
nazván »šuft« a vyhozen. Urážlivého tohoto vý-
razu prý neužil, nadávky této se nedopustil,
něco podobného mu, »německému muži«
ani imputováno býti nemůže; eítí
se tedy P. Kolářem uraženým na cti a žádá,
by tento byl pro přestupek § 496. odsouzen.
Nejen že odvolání Aignerovu nevyhověno a roz-
sudek první stolice appellačním senátem schvá-
len a přiostřen : tyto dny došlo dp. Koláře od
c. k. okr. soudu v Liberci vyrozumění ze dne
13. t. m., jež doslovně zni: »Žalobě sou-
kromé od p. Antonína J. Aignelra,
purkmistra a zemského poslianee
ve Frýdlandě na p. P. Jana Leop.
P J L Kolár
Aigner
P Kolář
Aignerův
Antonín
Aignelr
P Leop
Tannwalda
Liberec
Frýdland
10
article
Koláře, kooperatora v Tannwaldě, pro urážku
na cti podané sle místa nedává a zasta-
vuje se řízení trestní, poněvadž ž alo b nlí
děj v základě rozsudku zdesoud-
ního ze dne 20. února 1901, kterýž rozhod-
nutím c. k. krajského jako soudu odvolávacího
ode dne 19. dubna 1901 vešel v právní moc,
vyvrácen byl a skutkové povahy uražení
na cti tu není. O tom se soukromému žalobci
a obžalovanému následkem dekretu c. k. vrch.
zem. soudu pro království české v Praze ze dne
25. ledna 1901, jímž tento soud delegován byl,
dává věděti.«
— Vzpomínková sbírka na Husův
fond. Výboru Husova fondu byl obnoven návrh,
podaný loňského roku moravskými akademiky,
aby v červnu pořádal vzpomínkovou sbírku na
Husův fond. Návrh ten uskutečniti vzala na
sebe agitační komise Husova fondu, která pošle
obcím a korporacím dopisy, aby sbírka co
v největším dosahu provedena byla. Jednotliv-
cům, kteří by subskribovati chtěli, budou též
poslány subskribční listiny. Nepochybujeme, že
česká veřejnost, která ctí Husa a ví, že Husův
význam tkví také v boji proti klerikalismu, bude
tuto akci co nejvýdatněji podporovat. Doufáme,
že tato sbírka bude pořádána každého roku!
Všestudentská schůze svolává se na
neděli 2. června o 10. hod. dopolední do míst-
ností vědeckých ústavů c. k. české university
na Karlově nám. č. 21. Na schůzi této pokra-
čováno bude v poradách, počatých všestudent-
skou schůzí v březnu, o subskribění a agitační
činnosti ve prospěch vzpomínkové sbírky na
Husův fond. Spolu vyzývají se akademické
spolky vůbec, aby vyslaly své delegáty, kteří
by podali zprávy o dosavadní činnosti, ve pro-
spěch Husova fondu ve svých působištích pod-
niknuté.
Hus
Husův
Tannwalda
Karlov já
království český v Praga
Husův fond
11
article
— Promoce. Pan JUC. Frant. Benda, místo-
držitelský konceptní praktikant v Uh. Brodě, bude
dne 24. května 1901 o 11. hod. dop. na české uni-
versitě Karlo-Ferdinandově v Praze (Carolinum) ve-
řejně povýšen na doktora práv.
— Dar. Paní Anna Kazdova, majitelka řeznic-
kého a uzenářského závodu v Praze, věnovala k uctění
památky svého zesnulého chotě p. Ant. Kazdy, 40
invalidnímu fondu Prvního spolku vzáj. se podpo-
rujících řezníků pražských.
— Obchodování žebravých dětí budiž
jako veřejný nešvar odstraněno! Z ústředního
spolku českých žen v Praze píše se nám: Hrozné
následky mravní, které bývají v zápětí dosud trpě-
nému žebravému obchodování dětí, chlapců i dívek,
rozechvějí ba pobouří ob čas citlivou veřejnost, avšak
dosud nebyly sto docíliti toho, aby z kompetentních
míst, rozhodujících a jedině mocných, stala se pro-
nikavá náprava, učinila se právoplatná přítrž nebez-
pečnému nešvaru mravnímu, jakým jest potulné, a
pouliční, ať hostinské prodávání kytiček, řetkviček a
p. dětí nedospělých. Již před dvěma léty podána byla
JUC
František
Benda
Kazdův
Kazda
Uh . Brod
Praha
Carolinum
KarlaFerdinandův
12
article
Ústředním spolkem českých žen k slavným městským
radám jak Prahy tak i všech předměstí prosba v tom
smyslu, aby se všemožné podnikly kroky k vymýtění
zlořádu tohoto, nad nějž není vhodnějšího k mravnímu
zničení dětí a vychování nejzvrhlejších, nejzkaženějších
mladých bytostí. Odpovědi, došlé spolku z Karlínaa
ze Žižkova, dosvědčovaly tomu, že pokynu Ústřed-
ního spolku byla věnována pozornost a že se staly
vážné kroky v tom směru. Ze Žižkova byly k odpovědi
připojeny otisky vyzvání k obecenstvu, kteráž v ho-
stincích a jiných veřejných místnostech za tím účelem
vystavena byla. Od zemské školní rady byly taktéž
správám všech škol zaslány přípisy, v nichž ke pří-
sné evidenci podezřelých dětí — obchodníčků se vybízí.
Hlasy jednotlivců, ozývající se na obranu tohoto
způsobu žebroty dětí, překážejí velice často důsled-
nému zamezování nebezpečné této společenské ne-
řesti; i bylo by již na čase, aby tyto neblahé vý-
trysky soucitu ustoupily rozvážnějším důvodům,v
pravdě humanním, kterými hledí se dále, k budouc-
nosti dítěte, k celému dalšímu jeho mravní mu
životu. Nebudiž tímto řečeno, že obhájci »žebravého
obchodníčka« nejsou také lidé dobří a ušlechtil
Praha
Žižkov