1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“
3
masthead
k čislu 140. ze dne 22. května 1901.
5
article
= O požáru v národním divadle lvov
ském oznamují se následujíci podrobnosti: V so-
botu po jedné hodině s poledne roznesla se městem
poplašná zpráva, že v nové budově národního di-
vadla vypukl velký požár. Zatím co divadelní dělníci
po ranní zkoušce odebrali se k obědu, zpozorováno
z třídy Karla Ludvíka, že z oken foyeru valí se hustý
dým. Záhy dostavilo se na místo několik oddělení
městských hasičů a policie a pracováno s velkým
úsilím, poněvadž byly obavy, aby drahocenné ná-
stropní obrazy, pocházející od nejpřednějších mistr
polských, nebyly zničeny. Nemalý zmatek a v zápětí
jeho značná panika způsobeny byly tím, že klíče
k různým reservním vchodům na počátku požáru po
delší dobu nemohly být nalezeny, což značně vadilo
zachraňovacím pracím. Když konečně vnikli hasiči
do divadelní budovy, shledáno, že elektrické vedení
kabely a akkumulatory, jsouce nedostatečně opatřeny
se vzňaly. Podařilo se, zjednati dýmu odchod, čímž
zabráněno bylo poškození obrazů a po dvouhodinné
práci byl oheň o 3. hod. odpolední ubašen. Škoda
však jest velmi značná, poněvadž elektrické vedení
je zničeno a sobotní představení opery »Cavalleria
rusticana« musilo býti odřeknuto a také v neděli
ještě nemohlo býti hráno.
Karel Ludvík
Cavalleri rusticana
Škoda
6
article
= Nový obrovský dalekohled. Jedním
z nejzajímavějších objektů poslední světové výstavy
pařížské byl, jak známo, obrovský dalekohled, poří-
zený značným nákladem, jehož rozměry značně před-
čily rozměry největších amerických dalekohledů. Má
dva objektivy, každý v průměru 11/4 metru a jest 60
metrů dlouhý. V poslední době umínil si jakýs Ame-
ričan, jenž jeví značné účastenství pro astronomická
bádání, že dá poříditi dalekohled rozměrů ještě vět-
ších než dalekohled výstavy pařížské a nabídl je
papeži. Lev XIII. dar přijal a nařídil, aby nový
obrovský dalekohled postaven byl na příhodném mi-
stě na hvězdárně vatikánské.
Lev XIII
7
article
= Otroctví v Mexiku. Dle ústavy jest otro
ctví v Mexiku již dávno zrušeno, avšak ve skuteč
nosti existuje až dosud, neboť nyní zavedený kon
traktní system není nic jiného nežli pokračování
otroctví. Tento system jest rozšířen na všecky děl-
níky, kteří nejsou vynčení žádnému určitému ře-
meslu. Zavazují se smlouvou, že budou pro toho
aneb onoho kontraktora tak a tak dlouho pracovati
a po celou tu dobu jsou skutečnými otroky, nebot
nemohou se ani vykoupiti ani uprchnouti. V mno-
bých případech pečují vydřiduchové o to, aby děl-
níci neustále byli zadluženi a tím způsobem udržují
je po léta v otroctví. Používá se jich na plantážích,
při stavbě drah a mostů a k podobným jiným úče-
lům. Většina těchto dělníků stojí na tak nízkém
stupni vzdělání, že svůj bídný stav ani pochopiti
nedovede a zajisté bude to ještě dlouho trvati, než
toto moderní otroctví bude odstraněno.
= Podivná stavka vypukla před několika dny
v Neapoli. Jednota zřízenců pohřebního ústavu, tak
zvaných »becchini«, žádala o zvýšení platu z 51/2
liry na 71/2 liry. Ústav pro pořádání pohřbů však
nechtěl požadavek tento povolit a opatřil si pohřební
vozy, takže počet nosičů rakví značně byl ztenčen.
To ovšem nebylo vbod nosičům rakví. Táhli k růz-
ným skladištím pohřební společnosti a pokoušeli se
o útok. Byli však četníky rozprášeni. Později však
Mexiko
Neapol
8
article
dostal se jim v cestu jeden z nových pobřebních
vozů. Teď odehrál se výjev, jemuž podobného snad
v žádné civilisované zemi bychom nenalezli. Po-
hřební průvod zastaven, vůz obklopen křičícím
davem a i s rakví překocen. Přikvapivší četnícia
policisté jen s největším namáháním mohli obnoviti
pořádek a zatkli četné osoby. Aby se vyvarovalo
dalším srážkám s rozčileným davem, ponecháni
zatčení v četnických kasárnách a byli teprve o půl-
noci dopraveni do vězení. Aby pak nebožtíci nea
polští nadále měli pokoj na své poslední cestě.
jest nyní každý pohřební vůz provázen oddělením
četníků.
= Chytrosť psa. Francouzský jeden časopis
vypravuje následující historii: Na Madagaskaru po
tloukají se velká hejna polodivokých psů. Nejzuřivěj
ším jejich nepřítelem jest kaiman, jenž po nich pase.
když plují od břebu ke břehu. Ve staletém zápase
s tímto nebezpečným nepřítelem připadli psi na úskok
jenž jim umožňuje vyhnouti se tlamě kaimanově
Shromáždí se dříve, než se odhodlají řeku přeplavat
ve velkém počtu na břehu a spustí hlučný štěkot
Všichni krokodilové z okolí, přilákáni štěkotem, při-
blíží se k místu, kde psi štěkají a vystrkují z vody
své ohromné hlavy. Na to dají se psi tryskem kus
cesty dále po břehu a proplují pak bez pohromy ře-
kou, poněvadž nemotorní krokodilové tak rychle jich
nemohou následovat. Zajímavo jest také pozorovati
že psi, přibyvší na ostrov s přistěhovalci, kteří v první
době stávali se často obětmi kaimanů, rovněž na-
učili se užívati úskoku domorodých psů a zejmena
jejich potomci dovedou se již zcela dobře chrániti od
nebezpečné tlamy svých protivníků.
Madagaskar
9
article
Zemřelí v Praze.
Dne 16. května 1901: Miková Anna, šva
dlena, 31 rok, 267—III. Zavadil Jan, JUDr., advokát-
63 roky, 75—II. Jelínek Václav, syn pekaře, 4 mě
síce, 107—III. Valentova Zdeňka, dcera slévače
4 roky. 533—VII. Koza Jan, syn kuchařky, 4 hodiny
335—III. — Ve všeobecné nemocnici: Vy-
skočilová Anna, posluhovačka, 66 roků. Žďárský Jan.
sochař, 36 roků. Pohlová Karolina, vdova, 50 roků
Meisner Emanuel, majitel kolotoče, 68 roků. Turek
Václav, tovární dělník, 36 roků. Pícha Vojtěch, obuv-
nik, 76 roků, Drobný Josef, hokynář, 60 roků. Černý
František, dělník, 21 rok. Hrbek Adolf, učitel, 43 r.
Jan
JUDr
Jelínek
Valentův
Zdeňka
Anna
Pohlová
Meisner
Emanuel
Turek
Václav
Pícha
Josef
František
Hrbek
Adolf
Praha
Miková Anno
10
article
Král české zem. divadlo v Praze
Král české zem. divadlo v Praze
Odpoledne o 3. hod
Ve středu 22. května.
Predstavejní pro l i dl.
Katakomby,
217. bra v předpl
Ve středu 22. května,
1. čtvrtka.
Figurova svataeg oo-
Po druhém dějství přestávka.
Konec o 10. hod
Začátek o 7. hod.
Figurův
Praha
21
article
První všeobevné záložny v Zžkovi
První všeobevné záložny v Zžkovi
Hasova třída č. 219, dříve Sehimmel a spol.
V úterý a ve středu dne 4. a 5. června
1901, od 2 do 6 hodin odpoiedne prodávati
se budou ve dražbě veřejné propadlé zlaté, stří-
brné a podobné klenoty, počínajíc číslem
3101 a konéic čislem 8960 v měsíci březnu,
dubnu, květnu a čerynu 1800 zastavené.
Přebytky vypláceti se budou osmý den po dražbě.
1123
V Žižkově, v květnu 1901.
Ředitelstvi.
Hasův
Žižkov
24
article
Vaso, což jest to pravda? vyrvalo se mně mi
Vaso, což jest to pravda? vyrvalo se mně mi
movolně.
— Pravda, Borisi, pravda! a v jeho hlase zavznělo
něco bezměrně radostného, blízko, velmi blízko, Zakryl si
oči — a opět je odkryl, dívaje se na mne s blaženým
úsměvem.
Někdy mně připadá, že všechno jest již skon-
čeno, řekl opět, že všechno jest skončeno, a já . . . Ach,
Borisi, kdybys věděl, jak sladké jest umírání ! . ..
Pohlížel jsem tupě na suché, modré rty, blábolích
strašná tato slova . .. »Jak sladké jest umírání!« opako-
val jsem tíše. Můj jazyk se nehýbal.
— Děkuji tak bohu, pokračoval Vasa po dlouhém
mlčení, co zatím jeho zvedající se prsa lapala po vzduchu,
děkuji, že to přišlo právě v čas; po té .. . ty víš
stal jsem se tak zlým, hrubým .. . Nenáviděl jsem vše-
chny. Přiznám se ti, že jsem byl velmi rád, když jsi od-
jižděl . . . Odpusť mně, Borisil
Poklekl jsem před ním a zalkal, tiskna k němu svou
hlavu. Jeho suché, chladné prsty se dotýkaly mých vlasů,
celé moje tělo se zachvělo . .. V tomto dotknutí bylo již
něco neživého.
— Neplač, drahý, pravil. Musíš přece pochopiti,
... že jest to pro mne to největší štěstí. . . Stal bych
se nehodným člověkem, kdyby mně bylo souzeno žíti. Ale
on, on to vyprosil, řekl Vasa nadšeně, budeme opět po-
spolu . ..
Zaslechl jsem ze sousedního pokoje hlas Anny Va-
siljevny; jakoby se byla přiblížila k přivřeným dveřím.
Upamatoval jsem se ihned . ..
— Vaso, začal jsem, nepozvedaje se a dívaje s
Boris
Vasa
Anna Virginie
Vasa
25
article
Jest nyní samoten? ptal jsem se.
Sedí u něho Foma Bogdanovič a onen student,
Kaševarov odjel včera ráno ke svým nemocným; umlu-
vili jsme se již, aby nás s Vasou nechali o samotě, až
přijedeš . . . Oni odejdou ihned . ..
— Mohu jíti k němu, Anno Vasiljevno
Pohnula sebou nepokojně, neodpovídajíc mně hned.
— Chtěla jsem tě dříve o něco prositi, Borenko,
začala . .. Týká se to jeho matky . . . abys mu řekl,
dokončila Anna Vasil jevna.
Podíval jsem se na ni tázavě.
i— Praví se, že odjelá do Petrohradu . ..
— Ne, ona dlí v Moskvě, přerušila mne Anna Va-
siljevna, psala mně odtamtud. Dověděla se od někoho, že
jest Vasa nemocen a píše, abych jí co nejdřive odepsala,
že se vrátí ihned, je-li to nutno . . . ale prosí, že by ráda
věděla, přeje-li si syn ji viděti . ..
— Což jí v K. nebylo ještě ničeho známo o posta-
vení Vasově?
— To nevím, odpověděla Anna Vasiljevna. Ten-
kráte nebylo ještě tak zle jako nyní . . . Kaševarovji
v K. navštívil, když se odtud z pohřbu vrátila, ale ona
ho tehdy nepředpustila . ..
— On matince a mně povídal, že s ní Vasa o po-
hřbu nechtěl mluviti ..
— O tom ti chci právě říci, pravila Anna Vasil-
jevna rozechvěným hlasem: nechtěl ji viděti a nechce
dosud!.. A pomysli si sám, Borisi, což jest to možno,
aby syn před smrtí matce neodpustil? ..
— Mluvila jste s ním o tom?
— Mluvila a poslala jsem k němu otce M
tyáše . ..
Zapomenutá otázka.
Bogdanovič
Kaševarov
Anna Vasiljevna
Anna Vasil
Anna Virginie
Vasa
Vasův
Boris
Petrohrad
Moskva